Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

17 C 325/2023 - 83

Rozhodnuto 2024-05-07

Citované zákony (9)

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Polákovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] proti žalovanému: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Soud nahrazuje projev vůle žalovaného spočívající v uzavření darovací smlouvy tohoto znění: D A R O V A C Í S M L O U V A uzavřená dle § 2055 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění Číslo smlouvy dárce: [Anonymizováno] Smluvní strany: [Jméno žalobce] se sídlem: [adresa] zastoupený: [jméno FO]. [jméno FO], generálním ředitelem IČO: [IČO žalobce] DIČ: [DIČ] zápis v rejstříku: Obchodní rejstřík vedený Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl A, vložka [Anonymizováno] (dále jen „dárce“) a Obec [adresa] se sídlem: [adresa], PSČ [adresa] zastoupená: [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], starostkou obce IČO: [IČO] (dále jen „obdarovaný“) uzavírají tuto darovací smlouvu: Článek 1 1. Dárce prohlašuje, že má právo hospodařit s majetkem České republiky, a to konkrétně se stavbou vodního díla - hrází k ochraně nemovitostí před zaplavením při povodni, umístěnou na pozemcích st.p.č. [hodnota], st.p.č. [hodnota] a st.p.č. [hodnota], evidovanou v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Pardubický kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa] (dále jen Předmět darování). Předmět darování - stavbu vodního díla, která je v technické dokumentaci dárce evidována pod inv. číslem [hodnota], tvoří následující stavební objekty: - [Anonymizováno] km [Anonymizováno] - [Anonymizováno] km [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] stěna km [Anonymizováno], vyjma částí stavebního objektu [Anonymizováno] (šoupátka [Anonymizováno], včetně montáže kanal. šoupátek, klíče ke kanal. šoupátkům a likvidace kanalizačních šoupátek nebo stavítek), který byl vyvolanou investicí, to vše dále jen „stavba vodního díla“.

2. Součástí, resp. příslušenstvím předmětu darování – stavby vodního díla jsou tyto movité věci: - [Anonymizováno] Mobilní hrazení, inv. číslo [hodnota] - čerpadlo, inv. číslo [hodnota], 3. Předmět darování byl vybudován v rámci investiční akce „[adresa], protipovodňová ochrana“ (dále jen „[Anonymizováno] [adresa]“), číslo akce: [Anonymizováno], ke které byl Městským úřadem [adresa], odborem životního prostředí, dne 21. 12. 2012 pod č.j. [č. účtu] vydán kolaudačni souhlas s užíváním stavby. [Anonymizováno] [adresa] bylo realizováno v rámci dotačního programu [Anonymizováno] „Podpora prevence před povodněmi II“ pod číslem [Anonymizováno] celkovým nákladem 14,632.985,80 Kč, který tvoří: - dotační prostředky v celkové výši 13,370.660 Kč skládají se z - dotačních prostředků státního rozpočtu 13,370.660 Kč - dotačních prostředků z rozpočtu obce 0,00 Kč - dotačních prostředků z rozpočtu kraje 0,00 Kč - vlastní zdroje dárce 979.621,00 Kč - jiné zdroje 282.704,80 Kč Článek 2 Dárce touto smlouvou daruje předmět darování obdarovanému do jeho vlastnictví spolu se všemi jeho součástmi a příslušenstvím. Obdarovaný prohlašuje, že předmět darování do svého vlastnictví přejímá. Hodnota předmětu darování je: a) 14,156.489,15 Kč v případě stavby vodního díla, b) 193.791,82 Kč v případě movitých věcí. Článek 3 1. Dárce prohlašuje, že mu nejsou známy žádné vady, které by bránily užívání předmětu darování. O předání a převzetí předmětu darování bude sepsán předávací protokol.

2. Obdarovaný užívá předmět darování na základě Smlouvy o výpůjčce č. [Anonymizováno] uzavřené dne 7. 6. 2013 mezi dárcem a obdarovaným. Článek 4 Obdarovaný prohlašuje, že si předmět darování prohlédl, seznámil se s jeho stavem a v tomto stavu jej přijímá. Článek 5 1. Obdarovaný je povinen provádět údržbu, opravy, generální opravy a obnovovat předmět darování tak, jak je nutné pro jeho udržení v dobrém stavebním a provozním stavu a zejména v souladu s příslušnými právními předpisy, především zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění a zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění a vyhlášky č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, v platném znění, resp. v souladu s příslušnými právními předpisy, které na zde uvedené předpisy budou navazovat.

