17 C 298/2019-344

Rubrum

Okresní soud Plzeň - město rozhodl soudcem JUDr. Petrem Kulawiakem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 664.932,96 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 274.193,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 23. 4. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 390.739,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 23. 4. 2017 do zaplacení se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 38.280 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1 Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 664.932,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svou žalobu odůvodnil tím, že dlužník, [právnická osoba] s.r.o. (dále také jako dlužník nebo zhotovitel), jehož je žalobce insolvenčním správcem, uzavřel v říjnu 2016 tři smlouvy o dílo s žalovanou. Předmětem prvé smlouvy bylo provedení oprav posádkových dílen [číslo] [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] a náklady na vypracování díla byly žalované vyúčtovány fakturou na částku 451.662,47 Kč. Druhou smlouvou se strany dohodly na opravě vrat SO 146, 163, 165, [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [jméno]. Žalované za ni byla vyúčtována částka 139.351,24 Kč. Předmětem třetí smlouvy bylo provedení drobných stavebních oprav přístřešku pro provoz [číslo] [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] a žalované za tyto práce byla účtována částka 73.919,25 Kč. Všechny 3 faktury byly splatné 22. 4. 2017. Žalovaná nic z fakturovaných částek neuhradila. Brání-li se žalovaná započtením smluvních pokut, tak k platnému sjednání pokuty vůbec došlo, navíc její započtení nebylo v souladu se zákonem, jelikož žalovaná nedisponovala žádnou prokazatelnou pohledávkou, kterou by bylo možné započíst vůči pohledávce žalobce. Nárok žalobce na zaplacení vystavených faktur lze považovat za uznaný s ohledem na započtení domnělé pohledávky žalované. Žalovaná ani nevrátila vystavené faktury, což předpokládala smlouva v případě nesouhlasu s fakturovanými částkami. Dlužník pro žalovanou realizoval veřejné zakázky pro armádu a za žalovanou vše dojednával [celé jméno svědka]. Práce organizoval stavbyvedoucí [celé jméno svědka]. Dlužník práci v plném rozsahu realizoval podle pokynů žalované a konečný rozsah všech třech zakázek odsouhlasila žalovaná prostřednictvím pana [celé jméno svědka] dne 20. 2. 2017, a to podle výkazu výměr potvrzených žalovanou. Na základě těchto rozpočtů byly vystaveny zmíněné faktury. Při realizaci opravy budovy [číslo] [obec] vyvstaly problémy s vícepracemi a odchylkami od projektové dokumentace, které bránily v postupu prací. Jednalo se o poškozené ventily radiátorů, které se již nevyráběly, nedostatečná specifikace nátěrů a nově zjištěná porucha kanalizace a nesoulad s projektem. Z pokynů pana [celé jméno svědka] byly práce přerušeny a žalovaná byla upozorněna na potřebu prodloužení termínu pro dokončení. Dne 16. 12. 2016 byla provedena přejímka díla investorem včetně soupisu závad a 2. 1. 2017 byla provedena kontrola odstranění závad a bylo zde uvedeno, že závady nebrání užívání díla obvyklým způsobem. Dále ze zápisu vyplývá, že za zpoždění realizací je odpovědný investor, o čemž svědčí i zápis přejímky odstraněných vad ze dne 9. 1. 2017 panem [celé jméno svědka]. U opravy přístřešku [číslo] [obec] vyvstaly v průběhu realizace díla problémy s přítomností azbestu, vícepracemi a odchylkami od projektové dokumentace, které bránily v postupu prací, na což byla žalovaná upozorněna 20. 11. 2016, když žádala o posun termínu dokončení. I zde byly práce přerušeny z důvodu pokynu pana [celé jméno svědka] a pokračováno bylo až 22. 12. 2016 a práce byly skončeny 27. 12. 2016. U Opravy vrat [obec] se snažil dlužník vyjít vstříc svému obchodnímu partnerovi, který nestíhal realizaci zakázky a stavbyvedoucí žalované pan [celé jméno svědka] dal pokyn zaměstnancům dlužníka 14. 10. 2016 k přesunutí do [obec]. Samotná smlouva byla fakticky podepsána až 17. 10. 2016. V průběhu realizace díla se až po odkrytí konstrukcí vyskytly problémy při bourání ocelových zárubní vrat, v důsledku čehož bylo nutné změnit technologii bourání, což zapříčinilo posun termínu realizace, ale i nárůst tzv. víceprací, které byly žalovanou uznány. Dne 29. 11. 2016 žalovaná předala dílo investorovi a současně i převzala dílo od žalobce, kdy současně vytkla vady, které nebránily řádnému užívání. Jednalo se o odstranění přesahu těsnící pěny, nicméně dlužník dodávat nová vrata neměl a jejich dodávku si zajišťovala sama žalovaná. Navíc dlužníkovi několikrát nebylo vůbec umožněno se do areálu dostat, jelikož se jednalo o střežený vojenský prostor. Pokud jde o prodlení u Opravy přístřešku [číslo] [obec] a uplatněnou smluvní pokutu, dílo bylo prokazatelně dokončeno nejpozději 27. 12. 2016 a téměř měsíc byly práce z pokynu žalované přerušeny. Nejednalo se tak o prodlení na straně dlužníka. U Opravy budovy [číslo] [obec] bylo dílo prokazatelně předáno investorovi již 16. 12. 2016 s tím, že drobné vady nebránící užívání byly dodatečně odstraněny 2. 1. 2017 a žalované bylo jejich odstranění avizováno již 30. 12. 2016. Práce však byly opakovaně přerušeny z pokynu žalované, z objektivních důvodů, a to pro nejednoznačnost pokynů investora, zjištěné rozpory s projektem či vícepráce. Se smluvní pokutou nelze souhlasit ani u oprav vrat v [obec], jelikož i zde byly opakovaně přerušeny práce z objektivních důvodů, a to pro potřebu změn technologie bourání, neumožnění přístupu a vícepráce. Uplatněnou smluvní pokutu a její výši považuje žalobce za zcela nepřiměřenou zajišťované skutečnosti a nemravnou. [jméno] žalovaná měla ve smlouvách s investorem pokuty mnohonásobně nižší a žalovaná realizovala na zakázce marži přibližně ve výši 50 % nad rámec ceny, přestože celou zakázku pro ni provedl dlužník. [příjmení] investor po žalované žádné sankce nepožadoval. Žalobce do koncentrace řízení uvedl, že by soud měl moderovat uplatněnou smluvní pokutu, jelikož dílo bylo z větší části předáno a smluvní pokuta překračuje celkovou cenu díla. 2 Žalovaná s žalobou nesouhlasila a uvedla, že před splatností faktur dlužníka vyúčtovala smluvní pokuty za pozdní předání díla. Dopisem ze dne 27. 2. 2017 započetla svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty oproti fakturovaným nárokům dlužníka, které jsou předmětem žaloby. Žalovaná již dne 23. 11. 2016 zaslala dlužníkovi výzvu k dokončení všech prací, neboť byl v prodlení se splněním svých smluvních povinností, nicméně přes tuto výzvu dílo dokončeno nebylo bez vad a nedodělků, a žalovaná provedla nutné úkony k tomu, aby dílo mohlo být předáno investorovi, kterým byla [anonymizována dvě slova], a to 28. 11. 2016 oprava vrat [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [jméno], 27. 1. 2017 drobné stavební úpravy přístřešku [příjmení] [anonymizováno] a 23. 1. 2017 stavební oprava posádkových dílen [příjmení] [anonymizováno]. Díla tak byla předána investorovi s vadami, které byly následně žalovanou na její náklady odstraněny, a termíny předání díla investorovi považuje žalovaná za termíny ukončení prací ze strany dlužníka, přestože k protokolárnímu předání děl ze strany dlužníka předtím nedošlo. Žalovaná do koncentrace řízení při jednání uvedla, že smluvní pokuta dorostla do uplatněné výše nikoli pro nepřiměřenou denní sazbu, ale pro nepřiměřené prodlení zhotovitele. Šlo o smluvní pokutu při prodlení delším než 30 dní, to odpovídalo povinnosti žalované ze smlouvy, která byla uzavřena mezi ním a investorem. 3 Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. [právnická osoba] a [právnická osoba] uzavřely smlouvu o dílo datovanou 3. 10. 2016 (dále také jako první dílo), přičemž u žalované byl ve věcech technických jako kontaktní osoba označen pan [celé jméno svědka] a pan [celé jméno svědka] a ve věcech smluvních se jednalo opět o [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení]. Jako účel smlouvy bylo označeno zajištění řádného stavebně technického stavu budovy [číslo] ve [anonymizováno] areálu [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno]. Strany si dohodly cenu za dílo 432.624,81 Kč bez DPH, přičemž pokud jde o podrobnou skladbu ceny, bylo odkázáno na přílohu [číslo] smlouvy. [právnická osoba] se zavázala provést případné další vícepráce, jestliže jejich potřebnost bude objektivně doložena a vyvstane v průběhu plnění díla. V takovém případně mohla být smluvní cena zvýšena po uzavření dodatku ke smlouvě. V případě víceprací bylo možno smluvený termín pro dokončení stavebních prací a pro předání a převzetí díla do 20. 11. 