17 C 270/2020 - 533

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0], [tituly za jménem]. sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] pro 2 362 050 Kč s přísl. a peněžitou rentu 7 000 Kč měsíčně takto:

Výrok

I. Žaloba s tím, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 2 369 050,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 369 050,10 Kč od 21. 10. 2019 do zaplacení, dále peněžitý důchod za zvýšenou námahu a úsilí na dosažení výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 35% výdělku žalobkyně dosahovaného po skočení pracovní neschopnosti ve výši 7 000 Kč za říjen 2018 s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 7 000 Kč od 21. 10. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 119 620,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované, [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 náhradu nákladů znaleckých posudků ve výši 89 354 Kč, a to do patnácti dní od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 16. 11. 2020, soudu doručené téhož dne, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 369 050,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 369 050,10 Kč od 21. 10. 2019 do zaplacení, dále peněžitého důchodu za zvýšenou námahu a úsilí na dosažení výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 35% výdělku žalobkyně dosahovaného po skočení pracovní neschopnosti ve výši 7 000 Kč za říjen 2018 s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 000 Kč od 21. 10. 2019 do zaplacení, to vše s odůvodněním, že dne 24. 4. 2017 byla hospitalizována v [Anonymizováno] provozovaném žalovanou, a to na oddělení jednodenní chirurgie s operační diagnózou HHE a GERD za účelem provedení indikovaného operačního zákroku fundoplikace dle Nissen-Rossetti. Zákrok byl proveden týž den ve večerních hodinách [tituly před jménem] [jméno FO] /jenž je rovněž jednatelem žalované/. Již v noci a v brzkých ranních hodinách začala žalobkyně pociťovat silné bolesti v oblasti zad, měla vyšší teplotu a vyšší tep. V 11:42 hod. /dne 25. 4. 2017/ byla převezena do [adresa] k diagnostice případných pooperačních potíží, přičemž CT diagnostikou byla zjištěna perforace jícnu a únik tekutiny do pleurální dutiny vlevo a zadního mediastina, oboustranný fluidothorax, komprese basálních segmentů plicních a volný plyn v dutině břišní /život ohrožující stav/. Žalobkyně byla v odpoledních hodinách reoperována ve [adresa], při reoperaci zjištěn perforační defekt v jícnu ve vzdálenosti 34 cm od řezáků o velikosti cca 8 mm. Musela být zrušena fundoplikace dle Nissen – Rossetti, odstraněno šesté žebro, sanována oblast a provedena jiná fundoplikace. Žalobkyně byla následně přeložena na ARO, intubována do 3. 5. 2017 s umělou plicní ventilací. Dne 14. 5. 2017 byla propuštěna do ambulantního léčení.

2. Žalobkyně se musela podrobit náročné a zdlouhavé rekonvalescenci, pracovní neschopnost trvala do 8. 8. 2019 a od 9. 8. 2019 jí byl přiznán invalidní důchod. U žalobkyně setrvávají zdravotní potíže, a to postoperační stenóza jícnu s refluxem a dysfagií, obtíže při polykání, nízká tolerance zátěže, dechová obtíž a bolest při kašli.

3. Perforační defekt v jícnu ve vzdálenosti 34 cm od řezáků a o velikosti 8 mm byl způsoben při operačním zákroku prováděném dne 24. 4. 2017 v [Anonymizováno] a následné komplikace, život ohrožující stav, fyzické a duševní útrapy jsou důsledkem operačního zákroku a neodpovídají obvyklé zátěži při tomto druhu zákroku. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že před ukončením operace nebyla provedena kontrola možnosti perforace jícnu, perforace nebyla indikována vizuální kontrolou a nebyla využita žádná z dalších možných metod vedoucích k identifikaci perforace. Úmrtnost při perforaci jícnu je velmi vysoká, dosahuje až 56,2 %.

