17 C 279/2023 - 22

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Filovou ve věci žalobce:[Jméno žalobce], IČO: [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému:[Jméno žalovaného]., IČO: [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] o zaplacení 290.400 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 145.200 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky ve výši 145.200 Kč ve výši 15% ročně od 10.8.2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 145.200 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky ve výši 145.200 Kč ve výši 15% ročně od 1.9.2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 63.670 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29.11.2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit částku ve výši 290.400 Kč s příslušenstvím. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky řízení byla uzavřena příkazní smlouva č. [hodnota] na základě které měl žalobce na účet žalovaného a jménem žalovaného vykonávat funkci stavbyvedoucího na stavbě „[název]“. Za uvedené mu dle č.l. IV bod 4.1 příslušela odměna ve výši 120.000 Kč bez DPH měsíčně. Dle č.l. IV bod 4.4 měla být odměna vyplácena měsíčně na základě žalobcem vystavených faktur, splatnost faktur byla 30 dnů. Žalobce následně tedy vystavil fakturu č. [hodnota], fakturu č. [hodnota] a fakturu č. [hodnota], které byly v plné výši uhrazeny a faktura č. [hodnota] na částku 145.200 Kč, splatná dne 9.8.2023 a faktura č. [hodnota] na částku 145.200 Kč, splatná dne 30.8.2023 však uhrazena nebyla. Dlužné částky žalovaný nezaplatit ani na základě urgencí zaslaných emailem dne 31.8.2023, dne 18.9.2023 a dne 16.10.2023, ani na základě upomínky ze dne 16.10.2023 ani předžalobní upomínky ze dne 1.11.2023.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, navrhl její zamítnutí s tím, že žalovaný uvedl a učinil nesporným, že mezi účastníky byla dne 5. 12. 2022 uzavřena příkazní smlouva, na základě které byl žalobce pověřen funkcí stavbyvedoucího při realizaci stavby „[název]“, kdy tuto činnost měl vykonávat, až do dokončení stavby tj. cca do září 2023. Žalobce byl tedy mimo jiné povinen zabezpečit odborné vedení provádění stavby, kontrolovat provádění stavebních a montážních prací, včetně těch, které se v průběhu stavby stanou nepřístupnými a kontrolovat výsledky těchto prací a jejich kvalitu, opatřit fotodokumentaci stavebních prací, vést stavební deník, kontrolovat postup výstavby a investorovi hlásit vážné ohrožení termínů plnění a samozřejmě být denně přítomen na stavbě. Dle žalovaného však žalobce své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnil, bez řádného důvodu přestal docházet a nejpozději od srpna roku 2023. Od tohoto okamžiku tedy nedocházelo ke kontrole a koordinaci stavebních prací, nevedl stavební deník, nepředal žalované fotodokumentaci stavby (fotodokumentace byla předmětem díla) atd. V důsledku pochybění žalobce nemohl žalovaný řádně a včas dostát svým závazkům z titulu smlouvy o dílo, které měla vůči Národnímu památkovému ústavu. Žalobce nezajistil opravu komínů č. [hodnota] a [Anonymizováno], přičemž za účelem opravy těchto komínů bylo zajištěno lešení. Po demontáži tohoto lešení nicméně bylo zjištěno, že komín č. [hodnota] opraven nebyl (tzn., žalobce nezajistil jeho opravu a před demontáži lešení tuto skutečnost ani nezkontroloval). K danému zjištění přitom došlo v době, kdy už nebylo možno vzhledem k provozním podmínkám restaurovaného [Anonymizováno] a následně i ke klimatickým podmínkám učinit nápravu s tím, že i v důsledku této skutečnosti došlo k prodlení s dokončením díla. Dále žalobce neprováděl věcnou kontrolu, kontrolu kvality prováděných prací, kontrolu dokladů, průběžnou fotodokumentaci stavby (a tuto nepředal žalované) je důvodem, pro který žalovaná nemohla splnit dílo. Dalším nedostatek v činnosti žalobce bylo, že tento nezajistil opravu soch a pronájem lešení k nim a opravu truhlářských prvků a jejich převoz zpět na [Anonymizováno] (tak jak je ujednáno ve smlouvě o dílo a projektové dokumentaci k dílu). Dále žalobce nesplnil povinnost spočívající v tom, že neinformoval žalovaného, že by hrozilo vážné ohrožení termínů dokončení díla. V důsledku činnosti žalobce došlo k prodlení s dokončením díla, v důsledku čehož [právnická osoba] vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu ve výši 970.122,55 Kč. Tímto pochyběním tedy žalobce způsobil žalovanému škodu, kterou následně žalovaný uplatnil vůči žalobci dopisem ze dne 29. 1. 2024, který byl žalobci doručen dne 30. 1. 2024. V zájmů smírného vyřízení věci však byl vyzván k úhradě toliko částky 485.061 Kč. Následně žalovaný dopisem ze dne 2. 2. 2024, který byl žalobci doručen dne 3. 2. 2024, jednostranně započetla svou pohledávku ve výši 485.061 Kč vůči pohledávkám žalobce, které uplatňuje touto žalobou.

3. Dále žalobce uvedl, že zcela odmítá tvrzení žalovaného, žalobce všechny ve smlouvě sjednané činnosti pečlivě prováděl, a to včetně přípravy, projednání a vyčíslení změnových listů, přípravy měsíční fakturace za pomoci externího rozpočtáře, kterého si sám hradil. Ze strany žalovaného ani [právnická osoba] (investor) nebyla vyjádřena ve vztahu k žalobci jakákoliv nespokojenost. Žalobce na stavbu řádně docházel a o průběhu stavby informoval, jak žalovaného, tak investora. V červenci žalovaný sdělil žalobci, že jeho služby již nebude po obnovení stavební činnosti potřebovat. K ukončení spolupráce došlo ústní formou ke dni 1.8.2023. Žalovaný informoval žalobce, že všechny komíny bude opravovat místní firma [právnická osoba]. [jméno FO] však nehodlal práce provést, protože mu žalovaný dlužil již několik měsíců za práce provedené v předchozí etapě. Tuto informaci má žalobce přímo od pana [jméno FO]. Přestože sjednávání subdodavatelů nebylo povinností žalobce, žalobce zajistil opravu komínů u jiných firem. Pouze komín č. [hodnota] zůstal neopravený, neboť byl těžko dostupný (na střechu nešlo postavit lešení). Bylo dohodnuto, že komín č. [hodnota] bude opraven v období od 15.8.2023 do 15.10.2023 horolezeckou technikou, tedy v době, kdy žalobce už na stavbě nebyl. Komín však nebyl opraven. Žalobce má za to, že se tak stalo jednak liknavostí žalovaného a jednak tím, že žalovaný je pro místní firmy nedůvěryhodnou osobou a nechtějí pro něj pracovat. Obdobná je situace ve věci oprav maleb kolem soch [Anonymizováno]. Oprava byla se subdodavatelem domluvena na termín 15.8.2023 až 15.10.2023. Proč práce nebyly provedeny, žalobce neví. Dále žalobce uvedl, že nebylo jeho povinností zajistit opravu soch a pronájem lešení k nim a opravu truhlářských prvků a jejich převoz na [Anonymizováno]. Nárok žalovaného na úhradu smluvní pokuty není důvodný, stejně tak pokud o započtení části smluvní pokuty na splatné závazky žalobce, nemohlo dojít k zániku závazku žalovaného, neboť k započtení může dojít pouze v případě existujících pohledávek. Dále měl žalobce za to, že žalovaný neprokázal, že by smluvní pokutu vůbec [Anonymizováno] uhradil.

4. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující závěry ohledně skutkového stavu.

5. Z příkazní smlouvy č. [hodnota] ze dne 5.12.2022 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobcem jako příkazníkem a žalovaným jako příkazcem. Žalovaný jako příkazce zrealizoval stavbu „[název]“ s tím, že žalobce jako příkazník se zavázal v zájmu a ve prospěch příkazce, na účet příkazce a jménem příkazce zabezpečit funkci stavbyvedoucího při realizaci stavby „[název]“ (č.l. II bod 2.3 smlouvy). Dle č.l. II. bod 3.1 byla činnost zahájena 5.12.2022 s předpokládaným dokončením stavby a ukončením činnosti do 9/2023. Dle č.l. IV, bod 4.1 příslušela žalobci jako příkazníkovi měsíční odměna za jeho činnosti ve výši 120.000 Kč bez DPH. Dle č.l. IV. bod 4.4 sjednaná odměna měla být vyplácena měsíčně na základě faktur vystaveních příkazníkem vždy za předchozí kalendářní měsíc, v němž bylo plnění poskytnuto. Splatnost faktur byla 30 dní. Z č.l. V. bod 5.2 vyplývalo, že činnost stavbyvedoucího spočívá zejména v kontrole postupu výstavby, kvality prováděných prací a technologických postupů a plnění rozhodnutí veřejnoprávních orgánů. současně tento výkon zahrnoval i věcnou a cenovou kontrolu fakturovaných prací. Konkrétně byl tedy uvedeno obsah výkonu činnosti stavbyvedoucího, kdy se jednalo o následující činnosti: seznámení se s podklady, dle kterých se připravuje realizace stavby, kontrola prováděných staveb a montážních prací dle schválené projektové dokumentace a podle aktuálního harmonogramu stavby, věcná kontrola a cenová správnost soupisu provedených prací, projednání dodatků a změn projektu, které nezvyšují náklady stavebních objektů, neprodlužují lhůtu výstavby a nezhoršují parametry stavby, informování investora o všech závažných okolnostech, kontrola těch částí dodávek, které budou dalším postupem prací zakryty nebo se stanou nepřístupnými a jejich fotodokumentace před zakrytím, na základě výzvy zhotovitele prací, fotodokumentace stavebních prací, fotodokumentace bude vždy po skončení kalendářního měsíce předá na vhodnou formou příkazci, spolupráce s pracovníky projektanta, zabezpečující autorský dozor, kontrola provádění předepsaných a dohodnutých zkoušek materiálů konstrukcí a prací, kontrola jejich výsledků a dokladů, které prokazují kvalitu provádění prací a dodávek (certifikáty, atesty protokoly a podobně), vedení stavebního deníku dle dohody, kontrola úplnosti a správnosti zápisu ve stavebních případně montážních denících dodavatelů, kontrola postupu prací podle časového plánu stavby a smluvních podmínek, upozornění zhotovitele a objednatele na nedodržení termínu účast na pravidelných kontrolních dnech během realizace stavby jedenkrát týdně, účast na jednáních o odevzdání a převzetí díla, kontrola odstraňování vad a nedodělků zjištěných při přebírání díla v dohodnutých termínech, kontrola vyklizení staveniště zhotovitelem ve stanovených termínech. Stavbyvedoucímu nepříslušelo odsouhlasit jakékoliv technické změny, které by vyvolaly zvýšení ceny díla snížení jeho kvality nebo posun termínu dokončení bez předchozího souhlasu příkazce. Stavbyvedoucí měl při zabezpečování činnosti postupovat s odbornou péčí a svoji činnost měl uskutečňovat v souladu se zájmy investora a podle jeho pokynů, zápisu a dohod. Stavbyvedoucí se měl ve věci financování díla a čerpání finančních prostředků řídit pokyny investora. Dle č.l. V. bod 5.4 v případě vážného ohrožení termínů a kvality plnění či jiných vážných problémů vzniklých v průběhu realizace stavby byl žalovaný jako příkazník povinen neprodleně informovat příkazce a vyvolat jednán za účelem nápravy.

6. Z faktury č. [hodnota] vč. průvodního emailu a dokladu o provedení transakce bylo zjištěno, že žalobce za měsíc leden – březen 2023 vyúčtoval žalovanému na základě příkazní smlouvy č. [adresa] v rámci projektu „[název]“ částku ve výši 290.400 Kč, která byla splatná dne 3.5.2023. Tuto fakturu zaslal žalovanému emailem dne 3.5.2023, kdy tato byla žalovaným proplacena dne 25.5.2023.

7. Z faktury č. [hodnota] vč. průvodního emailu a dokladu o provedení transakce bylo zjištěno, že žalobce za měsíc duben 2023 vyúčtoval žalovanému na základě příkazní smlouvy č. [hodnota] v rámci projektu „NKP SZ [adresa] – Obnova fasád Hlavního nádvoří“ částku ve výši 145.200 Kč (120.000 Kč + 25.200 Kč DPH), která byla splatná dne 3.6.2023. Tuto fakturu zaslal žalovanému emailem dne 4.5.2023, kdy tato byla žalovaným proplacena dne 9.6.2023.

8. Z faktury č. [hodnota] vč. průvodního emailu a dokladu o provedení transakce bylo zjištěno, že žalobce za měsíc květen 2023 vyúčtoval žalovanému na základě příkazní smlouvy č. [hodnota] v rámci projektu „[název]“ částku ve výši 145.200 Kč (120.000 Kč + 25.200 Kč DPH), která byla splatná dne 4.7.2023. Tuto fakturu zaslal žalovanému emailem dne 4.6.2023, kdy tato byla žalovaným proplacena dne 10.7.2023.

9. Z faktury č. [hodnota] vč. průvodního emailu ze dne 17.7.2023 bylo zjištěno, že žalobce za měsíc červen 2023 vyúčtoval žalovanému na základě příkazní smlouvy č. [hodnota] v rámci projektu „[název]“ částku ve výši 145.200 Kč (120.000 Kč + 25.200 Kč DPH), která byla splatná dne 9.8.2023. Tuto fakturu zaslal žalovanému emailem dne 17.7.2023, kdy tato nebyla žalovaným proplacena.

10. Z faktury č. [hodnota] vč. průvodního emailu ze dne 6.8.2023 bylo zjištěno, že žalobce za měsíc červenec 2023 vyúčtoval žalovanému na základě příkazní smlouvy č. [hodnota] v rámci projektu „[název]“ částku ve výši 145.200 Kč (120.000 Kč + 25.200 Kč DPH), která byla splatná dne 30.8.2023. Tuto fakturu zaslal žalovanému emailem dne 6.8.2023, kdy tato nebyla žalovaným proplacena.

11. Z urgence plateb zaslaných emailem dne 31.8.2023, dne 18.9.2023 a dne 16.10.2023 bylo zjištěno, že žalobce u žalovaného urgoval doposud neuhrazené faktury v rámci projektu „[název]“, a to faktura č. [hodnota] a č. [hodnota], kdy žalobce stanovil žalovanému dodatečné lhůty k plnění, a to do 1.9.2023, následně 18.10.2023.

12. Z upomínky ze dne 16.10.2023 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě neuhrazených faktur v rámci projektu „[název]“, a to faktura č. [hodnota] a č. [hodnota], kdy žalovanému stanovil dodatečnou lhůtu k plnění do 23.10.2023.

13. Z předžalobní upomínky ze dne 1.11.2023 vč. dokladu o odeslání bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce rovněž vyzval žalovaného k úhradě neuhrazené faktury v rámci projektu „[název]“, a to faktura č. [hodnota] a č. [hodnota]. Lhůta k plnění byla stanovena do 5 dnů ode dne doručení této výzvy. Předmětná upomínka byla odeslána 2.11.2023 žalovanému do datové schránky, kde byla doručena fikcí dne 13.11.2023.

14. Ze smlouvy o dílo uzavřenou mezi žalovaným a [právnická osoba] č: [Anonymizováno] ze dne 28.11.2022 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi [právnická osoba] jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem s tím, že předmětem smlouvy byla obnova fasád Hlavního nádvoří v rámci projektu „[název]“. Z č.l. XII. bod 1 vyplývalo ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1% z celkové cely díla za kždý započatý den prodlení v důsledku prodlení s dokončením díla zhotovitelem.

15. Z uplatnění smluvní pokuty ze strany [právnická osoba] tj. faktura – smluvní pokuta č. [hodnota] ze dne 19.12.2023 bylo zjištěno, že žalovanému byla [právnická osoba] dle čl. XII odst. 1 smlouvy č. [Anonymizováno] vyúčtována smluvní pokuta ve výši 970.122,55 Kč. Faktura byla splatná dne 9.1.2024.

16. Z výzvy k úhradě škody ze dne 29.1.2024 vč. doručenky bylo zjištěno, že žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalobce k úhradě částky ve výši 485.061 Kč, a to do 1.2.2024. V důsledku nesplnění povinností žalobce dle příkazní smlouvy ze dme 5.12.2022 uzavřené mezi účastníky řízení, zejména tím, že žalobce neprováděl řádně kontrolu prováděných prací, a prací, které prováděny být měly dle projektové dokumentace, a tyto nebyly provedeny řádně a včas, kdy od srpna 2023 přestal žalobce své povinnosti plnit zcela, byla žalovanému Národním památkovým ústavem vyměřena smluvní pokuta o za prodlení od 8.10.2023 do 20.12.2023 ve výši 970.122,55 Kč. Sankce byla uplatněna proto, že došlo k prodlení s dokončením díla. Předmětná výzva byla zaslána dne 29.1.2024 do datové schránky žalobce, kterému byla doručena dne 30.1.2024.

17. Ze zápočtu vzájemných pohledávek ze dne 2.2.2024 vč. doručenky bylo zjištěno, že touto listinou žalovaný započetl svoji pohledávku ve výši 485.061 Kč z titulu smluvní pokuty vyměřené žalovanému [právnická osoba], na pohledávky žalobce ve výši 145.200 Kč za práce vyúčtované za červen 2023 a ve výši 145.200 Kč za práce vyúčtované za červenec 2023, a to dle příkazní smlouvy ze dne 5.12.2022 (žalobou uplatněné nároky). Předmětný zápočet byl zaslán dne 2.2.2024 do datové schránky žalobce, kterému byl doručen dne 3.2.2024.

18. Další důkazy, a to výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO], výslech svědka [jméno FO], výslech svědka [jméno FO], výslech svědka [jméno FO], účastnický výslech žalobce soud pro nadbytečnost neprováděl, kdy zejména nedostatek tvrzení nelze nahrazovat dokazování.

19. Dle ust. § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník) příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

20. Dle ust. § 2432 odst. 1 občanského zákoníku příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas.

21. Dle ust. § 1968 odst. 1 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

22. Dle ust. § 1970 odst. 1 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Dle ust. § 1982 odst. 1 občanského zákoníku dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

24. Dle ust. § 1982 odst. 2 občanského zákoníku započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

25. Dle ust. § 1987 odst. 1 občanského zákoníku k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

26. Dle ust. § 1987 odst. 2 občanského zákoníku pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

27. Dle ust. § 1989 odst. 1 občanského zákoníku promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.

28. Dle ust. § 558 odst. 2 občanského zákoníku v právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Není-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, jež nemá donucující účinky, jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana určitou zvyklost musela znát a s postupem podle ní byla srozuměna.

29. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

30. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 5.12.2022 dle ust. § 2430 a následující občanského zákoníku uzavřena příkazní smlouva č. [adresa]. Žalobce vystupoval v tomto závazkovém vztahu jako příkazník a žalovaný jako příkazce. V řízení bylo prokázáno a o uvedeném nebylo mezi účastníky řízení sporu, že žalobce jako příkazník se zavázal v zájmu a ve prospěch příkazce, na účet příkazce a jménem příkazce zabezpečit funkci stavbyvedoucího při realizaci stavby „[název]“ (č.l. II, bod 2.3 smlouvy). Tato činnost byla vykonávána kontinuálně a v souladu s pokyny příkazce, přičemž za každý kalendářní měsíc byla vystavena faktura odpovídající rozsahu a charakteru vykonané činnosti. Dle č.l. II. bod 3.1 byla činnost zahájena 5.12.2022 s předpokládaným dokončením stavby a ukončením činnosti do 9/2023. Dle č.l. IV bod 4.1 příslušela žalobci jako příkazníkovi měsíční odměna za jeho činnosti ve výši 120.000 Kč bez DPH. Dle č.l. IV. bod 4.4 sjednaná odměna měla být vyplácena měsíčně na základě faktur vystaveních příkazníkem vždy za předchozí kalendářní měsíc, v němž bylo plnění poskytnuto. Splatnost faktur byla 30 dní. Nebylo sporu o tom, že žalobce byl povinen zabezpečit odborné vedení provádění stavby, kontrolovat provádění stavebních a montážních prací, včetně těch, které se v průběhu stavby stanou nepřístupnými a kontrolovat výsledky těchto prací a jejich kvalitu, opatřit fotodokumentaci stavebních prací, vést stavební deník, kontrolovat postup výstavby a investorovi hlásit vážné ohrožení termínů plnění a samozřejmě měl být přítomen na stavbě. V řízení bylo prokázáno, a opět nebylo rozporováno, že žalobce následně vystavoval faktury za provedenou práci, kdy za období březen – květen 2023 se jednalo o fakturu č. [hodnota], fakturu č. [hodnota] a fakturu č. [hodnota], které byly v plné výši uhrazeny. Po dobu trvání smluvního vztahu tedy byly faktury vystavený, zaslány žalovanému emailem a následně pravidelně hrazeny, čímž mezi stranami vznikla zavedená obchodní praxe, která potvrzuje, že příkazce uznával nárok příkazníka na odměnu za vykonanou činnost. Tato praxe je v souladu s ust. § 558 odst. 2 občanského zákoníku, který stanoví, že k posouzení obsahu právního jednání lze přihlédnout i k následnému chování stran. Avšak faktura č. [hodnota] na částku 145.200 Kč, splatná dne 9.8.2023 a faktura č. [hodnota] na částku 145.200 Kč, splatná dne 30.8.2023 však uhrazena nebyla. Nebylo sporu o tom, že za srpen 2023 žalobce ničeho neúčtoval.

31. Ve věci bylo na den 21.5.2025 nařízeno jednání, ke kterému se však žalovaný bez omluvy nedostavil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k jednání nedostavil, nemohl soud tomuto poskytnout poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř., kdy by žalovaný byl povinen doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání. Žalovaný by byl povinen uvést: - jakou konkrétní povinnost žalobce porušil, že žalovaný nemohl dostát svým závazkům vůči Národnímu památkovému ústavu, - kdy žalovaný zjistil, že žalobce nezajistil opravu komínu č. [hodnota] a neprovedl kontrolu opravy, - v jakém časovém období tuto povinnost měl žalobce splnit, - z čeho konkrétně dovozuje, že uvedené bylo povinností žalobce, - kdy žalovaný o uvedených zjištění žalobce informoval resp. uvedené mu vytkl, - kdy žalovaný zjistil, že žalobce nezajistil opravu soch a pronájem lešení k nim a opravu truhlářských prvků a jejich převoz zpět na zámek, - v jakém časovém období tuto povinnost měl žalobce splnit, - z čeho konkrétně dovozuje, že uvedené bylo povinností žalobce, - kdy žalovaný o uvedených zjištění žalobce informoval resp. uvedené mu vytkl, - z jakého ustanovení smlouvy o dílo (pravděpodobně ze dne 28.11.2022) a z jaké části projektové dokumentace snad vyplývala povinnost žalobce zajistit opravu soch a pronájem lešení k nim a opravu truhlářských prvků a jejich převoz zpět na zámek, - z jaké skutečnosti dovozuje, že nebylo možno zajistit nápravu resp. co míní provozními podmínkami restaurovaného zámku v Telči a klimatickými podmínkami, - kdy a jak žalovaný zjistil a žalobci vytkl, že žalobce neprovádí věcnou kontrolu, kontrolu kvality prováděných prací, kontrolu dokladů, průběžnou fotodokumentaci stavby, - zda, kdy a jak žalovaný vyzval žalobce k předložení fotodokumentace, - zda, jak a prostřednictvím koho žalovaný žalobci na konci července sdělil, že jeho služby již nebude po obnovení stavební činnosti potřebovat, - zda, k jakému datu a jak byla ukončena spolupráce mezi účastníky řízení, - zda to měla být toliko nečinnost žalobce, která měla za následek prodlení s předáním stavby, - kdy měla být stavba „[název]“ zhotovena, - kdy reálně byla „[název]“ zhotovena předána objednateli – investorovi, - z čeho dovozuje, že snad výlučně z důvodu na straně žalobce byla žalovanému [právnická osoba] vyúčtována smluvní pokuta ve výši 970.122,55 Kč, - jak žalovaný dospěl k výši žalované částky 970.122,55 Kč za smluvní pokutu a z jakých konkrétních položek (po skutkové stránce) se tato částka sestává, - jaká byla dohoda o výši smluvní pokuty, - pro jaký případ porušení smluvní povinnosti byla dohodnuta povinnost platit smluvní pokutu, - kde ve smlouvě (a jaké smlouvě) nebo smluvních podmínkách se tato dohoda nachází (je třeba vždy uvést konkrétní článek, odstavec nebo bod smlouvy nebo obchodních podmínek), - za jaké konkrétní porušení smluvní povinnosti žalovaný požaduje smluvní pokutu, - jak žalovaný vypočetl požadovanou výši smluvní pokuty, - zda, kdy a jakým způsobem byl žalobce vyzván k zaplacení smluvní pokuty, - kdy mu byla tato výzva doručena nebo sdělena, - kdy žalovaný zaplatil [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 970.122,55 Kč. Ke shora uvedenému by měl žalovaný označit důkazy. Dále by měl konkrétně uvést, k čemu by měl vypovídat [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], neboť pokud bylo uvedeno obecně, že k činnosti žalobce v průběhu stavby, je uvedené toliko zcela obecné, kdy nedostatek tvrzení nelze nahrazovat dokazováním.

32. V řízení byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008.)

33. Žalovaný tím, že se nedostavil k jednání soudu, rezignoval na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k jeho tíži, nikoliv k tíži žalobce. Soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

34. Koncentrační bod se tak obecně váže k okamžiku skončení prvního jednání, nebo ke konci soudem poskytnuté lhůty. Účastníci sporného řízení tak mají od 1. 7. 2009 zákonem ohraničenou dobu, ve které musí dostát své povinnosti tvrdit, tj. uvést všechny právně významné skutečnosti pro žalovaný nárok, a označit důkazy způsobilé prokázat jimi tvrzené skutečnosti s tím, že pokud tak neučiní v tomto vymezeném časovém prostoru, byť se jim v tomto směru dostalo adresného poučení soudem, soud ke skutečnostem a důkazům uvedeným po tomto marně uplynulém časovém prostoru nepřihlédne, dokonce přihlédnout nesmí, což může mít vliv na jeho konečné rozhodnutí, o čemž jsou účastníci této soudem zpraveni. Pokud by totiž soud navzdory již nastalé koncentraci řízení například provedl důkaz a přihlédl by k němu, jednalo by se o nezákonný důkaz. Porušení pravidel koncentrace ve prospěch jednoho z účastníků je pak nesprávným postupem, který v účastníku řízení vědoucího pravidel a omezení koncentrace a při jejich respektu, vzbuzuje nežádoucí úsudek o tom, že dodržovat procesní pravidla se nevyplácí, což snižuje respekt k právu jako takovému s tím, že takový postup porušuje princip stejného zacházení s účastníky řízení a oslabuje předvídatelnost soudního rozhodování.

35. Pokud se žalovaným v rámci projednávané věci dále bránil započtením své pohledávky z titulu náhrady škody resp. smluvní pokuty, kterou byl snad nucen zaplatil [právnická osoba] soud uvádí, že tuto obranu shledal nedůvodnou. Nebylo vůbec prokázáno, že by žalovaný smluvní pokutu vůbec uhradil.

36. Za této situace tedy soud uvádí, že má za to, že žalovaným uplatněná pohledávky je nezpůsobilá k započtení, kdy je nejistá a neurčitá. Nejistou nebo neurčitou ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 občanského zákoníku je zpravidla pohledávka nelikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a nebo výše sporná (nejistá) a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá - namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí - spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. Likvidita pohledávky užité k započtení je hmotněprávním předpokladem započtení, není-li taková pohledávka „jistá a určitá“, odporuje započtení ust. § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, je zpravidla (relativně) neplatné.

37. Smyslem a účelem ust.. § 1987 občanského zákoníku je ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky, a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. Dovolá-li se věřitel pohledávky, proti které je započítáváno, vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou, pohledávka, proti které je započítáváno, nezanikne; k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 resp. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020.

38. Je tedy třeba uvést, že žalovaný neprokázal existenci právního důvodu jím tvrzené pohledávky, na základě kterého by tedy mělo dojít ke vzniku jeho pohledávky, nebyla prokázána její výše, jakož ani to, zda a kdy byla splatná, navíc nebylo prokázáno ničeho ohledně finanční angažovanosti žalovaného na ani nedostatek finančních zdrojů na straně žalované. Dle soudu žalovaný k uvedenému neunesl břemene tvrzení ani důkazní, a proto soud žalovaným uplatněnou obranu ve smyslu ust. § 98 o.s.ř. považuje za nedůvodnou.

39. S ohledem na uvedené, kdy bylo prokázáno, že činnost žalobce byla řádně vykonána (opak prokázán nebyl), následně vyúčtována v souladu s dosavadní praxí, a žalovaný neuhrazením faktury č. [hodnota] na částku 145.200 Kč, splatné dne 9.8.2023 a faktury č. [hodnota] na částku 145.200 Kč, splatné dne 30.8.2023, porušil smluvní závazek, který pro něj vyplývá z příkazní smlouvy ze dne 5.12.2022, dospěl soud k závěru, že je na místě podané žalobě vyhovět s tím, že soud žalovaného zavázal k úhradě částky ve výši 145.200 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky ve výši 145.200 Kč ve výši 15% ročně od 10.8.2023 do zaplacení a částky ve výši 145.200 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky ve výši 145.200 Kč ve výši 15% ročně od 1.9.2023 do zaplacení. Nárok na úhradu příslušenství je odůvodněn ust. § 1970 občanského zákoníku, kdy výše úroku z prodlení vyplývá z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení náleží žalobci ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur z dlužných částek.

40. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle které soud přiznal zcela úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 63.670 Kč. Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 14.520 Kč a nákladů právního zastoupení žalobce v řízení tj. v odměně právního zástupce žalobce ve výši 9.500 Kč za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 290.400 Kč dle ust. § 8 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 bod 5 dle vyhl. č. 177/1996 Sb. - ve výši 9.500 Kč za přípravu a převzetí věci dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT, - ve výši 9.500 Kč za sepis předžalobní výzvy dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, - ve výši 9.500 Kč za sepis žaloby dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, - ve výši 9.500 Kč za sepis vyjádření ze dne 12.3.2024 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, - ve výši 9.500 Kč za účast u jednání dne 21.5.2025 dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT - k tomu se vážící 4 x paušální náhrada výdajů dle ust. § 13 odst. 4 AT v částce 300 Kč tj. 1.200 Kč, - k tomu se vážící 1 x paušální náhrada výdajů dle ust. § 13 odst. 4 AT (účinný od 1.1.2025) v částce 450 Kč Zástupce žalobce není plátce DPH. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému zaplatit tyto náklady řízení k rukám právního zástupce, který žalobce v tomto řízení zastupoval.

41. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení