17 C 26/2018-194
Citované zákony (18)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 30 § 132 § 138 § 142 odst. 1 § 148 odst. 1 § 151 odst. 3 § 160 odst. 1 § 226 odst. 1
- České národní rady o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, 555/1992 Sb. — § 11 § 11 odst. 1 § 23 odst. 5 § 23 odst. 6
- o výkonu vazby, 293/1993 Sb. — § 17 odst. 2
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 13 odst. 3
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2894 odst. 1 § 2910 § 2951 odst. 1
Rubrum
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] zastoupený [údaje o zástupci] proti žalovanému: ;IČ: [osobní údaje žalovaného] organizace resortu [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] o opravu televize, 1.000,00 Kč takto:
Výrok
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen na své náklady opravit televizor Sencor SPV 6401, aby byl plně funkční s tím, že této povinnosti se žalovaný mohl zprostit tím, že žalobci zaplatí částku ve výši 1.000 Kč, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů částku ve výši 2.751,64 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Ustanovenému právnímu zástupci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se přiznává odměna za zastupování žalobce ve výši 5.445 Kč.
IV. ČR - Městskému soudu v Brně se náhrada nákladů řízení vynaložených na zastoupení žalobce a v tomto řízení a znalečné nepřiznává.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30.1.2018 ve spojení s jejím doplněním a změnou ze dne 10.2.2019 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému, aby na své náklady opravil televizor Sencor SPV 6401, aby byl plně funkční s tím, že této povinnosti se žalovaný může zprostit tím, že žalobci zaplatí částku ve výši 1.000 Kč. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem přenosného televizoru Sencor SPV 6401. Žalobce nastoupil do výkonu vazby ve [věznici] [anonymizováno 7 slov] [obec] během trestního řízení vedeného vůči jeho osobě pro podezření z pokusu o těžké ublížení na zdraví, přičemž předmětný televizor tam byl převezen z jeho bydliště Policií ČR s Vězeňskou službou ČR byl schválen pro užívání ve [věznici], kdy jej mohl za poplatek ve výši 100 Kč ve věznici užívat, a to od 19.12.2017 v cele [číslo]. V rámci výkonu vazby byl opatřen zvláštní pečetí Vězeňské služby. Dne 17.1.2018 byl žalobce přemístěn do jiné cely, ve které nebyla funkční zásuvka, na což upozornil žalovaného ve dnech 17.1 – 18.1.2018, kdy žádal o celu s funkčními zásuvkami. V nové cele tak byl žalobce nucen televizor napájet z baterek do něj vložených. Dne 19.1.2018 cca ve 12:00 hodin byla provedena kontrola cely, která trvala asi 30 minut, kdy veškeré věci byly vyneseny z cely pracovníky Vězeňské služby ČR na chodbu, elektronika byla naložena na zvláštní vozík a odvezena na kontrolu do zvláštní místnosti a osoby obývající kontrolovanou celu byli povinni čekat na chodbě, dokud kontrola cely neskončila. Po kontrole byl televizor vrácen zpět žalobci. Dále žalobce uvedl, že celu následně uklízel asi dvě hodiny, kdy při pokusu o zapnutí televizoru, tento nijak nereagoval. Žalobce není schopen přesně říct, jakým přesným způsobem byl televizor poškozen. Žalobce má za to, že televizor byl poškozen a je nefunkční, kdy dospěl k závěru, že prohlídka televizoru provedená žalovaným byla provedena neodborným způsobem, nebyla provedena řádně a tak, aby nedošlo k poškození majetku žalobce. Na uvedený postup si následně stěžoval, jeho stížnost však nebyla shledána důvodnou a žalovaný jakoukoliv odpovědnost odmítl. Vzhledem k tomu, že televizor do shora uvedené kontroly fungoval, má žalobce za to, že k jeho poškození bylo způsobeno pracovníky Vězeňské služby ČR, a to při neodborné prohlídce, v čemž žalobce spatřuje nesprávný úřední postup ve smyslu ust. § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Výši škody žalobce s ohledem na míru opotřebení odhadl na 1.000 Kč. Následná žádost žalobce ze dne 3.6.2019 na přiznání nároku na náhradu škody ve výši 1.500 Kč způsobené státem, kterou adresoval žalovanému téhož dne, ve smyslu ust. § 14 zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, nebyla žalovaným shledána důvodnou.
2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný má za to, že žalobce se v rámci mimosoudního projednání svého nároku na základě podání ze dne 3.6.2019, které bylo žalovanému doručeno dne 5.6.2019, domáhal oproti žalobě pouze poskytnutí náhrady škody ve výši 1.500,00 Kč. Na základě provedeného šetření bylo ze spisového materiálu zjištěno, že dne 19.1.2018 byly provedeny na oddělení [spisová značka] prohlídky cely a osobní prohlídky, a to z důvodu podezření na přechovávání nedovolených předmětů v celách. Dne 20.1.2018 žalobce sepsal na postup pracovníků Vězeňské služby ČR, při kterém mělo dojít k poškození televizoru žalobce, stížnost, kterou umístil do schránky na stížnosti společně s údajně poškozeným televizorem. Tato stížnost byla následně po prošetření, kdy byli vyslechnutí všichni pracovníci Vězeňské služby ČR, který kontrolu a prohlídky prováděli, dne 14.2.2018 vyhodnocena jako nedůvodná. Byl to žalobce, kdo svým jednáním odlomil zadní kryt televizoru a porušit pečeť Vězeňské služby ČR. Ve věci tedy nebyl shledán odpovědností titul státu za škodu. Ze spisu nevyplynulo, že byl údajné poškození televizoru bylo způsobeno činností pracovníků Vězeňské služby ČR, nebyl shledán jakýkoliv nesprávný úřední postup, stejně tak nebylo ve věci vydáno nezákonné rozhodnutí. Žalovaný má dále za to, že se strany žalobce nebyly předloženy důkazy prokazující vznik tvrzené škody a její výše.
3. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudek [číslo jednací] ze dne 9.6.2021, kdy soud žalobu v plném rozsahu výrokem I. zamítl s tím, že dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by ze strany žalobce resp. ze strany příslušníků Vězeňské služby došlo k nesprávnému úřednímu postupu v provedení neodborné prohlídky. Nebyla prokázána hned první podmínka nutná k založení odpovědnosti státu za vzniklou škodu tj. existence nesprávného úředního postupu. Výrokem II. bylo žalobci uložena zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.851,64 Kč. Výrok III. cit rozhodnutí bylo rozhodnuto o tom, že ustanovenému právnímu zástupci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se přiznává odměna za zastupování žalobce v tomto řízení ve výši 7.260 Kč, tento výrok nabyl právní moci dne 16.7.2021. A výrokem IV. cit. rozhodnutí bylo rozhodnuto, že ČR - Městskému soudu v Brně se náhrada nákladů řízení vynaložených na zastoupení žalobce v tomto řízení nepřiznává.
4. K odvolání žalobce byl výrok I., II. a IV. zrušen usnesením Krajského soudu v Brně č.j. [číslo jednací] ze dne 24.11.2021, které nabylo právní moci dne 10.1.2022 s tím, že odvolací soud dospěl k závěru, že byť žalobce žalobou uplatněný nárok kvalifikoval jako nesprávný úřední postupu ve smyslu ust. § 13 zákona č. 82/1998 Sb., tímto právním hodnocením uplatněného nároku nebyl soud není vázán. S ohledem na skutková tvrzení je třeba postupovat dle ust. § 23 odst. 5, 6 zákona č. 555/1992 Sb. o vězeňské službě, dle kterého stát odpovídá za škodu, způsobenou Vězeňskou službou v souvislosti s plněním jejich úkolů, stanovených tímto zákonem a náhradu škody poskytuje v zastoupení státu Ministerstvo tj. soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil. Dále odvolací soud uvedl v bodu 14 cit. rozhodnutí, že za situace, kdy ke škodě mělo dojít v souvislosti s plněním úkolů Vězeňské služby – prováděním osobní a jiné prohlídky ve smyslu ust. § 11 zákona č. 555/1992 Sb., je třeba uplatněný nárok podřadit pod režim speciálního zákona – zákona č. 555/1992 Sb. a naplnění podmínek k náhradě škody (vznik škody, porušení právní povinnosti, příčinnou souvislost, zavinění) posoudit dle ustanovení obecného předpisu – občanského zákoníku, a proto je třeba doplnit dokazování o žalobcem navržené důkazy, kterou nebyly soudem prvního stupně provedeny. Tímto rozhodnutím je soud prvního stupně vázán ve smyslu ust. § 226 odst. 1 o.s.ř.
5. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěru ohledně skutkového stavu. Dne 3.6.2019 žalobce adresoval prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému žádost o přiznání nároku na náhradu škody způsobené státem, kterou stanovil na částku 1.500,00 Kč, kdy tento nárok odůvodňuje skutečnostmi uvedenými v žalobě, a to zejména tím, že dne 19.1.2018 byl v souvislosti s prohlídkou cely, kterou ve výkonu vazby obýval, poškozen pracovníky Vězeňské služby ČR jeho přenosný televizor Sencor SPV 6401, který byl oprávněn užívat při poplatku ve výši 100,00 Kč. Žádost byla odeslána dne 3.6.2019 a žalovanému doručena dne 5.6.2019 Uvedené bylo zjištěno ze žádosti o přiznání nároku na náhradu škody způsobené státem ze dne 3.6.2019 vč. detailu o odeslání ze dne 5.6.2019. Dne 3.6.2020 bylo žalobci sděleno, že jeho žádosti není možno ze strany žalovaného vyhovět, neboť nebyl shledán jakýkoliv odpovědností titul státu za škodu. Podkladem pro rozhodnutí žalovaného o shora uvedené žádosti bylo také vyjádření Vězeňské služby ČR, [věznice] [anonymizována tři slova] [obec] ze dne 15.4.2020, kdy dne 24.1.2018 bylo na oddělení prevence a stížností [věznice] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [obec] doručena stížnost žalobce ze dne 20.1.2018 týkající se i údajného poškození přenosného televizoru žalobce, kdy vyřízení stížnosti bylo žalobci doručeno dne 14.2.2018 s tím, že stížnost byla vyhodnocena jako nedůvodná. Následně dne 22.2.2018 bylo řediteli [] věznice doručeno podání žalobce ze dne 19.2.2018, které se opět týkalo údajného poškození přenosného televizoru, kdy dne 5.3.2018 byla tato stížnost společně s vypracovaným stanoviskem odeslána na odbor kontroly Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR, která ji podáním ze dne 12.4.2018 opět vyhodnotila jako nedůvodnou. Uvedené bylo zjištěno ze stanoviska žalovaného ze dne 3.6.2020 a vyjádření Vězeňské služby ČR, [věznice] [anonymizována tři slova] [obec] ze dne 15.4.2020.
6. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalobce byl ve vazbě ve [věznici] [obec], kdy dne 19.1.2018 byla provedena prohlídka cely [číslo] kterou žalobce t.č. obýval. Dále je nesporné, že pro svoji potřebu měl žalobce k dispozici vlastní televizor Sencor SPV 6401.
7. Dne 19.1.2018 v době od 7:40 do 13:20 byla provedeny na odd. [anonymizováno] prohlídky všech cel z důvodu podezření z přechovávání nedovolených předmětů a rovněž důkladné osobní prohlídky všech zde ubytovaných obviněných vč. jejich osobních věcí, kdy na cele [číslo] byl umístěn žalobce – [celé jméno žalobce], přičemž prohlídky se účastnili []. [anonymizováno] (velitel), [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizována dvě slova]. Během prohlídek nebyly nalezeny žádné nepovolené předměty. Uvedené zjištěno ze služebního záznamu ze dne 19.1.2018.
8. Dne 20.1.2018 (razítko podatelny dne 24.1.2018) žalobce podal k rukám ředitele [věznice] [anonymizována tři slova] [obec] stížnost na postup pracovníků Vězeňské služby ČR, kteří dne 19.1.2018 prováděli kontrolu cely [číslo], kdy tito poškodili přenosný televizor, byl odlomen zadní kryt, přičemž televizor byl do té doby plně funkční, byl napájen z baterek, neboť nešel zapojit do zásuvky, a který mohl žalobce pro svoji potřebu ve výkonu vazby užívat, což mu bylo povoleno dne 19.12.2017. Dále si žalobce stěžoval na chování pracovníků Vězeňské služby ČR, kteří jej slovně uráželi, vysypávali sůl a cukr, brali mu ústavní právo. Dále se chovali tak, že v důsledku tohoto chování došlo k devastaci cely. Podáním ze dne 6.2.2018 (razítko podatelny dne 7.2.2018) se žalobce domáhal sdělení stavu vyřízení jeho stížnosti ze dne 20.1.2018 resp. žádal o možnost seznámit se s obsahem spisu. Uvedené zjištěno ze stížnosti žalobce ze dne 20.1.2018 ve spojení s podáním 6.2.2018.
9. Z úředních záznamů ze dne 24.1.2018 bylo zjištěno, že v souvislosti se stížností žalobce ze dne 19.1.2018 na nevhodné chování pracovníků Vězeňské služby ČR a poškozením přenosného televizoru žalobce při provádění prohlídky cely [číslo] odd. [anonymizováno], žalobce ke své stížnosti přiložil také předmětný přenosný minitelevizor vč. adaptéru, přičemž tyto věci byly zaevidovány a žalobci bylo sděleno, že se jeho podání bude prošetřovat jako stížnost. Při rozhovoru mezi žalobcem a [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] se žalobce domáhal toho, že předvede, jak uvedená televize nefunguje, přičemž odlomil zadní kryt a poškodil pečeť Vězeňské služby. Z uvedeného důvodu byly věci předány vrchnímu dozorci [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], který zajistil jejich uložení do skladu.
10. Ze záznamu – povolené věci ze dne 24.1.2018 bylo zjištěno, že žalobce měl od 18.12.2017 povoleno na cele užívat televizi Sencor, což činil od 19.12.2017 do 24.1.2018, kdy následně byla věc z důvodu porušení pečetě uložena do skladu.
