17 C 373/2017-178

Rubrum

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivou Flaxovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [jméno], AK [obec] sídlem [adresa] o zaplacení 350 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 350 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne [datum], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 168 972,87 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z následujícího titulu: žalobce v žalobě argumentoval tím, že dne [datum] ukončil stavební práce na opravě kostela v obci [část obce] pro žalovanou (dříve [příjmení], rozenou [příjmení], nyní [celé jméno žalované]). Žalovaná stavební práce přefakturovala [právnická osoba] s.r.o.. [anonymizováno] [právnická osoba] s.r.o měla žalovaná podepsanou smlouvu o dílo. Tím byly práce žalovanou potvrzeny jako převzaté. Žalovaná požádala o snížení fakturované částky z cca 400 000 Kč na 350 000 Kč bez DPH a požádala o pozdržení s vystavením faktury. Žalobce fakturu na smluvenou částku 350 000 Kč bez DPH vystavil dne [datum]. Žalobce fakturu vystavil neprodleně poté, co zjistil, že žalovaná přerušila podnikání v oboru provádění staveb, jejich změn a odstraňování ke dni [datum]. Žalovaná doporučeným dopisem ze dne [datum] fakturu žalobce zamítla jako neoprávněnou, protože mezi firmou žalobce a žalovanou neproběhla žádná ústní ani jiná (písemná) dohoda. Žalobce podal na Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem trestní oznámení, protože se nic nedělo. [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] kraje, Služba kriminální policie a vyšetřování, [anonymizováno] odbor [obec], oddělení [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [adresa] PSČ [PSČ] [obec] pod [číslo jednací] - [číslo] - [číslo] [číslo] usnesením odložila trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvodu podle ustanovení § 209 odst. 1, odst. 3, kterého se měli dopustit podezřelí: [jméno] [jméno], nar. dne [datum], trvale bytem [adresa žalované], rozená [příjmení], nar. dne [datum], bytem [adresa žalované], a to podle ustanovení § 159a odst. 1 trestního řádu, protože se trestný čin neprokázal. Žalovaná na PČR vysvětlila, že neměla na mysli zpochybnit objednávku a provedení prací, ale výši odměny. S tím byl žalobce jako poškozený odkázán, aby se svých práv domáhal občanskoprávní cestou. Žalobce požádal žalovanou, aby sama navrhla nebo spočítala správnou výši odměny. Naposledy žalobce potkal [jméno] [jméno] ve stavebninách [anonymizováno] ve [část obce], kdy tento žalobci přislíbil, že se sám ozve a že podal žalobu na [právnická osoba] s.r.o., ale pak se už žalovaná ani [jméno] [jméno] žalobci neozvali.

2. Žalovaná nárok v žalobě uplatněný neuznávala, a to ani zčásti. Žalovaná se procesně bránila tím, že ze žaloby nepřímo vyplývá, že žalobce opírá svůj nárok v souvislosti s provedením stavebních prací na opravě kostela v obci [část obce], tak podle žalované ze žaloby není vůbec patrné, z jakého důvodu tento svůj tvrzený nárok uplatňuje žalobce ve vztahu k žalované. Žalovaná se žalobcem žádnou smlouvu o dílo neuzavřela, a to ani ústní formou, se žalobcem nebyla žalovaná při případné realizaci díla v žádném kontaktu a ani neudělila jiné osobě plnou moc tak, aby tato osoba mohla žalovanou případně v jednání se žalobcem zastupovat. Žalovaná se dále procesně bránila tím, že byť žalobce tvrdil, že v průběhu realizace stavby žalovanou zastupoval [jméno] [jméno], bývalý manžel žalované, žalovaná této osobě žádnou plnou moc k jejímu zastupování neudělila a pokud [jméno] [jméno] uzavíral se žalobcem jakékoli závazkové vztahy, pak tak činil bez vědomí a součinnosti žalované. Právě z těchto důvodů žalovaná shora uvedenou fakturu žalobce vrátila žalobci jako neoprávněnou. V této souvislosti si žalovaná dovoluje konstatovat, že v době od měsíce [anonymizováno] roku [rok] až do data [datum] byla gravidní, přičemž její těhotenství bylo označeno lékařem jako rizikové, a proto v době těhotenství se žalovaná zdržela jakýchkoli pracovních a podnikatelských aktivit. Z důvodu procesní opatrnosti nad rámec shora uvedených námitek žalovaná vznesla námitku promlčení. S ohledem na uplatněnou procesní obranu na okraj žalovaná zdůraznila, že vedle nároku na zaplacení částky 350 000 Kč není z žaloby vůbec patrné, z jaké právní skutečnosti žalobce odvozuje svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,05 % z částky 350 000 Kč za každý den prodlení od data [datum] do zaplacení. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu, když žalovaná od počátku tento nárok žalobce odmítala z důvodu, že se žalobcem žádnou smlouvu o dílu neuzavřela a dále i vznesla námitku promlčení, jak shora uvedeno, když žalobce podal žalobu k soudu s časovým odstupem více než čtyř let od provedení jím uváděných stavebních prací.