2. Obdarovaný se zavazuje, že předmět darování žádným způsobem nezcizí nebo nezmění způsob a účel jeho užívání do 31. 12. 2036.

3. Obdarovaný je seznámen se skutečností, že na vybudování předmětu darování byla dárci v rámci programu [Anonymizováno] „Podpora prevence před povodněmi II“ poskytnuta účelová podpora (dále jen „Podpora“) ve smyslu Závazných pravidel poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2007 a způsobu kontroly jejich užití, která tvoří přílohu č. 11 zákona č. 622/2006 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2007 (dále jen „Závazná pravidla“).

4. Dárce je oprávněn v případě, že obdarovaný předmět darování jakýmkoliv způsobem zcizí nebo změní jeho účel či způsob užívání, požadovat na obdarovaném za základě písemné výzvy zaplacení smluvní pokuty ve výši 13,370.660 Kč (slovy: třináct milionů tři sta sedmdesát tisíc šest set šedesát korun českých). Výše smluvní pokuty se rovná výši podpory poskytnuté na realizaci stavby vodního díla [Anonymizováno] [adresa] správcem programu – Ministerstvem zemědělství, a to na základě rozhodnutí č.j. [č. účtu] ze dne 23.11.2011, název akce [adresa], protipovodňová ochrana obce . Ujednání o smluvní pokutě se nedotýká povinnosti obdarovaného nahradit případnou škodu vzniklou dárci. Článek 6 1. Smlouva se řídí především ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

2. Dárce prohlašuje, že s bezúplatným převodem předmětu darování podle této smlouvy vydala souhlas Vláda České republiky, usnesením č. [hodnota] ze dne 19. 7. 2023 v souladu s platnými předpisy o státním podniku a v souladu se Statutem [Jméno žalobce].

3. Smluvní strany berou na vědomí, že tato smlouva bude včetně metadat, případných dodatků a odvozených dokumentů uveřejněna v registru smluv a s jejím uveřejněním v plném rozsahu souhlasí. Dárce zašle tuto smlouvu správci registru smluv, s čímž je obdarovaný srozuměn. Smluvní strany prohlašují, že skutečnosti uvedené v této smlouvě nejsou obchodním tajemstvím. V [adresa] dne ............................. V [Anonymizováno] dne ............................. za dárce: za obdarovaného: …………………………………………….. …………………………………………….. [jméno FO]. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] generální ředitel starostka obce

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 5 813 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Žalobce se domáhal, aby byl nahrazen projev vůle žalovaného uzavřít shora citovanou darovací smlouvu. Uvedl, že účastníci byli smluvními stranami smlouvy o účasti na programu ze dne 10. 6. 2011, ve znění dodatku č. 1 ze dne 18. 3. 2014, jejímž třetím účastníkem bylo Ministerstvo zemědělství jako správce dotačního programu. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek pro čerpání prostředků z dotačního programu „Podpora prevence před povodněmi II“ za účelem vybudování stavby protipovodňového opatření v rámci investiční akce nazvané „[adresa], protipovodňová ochrana“ (dále i jen „[Anonymizováno] [adresa]“). Žalobce jako žadatel a investor uvedené stavební akce měl zajistit provedení výstavby včetně všech potřebných administrativních úkonů. Žalovaný se zavázal finančně na akci přispět a po uplynutí sjednané doby na základě smlouvy o smlouvě budoucí darovací ze dne 18. 12. 2012 ve znění dodatku č. 1 ze dne 1. 10. 2014 převzít od žalobce vymezené části vybudovaného [Anonymizováno] [adresa]. Žalobce stavbu [Anonymizováno] [adresa] vybudoval. Žalobce po uplynutí sjednané doby zaslal žalovanému návrh darovací smlouvy, žalovaný žalobci sdělil, že zastupitelé obce odmítli schválit převzetí daru a proto žalovaný nemůže darovací smlouvu uzavřít, a požádal, aby byla prodloužena výpůjčka. Žalovaný nesplnil svůj závazek vyplývající ze smlouvy o budoucí darovací smlouvě a neuzavřel se žalobcem darovací smlouvu, proto se žalobce domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného. Žalovaný má předmět daru od roku 2013 ve výpůjčce, je schopen se o stavbu starat. Od kolaudace se neprojevily žádné závažné vady stavby, drobné závady byly vždy vyřešeny. Žalovaný uvedl, že uzavření smlouvy a její platnost nezpochybňuje. Po žalovaném ale nelze požadovat, aby darovací smlouvu uzavřel, neboť došlo ke změnám okolností. Přijetí daru je podmíněno schválením v zastupitelstvu, k němuž nedošlo. Protipovodňové opatření vykazuje vady, jež by po převzetí do majetku obce mohly vést až k soudním řízením. Žalovaný disponuje velmi nízkým rozpočtem, který neumožňuje financovat údržbu a opravy protipovodňového opatření, výdaje by pro žalovaného mohly být likvidační a v současné době na údržbu protipovodňového opatření nelze čerpat žádný dotační titul. Žalovaný má pouze 68 obyvatel, některé nemovitosti byly nepojistitelné, obec byla zaplavována. Hodnota [Anonymizováno] je desítky milionů, rozpočet obce je 1 milion. Zatím není žádný dotační program. Opatření je víc druhů, vzhledem k poloze obce byla zvolena zeď, která je zrovna finančně nejnáročnější typ. Byla jedna větší oprava čerpadla, ta stála 120 000 Kč. Rezerva rozpočtu je pouze 50 000 - 100 000 Kč. Rozpočty obce v době uzavření smlouvy o smlouvě budoucí byly asi o 300 000 Kč nižší, od té doby jsou ceny služeb a materiálů na jiné úrovni. Ze smlouvy o smlouvě budoucí darovací bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 18. 12. 2012, žalobce prohlásil, že je žadatelem o podporu za účelem vybudování [Anonymizováno] [adresa], které sestává z vyjmenovaných stavebních objektů, a smluvní strany sjednaly uzavření darovací smlouvy, jejímž předmětem bude bezúplatný převod vlastnictví majetku České republiky, částí protipovodňového opatření, žalovanému. Smluvní strany ujednaly, že obsah smlouvy, jednotlivé nemovitosti, budou označeny podle aktuálního skutečného stavu. Součástí smlouvy o smlouvy budoucí darovací bylo i konkrétní znění realizační darovací smlouvy a tabulka předpokládaného trvalého záboru. Z dodatku č. 1 smlouvy o smlouvě budoucí darovací bylo zjištěno, že se smluvní strany dohodly na tom, že realizační darovací smlouva bude vyhotovena nejdříve po deseti letech od vydání kolaudačního souhlasu, smluvní strany také konkretizovaly části protipovodňového opatření tak, že sestává ze stavebních objektů [Anonymizováno] stěna km 0,00000 – [Anonymizováno] (dále i jen „[Anonymizováno]“), [Anonymizováno] stěna km [Anonymizováno] (dále i jen „[Anonymizováno]“) a [Anonymizováno] stěna km [Anonymizováno], vyjma částí stavebního objektu [Anonymizováno] (šoupátka [Anonymizováno] mm, klíče ke kanal. šoupátkům) (dále i jen „[Anonymizováno]“), a stavebních objektů [Anonymizováno], které jsou vyvolanými investicemi, a [Anonymizováno] mobilního hrazení (dále i jen „[Anonymizováno]“). Smlouva o smlouvě budoucí i dodatek této smlouvy byly projednány a schváleny zastupitelstvem žalovaného. Ze smlouvy o výpůjčce bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 7. 6. 2013, smluvní strany ve smlouvě deklarovaly, že bylo vybudováno [Anonymizováno][Anonymizováno][adresa], žalovanému jako vypůjčiteli vzniklo právo dočasně užívat předmět výpůjčky – [Anonymizováno] a zároveň povinnost předmět výpůjčky provozovat a provádět jeho údržbu s péčí řádného hospodáře, a to na svůj náklad s výjimkou případů škody na předmětu výpůjčky při plnění funkce protipovodňového opatření a poškození či odcizení mobilních zábran. Přílohou smlouvy je tabulka trvalého záboru a protokol o předání předmětu výpůjčky. Smlouva byla schválena zastupitelstvem žalovaného. Ze smlouvy o účasti na programu bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 10. 6. 2011 mezi žalobcem jako žadatelem, žalovaným jako navrhovatelem a Ministerstvem zemědělství jako správcem programu, předmětem smlouvy byla účast na programu 129 120, žalovaný deklaroval zájem účasti na programu „Podpora prevence před povodněmi II“ a vybudování [Anonymizováno] [adresa] s tím, že objekty protipovodňového opatření budou převedeny do majetku žalovaného jako navrhovatele. Žalovaný se zavázal protipovodňové opatření po převzetí od žalobce provozovat a udržovat s péčí řádného hospodáře. Dle smlouvy byl žalobce jako žadatel stavebníkem protipovodňového opatření, zavázal se zajistit vydání stavebního povolení a zadat výběrové řízení na dodavatele. Uzavření smlouvy bylo projednáno a schváleno zastupitelstvem žalovaného. Dle dodatku č. 1 ze dne 18. 3. 2014 se žalovaný zavázal převzít do svého vlastnictví vyjmenované části protipovodňového opatření nejdříve po 10 letech od vydání kolaudačního souhlasu, přičemž k zajištění tohoto závazku se žalobce s žalovaným zavázali uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí darovací, a to před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace. Do doby převodu vlastnictví se pak žalobce s žalovaným zavázali uzavřít smlouvu o výpůjčce. Smlouva byla schválena zastupitelstvem žalovaného. Z rozhodnutí o poskytnutí dotace a příloh tohoto rozhodnutí bylo zjištěno, že bylo vydáno dne 23. 11. 2011 pro akci [Anonymizováno] [adresa], souhrn finančních zdrojů projektu byl vyčíslen na 14 296 205,70 Kč, souhrn částek ze SR byl vyčíslen na 13 370 660,07 Kč. Z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby [Anonymizováno] [adresa] č. j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že byl vydán dne 21. 12. 2012. Dle informací o stavbě je vlastníkem stavby vodního díla, která stojí na pozemku p. č. st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], Česká republika, právo hospodařit s tímto majetkem státu náleží žalobci. Ze sdělení žalobce ze dne 24. 11. 2022, ze dne 7. 3. 2023 a ze dne 12. 4. 2023, a nedatovaných sdělení starostky žalovaného bylo zjištěno, že žalobce předložil žalovanému k projednání návrh realizační darovací smlouvy, načež žalovaný sděloval žalobci, že na zasedání zastupitelstva obce nedošlo ke schválení daru a navrhoval žalobci, aby byla prodloužena doba trvání výpůjčky a byl prominut závazek žalovaného převzít [Anonymizováno] [adresa] do vlastnictví obce, s tímto žalobce nesouhlasil a setrval na uzavření realizační darovací smlouvy, a to případně i uplatněním u soudu. Ze sdělení [jméno FO]. [jméno FO], vrchního ředitele sekce vodního hospodářství ze dne 26. 7. 2023 bylo zjištěno, že vláda České republiky odsouhlasila bezúplatný převod majetku, mimo jiné vodního díla [Anonymizováno] [adresa], dne 19. 7. 2023. Ze stanoviska ministerstva zemědělství ze dne 1. 3. 2023 bylo zjištěno, že institut tzv. navrhovatele byl vytvořen, aby obce mohly navrhovat [Anonymizováno] k vlastní ochraně, přičemž státní podniky povodí zajišťují odbornou realizaci projektů a plní funkci příjemce dotace. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí darovací, a proto bylo žalobci uloženo trvat na smluvních závazcích obce, případně se obrátit na soud. Ze sdělení [jméno FO]. [jméno FO], ministra zemědělství, ze dne 23. 5. 2023 bylo zjištěno, že v reakci na žádost starostky žalovaného sděluje, že na vybudování [Anonymizováno] [adresa] byly poskytnuty dotační prostředky, přičemž bez uzavření smlouvy o smlouvě budoucí darovací a smlouvy o účasti by k realizaci protipovodňového opatření nemohlo dojít. Hlavním cílem protipovodňového opatření byla ochrana obce a je nutné dokončit převod pozemků. Z návrhu rozpočtu obce [adresa] na rok 2011 bylo zjištěno, že příjmy rozpočtu činily 1 150 000 Kč, výdaje činily 1 150 000 Kč, z toho výdaje na vodní díla činily 5 000 Kč. Z návrhu rozpočtu obce [adresa] na rok 2012 bylo zjištěno, že příjmy rozpočtu činily 1 050 100 Kč, výdaje činily 1 050 100 Kč, z toho výdaje na vodní díla činily 5 000 Kč. Z návrhu rozpočtu obce [adresa] na rok 2014 bylo zjištěno, že příjmy rozpočtu činily 1 000 100 Kč, výdaje činily 1 000 100 Kč, z toho výdaje na vodní díla činily 5 000 Kč. Z tabulky schváleného rozpočtu obce [adresa] na rok 2018 bylo zjištěno, že příjmy rozpočtu