17 C 270/2022-51

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Koutným ve věci manžela: [osobní údaje manžela] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] a manželky: [osobní údaje manželky] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o rozvod manželství takto:

Výrok

I. Manželství [celé jméno manžela] a [celé jméno manžela], rozené [příjmení], uzavřené dne [datum] před Městským úřadem v Bruntále, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Manžel se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal rozvodu manželství, když manželství trvá od roku [rok] s tím, že manželské soužití je trvale a hluboce rozvráceno. Za trvání manželství se z účastníků narodila dnes již zletilá dcera [jméno], [datum narození]. Účastníci zrušili v průběhu roku 2022 společnou domácnost z důvodu vzájemného odcizení. Manžel považuje možnost obnovení manželského soužití za vyloučenou, neboť dlouhodobě udržuje mimomanželský vztah intimního charakteru s tím, že by jej chtěl přeměnit ve vztah manželský.

2. Manželka s rozvodem manželství nesouhlasila, když manželství není hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a lze očekávat jeho obnovení, neboť manželova nová známost, kterou navázal při zahraniční pracovní cestě v [země] je přechodného charakteru s tím, že manželka spatřuje i účelovost podané žaloby o rozvod manželství, když manžel pracoval v [země] a s ohledem na současnou politickou situaci se manželka domnívá, že manžel, pokud uzavře nové manželství, tak jej uzavírá z důvodu snadnějšího cestování do [země] nebo z důvodu, aby umožnil své partnerce snadněji vycestovat. Manželka se dále dovolávala aplikace tzv. tvrdostní klauzule, neboť rozvod manželství je v rozporu se zájmy manželky, která se na rozvratu manželství převážně nepodílela.

3. Soud provedl hodnocení důkazů v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. s přihlédnutím k ustálené judikatuře, a to rozsudku NS ČR ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. 33 Odo 579/2005, kdy hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné nebo nezákonné); k důkazům, které byly získány nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí.

4. Soud provedl dokazování oddacím listem, rodným listem dítěte, zprávou z anesteziologického ambulantního vyšetření ze dne [datum], lékařskou zprávou ze dne [datum], lékařskou zprávou ze dne [datum], výslechem svědků [jméno] [celé jméno manžela], [jméno] [příjmení], výslechem účastníků a zjistil tento skutkový stav věci:

5. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem v Bruntále (důkaz: oddací list). U obou manželů šlo o manželství druhé. Za trvání manželství se z účastníků narodila dnes již zletilá dcera [jméno], [datum narození]. Manželé se seznámili v roce [rok]. V roce [rok] manželka odešla se svými dvěma nezletilými dětmi do [země], kde manžel pracoval. V roce [rok] se vrátili manželé do České republiky, neboť manžel zahájil pracovní činnost v [země]. Manželé získali rodinný dům ve [obec] z dědictví po otci manželky. V průběhu doby se stali podílovými spoluvlastníky každý k jedné předmětnému domu. S ohledem na pracovní činnost manžela v zahraničí pobýval manžel ve společné domácnosti kratší dobu, když pracoval turnusově. Manželka se starala o zajištění domácnosti a výchovu dětí a manžel zajišťoval rodinu finančně. Manželé spolu trávili společné dovolené např. v roce [rok] a [rok] v [země], v roce [rok] ve [země] a [země], v roce [rok] na [země], v srpnu [rok] na [anonymizováno]. Manželé spolu nežijí intimně více jak jeden rok (důkaz: nesporné skutkové tvrzení a výslech účastníků řízení).

6. Manželé pečovali o společnou domácnost společně i po podání žaloby o rozvod manželství. Dělili si úkoly (péče o zahradu, o údržbu domu, zajištění otopu apod.) a trávili spolu volný čas, např. procházky s dětmi, grilování s přáteli. Z pohledu třetích osob fungovalo manželství po podání žaloby bezproblémově a standardně (důkaz: výslech svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], výslech účastníků řízení).

7. Manžel není spokojený v manželství, a to zejména v citové rovině. V roce [rok] navázal partnerskou známost při své pracovní cestě v [země] s tím, že od roku [rok] považuje tuto známost za vážnou a plánuje sňatek. Pracovní činnost v [země] ukončil v červnu [rok] (důkaz: výslech účastníků řízení). Manžel svou novou partnerku opakovaně navštěvuje, naposledy v prosinci [rok] a v únoru [rok]. K manželce již nemá intenzivní citovou vazbu jako na počátku manželství, přesto se snaží chovat korektně a vstřícně ke své manželce, neboť v rozvodu manželství nespatřuje důvod, proč by se neměl chovat kultivovaně a proč by měl měnit chování vůči své manželce či společným přátelům např. chovat se hulvátsky k manželce, nevyhovět jí v jejích žádostech nebo nekonat společné akce (důkaz: výslech manžela).

