17 C 379/2024 - 101

Rubrum

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Drobílkem ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] [Anonymizováno], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená obecným zmocněncem [Jméno zmocněnce] bytem [Adresa zmocněnce] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o určení vlastnického práva k pozemkům takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. [Anonymizováno], zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota][Anonymizováno]

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou původně podanou dne 10. 1. 2024 u Okresního soudu v [Anonymizováno] projednávanou pod sp. zn. [Anonymizováno] domáhala určení, že je vlastníkem nemovitostí v k. ú. [adresa] uvedených ve výroku tohoto rozsudku (dále jen „pozemky“) a dále též pozemků v k. ú. [adresa]. Okresní soud v [Anonymizováno] následně vyloučil řízení o určení vlastnického práva k pozemkům v k. ú. [adresa] k samostatnému projednání a v této části vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu coby soudu místně příslušnému. Žalobkyně svou žalobu odůvodnila následovně. Žalobkyně jako vlastník pozemků darovací smlouvou bezúplatně převedla vlastnické právo na svého otce [Jméno zmocněnce] (dříve vystupujícího pod jménem [jméno FO] či [jméno FO] a v tomto řízení vystupujícím jako její obecný zmocněnec). Darovací smlouva byla uzavřena tak, že žalobkyně při tomto právním jednání byla zastoupena [Jméno zmocněnce] na základě plné moci ze dne [datum]. Touto plnou mocí byl [Jméno zmocněnce] zmocněn žalobkyní, aby ji obhajoval, resp. ve všech právních věcech zastupoval, aby vykonával veškeré úkony s tím související, zejména přijímal doručované písemnosti, podával návrhy a žádosti, uzavíral smíry a narovnání, uznával uplatněné nároky, vzdával se nároků, podával opravné prostředky, námitky nebo rozklad a vzdával se jich, vymáhal nároky, plnění nároků přijímal, jejich plnění potvrzoval, dědictví odmítal nebo neodmítal, to vše i tehdy, když je podle právních předpisů zapotřebí zvláštní plné moci. Žalobkyně tuto plnou moc udělila i v rozsahu práv a povinností podle trestního řádu, občanského soudního řádu, správního řádu a zákoníku práce a jako zvláštní plnou moc ke směně, prodeji a koupi všech jejich pozemků, koupi, směnu pozemků na její osobu, přihlašování, přehlašování i odhlašování všech dopravních prostředků na její osobu. Tato plná moc však nezmocňovala [Jméno zmocněnce] k darování nemovitostí žalobkyně, a [Jméno zmocněnce] tak nebyl oprávněn darovacími smlouvami převést vlastnické právo k pozemkům, a proto nikdy nenabyl vlastnické právo k nim. V plné moci nebylo darování zahrnuto úmyslně. Jelikož [Jméno zmocněnce] se tak nestal vlastníkem pozemků, je vlastníkem pozemků stále žalobkyně a [Jméno zmocněnce] nemohl pozemky dále darovat žalované. S touto argumentací zamítl Okresní soud v [Anonymizováno] žalobu [Jméno zmocněnce] proti žalované o určení vlastnictví, a to rozsudkem ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]. V tomto rozsudku byla řešena jako otázka předběžná otázka plné moci pro [Jméno zmocněnce] k zastupování žalobkyně, přičemž soud uzavřel, že [Jméno zmocněnce] nebyl k uzavření darovací smlouvy vůbec oprávněn, byl oprávněn pouze ke směně, prodeji a koupi všech pozemků žalobkyně, ke koupi a směně pozemků na žalobkyni Uvedená plná moc nepředstavuje zmocnění k [Anonymizováno] smlouvy darovací, tedy smlouvy bezúplatné, kterou by se žalobkyně zbavovala svého majetku bez získání protihodnoty. Vzhledem k tomu, že se tímto způsobem [Jméno zmocněnce] nestal vlastníkem předmětných pozemků, jejichž vlastníkem je právě nadále žalobkyně (a to nehledě ke stavu zápisu v katastru nemovitostí), nemohl [Jméno zmocněnce] ani platně převést předmětné pozemky na žalovanou. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobkyně dovozuje ze skutečnosti, že v katastru nemovitostí je jako vlastník pozemků uvedena žalovaná.