2016 prodloužit dodatkem ke smlouvě, anebo v případě výskytu skutečností, které bylo objektivně možné v době uzavření smlouvy předvídat, a které po přechodnou dobu bránily v provádění díla, které vznikly bez zavinění na straně zhotovitele. [právnická osoba] jako zhotovitel se zavázala žalované jako objednatel dokončené dílo předat s tím, že jí tři pracovní dny předem vyrozumí o termínu předání a doručí soupis provedených prací a dodávek. Dílo pak mělo být převzato buďto bez výhrad, s výhradami k ojedinělým drobným vadám, dohodou o termínu a způsobu odstranění, anebo žalovaná nemusela dílo převzít z důvodu vad, a tedy nedokončení díla, o čemž měl být sepsán zápis, jak bylo uvedeno v článku nazvaném Podmínky předání díla. V článku 11 se zhotovitel zavázal hradit objednateli celkem jedenáct druhů smluvních pokut při porušení si různých povinností vyplývajících ze smlouvy, přičemž jediná sankce, která hrozila podle tohoto článku objednateli, bylo zaplatit zákonný úrok z prodlení v případě prodlení s úhradou faktury za provedené dílo. Pro případ nedodržení termínu ukončení a předání díla se zhotovitel zavázal objednateli uhradit smluvní pokutu 5.800 Kč za každý započatý den prodlení, a zároveň v případě prodlení se splněním díla delším než 30 kalendářních se zavázal zhotovitel uhradit objednateli smluvní pokutu ve výši 400.000 Kč. V příloze [číslo] k této smlouvě označené jako upřesnění podmínek realizace zakázky posádkových dílen [číslo] v [obec] bylo uvedeno, že při opravách se opraví porušená ležatá kanalizace a obnoví stávající podlahové konstrukce včetně dlažby odolné proti chemickým vlivům. V jednotlivých místnostech měly být odstraněny narušené malby a nátěry, vyměněny dveře a zárubně a proveden nátěr ústředního topení apod. Přílohou [číslo] byl krycí list – cenová kalkulace s naceněním a rozpisem jednotlivých prací, které měly být provedeny. Tytéž strany s týmiž kontaktními osobami ve věcech smluvních i technických uzavřely další smlouvu o dílo datovanou 14. 10. 2016 (dále také jako druhé dílo), jejímž účelem bylo zajištění řádného stavebně technického stavu vrat objektů [číslo] v areálu [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [jméno], a to za smluvenou cenu 145.231 Kč bez DPH s termínem dokončení stavebních prací a předání díla do 21. 10. 2016. V podrobnostech kromě předmětu díla byla smlouva obdobná jako smlouva k prvému dílu, ať už se jednalo o smluvené vícepráce, otázku překročení ceny za dílo či prodloužení termínu dokončení díla či pokud šlo o podmínky předání díla nebo platební a fakturační podmínky. V tomto případě si strany sjednaly devět druhů smluvních pokut, které opět sankcionovaly pouze zhotovitele v případě porušení smluvních povinností. V případě nedodržení termínu pro dokončení a předání díla se zavázal zhotovitel zaplatit smluvní pokutu 4.600 Kč za každý den prodlení, a v případě prodlení delšího než 30 dnů se zhotovitel zavázal uhradit smluvní pokutu v celkové výši 276.000 Kč. V příloze [číslo] v upřesnění podmínek realizace zakázky bylo uvedeno, že stávající garážová vrata budou demontována, a to včetně vyřezání vratových zárubní (rámů), špalety a nadpraží budou upraveny vyrovnáním podkladu a štukovou omítkou. Podlaha ve vratech bude ubourána, budou osazeny U a L profily a bude dobetonována. Nad vraty bude provedena střešní římsa a stávající oplechování bude demontováno a provedeno nové z titano-zinkového plechu a spoje budou provedeny pertlováním. Podle položkového rozpočtu přiloženého ke smlouvě byla sjednána odměna za demontáž zárubní vrat a odřezání plochy 1.800 Kč, přičemž na jeden kus vrat připadala odměna 300 Kč. Tytéž strany se stejnými kontaktními osobami ve věch smluvních i technických uzavřely další smlouvu o dílo datovanou 17. 10. 2016 (dále také jako třetí dílo), která se od předchozích dvou smluv lišila opět převážně jen účelem smlouvy, cenou díla a výší smluvních pokut. Účelem smlouvy bylo zajištění řádného stavebnětechnického stavu přístřešku [číslo] ve [anonymizováno] areálu [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] za cenu 148.539,15 Kč bez DPH s tím, že stavební práce měly být zahájeny 17. 10. 2016 a ukončeny 20. 11. 2016. V případě prodlení zhotovitele s termínem dokončení a předáním díla se zavázal zaplatit objednateli smluvní pokutu 5.200 Kč denně a vedle toho v případě prodlení delšího než 30 dní se splněním díla smluvní pokutu ve výši 130.000 Kč. Objednatel opět nebyl povinen k zaplacení žádné smluvní pokuty v případě porušení smluvních povinností. V upřesnění podmínek realizace zakázky bylo uvedeno, že se jedná o drobné stavební úpravy přístřešku [číslo] při opravě měl být odstraněn stávající poškozený osinkocementový podhled, část dřevěné konstrukce napadené dřevokaznou houbou včetně lepenkové krytiny a přilehlých klempířských prvků. Poté měly být osazeny nosné trámy a prkenný záklop. Původní osinkocementový podhled měl být nahrazen podhledem z desek CETRIS. Přílohou i této smlouvy byla cenová kalkulace, z níž vyplývá, že CETRIS desky měly být šroubovány na sraz nicméně zároveň v rozpočtu se počítá s latěmi, které tak měly sloužit k zalaťovaní jednotlivých desek mezi trámy. Ohledně prvního díla uzavřel generální investor Česká republika – Ministerstvo obrany prakticky identickou smlouvu s žalovanou, jako žalovaná uzavřela se [právnická osoba] s.r.o. s tím rozdílem, že cena za dílo byla sjednána v částce 611.024,68 Kč bez DPH, termín pro dokončení stavebních prací byl sjednán v délce 75 dnů od účinnosti smlouvy, datace smlouvy není zřejmá, jelikož je začerněná, a další rozdíl je ve smluvní pokutě, kdy za prodlení s dokončením a předáním díla si strany sjednaly povinnost žalované zaplatit investorovi 2.800 Kč denně, při prodlení delším než 30 dnů se splněním díla si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 209.000 Kč. Přestože cena ujednaná mezi žalovanou a [právnická osoba] činila pouze přibližně 70 % ceny sjednané mezi žalovanou a [stát. instituce], tak naopak jednorázová smluvní pokuta za prodlení delší než 30 dní činila téměř dvojnásobek a denní smluvní pokuta byla více než dvojnásobná. Pokud jde o smlouvu na druhé dílo uzavřenou mezi žalovanou a [stát. instituce], i v tomto případě byly smlouvy téměř identické jako ty, co uzavřela žalovaná se [právnická osoba] s.r.o., nicméně cena díla činila 740.864,59 Kč, denní smluvní pokuta za nepředání díla činila 4.600 Kč a jednorázová smluvní pokuta za prodlení s předáním díla delším než 30 dnů činila 276.000 Kč. V tomto případě tak cena ujednaná mezi žalovanou a dlužníkem činila přibližně pětinu ceny proti ceně sjednané mezi [stát. instituce] a žalovanou, nicméně sazba smluvních pokut zůstala stejná. Nutno dodat, že podstatnou částí této smlouvy o dílo bylo dodání vrat, které však [právnická osoba] pro žalovanou neobstarávala a dodávku vrat pro žalovanou měl na starosti jiný subjekt. Žalovaná tak měla pouze stavebně připravit otvory pro tato vrata a provést opravu říms nad vraty. U třetího díla byla opět sjednána mezi [stát. instituce] a žalovanou téměř identická smlouva rozdílná v ceně, která činila 239.382,88 Kč bez DPH, a ve smluvních pokutách, kdy denní smluvní pokuta za prodlení s předáním díla činila 1.200 Kč denně a jednorázová smluvní pokuta při prodlení delším než 30 dní činila 75.000 Kč Cena díla sjednaná mezi účastníky tak tvořila přibližně 62 % z ceny díla sjednané mezi žalovanou a [stát. instituce], přičemž denní smluvní pokuta byla více než čtyřnásobná a jednorázová smluvní pokuta při prodlení delším než 30 dní tak činila více než 1,7 násobek smluvní pokuty ujednané mezi žalovanou a [stát. instituce]. E-mailem ze dne 16. 11. 2016 [celé jméno svědka] adresovaný jak [anonymizováno] [celé jméno svědka], tak [celé jméno svědka] i [anonymizováno] [celé jméno svědka] si žalovaná stěžuje na kvalitu prováděné práce, a to že 14 dní je vykopaná podlaha v baterkárně a výkop je veden na opačnou stranu, jsou nekvalitně provedené nátěry radiátorů, špatně nasazené zárubně a neosazené zárubně nové a nezačištěné omítky pod malbou apod. E-mailem ze dne 20. 11. 2016 požádal [anonymizováno] [celé jméno svědka] o prodloužení termínu dodání stavby v [obec] i v [obec] z důvodu víceprací a v [obec] i z důvodu neumožnění přístupu ke stavbě, na což téhož dne reagoval pan [celé jméno svědka] s tím, že s prodloužením termínu nemají počítat, jelikož to není možné. Zároveň uvedl, že odkazovat na neumožnění přístupu více jak 3 týdny po prodlení s předáním, působí jako výsměch. Dopisem ze dne 23. 11. 2016 zástupce žalované sdělil dlužníkovi, že prvé a třetí dílo mělo být dokončeno již 20. 11. 2016, a druhé dílo mělo být dokončeno 21. 10. 2016, nicméně dosud se tak nestalo. K prvému dílu uvedl, že během realizace došlo k méněpracím a předpokládá tedy, že hodnota méněprací nebude zohledněna při konečné fakturaci a zároveň nesouhlasí s navyšováním ceny díla. K druhému dílu uvedl zejména, že pokud předtím dlužník uváděl, že mu nebyl v týdnu od 14. 11. 2016 umožněn přístup, žalovaná nezaregistrovala, že by dlužník požadoval poskytnout součinnost k tomuto, navíc byl upozorněn, že dílo mělo být dokončeno již 20. 