4. Žalobkyně tedy po žalované požadovala peněžitou náhradu vyvažující plně vytrpěnou bolest a další nemajetkovou újmu ve výši 272 610,10 Kč /tzv. bolestné/, peněžitou náhradu ve výši 1 947 121 Kč, náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví ve výši 9 000 Kč, náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 133 319 Kč a peněžitý důchod ve smyslu § 2963 o. z. ve výši 7 000 Kč měsíčně. Původně žalobkyně požadovala pouze část ve výši 107 000 Kč, o připuštění změny žaloby bylo rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 26. 7. 2021 č. j. 17 C 270/2020-374.

5. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok v celém rozsahu neuznává, neboť při poskytování zdravotních služeb postupovala s náležitou odbornou úrovní v souladu s uznávanými postupy a pravidly lékařské vědy /tzv. lege artis/ a neporušila žádnou svou právní povinnost. Namítla promlčení případného nároku, když k promlčení dle jejího výpočtu došlo ke dni 16. 5. 2020. Dále uvedla, že možnost perforace jícnu je možnou komplikací prováděného zákroku, na což žalobkyni upozornila jak při rozhovoru s operatérem [tituly před jménem] [jméno FO], tak i v písemném informovaném souhlasu. Možnost perforace jícnu u této operace činí 0,7 až 1,1%. Operace byla prováděna dvěma zkušenými operatéry /oba jsou primáři/. Po provedené operaci bylo operační pole pečlivě zkontrolováno, žádné poranění nebylo indikováno. Po operaci byla žalobkyně velmi pečlivě sledována, a jakmile se objevily příznaky, které by mohly svědčit o perforaci jícnu, byla žalobkyně okamžitě přeložena do [adresa] a následně reoperována ve[Anonymizováno][adresa]. Žalobkyně k žalobě připojila dva znalecké posudky, které si před podáním žaloby nechala zpracovat, a z obou vyplynulo, že operatéři postupovali lege artis. Celý spor se tak redukuje na otázku, zdali operatéři měli provést ověření možné perforace jícnu methylénovou modří nebo vzduchovou zkouškou endoskopickým vyšetřením jícnu. Tyto však nejsou v souladu s uznávanými postupy a pravidly a nesou další rizika. Dále odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 3386/2018.

6. Žalobkyně na toto reagovala tak, že není žádné operace, se kterou by nebylo spojeno nějaké zdravotní riziko, a operatér měl postupovat tak, aby újmě zabránil. Skutečnost, že může dojít k perforaci jícnu, zakládá vyšší nároky na pečlivost a následnou kontrolu ze strany lékařů. Rovněž není pravdou, že žalovaná zajistila převoz žalobkyně včas, od operace uběhlo 12 hodin a žalobkyně si na silné bolesti stěžovala již celou noc. Znalecký posudek [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] uvádí metody, jakými lze ověřit, že k perforaci jícnu během operace nedošlo. Operatéři nepoužili žádnou z těchto metod /kromě vizuální/. Žalovaná lege artis nejednala. Odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 4168/2016 a uvedla, že žalovaná neprovedla veškerá opatření k zabránění známých léčebných rizik, proto je odpovědná za újmu, kterou žalobkyně utrpěla. Co se týče námitky promlčení, tak žalobkyně v okamžik propuštění z [adresa] nemohla vědět o skutečném rozsahu škody, ani kdo jí újmy způsobil. O rozsahu škody žalobkyně věděla až od okamžiku, kdy se ustálil její zdravotní stav.

7. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav /důkazy, z nichž skutečnosti byly zjištěny, jsou dále v textu uvedeny kurzívou/:

8. Dne 24. 4. 2017 žalobkyně postoupila pro diagnózu HHE, GERD fundoplikaci s. Nissen-Rossetti v [právnická osoba]./, doba trvání operace 90 minut, operatéři [tituly před jménem] [jméno FO], prim. [Anonymizováno]. [jméno FO]. V rámci operace byla provedena vizuální kontrola, vše v pořádku (operační protokol z 24.4.2017 na č. l. 9).