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala. Žalovaná je výlučným vlastníkem předmětných pozemků a není jediný důvod, aby došlo ke změně vlastnických poměrů tak, že by se vlastníkem stala žalobkyně. Předmětná plná moc, která [Jméno zmocněnce] zmocňovala k zastupování žalobkyně, jej opravňovala ke všem právním jednáním s předmětnými pozemky a není rozhodující, že mezi jednotlivými jednáními není zmíněno i darování. [jméno FO] [Jméno zmocněnce] nikdy platnost darování nezpochybňoval a domáhal se v řízeních u různých soudů v ČR vrácení daru pro nouzi či nevděk. Žalovaná dále namítala, že žalobkyně nemusela platně zmocnit [Jméno zmocněnce] ke svému zastupování v tomto řízení, a je proto otázkou, zda žalobkyně ví o tomto řízení a nejde jen o výsledek aktivity [Jméno zmocněnce]. Pakliže bude předložena plná moc k zastupování, měla by být v němčině, neboť žalobkyně je cizí státní příslušnicí a češtině vůbec nerozumí slovem, natož písmem a žalovaná má za to, že vůbec neví, k čemu [Jméno zmocněnce] případně zmocnila, a to ani v minulosti.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalobkyně plnou mocí ze dne [datum] zmocnila svého otce [Jméno zmocněnce], aby ji obhajoval, resp. ve všech právních věcech zastupoval, aby vykonával veškeré úkony s tím související, zejména přijímal doručované písemnosti, podával návrhy a žádosti, uzavíral smíry a narovnání, uznával uplatněné nároky, vzdával se nároků, podával opravné prostředky, námitky nebo rozklad a vzdával se jich, vymáhal nároky, plnění nároků přijímal, jejich plnění potvrzoval, dědictví odmítal nebo neodmítal, to vše i tehdy, když je podle právních předpisů zapotřebí zvláštní plné moci. Žalobkyně tuto plnou moc udělila i v rozsahu práv a povinností podle trestního řádu, občanského soudního řádu, správního řádu a zákoníku práce a jako zvláštní plnou moc ke směně, prodeji a koupi všech jejich pozemků, koupi, směnu pozemků na její osobu, přihlašování, přehlašování i odhlašování všech dopravních prostředků na její osobu. Podpis žalobkyně na plné moci byl úředně ověřen /viz plná moc na č. l. 44/. Otec žalobkyně [Jméno zmocněnce] coby obdarovaný a žalobkyně coby dárkyně uzavřeli dne 30. 5. 2019 darovací smlouvu, jejímž předmětem byl bezúplatný převod vlastnického práva k pozemkům. Při podpisu této smlouvy žalobkyni zastupoval sám [Jméno zmocněnce], a to na základě plné moci ze dne [datum]. Oba podpisy [Jméno zmocněnce] na této smlouvě byly úředně ověřeny /viz darovací smlouva ve spise [Anonymizováno] na č. l. 100-102/. Před tímto převodem byla v katastru nemovitostí jako vlastník pozemků zapsána žalobkyně, kdy nabývacím titulem byla darovací smlouva ze dne [datum] /viz výpis[Anonymizováno]z katastru nemovitostí na č. l. 75/. Otec žalobkyně [Jméno zmocněnce] coby dárce a žalovaná coby obdarovaná následně uzavřeli dne [datum] darovací smlouvu, jejímž předmětem byl bezúplatný převod vlastnického práva k pozemkům. Současně bylo touto smlouvou zřízeno věcné právo zákazu zcizení a zatížení pozemků bez souhlasu dárce /viz darovací smlouva ve spise [Anonymizováno] na č. l. 103-105/. V katastru nemovitostí je žalovaná zapsána jako vlastník pozemků, kdy nabývacím titulem je darovací smlouva ze dne [datum] /viz výpis z katastru nemovitostí ve spise [Anonymizováno] na č. l. 23, výpis z katastru nemovitostí na č. l. 71/[Anonymizováno]