10. 2016. Ke třetímu dílu uvedl, že v rozpočtu byly stanoveny všechny práce nutné k provedení díla a žalovaná nesouhlasí s navýšením ceny ani doplňováním původního rozpočtu o další práce. Dopis byl podle podacího archu odeslán 25. 11. 2016. Dlužník vystavil žalované fakturu k prvému dílu na 451.662,47 Kč dne 21. 2. 2017 se splatností 22. 4. 2017. K druhému dílu na 139.351,24 Kč se stejným datem vystavení a splatnosti a ke třetímu dílu na 73.919,25 Kč opět se stejným datem vystavení a splatností. Žalovaná třemi dopisy ze dne 27. 2. 2017 vyúčtovala smluvní pokuty, a to k prvnímu dílu za prodlení s předáním díla za období od 21. 11. 2016 do 23. 1. 2017, smluvní pokutu v souladu s článkem [číslo] smlouvy ve výši 371.200 Kč a dále podle článku [číslo] smlouvy smluvní pokutu ve výši 400.000 Kč. Ke druhému dílu vyúčtovala smluvní pokutu za prodlení s předáním díla za období od 22. 10. 2016 do 28. 11. 2016 podle článku [číslo] smlouvy ve výši 174.800 Kč a podle článku [číslo] smlouvy 276.000 Kč. K třetímu dílu byla vyúčtována smluvní pokuta za prodlení s předáním díla za období od 21. 11. 2016 do 27. 1. 2017 podle článku [číslo] smlouvy ve výši 353.600 Kč a podle článku [číslo] smlouvy ve výši 130.000 Kč. E-mailem ze dne 7. 10. 2016 sdělil [celé jméno svědka] [anonymizováno] [celé jméno svědka], že posílá rozpočet na práce v [obec] a práce tam bude řešit i řídit pan [příjmení] (a) s tím, že termín dokončení je 21. 10. 2016 E-mailem z 29. 11. 2016 sděluje [celé jméno svědka] [anonymizováno] [celé jméno svědka], že v [obec] je třeba očistit vrata od lepidla a omítky zejména od zaschlé pěny a odřezat přebytečnou pěnu. Požádal jej, aby byl informován, kdy bude akce kompletně dokončena, aby mohl být sepsán předávací protokol. Upozornil pana [celé jméno svědka], že na akci v [obec] je po termínu a akci je třeba urychleně ukončit. Zároveň jej upozornil, že nedodržování termínu dokončení prováděním nekvalitních prací poškozuje jméno žalované. Přílohou e-mailu byly fotografie, kde na vratech jsou stopy po montážní pěně, a montážní pěna kolem vrat není zaříznutá. Dne 28. 12. 2016 poslal [anonymizováno] [celé jméno svědka] panu [celé jméno svědka] e-mail k odstranění závad v Kasárnách [obec] s tím, že závady budou odstraňovány 28. a 29. 12. a dílo bude k předání dne 30. 12. 2016 E-mailem z 9. 1. 2017 [celé jméno svědka] sděluje [celé jméno svědka] obsah zápisu, v němž se krom jiného uvádí, že 5. 12. byla provedena přejímka prací na objektu dílny [obec], a byl řádně sepsán soupis závad a dnes nevykazuje dílo žádné zjevné závady, které by bránily bezpečnému užívání, a závady z přejímky jsou odstraněny včetně těch, které se dodatečně našly. Dne 20. 2. 2017 poslal za žalovanou [celé jméno svědka] [anonymizováno] [celé jméno svědka] za dlužníka e-mail, v němž zaslal doplněné a opravené rozpočty podle skutečně provedených prací k fakturaci s tím, že pokud s nimi budou souhlasit, mají vystavit jednotlivé faktury. Zároveň požádal o dodání deníku na třetí dílo, protokol o dokončení bez vad na druhé dílo a fakturu na ocelové a hliníkové dveře v [obec] s tím, že zde změnil cenu dle jejich požadavku, i přestože ve smlouvě byla sjednána cena nižší. Poprosil zároveň o doložení skutečných cen. [příjmení] faktury vystavené dlužníkem za provedená díla korespondují s doplněnými a opravenými rozpočty. Dne 21. 4. zaslal [anonymizováno] [celé jméno svědka] jednatelce žalované dopis, v němž nesouhlasil s uplatněnými smluvními pokutami, jelikož na stavbách, kde pracovníci dlužníka vystupovali a prezentovali se na základě žádosti žalované jako pracovníci žalované, a proto se i řídili pokyny stavbyvedoucího žalované, který také vedl stavební deník a určoval postup prací. U třetího díla byly práce zastaveny stavbyvedoucím žalované z důvodu možného uvolnění azbestových částic, což bylo také příčinou zdržení dokončení díla. U druhého díla položkový rozpočet neodpovídal zadání a bylo zapotřebí provést větší množství víceprací, které byly vždy specifikovány ve stavebním deníku. Proto nebylo možné práce ukončit do požadovaného data. U prvního díla byly provedeny také rozsáhlé vícepráce a odkázal na stavební deník a soupis víceprací. Dále zmínil, že k žádosti žalované byla díla předávána investorovi za účasti pana [celé jméno svědka], a předávací dokumenty měly být přepraveny žalovanou. Tento krok proto dlužník považoval pouze za technickou záležitost. [celé jméno svědka], bývalý jednatel dlužníka, ve své výpovědi uvedl, že s žalovanou dělali v minulosti již dvě zakázky a nebyli sobě tedy úplně neznámí. Byli osloveni žalovanou kvůli dvěma zakázkám v [obec] a požádáni o zapůjčení pracovníků na akci v [obec] k odřezání pantů a začištění vrat. Na všech akcích se začalo pracovat ještě předtím, než byly podepsány smlouvy. Předtím, než začali pracovat, měli přibližně představu o objemu prací i hodnotě těchto prací, jelikož měli k dispozici položkový rozpočet. V [obec] se ukázalo, že práce budou úplně jiné, než byly v původním rozpočtu. Nešlo tedy o pouhé odřezání pantů a zednické zapravení, ale muselo se nákladně a složitě bourat. Ke změně smlouvy nedošlo, jenom bylo dohodnuto, že se to zohlední ve finálním vyúčtování rozpočtu a práce, které nebyly v položkovém rozpočtu, nicméně byly provedeny, byly pak zohledněny při fakturaci. Pokud jde o termíny dokončení díla, má za to, že u prvních dvou akcí se jednalo o 29. 11., na datum na třetí smlouvě se nedívali, jelikož měl za to, že je stejné jako v prvních dvou případech. Práce se protáhly proto, že museli provádět úplně jiné práce, než byly původně dohodnuty, a dále také museli čekat, než budou třetí stranou dodána vrata. V [obec] bylo několik problémů. Nejdříve byly problémy s rozměry a počty oken, došlo ke zdržení se zadáním do výroby přibližně v délce 14 dnů. Veškeré práce řídil pan [celé jméno svědka], jednalo se o stavbyvedoucího žalované, a tak byl i představen panem [celé jméno svědka]. Velký problém nastal v baterkárně, kde měli vyměnit sifon, nicméně při jeho výměně bylo zjištěno, že je poškozená trubka. Při výkopových pracích bylo zjištěno, že trubka vede do vedlejší místnosti a muselo se kopat i tam. Dále měli odstranit spárovací hmotu ze starých spár a dát spárovací hmotu novou, nicméně konkrétní požadavky na odolnost proti kyselině vzneseny nebyly. Proto tam byla dána spárovací hmota, která byla kyselinovzdorná, nicméně poté investor sdělil, že chce ještě odolnější spárovací hmotu. Museli proto všechnu aplikovanou spárovací hmotu odstranit, a jelikož se jednalo o hmotu nezatvrdlou a vazkou, odstraňování této hmoty trvalo přibližně [číslo] dní. Další byl problém u přístřešku, kde byly panem [celé jméno svědka] zastaveny práce při zjištění azbestu. Čekalo se přibližně dva týdny na zajištění kontejneru a práce pan [celé jméno svědka] zastavil přibližně na 2-3 dny. Další problém byl konstrukční, kdy na trámovou střechu měly být přibity CETRIS desky, které dodávala sama žalovaná, nicméně bylo zjištěno, že po jejich přibití dochází k provisu a bylo zapotřebí zvolit jiné konstrukční řešení. Při čekání na řešení došlo ke zdržení přibližně 3-4 dny a v důsledku nově zvoleného řešení se musely všechny CETRIS desky zmenšovat, což způsobilo zdržení v délce 2-3 týdnů. Pokud jde o dokončení prací, vrata byla dokončena někdy koncem listopadu a budova údržby byla dodělána někdy kolem 20. prosince a podhledy dodělávali mezi svátky, po Novém roce na nich pracovalo ještě pár lidí. K protokolárnímu převzetí nedošlo, jelikož k přání žalované měli pracovníci dlužníka vystupovat jako zaměstnanci [anonymizována dvě slova] a paní [příjmení] mu slíbila, že protokoly vyhotoví a zašle mu je, k čemuž nedošlo. Pokud jde o fakturace a odsouhlasené práce, tak pan [celé jméno svědka] připravoval soupis prací, rozpočet a napsal bývalému jednateli, jestli s tím takto souhlasí, a pokud ano, aby vyfakturoval předmětné práce s tím, že jednotlivé položky byly na základě předchozí komunikace odsouhlaseny. K určení spárovací hmoty, která musela být následně vyškrábána, došlo ze strany pana [celé jméno svědka]. Jelikož v průběhu stavby zjistili, že ventily, které měli vyměnit, se již nevyrábí, došlo k dalšímu zdržení. U vrat v [obec] v případě, že by byla dodržena původní dohoda a došlo pouze k odřezání pantů, vyndání vrat a začištění, celé by to trvalo tak přibližně 3-4 dny. Pokud jde o způsob upevnění CETRIS desek, ten zvolili na základě pokynů pana [celé jméno svědka]. Poté, co bylo zjištěno, že to takto není možné provést, došlo k předělávání. Svědek [celé jméno svědka], partner jednatelky žalované, který měl prakticky vše kolem smluv o dílo na starosti, ve své výpovědi uvedl, že s dlužníkem uzavřeli tři smlouvy. Má za to, že jedna z nich byla uzavřena u nich doma a dvě ve Škodovce. S dlužníkem se znali již z předchozích zakázek, kde byly také určité problémy. U druhého díla v [obec], které mělo být provedeno od 14. do 21. 