8. Manžel v říjnu [rok] vyčlenil finanční prostředky na dostudování dcery a zajištění úhrady nákladů souvisejících s bydlením do doby rozvodu manželství, a tyto finanční prostředky převedl na účet manželky. Manželka finanční prostředky určené pro dceru [jméno] převedla na její účet a ze zbývajících peněžních prostředků hradí náklady spojené s bydlením a údržbou domu (důkaz: výslech účastníků řízení).

9. Manželka pracovala do roku [rok] jako dělnice ve [právnická osoba]. Od roku [rok] je v domácnosti. V současné době je zaměstnána brigádnicky v [anonymizováno] u [obec] v [obec] s příjmem 12.000 Kč měsíčně čistého (důkaz: výslech manželky). Manželka je migrenička a má problémy s krční páteří. Dle lékařské zprávy [anonymizováno] centra [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne [datum] je nález přiměřený věku, porucha relaxace levé komory, jinak dobrá funkce obou srdečních komor, nejvýše lehká nedomykavost chlopně. Stacionární nález, bez progrese (důkaz: zprávou z anesteziologického ambulantního vyšetření ze dne [datum], lékařskou zprávou ze dne [datum], lékařskou zprávou ze dne [datum]).

10. Soud k návrhu manželky neprovedl dokazování fotografiemi z dovolené, zprávou České správy sociálního zabezpečení ohledně výše důchodu ke dni předpokládaného nástupu do důchodu a k aktuální výši příjmu a přesně nespecifikované důkazy k platbám (složenky, výpisy z účtu), když dovodil jejich nadbytečnost (fotografie z dovolené). Skutečnosti navržené manželkou byly prokázány jinými důkazními prostředky (aktuální výše příjmu manželky byla zjištěna výslechem manželky) nebo navržené důkazy nebyly schopny samy o osobě - izolovaně prokázat rozhodné skutečnosti (výše nákladů spojených s vedením společné domácnosti bez tvrzení výše příjmu domácnosti či příjmu manžela).

11. Dále soud v souladu s ustanovením § 118b odst. 1 o. s. ř. neprovedl důkaz navržený manželkou dne [datum], a to výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], když důkaz byl navržen po koncentraci řízení, která nastala dne [datum]. Řízení o rozvod manželství je ovládáno týmž koncentračním principem a systémem neúplné apelace jako procedury sporného řízení, které se řídí výhradně občanským soudním řádem. To mimo jiné znamená, že se uplatní režim skutkového a důkazního„ stopstavu“, který je nastolen v souvislosti se skončením prvního jednání, příp. ve lhůtě poskytnuté účastníkům řízení dle ustanovení § 118a odst.1 a 3 o. s. ř. (§ 118b odst. 1 o. s. ř.).

12. Okresní soud v Bruntále se v této právní věci musel především zabývat řešením otázky, zda je dána pravomoc českého soudu pro toto řízení a v kladném případě posoudit podle jakého hmotného práva ve věci rozhodnout, neboť v řízení se v osobě manžela, který je občanem [země], vyskytly prvky mezinárodního práva soukromého.

13. Dle § 37 odst. 1) Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 11. 6. 2010, č. j. 59/2010 pro postup justičních orgánů ve styku s cizinou ve věcech občanskoprávních a obchodněprávních platí, že dojde-li soudu návrh na zahájení řízení a v právním vztahu je mezinárodní prvek, soud především zkoumá, zda je dána jeho pravomoc, resp. mezinárodní příslušnost, a to podle jurisdikčních ustanovení právních předpisů Evropské unie, která mají obecnou závaznost a použijí se přednostně před ustanoveními českého práva, nespadá-li věc do jejich působnosti, podle ustanovení příslušných dvoustranných či mezinárodních smluv, jinak podle ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém.

14. Dle § 38 odst. 1) instrukce platí, že je-li dána mezinárodní příslušnost českých soudů, soud musí dále vyřešit otázku, jakým hmotným právem se řídí konkrétní právní vztah („ rozhodné právo“).

15. Dle ustanovení § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém se zákon použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen„ mezinárodní smlouva“) a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie.

16. Dle § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvod manželství, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt.

17. Protože smlouva mezi Českou republikou a Kanadou o právní pomoci ve věcech občanských, a to smlouva mezi republikou Československou a Spojeným Královstvím Velké Británie a Irska (Londýn, 11. 11. 1924; č. 70/1926 Sb. z. a n., č. 152/1938 Sb. z. a n.) ve znění upraveném nótou z 5. 1. 1972 a Dodatková úmluva o civilním řízení soudním mezi republikou Československou a Spojeným Královstvím Velké Británie a Severního Irska (Praha, 15. 2. 1935; č. 178/1935 Sb. z. a n., č. 152/1938 Sb. z. a n.) neřeší otázky příslušnosti soudu a použití rozhodného práva ve věcech rozvodů, je nutno v tomto řízení aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 91/2012 Sb.

18. Protože účastníci tohoto řízení uzavřeli manželství v České republice, založili společnou domácnost v České republice, manželka je občankou České republiky a oba manželé mají stále trvalý pobyt na území České republiky, je ve smyslu citovaného zákona (§ 47 odst. 1) dána pravomoc českého soudu pro řízení o rozvod manželství a pak podle § 50 odst. 1 citovaného zákona se použije české hmotné právo, a to občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.).

19. Dle ustanovení § 755 odst. 1 až 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

20. Dle ustanovení § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

21. Dle ustanovení § 757 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.

22. Dle ustanovení § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

23. Občanský zákoník II. Rodinné právo, Komentář k § 758, Praha, C. H. Beck, 2. vydání, 2020, s. 437 - 438: M. Hrušáková, M. Kornel: "I nadále platí, že manželé spolu nežijí, byť bydlí v jednom bytě a případně vedou rodinnou domácnost, tj. společně uhrazují náklady na bydlení, stravování apod. Na druhou stranu manželé mohou bydlet z nejrůznějších důvodů odděleně, ale přesto je třeba konstatovat, že spolu žijí. Pojem společného soužití totiž znamená společné sdílení svých zájmů, potřeb, radostí a problémů, v neposlední řadě i otázku intimního soužití." 24. Občanský zákoník II. Rodinné právo, Komentář k § 687, Praha, C. H. Beck, 2. vydání, 2020, s. 67 - 75: M. Hrušáková, M. Kornel: "Ačkoli jde o zákonnou povinnost, je věrnost v mnoha manželstvích nedostižným požadavkem. Požadavek věrnosti je však předpokladem k tomu, aby manželství mohlo plnit svoje funkce. Porušení této povinnosti je jednou z nejčastějších příčin tzv. kvalifikovaného rozvratu manželství. Porušení principu věrnosti může mít své důsledky v řízení o rozvod manželství (§ 775 odst. 2 písm. b)) ." 25. Občanský zákoník II. Rodinné právo, Komentář k § 755, Praha, C. H. Beck, 2. vydání, 2020, s. 426 - 433: M. Hrušáková, M. Kornel: "K tomu, aby se tato tzv. tvrdostní klauzule mohla uplatnit, musí být podmínky uvedené v odst. 2 písm. b) naplněny kumulativně. Rozvod manželství tedy musí být v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Další podmínkou je skutečnost, že manželovi, který se rozvodu brání, by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma. Tuto újmu je třeba chápat především jako újmu osobní, a to zejména v rovině citové nebo v rovině ekonomické (srov. II. ÚS 1852/11). Zvlášť závažná újma může spočívat např. v tom, že bránící se manžel je invalidní, odkázaný na pomoc druhého manžela, nebo se u něj v tomto období projevila závažná choroba, jejíž prognóza je nepříznivá. Stejně tak může jít o skutečnost, že bránící se manžel ztratí po rozvodu možnost bydlení a možnost opatření jiného bydlení je z nejrůznějších důvodů značně ztížená. Mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství mohou spočívat např. v délce trvání manželského soužití, zdravotním stavu druhého manžela, ale i v mnoha jiných skutečnostech, případně výjimečně i majetkového charakteru. Za splnění všech výše uvedených podmínek by soud, třebaže mezi manžely byla prokázána existence kvalifikovaného rozvratu, měl návrh na rozvod manželství zamítnout. Smyslem této tvrdostní klauzule je ovšem především finanční zabezpečení bránícího se a zpravidla i ekonomicky slabšího partnera." 26. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že jsou splněny předpoklady pro rozvod manželství účastníků dle shora citovaných ustanovení občanského zákoníku, když bylo zjištěno hluboké, trvalé a nenapravitelné rozvrácení soužití manželů – účastníků řízení a nelze očekávat jeho obnovení, když tak soud zohlednil jednoznačné stanovisko manžela, který v důsledku nevěry a navázání nové vážné partnerské známosti kategoricky vylučuje obnovení manželského soužití a deklaruje citové odcizení k manželce. Soud tedy zjistil existenci rozvratu manželství dle ustanovení § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a určil příčinu rozvratu manželství, a to vzájemné odcizení účastníků v důsledku nevěry manžela a ukončení společného soužití, když bylo prokázáno rozdělení uhrazování nákladů na bydlení, stravování a ukončení intimního soužití.