4. Rozsudkem ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], Okresní soud v [Anonymizováno] zamítl žalobu [Jméno zmocněnce], kterou se vůči žalované domáhal určení, že je vlastníkem specifikovaných pozemků v k. ú. [adresa] a v k. ú. [adresa]. Žaloba na určení původně směřovala i vůči pozemkům specifikovaných ve výroku tohoto rozsudku v k. ú. [adresa], ale s ohledem na výlučnou místní příslušnost byla tato část žaloby vyloučena k samostatnému projednání a postoupena k Okresnímu soudu v Lounech, kde je tato věc projednávána pod sp. zn. [Anonymizováno], přičemž toto řízení je přerušeno do skončení řízení nyní projednávaného. V citovaném rozsudku ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], Okresní soud v [Anonymizováno] uvedl, že předpokladem pro rozhodnutí o vrácení sporných pozemků jako daru pro nevděk (čehož se žalobce domáhal) je, že se žalobce a následně i žalovaná jakožto navazující vlastník stal/stala vlastníkem daných pozemků. Dospěl přitom k závěru, že [Jméno zmocněnce] na základě plné moci, kterou mu [Anonymizováno] [Anonymizováno] (nynější žalobkyně) udělila dne [datum], nebyl k uzavření darovací smlouvy ze dne [datum] oprávněn, neboť tato plná moc jej opravňovala pouze ke směně, prodeji a koupi pozemků [Anonymizováno] [Anonymizováno] a ke koupi a směně pozemků na [Anonymizováno] [Anonymizováno]. K uzavření darovací smlouvy, kterou by se [Anonymizováno] [Anonymizováno] zbavovala svého majetku bez získání protihodnoty, však oprávněn nebyl, a tudíž se [Jméno zmocněnce] na základě dané smlouvy vlastníkem pozemků nestal a nemohl je následně platně převést na žalovanou. Vlastníkem daných pozemků je tedy nadále [Anonymizováno] [Anonymizováno], bez ohledu na stav zápisu v katastru nemovitostí. Soud se neztotožnil s tím, že by zmocněnec byl na základě plné moci ze dne [datum] oprávněn jednat ve všech právních věcech zastupované. Plná moc se týkala obecně zastupování [Anonymizováno] [Anonymizováno] v jednotlivých typech řízení před jednotlivými státními orgány, co do činění právních úkonů byla jednoznačně vymezena konkrétními typy právních úkonů, mezi nimiž však rozhodně nebylo bezúplatné darování /viz protokol o jednání ze dne [datum] u OS v [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno] na č. l. 68-70, rozsudek OS v [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] na č. l. 39-43/[Anonymizováno]

5. Rozsudkem ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], Okresní soud v [Anonymizováno] vyhověl části podané žaloby projednávané v této věci, z níž bylo toto řízení vyloučeno k samostatnému projednání, týkající se určení vlastnického práva k pozemkům v obvodu Okresního soudu v [Anonymizováno], tj. pozemků v k. ú. [adresa] a v k. ú. [adresa], když určil, že vlastníkem těchto pozemků je žalobkyně. Soud dospěl k závěru, že plná moc ze dne [datum] neopravňovala otce žalobkyně [Jméno zmocněnce] k uzavření darovací smlouvy ze dne [datum], a tedy jmenovaný se vlastníkem sporných pozemků nestal, neboť své zástupčí oprávnění překročil a žalobkyně se bezprostředně poté, co se o uzavření dané darovací smlouvy dozvěděla, domáhala nápravy daného stavu, tedy nelze dovodit, že by dané právní jednání dodatečně schválila ve smyslu § 446 o. z. Jelikož se vlastníkem sporných pozemků nestal právní předchůdce žalované [Jméno zmocněnce], nestala se jím následně ani žalovaná /viz protokol o jednání dne [datum] u OS v [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. l. 58-61, rozsudek OS v [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] na č. l. 84-88/.