10. 2016, uvedl, že rozsah prací byl větší, než byl původně dohodnut a následně došlo k odsouhlasení rozsahu provedených prací, nicméně i ty se daly stihnout během týdne. Problém však u dlužníka byl v tom, že neměl potřebné lidi. U třetího díla měl dlužník původně dodat CETRIS desky, ale nicméně protože neměl dostatek peněz, tyto CETRIS desky dodala žalovaná. CETRIS desky zkoušeli původně přimontovat na sraz, nicméně se prohýbaly, a proto je následně museli dát mezi krokve, tak jak byl původně azbest. A takto měl být strop i správně proveden. U prvého díla tam byly nějaké problémy s ventily, které nebyl dlužník schopen opravit, a tak tyto práce provedl zaměstnanec žalované. U prvého díla při práci na baterkárně, kde měla být měněna část poškozené kanalizace, kopali pracovníci dlužníka na špatnou stranu a poškodili další část kanalizace. Stejně tak na místo spárovací hmoty použili silikon, který měl být kyselinovzdorný. U druhého díla se jednalo o jedinou zakázku, kde dlužník neměl provádět zakázku en bloc, jelikož u tohoto díla vrata dodával jiný dodavatel, nicméně po jejich nainstalování bylo zjištěno, že vrata jsou zašpiněna montážní pěnou, která jde špatně odstranit. Pokud jde o předání díla, tak u dílen, tedy prvého díla, docházelo k předání tak dvakrát až třikrát, jelikož dlužník vždy avizoval, že dílo je způsobilé k předání, ale nebylo tomu tak. Podobná situace byla u druhého díla, tam se termín posouval přibližně dvakrát. K předání prvého a třetího díla došlo až někdy v roce 2017. U druhého díla došlo k předání přibližně 5. 12. 2016 armádě. To, jak byla díla předána armádě, bylo výsledkem pouze práce dlužníka. Žalovaná řešila pouze reklamaci špatně připevněných lišt. U všech třech akcí žalovaná platila armádě smluvní pokuty. Projekt na akci žádný neexistoval, jen ke kanalizaci byla z archivu vytažena stará projektová dokumentace. Dodání ventilů nemělo vliv téměř žádný na dodržení prací. Práce na dílnách měly být přerušeny dvakrát z toho důvodu, že dlužník neměl dostatek lidí. Způsob uchycení CETRIS desek určilo vojsko a mělo to být provedeno tak, jak je uvedeno v upřesnění, tedy že se sundá původní azbest a namísto něho se dají CETRIS desky. V [obec] měl dlužník pouze připravit otvory na montování vrat a po jejich namontování již žádnou práci provádět neměl. Před podpisem jednotlivých smluv měl dlužník k dispozici cenový rozpočet, aby mohl posoudit, zda zakázku chce či nikoli. Svědek [celé jméno svědka] ve své výpovědi uvedl, že na předmětných dílech pracoval pro [anonymizována dvě slova] jako stavbyvedoucí. Žalovaná jej platila a kromě poslední faktury dostal zaplaceno všechno, a pracoval pro ni přibližně do prosince roku 2016. Od dlužníka znal z dřívější doby pana [celé jméno svědka], kterému řekl, že může zkusit zavolat panu [celé jméno svědka], jelikož v té době vysoutěžili zakázku v [obec] a v [obec], což se také následně stalo. K problémům na předmětných třech akcích uvedl, že problém byl v tom, že nebyla projektová dokumentace a pracovalo se pouze na základě rozpočtu, v důsledku čehož se stalo, že v nabíjárně dvakrát až třikrát kopali kanalizaci, jelikož nikdo nevěděl, kudy vede. Svědek vedl stavební deník pro žalovanou a řídil činnost pracovníků [právnická osoba] a víceméně tato společnost pouze poskytla své pracovníky, aby je svědek úkoloval. U prvého díla v [obec] zástupce investora bez zdůvodnění nechtěl dílo převzít. Konkrétně se jednalo o část díla v barterkárně. U třetího díla byl problém v azbestových podhledech. Jelikož se azbest drolil, svědek práce na týden přerušil, jelikož musely být opatřeny ochranné pomůcky a vysavače. Další problém byl s CETRIS deskami, které měly jít původně přes trámy, nicméně investor k tomu měl výhrady. CETRIS desky se pak musely ořezávat v [obec], což zabralo přibližně týden. Přerušení prací dal na vědomí panu [celé jméno svědka], aby věděl, že nejsou splněny podmínky pro bezpečnost práce. Ke způsobu výměny podhledů a instalace CETRIS desek mu pan [celé jméno svědka] nic neříkal. Problém s nedostatkem lidí nebyl a vždy jich tam bylo přiměřeně. V barterkárně na spárování použili asfaltovou spárovací hmotu, která odolává kyselině, nicméně to se zástupci investora nelíbilo, tak ji museli vyškrabat a nahradit jinou spárovací hmotou. V [obec] sloupy, ve kterých byla usazena vrata, byly křivé a nerovné, tak je museli vyrovnat. Představa byla taková, že se uříznou pouze panty rozbrušovačkou, nicméně pak zjistili, že to není možné, a museli autogenem vrata rozřezat. Pak došlo k prodloužení z důvodu pozdní dodávky vrat, jelikož údajně měli zaplacenou zálohu na vrata, a proto přijeli později. Po montáži vrat nebylo zapotřebí dalších zednických prací, pouze po nich ořezali montážní pěnu. K tomu, aby práce v [obec] mohly být dodělány v termínu, by museli přijet tak měsíc dopředu, jelikož práce trvaly 4-5 týdnů. Nejvíce je zdržely sloupy, které byly křivé, a demontáž vrat. Pan [celé jméno svědka] však na místo přijel až přibližně týden před koncem termínu. Pokud jde o prodlení na druhém díle, tedy v [obec], má za to, že to bylo z toho důvodu, že pan [celé jméno svědka] dal pokyn na nástup na stavbu až týden před termínem dokončení, a navíc dodání vrat bylo zdrženo přibližně o 2-3 týdny. Firma, která instalovala vrata v [obec], pěnu nezařízla, jelikož tu není možné zaříznout, když je mokrá, a tak tyto práce provedli oni. U třetího díla svědek spatřoval dva problémy, a to jednak nutnost přerušit práce kvůli zdraví osob s ohledem na výskyt azbestu, a dále problém s CETRIS deskami, které měly být původně nainstalovány přes trámy, nicméně investor si je přál dát mezi trámy, a desky se proto musely nařezávat. U prvého díla byl problém s ventily, jelikož ty, které byly v rozpočtu, se již 10 let nevyráběly, a na nové se čekalo přibližně 10 dní, stejně tak kondenzační ventily byly zarezlé a musely se objednávat a čekat také přibližně 10 dní. Kondenzační ventily se vyměňovat původně neměly, jelikož si investor patrně myslel, že jsou v pořádku, ale nebyly. Podle svědka důvod, proč byla díla předávána pozdě, byl v tom, že při podpisu smlouvy si patrně nikdo neuvědomil časový limit, který budou stavby potřebovat. Ani u vyrovnání sloupů, které bylo zasmluvněno, si nikdo patrně neuvědomil, kolik práce s tím bude, jelikož byly neuvěřitelně křivé. Z e-mailu [celé jméno svědka] ze dne 10. 1. 2017 [celé jméno svědka], vyplývá, že k tomuto dni na dílnách, tedy na díle [číslo] byly odstraněny závady s tím, že při každé kontrole se vždy našly další závady, které dlužník odstranil. Pan [celé jméno svědka] si v e-mailu stěžuje na přístup [anonymizováno] [celé jméno svědka] a zmiňuje, že on nese zodpovědnost za provádění a termín stavby. Zmínil, že panu [celé jméno svědka] mu připomněl, aby byly započaty práce, ale ten mu sdělil, že společnost nemá peníze na CETRIS desky a ve skutečnosti ani na pracovníky, proto pan [celé jméno svědka] zajistil CETRIS desky. Svědek [celé jméno svědka], společník dlužníka, ve své výpovědi uvedl, že pan [celé jméno svědka] po předchozích dvou zakázkách za ním přišel, že by měl pro něj práci v [obec], kde byl svědek za přítomnosti pana [celé jméno svědka] a pana [celé jméno svědka]. Jelikož pan [celé jméno svědka] nechtěl, aby bylo zřejmé, že dílo bude prováděno subdodávkami, pouze stavbu proběhli. Ke všem dotazům sdělil pan [celé jméno svědka], že všechny informace má pan [celé jméno svědka], který bude vést stavební deník. O všem informoval svědek jednatele [příjmení] [celé jméno svědka], který pak byl podepsat smlouvu. Smlouvy svědek neviděl, nicméně měl k dispozici rozpočet. Následně po přibližně [číslo] dnech přišel [celé jméno svědka], že by potřebovali vypomoct s pracemi v [obec] a vzal si dva dělníky přibližně na 3 dny. Jelikož tam dělníci byli i po týdnu, tak pan [celé jméno svědka] následně uzavřel smlouvu i na [obec]. Ukázalo se, že v [obec] bude zapotřebí více prací, než se uvádí v rozpočtu, což se vyjevilo až po podpisu smlouvy. Měly se zarovnat sloupy okolo vrat. Předpoklad byl přibližně 2 cm omítky, nicméně následně se ukázalo, že nerovnosti jsou výrazně větší. Dále měla být prováděna klempířina tzv. pertlováním, což je klempířina bez přibíjení, nicméně s ohledem k tomu, že se u zakázky před uzavřením smluv nedělal průzkum, tak po odkrytí zjistili, že pertlování není možné provést, a je zapotřebí provést nákladnější a složitější metodu, kdy je plechy zapotřebí přibíjet. Rozpočet počítal s pertlováním, pan [celé jméno svědka] vzal na vědomí, že cena za klempířinu bude vyšší, což se projevilo i v následné fakturaci. Podle původního předpokladu měly rámy vrat zůstat na místě, nicméně následně bylo zjištěno, že rámy se musí vybourat. Původně se plánoval odvoz odpadu v řádu kilogramů, nicméně následně byl odvážen kovový odpad