činily 1 300 000 Kč, výdaje činily 1 300 000 Kč, z toho výdaje na vodní díla činily 5 000 Kč. Z tabulky rozpočtu obce [adresa] na rok 2019 bylo zjištěno, že příjmy rozpočtu činily 1 500 000 Kč, výdaje činily 1 500 000 Kč, z toho výdaje na vodní díla činily 5 000 Kč. Z tabulky schváleného rozpočtu obce [adresa] na rok 2020 bylo zjištěno, že příjmy rozpočtu činily 1 500 000 Kč, výdaje činily 1 500 000 Kč, z toho výdaje na vodní díla činily 5 000 Kč. Z tabulky schváleného rozpočtu obce [adresa] na rok 2021 bylo zjištěno, že příjmy rozpočtu činily 1 350 000 Kč, výdaje činily 1 350 000 Kč, z toho výdaje na vodní díla činily 5 000 Kč. Z tabulky schváleného rozpočtu obce [adresa] na rok 2022 bylo zjištěno, že příjmy rozpočtu činily 1 400 000 Kč, výdaje činily 1 400 000 Kč, z toho výdaje na vodní díla činily 3 000 Kč. Z tabulky schváleného rozpočtu obce [adresa] na rok 2023 bylo zjištěno, že příjmy rozpočtu činily 1 520 000 Kč, výdaje činily 1 520 000 Kč. Dle stanoviska [právnická osoba]. adresovaného žalovanému ze dne 13. 3. 2023 vzhledem k velikosti obce, přebytku běžného rozpočtu a nízkým finančním rezervám v tuto chvíli není cesta pro poskytnutí financování. Z pozvánky na veřejné zasedání obecního zastupitelstva žalovaného dne 9. 1. 2023 bylo zjištěno, že programem zasedání byla i darovací smlouva protipovodňového opatření, dle prezenční listiny bylo přítomno celkem 14 osob. Ze zápisu o průběhu veřejného zasedání dne 9. 1. 2023 bylo zjištěno, že zastupitelé obce rozhodli o nepřijetí daru, v diskusi [jméno FO] uvedl, že čeká na převod [Anonymizováno] do vlastnictví obce, aby mohl požadovat nápravu z důvodu znehodnocení majetku (pozemků), část jeho pozemků přímo sousedí s částí [Anonymizováno] a domnívá se, že pravděpodobně došlo k přerušení trativodu či odvodňovacího potrubí, a proto dochází k většímu podmáčení pozemků okolo zdi a znehodnocování jeho pozemků. Z usnesení ze zasedání obecního zastupitelstva č. 1/2023 pak bylo zjištěno, že zastupitelé neschválili uzavření darovací smlouvy, jejímž předmětem je darování stavby vodního díla. Ze zápisu o průběhu veřejného zasedání zastupitelstva obce dne 18. 9. 2023, pozvánky na veřejné zasedání, usnesení z veřejného zasedání a prezenční listiny bylo zjištěno, že bylo přijato usnesení č. 1/4: [Anonymizováno] [adresa] – Darovací smlouva nebyla schválena. Předžalobní výzvou ze dne 27. 4. 2023 vyzval žalobce žalovaného k uzavření darovací smlouvy a upozornil jej na možnost soudního vymáhání této povinnosti. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Smlouva o smlouvě budoucí darovací sice byla uzavřena za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, nicméně soud má za to, že dodatkem ke smlouvě o smlouvě budoucí, který byl uzavřen dne 1. 10. 2014, a ve kterém je odkazováno právě i na zákon č. 89/2012 Sb., byl režim smlouvy o smlouvě budoucí darovací i režim smlouvy darovací (v textu též jako realizační smlouva) podřazen pod režim zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to v souladu s ust. § 3028 odst. 3 věty poslední o. z. Dle ust. § 1785 o. z. se smlouvou o smlouvě budoucí nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Dle ust. § 1787 odst. 1 o. z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Dle ust. § 1788 odst. 2 o. z. změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Neoznámí-li zavázaná strana oprávněné straně změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o smlouvě budoucí darovací, na základě které se smluvní strany zavázaly uzavřít realizační darovací smlouvu, jejímž předmětem bylo [Anonymizováno] [adresa]. Dle dodatku ke smlouvě o smlouvě budoucí se strany zavázaly uzavřít realizační smlouvu nejdříve po deseti letech od vydání kolaudačního souhlasu, který byl, jak bylo zjištěno z kolaudačního souhlasu, vydán dne 21. 12. 2012. Tedy strany se zavázaly uzavřít realizační smlouvu po 21. 12. 