3. Soud má za prokázány tyto skutečnosti: z faktury - daňového dokladu ze dne [datum] vystaveného žalobcem [celé jméno žalobce], projekční a inženýrská kancelář [anonymizováno] [adresa], [anonymizována dvě slova], [obec], soud zjistil, že se jedná o fakturu adresovanou žalované, tedy odběrateli [jméno] [příjmení], [adresa], [obec], identifikační [číslo]. Z faktury - daňového dokladu ze dne [datum] soud dále zjistil, že ve faktuře je uveden popis: za provedené práce v období ode dne [datum] do dne [datum] na stavebních úpravách kostela v obci [část obce] u [část obce], účtuje žalobce žalované částku, na které se ústně domluvili ve výši 350 000 Kč bez DPH, dále je na faktuře uvedeno: faktura č. [rok], objednávka ústně dne [datum], datum vystavení dne [datum], datum splatnosti dne [datum]. Z výzvy k zaplacení, která je adresována od žalobce žalované soud zjistil, že v této výzvě žalobce uvádí, že na základě ústní dohody o provedení stavebních prací na zakázce [obec] [část obce] u [část obce], stavební úpravy kostela a vzhledem ke zjištěné skutečnosti, o které žalovaná žalobce neinformovala, že podnikání žalované v oboru provádění staveb, jejich změna a odstraňování bylo dne [datum] žalovanou přerušeno, zasílá žalobce žalované k úhradě předloženou fakturu, která je součástí této výzvy, kdy faktura je vystavena na skutečně provedené práce na výše uvedené zakázce a podle ústní dohody ponížena na částku 350 000 Kč bez DPH. Z výzvy k zaplacení, která je adresována od žalobce žalované soud zjistil, že v této výzvě žalobce uvádí, že s ohledem na skutečnost, že žalovaná vystavila fakturu generálnímu zhotoviteli, má žalobce za nezpochybnitelné, že práce považuje žalovaná za ukončené a převzaté, kdy výzva k zaplacení je opatřena razítkem žalobce, tedy firmy [celé jméno žalobce] a je vlastnoručně podepsána žalobcem, který má [IČO]. Z listiny s názvem Zamítnutí faktury, která je adresována od žalované žalobci soud zjistil, že žalovaná zde uvádí:„ Na základě Vámi zaslané faktury č. [rok] ze dne [datum] za provedené stavební práce kostela v obci [část obce] Vám fakturu vracím jako neoprávněnou, mezi Vaší firmou a mojí osobou neproběhla žádná ústní, ani jiná písemná dohoda, tímto považuji tuto fakturu za neoprávněnou“. Z policejního spisu Policie ČR, Krajské ředitelství [anonymizováno] kraje, Služba kriminální policie a vyšetřování, Územní odbor [obec], Oddělení [anonymizováno] kriminality, [adresa] [obec], [číslo jednací] soud zjistil, že v tomto policejním spise je trestní oznámení žalobce vedeno pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] (Zn. [číslo]). Ze shora konkretizovaného policejního spisu soud dále zjistil, že v tomto policejním spise je založena smlouva o dílo [číslo] [rok] podle ustanovení § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., v platném znění, která byla uzavřena mezi objednatelem [právnická osoba], [adresa], [obec a číslo], [IČO] a zhotovitelem [anonymizováno] - [jméno] [příjmení], kdy za [právnická osoba] je ve smlouvě o dílo [číslo] [rok] uveden jako zástupce pro věci smluvní a technické [jméno] [příjmení], jednatel, a to za objednatele a za zhotovitele [anonymizováno] - [jméno] [příjmení], je zde uveden zástupce pro věci smluvní [jméno] [jméno], dále je zde uveden zástupce pro věci technické [příjmení] [příjmení], dále je ve smlouvě o dílo [číslo] [rok] uvedeno, že vedením realizace stavby ve smyslu ustanovení § 160 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona je zmocněn [jméno] [příjmení] a odpovědným zástupcem zhotovitele pro provádění stavby je [jméno] [příjmení] a IČO zhotovitele je [PSČ] [anonymizováno], dále je ve smlouvě o dílo [číslo] [rok] uveden předmět plnění, identifikační údaje stavby, název stavby [obec] - [část obce] u [část obce] stavební úpravy kostela, stavební pozemek [číslo] místo stavby [katastrální uzemí], dále je ve smlouvě o dílo [číslo] [rok] uveden čas plnění, předání a převzetí staveniště po ukončení výběrového řízení, a to [anonymizováno] [rok], zahájení stavby dne [datum], dokončení stavby dne [datum], kdy zadavatel požaduje dokončení stavby nejpozději do tohoto data, kdy uchazeč může navrhnout kratší dobu realizace, přičemž smlouva [číslo] [rok] je ze dne [datum]. Ze shora konkretizovaného policejního spisu soud dále zjistil, že v tomto policejním spise je založena e-mailová komunikace, přičemž z této e-mailové komunikace ze dne [datum] soud zjistil, že e-mailová komunikace probíhala mezi [jméno] [jméno] a žalobcem, kdy původní zpráva byla od [jméno] [příjmení] a byla datována dne [datum], dále e-mailová komunikace probíhala mezi [jméno] [jméno] a žalobcem, a to od [jméno] [jméno] žalobci dne [datum], dále e-mailová komunikace probíhala mezi [jméno] [jméno] a žalobcem dne [datum], dne [datum] a dne [datum]. Z e-mailové komunikace obsažené v policejním spise ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o e-mailovou komunikaci ve věci kostela [část obce], odesláno dne [datum] od žalobce Policii ČR k rukám nprap. [anonymizováno], kdy [jméno] [jméno] poslal podklady k vyúčtování zakázky. Z e-mailové komunikace obsažené v policejním spise ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [jméno] žalobci zasílá soupis všech prací a vyúčtování na kostel. Z e-mailové komunikace obsažené v policejním spise ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [jméno] posílá žalobci slíbený rozpočet na kostel, který je úplně stejný jaký má firma [právnická osoba] [obec], kdy omítky má tato firma za 150 Kč za metr čtvereční a v rozpočtu nejsou uvedeny římsy - šambrány. Z e-mailové komunikace obsažené v policejním spise soud zjistil, že je adresovaná od [jméno] [jméno] žalobci, kdy [jméno] [jméno] žalobci sděluje, že„ se včera s klukama domlouval, že na kostele naštukují tu stěnu od souseda, dnes to neudělali, [jméno] [jméno] by potřeboval, aby byla v pondělí naštukována ta strana“. Z e-mailové komunikace obsažené v policejním spise soud zjistil, že je adresovaná od [jméno] [jméno] žalobci, kdy [jméno] [jméno] posílá žalobci smlouvu na kostel, a to s poznámkou„ tu samou máme my“. Z e-mailu ze dne [datum] obsaženého v policejním spise soud dále zjistil, že žalobce v této souvislosti odeslal e-mail dne [datum] na Policii ČR k rukám nprap. [anonymizováno], jak shora uvedeno, kde jsou uvedeny následující poznámky žalobce„ smlouva k podpisu, jak byla zaslána, stejnou oni podepsali, já nikoliv, raději na ústní dohodu, než takto špatnou smlouvu o dílo“. Z nepodepsané smlouvy o dílo obsažené v policejním spise soud zjistil, že jako objednatel je zde uvedena [právnická osoba] - [jméno] [příjmení], zhotovitel je zde neuveden, smlouva je nepodepsána, u objednatele figuruje datum dne [datum], u zhotovitele figuruje datum dne [datum]. Z e-mailové komunikace obsažené v policejním spise soud zjistil, že je adresována od [jméno] [jméno] žalobci