17 C 272/2020-141

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem [titul] Ing Lubomírem Sušněm ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Vypořádání zaniklého společného jmění účastníků se provádí tak, že do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazují: a) členská práva a povinnosti ve Stavebním bytovém družstvu [část obce], [IČO], sídlem [adresa], spojená s výlučným nájmem družstevního bytu [číslo] v šestém nadzemním podlaží domu na ulici [ulice a číslo], [obec] - [část obce], k němuž náleží i sklep [číslo] nacházející se v prvním podzemním podlaží domu na ulici [ulice a číslo], [obec] - [část obce], a b) práva a povinnosti vyplývajících ze Smlouvy [číslo] o podmínkách pro nákup a prodej cenných papírů uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], tehdy sídlem [adresa], nyní sídlem [adresa].

II. Žaloba se v části, aby do výlučného vlastnictví žalovaného byla přikázána práva a povinnosti vyplývajících z Rámcové smlouvy Clear Deal, [číslo] CZ/CI/001 uzavřené dne 5. 5. 2015 mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], zamítá.

III. Žalovaným uplatněný nárok, aby byly vypořádány i další položky společného jmění účastníků, a to: a) majetková hodnota společných finančních prostředků ve formě jim odpovídající pohledávky 231 000 Kč za [právnická osoba], [IČO], z účtu vedeného na jméno žalobkyně číslo [bankovní účet], včetně spořícího konta k tomuto účtu číslo [bankovní účet], b) osobní automobil Škoda Octavia Ambition 1,2 TSI 81 kW, [registrační značka], v pořizovací ceně 531 200 Kč na základě kupní smlouvy z [datum], a c) investice ze dne [datum] ze společného jmění účastníků ve výši 496 794 Kč do výlučného dluhu žalobkyně formou předčasného splacení překlenovacího úvěru [číslo] uzavřeného dne [datum] mezi [právnická osoba], na straně jedné v postavení věřitelky, a žalobkyní na straně druhé, v postavení dlužnice, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 505 039 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. V řízení zahájeném dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném bývalém manželovi vypořádání jejich společného jmění zaniklého rozvodem dne [datum] s tím, že manželství bylo uzavřeno dne [datum]. Předmětem vypořádání učinila práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu a k nim náležející nájem družstevního bytu, ve kterém nikdy nebydleli (viz odstavec I. písm. a) výroku tohoto rozsudku), a práva a povinnosti ze Smlouvy se společností [právnická osoba] (odstavec I. písm. b) výroku), to vše s tím, že byla nabyta za trvání manželství a nechť jsou přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného oproti vyplacení vyrovnacího podílu ve výši jejich majetkových hodnot. Předmětem vypořádání dále učinila práva a povinnosti z Rámcové smlouvy Clear Deal (odstavec II výroku) uzavřené v průběhu manželství a existující i v době právní moci rozvodu s tím, nechť jsou přikázána rovněž do výlučného vlastnictví žalovaného oproti vyplacení vyrovnacího podílu ve výši jejich majetkové hodnoty přirostlé ke vnosu žalobkyně 500 000 Kč, který vložila při uzavření smlouvy do této společné investice z 1 mil. Kč darovaných mimo jiné k tomuto účelu rodiči žalobkyně, a to výlučně žalobkyni. Do vypořádání zahrnula též investici ze SJM do výlučného dluhu žalobkyně ve formě splátek překlenovacího úvěru od stavební spořitelny splácených ze společných prostředků za trvání manželství v celkové výši 123 900 Kč s tím, nechť je o této investice ponížen vypořádací podíl. Prostřednictvím soudu se svého nároku domáhala poté, co se účastníci v předsoudní fázi nedohodli především na splatnosti vypořádacího podílu.

2. Žalovaný, počínaje svým prvním podáním ve věci ze dne [datum] učinil nespornou dobu trvání manželství a tudíž i společného jmění účastníků. K položkám navrženým k vypořádání žalobkyní namítal jednak, že nepatří do SJM, konkrétně i práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu a nájmem družstevního bytu tvrdil, že jsou jeho výlučným majetkem, případně bude-li prokázáno jinak, navrhl, nechť je aplikována disparita podílů 1:100 ve prospěch žalovaného, když družstevní podíl měl dle dohody v rodině žalovaného nabýt do svého výlučného vlastnictví žalovaný od sestry, která jej dříve nabyla od babičky a žalovaná o byt nikdy neprojevovala zájem a nijak se o jeho nabytí nezasloužila. U práv a povinností ze Smlouvy se společností [právnická osoba], uvedl, že bylo původně ujednáno, že finanční prostředky budou následně darovány dceři účastníků k jejím 18tinám a této dohodě by chtěl žalovaný dostát. Rámcová smlouva Clear Deal byla zrušena v květnu 2020 a žalovanému vyplacen zůstatek 553 184,29 Kč, z něhož má žalobkyně nárok na . Popřel, že by počáteční vklad 500 000 Kč do této smlouvy byl vnosem z výlučných prostředků žalobkyně, když šlo o platbu z účtu sice vedeného na jméno žalobkyně, avšak s dispozičním právem žalovaného, který byl společným rodinným účtem, kde se mísily peníze pocházející z mezd obou manželů, mimo jiné též s 1 mil. Kč došlým z účtu matky žalobkyně, aniž byla uzavřena jakákoliv smlouva pro takové plnění. Z tohoto společného účtu a na něm smísených peněz bylo investováno 496 794 Kč do výlučného dluhu žalobkyně formou předčasného splacení překlenovacího úvěru od stavební spořitelny, který na sebe vzala ještě před manželstvím. Tuto investici tak žalobce navrhl rovněž k vypořádání, ačkoliv žalobkyně již v žalobě tvrdila, že tak učinila právě z výlučného daru od její matky (viz částka 1 mil. Kč). Nadto souhlasil s nárokem na z investic ze SJM zaplacených na tento výlučný úvěr žalobkyně za trvání manželství v celkové výši 123 900 Kč. K vypořádání navrhl dále osobní automobil pořízený v manželství a po rozvodu formálně přepsaný ze žalovaného na žalobkyni a zůstatek finančních prostředků na společném účtu shora, ve výši 231 000 Kč. Žalovaný učinil nesporným, že účastníci se na vypořádání dosud nedohodli s tím, že Smlouva s ČP INVEST ani nebyla původně do předsoudních jednání zahrnována.

3. Již zde je třeba uvést k odstavci III. písmenům a) a b) výroku tohoto rozsudku, že v řízení o vypořádání společného jmění manželů nelze rozhodovat o nárocích, které jsou uplatněny až po třech letech od zániku společného jmění. Soud může vypořádat pouze ty hodnoty (rozuměj věci, závazky, vnosy, investice a zápočty) tvořící součást SJM, které účastníci učiní předmětem řízení, a učiní tak ve lhůtě tří let od zániku SJM (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1192/2007 a usnesení sp. zn. 22 Cdo 2881/2008). Není-li nárok na vypořádání vzájemných investic uplatněn do tří let od zániku společného jmění, nastupuje vypořádání tzv. domněnkou dle § 741 o. z. a soudní vypořádání je již vyloučeno. Naopak by tomu bylo například v situaci, podal-li by žalovaný samostatný návrh na vypořádání společného jmění ve lhůtě do tří let od zániku SJM, kde by řízení o něm bylo konzumováno pouze ve vztahu k té části společného jmění, která je předmětem již probíhajícího řízení k návrhu žalobkyně; ohledně jiných hodnot náležejících do SJM, které se nestaly předmětem předchozího řízení, by pak nenastala překážka tzv. litispendence (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1447/2019, ze dne 26. 6. 2019). Proto byl soudem zamítnut žalovaným uplatněný nárok, aby byly vypořádány i další položky společného jmění účastníků, a to finanční prostředky na bankovních účtech ve formě jim odpovídající pohledávky 231 000 Kč za [ulice] bankou a osobní automobil Škoda Octavia. Proto také soud, ačkoliv provedl dokazování listinami k tomu označenými žalovaným, dále z nich, pokud jde o prokazování jejich existence a hodnot, pro jejich nadbytečnost nevycházel (k automobilu viz daňový doklad ze dne [datum], SMS korespondence mezi rodiči žalobkyně a žalovaným z období od [datum] do [datum] zpráva Magistrátu města Ostravy ze dne [datum] s přílohami k ní, a k zůstatkům na účtech tzv. screen obrazovky počítače se zůstatky ke dni [datum] v částce 30 106,45 Kč na běžném účtu a na spořícím kontě 200 137,58 Kč a zpráva [právnická osoba], ze dne [datum]). Shora uvedené však nelze aplikovat též na žalovaným uplatněný nárok vypořádání investice ze SJM ze dne [datum] ve výši 496 794 Kč do výlučného dluhu žalobkyně formou předčasného splacení překlenovacího úvěru od stavební spořitelny (odstavec III. písm. c) výroku), neboť tuto částku uplatnila včas již žalobkyně, avšak s odlišným právním posouzením, kterým však není soud vázán, když ji považovala za plnění ze svých výlučných prostředků získaných výlučným darem od své matky (viz níže) a stejně tak na žalovaným naopak popřený vnos žalobkyně ve výši 500 000 Kč vložený při uzavření smlouvy do společné investice ve formě Rámcové smlouvy Clear Deal (viz níže).

4. Z nesporných tvrzení účastníků, vzal soud za prokázáno, že společné jmění účastníků coby manželů trvalo od [datum] do [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek zdejšího soudu ze dne 14. 7. 2017, č. j. 63 C 221/2017-24, vyhlášený poté, co nezletilá dcera účastníků ročník 2011 byla svěřena do jejich střídavé péče mimo jiné s tím, že účastníci přestali vést společnou domácnost nejpozději od dubna 2017, kdy vyvrcholila krize v důsledku osobnostních rozdílů manželů, jejich rozdílných názorů na manželské soužití a navázání známosti žalovaným (tam manželem) s jinou ženou. Ve spojení s výpovědí svědkyně [titul]. [jméno] [příjmení] (roč. 1980) a ve spojení se svědeckou výpovědí otce žalovaného pana [jméno] [celé jméno žalovaného] je dále prokázáno, že vztahy mezi rodinou žalovaného a žalobkyní byly rozvrácené a vyostřené již v době předcházející samotnému ukončení společné domácnosti manželů, když rodiče žalovaného, včetně jeho babičky z matčiny strany považovali žalobkyni za„ chamtivou“,„ závistivou“ (viz svědek [jméno] [celé jméno žalovaného], včetně„ rozházela rodinu, rozházela bratra s dcerou“),„ neempatickou“, vyčítali žalobkyni především její chování vůči žalovanému s tím, že jej„ neustále“ ponižuje, zakázala mu„ vystudovat“, v případě přepsání předmětného bytu též na ni se obávali„ umístění babičky do domova pro seniory“ (viz svědkyně [titul]. [jméno] [příjmení]). Pokud žalobkyně namítala nevěrohodnost svědkyně [titul]. [příjmení] z důvodů její citové zainteresovanosti na skutečnosti, že nakonec nepřevedla členský podíl k „ rodinnému“ družstevnímu bytu výlučně na žalobce, jak jí bylo přikázáno„ rodinnou radou“, ale po nesprávném poučení pracovnice bytového družstva na oba účastníky, coby tehdejší manžele, považuje soud za neopodstatněnou, když svědkyně vypovídala i v této části výpovědi o tom, co svými smysly při převodu vnímala a co svým jednáním nakonec vykonala v souladu nejen s listinnými důkazy týkajícími se samotného převodu, ale současně též v souladu s výpovědí otce žalovaného, proti jehož svědecké výpovědi nebylo jakýchkoliv připomínek. Nesporným mezi účastníky bylo a soud tak vzal za prokázáno, že členská práva k družstevnímu bytu, který je předmětem vypořádání nabyli za trvání SJM účastníků tito od sestry žalobce poté, co sestra nabyla tato práva od její babičky, tj. současně babičky žalobce, jak je současně prokázáno též Ujednáními bytového družstva s právními předchůdci účastníků ze dne [datum] a [datum], Zápisem o dohodě o odevzdání a převzetí družstevního bytu [číslo] ze dne [datum] prarodiči žalovaného a Prohlášeními o vzájemném majetkovém vypořádání ze dne [datum]. Z těchto listin ve spojení se svědeckou výpovědí [titul]. [příjmení] ve spojení s výpovědí svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] je dále prokázáno, že rodiče žalovaného disponovali právy ke dvěma družstevním bytům, z nichž jeden měl připadnout dle vůle prarodičů a rodičů žalovanému (ten po matce otce) a druhý sestře žalovaného (ten po matce matky, tj. byt, který je předmětem tohoto řízení – dále jen„ předmětný byt“ [číslo]), a to dle mezigenerační tradice v rodině žalovaného, kdy i otec žalovaného pan [jméno] [celé jméno žalovaného], ačkoliv ženatý, nabyl za trvání svého manželství členská práva a povinnosti v bytovém družstvu a s nimi spojený nájem družstevního bytu výlučně na sebe, nikoliv též zároveň i na svou manželku a stejně tak tato práva následně převedl výlučně na svou dceru [titul]. [příjmení], ačkoliv tato v době převodu byla rovněž vdaná. Jelikož prarodiče z otcovy strany zemřeli dříve, byla tehdejší bytová potřeba sestry žalovaného vyřešena v rodině tak, že ke svému bydlení začala užívat první z bytů a nyní je již jeho výlučným nájemcem a vlastníkem členských práv a povinností v bytovém družstvu. Ve druhém z bytů (předmětný byt [číslo]), k němuž práva vlastnila rovněž sestra žalovaného, fakticky nadále bydlela druhá babička (matka matky) až do její smrti v listopadu 2015. Tato babička si rovněž nepřála pro špatné vztahy s žalobkyní, aby byla práva k předmětnému bytu převedena též na žalobkyni, proto sestra žalovaného„ nechtěla babičku znervózňovat“ za jejího života převodem práv na žalovaného bratra dle předchozí dohody v rodině a učinila tak po opakovaných výčitkách žalobkyně:„ Ty máš dva byty, bratr nemá nic. [příjmení] si v tom partnerském vztahu nejsme rovni. Já mám byt a tvůj bratr žádný nemá“, až [datum], kdy nabyla účinnosti Smlouva o převodu družstevního podílu k předmětnému družstevnímu bytu. Jednalo se o převod členských práv a povinností ve Stavebním bytovém družstvu [část obce], [IČO], sídlem [adresa], spojených s nájmem družstevního bytu [číslo] v šestém nadzemním podlaží domu na ulici [ulice a číslo], [obec] - [část obce], k němuž náleží i sklep [číslo] nacházející se v prvním podzemním podlaží domu na ulici [ulice a číslo], [obec] – [část obce]. Svědeckými výpověďmi obou svědků, zejména pak svědkyně [titul]. [příjmení], ve spojení s listinami, a to Potvrzením Stavebního bytového družstva [část obce] o členství v bytovém družstvu ze dne [datum], Smlouvou o převodu družstevního podílu k předmětnému bytu datovanou dnem [datum], opatřenou podacím razítkem bytového družstva dne [datum], předloženou ve shodných stejnopisech oběma stranami sporu, z toho té od žalovaného současně opařené ověřovacími doložkami pro legalizaci podpisů Českou poštou s. p. u převádějící [titul]. [příjmení] dne [datum] a u nabývajících účastníků dne [datum], bylo prokázáno, že s účinností dne [datum] byla předmětná členská práva a povinnosti převedena bezúplatně na oba účastníky jako nabyvatele za trvání jejich manželství, ve spojení pak se svědeckými výpověďmi svědkyně [titul]. [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného] přesto, že rodiče žalovaného vyžadovali převod těchto výlučně na žalovaného, nikoliv též na žalobkyni. Tentýž formulář Smlouvy předložila žalobkyně jak ve fotokopii, tak i v originále opatřený tímtéž otiskem razítka SBD [část obce] ze dne [datum], avšak na rozdíl od Smlouvy předložené žalovaným, jde toliko o návrh pro absenci podpisu„ převodce“. Dle nesporných skutkových tvrzení účastníků ve spojení též s výpověďmi svědků [titul] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného] je prokázáno, že v předmětném bytě účastníci ode dne nabytí práv s ním spojených až ukončení společného hospodaření před rozvodem nikdy nebydleli ani do něj ničeho ze SJM neinvestovali a žalovaná se o něj do právní moci rozvodu účastníků nijak nezajímala (srovnej výpověď svědkyně o utvrzování ze strany žalobkyně:„ Ne, to je tvůj byt, já si na něj nikdy nebudu dělat právo…, to říkala bráchovi“,„ Já mám svůj byt, on má svůj byt a nebudeme to řešit. Já k tomu bytu nemám žádný vztah“, resp. výpověď [jméno] [celé jméno žalovaného]:„ … já vím akorát o tom, že tam byla cosi vystěhovat, jakési dědictví nebo něco. Nevím co. Nějaké drobnosti. To je tak všechno“).

5. Pokud žalovaný namítal, že sestra žalovaného jako převodce učinila nakonec právní úkon jiný, než učinit hodlala, tedy tzv. neshodu vůle sestry žalovaného [titul]. [příjmení] a jejího projevu při převodu členských práv a povinností k předmětnému družstevnímu bytu, kdy tato měla a chtěla tato práv a povinnosti převést výlučně na žalovaného a neučinila tak pro omyl vyvolaný nesprávným právním poučením pracovnice bytového družstva, je třeba již zde uvést, že od vůle je třeba odlišovat tzv. pohnutku neboli motiv právního jednání. Pohnutka nepůsobí na chování jednajícího přímo, ale uplatňuje se pouze jako vzdálenější podnět při utváření jeho vůle a zahrnuje především předpoklady, z nichž jednající vychází při utváření své vůle. Takovým motivem jednání sestry žalovaného bylo splnění slibu, který dala svým rodičům a babičce, tedy převést podíl v BD výlučně na žalovaného (viz výpovědi svědků [titul]. [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného]). Tuto pohnutku objektivně naplnila projevem své vůle tak, že členská práva a povinnosti převedla písemnou smlouvou datovanou dnem [datum] a bytovému družstvu předloženou dne [datum]. Nutno však konstatovat, že pohnutka nemá zásadně právní relevanci, ani tehdy, byla-li by druhé straně známa. [příjmení] právní jednání sestry žalovaného vyvolalo patřičné právní následky, musela být její vůle prostá omylu. Sestra chtěla převést členská práva a povinnosti výlučně na žalovaného, ale z důvodu právního omylu, který byl u ní vyvolán třetí osobou, tedy pracovnicí bytového družstva, že tak činit nemůže za situace, kdy je ženatý a je pak třeba převést toliko na oba manžele, převedla podíl nejen na žalovaného, ale i žalovanou coby jeho tehdejší manželku. Takový omyl, který se projevil uzavřením smlouvy nikoliv pouze se žalovaným, ale též s jeho ženou, vyvolal tedy následky, které sestra žalovaného vyvolat nechtěla, když předmět převodu se stal součástí SJM a nikoliv výlučného vlastnictví žalovaného. Došlo tedy k tzv. jednostranné nevědomé neshodě vůle a projevu. Následkem omylu, pokud by byl právně významný, je jeho relativní neplatnost dle § 586 odst. 2 o. z. Za takový omyl lze však považovat pouze omyl podstatný, omluvitelný a takový, na jehož vzniku se druhý účastník podílel (tj. buď jej vyvolal úmyslně, tedy lstí, nebo ho vyvolal jinak, či o něm věděl). V daném případě je rozhodující, že takový omyl v jednání sestry žalovaného jednak není omluvitelným, neboť mýlící se sestra žalovaného, plně svéprávná, s mírou právního vědomí objektivně danou průměrným člověkem, nepostupovala s obvyklou mírou opatrnosti (objektivně posuzováno) v dané situaci a nevyvinula obvyklou péči, kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém průměrném člověku požadovat k tomu, aby se takovému omylu vyhnul, neboť právní omyl byl zaviněn její nedbalostí při využití možnosti ověřit si skutečnosti rozhodné pro uskutečnění zamýšleného právního jednání (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1830/2007 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. R 55/2010). Nadto nešlo o omyl, ve který by sestra žalovaného byla ve smyslu § 583 o. z. uvedena druhou stranou (rozuměj účastníky tohoto řízení), nýbrž třetí osobou (tj. bytovým družstvem, resp. jeho zaměstnankyní). Jelikož se na činu pracovnice bytového družstva (třetí osoby) nepodíleli účastníci tohoto řízení jako nabyvatelé předmětu převodu, nepovažují se dle § 585 o. z. za původce omylu. Právní jednání, kterým byla převedena členská práva a povinnosti k bytovému družstvu a s tím spojený nájem předmětného družstevního bytu nejen na žalovaného, ale i jeho tehdejší manželku a tudíž do SJM účastníků tohoto řízení, je proto nutno považovat za platné. Nadto nebyla ze strany žalovaného řádně uplatněna námitka relativní neplatnosti takového jednání v souladu s § 586 odst. 2 o. z. též vůči sestře žalovaného, jako tehdejšímu převodci. S ohledem na shora uvedené tedy nelze v právním jednání [titul]. [jméno] [příjmení] spatřovat jakékoliv důvody, pro které by nemělo být jednáním platným a členská práva a povinnosti ve Stavebním bytovém družstvu [část obce] spojená s nájmem předmětného družstevního bytu [číslo] včetně příslušenství v domě na ulici [ulice a číslo] v [obec] – [část obce] tak tvoří součást dosud nevypořádaného SJM účastníků. Účastníci učinili nespornou obvyklou cenu družstevního podílu, jenž je předmětem vypořádání, tak, že k právní moci rozvodu činila 1 125 000 Kč a u jednání dne [datum] pak učinili nespornou aktuální obvyklou cenu práv a povinností v bytovém družstvu spojených s výlučným nájmem předmětného družstevního bytu pro účely jejich vypořádání ve výši 2 200 000 Kč. Proto soud pro nadbytečnost již nevycházel z provedených listinných důkazů označených jako znalecký posudek, které nebyly opatřeny doložkou dle § 127a o. s. ř. a jež předložila žalobkyně s datem vyhotovení [titul] [jméno] [příjmení] dne [datum] a [datum], včetně průvodního emailu ze dne [datum] adresovaného zástupkyní žalobkyně zástupci žalovaného, a pro nadbytečnost nepřistoupil ani k ustanovení znalce soudem k návrhu žalobkyně, když vzal za prokázanou aktuální obvyklou cenu 2 200 000 Kč shora.

6. Svědeckou výpovědí matky žalobkyně paní [jméno] [příjmení], ve spojení s výpisem z jejího účtu vedeného u [právnická osoba], s odchozí platbou ze dne [datum] v částce 1 mil. Kč ve prospěch účtu vedeného na jméno žalobkyně u [právnická osoba], ke kterému měl dispoziční právo žalovaný, který byl společným rodinným účtem, kde přicházely platby pocházející z mezd obou manželů (nyní účastníků řízení) (k tomu viz nesporná tvrzení účastníků), dále ve spojení s výpisy z tohoto„ rodinného“ účtu na jméno žalobkyně s příchozí platbou 1 mil. Kč shora dne [datum], na to navazujícími odchozími platbami jednak ve výši 496 794 Kč ze dne [datum] ve prospěch úvěrového účtu na jméno žalobkyně u [právnická osoba], (viz Výpis z tohoto účtu s příchozí platbou 496 794 Kč dne [datum] a konečným zůstatkem ke dni [datum] ve výši 0,00 Kč), a jednak ve výši 500 000 Kč ze dne [datum] ve prospěch spořícího konta k tomuto„ rodinnému“ účtu na jméno žalobkyně u [právnická osoba], je prokázáno, že rodiče žalobkyně výlučně žalobkyni (srovnej zejména výpověď svědkyně [příjmení] viz„ dceři jsme chtěli pomoct, věděli jsme, že ten byt je její, že ona ho splácí“,„ s panem [celé jméno žalovaného] jsem se o tom nebavila“ a manžel„ taky ne“, a to ve spojení s chronologickou návazností příchozích a odchozích plateb shora) darovali (srovnej„ jsme dostali peníze a rozhodli jsme se, že jí s tou hypotékou pomůžeme“, včetně odpovědi na otázku soudu, že s manželem„ neuvažovali“ o jejich vrácení) částku 1 mil. Kč především za účelem splacení jejího výlučného závazku (srovnej ve výpovědi svědkyně [příjmení] zejm.:„ ona měla hypotéku 900 000 Kč“,„ zbytek uložila na nějaký účet“). Výpisem z„ rodinného“ účtu u [právnická osoba], č.ú. [bankovní účet] s příchozí platbou 500 000 Kč dne [datum] ze spořícího konta k tomuto účtu a odchozí platbou 500 000 Kč dne [datum] na účet č. 2020 [číslo] u [právnická osoba] s variabilním symbolem [číslo], ve spojení s Rámcovou smlouvu Clear Deal, [číslo] CZ/CI/001 uzavřenou dne 5. 5. 2015 žalovaným s přílohami (předložena též žalovaným jako Příloha [číslo]) a v ní mj. žalovaným specifikovaným původem peněz„ dar od rodičů“, má soud za prokázáno ve spojení s nespornými tvrzeními účastníků a protokolem o jednání v opatrovnické věci před zdejším soudem ze dne 13. 1. 2020 pod sp. zn. 0 P 363/2017 (viz č. l. 65 a násl. spisu), že za trvání manželství byla takto uzavřena investiční smlouva s počátečním vkladem 500 000 Kč pocházejícím z daru od rodičů žalobkyně výlučně adresovaného žalobkyni (k závěru o darování blíže viz výslech svědkyně [příjmení] a prokázaný skutkový stav viz shora a v bezprostředně následujícím odstavci tohoto odůvodnění viz označení původu investovaných prostředků„ dar od rodičů“). Žalovaný přitom zpochybňoval jak to, že šlo o dar (připouštěl maximálně režim bezdůvodného obohacení), tak i to, že jeho adresátem byla výlučně žalobkyně (tehdy manželka).

7. Pokud žalovaný namítal, že částka 1 mil. Kč došlá na„ rodinný“ účet vedený na jméno žalobkyně, k němuž měl žalovaný zřízeno dispoziční právo a na nějž přicházely platby mezd od zaměstnavatelů obou účastníků, se tzv. smísila s těmito společnými prostředky a že tedy počáteční vklad 500 000 Kč do smlouvy Clear Deal nebyl vnosem z výlučných prostředků žalobkyně, nýbrž investicí ze společných prostředků v SJM, nejenže sám žalovaný přímo ve smlouvě shora v rubrice o původu počáteční investice sám uvedl, že jde o„ dar od rodičů“, ale nadto nutno v této souvislosti odkázat zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 638/2011, ze dne 25. 9. 2012, podle kterého jsou-li na účtu složeny i prostředky, které„ majiteli účtu“ nepatří (např. na účet vedený na jméno manžela složí peníze druhý manžel), nemá tento složitel pohledávku za bankou. Nemá-li v těchto případech složitel pohledávku za bankou, nevylučuje to jeho pohledávku za majitelem účtu (nejde-li např. o případy, kdy peníze byly darovány majiteli účtu a uloženy na jeho účet). [příjmení] uložením výlučných finančních prostředků na účet druhého manžela u peněžního ústavu a jejich následným výběrem nedochází ke změně právního režimu v tom smyslu, že by se uvedené finanční prostředky staly součástí společného jmění manželů. Na tom nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že na účtu manžela se v době vkladu nacházely již i prostředky tvořící společné jmění manželů. Tolik citace rozhodnutí shora označeného, ze kterého vyplývá závěr soudu, že k onomu smísení společných prostředků s výlučným darem 1 mil. Kč od rodičů žalobkyně darovaným výlučně žalobkyni nedošlo a počáteční investice 500 000 Kč jako dílčí (zbývající) část z výlučného daru je vnosem z výlučného majetku žalobkyně do SJM, který je třeba vypořádat.

8. Zprávou [právnická osoba] ze dne [datum] ve spojení se zprávou ze dne [datum] a připojeným výpisem z účtu č. [bankovní účet], má soud za prokázáno, že vkladový účet zřízený Rámcovou smlouvu Clear Deal, [číslo] CZ/CI/001 uzavřenou dne 5. 5. 2015 byl ke dni [datum] ukončen a řádně vypořádán se zůstatkem 0 Kč tak, že žalovanému bylo vyplaceno 553 184,29 Kč na jím označený vypořádací účet. Tedy po odečtení počáteční investice 500 000 Kč bylo dosaženo zhodnocení 53 184,29 Kč. Ačkoliv ke dni zániku SJM právní vztah trval, ke dni vypořádání již neexistuje a práva a povinnosti vyplývajících z této rámcové smlouvy nelze k návrhu žalobkyně vypořádat přikázáním komukoliv z účastníků (viz zamítavý II. odstavec výroku tohoto rozsudku), nýbrž dosažené zhodnocení toliko zohlednit ve výši vypořádacího podílu. Skutečnost, že tento vztah již zanikl, byla žalobkyni známa též ke dni [datum] z výslechu žalovaného (tam otce) v opatrovnické věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 0 P 363/2017, jak bylo prokázáno protokolem z tamní věci ze dne [datum] (viz č. l. 68 a násl. spisu).

9. Nespornými tvrzeními účastníků vzal soud za prokázáno ve spojení se smlouvou o podmínkách nákupu a prodeje cenných papírů ze dne [datum] (viz Příloha [číslo] žalovaného), potvrzením společnosti [právnická osoba], ze dne [datum], zprávou ze dne [datum] včetně příloh k ní o stavu majetku a s výpisy transakcí, že za trvání manželství dne [datum] žalovaný jako investor uzavřel smlouvu [číslo] o podmínkách pro nákup a prodej cenných papírů s investicemi do podílových listů blíže specifikovaných ve výpisu z majetkového účtu (viz č.l. 18 verte spisu) a zprávě Generali [příjmení] [příjmení], investiční společnosti, a.s., ze dne [datum]. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků vzal soud dále za prokázáno, že od právní moci rozvodu na tuto investici žádný z účastníků ničeho ze svého nepřispěl a nadále nepřispívá. Shora již označenou zprávou ze dne [datum] s přehledem jednotlivých podílových listů (celkem 59 238 ks cenných papírů v celkem 8 fondech) ve spojení s tabulkou výpočtu aktuální hodnoty na tomto majetkovém účtu pořízenou soudem z veřejnosti přístupné internetové adresy„ [webová adresa]“, ke které nebylo jakýchkoliv připomínek, je prokázána aktuální celková majetková hodnota těchto podílových listů 80 794,17 Kč. Práva a povinnosti vyplývajících z této Smlouvy existují dosud.

10. Pokud žalovaný, přesto, že před opatrovnickým soudem existenci Smlouvy zcela popíral (viz jeho výslech v protokole o jednání ve věci vedené před zdejším soudem ze dne 13. 1. 2020 pod sp. zn. 0 P 363/2017), namítal k právům a povinnostem ze Smlouvy se společností [právnická osoba], že tato by neměla být vypořádávána, když mezi účastníky bylo ujednáno, že finanční prostředky budou následně darovány dceři účastníků k jejím 18tinám a že by chtěl této dohodě dostát, pak je třeba uvést, že takové tvrzení, že by snad tyto majetková hodnota měla být třetí osoby, tedy nezletilé dcery účastníků, je v rozporu s provedeným dokazováním listinami v předchozím odstavci specifikovanými, z nichž jednoznačně vyplývá závěr, že smlouva, od které je tato majetková hodnota odvozována byla uzavřena žalovaným, za trvání manželství a je tedy součástí vypořádávaného SJM. Nic nebránilo účastníkům, pokud zamýšleli učinit takovou investici pro nezletilou dceru, aby byla tato smlouva, samozřejmě po schválení takového právního jednání za nezletilou opatrovnickým soudem, uzavřena za nezletilou alespoň některým ze zákonných zástupců, k čemuž však nedošlo. Ostatně i žalovaný in eventum nakonec souhlasil s vypořádáním i této položky (viz návrh obsažený v podání ze dne [datum], aby„ soud učinil dotaz na společnost [právnická osoba] a vyžádal historii všech transakcí týkajících se nákupu a prodeje cenných papírů a zjistil tudíž jejich zůstatkovou hodnotu ke dni právní moci rozvodu“.

11. Nespornými tvrzeními účastníků vzal soud za prokázáno ve spojení s výpisem z účtu úvěru ze stavebního spoření [právnická osoba], ke dni [datum] a s výpovědí svědkyně [příjmení], že ještě před uzavřením manželství účastníků dne [datum] uzavřela žalobkyně smlouvu o stavebním spoření a rovněž ještě před uzavřením manželství dne [datum] pak smlouvu o překlenovacím úvěru [číslo] v postavení dlužnice a dne [datum] tento dluh zcela splnila splátkou ve výši 496 794 Kč, a to finančními prostředky ze svého výlučného daru 1 mil. Kč od svých rodičů (k výlučnému daru blíže viz shora, když právní důvod částky 1 mil. Kč byl mezi stranami sporný). Nesporným mezi účastníky bylo, že za trvání manželství bylo ze společných prostředků účastníků v SJM investováno do tohoto výlučného dluhu žalobkyně formou splátek tohoto překlenovacího úvěru celkem 123 900 Kč.

12. Ačkoliv dle shodných skutkových tvrzení účastníků byla mezi nimi vedena předsoudní jednání, a v průběhu řízení vzájemná mimosoudní korespondence formou emailů ze dne [datum] a [datum] (viz Příloha [číslo] žalovaného) a ze dne [datum] (č. l. 102 spisu), na vypořádání zaniklého společného jmění se účastníci nedohodli, když procesní stanoviska obou stran sporu zůstala do vyhlášení rozhodnutí o věci samé neměnná.

13. Pokud žalovaný předložil soudu dopis žalobkyně adresovaný žalovanému ze dne [datum] a odpověď na něj ze dne [datum] (viz č. l. 99 a 100 spisu), nebylo jimi provedeno dokazování, neboť se týkají jiného nároku, než který je předmětem tohoto řízení. Pro nadbytečnost soud neprovedl oběma stranami navrhované účastnické výslechy, když jde svou povahou o subsidiární důkazy pro tvrzení, která již byla prokázána na základě důkazů shora provedených, a to tvrzení žalobkyně o svém výlučném daru obdrženém od jejích rodičů, které bylo prokázáno výslechem svědkyně [příjmení], dále k tvrzením žalobkyně o trvání SJM a neshodě na vypořádání v předsoudní fázi, což bylo učiněno nesporným a jednak prokázáno rozsudkem o rozvodu, dále žalobkyní tvrzené nabytí členských práv a povinností k bytu shora do SJM, což bylo prokázáno listinami shora a svědeckými výpověďmi [titul]. [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného], tvrzení žalobkyně obsažená v článku III. a IV. žaloby ze dne [datum] k mase vypořádávaného SJM, vnosům a investicím, které byly rovněž prokázány již důkazy shora provedenými, jakož i nespornými tvrzeními účastníků rovněž shora citovanými. Pokud žalobce v podání ze dne [datum] navrhoval účastnický výslech žalovaného s tím, že se k listinným důkazům jím předkládaným takto„ podrobněji“ vyjádří, nutno konstatovat, že nelze nahrazovat skutková tvrzení účastnickým výslechem, nadto k obsahům listin nebylo připomínek, vyjma screenu obrazovky počítače se zůstatkem na„ rodinném“ účtu vedeném na jméno žalobkyně, ke kterému však, jak již bylo uvedeno v odstavci 3. tohoto odůvodnění shora, nebylo pro nadbytečnost přihlíženo.

14. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Společné jmění účastníků coby manželů vzniklo dne [datum] a zaniklo [datum], kdy bylo jejich manželství rozvedeno. Společnou domácnost účastníci nevedli nejpozději od dubna 2017, do té doby však již byly vztahy mezi rodinou žalovaného a žalobkyní rozvrácené a vyostřené, když rodiče žalovaného, včetně jeho babičky z matčiny strany považovali žalobkyni za„ chamtivou“,„ závistivou“,„ neempatickou“. To vše za situace, kdy v rodině žalovaného bylo tradicí převádět nájmy z právních předchůdců ještě za jejich života výlučně (!) na potomky. Rodiče žalovaného disponovali právy ke dvěma družstevním bytům, z nichž jeden měl dle tradice připadnout žalovanému (ten po matce otce) a druhý sestře žalovaného (ten po matce matky, tj. byt, který je předmětem tohoto řízení). Přesto členská práva a povinnosti v bytovém družstvu spojená s nájmem předmětného družstevního bytu nabyli v roce 2015 za trvání jejich manželství oba účastníci do svého SJM bezúplatným převodem od sestry žalobce. V předmětném bytě však nikdy nebydleli, ničeho do něj neinvestovali a žalovaná o něj do právní moci rozvodu neprojevovala jakýkoliv zájem. Aktuální obvyklá cena členských práv a povinností v družstvu spojených s nájmem předmětného družstevního bytu činí 2 200 000 Kč. V říjnu 2014 darovali rodiče výlučně (!) žalobkyni 1 mil. Kč, z nichž jednak částkou 496 794 Kč ještě tentýž měsíc žalobkyně zcela splatila překlenovací úvěr ze stavebního spoření, který tížil výlučně ji z doby před manželstvím, a jednak částku 500 000 Kč vložila v květnu 2015 do Rámcové smlouvy Clear Deal, uzavřené žalovaným, který k původu této částky v uvedené smlouvě sdělil, že jde o dar od rodičů. Hodnota počáteční investice 500 000 Kč se zvýšila o částku 53 184,29 Kč, která i spolu s počáteční investicí byla ke dni [datum] vyplacena žalovanému poté, co tento vztah zanikl. Za trvání manželství až do úplného splacení v říjnu 2014 žalobkyně zaplatila ze společných prostředků účastníků na splátkách překlenovacího úvěru shora ze stavebního spoření celkem 123 900 Kč. V dubnu 2015 uzavřel žalovaný smlouvu o podmínkách nákupu a prodeje cenných papírů [právnická osoba], od právní moci rozvodu dosud na tuto investici žádný z účastníků ničeho nepřispěl a celkem 59 238 ks podílových listů v celkem 8 fondech má aktuální majetkovou hodnotu 80 794,17 Kč. Přes opakovanou vzájemnou korespondenci jak před zahájením řízení, tak v jeho průběhu, se účastníci na vypořádání zaniklého společného jmění nedohodli.

15. S přihlédnutím k již shora soudem vysloveným dílčím závěrům u jednotlivých položek vypořádávaného SJM a jelikož se účastníci, coby bývalí manželé dosud nedohodli na vypořádání svého rozvodem zaniklého společného jmění, rozhodl o takovém nároku dle § 740 o. z. soud vázán vzájemnými nároky toliko v rozsahu, v jakém je účastníci uplatnili u soudu ve lhůtě tří let od zániku SJM dané, aniž by nastaly účinky předvídané ustanovením § 741 o. z. (srovnej též dílčí právní závěry vyslovené soudem zejména ve 3., 5., 7. a 10. odstavci odůvodnění tohoto rozsudku). S ohledem na shora prokázané jsou tedy způsobilými k vypořádání jednak členská práva a povinnosti v bytovém družstvu, spojená s výlučným nájmem konkrétního družstevního bytu s příslušenstvím, jednak práva a povinnosti vyplývající z investiční Smlouvy uzavřené za trvání manželství žalovaným se společností [právnická osoba], kteréžto obě položky existovaly jak ke dni zániku SJM, tak i ke dni vyhlášení tohoto rozsudku. V souladu s kritérii obsaženými v § 742 o. z. byly obě tyto majetkové hodnoty přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného, když to byl především žalovaný a jeho rodina, kdo se výlučně zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot vztahujících se k družstevnímu bytu a investiční Smlouva shora, jejíž majetková hodnota činí 80 794,17 Kč, byla uzavřena žalovaným. Podle stejných kritérií nemohla být do výlučného vlastnictví žalovaného přikázána práva a povinnosti vyplývající z Rámcové smlouvy Clear Deal, když tato ke dni vyhlášení tohoto rozsudku neexistují, a proto byl v této části takový návrh žalobkyně jako nedůvodný zamítnut (odstavec II. výroku tohoto rozsudku); k vypořádání je však způsobilá majetková hodnota těchto práv a povinností v podobě toho, oč se za trvání manželství zvýšila hodnota počáteční investice z výlučných prostředků žalobkyně, tedy částka 53 184,29 Kč, kdy každý z manželů má nárok na z této částky, nadto žalobkyně má nárok na vydání 500 000 Kč počáteční investice, kterou ze svého výhradního majetku vynaložila. Dále bylo naopak ze SJM investováno do výlučného majetku žalobkyně 123 900 Kč (viz 11. odstavec odůvodnění). Se zohledněním odklonu od rovnosti podílů bývalých manželů (tzv.„ disparity“), který soud aplikoval v maximálním poměru 1: 100 % ve prospěch žalovaného ve vztahu k majetkové hodnotě vtahující se k předmětnému družstevnímu bytu (důvody viz 16. odstavec odůvodnění), byla určena celková čistá hodnota majetku v SJM v částce 257 878,46 Kč, když od celkového majetku 757 878,46 Kč (tj. 80 794,17 + 553 184,29 + + 123 900 Kč) byl odečten vnos z výlučného majetku žalobkyně ve výši 500 000 Kč. Podíl každého z účastníků na čisté hodnotě majetku vycházeje zde z rovnosti podílů činí této částky, tedy 128 939,23 Kč. Žalobkyni připadne majetek 123 900 Kč, tedy o 5 039,23 Kč nižší než podíl, žalovanému 133 978,46 Kč (80 794,17 + 53 184,29 Kč), tedy o 5 039,23 Kč vyšší než podíl. Žalovaný je tak povinen na vypořádacím podílu zaplatit žalobkyni 5 039,23 Kč a k tomu jí vydat její výlučný vnos 500 000 Kč; celkem tedy zaplatit po zaokrouhlení na celé koruny částku 505 039 Kč.

16. Soud přistoupil k tzv. disparitě podílů bývalých manželů nikoliv k celé vypořádávané mase SJM, nýbrž toliko ve vztahu k členským právům a povinnostem ve Stavebním bytovém družstvu [část obce], spojeným s nájmem předmětného družstevního bytu [číslo] v domě na ulici [ulice a číslo] v [obec] - [část obce], k němuž náleží i sklep [číslo] v témže domě. V obdobné věci byl takový postup soudu aprobován mimo jiné rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1842/2014, kterým vytkl soudům nižšího stupně, že nepřikročili k aplikaci disparity za tamní situace, kdy manželé nabyli do společného jmění manželů bytovou jednotku za zvýhodněnou cenu, přičemž jeden z manželů, resp. již i jeho předci, byli historickými nájemci tohoto bytu. Disparita, neboli odklon od rovnosti podílů bývalých manželů, se totiž může vztahovat podle konkrétních okolností případu na veškeré položky náležející do SJM či jen na některé z nich (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2914/99, uveřejněný v časopise Právní rozhledy, 2002, [číslo] str. 99). Judikatura vztahující se k disparitě podílů v poměrech zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též„ obč. zák.“), je totiž s ohledem na obdobný účel i obdobnou právní úpravu obecně v zásadě použitelná i v poměrech o. z. (viz rozhodnutí Nejvyššího sudu sp. zn. 22 Cdo 2362/2018). Důvodem k tomuto postupu je především zohlednění principu zásluhovosti na straně žalovaného a jeho rodiny a rodinných tradic upravujících principy nabývání majetkových práv k družstevním bytům, v nichž žili prarodiče, na jejich potomky a zachování bytů nadále v rodině. Soudu je znám názor Nejvyššího soud vyjádřený v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1781/2004, podle kterého je základní tezí při uplatnění principu zásluhovosti, že odklon od rovnosti podílů manželů je namístě jenom za situace, kdy zvýšené úsilí jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty. Byl to totiž právě a výlučně jen žalovaný, díky kterému se součástí SJM stala majetková hodnota s těmito právy a povinnostmi spojená, když prarodiče žalovaného (tj. jak ze strany otce tak i matky žalovaného) původně disponovali právy ke dvěma družstevním bytům, z nichž jeden měl připadnout dle vůle prarodičů a rodičů žalovanému (ten po matce otce) a druhý sestře žalovaného [titul]. [jméno] [příjmení] (ten po matce matky, tj. byt [číslo] který je předmětem tohoto řízení – viz shora též„ předmětný byt“). Jelikož prarodiče z otcovy strany zemřeli dříve, byla tehdejší bytová potřeba sestry žalovaného vyřešena v rodině tak, že ke svému bydlení začala užívat první z bytů a nyní je již jeho výlučným nájemcem a vlastníkem členských práv a povinností v bytovém družstvu. Ve druhém z bytů (předmětný byt), k němuž práva vlastnila rovněž sestra žalovaného, fakticky nadále bydlela druhá babička (matka matky) až do její smrti v listopadu 2015. Tato babička si pak zvláště nepřála, a to pro špatné vztahy se žalobkyní, aby byla práva k předmětnému bytu převedena též na žalobkyni, proto sestra žalovaného ponechala za života babičky tehdejší, z jejího pohledu však nerovnou situaci s ohledem na rodinnou tradici a to, že ona vlastní dvoje členská práva a povinnosti a její bratr žádná, v tehdejší„ nerovné“ podobě a převod práv na žalovaného bratra dle předchozí„ rodinné“ dohody učinila až po smrti babičky dne [datum], kdy nabyla účinnosti Smlouva o převodu družstevního podílu k předmětnému bytu. Touto Smlouvou však oproti předchozí„ rodinné“ dohodě a tradici převodů v rodině žalovaného výlučně na příbuzné v linii přímé byla nakonec práva a povinnosti převedena jak na žalovaného, tak žalobkyni jako jeho tehdejší manželku. Pod tíhou těchto okolností pak soud spatřuje důvody pro aplikaci disparity zásadní v poměru 1: 100 % ve prospěch žalovaného, a proto ani nebyla při výpočtu vypořádacího podílu shora zohledněna majetková hodnota těchto práv a povinností, ačkoliv se strany sporu shodli na jejich aktuální obvyklé ceně v částce 2 200 000 Kč a jde tak o případ, kdy zvýšené úsilí žalovaného jako jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty (viz již shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1781/2004. Pro úplnost zbývá dodat, že dle ustanovení § 739 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen„ z. o. k.“), společné členství manželů zaniká vypořádáním společného jmění manželů a výlučným členem bytového družstva a výlučným nájemcem předmětného bytu se tím stává žalovaný.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22, ze dne [datum], který odkazem na svá do té doby nejednotná rozhodnutí (srov. zejm. usnesení ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 1637/09, ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 356/11, ze dne [datum] sp. zn. IV. ÚS 738/14, ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 2421/16, ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 2198/18, ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 697/18, ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 443/19 nebo ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4109/19), která akceptovala rozhodovací praxi obecných soudů založenou na tzv. úspěchu ve věci, změnil svou dosavadní rozhodovací praxi, která dostatečně nezohledňovala zvláštní povahu řízení typu tzv. iudicia duplex, a přiklonil se k principu, že v případě iudicia duplex (např. řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o vypořádání spoluvlastnictví) má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že výjimečně lze aplikovat ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., budou-li shledány zvláštními okolnostmi případu, zejména pak např. šikanózní výkon práva či zneužití práva (srovnej k tomu též nálezy sp. zn. II. ÚS 572/19 a sp. zn. I. ÚS 262/20). V nyní projednávané věci však šikanózní výkon práva či jeho zneužití jednoho vůči druhému z účastníků tohoto řízení soud neshledal, a proto k užití stanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. nepřistoupil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud se žalovaný domáhal náhrady nákladů řízení s tím, že v případě mimořádného rozdílu mezi úspěchem jedné a neúspěchem druhé strany sporu se shora citovaná judikatura neuplatní, pak má soud za to, že tento rozdíl byl v řízení dán právě tím, že rozhodnutí záviselo nejen na úvaze soudu ohledně žalovaným uplatňovanou disparitou v podílech manželů na jejich společném jmění, ale též na břemenu důkazním, které se na straně druhé, žalobkyni podařilo unést ohledně tvrzení o výlučném darování částky 1 mil. Kč ze strany její matky a jejího„ nesmísení“ na účtu se společnými finančními prostředky manželů, ježto prosazoval rovněž žalovaný. Nejedná se tak o případ mimořádného úspěchu jednoho, či druhého účastníka řízení.

18. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. v délce 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to s ohledem na to, že jde o částku, která objektivně sice přesahuje běžné poměry, a však v možnostech žalovaného je částku označenou ve IV. odstavci výroku tohoto rozsudku žalobkyni v soudem stanovené lhůtě zaplatit, když od května 2020, kdy mu byla vyplacena částka 553 184,29 Kč ze zrušené rámcové smlouvy Clear Deal (viz shora), s takovou částkou disponuje.

Poučení