v řádu tun. S vybouráním rámů vznikly větší díry pro začištění a s tím i spojené vícepráce. Pokud jde o práce v [obec], tam měli natřít radiátory a vyměnit regulační ventily, nicméně bylo zjištěno, že ventily podle rozpočtu se již 10 let nevyrábí. Tyto ventily tedy nesehnali a panem [celé jméno svědka] bylo sděleno, že mají sehnat ventily jiné. Poté, co byl sdělen nový typ ventilů, tak je objednali, nicméně následně zjistili, že jsou nevyhovující kondenzační ventily, jelikož topení bylo na páru, což vůbec nebylo zaneseno v rozpočtu. Dílo se tak prodloužilo minimálně o 2-3 týdny v důsledku čekání na ventily. Bez ventilů nebylo možné topnou soustavu zprovoznit. Problém s ventily odhalili až v momentě, kdy dávali topnou soustavu zpět, a bylo zjištěno, že ventily jsou nevyhovující, což zjistila subdodavatelská firma dlužníka. Další problém v [obec] byl v tzv. baterkárně, kde nefungoval odtok, a bylo dohodnuto, že se odkryje podlaha a zjistí se problém a ten se odstraní. Nebyl však plánek stavby a nebylo zřejmé, kudy vede odpad. Panem [celé jméno svědka] i [celé jméno svědka] bylo řečeno, že mají kopat vlevo, nicméně tam kopali bezvýsledně. Následně někdo od investora našel v archivu plánek stavby a zjistilo se, že odpad vede na druhou stranu. Tím došlo k prodloužení prací tak přibližně o týden. Další problém v [obec] byl s dveřmi, jelikož když zadali dveře do výroby, zjistili, že jejich cena je vyšší než cena v rozpočtu. Při sundávání azbestových desek v [obec] bylo zjištěno, že desky jsou popraskané a jsou prašné, a tak stavbyvedoucí žalované stavbu zastavil. Stavbu následně spustil až pan [celé jméno svědka] a svědek se domnívá, že pan [celé jméno svědka] měl v té době s panem [celé jméno svědka] nějaké neshody. Původně se měly CETRIS připevnit přímo na trámy, nicméně desky se pak prohýbaly, a tak museli desky navozit do [obec] a ořezat je, aby se vsunuly mezi trámy a obložily latěmi, což zabralo minimálně 14 dní. Další problém byl při výměně protichemických dlaždic, po níž se spáry vyplnily bezpečnostní hmotou, nicméně investor řekl, že tam musí být spárovací hmota jiná. Věc si nechal pan [celé jméno svědka] posoudit i znalcem, a ten sdělil, že původně aplikovaná spárovací hmota je v pořádku. Původní spárovací hmotu zvolil pan [celé jméno svědka]. Investorovi se dále nelíbila hloubka spárovací hmoty, která podle něj byla nedostatečná, a proto museli jimi aplikovanou spárovací hmotu odstranit. Pan [celé jméno svědka] vystupoval za žalovanou jako stavbyvedoucí a pan [celé jméno svědka] byl hlavní stavbyvedoucí. Pan [celé jméno svědka] všechny na stavbě řídil, a to společně s panem [celé jméno svědka]. Teoreticky pana [celé jméno svědka] poslouchat nemuseli, nicméně prakticky to možné nebylo. Jestliže rozhodl o zastavení stavby, jeho pokyn poslechli, jelikož měli za to, že se jedná o správné rozhodnutí. V [obec] byli upozorňováni na prodlení, nicméně prodlení nebylo zaviněno jejich vinou, byla tam celá řada problémů a byly dávány pokyny k zastavení stavby a dříve to nešlo stihnout. Svědek vyzval žalovanou k převzetí díla telefonicky. [příjmení] předával druhé a třetí dílo, pan [celé jméno svědka] dílo prvé. Během čekání na ventily mohli dělat jinou práci a samotná práce instalatérů s výměnou ventilů trvala tak přibližně 2-3 dny, nicméně přibližně týden čekali, než přijeli instalatéři, kteří subdodavatelsky měli ventily nainstalovat. V mezidobí byly například natřeny radiátory. Podle stavebního deníku k druhému dílu byly práce započaty 10. 10. 2016. V zápisu ze dne 20. 10. se uvádí, že práce kvůli tloušťce vyrovnávacích vrstev jdou pomalu, jelikož špatně omítka schne. Až 24. 10. se zmiňuje práce klempířů, kteří pracovali až do 4. 11. 2016. Téhož dne se v zápisu uvádí, že je vyhotoven zápis o předání dokončeného díla bez vad a nedodělků. Podle stavebního deníku k třetímu dílu bylo staveniště předáno 17. 10. 2016 s tím, že do 24. 10. 2016 investor prostor vyklidí a zhotovitelem bylo provedeno zaměření CETRIS desek pro formátování. Práce byly započaty až 31. 10. 2016 a byla prováděna demontáž azbestu. Práce na demontáži azbestu pokračovaly až do 9. 11. 2016, od 10. 11. do 14. 11. byly práce přerušeny. K důvodu přerušení ve těchto dnech se uvádí, že je nutno překontrolovat zadavatelem zákop v hale. V zápisu předtím se uvádí, že montáž osinkocementových desek není prováděna dle vládního nařízení, na což byl upozorněn dlužník. Demontáž krytiny pokračovala i ve dnech 15., 16. a 21.

11. Ve dnech 22. 11. – 11. 12. byly práce přerušeny. K tomu se uvádí, že byl požádán zadavatel o projekt nebo skicu přichycení CETRIS desek, aby se neprohýbaly. Zároveň se zde uvádí, že je práce pozastavena v těchto halách do projednání pokračování prací s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví osob z důvodu prachu z demontáže azbestových desek. Další práce pokračovaly až 22. 12. 2016, zmiňuje se, že jsou přivezeny latě a další den bylo dovezeno lešení a CETRIS. Poslední zápis je z 27. 12. 2016, kdy se uvádí, že je prováděna montáž desek. Podle stavebního deníku k prvému dílu proběhlo předání staveniště 19. 9. 2016, práce byly zahájeny 3. 10. 2016 a 18. 10. se v zápisu uvádí, že při montáži byly zjištěny poškozené kondenzační ventily, které je nutné vyměnit a ventily, které jsou uvedeny v zadání, se již nevyrábí. Byly proto nahrazeny ventily jiného typu. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za investora v zápise ze dne 24. 10. 2016 uvedl, že u syntetických nátěrů stěn nebyla provedena příprava omítky podle zadávací dokumentace, v rozporu se zadáním nebyly oškrabány původní malby, nebyla provedena oprava soklu dlažby ve dvou místnostech ani výměna zárubní, při výměně radiátorových ventilů došlo k poškození jejich závěsu a celková úroveň prováděných prací je nedostatečná. K tomu se [celé jméno svědka] vyjádřil krom jiného tak, že v zadání nejsou uvedeny druhy materiálu, které mají být použity na opravy, a není nikde napsáno, jaká kyselinovzdorná spárovací hmota má být použita. V zápisu ze dne 24. 10. 2016 se uvádí, že v kancelářích se dokončuje výměna ventilů a bylo napuštěno topení, které bylo bez závad, v baterkárně se provádí bourání podlah a hledání ucpání kanalizace, v garážích se natírají vrata. Dne 2. 11. 2016 dochází k osazování oken a bourání starých a osazování nových parapetů. Na těchto pracích se pokračuje až do 16. 11. 2016, od 18. 11. do 1. 12. 2016 jsou práce bez odůvodnění přerušeny a 2. 12. 2016 se uvádí nástup nových pracovníků a jejich proškolení, okna a parapety či zárubně dveří nebo osazování či přidělávání hliníkových dveří, byly prováděny i v období od 5. 12. 2016 do 13. 12. 2016. V mezidobí se pracovalo i v baterkárně a 15. 12. 2016 došlo k pokládce kanalizace, k úklidu na přejímce se soupisem závad. Od 19. 12. dochází k odstraňování závad až do 2. 1. 2017 Pan [celé jméno svědka] toho dne zaznamenal, že spárovací hmota byla po předání dokladu o shodě investorem odsouhlasena, spáry byly proškrábány do hloubky 2 cm a zaspárovalo se zmíněnou hmotnou. Při kontrole o odstranění závad dochází k nacházení dalších závad, které jsou opětovně odstraňovány. Dále se zde zmiňuje, že při přejímce se udělá zápis, který by měl být soupisem všech závad, které se vyskytly. Nejedná se o závady, které by bránily užívání. Podle daňových dokladů, které vystavilo Ministerstvo obrany žalované a vyúčtovalo jimi smluvní pokuty, došlo u prvého díla k naúčtování smluvní pokuty za období od 28. 11. 2016 do 16. 12. 2016 ve výši 53.200 Kč a od 24. 12. 2016 do 23. 1. 2017 ve výši 86.800 Kč. U druhého díla se jednalo o smluvní pokutu za období od 25. 10. 2016 do 4. 11. 2016 ve výši 50.600 Kč a u třetího díla smluvní pokutu za období od 1. 12. 2016 do 27. 1. 2017 v celkové výši 144.600 Kč. Jak je zřejmé z výpisu z účtu, žalovaná zaplatila Ministerstvu obrany dne 24. 1. 2017 smluvní pokutu ve výši 53.200 Kč a 50.600 Kč, a 14. 3. 2017 ve výši 144.600 Kč a 12. 5. 2017 ve výši 86.800 Kč, a to na základě vystavených účetních dokladů. 4 Pokud jde o závěr o skutkovém stavu, je třeba uvést, že byť všechna tři díla řídil stavbyvedoucí žalované pan [celé jméno svědka], a dlužník víceméně poskytl pouze své zaměstnance, stále byl dlužník vázán uzavřenými třemi smlouvami o dílo, a bylo na něm, zda strpí, že dílo bude prováděno na základě pokynů stavbyvedoucího žalované, či se sám přičiní o to, aby dílo bylo provedeno řádně a včas podle uzavřených smluv. U prvého díla, byť se žalující strana snažila tvrdit, že problémy byly mimo jiné z důvodu již nevyráběných ventilů, jak vyplynulo z dokazování, již 18. 10. bylo zjištěno, že bude zapotřebí ventily objednat, a dlužník tak měl více než měsíc na to, aby toto zrealizoval a stihl dílo dodělat včas. Ze stavebního deníku se nepodává konkrétní datum předání díla, jelikož stavební deník končí pouze zmínkou o tom, že bude provedena přejímka a udělá se zápis. Z deníku se podává, že dlouho po smluveném termínu byly prováděny práce, které nikdo nezmiňoval jako ty, které by měly zdržet předání díla, a to v podobě osazování oken či dveří. Práce byly navíc od 18. 