6. Pro nadbytečnost pak byly zamítnuty návrhy žalobkyně na doplnění dokazování o listiny citované pod body 6 až 15 odůvodnění rozsudku Okresního soudu v [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno][Anonymizováno], tedy zejména pachtovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [Jméno zmocněnce], jejich vzájemná korespondence, oddací list, lékařské zprávy atd., a dále o darovací smlouvy, na základě nichž žalovaná získala nemovitosti v k. ú. [adresa], a to jelikož tyto listiny nemají žádnou relevanci k nyní projednávané věci, v níž je klíčovou právní otázka, zda byl [Jméno zmocněnce] oprávněn na základě předmětné plné moci darovat v zastoupení žalobkyně pozemky a zda podle darovací smlouvy ze dne [datum] nabyl vlastnické právo k pozemkům či nikoli, přičemž uvedené důkazní návrhy byly původně činěny v řízení, v němž se [Jméno zmocněnce] domáhal po žalované vrácení daru pro nevděk. Dále byly pro nadbytečnost zamítnuty návrhy žalobkyně na doplnění dokazování o svědecké výpovědi [jméno FO], narozené [datum], [Jméno žalované], narozené [datum] (tj. matky žalobkyně, nikoli žalované) a zástupce žalobkyně [Jméno zmocněnce]. Žalobkyně tyto důkazní návrhy označila, aniž by před tím učinila skutková tvrzení, která by měla být těmito důkazy prokázána. I k výslovnému dotazu soudu, jaká skutková tvrzení mají tyto důkazy prokázat, zástupce žalobkyně uvedl, že provedení důkazů nechává na úvazu soudu a žádná konkrétní skutková tvrzení nespecifikoval. A konečně soud zamítl návrh žalované na provedení účastnické výpovědi žalobkyně za účelem zjištění, zda její vůle v roce 2015 při sepsání plné moci směřovala též k darování. Tento důkazní návrh byl zamítnut, jelikož soudu se nepodařilo obstarat souhlas žalobkyně s její výpovědí, což je zákonnou podmínkou pro provedení tohoto důkazu.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle § 441 odst. 1 o. z. ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Podle odstavce druhého zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

9. Podle § 446 o. z. překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.

10. Podle § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle odstavce druhého Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

11. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

12. Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Podle odstavce druhého jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

13. Podle § 159a odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. Podle odstavce třetího v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány.

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

15. Jelikož jde o určovací žalobu ve smyslu § 80 o. s. ř., soud se musel nejprve zabývat tím, zda žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Jelikož v daném případě žalobkyně, která není zapsána jako vlastník pozemků v katastru nemovitostí, o sobě tvrdí, že je vlastníkem těchto pozemků, má podle ustálené judikatury na tomto určení naléhavý právní zájem (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4593/2010). Soud tedy shledal tuto podmínku za splněnou.

16. Jak již bylo uvedeno, v této věci jsou klíčové dvě sporné právní otázky, a sice zda byl [Jméno zmocněnce] oprávněn na základě předmětné plné moci ze dne [datum] darovat v zastoupení žalobkyně pozemky a zda podle darovací smlouvy ze dne [datum] nabyl vlastnické právo k pozemkům či nikoli, potažmo zda [Jméno zmocněnce] následně platně převedl vlastnické právo k pozemkům na žalovanou darovací smlouvou ze dne [datum]. Základ projednávaného sporu tak spočívá v rozsahu oprávnění, které pro [Jméno zmocněnce] vyplývalo z plné moci ze dne [datum].

17. Shora uvedené právní otázky již byly dvakrát posuzovány v jiných soudních řízeních, a to v řízení před Okresním soudem v [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno], kde konečné rozhodnutí již nabylo právní moci, a v řízení sp. zn. [Anonymizováno] kde konečné rozhodnutí dosud právní moci nenabylo. Ani v jednom z těchto řízení nebyly tyto právní otázky řešeny přímo ve výroku příslušných rozsudků, a proto jejich řešení není pro jiné soudy přímo závazné podle § 159a[Anonymizováno]odst. 1 a 3 o. s. ř. Tyto otázky však Okresní soud v [Anonymizováno] zkoumal jako otázky předběžné. Jestliže je nějaká otázka řešena jako předběžná, neprojeví se to přímo ve výroku rozhodnutí o věci samé, ale v jeho odůvodnění. Proto platí, že posouzení předběžné otázky nevytváří překážku věci pravomocně rozhodnuté. Nicméně ve smyslu § 135 odst. 2 o. s. ř. soud musí z dříve provedeného řešení předběžné otázky vycházet, což v praxi znamená, že soud může předběžnou otázku posoudit jinak, musí se však v takovém případě vypořádat s tím, proč z dříve přijatých závěrů o stejné předběžné otázce nevycházel (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3298/2011).

18. V řízení sp. zn. [Anonymizováno] Okresní soud v [Anonymizováno] dospěl k závěru, že plná moc ze dne [datum] nepředstavuje zmocnění k uzavření smlouvy darovací, tedy smlouvy bezúplatné, kterou by se žalobkyně zbavovala svého majetku bez získání protihodnoty. Vzhledem k tomu, že se tímto způsobem [Jméno zmocněnce] nestal vlastníkem předmětných pozemků, jejichž vlastníkem je právně nadále žalobkyně, nemohl [Jméno zmocněnce] ani platně převést předmětné pozemky na žalovanou. Okresní soud v [Anonymizováno] se neztotožnil s argumentací žalované, že [Jméno zmocněnce] byl oprávněn jednat ve všech právních věcech podle obsahu plné moci vystavené žalobkyní, čímž se nahrazuje absence konkrétních titulů vyjmenovaných v plné moci. Plná moc jako taková se totiž týkala obecně zastupování žalobkyně v jednotlivých typech řízení před státními orgány, co do činění právních jednání byla jednoznačně vymezující konkrétními typy právních jednání, mezi nimiž rozhodně nebylo bezúplatné darování.

19. V řízení sp. zn. [Anonymizováno], v němž rozsudek ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] na č. l. 84-88, dosud nenabyl právní moci, Okresní soud v [Anonymizováno] uzavřel, že plná moc zmocňovala [Jméno zmocněnce] v neomezeném rozsahu k zastupování žalobkyně ve všech typech řízení před různými státními orgány (tj. v této části jde o generální procesní plnou moc), ohledně hmotněprávních jednání je však rozsah zmocnění vymezen konkrétními typy právních jednání, které je zástupce oprávněn za žalobkyni činit (tedy jde o speciální plnou moc k vymezeným typům hmotněprávních jednání). Konkrétně ve vztahu k pozemkům byl [Jméno zmocněnce] oprávněn ke směně, prodeji a koupi. Z jazykového a logického výkladu plné moci pak soud dospěl k závěru, že úmyslem žalobkyně bylo udělit zmocnění pouze k vyjmenovaným právním jednáním. Plná moc tak neopravňovala [Jméno zmocněnce] k uzavření darovací smlouvy, a tedy jmenovaný se nestal vlastníkem předmětných pozemků. Dále soud uzavřel, že [Jméno zmocněnce] předpokládal, že mu byla udělena generální plná moc, a proto se zprvu domáhal po žalované sám vrácení daru pro nevděk či nouzi. Tentýž závěr však nelze dovodit ve vztahu k žalobkyni, která o uzavření darovacích smluv zprvu nevěděla a jakmile se o nich dozvěděla, požadovala po svém otci nápravu daného právního stavu, což vyústilo též v podání nyní projednávané žaloby, a nelze tak dovodit, že by uzavření darovací smlouvy ze dne [datum] dodatečně schválila ve smyslu § 446 o. z.

20. Zdejší soud v nyní projednávané věci na základě provedeného dokazování neshledal žádný důvod se od řešení těchto předběžných otázek odchýlit. Soud je stejně přesvědčen o tom, že plná moc ze dne [datum] neopravňovala [Jméno zmocněnce] k darování pozemků ve vlastnictví žalobkyně. Touto plnou mocí, jak vyplývá z gramatického výkladu, žalobkyně svého otce zmocnila ke svému zastupování v celé škále právních jednání. Tato právní jednání lze rozdělit do dvou kategorií. V první části plná moc zmocňuje převážně k procesněprávním jednáním, popřípadě hmotněprávním jednáním, která mají přímou souvislost s procesním právem, přičemž v této části i plná moc odkazuje na procesní kodexy. Plná moc v této části zmocňuje k obhajování, respektive zastupování ve všech právních věcech a následně vyjmenovává některá konkrétní právní jednání, a to například zmocňuje k podávání návrhů, žádostí, opravných prostředků, uzavírání smírů apod. Lze tak uzavřít, že v této části jde o generální procesní plnou moc. Ostatně i termín „právní věc“ je v justičním slangu užíván k označení konkrétní kauzy, tedy konkrétního soudního řízení. V druhé části pak plná moc uděluje zvláštní zmocnění k ryze hmotněprávním jednáním spočívajících ve směně, prodeji a koupi pozemků a přihlašování, přehlašování a odhlašování dopravních prostředků. V této části tak jde o speciální hmotněprávní plnou moc, nikoli plnou moc generální. Tuto interpretaci plné moci podporuje i její logický výklad. Jestliže by totiž mělo jít o generální plnou moc ke všem právním jednání za žalobkyni, nedává žádný smysl blíže vyjmenovávat jakákoli konkrétní právní jednání. Pokud tedy v části plné moci, která vyjmenovává hmotněprávní jednání ve vztahu k pozemkům chybí darování, je třeba učinit závěr, že bylo úmyslem žalobkyně oprávnění k darování pozemků z plné moci vyloučit.