ve věci zaměření, kdy původní zpráva je opět od [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Z listiny ze dne [datum] obsažené v policejním spise soud zjistil, že je adresovaná od firmy [právnická osoba] [obec] žalované a je ze dne [datum] a je zde obsažen následující údaj:„ Tímto odstupuji od smlouvy o dílo uzavřené dne [datum]“. Z faktury obsažené v policejním spise soud zjistil, že faktura má č. [rok] a jako dodavatel je zde uvedena [právnická osoba] - [jméno] [příjmení] a jako odběratel [právnická osoba] [obec] a je zde uvedeno celkem k úhradě částka 443 221 Kč, kdy se fakturuje za provedené zednické práce podle smlouvy o dílo, respektive tato částka se fakturuje za provedené zednické práce podle smlouvy o dílo [číslo] [rok] na zakázku kostel [obec] - [část obce] u [část obce], kdy je zde dále uvedeno datum vystavení faktury dne [datum] a datum splatnosti faktury dne [datum]. Z další e-mailové komunikace soud zjistil, že mezi [jméno] [jméno] a žalobcem proběhla dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]. Z policejního spisu Policie ČR, Krajské ředitelství [anonymizováno] kraje, Služba kriminální policie a vyšetřování, Územní odbor [obec], Oddělení [anonymizováno] kriminality, [adresa] [obec], [číslo jednací] soud zjistil, že v tomto policejním spise je dále usnesení Policie ČR Služba kriminální policie a vyšetřování Územní odbor [obec], Oddělení hospodářské kriminality, [adresa] 75 [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kdy tímto usnesením Policie ČR podle ustanovení § 159a odst. 1 o.s.ř. odložila trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvodu podle ustanovení § 209 odst. 1 a 3 trestního zákona, kterého se měli dopustit podezřelí [jméno] [jméno], narozen dne [datum], bytem [adresa], rozená [příjmení], narozená dne [datum], bytem tamtéž. Ze shora citovaného usnesení Policie ČR, Služba kriminální policie a vyšetřování, Územní odbor [obec], Oddělení hospodářské kriminality, [adresa] 75 [obec] [číslo jednací] ze dne 25. 8. 2015 soud dále zjistil, že se tohoto spáchání přečinu podvodu měli dopustit tím, že [jméno] [jméno] vystupující za [právnická osoba] - [jméno] [příjmení] (nyní [příjmení]) uzavřel v přesně nezjištěné době v létě roku [rok] s OSVČ [celé jméno žalobce], narozeným dne [datum], tedy žalobcem, ústní dohodu o provedení činnosti na stavbě [obec] - [část obce] u [část obce], kdy následně poté, co došlo ze strany žalobce k provedení práce a následném uplatnění odměny ve výši 350 000 Kč žalobcem, [jméno] [jméno] odmítl odměnu žalobci zaplatit a následně žalovaná sdělila žalobci, že k uhrazení odměny ve výši 350 000 Kč nedojde, neboť k žádnému uzavření ústní dohody mezi účastníky této kauzy nedošlo. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že svědek věděl o tom, že žalobce prováděl zednické práce na rekonstrukci kostela [obec] - [část obce] u [část obce], kdy [jméno] [příjmení] za firmu [právnická osoba] [obec], na stavbě působil jako vedoucí, měl na starosti střešní krytinu a klempířské prvky, současně se prováděla práce na nové kopuli, ale celou dobu svědek na stavbě nebyl, dostal zánět žil a možná více jak 4 měsíce marodil. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud dále za prokázáno, že svědek absolvoval na stavbě 3 kontrolní dny, kdy na nich byl on, žalobce, [příjmení] [příjmení], [jméno] [jméno], [příjmení], dále projektant, památkář [jméno] [příjmení] a starosta obce Březno. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud dále za prokázáno, že se na stavbě kostela [část obce] u [část obce] oklepávali omítky, odkopávala se zemina kolem obvodu kostela pro tzv. drenáž, kdy tyto práce dělali lidi od [celé jméno žalobce], dále svědek doplnil, že lidi od [celé jméno žalobce] viděl vyklízet kostel. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud dále za prokázáno, že svědek nebyl přítomen nějakých jednání mezi firmou žalobce a firmou žalované a sám nikdy se žalobcem nejednal. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud dále za prokázáno, že lidé od [celé jméno žalobce] oklepávali omítky, kdy se dělaly nové omítky, dále se dělal výkop asi 50 cm kolem kostela, do hloubky tak 20 až 30 cm. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud dále za prokázáno, že si svědek nepamatuje časové období, a to ani rok, kdy se tyto skutečnosti odehrály, svědek dále doplnil, že stavbu kostela [část obce] u [část obce] jezdil i majitel firmy [právnická osoba] [příjmení] [příjmení], dále na stavbě spolupracoval i [jméno] [jméno], taky tam něco dělal plus jeho lidi. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud dále za prokázáno, že za [právnická osoba] vystupoval na stavbě asi [jméno] [jméno], pracovní neschopnost svědka proběhla na podzim, někdy září, říjen, kdy svědek marodil 4 měsíce, možná i déle, svědek do pracovní neschopnosti nastoupil ve firmě [právnická osoba] [obec], rovněž v této firmě nemocenskou ukončil, svědek a celou dobu byl svědek zaměstnancem v [právnická osoba] [obec], současně svědek věděl o tom, že firma [právnická osoba] [obec] řešila nekvalitu stavebních prací, kdy ze strany firmy [právnická osoba] [anonymizováno] byly vzneseny výhrady k některým realizovaným stavebním pracem, kdy svědkovi se tzv. doneslo, že tam nebyly okapy, voda stékala na střešní krytinu, resp. i na omítku, sám svědek v době kdy na stavbě působil, nenarazil na nekvalitu stavebních prací, svědek znovu zdůraznil, že se na stavbě při rekonstrukci kostela [část obce] oklepávali omítky, dále se dělala tzv. drenáž, tedy výkopové práce, dále se dělalo hrubé nahazování omítek, kdy na finální dokončení omítek už tam svědek nebyl. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že v roce [rok] [rok] probíhala rekonstrukce kostela v obci [část obce], okr. [obec], kdy se tam dělali omítky, střecha a další stavební práce. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že se bavil se žalobcem a že práce svědek prováděl pro firmu [právnická osoba] [obec] a [jméno] [jméno] si na práce najal žalobce. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že pokud tam svědek s někým mluvil, takto byl vždy [jméno] [jméno], ale svědek si myslí, že ta hlavní firma, co to zaštiťovala, byla firma žalované., že vykonával na rekonstrukci funkci, a to takovou, že tam jezdil s [jméno] [jméno] jako s kolegou a radil [jméno] [jméno]. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že si svědek nevzpomněl, zda ve [právnická osoba] vykonával pozici odpovědné osoby, protože už je to delší časový úsek. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že svědek oslovil přímo žalobce, zda se bude podílet na stavebních pracech na rekonstrukcích kostela [část obce] a je možné, že svědek oslovil žalobce s [jméno] [jméno]. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že pokud se týká ústní dohody mezi žalobcem a [jméno] [jméno] a nebo mezi žalobcem a [jméno] [příjmení], tedy žalovanou, provdanou [celé jméno žalované], svědek vypověděl, že o této dohodě něco ví, protože bez dohody by se to nedalo provádět, pokud se jedná o zadní stranu kostela, k zadní straně kostela si svědek vzpomněl, že tam byly nadspotřeby omítek, nemůže už říct přesně, kolik toho tam bylo, ale vzpomněl si, že o tom spolu mluvili, kolik se tam má dát vrstev, probírali to na stavbě a ale konkrétní věci už dál neumí říct. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že neví, zda vystupoval na stavbě kostela jako osoba odpovědná za technické věci, ale je to možné, kdy svědek spolupracoval se žalobcem na opravě kostela v obci [část obce], svědek nevěděl, zda [právnická osoba], která byla subdodavatelem firmy [právnická osoba], jednatele [příjmení], měla své vlastní pracovníky. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že práci žalobce jako subdodavatele, neřídil, ale připomínkoval, viz shora citované omítky. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že se znali se žalobcem z firmy [anonymizováno] z [obec], kdy firma je v likvidaci, současně se svědek ve [právnická osoba] seznámil s [jméno] [příjmení], s [jméno] [jméno] a s [celé jméno žalobce], tedy se žalobcem. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že myšlenka, že subdodávku bude dělat někdo jiný, vzešla od [jméno] [příjmení] a ten oslovil [jméno] [jméno], svědka osobně [jméno] [příjmení] neoslovil, když svědek [příjmení] [příjmení] dělá tzv. dozory, současně svědek doplnil, že v roce [rok] [rok] vznikla myšlenka mezi svědkem, [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] o společném podnikání, kdy založili firmu [právnická osoba], sídlo v [obec]. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že zde nebyla nějaká idea, že tato zamýšlená společnost se bude podílet i na akci ve [část obce] na kostele. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že peníze za akci [část obce] žádné nedostal, dělal to tzv. ze známosti, kdy k angažmá v akci na kostele [část obce] většinou svědka oslovoval [jméno] [jméno], v menšině to byl možná [jméno] [příjmení], kdy svědek na této stavbě neprováděl dozory a dozor tam dělala nějaká paní a jméno si nepamatuje. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že svědka [jméno] [příjmení], na stavbě při rekonstrukci kostela [část obce], pokud se tam pohyboval a radil ze známosti, nikdy neoslovila žalovaná. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázáno, že svědek byl se žalobcem v pracovním kontaktu, kdy pracovali společně u firmy [právnická osoba] se sídlem [adresa], kteří byli nadřízenými svědka [jméno] [jméno]. Žalobce nebyl nadřízeným svědka [jméno] [jméno], pouze se ve firmě potkávali. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázáno, že [jméno] [příjmení], který byl zaměstnancem firmo [právnická osoba] [obec] přišel s tím, že má zakázku v obci [obec] - [část obce] u [část obce] na kostele v okr. [obec]. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázáno, že se dohodli na tom, že zakázku realizují, a dále se [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] dohodli na tom, že založí firmu [právnická osoba], která bude tuhle zakázku poté realizovat, až firma vznikne a pak firma vznikla. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázáno, že do té doby, než ta firma vznikla, se domluvili tak, že tu stavbu měla tzv. formálně přikrýt manželka svědka, tedy žalovaná, která měla od [jméno] [příjmení] oprávnění k provedení stavby. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázáno, že jeho bývalá manželka, tedy žalovaná, o této zakázce nic nevěděla, v té době byla svědkovo manželka těhotná a starala se o tři děti, kdy tuto zakázku domlouvali svědek [jméno] [jméno], [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a takhle se ta zakázka začala realizovat. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázáno, že svědek [jméno] [jméno] neměl od své manželky žádné oprávnění, žádnou plnou moc, ale domlouvalo se to mezi svědkem [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázáno, že pak se realizovala ta zakázka, kdy svědek [jméno] [jméno] tam chodil jako zástupce [jméno] [příjmení] na kontroly, pak byl přizván [celé jméno žalobce], tedy žalobce k pracím, [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] byli u toho, jak svědek shora uváděl a měla vzniknout firma [právnická osoba], která by to pak zaštiťovala dále bez firmy manželky. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázáno, že tu zakázku realizoval z části i [celé jméno žalobce], tedy žalobce a poté najmutí lidé, kdy to byli lidi na dohody o provedení práce a konkrétně [celé jméno žalobce] realizoval na stavbě ty omítky. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázáno, že cena vznikla od [jméno] [příjmení], svědek [jméno] [jméno] rozpočty nedělal, manželka svědka, tedy žalovaná o tom nevěděla nic, rozpočty dělal [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení], svědek [jméno] [jméno] e-maily o rozpočtu pouze přeposílal, ale má profesi elektro, takže neví, kde by cenu vzal, na základě čeho. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázáno, že osobou, která v rámci provádění prací s [celé jméno žalobce], tedy se žalobcem jednala například o smluvním vztahu, dále o podmínkách provádění prací, byl [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a občas i svědek [jméno] [jméno], kdy [jméno] [příjmení] měl všechny informace od té zadávací firmy, protože v ní pracoval a byla to firma [právnická osoba] [obec]. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázáno, že z hlediska odbornosti ani svědek [jméno] [jméno] ani jeho bývalá manželka nebyli schopni tuhle zakázku organizovat, nejsou v tom zběhlí. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázáno, že svědek [jméno] [jméno] neměl plnou moc od [celé jméno žalované], tedy od žalované nebo od firmy [právnická osoba] [obec], aby mohl jednat o těch pracích na stavbě, případně jednat s dalšími subdodavateli, svědek žádnou plnou moc neměl, kdy tato smlouva byla jen formální, s tím, že se to pak převede na firmu [právnická osoba]. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázáno, že svědek neměl potřebnou kvalifikaci, aby mohl veškeré stavební práce, které prováděli na předmětné stavbě, vykonávat a případně koordinovat ostatní pracovníky, takovou kvalifikaci svědek nikdy neměl, ani nyní nemá, svědek [jméno] [jméno] doplnil, že tam vždy jezdil za odborně provedené práce [příjmení] [příjmení], což byl odpovědný zástupce, svědek [jméno] [jméno] vozil materiál, kontroloval lidi, jestli pracují, za kvalitu práce tam jezdil [příjmení] [příjmení]. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázáno, že to bylo formální, že už si to nepamatoval, tzn. svědek si nepamatoval, jaké úkony činila [právnická osoba], tedy [právnická osoba] [celé jméno žalované], jakožto žalované, na té předmětné stavbě, ať úkony administrativní či úkony technického charakteru, a to v situaci, kdy svědek uváděl, že to zaštiťovala bývalá manželka svědka, svědek si nepamatoval ani to, jestli proběhly ze strany [právnická osoba], tedy firmy [celé jméno žalované], jakožto žalované nějaké úkony na té stavbě. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázáno, že pod pojmem„ formální“ má svědek na mysli následující: byla to dohoda, že svědek jako elektrikář a jeho těhotná manželka, nemůžou zodpovídat za takhle velkou zakázku, ani finančně, oni nebyli schopni to ani zainvestovat, platit materiál, lidi apod., takže se dohodli na spolupráci s [jméno] [příjmení] a s [jméno] [příjmení], že to budou zaštiťovat. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázáno, že to zaštiťování podle svědka znamená následující: bylo to pouze papírovou formou, tzn., ta smlouva, která u toho byla a pokud se měl svědek vyjádřit k tomu, jaká to byla papírově smlouva, pak svědek nejprve uvedl, že neví a pak uvedl, že mezi firmou [právnická osoba] [obec] a [celé jméno žalované], tedy žalovanou. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázáno, že angažovanost žalobce na této zakázce sjednal [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kdy svědek nevěděl nic o tom, že by jeho bývalá manželka, tedy žalovaná někdy jednala se žalobcem o této zakázce. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázáno, že poté, co firma [právnická osoba] vznikla, došlo k tomu, že se zjistil únik informací z firmy [právnická osoba] [obec] a [jméno] [příjmení] byl z firmy vyhozen, protože v tu dobu už měl založenu firmu [právnická osoba]. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázáno, že svědek něco ví o nedostatcích na stavebních pracech, na této stavbě, kdy svědek uvedl, že byly nedostatky v práci žalobce, chodily dopisy, výhrady se týkaly například nekvalitně odvedených stavebních prací, například směsi, kdy za tyto práce odpovídal žalobce. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázáno, že smlouvu o dílo mezi firmou [právnická osoba] [obec] a [právnická osoba] připravovala firma [právnická osoba] [obec]. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že je adresován od firmy [anonymizováno] - [jméno] [příjmení] firmě [právnická osoba] [obec]. Z denního záznamu stavby soud zjistil, že podpisy na stavebním deníku jsou 2 x [jméno] [jméno] dne [datum] a dne [datum], kde je [jméno] [jméno] podepsán s poznámkou za objednatele. Z dopisu ze dne [datum] má soud za prokázáno, že je adresován od žalované firmě [právnická osoba] [obec], kde žalovaná uvedla, že uzavřela s firmou [právnická osoba] [obec] dne [datum] smlouvu o dílo [číslo] [rok], jejímž předmětem bylo provedení stavebních úprav kostela v [anonymizováno] - [část obce] nacházejícím se na pozemku [číslo] v k.ú. [část obce] u [část obce]. Z dopisu ze dne [datum] má soud za prokázáno, že stavební úpravy spočívaly ve zhotovení omítek na kostele, kdy dílo bylo prováděno v souladu se smlouvou o dílo, tj. ode dne [datum] do dne [datum], kdy společnost [právnická osoba] [obec] dopisem ze dne [datum] vyreklamovala žalované žalovanou provedené dílo s argumentací, že omítky nemají stejnou hrubost, hrany stěn jsou křivé, omítky v ploše nejsou rovné a po demontáži lešení jsou viditelné přechody ve struktuře. Z dopisu ze dne [datum] má soud za prokázáno, že žalovaná s ohledem na skutečnost, že provedla sjednané dílo řádně a včas a společnost [právnická osoba] [obec] dílo převzala ke dni [datum], fakturuje žalovaná provedené práce v částce 443 221 Kč se splatností dne [datum]. Z faktury č. [rok] s datem vystavení ze dne [datum] a s datem splatnosti dne [datum] má soud za prokázáno, že žalovaná fakturuje společnosti [právnická osoba] [obec] za provedené zednické práce podle smlouvy o dílo [číslo] [rok] na zakázku kostel [obec] - [část obce] částku 443 221 Kč. Z e-mailové komunikace ze dne [datum] má soud za prokázáno, že je adresovaná od [jméno] [jméno] žalobci s předmětem: Kostel [část obce], kde [jméno] [jméno] uvedl, že zasílá žalobci soupis všech prací a vyúčtování na kostel a připojit: ([příjmení] [příjmení] [jméno]). Ze stavebního rozpočtu má soud za prokázáno, že je v něm název stavby: [příjmení] - Stavební úpravy kostela [část obce] na pozemku [číslo] druh stavby: kostel, lokalita: [část obce] u [část obce], začátek výstavby: [datum], projektant: [příjmení], objednatel: neuveden, zhotovitel: [jméno] [příjmení]. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku s platností k datu [datum] má soud za prokázáno, že živnostenské oprávnění [číslo] s předmětem podnikání: provádění staveb, jejich změn a odstraňování vzniklo žalované dne [datum] s dobou platnosti oprávnění na dobu neurčitou, přičemž žalovaná jako podnikatel oznámila přerušení provozování živnosti od [datum] do [datum], v seznamu zúčastněných osob figuruje [jméno] [jméno], nar. dne [datum]. Z dopisu ze dne [datum] ve věci: Stavební úpravy kostel [část obce] má soud za prokázáno, že je adresován od firmy [anonymizováno] - [jméno] [příjmení] firmě [právnická osoba] [obec] a za [právnická osoba], tedy za firmu žalované je uveden na konci dopisu [jméno] [jméno], který sděluje jednateli firmy [právnická osoba] [obec], že prohlídkou stavby dne [datum] za účasti technika a majitele prováděcí firmy byly zjištěny závažné závady, kdy neosazenými svody dochází k zamokřování stěn, jejich poškozování mrazem, dále dochází k odmrzání jádra od podkladu, dále bylo zjištěno poškození architektonických prvků od pracovníků, kteří prováděli demontáž lešení a následné práce spojené se střešní konstrukcí, takže [právnická osoba] požaduje po firmě [právnická osoba] [obec] uvedení poškozených omítek, říms, šambrán, do stavu, který byl ke dni dokončení dne [datum] a [jméno] [jméno] opakovaně žádá firmu [právnická osoba] [obec] o písemné vyjádření ohledně dokončení a opravu omítek podle [anonymizována dvě slova] [rok]. Z e-mailové komunikace ze dne [datum] má soud za prokázáno, že je adresovaná od [jméno] [jméno] žalobci s předmětem: smlouva, připojit: [anonymizováno] - [obec] - [část obce] - [anonymizováno] [datum], kde [jméno] [jméno] uvedl: posílám Ti smlouvu na kostel, tu samou máme my. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že je adresován od firmy [anonymizováno] - [jméno] [příjmení] firmě [právnická osoba] ve věci Stavební úpravy kostel [část obce], kde za [právnická osoba] [jméno] [jméno] žádal firmu [právnická osoba] o písemné vyjádření, popř. osobní jednání ohledně dokončení a opravy omítek podle [anonymizována dvě slova] [rok], aby bylo možné dofakturovat práce provedené [právnická osoba] - [jméno] [příjmení]. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že je adresován od firmy JONEL - [jméno] [příjmení] firmě [právnická osoba] ve věci Stavební úpravy kostel [část obce], kde za [právnická osoba] [jméno] [jméno] reaguje na dopis firmy [právnická osoba] ze dne [datum], kdy je uvedeno, že firma [právnická osoba] podle smlouvy o dílo [anonymizováno] [číslo] [rok] reklamuje způsob provedení omítek na zdech kostela.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalované se v rámci procesní obrany podařilo prokázat, že se žalobcem žádnou smlouvu o provedení stavebních prací na rekonstrukci kostela [obec] - [část obce] u [část obce], okr. [obec] neuzavřela a ani k uzavření takovéto smlouvy o provedení stavebních prací na rekonstrukci kostela [obec] - [část obce] u [část obce], okr. [obec], nezplnomocnila jinou osobu. Procesní obrana žalované, že žádnou smlouvu o dílo se žalobcem neměla uzavřenu, byla úspěšná. Soud současně zdůrazňuje, že mezi účastníky bylo nesporné, že žádná smlouva o dílo nebyla mezi účastníky této kauzy uzavřena písemně, avšak žalobci se nepodařilo prokázat ani to, že by mezi účastníky této kauzy byla ústně uzavřena smlouva o dílo. Z šetření policie ČR v této věci vyplynulo, že žalovaná byla prošetřována Policií ČR a na Policii ČR žalovaná tvrdila, že si od žalobce žádné práce neobjednala. Žalobci se nepodařilo prokázat, a to ani listinnými ani svědeckými důkazy, že si žalovaná stavební práce od žalobce objednala. Dále se žalobci nepodařilo prokázat ani to, jak shora uvedeno, že za žalovanou běžně jednal v obchodním styku její tehdejší manžel [jméno] [jméno] a že v tomto konkrétním případě„ vystupoval a jednal“ [jméno] [jméno] jménem a na účet žalované. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že dne [datum] žalobce vystavil ve vztahu k žalované fakturu na částku 350 000 Kč bez DPH, když žalobce zjistil, že žalovaná přerušila své podnikání, avšak žalobci se nepodařilo prokázat, že dne [datum] ukončil pro žalovanou stavební práce na rekonstrukci na kostele v obci [část obce] u [část obce], kdy prokázání této skutečnosti žalobce opíral o trestní oznámení podané na Policii ČR, KŘP [anonymizováno] kraje, [anonymizováno] [obec]. Žalobce neunesl důkazní břemeno v otázce, že si žalovaná stavební práce od žalobce objednala. Dále žalobce neunesl důkazní břemeno v otázce, že stavební práce žalobce pro žalovanou provedl, tzn. v otázce, že existuje smluvní vztah na provedení prací mezi žalobcem a žalovanou a jak shora uvedeno, tedy v otázce objednání díla, v otázce předání díla a v otázce provedení díla. Žalobci se ani po zákonném poučení soudem podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., kdy byla žalobci soudem uložena povinnost předložit soudu důkazy ke shora označeným otázkám, jinak se žalobce vystavuje riziku neúspěchu ve věci (v otázce objednání díla, např. objednávka díla, v otázce předání díla, např. protokol o předání stavby či jiný doklad, v otázce provedení díla, např. stavební deník, doklad o tom, jak byl prováděn stavební dozor, předávací protokol o díle apod.), nepodařilo prokázat, že si žalovaná stavební práce na rekonstrukci na kostele [část obce] u [část obce] u žalobce objednala a že žalobce stavební práce na rekonstrukci na kostele v obci [část obce] u [část obce] pro žalovanou provedl, kdy prokázání této skutečnosti žalobce opět opíral o trestní oznámení podané na Policii ČR, KŘP [anonymizováno] kraje, SKPV [obec] a o šetření Policie ČR učiněného na základě tohoto trestního oznámení žalobce. Soud v této souvislosti zdůrazňuje skutečnost, že stran skutkových tvrzení žalobce nelze vycházet ze závěrů učiněných příslušnou složkou Policie ČR, která podnět žalobce pro podezření ze spáchání přečinu podvodu podle ustanovení § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákona usnesením ze dne [datum], odložila. Pokud Policie ČR trestní oznámení žalobce odložila, pak nelze vycházet z jejího hodnocení zjištění, které v rámci prověřování tohoto trestního oznámení žalobce, Policie ČR činila. Žalované se v rámci procesní obrany podařilo prokázat, že pokud žalobce stavební práce při rekonstrukci kostela ve [část obce] u [část obce] prováděl, nebylo to na základě uzavřené smlouvy se žalovanou ani s jejím vědomím. Tato skutečnost je podporována i samotným tvrzením žalobce ve vztahu k policejním orgánům, kde žalobce tvrdil, že dohodu o stavebních pracích na kostele v obci [část obce] u [část obce] uzavřel s [jméno] [jméno], bývalým manželem žalované. Protože žalobce nijak neosvědčil uzavření jakékoliv dohody či smlouvy o dílo se žalovanou, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. V takové procesní situaci, soud považuje za nadbytečné poukazovat na skutečnost, že žalobce ani neosvědčil řádné dokončení díla včetně jeho řádného předání, že tedy žalobce stavební práce řádně provedl, a to bez vad či nedodělků. Procesní obrana žalované byla úspěšná rovněž v tom směru, že chování žalobce poté, kdy dílo mělo být dokončeno, nesvědčilo o tom, že by se žalovanou žalobce takovouto smlouvu uzavřel, kdy faktura byla vystavena žalobcem pro žalovanou až s odstupem téměř jednoho roku, její součástí vůbec nebyla ani specifikace stavebních prací ani jejich finanční ohodnocení a rovněž zde není ani poukaz na skutečnost, že dílo bylo pro žalovanou nejen provedeno, ale řádně předáno a převzato (z faktury vyplývá, že datum uskutečnění zdanitelného plnění je dne [datum], ale práce na této akci měly být skončeny dne [datum]). Jak již shora uvedeno, žalovaná nikdy neudělila plnou moc [jméno] [jméno] a ani nikomu jinému, aby sjednával jakékoliv akce týkající se zakázky ve [část obce] prostřednictvím subjektů, o kterých žalovaná neměla žádné povědomí. Svědek [jméno] [jméno], bývalý manžel žalované, ve své svědecké výpovědi popřel, že by se žalobcem jakoukoli smlouvu uzavíral a že by v tomto směru činil za žalovanou jakékoliv právní jednání. Procesní obrana žalované, že situaci v době realizace tohoto díla lze shrnout tak, že tři kamarádi z jednoho pracoviště se dohodli na uzavření nějaké společnosti a než tato společnost byla fakticky založena, pak sjednávali různé akce, aniž by k tomu měly jakékoli oprávnění, byla úspěšná, kdy lze současně předpokládat, že i sjednání prací ze strany žalobce, bylo uskutečněno nikoli na základě žádosti [jméno] [jméno], ale zřejmě jej zajistil [příjmení] [příjmení]. Ustálená judikatura zdůrazňuje, že za situace, že dílo není předáno, neopravňuje toto zhotovitele k uplatnění ceny díla. Žalobcem předložené listiny nelze považovat za jednoznačný důkaz projevené vůle smluvních stran, vzhledem k okolnostem, které dílo provázely. V listinách předložených žalobcem není vyjádřena ani pouhá rekapitulace provedených prací a jejich ocenění. Zákonná úprava smlouvy od dílo vyžaduje, aby se zhotovitel zavázal k provedení určitého díla. Za označení určitého díla není možno považovat určení díla tak, že je vymezeno jen obecně. Pro určité označení díla nestačí, jestliže má zhotovitel provést jen obecně určené stavební práce. Cena díla je podstatnou částí smlouvy, ledaže strany ve smlouvě projeví vůli uzavřít ji bez určení ceny, tedy bez dohody o ceně nebo způsobu jejího určení. O takto projevenou vůli (uzavřít smlouvu bez určení ceny) se však nejedná v případě, kdy si strany ve smlouvě sjednají, že dohodu o ceně, resp. způsobu jejího určení uzavřou dodatečně, například formou dodatku ke smlouvě. Cena díla nebo dohoda o způsobu jejího určení v takovém případě zůstává podstatnou částí smlouvy o dílo a dohoda o ceně nebo způsobu jejího určení je nezbytnou podmínkou pro vznik smlouvy o dílo. Nedošlo-li k takové dohodě stran ani dodatečně, nemohla mezi nimi smlouva o dílo vzniknout. Žalující stranou byla sice k důkazu předložena faktura, v ní však v podstatě nebylo uvedeno, co je fakturováno, ve faktuře byl uveden pouze široký pojem stavební práce. Z provedených důkazů navržených žalobcem vůbec nebylo patrné, zda a v jakém rozsahu žalobce stavební práce na rekonstrukci kostela [část obce] u [část obce] prováděl a pokud ano, v jaké kvalitě stavební práce žalobce prováděl a koneckonců, zda tyto stavební práce byly předány a převzaty. Z provedeného listinného a svědeckého dokazování vyplynulo, že žalobce neunesl důkazní břemeno v otázce vzniku smluvního vztahu mezi žalobcem a žalovanou. Žalovaná se žalobcem nesjednala žádnou smlouvu, žalovaná nedala plnou moc jiné osobě, aby za ní se žalobcem jednala, přesto se soud k námitce promlčení vznesené žalovanou vyjádřil tak, že stavební práce žalobce pro žalovanou měly probíhat až do dne [datum], takže nárok žalobce, pokud by existoval, by nebyl promlčen. Žalobce uzavření smlouvy o dílo mezi účastníky této kauzy dovozoval z určitých písemností, které byly vyhotoveny až poté, kdy dílo mělo býti provedeno, když ani základní skutečnost, že tato smlouva měla býti uzavřena ústně, jak shora uvedeno, prokázána vůbec nebyla. Za dané situace soud uzavřel, že žalobce neunesl důkazní břemeno k prokázání svých skutkových tvrzení, tedy neprokázal existenci smluvního vztahu mezi účastníky této kauzy, žalobce neprokázal, že si žalovaná stavební práce u žalobce objednala, žalobce neprokázal, jaké stavební práce, v jaké kvalitě, v jakém rozsahu vůbec provedl a konečně, že žalobce neprokázal, že tyto stavební práce řádně předal.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: zákonné předpoklady ustanovení § 2604 NOZ (zákona č. 89/2012 Sb.), podle kterého dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno, nebyly v tomto případě naplněny. Podle již citovaného ustanovení § 2604 NOZ provedení díla je jednou z podstatných náležitostí smlouvy (ustanovení § 2586 odst. 1 NOZ). Skládá se ze dvou kumulativních podmínek, kterými jsou dokončení a předání díla. Nesjednají-li si strany jinak, je provedení díla předpokladem pro vznik práva zhotovitele na zaplacení jeho ceny (ustanovení § 2610 odst. 1 NOZ). Jedním z kritérií pro posouzení vzniku práva na zaplacení ceny díla tedy není řádné provedení díla (bez vad), ale předvedení skutečnosti, že dílo slouží svému účelu. Podmínkou provedení díla není jeho převzetí objednatelem, ačkoliv je převzetí díla při splnění stanovených podmínek povinností objednatele (ustanovení § 2586 odst. 1 NOZ). K dokončení díla srov. komentář k ustanovení § 2605 NOZ. Rovněž tedy nebyly naplněny zákonné předpoklady ustanovení § 2605 odst. 1 NOZ, podle kterého je dílo dokončeno je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. K předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu soud zdůrazňuje, že dokončení díla je jedním ze dvou kumulativních předpokladů pro provedení díla (ustanovení § 2604 NOZ), a tedy i pro vznik práva na jeho zaplacení. Dílo je dokončeno tehdy, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Předvedení této způsobilosti je jednostranným jednáním zhotovitele a s ohledem na ustanovení § 559 NOZ nemusí mít formální charakter, neujednají-li si strany jinak. Podle výše uvedeného je však z pohledu zhotovitele důležitá průkaznost (např. prostřednictvím zápisu stvrzeného objednatelem). Splnění této podmínky se bude posuzovat objektivně a bude spočívat v předvedení požadovaných, případně typických vlastností díla (viz dále), a to obvyklým způsobem (např. předvedením funkčnosti a způsobu ovládání přístroje) nebo podle požadavků objednatele díla sjednaných ve smlouvě. V některých případech bude předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu vyžadovat aktivní, případně alespoň pasivní (strpění) součinnost objednatele. Tato součinnost není výslovnou povinností objednatele, může ale plynout například z povahy díla nebo místa, kde má být dílo předáno. Taková součinnost v sobě zahrnuje rovněž povinnost zhotovitele vyrozumět objednatele o předvedení díla (např. žádost zhotovitele o svolání technické prohlídky stavby, oznámení zhotovitele o datu vykonání ujednaných zkoušek apod.). K povinnosti objednatele dílo převzít soud zdůrazňuje, že převzetí díla je s ohledem na ustanovení § 2586 odst. 1 NOZ společně s uhrazením jeho ceny základní povinností objednatele. Důsledky nesplnění této povinnosti jsou uvedeny v ustanovení § 2609 NOZ. Převzetí díla může proběhnout jak jednostranným právním jednáním objednatele, tak v jiné ujednané formě, například pouze dodáním do dispoziční sféry objednatele nebo podpisem předávacího protokolu zhotovitelem i objednatelem. Je však nutné rozlišovat deklaratorní zápis o předání a převzetí díla od situace, kdy si strany ujednají existenci předávacího protokolu jako hmotněprávní podmínku pro převzetí, a tedy i pro vznik nároku na zaplacení ceny díla (viz např. NS 23 Cdo 1505/2013). Zákonné předpoklady ustanovení § 2610 odst. 1 NOZ nebyly naplněny. K ceně za dílo soud zdůrazňuje, že právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Nárok zhotovitele na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla, tedy jeho dokončením a předáním (ustanovení § 2604 NOZ), neujednají-li si strany odlišně (např. zaplacení části ceny až po odstranění vad, za něž odpovídá zhotovitel). Cena díla (resp. její části, viz dále) je splatná v ujednané lhůtě nebo podle ustanovení § 1958 odst. 2 NOZ; v případě vzájemného závazku podnikatelů viz ustanovení § 1963 NOZ. Ke způsobům stanovení ceny díla viz výklad k ustanovení § 2586 odst. 2 NOZ. Podle ustanovení § 2628 NOZ (Převzetí stavby) objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Pro smlouvy, často uzavírané ústně, stanovuje zákonná dispozitivní úprava pravidla, která si strany většinou neuvědomují. Tato pravidla proto musí být intuitivní a musí odrážet přiměřená očekávání rozumného člověka. U složitějších vztahů měla by být zákonná úprava nahrazována detailní smluvní úpravou. To platí i pro úpravu, která se věnuje specificky stavbě jako předmětu díla. Na zákonnou úpravu není u těchto