11. do 1. 12. 2016 přerušeny a pak nastoupili noví pracovníci, což ukazuje na žalovanou tvrzenou skutečnost, že dlužník neměl dostatek pracovníků. K prvnímu dílu absentuje zápis o předání díla a e-mail z 9. 1. 2017 pana [celé jméno svědka] ještě neprokazuje, že by byla naplněna smlouvou předvídaná hmotně právní podmínka v podobě protokolu o předání díla. Nicméně i tak je zřejmé, že k 23. 1. 2017 bylo dílo předáno investorovi, a dlužník tak na něm již dále nemohl pracovat. U druhého díla se zřetelně ze stavebního deníku podává, že dílo bylo předáno 4. 11. 2016, což koresponduje i s uplatněnou smluvní pokutou ze strany Ministerstva obrany. Pokud jde o práce, které měly být provedeny ze strany žalující, zazněla argumentace, že původně zamýšlené odřezání pantů nebylo možné realizovat, a vysekání celých rámů vrat tak nepřiměřeně prodloužilo celé dílo. K tomu je vhodné zaměřit pozornost zejména na popis prací k této zakázce, kdy se výslovně uvádí, že stávající garážová ocelová vrata budou demontována včetně vratových zárubní, tedy rámů, a špalety následně budou upraveny vyrovnáním podkladu a štukovou omítkou. Předpokládal-li dlužník, že pouze odřeže panty, byl jeho předpoklad v rozporu s popisem této zakázky, který byl součástí smluvní dokumentace. Pokud jde o třetí dílo, zde došlo rozhodnutím žalované k přerušení prací ve dnech 22. 11. – 11. 12. 2016, tedy celkem v délce 20 dnů. Nelze pochybovat o tom, že pan [celé jméno svědka] vykonával práci pro žalovanou, jak vyplývá jak z výpovědi jednotlivých svědků (vyjma svědka [celé jméno svědka]), korespondence i smluvní dokumentace, a jestliže svědek [celé jméno svědka] jako zástupce žalované dal pokyn k přerušení prací, jednalo se o neposkytnutí součinnosti objednatelem lhostejno, že měl pan [celé jméno svědka] obavy o zdraví a bezpečnost pracovníků zhotovitele a zřejmě i své. Ani u tohoto díla však není zápis o předání díla, a je tak třeba vycházet z investorem uplatněné smluvní pokuty, která byla uplatněna do 27. 1. 2017. K tomuto datu tak evidentně dílo bylo investorovi žalovanou předáno. Pokud jde o akceptování víceprací ze strany žalované, i tato skutečnost vyplynula z provedeného dokazování, a strany tak evidentně v tomto rozsahu rezignovaly na písemnou formu změny smlouvy, nicméně nebylo prokázáno, že by strany rezignovaly i na požadavek písemné formy v případě dohody na změně termínu díla. Otázka změny termínu předání jednotlivých děl (což koneckonců nebylo ani žalující stranou tvrzeno) navíc nebyla ani prokázána, když z provedeného dokazování vyplývá spíše opak, jelikož z komunikace mezi stranami je zřejmé, že pan [celé jméno svědka] odmítal termín děl smluvně prodloužit. Bylo-li žalobou namítáno, že dílo byl třeba realizovat odlišně od projektové dokumentace, tak nylo prokázáno, že by projektová dokumentace k dílu existovala, tím méně, že by byla součástí smluv. 5 Pokud jde věrohodnost jednotlivých svědků, u svědka [celé jméno svědka] nelze odhlédnout od skutečnosti, že on byl faktickým„ jednatelem“ žalované. Jak sám uvedl, měl vše kolem zakázek na starosti. Jeho popis svědka [celé jméno svědka], jako osoby, která pracovala pro dlužníka a nikoli pro žalovanou, byl zcela nevěrohodný, a nedokázal vysvětlit, proč poté, co byl s jeho prací nespokojený, strpěl, aby dále na zakázce pracoval pro dlužníka. Postavení svědka [celé jméno svědka] jako stavbyvedoucího žalované bylo prokázáno celou řadou důkazů, jak je uvedeno shora, a svědek se tak pouze snažil distancovat od pokynů svědka [celé jméno svědka] dlužníkovi, které tak byly pokyny žalované. Pokud jde o svědka [celé jméno svědka], z jeho výpovědi byla patrná doznívající frustrace ze spolupráce s žalovanou. Byť v současné době s odstupem téměř čtyř let vnímal pochybení zejména na straně žalované, na počátku roku 2017 tomu tak evidentně nebylo, jelikož z jeho e-mailu je zřejmé, že práce dlužníka nebyla tak bezproblémová, jak jí patrně v současné době vnímá. Svědek vnímal pochybení ze strany žalované v tom, že nesprávně zhodnotila časovou dotaci, kterou je zapotřebí zakázkám věnovat, což jak bude popsáno níže, v posuzovaném případě nebylo problémem žalované, ale zejména dlužníka. Ne zcela profesionální přístup dlužníka je patrný například i z výpovědi svědka [celé jméno svědka], který si stěžoval na vysokou cenu dveří po zadání zakázky, která korespondovala s rozpočtem, což ukazuje na to, že přijali zakázku, bez toho aniž by si ověřili, jaké budou náklady na její realizaci. Pokud jde o uchycení CETRIS desek, nebylo prokázáno, že by byl zřejmý způsob uchycení CETRIS desek, nicméně je zřejmé, že přišroubování těchto desek k sobě nebylo možné, jelikož docházelo k jejich prohýbání. 6 Žalobce navrhl celou řadu svědků k výslechu, nicméně u těch, kteří byli nekontaktní, a soudu se je nepodařilo předvolat, byl jejich výslech znemožněn a teto důkazy tak pro nemožnost nebyly provedeny. 7 Soud připustil dokazování ke způsobené škodě prodlením dlužníka s dokončením díla, a to s ohledem k tomu, že žalovaná zmiňovala tuto škodu a nebyla soudem řádně do koncentrace řízení poučena, aby tuto škodu případně dotvrdila a k dotvrzené výši navrhla důkazy, pročež soud připustil, aby i po koncentraci řízení byl tento nedostatek zhojen a žalovaná tak mohla upřesnit výši způsobené škody a tuto i prokázat. Naopak v souladu s koncentračními pravidly nebyli vyslechnuti navržení svědci za investora, jelikož jejich totožnost byla od počátku žalované známa, a byť se snažila tvrdit, že až výslechem svědka [celé jméno svědka] došlo ke zjištění, že tyto osoby by se k dané věci mohly vyjádřit, soud s takovým postupem nesouhlasil. Svědek [celé jméno svědka], byť není statutárním orgánem, je právě tím, kdo za žalovanou jedná, a je absurdní, aby na základě jeho svědecké výpovědi byly zjištěny nové skutečnosti, které však žalované byly známé již do koncentrace řízení. Pokud jde o drobné nuance či nepřesnosti ve výpovědi svědka [celé jméno svědka] či [celé jméno svědka], k nimž měly být tyto osoby vyslechnuty, nejednalo se absolutní znevěrohodnění daných svědků a jejich dílčí části výpovědí, které se snažila žalovaná znevěrohodnit, pro danou věc neměly ani zásadní význam. Soud proto tyto svědky nevyslechl. 8 Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z. nebo) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2592 o. z. zhotovitel postupuje při provádění díla samostatně. Příkazy objednatele ohledně způsobu provádění díla je zhotovitel vázán, jen plyne-li to ze zvyklostí, anebo bylo-li to ujednáno. Podle § 2594 odst. 1-3 o.z. zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu... příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče. Překáží-li nevhodný...příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do... změny příkazu.... Lhůta stanovená pro dokončení díla se prodlužuje o dobu přerušením vyvolanou. Podle § 2627 odst. 1 o. z. zjistí-li zhotovitel při provádění díla skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, znemožňující provést dílo dohodnutým způsobem, oznámí to bez zbytečného odkladu objednateli a navrhne mu změnu díla. Do dosažení dohody o změně díla může jeho provádění přerušit. Podle 2. odstavce nedohodnou-li se strany na změně smlouvy v přiměřené lhůtě, může kterákoli z nich od smlouvy odstoupit. Zhotovitel má právo na cenu za část díla provedenou do doby, než překážku mohl při vynaložení potřebné péče odhalit. Podle § 2048, věty prvé o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2051, věty prvé o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Podle § 2006 odst. 1 stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. 