27. Soud dále nedovodil důvody pro aplikaci tzv. tvrdostní klauzule ve smyslu ustanovení § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku, přestože lze určit, že se manželka převážně nepodílela na rozvratu porušením manželských povinností. Soud neshledal zvlášť závažnou újmu, která by byla způsobena rozvodem manželství, když manželka není osobou se zvlášť závažnými zdravotními problémy, kdy by byla zcela odkázána na pomoc a péči manžela. Dále soud nedovodil, že by manželka ztratila rozvodem manželství možnost bydlení, když je podílovou spoluvlastnictví společného domu s příslušenstvím o velikosti a tudíž disponuje užívacím právem k předmětu bydlení. Soud neshledal ani mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství, když neshledal okolnosti ve zdravotním stavu manželky ani v rovině majetkového charakteru, když manželka v průběhu řízení sice tvrdila a prokázala svůj aktuální příjem (12.000 Kč měsíčně), avšak netvrdila ani neprokázala příjem manžela či majetkové hodnoty vnesené či vnášená manželem do společné domácnosti. Soud také přihlédl k tomu, že manžel je od listopadu 2022 bez zaměstnání. 28. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. Dokud nás smrt nerozdělí: Úvahy na právem rozvodu, Právní rozhledy 17/ 2019, s. 573: "Je nepochybné, že v případě, kdy soud zamítne návrh na rozvod s odkazem na aplikaci tzv. tvrdostní klauzule, dochází ke značné intervenci do výše zmíněných práv manžela navrhujícího rozvod. Zásah, který sleduje účel poskytnout ochranu slabší straně, druhému manželovi, pro kterého by byl rozvod nepřiměřenou tvrdostí, tak může představovat porušení práva prvého manžela, který se rozvodu v souladu se zákonem domáhá, na sebeurčení, právo brát se o vlastní štěstí a žít podle svého. Manželovi domáhajícímu se rozvodu může aplikací tzv. tvrdostní klauzule vzniknout„ povinnost“ setrvat ve dříve dobrovolně uzavřeném svazku, resp. může být navozen stav zachovávající manželský status se všemi zákonnými, ale i smluvenými právy a povinnostmi jak v oblasti osobní, tak zejména majetkové. Při kolizi práv obou manželů v konkrétní věci je třeba nalézt spravedlivou rovnováhu, která bude v odpovídající míře respektovat jak ochranu slabší strany, tak i právo druhého brát se o vlastní štěstí a žít podle svého. To bude nepochybně klást velké nároky na rozhodovací praxi, dokazování, argumentaci. Nicméně, je třeba vzít také v úvahu, že k rozvratu manželství mohlo dojít převážně či zcela z objektivních příčin, kupř. z důvodu duševní poruchy manžela rozvodu se bránícího. Proto nelze v dané věci žádnou paralelu s rozvodem založeným na koncepci viny spatřovat. Také je třeba zdůraznit, že důsledkem uplatnění tzv. ztíženého rozvodu, resp. rozvodu s tzv. tvrdostní klauzulí, není žádná sankce, resp. potrestání manžela, který se rozvodu domáhá. Rozvod manželství se jen„ oddálí“, což bude mít dopad zejména do manželského majetkového práva, vyživovací povinnosti mezi manžely, práva bydlení manželů apod." 29. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl.

30. Závěrem si soud dovoluje účastníkům sdělit, že smyslem odůvodnění je především seznámení účastníků řízení s úvahami, na nichž soud založil své rozhodnutí (viz rozhodnutí Ústavního soudu, např. usnesení ze dne 25. 10. 1999, sp. zn. IV. ÚS 360/99 či nález ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. III. ÚS 961/09). Součástí odůvodnění nemusí být výslovné vypořádání se s každým tvrzením či námitkou účastníků řízení, pokud jako celek odůvodnění účastníkům řízení umožňuje„ seznatelnost“ těch úvah soudu, jež byly relevantní pro výsledek řízení, a tím přezkoumatelnost soudního rozhodnutí z hlediska zákonnosti i věcné správnosti (nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3050/17 ze dne 10. 1. 2018 či sp. zn. I. ÚS 4093/17 ze dne 29. 3. 2018). V tomto směru lze taktéž odkázat na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, podle které závazek soudů k odůvodňování rozhodnutí nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument (viz rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ze dne 19. 4. 1994 ve věci stížnosti č. 16034/90 Van de Hurk proti Nizozemí, bod 61 a ze dne 9. 12. 1994 ve věci stížnosti č. 18390/91 Ruiz Torija proti Španělsku, bod 29). Zejména soudy nemají povinnost vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08).

31. O nákladech řízení účastníků rozhodl soud dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení ve statusových věcech manželských a partnerských.