složitějších smluv nutné a ani vhodné nahlížet jako na nějaký vzor, na kterém by měly být v praxi smlouvy vystavěny. Přesto se zákonná úprava použije i na tyto složitější smluvní vztahy, není-li smlouvou zcela nahrazena nebo vyloučena, což by bylo u složitějších zakázek možné doporučit. V souvislosti s rekodifikací občanského práva musí být revidovány i některé dosavadní judikaturní závěry, například ohledně vymezení předmětu díla, a to s ohledem na ustanovení § 574 NOZ. Například odůvodnění rozhodnutí u rozsudků NS 23 Cdo 4262/2011 a NS 23 Cdo 2006/2009 musí být vnímáno až jako krajní řešení pro situaci, že předmět smlouvy o dílo není možné určit ani výkladem jednání stran. Dílo je však bezesporu vymezeno dostatečně určitě, jestliže jej podrobně vymezují dokumenty, které tvoří nedílnou součást smlouvy - projektová dokumentace, technická specifikace, rozpočet apod. (např. NS 23 Cdo 964/2012, NS 32 Cdo 2280/2007). V této projednávané kauze nebyly naplněny zákonné předpoklady ustanovení § 2586 odst. 1 NOZ, podle kterého se zhotovitel zavazuje provést dílo na svůj náklad (viz citovaný odstavec 1 § 2586 NOZ komentovaného ustanovení, které obsahuje základní povinnosti vystihující podstatu vztahu smluvních stran uzavírajících smlouvu o dílo). Zhotovitel musí ze svého zaplatit například za pořízení materiálu a zařízení, za výrobní prostředky a pracovní sílu až do doby, kdy je mu zaplacena cena díla. Podle již citovaného ustanovení § 2610 odst. 1 NOZ vzniká právo na zaplacení ceny díla jeho provedením. Podle již citovaného ustanovení § 2604 NOZ je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle již citovaného ustanovení § 2586 odst. (1) NOZ, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle ustanovení § 2586 odst. (2) NOZ, cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Podle ustanovení § 2586 odst. 2 NOZ mohou strany uzavřít smlouvu bez určení ceny díla s tím, že podle zákona se zaplatí cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Při sjednávání uvedeného jednoduššího smluvního vztahu, často ústní formou, se strany nebudou nad uvedenými detaily zamýšlet. [příjmení] pro ně důležité, zda se navzájem znají, kolik mají času na to se detailně domluvit apod. Pouze u jednoduchého díla bude cena s velkou mírou jistoty známa v době uzavření smlouvy. U složitějších smluv bude standardně ve smlouvě stanoven více či méně detailně způsob jejího určení. K základnímu ujednání o způsobu určení ceny díla soud doplňuje, že ve stavební praxi v České republice se pro stanovení předpokládané hodnoty většinou používá tzv. soupis prací, který je seznamem příslušných položek díla (například u stavby obvykle stavebních objektů a provozních souborů rozepsaných do položek). Soupis prací připravený objednatelem (jeho projektantem) s odhadnutou cenou podle cenových soustav (průměrných historických cen) se vnímá jako rozpočet. Tzn. suma peněz, kterou objednatel potřebuje mít k dispozici. Na základě tohoto rozpočtu se provede výběr zhotovitele. Zhotovitel ocení soupis prací a součet násobků položkové ceny a množství tvoří částku, která se označuje jako nabídková cena. Tato částka je pak vnímána též jako rozpočet, i když se může lišit od původně alokovaných finančních prostředků. Součástí soupisu prací je obvykle tzv. výkaz výměr. Výkaz výměr je podrobný rozpis a propočet množství každé položky, typicky na základě projektové dokumentace. Výkaz výměr pomáhá dojít k co nejpřesnějšímu odhadu množství práce, vybavení a materiálu, které jsou nutné k provedení díla, a ve vazbě na dohodnutou metodu měření se použije i k přeměření skutečného množství u měřených zakázek. Určení ceny podle rozpočtu se věnuje ustanovení § 2620 a násl. NOZ Poslední možností je neuvést cenu ani způsob jejího určení ve smlouvě vůbec. Podle občanského zákoníku nově platí, že mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. [příjmení] [příjmení] nazývá tento přístup jako nepřímé určení ceny dohodou stran. Jde v podstatě o zákonný způsob určení ceny nevyvratitelnou právní domněnkou. Takový postup bude mít ale v praxi za následek velkou pravděpodobnost vzniku sporů, takže je zcela nevhodný ([příjmení] in [příjmení] a kol., 2014). Uvedené judikatorní závěry soud aplikoval v kontextu jednání stran této kauzy.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a podle ustanovení § 142a o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 168 972,87 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 AT a podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 350 000 Kč sestávající z částky 9 700 Kč za každý ze třinácti úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 AT včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po částkách 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, dále z částky 4 850 Kč za půl úkonu za zastoupení při jednání (vyhlášení rozsudku) uvedeného v ustanovení § 11 odst. 1 AT, včetně jedné paušální náhrady výdajů v částce 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Konkrétně se jedná o tyto úkony: dne [datum] - převzetí a příprava zastoupení (9 700 Kč plus 300 Kč), dne [datum] - odpor (9 700 Kč plus 300 Kč), dne [datum] - sepis vyjádření (9 700 Kč plus 300 Kč), dne [datum] - účast při jednání soudu, náhrada za promeškaný čas (9 700 Kč plus 300 Kč plus 200 Kč), dne [datum] - sepis odvolání (9 700 Kč plus 300 Kč), dne [datum] (9 700 Kč plus 300 Kč), dne [datum] - účast při jednání soudu, náhrada za promeškaný čas (9 700 Kč plus 300 Kč plus 200 Kč), dne [datum] - účast při jednání soudu, náhrada za promeškaný čas (9 700 Kč plus 300 Kč plus 200 Kč), dne [datum] účast při jednání soudu, náhrada za promeškaný čas (9 700 Kč plus 300 Kč plus 200 Kč), dne [datum] - účast při jednání soudu, náhrada za promeškaný čas (9 700 Kč plus 300 Kč plus 200 Kč), dne [datum] - účast při jednání soudu, náhrada za promeškaný čas (9 700 Kč plus 300 Kč plus 200 Kč), dne [datum] - sepis vyjádření k doplnění žaloby (9 700 Kč plus 300 Kč), dne [datum] - účast při jednání soudu, náhrada za promeškaný čas (9 700 Kč plus 300 Kč plus 200 Kč), dne [datum] - účast při jednání soudu při vyhlášení rozsudku, náhrada za promeškaný čas (4 850 Kč plus 300 Kč plus 200 Kč), dále hotové výlohy dne [datum] - cestovné k OS [obec] (ujeto 52 km po částce 6,72 Kč) v částce 349 Kč, dne [datum] - cestovné k OS [obec] (ujeto 52 km po 6,55 Kč) v částce 341 Kč, dne [datum] - cestovné k OS [obec] (ujeto 52 km po 6,44 Kč) v částce 335 Kč, dne [datum] - cestovné k OS [obec] (ujeto 52 km po 6,64 Kč) v částce 345 Kč, dne [datum] - cestovné k OS [obec] (ujeto 52 km po 6,64 Kč) v částce 345 Kč, dne [datum] - cestovné k OS [obec] (ujeto 52 km po 7,58 Kč) v částce 394 Kč, dne [datum] - cestovné k OS [obec] (ujeto 52 km po 7,58 Kč) v částce 394 Kč, dne [datum] - cestovné k OS [obec] (ujeto 52 km po 7,58 Kč) v částce 394 Kč, dále DPH 21%.

Poučení