11. Ze záznamu o stížnosti ze dne 25.1.2018 – obv. [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že obv. [příjmení] [příjmení] sdílel se žalobcem celu [číslo] to od 15.12.2017 do 17.1.2018, kdy byl žalobce přemístěn na jinou celu. Žalobce měl v době svého pobytu ve Vazební věznici malou televizku, která byla plně funkční. Ze záznamu o stížnosti ze dne 25.1.2018 obv. [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že tento obýval celu [číslo] se žalobcem, ale žádnou televizi u něj neviděl, pouze nějaký adaptér. Ze záznamu o stížnosti ze dne 25.1.2018 obv. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento obýval celu [číslo] se žalobcem, jež byl následně přemístěn na jinou celu, a společně se dívali na jeho malou přenosnou televizi. Při prohlídce cely [číslo] neviděl ani neslyšel, že by se nějaký příslušník k žalobci choval neslušně, sprostě mu nadával a že by jemu či žalobci cokoliv rozbil. 12. [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení] k projednávané stížnosti žalobce vypověděl, že dne 19.1.2018 se účastnil společně s dalšími příslušníky Vězeňské služby prohlídek všech cel a vězněných osob umístěných na oddělení [anonymizováno]. Chování všech příslušníků Vězeňské služby bylo profesionální, žádný se k vězňům nechoval hrubě či vulgárně, a to ani vůči žalobci. Před provedením prohlídek byly vězněné osoby vyzvány, aby si vynesly všechny své věci na chodbu, kde se tyto následně kontrolovaly. Neviděl, že by někdo poškodil nějaké vybavení na celách či nějakou osobní věc vězněným osobám, a to ani žalobci. U každé prohlídky zůstala nejméně jedna ubytovaná vězněná osoba u dveří cely, tak aby mohla nahlížet na průběh prohlídky. Osobní prohlídky byly prováděny na určené prohlídkové cele přímo na oddělení. Jemu osobně si nikdo nestěžoval, že by mu při prohlídce byl poškozen majetek či, že by se k němu nějaký příslušník choval hrubě či vulgárně, a to ani žalobce. Uvedené bylo zjištěno, ze záznamu ze dne 25.1.2018 – [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení]. [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] k projednávané stížnosti žalobce vypověděl, že dne 19.1.2018 se účastnil společně s dalšími příslušníky Vězeňské služby prohlídek všech cel a vězněných osob umístěných na oddělení [anonymizováno]., kdy na cele [číslo] byl umístěn žalobce a obv. [příjmení]. Prohlídky probíhaly tak, že vězněné osoby byly vyzvány, aby si vynesly všechny své věci na chodbu, kde se tyto následně kontrolovaly na rozložené dece. Na celách zůstal jen nábytek. Současně probíhaly i osobní prohlídky. Prováděné kontroly cel a osobních věcí vždy sledovala jedna z vězněných osob. Byly přesypávány sypké materiály např. čistící prostředky, aby se zjistilo, zda uvnitř obalu nejsou ukryty nepovolené věci. Neviděl, že by se někdo z příslušníků v cele [číslo] vysypal na zem čistící prostředky, a něco na cele rozházel. Dále nebyl svědkem toho, že by došlo k rozbití či poškození věcí nějakého vězně. Měl za to, že žalobce měl po ukončení prohlídek výhrady k tomu, jak byly prováděny s tím, že si bude stěžovat. Uvedené bylo zjištěno, ze záznamu ze dne 26.1.2018 – [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]. [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] rovněž k projednávané stížnosti žalobce vypověděl, že dne 19.1.2018 se účastnil společně s dalšími příslušníky Vězeňské služby prohlídek všech cel a vězněných osob umístěných na oddělení [anonymizováno]. Jeho výpověď byla obsahově shodná s výpovědí [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], s tím, že ani on neviděl, že by došlo k rozbití či poškození věcí nějakého vězně či rozsypání hygienických prostředků na zem. Žalobce se na jmenovaného neobrátil skrze poškození jeho věci, toliko měl k jejich provádění výhrady, nelíbilo se mu, že jsou u něho prováděny. Rovněž nezaznamenal ze strany příslušníků Vězeňské služby vulgární a nevhodné chování vůči vězňům vč. žalobce, nebo že by někdo rozbil či poškodil v průběhu prohlídek jejich věci vč. věcí žalobce. Uvedené bylo zjištěno, ze záznamu ze dne 29.1.2018 – [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]. [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] k prohlídkám provedeným dne 19.1.2018 uvedl, že na cele [číslo] byl umístěn žalobce, prohlídku prováděla skupina, ve které byl i jmenovaný příslušník s tím, že byly provedeny prohlídky cel, osobních věcí a osobní prohlídky vězněných osob. Prohlídky probíhaly tak, že vězněné osoby byly vyzvány, aby si vynesly všechny své věci na chodbu, kde se tyto následně kontrolovaly na rozložené dece. Na celách zůstal jen nábytek, prohlížely se postele, matrace skříňky. Současně probíhaly i osobní prohlídky. Prováděné kontroly cel a osobních věcí vždy sledovala jedna z vězněných osob. V průběhu prohlídky neviděl, že by došlo k rozbití či poškození věcí nějakého vězně či rozsypání hygienických prostředků na zem, nebyl svědkem ani nevhodného či vulgárního chování vůči vězněným vč. žalobce. Na uvedené činnosti ze strany příslušníků nebyl ani upozorněn jakýmkoliv vězněm. Žádný z obviněných po ukončení prohlídek nenahlásil, že by došlo k poničení jejich věcí. Uvedené bylo zjištěno, ze záznamu ze dne 30.1.2018 – [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] ve věci vypovídal obsahově shodně s tím, že sám nebyl přítomen jakéhokoliv poškození či znehodnocení věcí obviněných osob, vysypání jakýchkoliv sypkých materiálů, neslyšel ze strany příslušníků Vězeňské služby nevhodné a vulgární vyjádření na adresu obviněných vč. žalobce. Jemu osobně žalobce ani jiný obviněný nenahlásil poškození či zničení jeho věcí. Uvedené bylo zjištěno, ze záznamu ze dne 30.1.2018 – [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]. [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]. ve věci uvedl, že dne 19.1.2018 byl přítomen kontroly cely [číslo] s tím, že ke způsobu a důvodu prohlídek se vyjádřil shodně se svými kolegy s tím, že ani on sám nebyl přítomen jakéhokoliv poškození či znehodnocení věcí obviněných osob, vysypání jakýchkoliv sypkých materiálů. Pokud šlo o elektroniku, kterou měl na cele žalobce, zjistil, že pečeť Vězeňské služby byla neporušená, a odnesl ji ke kontrole RTG zařízení umístěného u operačního střediska a poté ji, pravděpodobně se jednalo o rádio, umístil na pojízdný vozík, odkud si jej vyzvedl žalobce. Při zjištění poškození pečeť by bez dalšího věci předal vrchnímu dozorci. Uvedené bylo zjištěno, ze záznamu ze dne 29.1.2018 – [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]. [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] k prováděným prohlídkám cel dne 19.1.2018 uvedli, že neviděli, že by došlo k rozbití či poškození věcí nějakého vězně či rozsypání hygienických prostředků na zem. Nebyl přítomen jakéhokoliv nevhodného a vulgárního chování vůči vězněným osobám. Žalobce se ani na jednoho z nich neobrátil skrze poškození jeho věcí. Uvedené bylo zjištěno, ze záznamu ze dne 26.1.2018 – [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] a ze záznamu ze dne 31.1.2018 – [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], ze záznamu ze dne 1.2.2018 – [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]. Všichni slyšení pracovníci Vězeňské služby popřeli, že by věci osob umístěných na celách dne 19.1.2018 poškodili, znehodnotili, dále že by rozsypávali sypké materiály či že by se k těmto osobám chovali nevhodně a vulgárně. Shodně uvedli, že prohlídky byly provedeny z důvodu podezření na přechování nedovolených předmětů.
13. Na základě shora uvedeného šetření byla dne 14.2.2018 ředitelem [věznice] [anonymizována tři slova] [obec] vyřízena stížnost žalobce ze dne 20.1.2018 s tím, že tato byla shledána nedůvodnou, neboť pro provedeném šetření, kdy byly shromážděny související materiály a došlo k sepisu výpovědí dotčených příslušníků Vězeňské služby ČR a také spoluobviněných, kteří byli v předmětné době se žalobcem ubytováni na celách, bylo zjištěno toliko, že dne 19.1.2018 od 7:40 do 13:20 hodin probíhaly na oddělení [spisová značka] vč. cely [anonymizováno], kterou t.č. obýval žalobce, prohlídky všech cel a důkladné osobní prohlídky všech ubytovaných obviněných vč. osobních věcí. Prohlídky byly provedeny v souladu s ust. zákona č. 555/1992 Sb. a interními předpisy. Nebyla prokázána tvrzení žalobce o nesprávném jednání příslušníků Vězeňské služby ČR ani tvrzení, že by některý z nich poškodil televizi žalobce. Také nebylo zjištěno, že by došlo k porušení práv žalobce. Uvedené bylo zjištěné z vyřízení stížnosti ze dne 14.2.2018.
14. Uvedené v bodu 7-13 bylo zjištěno ze spisu VS [číslo], přičemž z předmětného spisu bylo dále zjištěno, že RTG zařízení pro kontrolu zavazadle dle sdělení výrobce a dodavatele nezpůsobuje při svém použití v podmínkách [věznice] [anonymizována tři slova] [obec] při kontrole elektroniky a paměťových medií jejich poškození (záznam ze dne 12.2.2018), přičemž uvedená skutečnosti je soudu známa i z jeho úřední činnosti.
15. Ze znaleckého [číslo] z oboru elektronika, odvětví elektronika-elektrotechnika, ekonomika, ceny a odhady spotřební elektroniky a elektrotechniky a výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce] soud zjistil, že znalec při zpracování znaleckého posudku vycházel ze spisového materiálu a zejména z prohlídky konkrétního předmětného přenosného přístroje SENCOR SPV 6401 T. Ze samého shlédnutí televizoru byly známy stopy dlouhodobého užívání. Znalcem bylo zjištěno, že přístroj je nefunkční, a to v důsledku tzv. nahodilé závady v oblasti napájecího zdroje, který slouží rovněž k podsvícení displeje. Tato závada neumožňuje další použití předmětného televizního přijímače žalobce. Pokud šlo o určení mechanismu poškození televizoru, u těchto závad dle znalce nelze jednoznačně příčinu určit, kdy tato může být způsobena několika důvody a to: a) po zapnutí přijímače došlo k proudovému nárazu, což je nejčastější příčina, b) při použití přijímače v nadměrných teplotách v souvislosti se slunečním svitem, velkou teplotou interiéru, kdy v tomto případě byly obě možnosti znalcem vyloučeny, c) použití v interiérech nebo v prostředí s nadměrnou vlhkostí, d) závadou některé elektrické součástky, kdy toto se též často vyskytuje. Pokud byla namítána neodborná manipulace s přístrojem, tak nelze závadu na zdrojové části televizního příjímací nelze jednoznačně přiřadit k tvrzené neodborné manipulaci. V daném případě byla vyloučena závada v důsledku použití náhradního síťového zdroje, kdy by bylo neodborným zásahem provedeno obrácení polarity napájecího napětí. Ve vztahu k případné opravě přijímače znalec uvedl, že tento typ byl uveden na trh v roce 2011, v současné době je o tzv. výběhový typ, kdy samotná oprava není proveditelná. Výrobcem nejsou označeny jednotlivé součástky, není k dispozici schéma zapojení, tímto si i výrobce chrání svoje know-how, nedodává je tedy, navíc tyto součástky jsou soustředěny na základové desce. Znalce se spojil s obchodním zástupcem, který takovéto přístroje na trh dodává s tím, že bylo sděleno, že tyto spotřebiče se neopravují, navíc je zde deficit akreditovaného servisu a deficit schématu zapojení. Oprava by mnohonásobně převýšila cenu tohoto konkrétního přístroje. Pokud jde o hodnotu přístroje, tak vzhledem k tomu, že nebyl k dispozici doklad o koupi, vycházel znalec při stanovení pořizovací ceny z roku 2011, kdy takového typy byly uvedeny na trh, kdy cena byla 1.500 Kč. S ohledem tedy na pořizovací cenu, amortizaci a za situace, kdy by byl přístroj funkční, činila by jeho hodnota k 19.1.2018 částku ve výši 675 Kč. S ohledem na to, že je vadný, neopravitelný, jeho hodnota je nulová, maximálně by bylo možno využít některé jeho součásti např. externí napájecí zdroj či sluchátka, kdy jejich hodnota by dohromady činila cca 30 Kč.
16. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.
17. Pro nadbytečnost soud nebude provádět důkazy – výslech žalobce (podpůrný důkaz prováděný za situace, kdy skutečnosti nelze prokázat jinak), osobní spis žalobce vedený Vězeňskou službou (nezapůjčuje se), neboť tyto důkazy by neměly vliv na právní posouzení věci. Dále soud ve věci neprovedl revizní znalecký posudek, kdy jeho provedení by bylo nadbytečným a nehospodárným, kdy ve věci vypracovaný znalecký posudek byl ve svých závěrech jednoznačný s tím, že jeho závěry znalec obhájil v rámci svého výslechu. Navíc žalobce konkrétně neuvedl, v čem např. spatřuje nedostatky a vady vypracovaného znaleckého posudku [číslo] kdy na znalce neměl v rámci výslechu žádných otázek.
18. Dle ust. § 17 odst. 2 zákona č. 293/1993 Sb. zákon o výkonu vazby, vlastní přenosný radiopřijímač a televizor, pokud jsou napájeny z vlastního zdroje, pro který je v přijímači prostor a je jeho součástí, se obviněnému umožní používat po provedení kontroly technických parametrů ke zjištění, zda nebylo instalováno nežádoucí zařízení. Provedení kontroly zajistí na náklady obviněného správa věznice. Pokud jsou pro to ve věznici podmínky, může, po provedení kontroly uvedené ve větě první, ředitel věznice povolit připojení radiopřijímačů a televizorů na elektrickou síť.
19. Dle ust. § 11 odst. 1 zák. č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži příslušník je oprávněn provést u osoby ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody osobní prohlídku a prohlídku jejích věcí, prohlídku těla, snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů, popřípadě nařídit, aby se tato osoba podrobila lékařské prohlídce.
20. Dle ust. § 23 odst. 5 zák. č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži stát odpovídá i za škodu způsobenou Vězeňskou službou v souvislosti s plněním jejích úkolů stanovených tímto zákonem. To neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala nebo si škodu úmyslně způsobila sama.
21. Dle ust. § 23 odst. 6 zák. č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.
22. Dle ust. § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).
23. Dle ust. § 2910 NOZ škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
24. Dle ust. § 2951 odst. 1 NOZ škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.
25. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno a uvedené bylo mezi účastníky řízení nesporné, že žalobce byl ve výkonu vazby s umístěním ve [věznici] [anonymizováno 7 slov] [obec], kde dne 19.1.2018 byla provedena prohlídka cely [číslo] kterou žalobce t.č. obýval. Dále bylo nesporné, že pro svoji potřebu měl žalobce k dispozici vlastní televizor Sencor SPV 6401, kdy použití předmětného televizoru bylo povoleno ředitelem věznice. V souladu s ust. 17 odst. 2 zákona č. 293/1993 Sb. lze ve výkonu vazby využívat přenosný televizor, pokud je napájen z vlastního zdroje příp. může ředitel věznice povolit jejich připojení na elektrickou síť. V kontextu tohoto ustanovení soud shledal námitku žalobcem o nutnosti provozu přenosného televizoru prostřednictvím vlastních baterií, kdy mu nebylo vyhověno přemístění na jinou celu z důvodu nefunkční zásuvky, za nedůvodnou, když nutnost vlastního napájení vyplývá přímo ze zákona.
26. Žalobce měl za to, že poškození předmětného televizoru bylo způsobenou neodbornou manipulací při kontrole cely [číslo] dne 19.1.2018, kterou dle ust. § 11 odst. 1 zák. č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži provedli pracovníci Vězeňské služby, neboť do okamžiku prohlídky cely a kontroly televizoru tento fungoval bez problémů.
27. Pro založení odpovědnosti státu za škodu ve smyslu zákona č. 555/1992 Sb. o Vězeňské službě a justiční stráži a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník je nutné současné splnění základních atributů náhrady škody. Musí být v řízení prokázáno: a) porušení zákonné či smluvní povinnosti, b) vznik škody, c) musí být prokázána existence příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti na straně jedné a újmou (škodou) na straně druhé, d) příp. zavinění.
28. Žalobce by byl ve své žalobě úspěšný, pokud by se v řízení prokázalo shora uvedené tvrzení, že ke škodě došlo v příčinné souvislosti s plněním povinností pracovníků Vězeňské služby ve smyslu ust. § 23 odst. 5 zák. č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži, kdy by za škodu odpovídal stát, přičemž ve smyslu ust. § 23 odst. 6 zák. č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě by náhradu škody poskytl v zastoupení státu žalovaný, který je tedy ve věci pasivně legitimován.
29. V řízení bylo prokázáno, že před provedením prohlídek byly vězněné osoby vyzvány, aby si vynesly všechny své věci na chodbu, kde se tyto následně kontrolovaly. U každé prohlídky zůstala nejméně jedna ubytovaná vězněná osoba u dveří cely, tak aby mohla nahlížet na průběh prohlídky. Osobní prohlídky byly prováděny na určené prohlídkové cele přímo na oddělení. Bylo zjištěno, že prohlídky byly provedeny z důvodu podezření na přítomnost nepovolených předmětů. Dále bylo prokázáno, že byly provedeny v souladu s ust. zákona č. 555/1992 Sb. a interními předpisy, o čemž byl žalobce informován již v rámci vyřízení stížnosti ze dne 14.2.2018. Současně bylo zjištěno, že kontrola této věci prostřednictvím zařízení RTG nemůže mít vliv na jeho funkčnost. V projednávané věci však bylo prokázáno, že žalobce dne 24.1.2018 za přítomnosti [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] odlomil zadní kryt přenosného televizoru a poškodil pečeť Vězeňské služby. Z uvedeného důvodu byl předán vrchnímu dozorci [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], který zajistil jeho uložení do skladu. Tímto bylo vyvráceno tvrzení žalobce, že k odlomení zadního krytu přenosného televizoru došlo ze strany blíže nespecifikovaného příslušníka Vězeňské služby.
30. V souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu obsaženým v usnesení Krajského soudu v Brně č.j. [číslo jednací] ze dne 24.11.2021, které nabylo právní moci dne 10.1.2022, soud doplnil dokazování s tím, že ve věci nechal vypracovat znalecký posudek z oboru elektronika, elektrotechnika a oboru ekonomika. Na základě takto doplněného dokazování soud vzal za prokázané, že televizní přístroj SENCOR SPV 6401 T je nefunkční v důsledku tzv. nahodilé závady v oblasti napájecího zdroje, který slouží rovněž k podsvícení displeje, a proto je jeho další použití vyloučeno. Přičemž je třeba uvést, že ustanovený znalce [příjmení] [celé jméno znalce] vycházel nejen ze spisového materiálu, ale zejména z prohlídky konkrétního předmětného přenosného přístroje SENCOR SPV 6401 T. Dle znalce nešlo jednoznačně určit mechanismus poškození televizoru. Přičemž znalec stanovil čtyři možné příčiny vzniku závady a to: a) po zapnutí přijímače došlo k proudovému nárazu, což je nejčastější příčina, b) používání přijímače v nadměrných teplotách v souvislosti se slunečním svitem, velkou teplotou interiéru, kdy v tomto případě byly obě možnosti znalcem vyloučeny, c) použití v interiérech nebo v prostředí s nadměrnou vlhkostí, d) závada některé elektrické součástky. Z uvedeného tedy vyplývá, že pokud byla žalobce namítána jako příčina poškození předmětného televizoru neodborná manipulace s předmětným přenosným televizorem příslušníky Vězeňské služby v rámci při kontrole ceny [číslo] dne 19.1.2018, nebylo ani po doplnění dokazování o znalecké posouzení prokázáno, že by závada na zdrojové části televizního příjímací byla jednoznačně způsobena tvrzenou neodbornou manipulací s předmětnou movitou věci žalobce. Současně bylo prokázáno, že případná oprava je nerentabilní, náklady na opravu by mnohonásobně převýšila cenu tohoto konkrétního přístroje s tím, že předmětný přístroj vykazoval známky dlouhodobého užívání, takže jeho hodnota s ohledem na pořizovací cenu (cca 1.500 Kč v době roku 2011, kdy byl uveden na trh), amortizaci a za situace, kdy by byl přístroj funkční, by činila k 19.1.2018 částku ve výši 675 Kč. S ohledem na to, že je vadný, neopravitelný, jeho hodnota je nulová.
31. Podle ustálené judikatury soudů (srov. například rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 1968, sp. zn. 1 Cz 39/68, uveřejněné pod číslem 4/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2011 sp. zn. 22 Cdo 1561/2010) soud hodnotí důkaz znaleckým posudkem jako každý jiný důkaz (tedy podle ustanovení § 132 o. s. ř.).
32. Dle ust. § 132 o. s. ř. platí pro hodnocení důkazů vůbec, a tedy i pro hodnocení důkazu znaleckým posudkem, přesto však je tu při hodnocení důkazu určitý rozdíl, který je vyvolán některými zvláštnostmi tohoto důkazu, neboť se soud musí zabývat tím, zda posudek znalce má všechny formální náležitosti, tedy zda závěry uvedené ve vlastním posudku jsou náležitě odůvodněny a zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, zda přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, zda jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů. Soud však nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neboť k tomu soudci nemají odborné znalosti anebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání zodpovědně učinit. To však neznamená, že je soud vázán znaleckým posudkem, že jej musí bez dalšího převzít. Pokud soud má pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku, nemůže jej nahradit vlastním názorem, nýbrž musí znalci uložit, aby podal vysvětlení, posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, popřípadě aby vypracoval nový posudek, nebo musí ustanovit jiného znalce, aby věc znovu posoudil a vyjádřil se ke správnosti již podaného posudku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 589/20014).
33. V posuzované právní věci soud dospěl k závěru, že znalec [příjmení] [celé jméno znalce] vyhověl zadání znaleckého posudku, znalecký posudek splňuje všechny formální náležitosti, kdy závěry svého znaleckého posudku znalce náležitě odůvodnil v rámci své výpovědi, kdy žádný z účastníků řízení proti vypracovanému znaleckému posudku ničeho nenamítal. Žalobce toliko prostřednictvím svého zástupce při jednání uvedl, že se závěry znaleckého posudku nesouhlasí, avšak blíže je nespecifikovat, přičemž v rámci výslechu znalce tomuto ale nepoložil žádné otázky.
34. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nebyla prokázána hned první podmínka nutná k založení odpovědnosti státu za vzniklou škodu tj. porušení povinnosti příslušníků Vězeňské služby, soud podanou žalobu v plném rozsahu bez dalšího zamítl, neboť žalobce neunesl břemeno důkazní, kdy nebylo prokázáno, že by ke vzniku závady na přístroji došlo v důsledku neodborné manipulace s přístrojem ze strany příslušníků Vězeňské služby. S ohledem na shora uvedené se tedy soud již nezabýval výši případné škody vč. možnosti uvedení přístroje v do předešlého stavu tj. opravy věci ve smyslu ust. § 2951 odst. 1 NOZ, jakož i příčinnou souvislostí.
35. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., kdy plně úspěšnému žalovanému soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku ve výši 2.751,64 Kč, která se sestávala z režijního paušálu dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za sepis vyjádření k žalobě ze dne 1.9.2020, dále z režijního paušálu ve výši 300 Kč za přípravu k jednání, dále z režijního paušálu ve výši 300 Kč za účast u jednání dne 9.6.2021, dále z režijního paušálu ve výši 300 Kč za vyjádření k odvolání ze dne 20.7.2021, dále z režijního paušálu ve výši 300 Kč za účast u jednání Krajského soudu dne 24.11.2021, dále z režijního paušálu ve výši 300 Kč za účast u jednání dne 29.3.2022 a z cestovného k jednání ze [obec] do [obec] a zpět (2 x 83 km) motorovým vozidlem zn. Škoda Octavia, [registrační značka] s kombinovanou spotřebou paliva 4,9 l /100 km, kdy soud vycházel z ceny motorové nafty ve výši 27,20 Kč za litr a základní náhrady za 1 km ve výši 4,40 Kč za kilometr dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. tj. cestovné činilo částku ve výši 951,64 Kč.
36. Výrokem III. soud přiznal ustanovenému právnímu zástupci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] odměnu za zastupování žalobce v tomto řízení, a to po vydání rozsudku č.j. 17 C 26/2018-112 ze dne 9.6.2021, ve výši 5.445 Kč, kdy na základě cit. rozsudku již byla zástupci žalobce přiznána odměna ve výši 7.260 Kč, která mu byla dne 29.7.2021 vyplacena. Odměna přiznaná tímto rozsudkem se sestává z odměny dle vyhl. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 10.000 Kč dle ust. § 9 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 bod 4 a ust. § 12 odst. 1 vyhlášky, ve výši 1.200 Kč za každý z tří úkonů právní služby, dále tří režijních paušálů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky (sepis odvolání ze dne 7.7.2021, účast u jednání Krajského soudu dne 24.11.2021 a účast u jednání dne 29.3.2022) dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21% DPH z částky 4.500 Kč ve výši 945 Kč.
37. Výrok IV. je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy soud ČR – Městskému soudu v Brně nepřiznal náhradu nákladů, která přestavuje částku, kterou stát prostřednictvím zdejšího soudu zaplatil ustanovenému právnímu zástupci, jakož i částky ve výši 5.334 Kč a 3.431 Kč, které soud vyplatil ustanovenému znalci [příjmení] [celé jméno znalce] jako znalečné dle usnesení č.j. 17 C 26/2018-165 ze dne 17.10.2022 a usnesení č.j. 17 C 26/2018-192 ze dne 5.4.2023, neboť u žalobce byly v předmětné věci shledány podmínky ve smyslu ust. § 138 o.s.ř. a ust. § 30 o.s.ř., kdy byl osvobozen od soudních poplatků a byl mu ustanoven právní zástupce k ochraně jeho zájmů v tomto řízení.
38. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.