9. Dne 25. 4. 2017 provedeno CT vyšetření žalobkyně v [právnická osoba] prokazující masivní únik do pleurální dutiny vlevo a zadního mediastina (pozn. soudu pleurální dutina = prostor mezi poplicnicí a pohrudnicí, mediastinum = prostor v hrudníku obsahující všechny orgány mimo plic/, oboustranný fludithorax (= tekutina stlačující plíce/ a kompresi basálních plicních segmentů (Lékařská zpráva ze dne 25. 4. 2017 na č. l. 10)

10. V 17,20 hod dne 25. 4. 2017 byla žalobkyně znovu operována, tentokrát v [adresa], pro perforaci jícnu, hnisavou mediastinitidu. Byla provedena torakotomie /= odstranění žebra/, šití preforace, patch z interkostálního muskuloperiostálního laloku, zrušení Nissen Rossetti, provedena fundoplikace dle Belsey Mark IV, drenáž mediastina (Operační protokol z 25. 4. 2017 z [adresa] na č. l. 11). Následně byla žalobkyně přeložena na oddělení ARO (Překladová zpráva z 25. 4. 2017 na č. l. 12). Z nemocniční péče byla žalobkyně propuštěna dne 14. 5. 2017, v propouštěcím protokole uvedeny dg. K223 perforace jícnu, A418 jiné určené sepse, T814 infekce po výkonu a J860 pyotorax s píštělí (Propouštěcí zpráva z [adresa] na č.l. 17-18).

11. Z posudku o invaliditě ze dne 6. 9. 2018 na čl. 19 soud zjistil, že u žalobkyně přetrvává pooperační stenóza jícnu s refluxem a dysfagií /= obtíže při polykání/. Počínaje 9. 8. 2018 je žalobkyně uznána invalidní v I. stupni s poklesem pracovní schopnosti o 35%. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 9. 2018 na č. l. 20 soud zjistil, že žalobkyně byla v pracovní neschopnosti od 24. 4. 2017 do 8. 8. 2018.

12. Soud vyslechl operatéry při provádění prvního zákroku, th. Fundoplikace dle Nissen – Rossetti. [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že operace probíhala standardně, už má za sebou 100 shodných úspěšných operací. Při operaci bylo odstraněno tukové tělísko v jícnu tzv. harmonickým skalpelem, perforace jícnu pak byla lokalizovaná v jiné části jícnu. Žalobkyně po operaci dostala zcela běžná analgetika v běžné dávce, resp. ráno v 7 již silnější dávku, při ranní vizitě se kolegovi žalobkyně nezdála, tak informoval operatéra [tituly před jménem] [jméno FO], který žalobkyni v 8,30 hodin osobně prohlédl, pacientka měla horečku 38C. Nechal udělat STATIM, bytˇ hodnoty byly v pořádku, dohodl se s [adresa] na CT vyšetření a pacientku prostřednictvím RZ [SPZ] odvézt do [adresa] /kde rovněž pracuje. CT vyšetření se uskutečnilo v 11,45 hod. a odhalilo perforaci jícnu (tzv. leak). Prim. [Anonymizováno]. [jméno FO] vypověděl, že na tuto konkrétní operaci si již nevzpomíná, nebyla ničím výjimečná. Svědek má za sebou stovky podobných operací. S pooperační perforací se ve své praxi již setkal, nebo prováděl reoperace fundoplikací, odhadem v 10ti případech. Pooperační kontrola se dělá laparoskopem, sondou s 16x zvětšením, perforace o velikost 0,7 cm by rozhodně při vizuální kontrole byla vidět. Žaludeční tekutina a sliny jsou velice agresivní, dochází k naleptání, původně malý perforační otvor se časem zvětší. Ověření modrou kontrastní látkou se může dělat následující den, v rámci operace se dělat nedá. 13. [tituly před jménem] [jméno FO] z [adresa] před soudem vypověděl, že žalobkyně byla přijala na kliniku k reoperaci pro perforaci jícnu někdy odpoledne. Perforační otvor byl asi 34 cm od řezáku /zub/. Přechod mezi žaludkem a jícnem je ve vzdálenosti cca 40 cm od řezáku /zub/. Perforace se nacházela 6 cm nad fundoplikací, tj. v oblasti hrudníku. Perforace byla vpravo, proto přistoupili k reoperaci zleva. Z levé strany hrudníku odstranili žebro, už tam byl infekt. Perforaci přešil a pro jistotu tam udělal i záplatu z hrudní stěny. Fundoplikaci museli zrušit, udělali jednom částečnou fundoplikaci přední stěny, vše sešili zpět, do rány dali 3 drény. Po operaci byla žalobkyně na ARO, zaintubovaná, a odstupem se dělalo několikero CT s kontrastní látkou. Vypověděl, že perforace o velikosti 0,7 – 0,8 cm nemusí být endoskopicky vidět, jsou tam poskládané řasy, které mohou perforaci skrývat. Den před výslechem řešil perforaci o velikost 2 cm, a ta nebyla endoskopicky viditelná. Standardně se při fundoplikaci Nissen Rossetti ověření vzduchovou zkouškou nebo methylénovou modří nedělá, ani v zahraničí /USA/. Následný den po operaci se dělá rentgen s kontrastní látkou.