2022. V řízení bylo též prokázáno, že žalobce žalovaného k uzavření realizační smlouvy vyzval, žalovaný realizační smlouvu neuzavřel z důvodu tvrzených změn okolností. Soud proto posuzoval, zda žalovaným tvrzené změny okolností dosahují takové kvality, že na žalovaném nelze spravedlivě požadovat, aby realizační smlouvu uzavřel. Žalovaný tvrdil, že jednou z těchto okolností je to, že přijetí daru je podmíněno schválením v zastupitelstvu, k němuž nedošlo. Tuto skutečnost také příslušnými zápisy z jednání zastupitelstva obce a usneseními zastupitelstva obce prokázal. Z příslušných ustanovení zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (zejména z ust. § 85) vyplývá, že aby bylo právní jednání obce perfektní, musí být také schváleno příslušným orgánem obce, v případě nabytí nemovitých věcí je schvalování vyhrazeno zastupitelstvu obce. Tedy okolnost, že právní jednání (uzavření realizační smlouvy) nebylo schváleno příslušným orgánem obce, představuje překážku pro platnost tohoto právního jednání a bez souhlasu zastupitelstva obce nelze takovou smlouvu uzavřít. Nicméně i obec je subjektem práva a má v zásadě rovné postavení s jinými fyzickými i právnickými osobami (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 25 Cdo 15/2021). Nedostatek spočívající v absenci schválení příslušným orgánem je nutno posuzovat nikoliv jako novou okolnost ale toliko změnu vůle příslušného subjektu. Proto skutečnost, že nedošlo ke schválení smlouvy v zastupitelstvu žalovaného nelze posuzovat jako obecnou změnu okolností, nýbrž toliko jako změnu vůle žalovaného. A proto tato skutečnost není sama o sobě důvodem, pro který by nebylo třeba trvat na tom, aby žalovaný realizační smlouvu uzavřel. V poměrech předsmluvní odpovědnosti obce již soudy uzavřely, že za spravedlivý důvod k ukončení kontraktačních jednání ze strany obce nelze považovat změnu vůle v důsledku personální změny v orgánech obce (srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka Pardubice ze dne 25. 5. 2020, sp. zn. 18 Co 17/2020) a případná výměna konkrétních osob vykonávajících příslušné funkce v orgánech obce nemá sama o sobě vliv na vázanost dosavadními jednáními (již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 25 Cdo 15/2021). Ač se citované rozsudky zabývají personální výměnou v orgánech obce, je třeba z nich v dané věci vycházet v tom smyslu, že trvají na tom, aby byla zajištěna kontinuita v rozhodování příslušných orgánů právnických osob. Tím spíše, je-li požadována kontinuita v poměrech předsmluvní odpovědnosti, je třeba na ní trvat i v případech již uzavřených závazků. Proto soud má za to, že absence příslušného schválení v příslušném orgánu obce není takovou změnou okolností, na základě které by po žalovaném nebylo možno spravedlivě požadovat uzavření realizační smlouvy. Ostatní skutečnosti, ve kterých žalovaný spatřuje změnu okolností, se týkají finančních možností obce a možných nákladů s provozem protipovodňového opatření. V řízení bylo z jednotlivých rozpočtů obce za příslušné roky prokázáno, že rozpočet žalovaného je kontinuálně stabilní, již v době uzavření smlouvy o smlouvě budoucí byl vyrovnaný, nedisponoval žádným výrazným přebytkem a naopak ani deficitem. Již v době uzavření smlouvy o smlouvě budoucí měl žalovaný (jeho příslušné orgány) brát v úvahu, že požadované protipovodňové opatření bude z podstaty věci vyžadovat provoz a údržbu, která bude finančně náročnější tím víc, čím starší stavba protipovodňového opatření bude. Proto finanční nákladnost údržby a oprav protipovodňového opatření není žádnou změnou okolností. Zároveň lze v této části odkázat též na smlouvu o výpůjčce, když i dle této smlouvy byl žalovaný povinen protipovodňové opatření provozovat a provádět jeho údržbu s péčí řádného hospodáře, přičemž žalobce byl odpovědný toliko za škody vzniklé plněním funkce protipovodňového zařízení, případně za škody vzniklé poškozením či odcizením mobilních zábran. Tedy již v době před uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí muselo být žalovanému známo, že bude muset vyhradit finanční prostředky na údržbu a opravy protipovodňového opatření, a proto se nejedná o změnu okolností (jako ostatně bylo zjištěno ze všech předložených rozpočtů, v každém roce jsou v nich alokovány finanční prostředky na vodní díla, tedy jsou nějaké náklady předvídány). Žalovaný mínil těžit výhody vybudovaného protipovodňového opatření, ale nyní není ochoten nést žádné náklady, které by mu v souvislosti s tímto opatřením vznikly. To vše, přestože to byl právě žalovaný, kdo byl jednou ze stran i smlouvy o účasti na programu, dle které měl jako navrhovatel zájem se účastnit programu podpory prevence před povodněmi a být budoucím vlastníkem vodního díla. Co se týká namítaných vad, které by mohly vést až k soudním řízením, ani tato skutečnost není tak významnou změnou okolností, pro které by na žalovaném nebylo možno spravedlivě požadovat uzavření realizační smlouvy. Jednak je potencionální odpovědnost žalovaného zatím pouze ve fázi úvah, neboť dosud nebylo nijak postaveno na jisto, že škody vznikají v důsledku protipovodňového opatření, a že by se jednalo o škody, za které by byl žalovaný odpovědný. A zejména se též jedná o skutečnost, se kterou měl být žalovaný jako budoucí vlastník protipovodňového opatření, vodního díla, seznámen, tedy, že při provozu tohoto protipovodňového opatření mohou potenciálně vznikat škody, za které potencionálně může být žalovaný odpovědný. To vše pak tím spíše při zvážení těch skutečností, že postup spočívající v uzavírání trojstranných smluv a účasti žalobce na výstavbě protipovodňového opatření byl vytvořen zejména za účelem odborné realizace projektů žalobcem (spočívající například v zajištění stavby, zadání výběrového řízení na dodavatele, viz smlouva o účasti na programu), jak vyplynulo z předloženého stanoviska Ministerstva zemědělství. Závazek převzít vybudované protipovodňové opatření byl od počátku vyjádřen nejenom ve smlouvě o smlouvě budoucí darovací ale též ve smlouvě o výpůjčce ale i ve smlouvě o účasti na programu. Přičemž všechny vyjmenované smlouvy byly schváleny zastupitelstvem žalovaného. Nad rámec je třeba výslovně uvést i to, že má být nahrazen projev vůle žalovaného k uzavření darovací smlouvy, kdy žalovaný má být obdarovaným. Jedná se o smlouvu bezúplatnou, z majetku žalovaného ničeho neuchází, naopak je majetek žalovaného tímto rozšiřován. Proto nelze uvažovat ani o tom, že smlouva je koncipována v neprospěch žalovaného nebo že by původně vyvážená smlouva byla během času změněna v neprospěch žalovaného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1880/2008 a contrario). Ze shora uvedených důvodů proto soud nahradil projev vůle žalovaného spočívající v uzavření darovací smlouvy ve znění dle výroku tohoto rozsudku. Co se týká konkrétního znění smlouvy, toto po změně žaloby již odpovídá znění smlouvy sjednané smluvními stranami ve smlouvě o smlouvě budoucí. Vzhledem k tomu, že smluvní strany sjednaly konkrétní znění realizační smlouvy, má soud za to, že je třeba vycházet ze sjednaného obsahu smlouvy a není na místě obsah smlouvy jakkoliv rozšiřovat krom výjimek přímo ve smlouvě sjednaných. Těmto výjimkám pak odpovídá konkrétní označení předmětu darování (označení katastrální i označení příslušenství) a označení konkrétních podmínek vyplývajících z dotačního programu a z rozhodnutí o poskytnutí dotace. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč, z částky 2 100 Kč jako sedmi paušálních náhrad po 300 Kč (za zaslání předžalobní výzvy, žalobu, repliku k vyjádření žalovaného, dvě přípravy účasti na jednání a dvě účasti na jednání) dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu a cestovného ve výši 1 713 Kč (při průměrné spotřebě vozidla 6,1 l BA na 100 Kč a 108 km ujetých ke každému jednání). Celková náhrada nákladů tak činí 5 813 Kč.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.