21. V případě překročení smluvního zastoupení podle § 446 o. z. platí nevyvratitelná právní domněnka, že zmocnitel překročení schválil, neoznámil-li bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl, osobě, se kterou zmocněnec jednal, že s překročením nesouhlasí. To neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje. V daném případě klíčovým právním jednáním je uzavření darovací smlouvy ze dne [datum]. Při tomto právním jednání poněkud netradičně vystupuje jako zmocněnec i jako osoba, s níž zmocněnec jedná, tatáž osoba, a sice [Jméno zmocněnce]. Ten, jak vyplývá z okolností uzavření darovací smlouvy i z jeho následných kroků, kdy se nejprve sám domáhal po žalované vrácení daru pro nevděk či nouzi, o překročení zástupčího oprávnění nevěděl a pravděpodobně jednal v domnění, že jej plná moc zmocňovala i k darování. Žalobkyně, která trvale žije v zahraničí, o jejíž majetek v České republice se stará její otec [Jméno zmocněnce] na základě plné moci ze dne [datum], patrně o darovacích smlouvách z roku [Anonymizováno], na základě kterých se měla žalovaná stát vlastníkem předmětných pozemků, vůbec nevěděla. O překročení smluvního zastoupení se [Jméno zmocněnce] dozvěděl až z rozsudku Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]. Hned následující měsíc dne [datum] žalobkyně svému otci udělila novou plnou moc, a to mimo jiné ke svému zastupování ve věci určení vlastnictví k nemovitým věcem, která pak byla přiložena k podané žalobě projednávané v této věci, neboť ji podával [Jméno zmocněnce] v zastoupení žalobkyně. Z těchto okolností má soud shodně jako Okresní soud v [Anonymizováno] v řízení sp. zn. [Anonymizováno] za to, že žalobkyně bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděla o uzavření darovacích smluv a o překročení smluvního zastoupení ze strany svého otce, požadovala po něm nápravu daného právního stavu, pročež ho uvedenou plnou mocí zmocnila k zahájení nyní projednávaného soudního řízení o určení vlastnického práva. Žalobkyně tedy ve smyslu § 446 o. z. podle hodnocení soudu řádně oznámila osobě, se kterou zmocněnec jednal (tj. sám se sebou), že s překročením zastoupení nesouhlasí.

22. Na základě shora uvedených skutečností tak soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu ji vyhověl. Plná moc ze dne [datum] neopravňovala [Jméno zmocněnce] k darování předmětných pozemků, a nebyl proto oprávněn uzavřít darovací smlouvu ze dne [datum]. Tím, že tuto smlouvu uzavřel, překročil své zástupčí oprávnění, přičemž jakmile se žalobkyně o této smlouvě dozvěděla, pověřila svého otce, tedy jak zmocněnce, tak osobou, se kterou zmocněnec jednal, aby zvrátil zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí a aby bylo určeno, že žalobkyně je stále vlastníkem pozemků, a tudíž se ve věci neuplatní nevyvratitelná domněnka podle § 446 o. z. Jelikož se tak [Jméno zmocněnce] nestal vlastníkem předmětných pozemků podle darovací smlouvy ze dne [datum], nemohl následně převést vlastnické právo na žalovanou, a vlastníkem pozemků je tak stále žalobkyně, která vlastnické právo k pozemkům nabyla na základě darovací smlouvy ze dne [datum] a které taktéž svědčil zápis v katastru nemovitostí před zápisem vkladu na základě darovací smlouvy ze dne [datum][Anonymizováno]

23. K otázce platnosti zastoupení žalobkyně v tomto soudním řízení pak soud pro úplnost uvádí, že usnesením ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] rozhodnuto o tom, že podpisy na plné moci k zastupování žalobkyně musí být úředně ověřeny, přičemž žalobkyně byla vyzvána k předložení plné moci s úředně ověřeným podpisem. Zástupce žalobkyně [Jméno zmocněnce] poté soudu předložil dvě plné moci s úředně ověřenými podpisy, jimiž doložil své oprávnění v tomto řízení zastupovat žalobkyni. Jde o plnou moc ze dne [datum], kterou žalobkyně zmocnila k zastupování svou matku [Jméno žalované], narozenou [datum] (nikoli žalovanou), a dále plnou moc ze dne [datum], kterou [Jméno žalované], narozená [datum], zmocnila k zastupování žalobkyně [Jméno zmocněnce]. Originály plných mocí zástupce žalobkyně předložil při jednání soudu dne [datum]. Zástupce žalobkyně pak později v řízení předložil ještě další plnou moc ze dne [datum], kterou žalobkyně zmocnila k zastupování již přímo [Jméno zmocněnce], přičemž i zde byl podpis žalobkyně úředně ověřen. Všechny tři plné moci jsou vyhotoveny v českém jazyce. Soud uvádí, že těmito plnými mocemi považuje oprávnění [Jméno zmocněnce] k zastupování žalobkyně v tomto řízení za prokázané. Jelikož podpisy byly úředně ověřeny, soud vychází z předpokladu, že tyto listiny byly skutečně podepsány žalobkyní, dokud nebude prokázán opak. Skutečnost, že plné moci jsou vyhotoveny v českém jazyce, přičemž dle tvrzení žalované strany žalobkyně českému jazyku nerozumí, není vadou tohoto právního jednání. Žalobkyni nic nebrání činit právní jednání v libovolném jazyce, nadto skutečnost, že žalobkyně nerozumí českému jazyku nebyla v řízení postavena na jisto, když zástupce žalobkyně uváděl přesný opak s tím, že žalobkyně má české občanství, 30 let v Čechách žila, hovoří několika jazyky a živí se jako tlumočnice.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení vypočtených v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 800 Kč představující 300 Kč za každý ze šesti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky spočívající v podání návrhu ve věci samé, dvakrát příprava účasti na jednání, dvakrát účast na jednání, vyjádření ve věci samé ze dne 3. 3. 2025, a to dle § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

25. Pro úplnost soud uvádí, že na jednání dne 17. 6. 2025 zástupce žalobkyně žádal přiznat náhradu nákladů řízení, jejíž vyčíslení předloží se souhlasem soudu ve lhůtě 10 dnů. Ve stanovené lhůtě však zástupce žalobkyně vyčíslení nákladů nepředložil. Soud tedy při výpočtu nákladů vycházel toliko z obsahu spisu. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátkou [tituly před jménem] [jméno FO], která v zastoupení žalobkyně podala k Okresnímu soudu v [Anonymizováno] dne [datum] vyjádření ve věci samé v řízení sp. zn. [Anonymizováno]. Jde tak o úkon právní služby učiněný v jiném soudním řízení, a nadto žalobkyni již byla za tento úkon přiznána náhrada nákladů rozsudkem Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]. Dále soud již nerozhodoval o náhradě nákladů za zaplacený soudní poplatek. V této věci žalobkyně uhradila v řízení u Okresního soudu v [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] 12/[Anonymizováno] soudní poplatek v celkové výši 25 000 Kč, tj. ve výši 5 000 Kč za pozemky v každém katastrálním území. Jelikož předmětem tohoto řízení jsou pozemky pouze v katastrálním území [adresa], část soudního poplatku odpovídající tomuto řízení by činila 5 000 Kč. Jelikož však Okresní soud v [Anonymizováno] v rozsudku ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], přiznal žalobkyni v rámci nákladového výroku náhradu za celý zaplacený soudní poplatek ve výši 25 000 Kč, zdejší soud o této náhradě již znovu nerozhodoval.