14. Soud vyslechl i žalobkyní navrhovanou svědkyni [jméno FO], která měla dosvědčit tvrzení žalobkyně, že z průběhu první operace existoval kamerový záznam. Ta však uvedla, že si na toto nepamatuje, vyzvedávala dokumentaci k operaci u [tituly před jménem] [jméno FO], a [tituly před jménem] [jméno FO] byl na ni velmi nepříjemný.

15. Z výslechu [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [Anonymizováno], [tituly za jménem] a jeho znaleckého posudku na čl. 322 – 352 soud zjistil, že perforace jícnu je závažná život ohrožující komplikace, tato perforace s největší pravděpodobností vznikla buď při operaci dne 24. 4. 2017 nebo v souvislosti s ní. Tato komplikace se vyskytuje v 0,7 až 1,1% případech, je to komplikace známá. Jakákoliv diagnostika do 24 hodin se považuje za včasnou. Úmrtnost na tuto komplikaci se pohybuje kolem 10 až 40 %. V rámci České republiky se dělá pouze vizuální kontrola, spoléhá se na dostatečné zvětšení kamery. Na některých zahraničních pracovištích se provádí navíc vzduchová zkouška nebo zkouška methylenovou modří (v průběhu operace), případně ještě endoskopie. Jícen bývá po operace kolabovaný, kamerou perforace nemusí být viditelná. Fundoplikace Nissen Rossetti se dělají obvykle v ambulantním režimu, někde bývá hospitalizace 2 až 5 dní.

16. Z výslechu [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], a jeho znaleckého posudku na čl. 354-358 soud zjistil, že obecně se udává doba 24 hodin, která je rozhodující pro identifikaci perforace ve vazbě na přežití pacienta. V České republice se při operaci zkouška methylenovou modří nedělá. Při použití elektrokoagulace může dojít k nekróze tkáně, které není viditelné, a dojde k následné (opožděné) perforaci, ani zkouška methylenovou modří při operaci toto neodhalí. V tomto případě bylo podezření na perforaci řešeno velmi rychle a pacientka byla do 24 hodin reoperována a je naživu. Shodou okolností dělal nedávno obdobný posudek, kdy si pacient stěžoval na bolesti odpovídající perforaci jícnu, ale nebyla provedena vyšetření, byl poslán domů s léky na bolest zad, na perforaci se přišlo až po 4 dnech. Pacient naštěstí zázrakem přežil. Žalobkyně byla v předoperačním pohovoru o průběhu zamýšlené operace informována včetně možných komplikací, možnost perforace jícnu je obecně známou komplikací a informaci o tomto žalobkyně písemně stvrdila v informovaném souhlasu. Operace v [Anonymizováno] byla provedena tzv. lege artis. Zkouška metyhlénovou modří u této operace není povinností, zvyklostí ani doporučením.

17. Z ústavního znaleckého posudku [právnická osoba] č. 9/29 -54/2023 ze dne 15.5.2023 a z výslechu pověřeného člena znalecké komise [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že diagnostika perforace byla provedena promptně, i přes složitost dvojího přeložení byla žalobkyně do 24 hodin reoperována /resp. do 21 hodin/. Perforace jícnu vznikla v důsledku operace Nissen Rossetti dne 24. 4. 2017. Tato komplikace se objeví o cca 1 až 1,5% takových operací. Komplikace pacienta přímo ohrožuje na životě. V České republice není v žádném doporučení provádět při operaci zkoušku methylenovou modří, či jiné další ověření během operace, kromě vizuální kontroly. Fundoplikace Nissen – Rossetti proběhla zcela lege artis, byla zcela správně indikována.

18. Z takto provedeného dokazování má soud za prokázaný tento závěr o skutkovém stavu: žalobkyně podstoupila dne 24. 4. 2017 u žalované operaci fundoplatika Nissen – Rossetti. Při operaci nebo v jejím důsledku /následnou nekrózou/došlo k poranění jícnu a následné perforaci. Možnost poranění jícnu je známou komplikací této operace s incidencí 1 až 1,5%, na což byla pacientka před operací formou informovaného souhlasu a pohovoru s operatérem upozorněna. Perforace jícnu byla odhalena cca 15 hodin po provedené operaci, do 6 hodin poté byla provedena reoperace. Perforace jícnu přímo ohrožuje pacienta na životě, šance na přežití ovlivňuje rychlost odhalení perforace i následná reoperace. Žalobkyně byla reoperována do 24 hodin po první operaci, žalobkyně život ohrožující stav přežila, nicméně v souvislosti s tím je uznána invalidní v I. stupni, má trvalé následky na zdraví.

19. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností. Soud neprováděl všechny navržené důkazy ve věci, když z již provedených byla zcela objasněn skutkový stav.

20. Práva pacientů v českém právním řádu jsou řešena zejména v souladu s principy Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (dále jen "Úmluva") a dalšími principy zohledňovanými ve státech EU. Podle § 2643 o. z. poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru (odst. 1). Jde o základní výchozí předpoklad jakéhokoli postupu poskytovatele vůči ošetřovanému a jeho nedodržení má za následek naplnění prvního z předpokladů odpovědnosti za porušení smluvní povinnosti podle § 2913 o. z. Péči řádného odborníka je nutno vykládat jako vše, co je zpravidla spojeno s příslušnými profesními standardy a povinnostmi (viz. čl. 4 Úmluvy). Lze hovořit o takovém výkonu činnosti poskytovatele, který je prováděn na základě dostatečných informací, odborně a dovedně, s potřebnou pečlivostí a s odpovídající znalostí.

21. Synonymem péče řádného odborníka pro oblast poskytování zdravotních služeb je tradičně traktovaný pojem lex artis, chápaný ovšem v širším smyslu (srov. Holčapek, 2011, s. 95, či nález Ústavního soudu III. ÚS 2253/13). Podle § 4 odst. 5 zák. o zdrav. službách se náležitou odbornou úrovní (postupem lege artis) rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. V konkrétním případě je nutné zkoumat standardy konkrétní odbornosti včetně odborné literatury či doporučení příslušných profesních komor či odborných společností (srov. též Smrž, 2017). Přesto nejde o závazné závěry, mají povahu toliko doporučení, od kterých se lze v konkrétní situaci odchýlit, vždy za podmínky dostatečného odborného odůvodnění. Jednotlivý postup poskytovatele služby podle smlouvy o péči o zdraví je ovšem nutné hodnotit ex ante, tedy na základě informací, které měl a mohl mít konkrétní odborník v době rozhodování k dispozici (srov. k tomu také usnesení NS 7 Tdo 219/2005).

22. Pojem "pravidla vědy a uznávané medicínské postupy" je poměrně široký a představuje zpravidla více možných postupů v různých situacích, kdy jsou poskytovány zdravotní služby. Zdravotní služby by měly být poskytovány podle postupů, které jsou v dané době uznávány jako postupy náležitě odborné, nemělo by tedy jít o postupy, jež jsou již překonané a v moderní medicíně nepoužívané, ale ani o postupy, které dosud nejsou v klinické praxi uznávané a zavedené, s výjimkou lékařského experimentu, o němž pojednává a jehož pravidla podrobně stanoví zákon o specifických zdravotních službách, a to v § 33 až 40.

23. Nejvyšší soud ČR již ve věci NS 25 Cdo 1381/2013 uvedl, že poskytovatel zdravotní péče by neměl nést odpovědnost za zákrok, jenž byl proveden odborně správně, i když naneštěstí, a to nikoli vinou zdravotnického personálu, měl pro pacienta nepříznivé důsledky. Nadměrná odpovědnost může být pro stabilitu a spravedlivost systému kompenzace za materiální i imateriální újmu stejně škodlivá jako odpovědnost nedostatečná.

24. Za výskyt komplikace, která byla známá, a se kterou žalobkyně byla seznámena formou informovaného souhlasu, žalovaná nenese žádnou odpovědnost. To je v souladu s tradiční zásadou, že poškozený nese následky náhody, která jej postihla (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. 25 Cdo 3434/2009).

25. V souzeném případě bylo prokázáno, že komplikace perforace jícnu při operaci fundoplikace dle Nissen – Rossetti je známá, její incidence je kolem 1 až 1,5%. Ověření methylenovou modří či endoskopie či vzduchová zkouška není součástí postupů tzv. lege artis, navíc ani tato zkouška v průběhu operace nemůže s jistotou potvrdit neexistenci perforace, když k perforaci vlivem nekrózy může dojít dodatečně. Odhalení této komplikace došlo včas, reoperace žalobkyně proběhla do 24 hodin, žalobkyně život ohrožující stav přežila, byť má trvalé následky. Za tyto však žalovaná nijak neodpovídá. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 119 620,60 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 107 000 Kč sestávajících z částky 5 380 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby a z tarifní hodnoty 2 369 050 Kč sestávající z částky 17 780 Kč za každý ze 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 7 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále hotových výdajů na znalecký posudek [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] Ve výši 9 500 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 98 860 Kč ve výši 20 760,60 Kč.

27. O nákladech státu /výrok III./ rozhodl soud podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. a uložil žalobkyni povinnost nahradit jej státu v plné výši, protože byla v řízení zcela neúspěšná, zároveň na její straně nebyly tvrzeny ani prokazovány důvody osvědčující nárok na osvobození od soudních poplatků. Náklady státu jsou tvořeny náklady na výslechy znalců a na znalecký posudek. Soud nesl náklady na výslech znalce [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] na jednání dne 24. 9. 2021 ve výši 28 880 Kč (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 10. 2021 č. j. 17 C 270/2020-416 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 5. 5. 2022 č. j. 21 Co 70/2022-461), náklady na výslech [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ve výši 2 548 Kč (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 10. 2021 č. j. 17 C 270/2020-417), náklady na vypracování znaleckého posudku znalce [právnická osoba] ve výši 51 546 Kč (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 2. 8. 2023 č.j. 17 C 270/2020-506) a náklady na výslech znalce na jednání dne 24. 11. 2023 ve výši 6 380 Kč (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 12. 2023 č. j. 17 C 270/2020-532). Celkem náklady na znalce v této věci činily 89 354 Kč, které je povinna zaplatit státu žalobkyně.

Poučení