9 Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že dlužník a žalovaná uzavřeli ve všech třech případech platně smlouvu o dílo podle § 2586 odst. 1 o. z. lhostejno, že jednotlivé stavby řídil stavbyvedoucí žalované, která byla objednatelkou díla. Jestliže zhotovitel akceptoval, že stavbu nebude řídit sám, leč pracovník žalované, bral na sebe riziko následků, že dílo nebude včas předáno. Zhotovitel tímto svým postupem se vzdal možnosti zakotvené v § 2594 odst. 1 o. z., které mu umožňuje upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodný příkaz, jež mu byl dán. Docházelo-li tedy při řízení stavby k některým chybám, ať už se jedná o kopání kanalizace nesprávným směrem či opožděné objednání ventilů, měl si zhotovitel jako profesionál zajistit takovou kontrolu provádění vlastních prací, aby případně stavbyvedoucího žalované na nevhodné pokyny upozornil a přerušil provádění díla v souladu s odst. 2 téhož paragrafu. Pokud jde o kopání kanalizace špatným směrem, bylo tak možné uvažovat o § 2627 odst. 1 o. z. jako o překážce týkající se místa znemožňující provést dílo dohodnutým způsobem, nicméně i zde tím, že zhotovitel nekontroloval prováděné práce, nemohl ani objednateli oznámit skryté překážky, dohodnout se případně o změně díla a eventuálně od smlouvy odstoupit. Stěžejní však pro povinnosti zhotovitele byla jeho vázanost smlouvou a nepodmíněným rozpočtem, z čehož vyplývá, že zavázal-li se k provedení konkrétního díla za nepodmíněnou cenu ve smyslu § 2621 odst. 2 o. z., musel tak nést riziko související s tím, že si stavbu pravděpodobně dostatečně neprohlédl před tím, než se smluvně zavázal k provedení daného díla, a nezjistil potřebu dalších prací či použití většího množství materiálu, jak tomu bylo například u vybourání vrat u druhého díla. Jestliže dlužník akceptoval, že k vyřezání rámů vrat bude stačit taková časová dotace, za níž dostane zaplaceno 1.800 Kč, nicméně za tyto prostředky nebylo možné danou práci spravedlivě vykonat, jde takové rozhodnutí k tíži zhotovitele. Stejně tak, zavázal-li se zhotovitel k zprovoznění topné soustavy a opatření nových ventilů, zavázal se tedy k určitému výsledku a je nerozhodné, zda ventily, které byly položkově zasmluvněny, již není možné sehnat a je zapotřebí sehnat kompatibilní jiného typu. I zde v případě profesionálního přístupu by již před podpisem smlouvy musel dlužník vědět, že daný typ ventilů se nevyrábí a bude zapotřebí obstarat ventily jiné. Jak bylo již uvedeno shora, konkrétně v tomto případě pak zjištění rozdílnosti ventilů bylo učiněno měsíc před termínem dokončení díla a byl tak dán dostatečný prostor k tomu, aby byly ventily včas obstarány. Stejně tak u třetího díla, bylo-li zasmluvněno pertlování u pokrývačských prací a následně bylo zjištěno, že takový postup není možný, i v tomto případě byl určující účel předmětného díla, tedy pokrýt předmětnou plochu krytinou, a neodhalil-li dlužník před zasmluvněním, že zvolený způsob nebude možný a bude zapotřebí přistoupit ke způsobu nákladnějšímu a časově náročnějšímu, i takový krok musí jít k jeho tíži. Zde je vhodné připomenout, že pokrývači nastoupili na práce příliš pozdě, než aby mohli potřebné práce včas dokončit do smluveného termínu, tak jak vyplývá ze stavebního deníku. Lze tedy shrnout, že ve většině případů komplikace a překážky, které na jednotlivých dílech vyvstaly, nemohly mít vliv na posunutí sjednaného termínu dokončení a předání díla, jelikož bylo rizikem dlužníka, zavázal-li se provedením díla v konkrétním termínu bez znalosti podmínek na stavbě. Zároveň nebyly naplněny podmínky pro postup podle § 2627 o. z., případně § 2594 o. z. Případ, kdy stavbyvedoucí žalované zastavil práce z důvodu prašnosti azbestu ve dnech od 22. 11. do 11. 12. 2016, tedy po dobu 20 dnů, lze podřadit pod § 2591 a takové chování lze posoudit jako neposkytnutí součinnosti objednatele k provedení díla, avšak zhotovitel neurčil přiměřenou lhůtu k poskytnutí součinnosti, výsledkem čehož by bylo buďto zajištění si náhradního plnění na účet objednatele (které v daném případě bylo vyloučené) nebo odstoupení od smlouvy. Byť tuto dobu nelze pominout při celkovém prodlení zhotovitele s ohledem k tomu, že zhotovitel neupozornil objednatele na nutnost v pokračování prací, bylo takové chování žalované zohledněno při posouzení otázky uplatnění smluvní pokuty za dané období jako výkon práva v rozporu s dobrými mravy, jak bude uvedeno dále (byť bez reálného efektu na úspěch žaloby v této části). 10 Strany si sice sjednaly ve všech smlouvách platně smluvní pokutu v souladu s § 2048 o. z., nicméně ve výši, která je nepřiměřená a soud ji proto v souladu s § 2051 o.z. moderoval. V rozsahu moderace tak započtení žalované nevyvolalo žádné účinky. Závěr o nepřiměřenosti smluvní pokuty soud učinil při porovnání zasmluvněné smluvní pokuty mezi dlužníkem a žalovanou a mezi žalovanou a investorem, tedy [stát. instituce] a přihlédl zároveň i ke skutečnosti, že smluvní pokuty tížily výhradně porušení smluvních povinností hotovitele. U prvého díla činila cena díla smluvená mezi dlužníkem a žalovanou 432.624,81 Kč, leč jednorázová smluvní pokuta při prodlení delším než 30 dní při nedodržení termínu pro dokončení a předání díla činila 400.000 Kč, a vedle toho smluvní pokuta za každý den prodlení činila 5.800 Kč denně. Přestože dlužník měl provést celé dílo, jeho odměna činila 70 % z ceny, kterou měla utržit žalovaná od Ministerstva obrany, přesto smluvní pokuta za každý den prodlení byla více než dvojnásobná, stejně tak jako jednorázová smluvní pokuta při prodlení delším než 30 dní byla téměř dvojnásobná. Přestože poměr výše jednorázové smluvní pokuty při prodlení delším než 30 dní k výši ceny díla činil ve vztahu mezi [stát. instituce] a žalovanou téměř třetinu, ve smluvním vztahu mezi dlužníkem a žalovanou se tyto částky téměř rovnaly. Bylo zapotřebí přihlédnout i ke skutečnosti, že dlužník byl v tomto díle jediným subdodavatelem žalované, a jediné co žalovaná na díle provedla, byla instalace kondenzačních ventilů, která je v poměru ke zbytku naprosto marginální (navíc ani nebyla předmětem původní smlouvy o dílo), leč bez jejich instalace nemohla být topná soustava zprovozněna. Stejně jako marže žalované na předmětném díle dosáhla 30 %, lze uzavřít, že i navýšení smluvní pokuty by mohlo být považováno za přiměřené maximálně při zvýšení přibližně o jednu třetinu, tedy na částku 3.700 Kč za každý den prodlení. I při této výši by smluvní pokuta plnila své základní funkce, tedy funkci utvrzovací, kompenzační, jelikož je stále vyšší než smluvní pokuta, která by hrozila žalované od investora, sankční, která trestá jakékoliv prodlení dlužníka, a působila by dostatečně i prevenčně. Pokud jde o kompenzační funkci, vedle hrozící škody by takto zvýšená smluvní pokuta kompenzovala i další případné škody, které by žalované mohly hrozit v důsledku prodlení dlužníka, tedy zejména aktivity nutné k nápravě porušení smluvní povinnosti. Přestože nebyla splněna hmotněprávní podmínka potřebná ke splatnosti ceny díla zakotvená ve smlouvě, tedy sepsání předávacího protokolu, došlo k následné nemožnosti plnění tím, že celé dílo bylo předáno investorovi dne 23. 1. 2017 žalovanou, o čemž mezi stranami nebylo ani sporu, a tím zanikla i povinnost zhotovitele dílo žalované protokolárně předat. Z důvodu následné nemožnosti plnění a zániku závazku ve smyslu § 2006 odst. 1 o. z. si tak strany byly povinny vrátit vzájemné plnění, což v daném případě nebylo možné. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., a to plněním právního důvodu, který odpadl, které byla povinna podle odst. 1 téhož ustanovení vydat dlužníkovi. Pokud jde o hodnotu tohoto bezdůvodného obohacení, mezi stranami nebylo ani sporu o tom, že práce, které zhtovitel na díle provedl, odpovídají hodnotě, kterou vyfakturoval na základě pokynu [celé jméno svědka]. Při úvaze o hodnotě těchto prací tak lze vycházet z fakturace dlužníka, která byla učiněna na základě souhlasu a pokynu žalované. Započetla-li žalovaná oproti tomuto nároku smluvní pokutu, nebyla v té části, v níž soud provedl moderaci, započtena řádně. Soud tak vyšel z předpokladu, že přiměřená smluvní pokuta v daném případě by činila 3.700 Kč denně, což při prodlení v délce 63 dnů činí nárok na zaplacení smluvní pokuty 233.100 Kč. Jelikož výše bezdůvodného obohacení žalované činila 451.662,47 Kč, zbývá žalované vydat ještě bezdůvodné obohacení ve výši 218.562,47 Kč. V této části tak žaloba byla úspěšná. Soud samozřejmě zohlednil i výši škody, kterou žalovaná Ministerstvu obrany musela v souvislosti s tímto dílem zaplatit, a to ve výši 144.600 Kč. Stejně tak soud zohlednil i skutečnost, že ministerstvo neuplatnilo po žalované nárok na zaplacení jednorázové smluvní pokuty ve výši 209.000 Kč pro prodlení delší než 30 dní. Nárok, jímž se žalovaná ve svém započtení domáhá po dlužníkovi, zaplacení této jednorázové smluvní pokuty považuje soud ve smyslu § 8 o. z. za zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. Je třeba zdůraznit, že žalovaná, která prakticky na díle žádné práce neprovedla, inkasovala po zohlednění zaplacené smluvní pokuty od Ministerstva obrany za toto dílo 466.424,68 Kč, které provedl zhotovitel, a brání-li se žalobcovu nároku na zaplacení díla započtením nepřiměřené smluvní pokuty, k jejímuž zaplacení ani vůči Ministerstvu obrany nebyla povinna, lze takové chování vnímat jako zjevné zneužití práva. Pokud jde o úvahu o přiměřenosti žalovanou uplatněné smluvní pokuty ve vztahu ke třetímu dílu, dovoluje si soud odkázat na předchozí odstavec s tím, že i v tomto případě byla cena díla smluvená mezi objednatelem a zhotovitelem nižší, než mezi objednatelem a investorem, rozdíl činil 62 %, smluvní pokuta ujednaná mezi žalovanou a dlužníkem za každý den prodlení činila 4,3 násobek oproti smluvní pokutě ujednané mezi žalovanou a [stát. instituce] a jednorázová smluvní pokuta za prodlení delší než 30 dní činila ve vztahu mezi žalovanou a dlužníkem dvojnásobek oproti smluvní pokutě ujednané mezi žalovanou a [stát. instituce] Smluvní pokutu za každý den prodlení by bylo možno považovat za přiměřenou v případě, že by byla navýšena maximálně o jednu třetinu, tedy činila by 1.600 Kč denně. V daném případě, sice absentoval předávací protokol jako hmotněprávní podmínka pro předání díla, nicméně s ohledem na předání díla investorovi i v tomto případě došlo k následné nemožnosti plnění, a soud opět odkazuje na argumentaci shora. Žalovaná se tak obohatila na úkor žalobce částkou 73.919,25 Kč. I v tomto případě byla hodnota provedených prací vyúčtována zhotovitelem na základě pokynu a souhlasu objednatele mezi stranami nesporná. Prodlení zhotovitele činilo sice 67 dní, nicméně jak bylo uvedeno shora, přerušení prací na dobu 20 kalendářních dnů z důvodu pokynu žalované a zároveň uplatnění smluvní pokuty za toto období je zjevným zneužitím práva, které nemůže požívat právní ochrany ve smyslu § 8 o. z., a žalované tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty pouze za 47 dní prodlení zhotovitele. Při vynásobení 47 dnů částkou 1.600 Kč tak dospějeme k částce 75.200 Kč za prodlení zhotovitele. S ohledem však k tomu, že Ministerstvo obrany uplatnilo vůči žalované i nárok na zaplacení smluvní pokuty jednorázové za prodlení delší než 30 dnů v částce 75.000 Kč, tak i v případě navýšení této částky o jednu třetinu by byla smluvní pokuta uplatněná žalovanou přiměřená ve výši 97.500 Kč Celkem tak přiměřená smluvní pokuta by byla v částce 172.700 Kč, a s ohledem k tomu, že takto uplatněná smluvní pokuta převyšovala hodnotu získaného bezdůvodného obohacení, v této části žaloba být důvodná nemohla, a nezbylo nežli ji zamítnout s ohledem k tomu, že započtením žalované v přiměřené výši, tedy 172.700 Kč, došlo ke dni střetu pohledávek k zániku nároku vztahujícímu se k třetímu dílu. Pokud jde o přiměřenost smluvní pokuty u druhého díla, zde byla sice denní pokuta i jednorázová smluvní pokuta ve stejné výši ve smluvním vztahu mezi dlužníkem a žalovanou, jako mezi žalovanou a [stát. instituce], nicméně je zapotřebí přihlédnout k tomu, že cena díla zasmluvněná mezi [stát. instituce] a žalovanou činila 740.864,59 Kč, jelikož součástí tohoto díla bylo i dodání vrat, které však nebylo zasmluvněno s dlužníkem. Cena díla smluvená s dlužníkem tak činila pouze 145.531 Kč. S ohledem k tomu, že tato cena díla je pětkrát nižší než cena díla smluvená mezi žalovanou a [stát. instituce], není ujednání o smluvní pokutě mezi objednatelem a zhotovitelem přiměřené. V tomto případě však soud přihlédl k tomu, že na práce zhotovitele byly navázány práce dalšího dodavatele a prodlení zhotovitele by automaticky znamenalo, že není možné dílo dokončit i ze strany dalšího zhotovitele. Byť tedy dlužník zajišťoval provedení pouze části díla, které si zasmluvnila žalovaná s [stát. instituce], tak jeho prodlení s předáním díla mělo pro žalovanou stejné následky, jako by nebylo dílo předáno jako celek. Z tohoto důvodu tedy soud považuje za přiměřenou smluvní pokutu navýšenou o jednu třetinu, přestože rozdíl mezi cenou díla ve smlouvě uzavřené mezi dlužníkem a žalovanou a ve smlouvě uzavřenou mezi žalovanou a [stát. instituce] je pětinásobný. Jak vyplynulo ze stavebního deníku, dílo bylo písemně předáno 4. 11. 2016 a prodlení zhotovitele s dokončením a předáním díla tak trvalo 14 dní. Při vynásobení počtu dní přiměřenou smluvní pokutou ve výši 5.980 Kč tak vzniklo žalované právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnné výši 83.720 Kč. Jelikož zhotoviteli vzniklo právo na zaplacení ceny díla ve výši 139.351,24 Kč, i zde soud odkazuje na argumentaci uvedenou shora, jelikož i v tomto případě byla cena prací vyfakturovaná objednatelem ve výši odsouhlasené žalovanou. Po střetu pohledávek na zaplacení ceny díla a zaplacení smluvní pokuty, avšak pouze v přiměřené výši, tak rozdíl činí 55.631,24 Kč, které je žalovaná povinna žalobci zaplatit jako dlužnou cenu díla. Dílo bylo ze strany zhotovitele předáno objednateli 4. 11. 2016, a to protokolárně, když ve stavebním deníku je uvedeno, že je předáváno bez vad a nedodělků, a byl vyhotoven zápis o předání dokončeného díla s tím, že tento zápis obsahuje razítko žalované a podpis [celé jméno svědka] v souladu se smlouvou. Téhož dne bylo dílo zjevně předáno i investorovi byť je zřejmé, že tento zápis neměl sloužit pro zhotovitele, ale pro investora, jelikož je podepsán i samotným zástupcem investora. Na otázku předání díla investorovi lze usoudit i s ohledem na rozmezí uplatnění smluvní pokuty, která byla ministerstvem uplatněna za dobu od 25. 10. do 4. 11. 11 Na základě shora uvedeného tak dospěl soud k závěru, že zhotoviteli vzniklo právo na zaplacení bezdůvodného obohacení, resp. ceny díla v souhrnné výši 664.932,96 Kč. U prvního díla vzniklo žalované právo na zaplacení přiměřené smluvní pokuty ve výši 233.100 Kč, které započetla oproti ceně tohoto díla ve výši 451.662,47 Kč a zbývá jí tak doplatit z titulu bezdůvodného obohacení 218.562,47 Kč. U druhého díla vzniklo zhotoviteli právo na zaplacení ceny zhotoveného díla ve výši 139.351,24 Kč a žalované vzniklo právo na zaplacení přiměřené smluvní pokuty ve výši 83.720 Kč, kterou započetla oproti vyúčtované ceně díla a zbývá jí tak doplatit z titulu neuhrazené ceny díla částku 55.631,24 Kč. U posledního díla právo na vydání bezdůvodného obohacení zhotovitele zaniklo započtením žalované přiměřené smluvní pokuty, která vzniklé obohacení převyšovala. Žalobě tak bylo celkem vyhověno v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 274, 193,71 Kč s příslušenstvím. Pokud jde o splatnost, tak jak nárok na zaplacení ceny díla na základě smluveného způsobu fakturace, tak nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení, které je splatné na výzvu, se staly splatnými v souladu se stanovenou lhůtou uvedenou ve fakturách dlužníka doručených žalované. Po jejím uplynutí se tak žalovaná dostala do prodlení a je povinna zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 350/2013 Sb. [příjmení] žaloby o zaplacení 390.739,25 Kč s příslušenstvím byl zamítnut. 12 S argumentací žalobce, že započtením pohledávky žalované oproti nároku na zaplacení ceny díla došlo k uznání nároku na zaplacení ceny díla, se soud neztotožnil. S ohledem k tomu, že uznání ze strany žalované nebylo výslovné a ani z jiných okolností nebylo možné dovodit, že nárok na zaplacení ceny díla uznává, k uznání nároku na zaplacení ceny vyfakturovaného díla nedošlo. Ani nevrácení faktur, jako jedno z práv objednatele vyplývající ze smlouvy, bez dalšího sebou neneslo smluvně zakotvenou domněnku uznání fakturovaných částek. V podrobnostech soud odkazuje na odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci 23 Cdo 3552/2009 z 23. 2. 2011, eventuálně rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci 32 Odo 1206/2004 ze dne 4. 5. 2005. 13 Aktivní věcná legitimace, která nebyla ani nijak žalovanou sporována, byla dána postavením žalobce v insolvenčním řízení dlužníka. 14 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a procesně úspěšnější žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení s ohledem na míru jejího úspěchu a neúspěchu v rozsahu 17,5 % O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 16 úkonů právní služby po 10.980 Kč (převzetí věci, odpor, vyjádření ze dne 24. 9. 2019, 2 úkony za účast na jednání 14. 1. 2020, které přesáhlo 2 hodiny, 2 úkony za účast na jednání 16. 6. 2020, které přesáhlo 2 hodiny, 3 úkony za účast na jednání 18. 8. 2020, které se skládalo ze dvou částí, a to z té části jednání, která byla do 2 hodin, a z další části jednání, která přesáhla 2 hodiny, 3 úkony za účast na jednání 24. 9. 2020, které přesáhlo 4 hodiny, 2 úkony za účast na jednání 5. 1. 2021, které přesáhlo 2 hodiny a 1 úkon za účast na jednání 2. 3. 2021) v souladu s § 7 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 16 zmíněných úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, náhradou za promeškaný čas za 3 půlhodiny po 100 Kč v součtu ve výši 300 Kč v souladu s § 14 odst. 1 písm. b) ve spojení s odst. 3 advokátního tarifu, a to za zdržení zástupce žalovaného před jednáním dne 18. 8. 2020 v délce 1,5 hodiny, a DPH ve výši 21 % ze všech zmíněných částek. V případě plného úspěchu by tak měla žalovaná právo na náhradu nákladů řízení ve výši 218.743,8 Kč a s ohledem k tomu, že má právo na náhradu nákladů řízení pouze v rozsahu 17,5 %, je procesně neúspěšný žalobce povinen zaplatit náklady řízení žalované ve výši 38.280 Kč, a to k rukám zástupce žalované v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. 15 Povinnost zaplatit žalovanou částku i náklady řízení byla uložena ve standardní třídenní lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení