17 C 393/2013

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Frumarem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazují: -) nemovité věci, a to budova [adresa] (objekt bydlení) nacházející se na parcele parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, parcela parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, a parcela parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, -) movité věci, a to [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], rok výroby 2000, [VIN kód], zařízení ložnice sestávající se z dvojlůžka, dvou nočních stolů, toaletní skříňky se zrcadlem a dvou šatních skříní s nástavcem v provedení imitace buk, televizor LCD SONY, úhlopříčka 51 cm, zařízení obývacího pokoje sestávající se z kožené sedací soupravy tmavě hnědé barvy v sestavě trojsedák, dvojsedák a krajní díl s opěrkou, TV stolku, nábytkové stěny [jméno] sestávající se ze čtyř skříněk, vše v provedení tmavé dřevo, dámský kožich, zařízení dětského pokoje v přízemí sestávající se ze dvou válend, knihovny, sektorového nábytku, v provedení světlý dub, zařízení dětského pokoje v podkroví sestávající se z dvoulůžka, knihovny, sektorového nábytku, v provedení světlý dub, zařízení kuchyně sestávající se z mikrovlnné trouby Delonghi, kuchyňského stolu ve tvaru obdélníku, židlí a lavice v provedení dýha, čalouněné, lednice s mrazákem Elektrolux, mrazák Calex, pračka Whirpool 800, pingpongový stůl [příjmení] s příslušenstvím, rozkládací a zůstatkové hodnoty navigace TOMTOM, videokamery, kuchyňské linky [jméno] s volně stojícím sporákem [příjmení], -) pohledávka vůči [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], ve výši 29 884,82 Kč představující zůstatek finančních prostředků ve výši 29 884,82 Kč na účtu č. [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba] ke dni 17. 9. 2010.

II. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazují: -) movité věci, a to šicí stroj zn. Veritas, skříňkový, hudební věž kombinace [příjmení] se skříní, pracovní stůl se svěrákem a nářadím, ponorné čerpadlo zn. Jubila, autogenní souprava na vozík s příslušenstvím a zůstatkové hodnoty televizoru zn. Panasonic a stolní vrtačky Jihokov, -) pohledávka vůči [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], ve výši 606 557,03 Kč představující zůstatek finančních prostředků ve výši 606 557,03 Kč na účtu [číslo] vedeném u [právnická osoba] ke dni 17. 9. 2010, -) finanční prostředky ve výši 1 113 807,35 Kč na podílových fondech spravovaných [anonymizováno] kapitálovou [právnická osoba] a. s., se sídlem [adresa], [IČO], ke dni 17. 9. 2010, -) pohledávka vůči [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], ve výši 448 751 Kč představující odbytné ve výši 448 751 Kč z pojistné smlouvy o kapitálovém životním pojištění [číslo] ke dni 17. 9. 2010, -) částka 300 000 Kč, kterou žalovaný vybral z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] dne 13. 9. 2010.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na úplné vyrovnání podílů ze zaniklého společného jmění manželů částku 23 717 840,94 Kč do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na nákladech řízení státu částku 99 579,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na nákladech řízení státu částku 99 579,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 20. 8. 2013 ve znění doplnění domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů vzniklého za trvání manželství se žalovaným uzavřeného dne [datum] před [stát. instituce] a rozvedeného rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Předmětem vypořádání žalobkyně učinila tento majetek: 1) nemovité věci, a to budovu [adresa] (objekt bydlení) nacházející se na parcele parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, parcelu parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, a parcelu parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, jejichž hodnotu žalobkyně odhadla na částku 3 000 000 Kč, 2) osobní automobil Nissan Almera TINO, [registrační značka], rok výroby 2000, [VIN kód], jehož hodnotu žalobkyně odhadla na částku 30 000 Kč, 3) hodnotu členského podílu žalovaného v družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec], sídlem [adresa žalovaného], [IČO], ke dni zániku manželství, jehož hodnotu žalobkyně odhadla na částku 30 000 000 Kč, 4) hodnotu členského podílu žalovaného v družstvu KOVIN, družstvo invalidů, sídlem [adresa žalovaného], [IČO], ke dni zániku manželství, jehož hodnotu žalobkyně odhadla na částku 15 000 000 Kč, 5) finanční prostředky ze stavebního spoření ve výši 194 837,39 Kč, kdy žalobkyně uzavřela dne 27. 6. 2002 se Všeobecnou stavební spořitelnou [právnická osoba] smlouvu o stavebním spoření [číslo] žalovaný zfalšoval podpis žalobkyně na ukončení smlouvy a dne 1. 4. 2010 si nechal vyplatit finanční prostředky naspořené na tomto účtu stavebního spoření č. [bankovní účet] ve výši 194 837,39 Kč na svůj účet [číslo] [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], 6) blíže neurčené finanční produkty žalovaného u [právnická osoba], 7) blíže neurčené finanční prostředky na podílových fondech spravovaných [anonymizováno] kapitálovou [právnická osoba] a. s., 8) finanční prostředky na investičním životním pojištění u [právnická osoba] (smlouva [číslo]), 9) finanční prostředky na stavebním spoření u Všeobecné stavební spořitelny [právnická osoba] (smlouva [číslo]), 10) částku 300 000 Kč, kterou žalovaný vybral z účtu vedeného na jeho jméno u [právnická osoba] dne 13. 9. 2010 a 11) finanční prostředky na účtu žalobkyně č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba]

2. Žalovaný učinil předmětem vypořádání tento majetek: 1) nemovité věci shodně jako žalobkyně, přičemž učinil nesporným, že jsou ve společném jmění manželů, 2) členský podíl žalobkyně u družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] a družstva [anonymizováno], družstvo invalidů, přestože má za to, že podíly v družstvech do společného jmění manželů nespadají a jejich hodnota je nulová, neboť jsou nepřevoditelné a nelze je ocenit. U družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] jsou členská práva a povinnosti dle stanov nepřevoditelná, u družstva [anonymizováno], družstvo invalidů, jsou omezeně převoditelná se souhlasem členské schůze s dohodou o tomto převodu, který není možno nijak právně vynutit. Dle stanov a obchodního zákoníku účinných ke dni zániku manželství byla členská práva a povinnosti nepřevoditelná, případně omezeně převoditelná, člen družstva má nárok toliko na vypořádací podíl, eventuálně na podíl na likvidačním zůstatku, a to za situace, kdy by zaniklo jeho členství v družstvu nebo kdyby došlo k zániku družstva likvidací. Způsob určení výše vypořádacího podílu a podílu na likvidačním zůstatku plyne ze stanov a obchodního zákoníku. Žalovaný dále poukazoval na to, že základní členský vklad do družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] byl vložen před uzavřením manželství a nárok na podíl v družstvu tak vznikl pouze žalovanému a nespadá do společného jmění manželů, možno by bylo ocenit pouze další členský vklad, a to jako vnos do společného jmění manželů. Členská práva a povinnosti z členství v těchto družstvech, nepředstavovala majetkovou hodnotu, se kterou by mohla nakládat jiná osoba než člen družstva, čímž je vyloučeno, aby se staly součástí společného jmění manželů. Z procesní opatrnosti žalovaný učinil předmětem vypořádání rovněž členské podíly žalobkyně na obou uvedených družstvech. 3) movité věci, a to zařízení ložnice sestávající se z dvojlůžka, dvou nočních stolů, toaletní skříňky se zrcadlem a dvou šatních skříní s nástavcem v provedení imitace buk, televizor LCD, úhlopříčka cca 54 cm, navigace do automobilu zn. TOMTOM, videokamera neznámé značky, zařízení obývacího pokoje sestávající se z kožené sedací soupravy tmavě hnědé barvy v sestavě trojsedák, dvojsedák a krajní díl s opěrkou, TV stolku, nábytkové stěny sestávající se ze čtyř skříněk, vše v provedení tmavé dřevo, dámský norkový kožich, zařízení dětského pokoje v přízemí sestávající se ze dvou válend, knihovny, sektorového nábytku, v provedení světlý dub, zařízení dětského pokoje v podkroví sestávající se z dvoulůžka, knihovny, sektorového nábytku, v provedení světlý dub, zařízení kuchyně sestávající se z kuchyňské linky včetně samostatně stojícího plynového sporáku a mikrovlnné trouby, kuchyňského stolu ve tvaru obdélníku, židlí a lavice v provedení dýha, čalouněné, lednice s mrazákem a mrazák neznámé značky, pračka neznámé značky, pingpongový stůl s příslušenstvím, rozkládací, přičemž tyto žalovaný navrhl přikázat do výlučného vlastnictví žalobkyně, dále televizor zn. Panasonic, plazma, šicí stroj zn. Veritas, skříňkový, hudební věž kombinace [příjmení] se skříní, vrtačka stolní zn. Jihokov, soustruh malý stojanový, kompresor pístový s nádobou, modré barvy, pracovní stůl se svěrákem a nářadím, ponorné čerpadlo zn. Jubila a autogenní souprava na vozík včetně lahví, ventilů, hadic a sady hořáků, přičemž tyto žalovaný navrhl přikázat do jeho výlučného vlastnictví, 4) osobní automobil Nissan Almera TINO shodně jako žalobkyně, přičemž žalovaný tento automobil navrhl přikázat do výlučného vlastnictví žalobkyně, 5) blíže neurčené zůstatky na bankovních účtech, účtech stavebního spoření, důchodového či životního pojištění a všechny blíže nespecifikované obdobné bankovní i nebankovní produkty žalobkyně, 6) žalovaný uplatňoval vnos do společného jmění manželů ze svých výlučných prostředků, když tvrdil, že peníze na účtu [číslo] [bankovní účet] došlé na tento účet v roce 2005 v částce 483 000 Kč jsou jeho, kdy tyto jsou z prodeje nemovitostí v jeho výlučném vlastnictví a nespadají do společného jmění manželů, v průběhu řízení žalovaný na uplatnění tohoto vnosu do společného jmění manželů nadále netrval. 7) žalovaný učinil nesporným, že stavební spoření [číslo] u Všeobecné stavební spořitelny [právnická osoba] zrušil dne 1. 4. 2010 a částku 194 837,39 Kč si nechal převést na svůj účet [číslo] [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], který je rovněž předmětem vypořádání, tudíž se jeho stav ke dni rozvodu o tuto částku navýšil. 8) Ohledně částky 300 000 Kč, kterou měl vybrat z účtu vedeného na jeho jméno u [právnická osoba] dne 13. 9. 2010 uvedl, že tuto částku učinila žalobkyně předmětem vypořádání společného jmění manželů až po uplynutí tříleté prekluzivní lhůty a nelze se jí tak zabývat.

3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

4. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 22. 5. 2013, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván ke smírnému řešení věci.

5. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], že tímto rozsudkem bylo rozvedeno manželství účastníků, které bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce], přičemž příčiny rozvratu manželství byly shledány na obou stranách, kdy mezi účastníky vznikaly spory v oblasti pracovní, v důsledku kterých mezi nimi docházelo k hádkám, účastníci spolu přestali trávit volný čas a ztratili citové pouto, což vedlo k nalezení nové partnerky ze strany manžela.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí, z informace o nemovitosti a ze shodných tvrzení účastníků, že ke dni 17. 9. 2010 měli účastníci ve společném jmění manželů nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec Olomouc, a to parcelu parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, na které stojí stavba [adresa] (objekt bydlení) a parcelu parc. [číslo] zahrada. Žalobkyně vlastnila podíl o velikosti 1/3 na nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], konkrétně na parcele parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] (rodinný dům) a na parcele parc. [číslo] zahrada, a to na základě usnesení soudu ve věci projednání dědictví [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Účastníci měli v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], konkrétně parcelu parc. [číslo] orná půda, a to na základě darovací smlouvy ze dne 8. 6. 1993.

7. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [jméno] [číslo] ze dne 30. 5. 2014, že nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec Olomouc, a to parcela parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, na které stojí stavba [adresa] (objekt bydlení) a parcela parc. [číslo] zahrada, podle stavu ke dni 17. 10. 2010 a k datu ocenění 21. 5. 2014, mají tržní hodnotu 3 450 000 Kč.

8. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 10. 5. 2017 doplněného písemně dne 20. 6. 2017 a ústně u jednání konaného dne 31. 8. 2017 a ze shodných tvrzení účastníků, že nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec Olomouc, a to parcela parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, na které stojí stavba [adresa] (objekt bydlení) a parcela parc. [číslo] zahrada, podle stavu ke dni 17. 9. 2010 a k datu ocenění 19. 4. 2017, mají obvyklou cenu 4 600 000 Kč, přičemž oba účastníci tuto cenu akceptovali.

9. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] [číslo] 2022 ze dne 18. 5. 2022, že nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec Olomouc, a to parcela parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, na které stojí stavba [adresa] (objekt bydlení) a parcela parc. [číslo] zahrada, podle stavu ke dni 17. 9. 2010 a k datu ocenění 18. 5. 2022, mají obvyklou cenu 7 700 000 Kč.

10. Ze shodných tvrzení účastníků, že osobní automobil Nissan Almera TINO, [registrační značka], rok výroby 2000, [VIN kód], nabyli za trvání manželství a jeho hodnota ke dni zániku manželství činila částku 20 000 Kč.

11. Ze shodných tvrzení účastníků, že za trvání manželství nabyli do společného jmění manželů movité věci, a to zařízení ložnice sestávající se z dvojlůžka, dvou nočních stolů, toaletní skříňky se zrcadlem a dvou šatních skříní s nástavcem v provedení imitace buk, televizor LCD, úhlopříčka cca 54 cm, navigaci do automobilu zn. TOMTOM, videokameru neznámé značky, zařízení obývacího pokoje sestávající se z kožené sedací soupravy tmavě hnědé barvy v sestavě trojsedák, dvojsedák a krajní díl s opěrkou, TV stolku, nábytkové stěny sestávající se ze čtyř skříněk, vše v provedení tmavé dřevo, dámský norkový kožich, zařízení dětského pokoje v přízemí sestávající se ze dvou válend, knihovny, sektorového nábytku, v provedení světlý dub, zařízení dětského pokoje v podkroví sestávající se z dvoulůžka, knihovny, sektorového nábytku, v provedení světlý dub, zařízení kuchyně sestávající se z kuchyňské linky včetně samostatně stojícího plynového sporáku a mikrovlnné trouby, kuchyňského stolu ve tvaru obdélníku, židlí a lavice v provedení dýha, čalouněné, lednici s mrazákem a mrazák neznámé značky, pračku neznámé značky, pingpongový stůl s příslušenstvím, rozkládací, televizor zn. Panasonic, plazma, šicí stroj zn. Veritas, skříňkový, hudební věž kombinace [příjmení] se skříní, vrtačku stolní zn. Jihokov, pracovní stůl se svěrákem a nářadím, pomocné čerpadlo zn. Jubila a autogenní soupravu na vozíku s příslušenstvím.

12. Ze znaleckého posudku soudního znalce [celé jméno znalce] [anonymizována dvě slova] - [rok] ze dne 1. 2. 2022, soud zjistil, že aktuální tržní ceny níže uvedených movitých věcí podle stavu ke dni 17. 9. 2010 jsou následující: kuchyňská linka zn. Elena s volně stojícím kombi sporákem zn. Mora činí částku 2 400 Kč, když tato položka již aktuálně neexistuje, neboť byla nahrazena novou kuchyňskou linkou, mikrovlnná trouba zn. Delonghi činí částku 300 Kč, rohová lavice + 2 židle + obdélníkový jídelní stůl v kuchyni činí částku 1 722 Kč, zařízení ložnice sestávající se z dvojlůžka, dvou nočních stolků, toaletní skříňky se zrcadlem, dvou šatních skříní s nástavcem, vše v imitaci buku činí částku 3 016 Kč, navigace TOMTOM činí částku 450 Kč, kdy tato navigace již aktuálně neexistuje, videokamera neznámé značky činí částku 1 000 Kč, kdy tato videokamera již aktuálně neexistuje, kožená sedací souprava hnědé barvy v obývacím pokoji činí částku 19 000 Kč, nábytková stěna [jméno] v mahagonové dýze v obývacím pokoji činí částku 1 471 Kč, televizní stolek mahagon v obývacím pokoji činí částku 319 Kč, dámský kožich mongolský pes činí částku 1 200 Kč, dětský pokoj v přízemí sestávající se ze dvou válend na nožkách, knihovny a sektorového nábytku v imitaci dubu činí částku 600 Kč, dětský pokoj v podkroví sestávající se z celočalouněného dvojlůžka, knihovna a sektorového nábytku v imitaci dubu činí částku 2 000 Kč, lednice s mrazákem Elektrolux činí částku 1 783 Kč, mrazák zn. Calex činí částku 225 Kč, pračka zn. Whirpool 800 činí částku 900 Kč, stůl pro stolní tenis [příjmení] dvoudílný s lubem činí částku 1 000 Kč, televizor LCD zn. Sony uhlopříčka 51 cm činí částku 1 500 Kč, televizor Panasonic, plazma činí částku 3 000 Kč, kdy tato položka již aktuálně neexistuje, šicí stroj Veritas skříňkový činí částku 605 Kč, hudební věž [příjmení] [jméno] 112 činí částku 2 250 Kč, vrtačka stolní zn. Jihokov činí částku 5 500 Kč, když tato položka již nebyla dohledána, stůl pracovní kovový se svěrákem zn. York 150 činí částku 5 000 Kč, tlakové ponorné čerpadlo typ 1P6011201 činí částku 4 500 Kč a autogenní souprava včetně vozíku a příslušenství činí částku 6 500 Kč.

13. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 20. 2. 2014 a 14. 5. 2014 včetně výpovědi smlouvy [číslo] sdělení ze dne 2. 4. 2010, že žalobkyně měla u tohoto finančního ústavu uzavřenou smlouvu o stavebním spoření [číslo] (účet stavebního spoření č. [bankovní účet]) ze dne 28. 6. 2002, která byla ukončena ke dni 1. 4. 2010 se stavem ke dni vypořádání v částce 194 837,39 Kč, která byla poukázána bankovním převodem na účet [číslo] [bankovní účet], státní podpora obdržená od MF ČR za rok 2010 ve výši 4 500 Kč byla dne 5. 10. 2010 odeslána rovněž na tento účet. Smlouva byla vypořádána na základě písemné výpovědi ze dne 25. 11. 2009, ve které jsou vyplněny osobní údaje a podpis žalobkyně. O ukončení smlouvy a vypořádání byla žalobkyně uvědomena dopisem ze dne 2. 4. 2010. Žalovaný měl u tohoto finančního ústavu uzavřenou smlouvu o stavebním spoření [číslo] (účet stavebního spoření č. [bankovní účet]) ze dne 19. 6. 2002, která byla ukončena ke dni 4. 4. 2013 se stavem ke dni vypořádání v částce 225 054,57 Kč.

14. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 2. 4. 2010, že platnost smlouvy o stavebním spoření [číslo] na základě prohlášení žalobkyně o přidělení cílové částky ke dni 1. 4. 2010 končí, přičemž stav účtu ke dni vypořádání činí částku 194 837,39 Kč, která bude poukázána bankovním převodem na účet [číslo] [bankovní účet].

15. Ze shodných tvrzení účastníků, že za trvání manželství byla žalobkyní dne 27. 6. 2002 uzavřena se Všeobecnou stavební spořitelnou [právnická osoba] smlouva o stavebním spoření [číslo] kterou žalovaný dne 1. 4. 2010 zrušil a částku 194 837,39 Kč si nechal za trvání společného jmění manželů převést na svůj účet vedený u [právnická osoba], který je předmětem vypořádání, tudíž se jeho stav ke dni rozvodu o tuto částku navýšil a bude v rámci tohoto vypořádán.

16. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 10. 9. 2018, že žalovaný měl u tohoto finančního ústavu uzavřenou smlouvu o stavební spoření [číslo] (účet stavebního spoření č. [bankovní účet]) ze dne 19. 6. 2002, která byla ukončena ke dni 4. 4. 2013 se stavem ke dni vypořádání v částce 251 092,06 Kč, částka 2 000 Kč byla převedena na smlouvu [číslo] částka 249 092,06 Kč byla poukázána bankovním převodem na účet [číslo].

17. Ze sdělení [anonymizováno] kapitálové [právnická osoba] a. s . ze dne 10. 2. 2014, že žalovaný měl ke dni 17. 9. 2010 na fondu„ IKS Balancovaný – dynamický“ zaknihované podílové listy v počtu 46 057, přičemž vlastní kapitál na jeden podílový list činí 2, [číslo], což v měně odpovídá částce 111 126,33 Kč, dále na fondu„ IKS Dluhopisový – PLUS“ zaknihované podílové listy v počtu 80 430, přičemž vlastní kapitál na jeden podílový list činí 1, [číslo], což v měně odpovídá částce 112 047,03 Kč a dále na fondu„ IKS Krátkodobých dluhopisů“ zaknihované podílové listy v počtu 578 071, přičemž vlastní kapitál na jeden podílový list je 1, [číslo], což v měně odpovídá částce 890 633,99 Kč. Žalobkyně není klientkou Investiční kapitálové [právnická osoba] a. s .

18. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] včetně stavového výpisu ze dne 2. 2. 2018, že žalovaný byl ke dni 2. 2. 2018 majitelem podílových listů [anonymizována tři slova] Resources v částce 47 979,26 Kč, CPR [příjmení] [jméno] [příjmení] v částce 621,69 EUR a KB Privátní správa aktiv D Excl. A. v částce 52 808,80 Kč. Podílové listy, které žalovaný ke dni 17. 9. 2010 vlastnil, byly investovány do více různých fondů.

19. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 14. 2. 2014, že žalovaný měl u tohoto finančního ústavu ke dni 17. 9. 2010 veden běžný účet [číslo] na kterém byl ke dni 17. 9. 2010 zůstatek ve výši 3 013 136,59 Kč, tento účet byl zrušen ke dni 23. 9. 2012, běžný účet [číslo] na kterém byl ke dni 17. 9. 2010 zůstatek ve výši 606 557,03 Kč a termínovaný účet [číslo] na kterém byl ke dni 17. 9. 2010 zůstatek ve výši 5 544,82 EUR, tento účet byl zrušen ke dni 13. 7. 2011. Žalobkyně u tohoto finančního ústavu žádné účty vedeny neměla.

20. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 20. 5. 2014 včetně výpisů z účtu žalovaného [číslo] za období od 1. 4. 2010 do 30. 9. 2010, že ke dni 2. 4. 2010 byla na tento účet žalovaného připsána částka 194 837 Kč z protiúčtu č. [bankovní účet]. Dne 13. 9. 2010 byla v hotovosti vybrána částka 300 000 Kč.

21. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 31. 1. 2018, že žalovaný má u tohoto finančního ústavu veden účet [číslo] se zůstatkem ve výši 369 217,20 Kč.

22. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 13. 2. 2014, že žalobkyně měla u této pojišťovny uzavřenou pojistnou smlouvu [číslo] o životním důchodovém pojištění, na kterém bylo ke dni 17. 9. 2010 evidováno odbytné ve výši 86 924 Kč a pojistnou smlouvu [číslo] o kapitálovém životním pojištění, na kterém bylo ke dni 17. 9. 2010 evidováno odbytné ve výši 61 431 Kč. Žalovaný měl u této pojišťovny uzavřenou pojistnou smlouvu [číslo] o kapitálovém životním pojištění, na kterém bylo ke dni 17. 9. 2010 evidováno odbytné ve výši 448 751 Kč.

23. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 31. 1. 2018, že žalobkyně měla u této pojišťovny uzavřeny dvě smlouvy o životním pojištění [číslo] ke kterým jsou registrovány dvě pojistné události, které ukončily jejich platnost (smlouva [číslo] dne 1. 6. 2011 a smlouva [číslo] dne 20. 5. 2011). Žalovaný měl u této pojišťovny uzavřeny dvě pojistné smlouvy o životním pojištění [číslo] [číslo] přičemž pojištění ze smlouvy [číslo] zaniklo dne 1. 6. 2008 a pojištění ze smlouvy [číslo] stále trvá.

24. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 11. 7. 2014, že žalobkyně má u tohoto finančního ústavu veden účet č. [bankovní účet] se zůstatkem ke dni 17. 9. 2010 v částce 29 884,82 Kč.

25. Z výpovědi žalobkyně jako účastníka řízení, že ke dni zániku společného jmění manželů měla veden účet č. [bankovní účet] u [právnická osoba] a dále penzijní připojištění, žádné další bankovní produkty či účty vedeny neměla.

26. Ze shodných tvrzení účastníků, že žalobkyně u [právnická osoba] žádné důchodové ani životní pojištění vedeno nemá, když toto zrušila a finanční prostředky si nechala vyplatit. Účet u [právnická osoba] má stále veden.

27. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě ke dni 20. 8. 2013, že v oddílu [anonymizováno], vložce [anonymizováno], je pod [IČO] od 28. 8. 1930 zapsáno družstvo [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec]. V oddílu [titul], vložce [číslo], je pod [IČO] od 30. 10. 2002 zapsáno družstvo [anonymizováno], družstvo invalidů.

28. Ze shodných tvrzení účastníků a sdělení družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] ze dne 22. 1. 2018, že žalobkyně se stala členkou družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] dne 1. 7. 1977 se základním členským vkladem ve výši 500 Kč, který byl splacen v roce 1978, další vklad byl vložen v roce 1992 ve výši 35 000 Kč a v roce 1994 ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně byla členkou družstva ke dni 17. 9. 2010 a stále je členkou. Žalovaný se stal členem družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] dne 2. 1. 1978 se základním členským vkladem ve výši 500 Kč, který byl splacen v roce 1978, další vklad byl vložen v roce 1991 ve výši 124 500 Kč, v roce 1992 ve výši 45 000 Kč, v roce 1993 ve výši 30 000 Kč a v roce 1994 ve výši 100 000 Kč. Žalovaný byl členem družstva ke dni 17. 9. 2010 a přestal být členem ke dni 31. 12. 2010 v důsledku zániku jeho pracovního poměru v družstvu.

29. Ze shodných tvrzení účastníků a sdělení družstva [anonymizováno], družstvo invalidů ze dne 29. 9. 2017, že oba účastníci se stali členy družstva [anonymizováno], družstvo invalidů za trvání manželství, žalobkyně se stala členkou dne 17. 12. 2007, byla členkou ke dni 17. 9. 2010 a nadále je členkou družstva bez pracovního poměru, přičemž do 29. 6. 2012 byla členkou s pracovním poměrem. Žalovaný je zakládajícím členem družstva od 25. 7. 2002, byl členem ke dni 17. 9. 2010 a nadále je členem s pracovním poměrem, přičemž po celou dobu je předsedou družstva.

30. Ze seznamu členů družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] ze dne 7. 1. 2011, že žalovaný byl k tomuto dni členem družstva a měl souhrnnou výši splacených členských vkladů v částce 300 000 Kč. Žalobkyně byla k tomuto dni členkou družstva a měla souhrnnou výši splacených členských vkladů v částce 40 000 Kč.

31. Ze seznamu členů družstva [anonymizováno], družstvo invalidů ze dne 9. 7. 2012, že žalovaný byl k tomuto dni členem družstva a měl souhrnnou výši splacených členských vkladů v částce 100 000 Kč. Žalobkyně byla k tomuto dni členkou družstva a měla souhrnnou výši splacených členských vkladů v částce 10 000 Kč.

32. Z notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 25. 7. 2002, sp. [značka automobilu] [rok], osvědčujícího obsah ustavující členské schůze družstva [anonymizováno], družstvo invalidů a schválení stanov, že tohoto dne byly schváleny stanovy družstva [anonymizováno], družstvo invalidů, ve kterých je mimo jiné uvedeno, že základní členský vklad činí částku 10 000 Kč a je splatný podáním přihlášky, člen se může účastnit podnikání družstva dalším členským vkladem, který je splatný do jednoho měsíce ode dne, kdy se k takovému vkladu za podmínek a podle stanov zavázal. Zakladatelem družstva byl mimo jiné žalovaný. Členem družstva může být fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a je způsobilá k právním úkonům, podmínkou členství je splacení základního členského vkladu a splnění podmínek zákona a stanov, členství vzniká přijetím za člena na základě písemné přihlášky či převodem členství, případně děděním. Družstvo zřídilo ke krytí svých potřeb nedělitelný fond ve výši 10 % zapisovaného základního kapitálu, který činí částku 50 000 Kč a který se ročně doplňuje nejméně o 10 % ročního čistého zisku až do doby, než výše fondu dosáhne částky rovnající se polovině zapisovaného základního kapitálu družstva. Tento se za trvání družstva nesmí použít k rozdělení mezi členy. Členská práva a povinnosti vyplývající z členství může člen družstva převést písemnou dohodou na jiného člena nebo jinou osobu, která není členem družstva a splňuje předpoklady pro vznik členství, což je podmíněno souhlasem členské schůze s dohodou o tomto převodu. Při zániku členství za trvání družstva má dosavadní člen nárok na vypořádací podíl, který se určí poměrem splacených členských vkladů člena k souhrnu splacených členských vkladů všech členů. Pro určení vypořádacího podílu je rozhodný stav vlastního kapitálu družstva podle účetní závěrky pro rok, v němž členství zaniklo snížený o částku, do níž družstvo vytváří nedělitelný fond.

33. Z notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 25. 4. 2003, sp. [značka automobilu] [číslo], osvědčujícího obsah rozhodnutí členské schůze družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] a schválení stanov, že tohoto dne byly schváleny stanovy družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec], ve kterých je mimo jiné uvedeno, že základní členský vklad činí částku 10 000 Kč a je splatný před vznikem členství, nejpozději ke dni doručení přihlášky, člen se může účastnit podnikání družstva dalším členským vkladem za podmínek dle stanov. Členem družstva může být fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a je způsobilá k právním úkonům. Před podáním přihlášky musí být mezi touto osobou a družstvem uzavřena pracovní smlouva, kterou se zakládá pracovní poměr k družstvu a musí být splacen základní členský vklad. Družstvo zřídilo ke krytí svých potřeb nedělitelný fond ve výši 10 % zapisovaného základního kapitálu, který činí částku 600 000 Kč a který se ročně doplňuje nejméně o 10 % ročního čistého zisku až do doby, než výše fondu dosáhne částky rovnající se částce převedené do tohoto fondu při přeměně družstva na družstvo podle obchodního zákoníku. Tento se za trvání družstva nesmí použít k rozdělení mezi členy. Při určování výše vypořádacího podílu člena se nepřihlíží k majetku, jenž je v nedělitelném fondu. Členská práva a povinnosti vyplývající z členství nemůže člen družstva převést na jinou osobu. Členský podíl představuje práva a povinnosti člena a jim odpovídající účast člena na činnosti družstva, tento je mírou účasti člena na čistém obchodním majetku i mírou pro určení výše majetkových nároků člena vyplývajících z členství podle stanov. Výše členského podílu se určuje k poslednímu dni účetního období z čistého obchodního majetku zjištěného účetní závěrkou, a to poměrem, v jakém byla na počátku účetního období výše členského podílu člena k celkové výši členských podílů všech členů. Pro tento účel se na výši členského podílu na počátku účetního období započte další členský vklad splatný k prvnímu dni účetního období, jestliže byl členem splacen řádně a včas. Takto zjištěná výše členského podílu se snižuje o podíl na zisku vyplacený za předchozí účetní období a o hodnotu dalšího členského vkladu vrácenou členu v průběhu tohoto dalšího účetního období. Při zániku členství za trvání družstva má člen nárok na vypořádací podíl, který se určí poměrem výše členského vkladu člena k celkové výši členských vkladů všech členů z čistého obchodního majetku sníženého o nedělitelný fond a rezervní fond, o část zisku, které je družstvo povinno přidělit do těchto fondů, o část zisku určenou k rozdělení mezi členy a o majetek dalších zajišťovacích fondů podle stanov.

34. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že tímto usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu žalovaného, aby soud jmenoval družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] hmotněprávního opatrovníka, konkrétně osobu, která není právním zástupcem družstva, právním zástupcem žádného z jeho členů nebo domnělých členů nebo osobou jim blízkou a nevystupuje v žádném řízení, ve kterém má družstvo [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] postavení účastníka řízení. Návrh byl zamítnut proto, že v obchodním rejstříku je řádně zapsána jako členka družstva žalobkyně, která je členkou družstva a zvoleným předsedou družstva (naposledy na členské schůzi družstva ze dne 15. 6. 2016), družstvo tedy má zvolený statutární orgán, který je oprávněn za družstvo v neomezeném rozsahu jednat a družstvo zastupovat, přičemž skutečnost, že navrhovatel má rozdílný názor oproti statutárnímu orgánu na další vedení družstva, případně nesouhlasí s opakovanými a stále opětovně konstatovanými závěry soudů o tom, že od roku 2011 již není členem družstva a nemůže proto účinně na členské schůzi hlasovat a za družstvo jednat, nemůže zakládat nezbytnost ustanovení hmotněprávního opatrovníka družstva tak, jak žalovaný navrhuje. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Olomouci, přičemž obě rozhodnutí jsou pravomocná.

35. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum], sp. zn. Dr [anonymizováno] [spisová značka], [spisová značka] a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], že tímto usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu žalovaného na změnu zápisu v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě – pobočka v Olomouci v oddílu [anonymizováno], vložce [anonymizováno], kterým by byla vymazána žalobkyně jako předsedkyně družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] a předsedou by byl zapsán žalovaný. Návrh by zamítnut proto, že žalovanému dne 31. 12. 2010 skončilo členství v družstvu a jako nečlen nemůže být zapsán jako předseda družstva. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Olomouci, přičemž obě rozhodnutí jsou pravomocná.

36. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 5. 2. 2015 doplněného písemně dne 6. 3. 2015 a ústně u jednání dne 18. 5. 2015, že tento ocenil obvyklou cenou ke dni zpracování znaleckého posudku ve stavu ke dni 17. 9. 2010 družstevní podíly žalobkyně a žalovaného v družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] a družstvu [anonymizováno], družstvo invalidů, k datu ocenění 17. 9. 2015 pro žalobkyni částkou 1 370 000 Kč a pro žalovaného částkou 13 700 000 Kč [ulice] hodnoty podílů jsou dosažitelné při převodu vlastnického práva a jsou určeny bez DPH. Základem tržní hodnoty je hodnota dosažitelná mezi potenciálním kupujícím a prodávajícím, kdy obě strany znají všechny relevantní fakta o jmění. Všechny relevantní faktory určující tržní hodnotu družstev musí být zohledněny, přičemž mezi ně patří zejména předmět činnosti družstva, majetková podstata družstva, způsob vyvíjení podnikatelské činnosti, vývoj postavení družstev v daném tržním segmentu a předpokládaný vývoj ekonomiky. Oba účastníci jsou k datu ocenění členy družstva [anonymizováno], družstvo invalidů, žalobkyně s podílem 10 000 Kč a žalovaný s podílem 100 000 Kč, kdy tento byl předsedou družstva, základní členský vklad činí 10 000 Kč. Oba účastníci jsou k datu ocenění členy družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec], žalobkyně s podílem 40 000 Kč a žalovaný s podílem 300 000 Kč, kdy tento byl předsedou družstva, základní členský vklad činí 10 000 Kč. Znalec po výpočtu hodnoty celého družstva výnosovou metodou od této hodnoty odečetl hodnotu nedělitelného fondu a dospěl k prodejné části hodnoty družstva, kterou vydělil počtem družstevních podílů (v družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec a číslo] podílů, v družstvu [anonymizováno], družstvo invalidů 14 podílů). Takto následně dospěl k hodnotě jednoho podílu v družstvu. Od čisté tržní hodnoty družstva je nutno odečíst nedělitelný fond proto, že jeho hodnota zůstane ve vlastnictví družstva, i když kterýkoli z členů ukončí své členství. Nedělitelný fond lze dělit pouze, pokud družstvo končí. Znalec je přesvědčen, že nepřevoditelnost podílu či omezení jeho převoditelnosti nemá vliv na hodnotu družstevního podílu.

37. Ze znaleckého posudku [právnická osoba] [číslo] ze dne 14. 5. 2015, že znalec [celé jméno znalce] při zpracování znaleckého posudku ze dne 5. 2. 2015 nepostupoval správně, když při ocenění družstevních podílů nepostupoval při ocenění družstev také majetkovou metodou. Dále došlo k významnému podhodnocení výsledné tržní hodnoty oceňovaných družstev v souvislosti s chybným zvolením hlavní oceňovací metody. Dále znalec chybně interpretoval vliv nedělitelného fondu na tržní hodnotu oceňovaných družstev odhadnutou výnosovou metodou. Jelikož družstvo [anonymizováno], družstvo invalidů, mělo vytvořený nedělitelný fond ve vyšší než povinné výši, nebylo nutno do něj nadále přispívat a nebylo správné ponížit tržní hodnotu družstva odhadnutou v rámci výnosové metody o výši celého nedělitelného fondu. Pokud by odečtení znalec neprovedl, zvýšila by se hodnota o 10 313 000 Kč.

38. Ze znaleckého posudku Mgr. [jméno] [příjmení] [číslo] – [číslo] ze dne 12. 8. 2015 se podává názor tohoto soudního znalce (se kterým se Ústav oceňování majetku Ekonomické fakulty, [obec] školy Báňské – Technické univerzity [obec] neztotožnil, což bylo sděleno u jednání dne 3. 6. 2020), že znalcem uváděné studie akcií s omezenou odporovatelností„ restricted stock“ ukazují, že diskonty dosahují vysokých hodnot od cca 13 % po 45 %, průměr tedy je 29 %, podle studií pre – IPO je medián diskontů od cca 33 % po 68 %, průměr tedy je o 50,5 %, průměr průměrných hodnot je 39,75 %. Znalec uvedl, že dle stanov od družstev je obchodovatelnost družstevních podílů na těchto družstvech silně omezena, potom by i hodnoty podílů na, družstvem s uvedenými aplikovanými diskonty, dosahovaly významně odlišných hodnot od stanovení hodnot podílů bez započtení diskontů jako alikvotní podíl na hodnotě celého vlastního kapitálu, jak je vypočteno ve znaleckém posudku [číslo]. Kromě obchodovatelnosti má vliv na hodnotu podílů i s nimi spojená kontrola nad společností. Podle literatury diskonty za kontrolu se pohybují v řádech desítek procent. Velikost prémie za omezenou obchodovatelnost udává autor [příjmení] v intervalu 40 – 50 %, průměrně tedy podle tohoto pramenu 45 %. Podle výsledků kontrolní prémie podle studie Mergerstat, je průměrná kontrolní prémie 33,1 % a medián 25 %. To vede k průměrnému diskontu 24,9 % a medián diskontu 20 %. Průměr z průměrné hodnoty uváděné [příjmení] a ze studie Mergerstat je 34,95 %. Pokud by tedy znalec aplikoval na hodnotu celého vlastního kapitálu uvedené průměrné hodnoty diskontů (39,75 % za omezenou obchodovatelnost a 34,95 % za kontrolní, byla by hodnota podílu nižší a byla by tvořena součinem hodnoty celého vlastního kapitálu a hodnot (1 – 0, [číslo]) x (1 – 0, [číslo]), tedy 0, [číslo] násobkem (tedy cca 39,19 %) hodnoty celého vlastního kapitálu. Ještě jednou se zdůrazňuje, že s názorem tohoto znalce se Ústav oceňování majetku Ekonomické fakulty, [obec] školy Báňské – Technické univerzity [obec] neztotožnil.

39. Ze znaleckého posudku [právnická osoba] [číslo] ze dne 5. 6. 2016 doplněného písemně dne 11. 9. 2016 a 7. 5. 2018 a ústně u jednání dne 23. 1. 2018, že znalecký ústav ocenil obvyklou cenou ke dni zpracování znaleckého posudku ve stavu ke dni 17. 9. 2010 družstevní podíly účastníků v družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] a družstvu [anonymizováno], družstvo invalidů, kdy pro žalobkyni činí hodnota členského podílu v družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] částku 3 987 000 Kč a v družstvu [anonymizováno], družstvo invalidů částku 1 515 000 Kč, pro žalovaného činí hodnota členského podílu v družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] částku 29 902 000 Kč a v družstvu [anonymizováno], družstvo invalidů částku 11 021 000 Kč. Znalecký ústav vzal jako základ hodnoty podílů jejich tržní hodnotu, což je hodnota, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi kupujícím a prodávajícím, kdy by strany jednaly informovaně a bez nátlaku. Členský podíl žalovaného v družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] činí 62,50 % a v družstvu [anonymizováno], družstvo invalidů 71,43 %. Členský podíl žalobkyně v družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] činí 8,33 % a v družstvu [anonymizováno], družstvo invalidů 7,14 %. Členský podíl v družstvu [anonymizováno], družstvo invalidů ve výši 7,14 % vlastní i družstvo [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec], proto bylo nutné ocenit též členský podíl družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] v družstvu [anonymizováno], družstvo invalidů. Pokud jde o metodu oceňování, znalecký ústav se ztotožnil s metodou oceňování uvedenou ve znaleckém posudku [právnická osoba] a metodu oceňování znalcem [celé jméno znalce] označil za chybnou. Ocenění členských podílů v družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] bylo provedeno na základě nároku na vypořádací podíl dle čl. 19 odst. 2 stanov, kdy žalovaný by měl u družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] nárok na vypořádací podíl ve výši 4 673 000 Kč a žalovaná ve výši 632 000 Kč. Ocenění členských podílů v družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] bylo dále provedeno na základě stanovení hodnoty jako podílu na likvidačním zůstatku družstva, kdy žalovaný by měl u družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] nárok na podíl na likvidačním zůstatku ve výši 29 902 000 Kč a žalovaná ve výši 3 987 000 Kč Ani na jeden způsob ocenění nemá vliv omezení obchodovatelnosti podílu, když družstvo nemá ovládající osobu. [příjmení] ocenění bylo provedeno dle likvidační metody. Ocenění členských podílů v družstvu [anonymizováno], družstvo invalidů bylo provedeno na základě metody čistých kapitalizovaných výnosů, kdy hodnota členského podílu v družstvu [anonymizováno], družstvo invalidů činí u žalovaného 11 021 000 Kč a u žalobkyně 1 102 000 Kč, dále na základě nároku na vypořádací podíl dle čl. 16 odst. 2 a 3 stanov, kdy žalovaný by měl u družstva [anonymizováno], družstvo invalidů nárok na vypořádací podíl ve výši 15 153 000 Kč a žalovaná ve výši 1 515 000 Kč a dále metodou podílu na likvidačním zůstatku, kdy žalovaný by měl u družstva [anonymizováno], družstvo invalidů nárok na podíl na likvidačním zůstatku ve výši 7 552 000 Kč a žalovaná ve výši 755 000 Kč. Nejvyššího ocenění je dosaženo u metody vypořádacího podílu, kterou lze použít pouze u žalobkyně, neboť vyplacení vypořádacího podílu žalovanému by vedlo k insolvenci. U tohoto byla proto použita metoda čistých kapitalizovaných výnosů. U jednání dne 23. 1. 2018 znalec uvedl, že nemohl odečíst část podílu u obou manželů na družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] nespadajícího do společného jmění manželů, který nabyli na základě základního členského vkladu vloženého před uzavřením manželství, kdy tuto skutečnost nevěděl, a nevěděl, jak a kdy jimi byly jednotlivé vklady vloženy. Toto ostatně nebylo předmětem sporu a proto to víceméně ani nezkoumal. V tomto ohledu je možno závěry znaleckého posudku jednoduše přepočítat, kdy by se odečetl poměr na podílu připadající na základní členský vklad od zjištěných hodnot. K tomu potřebuje vědět, zda v období od vložení základního kapitálu do právní moci rozvodu došlo ke zvýšení nebo snížení základního kapitálu, což zjistí jedině u toho družstva. Pokud manželé nabyli před manželství podíly ve stejné výši, takto ocenění poměrné části podílu nabyté před manželství bude totožné u obou. Znalci byla předložena zpráva na č. l. 632 spisu, ke které uvedl, že u žalovaného čísla sedí a u žalobkyně je rozdíl 500 Kč, kdy měla vložit dle zprávy více, než družstvo vykazuje. Na základě této zprávy je schopen podíly přepočítat. V rámci tohoto propočtu bude potřebovat zjistit, jaké vklady byly do družstva od vstupu účastníků do rozvodu manželství celkem učiněny i ze strany dalších členů družstva. Pokud byly všechny vklady do družstva učiněny jako peněžité, tak je schopen podíly spočítat pouze na základě informací o vložených peněžitých vkladech ze strany manželů, pokud ovšem byly vklady jiné než peněžité, bude k tomu potřebovat veškeré podklady. K tomu by potřeboval znát celou historii družstva od roku 1977 a všechna rozhodnutí valné hromady, kterými došlo ke zvýšení základního kapitálu, stanovy z roku 1977 a všechny stanovy, kterými se měnil základní kapitál. Pokud tyto podklady mít nebude, může provést ocenění pouze na základě předpokladu, že všechny vklady byly peněžité. U obou družstev podíly ocenil i přesto, že jsou nepřevoditelné nebo omezeně převoditelné, protože vždy je možno z družstva vystoupit a získat vypořádací podíl, pokud na ně družstvo nemá, šlo by do insolvence. Pokud jde o družstvo [anonymizováno], družstvo invalidů, podíly určil tak, že v případě žalobkyně použil hodnotu vypořádacího podílu, předpokládal, jakou částku by dostala žalobkyně v případě, že by požádala o vystoupení z družstva. U žalovaného tato metoda použít nešla, protože by byla pro družstvo likvidační, proto u něj použil metodu kapitalizovaných čistých výnosů, která oceňuje podnik, když žalovaný by se domohl této částky tak, že by družstvo prodalo podnik dobrovolně nebo v insolvenci nebo by přesvědčil ostatní členy družstva na změnu právní formy na s. r. o. Je to určeno z čisté hodnoty podniku, nejsou odečteny náklady insolvence. K ocenění raději nepoužil substanční metodu, protože nebyla vhodná a protože znalec vždy zvolí z množství metod dvě, které se mu zdají nejvhodnější. Pokud jde o družstvo [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec], zde u žalobkyně i žalovaného použil likvidační metodu. Použil ji proto, že metoda kapitalizovaných čistých výnosů nešla použít, družstvo vykazuje malé zisky, metodu vypořádacího podílu nepoužil, protože to vyšlo méně než likvidační metoda. Vždy musí použít metodu, za kterou je možno podíl žalovaného prodat, a to tu nejvyšší cenu. Ocenění podílu u družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] likvidační metodou odpovídá podílu na likvidačním zůstatku žalovaného. Okolnost, že žalovaný již není členem družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec], nemá na ocenění jeho podílu vliv, žalovaný má pořád nárok na vypořádací podíl, tedy hodnota podílu žalobkyně se o hodnotu podílu žalovaného nezvýšila. Pouze za situace, kdyby družstvu zanikla povinnost vyplatit vypořádací podíl žalovanému, zanikl by tento závazek družstva a o jeho hodnotu by se zvýšila hodnota samotného družstva a tím i hodnota majetku žalobkyně a ostatních členů. Taková situace může nastat v případě promlčení nároku, jeho neuplatnění apod. Vyčíslení ve znaleckém posudku s tímto právě počítá. Je na žalovaném, aby podíl zpeněžil a dosáhl této vyšší hodnoty, a nikoli, aby se domáhal vypořádacího podílu. Hodnota vypořádacího podílu se snižuje o nedělitelný a rezervní fond, který byl v okamžiku ocenění asi 44 000 000 Kč. [jméno] likvidačního zůstatku by nemohl u žalovaného použít, pokud by nebyl členem družstva, protože by nebylo co oceňovat. To, zda byl žalovaný členem družstva po datu právní moci rozvodu manželství, nemá na výsledky posudku a ocenění vliv, protože k datu 17. 9. 2010 členem družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] byl. Soud u jednání konaného dne 23. 1. 2018 stanovil znalci zpřesnit a přepočítat ocenění podílů účastníků v družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] s ohledem na hodnotu členských vkladů nabytých před vznikem manželství, načež znalec uvedl, že vzhledem ke skutečnosti, že každý z účastníků držel před vznikem manželství stejný podíl na družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec], vyjmutí hodnoty této části podílu nemůže mít vliv na výši rozdělení jmění účastníků. Současně je třeba vzít v úvahu, že výše členského příspěvku každého z účastníků před vznikem manželství činila částku 500 Kč, což bylo v souladu se stanovami platnými v době vkladu. Od 14. 7. 1995 je však stanovami stanovena minimální výše základního členského vkladu na částku 10 000 Kč, přičemž staré členské vklady byly nahrazeny novými již za trvání manželství, tudíž všechny vklady účastníků patří do společného jmění manželů. Po přepočtu ocenění činí hodnota členského podílu žalovaného v družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] ke dni ocenění částku 29 871 000 Kč, z toho 50 000 Kč činí podíl nabytý před uzavřením manželství, a hodnota členského podílu žalobkyně částku 4 033 000 Kč, z toho 50 000 Kč činí podíl nabytý před uzavřením manželství.

40. Ze znaleckého posudku Ústavu oceňování majetku Ekonomické fakulty [obec] školy báňské Technické univerzity [obec] č. [anonymizováno] [číslo] 2019 ze dne 30. 4. 2019 doplněného ústně u jednání dne 3. 6. 2020, že znalecký ústav ocenil obvyklou cenou ke dni zpracování znaleckého posudku ve stavu ke dni 17. 9. 2010 družstevní podíly účastníků v družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] a družstvu [anonymizováno], družstvo invalidů, kdy pro žalobkyni činí hodnota členského podílu v družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] částku 4 094 000 Kč a v družstvu [anonymizováno], družstvo invalidů částku 1 726 000 Kč, pro žalovaného činí hodnota členského podílu v družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] částku 30 720 000 Kč a v družstvu [anonymizováno], družstvo invalidů částku 17 267 000 Kč. Znalecký ústav předně uvedl, že obvyklou cenu nelze přesně spočítat a bylo by ji možné určit odhadem i v rozpětí, nákladové ocenění ani likvidační cena nedokládají prodejní cenu pokračujících podniků na volném trhu. Pro určení ceny obvyklé podniku, který má pokračovat v komerční činnosti, je rozhodující výnosová hodnota, proto byla pro odhad cen použita výnosová hodnota. Skutečnost, že u družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] byl členský vklad ve výši 500 Kč účastníky vložen před uzavřením manželství, má zanedbatelný vliv vůči celkovým zjištěným hodnotám s ohledem na výši vkladu a na nepřesnosti v evidenci družstva. Vliv aktuálního nečlenství žalovaného v družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] na ocenění jeho podílu nelze přesně vyčíslit, jelikož se jedná i o právní otázku a vliv může být vůči celkovým zjištěným hodnotám zanedbatelný. Závěry znaleckého posudku [právnická osoba] ze dne 5. 6. 2016 se zásadně neliší, tržní hodnotu nelze přesně spočítat, v případě určení rozpětí cen by se posudky více přiblížily. Metodický přístup je plně v kompetenci znalce, nelze jednoznačně preferovat jednu z oceňovacích metod, hledá se spravedlivé ohodnocení, které není přesně legislativně definované a patrně není ani jednoznačně definovatelné. Pokud se hledá obvyklá, tržní a spravedlivá cena, otázka nepřevoditelnosti podílu je problémem právním, která je mimo kompetence znaleckého ústavu. Pokud jde o nezahrnutí nemovitosti na parcele parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec Olomouc, do ocenění družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec], tento vliv měl být vyčíslen samostatně na základě úplných podkladů, jelikož došlo ještě k dalšímu převodu. Celkem byl na volném trhu prodán majetek za 18 500 000 Kč, v době krize v roce 2010 však nelze předpokládat tak vysoké výnosy z prodeje na trhu, pro rok 2010 lze považovat za dosažitelné ceny těchto nemovitostí redukované odhadem o 20 %. Odhad hodnoty předmětného nadbytečného majetku k vypořádání tedy činí 14 800 000 Kč. Reálná obchodovatelnost nemá vliv na cenu k roku 2010. U jednání dne 3. 6. 2020 znalec uvedl, že prohlášení ohledně toho, že nejde spočítat tržní hodnotu a jedná se o odhad pravděpodobně dosažitelné ceny na volném trhu a že bude zjišťována cena obvyklá – tržní hodnota, znamená všeobecné prohlášení s tím, že bude zjišťována cena obvyklá. Při ocenění obou družstev použil metodu výnosovou a nákladovou. Podíly u obou družstev u obou účastníků ocenil stejnou metodou, kdy prioritní byla výnosová metoda a pro úplnost byly použity metody nákladová a metoda účetní hodnoty. Výnosové metody byly použity tři typy a pro družstvo [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] byla rozhodující metoda kapitalizace čistých výnosů a pro družstvo [anonymizováno], družstvo invalidů metoda výnosová dfc. Použili princip opatrnosti a z výnosových metod použili tu, která vyšla pro ocenění nejníže. Na základě těchto metod určili hodnotu družstva. Cenu členského podílu určili pomocí matematického výpočtu, kdy porovnali celkovou hodnotu družstva a podílu připadajícího na každého z účastníků. Odhad dosažitelné ceny na trhu se vztahuje k družstvu jako celku. Nehledali a neporovnávali obdobná družstva z hlediska realizovaného převodu podílu v nich, protože reprezentativní vzorky k porovnání neexistují. Jedna z možných dalších metod ocenění podniku je metoda přímá porovnávací, ale tato je v ČR nepoužitelná z důvodu, že zde není fakticky databáze k porovnání obdobných podniků ani funkční trh, v ČR tento trh nefunguje na rozdíl třeba od USA. Podíly v družstvech tak, jak je ocenili, jsou fakticky prodejné na trhu, je to normální podnik jako každý jiný. Obchodovatelnost podílu byla určena pouze ze základní celkové ceny, jinak to nezkoumali, zda by byl o tento podíl potencionální zájem či nikoliv. Pokud jsou stanoveny speciální podmínky pro převod a členství, toto nelze ekonomicky vyjádřit a tuto skutečnost do ocenění nijak nepromítali. Omezenou převoditelnost podílu nelze do ocenění podniku promítat, toto jsou hypotézy, pokud na to budou různé posudky, nelze určit, který z nich je správný a který trh bude akceptovat. Ocenili to tak, jako by se zájemce přihlásil a toto byla cena, za kterou by bylo adekvátní ten podíl zakoupit. Tato cena, kterou ocenili, je platná pouze za podmínek, že vlastnické právo k majetku je bez omezení a převoditelné, to uvedli v úvodu posudku jako obecný předpoklad, z něhož posudek vychází. Družstvo jako společnost je subjekt podnikání, každý člen družstva, který vstoupí do družstva, se vystavuje riziku podnikání ve smyslu zákona živnostenského s rizikem. Tímto rizikem je i omezená převoditelnost podílu, o které strany od začátku věděly a musí počítat s tím, že toto bude mít i závažné ekonomické následky. I pokud je družstvo založeno za účelem zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností, stále se jedná o podnikatelský subjekt, který generuje zisk a nese veškerá rizika. Určit nějaký diskont z ceny podílu s přihlédnutím k omezení ve stanovách ohledně převoditelnosti ekonomicky vyjádřit nelze. Ocenění je v pořádku a odpovídá aktivům a pasivům, které podrobně ocenili a vyčíslili. Pokud jde o nemovitosti, které byly prodány v rozmezí let 2013 – 2018 z majetku družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec], tak toto nemá na ocenění žádný vliv, protože se tyto nemovitosti nepodílely na výnosech, protože se jednalo o pozemky, které ležely ladem. Pozemky nezahrnuli do ocenění, protože neměli údaje o tom, že pozemky byly ve vlastnictví družstev k datu 17. 9. 2010. Souhrnně ale lze uvést, že to, zda byly pozemky v majetku družstva k datu 17. 9. 2010, nemělo na výsledné ocenění výnosovou metodou vliv, neboť tyto pozemky žádný zisk negenerovaly. Podle stavu z roku 2010 v rámci tržní hodnoty družstev, nemělo toto vliv na tržní hodnotu pro účely vypořádání, tudíž by se cena prodaných nemovitostí neměla započítávat do ocenění v roce 2010. Substanční hodnota družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] bez těchto pozemků činí 60 085 000 Kč, přesto znalecký ústav určil cenu podle výnosových metod a tudíž ta hodnota, která tam byla, nemá vliv na tržní hodnotu toho družstva. Pro nás je stále rozhodující výnosová metoda a to je ta, za kterou se to dá na trhu prodat. Pokud je majetek na trhu neobchodovatelný, tedy nepřevoditelný, tak má hodnotu 0 Kč. Pokud je majetek omezeně převoditelný pouze se souhlasem členské schůze, tak má hodnotu 0 Kč. Člen družstva může dosáhnout svého majetku ve formě vypořádacího podílu a ten fakticky spočítali. Fakticky spočítali tržní hodnotu vypořádacího podílu. Stanovili procenta podílu tak, jak je uvedeno na straně 142 a 150 a podle nich je výpočet tržní hodnoty podílu a vypořádací ceny podílu stejný.

41. Ze znaleckého posudku Ústavu oceňování majetku Ekonomické fakulty, [obec] školy Báňské – Technické univerzity [obec] ze dne 17. 3. 2022 č. [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] – [rok], kterým bylo aktualizováno znalecký posudek č. [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] 2019 soud zjistil, že znalecký ústav provedl přepočet již dříve oceněných podílů v družstvech z cenové základny roku 2019 na tržní hodnotu roku 2022, kdy tržní hodnota podílů k roku 2022 podle stavu ke dni 17. 9. 2010 byla zjištěna následující: u [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] se sídlem [adresa], [IČO] – družstevní podíl žalobkyně činí 8,33 %, a to je 4 807 000 Kč, družstevní podíl žalovaného činí 62,5 %, a to je 36 064 000 Kč, u družstva [anonymizováno], družstvo invalidů, se sídlem [adresa žalovaného], [IČO] – družstevní podíl žalobkyně činí 7,14 %, a to je 2 026 000 Kč, a družstevní podíl žalovaného činí 71,43 %, a to je 20 270 000 Kč. Znalecký ústav pak dále doplnil, že jelikož není možné a pravděpodobně nikdy nebude možné exaktně spočítat budoucnost a budoucí chování trhu, na kterém je cena obvyklá či tržní hodnota přímo odvislá, bylo stanoveno i tržní rozpětí, ve kterém by šlo jednotlivé družstevní podíly účastníků zobchodovat, což však nic nemění na výsledné ceně obvyklé – tržní hodnotě družstevních podílů uvedených pod bodem F.1. a G.1. znaleckého posudku. Znalecký ústav pak ve zbylém rozsahu odkázal na původní znalecký posudek č. [anonymizována dvě slova] – 01/ [rok], kdy zbylé odpovědi zůstaly beze změn.

42. Z informace o pozemku, že družstvo [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] bylo ke dni 20. 8. 2018 vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obec Olomouc zapsaného na [list vlastnictví].

43. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 23. 8.2018, že jako vlastník pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obec Olomouc, je zapsán Ing. [jméno] [příjmení].

44. Z kupní smlouvy ze dne 1. 7. 2005, že žalovaný, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávající převedli na manžele [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako kupující nemovitosti, a to objekt bydlení [adresa] na parcele parc. č. st. [anonymizováno], pozemek parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří a pozemek parc. [číslo] zahrada, v [katastrální uzemí], zapsané na [list vlastnictví], jichž byl žalovaný společně s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] podílovým spoluvlastníkem, každý v rozsahu ideální 1/3, a to za kupní cenu 1 450 000 Kč. Prodávající uvedené nemovitosti nabyli na základě usnesení soudu ve věci projednání dědictví [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 5. 1. 1999 a na základě usnesení [název soudu] o schválení dědické dohody ze dne 10. 2. 2004, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 9. 3. 2004. Podíl kupní ceny připadající na žalovaného činí částku 483 333 Kč. Žalovaný uplatňoval vnos do společného jmění manželů ze svých výlučných prostředků, když tvrdil, že peníze na účtu [číslo] [bankovní účet] došlé na tento účet v roce 2005 v částce 483 000 Kč jsou jeho, kdy tyto jsou z prodeje nemovitostí v jeho výlučném vlastnictví a nespadají do společného jmění manželů, v průběhu řízení žalovaný na uplatnění tohoto vnosu do společného jmění manželů nadále netrval.

45. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 20. 5. 2014 včetně výpisů z účtu žalovaného [číslo] za období od 1. 4. 2010 do 30. 9. 2010, že dne 13. 9. 2010 byla z tohoto účtu v hotovosti vybrána částka 300 000 Kč.

46. Svědek [jméno] [příjmení] u jednání dne 25. 8. 2022 uvedl, že paní [celé jméno žalobkyně] zná, že má k ní vztah neutrální, žalovaný je jeho kámoš, k němu má vztah kladný. Svědek uvedl, že pana [celé jméno žalovaného] zná orientačně 25 let – 30 let. Mezi ním a panem [celé jméno žalovaného] probíhaly finanční transakce, pan [celé jméno žalovaného] si občasně něco půjčil, pak něco vrátil. Transakce probíhaly v hotovosti, probíhalo to tak, že on po svědkovi něco chtěl, a svědek mu to dal. Byly doby, co svědkovi nic nedlužil, byly doby, co svědkovi dlužil, částky se pohybovaly od 100 000 Kč do 400 000 Kč orientačně. Na důvod se svědek žalovaného neptal, nemíchal se mu do jeho věcí, říkal, že potřebuje, tak mu svědek půjčil. Jakmile peníze měl žalovaný k dispozici, tak je svědkovi vrátil, půjčky byly bezúročné. Svědek uvedl, že ví, že manželé [celé jméno žalovaného] byli manželé, poté se rozvedli, jednou se svědek dozvěděl, že se žalovaný rozvádí, tak žalovanému řekl, ať mu peníze vrátí, že by s tím mohly být problémy. Svědek měl za to, že mu vrátil všechno, co mi dlužil, bylo to tak 300 000 Kč.

47. Z dalších provedených důkazů, a to z výpisů z účtu žalovaného [číslo] [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] za období od 1. 7. 2005 do 30. 9. 2010, z výroční zprávy ze dne 31. 12. 2009 a z usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud žádná relevantní skutková zjištění neučinil.

48. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

49. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce]. Za trvání manželství nedošlo ke změně zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů ani smlouvou ani rozsudkem soudu. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], přičemž příčiny rozvratu manželství byly shledány na obou stranách. Dne 17. 9. 2010 došlo k zániku společného jmění manželů účastníků.

50. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný měli ke dni zániku společného jmění manželů tato aktiva: 1) nemovité věci, a to budovu [adresa] (objekt bydlení), nacházející se na parcele parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, parcelu parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří a parcelu parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc, v hodnotě 7 700 000 Kč, 2) movité věci, a to osobní automobil Nissan Almera TINO, [registrační značka], rok výroby 2000, [anonymizováno], v hodnotě 20 000 Kč, dále zařízení ložnice zn. Femina sestávající se z dvojlůžka, dvou nočních stolů, toaletní skříňky se zrcadlem a dvou šatních skříní s nástavcem v provedení imitace buk v hodnotě 3 016 Kč, televizor LCD Sony, úhlopříčka 51 cm, v hodnotě 1 500 Kč, navigace do automobilu zn. TOMTOM v hodnotě 450 Kč, videokamera neznámé značky v hodnotě 1 000 Kč, zařízení obývacího pokoje sestávající se z kožené sedací soupravy tmavě hnědé barvy v sestavě trojsedák, dvojsedák a krajní díl s opěrkou, TV stolku, nábytkové stěny zn. Zina, sestávající se ze čtyř skříněk vše v provedení tmavé dřevo, v hodnotě 20 790 Kč, dámský kožich v hodnotě 1 200 Kč, zařízení dětského pokoje v přízemí sestávající se ze dvou válend, knihovny, sektorového nábytku, v provedení světlý dub, v hodnotě 600 Kč, zařízení dětského pokoje v podkroví sestávající se z dvoulůžka, knihovny, sektorového nábytku, v provedení světlý dub, v hodnotě 2 000 Kč, zařízení kuchyně sestávající se z kuchyňské linky zn. Elena včetně samostatně stojícího plynového sporáku zn. Mora v hodnotě 2 400 Kč a mikrovlnné trouby zn. Delonghi v hodnotě 300 Kč, kuchyňského stolu ve tvaru obdélníku, židlí a lavice v provedení dýha, čalouněné, v hodnotě 1 722 Kč, lednice s mrazákem zn. Elektrolux v hodnotě 1 783 Kč, mrazák zn. Calex v hodnotě 225 Kč, pračka zn. Whirpool 800 v hodnotě 900 Kč, pingpongový stůl [příjmení] s příslušenstvím, rozkládací, v hodnotě 1 000 Kč, televizor zn. Panasonic, plazma, v hodnotě 3 000 Kč, šicí stroj zn. Veritas, skříňkový, v hodnotě 605 Kč, hudební věž kombinace [příjmení] se skříní v hodnotě 2 550 Kč, vrtačka stolní zn. Jihokov v hodnotě 5 500 Kč, pracovní stůl se svěrákem a nářadím v hodnotě 5 000 Kč, ponorné čerpadlo zn. Jubila v hodnotě 4 500 Kč a autogenní souprava na vozíku s příslušenstvím v hodnotě 6 500 Kč, 3) produkty žalovaného u [právnická osoba], kde měl ke dni 17. 9. 2010 veden běžný účet [číslo] se zůstatkem ve výši 3 013 136,59 Kč, přičemž tento účet byl ke dni 23. 9. 2012 zrušen, dále běžný účet [číslo] se zůstatkem ve výši 606 557,03 Kč a dále termínovaný účet [číslo] se zůstatkem ve výši 5 544,82 EUR, přičemž tento účet byl ke dni 13. 7. 2011 zrušen. Na účet [číslo] došla za trvání společného jmění manželů částka 194 837,39 Kč, kterou žalobkyně učinila předmětem vypořádání, když žalobkyně měla u [právnická osoba] uzavřenou smlouvu o stavebním spoření [číslo] (účet stavebního spoření č. [bankovní účet]) ze dne 28. 6. 2002, která byla ukončena ke dni 1. 4. 2010 se stavem účtu ke dni vypořádání v částce 194 837,39 Kč, přičemž tyto prostředky byly poukázány bankovním převodem na účet [číslo] státní podpora obdržená od MF ČR za rok 2010 ve výši 4 500 Kč byla odeslána dne 5. 10. 2010 rovněž na tento účet. Smlouva byla vypořádána na základě písemné výpovědi ze dne 25. 11. 2009, kde jsou vyplněny údaje a podpis žalobkyně. O ukončení smlouvy a vypořádání byla žalobkyně uvědomena dopisem ze dne 2. 4. 2010. Tuto smlouvu zrušil dne 1. 4. 2010 žalovaný a částku 194 837,39 Kč si nechal za trvání společného jmění manželů převést na shora uvedený účet, který je rovněž předmětem vypořádání, tudíž se jeho stav ke dni zániku společného jmění manželů dne 17. 9. 2020 o tuto částku navýšil a bude v rámci zůstatku na účtu ke dni 17. 9. 2010 ve výši 606 557,03 Kč vypořádána, 4) finanční prostředky na účtu stavebního spoření žalovaného č. [bankovní účet] ke dni 17. 9. 2010 ve výši 225 054,57 Kč, kdy žalovaný měl u [právnická osoba] uzavřenou smlouva o stavebním spoření [číslo] (účet stavebního spoření č. [bankovní účet]) ze dne 19. 6. 2002, která byla ukončena ke dni 4. 4. 2013 se stavem ke dni vypořádání v částce 251 092,06 Kč, kdy částka 2 000 Kč byla převedena na smlouvu [číslo] částka 249 092,06 Kč byla poukázána bankovním převodem na účet [číslo]. Stav účtu ke dni 17. 9. 2010 činily částku 225 054,57 Kč, 5) finanční prostředky žalovaného na podílových fondech spravovaných [anonymizováno] kapitálovou společností [právnická osoba] v celkové výši 1 113 807,35 Kč, kdy ke dni 17. 9. 2010 byly na fondu„ IKS Balancovaný – dynamický“ zaknihované podílové listy v počtu 46 057 kusů, přičemž vlastní kapitál na jeden podílový list činí 2, [číslo], což celkem v měně odpovídá částce 111 126,33 Kč, na fondu„ IKS Dluhopisový – PLUS“ zaknihované podílové listy v počtu 80 430 kusů, přičemž vlastní kapitál na jeden podílový list činí 1, [číslo], což celkem v měně odpovídá částce 112 047,03 Kč a na fondu„ IKS Krátkodobých dluhopisů“ zaknihované podílové listy v počtu 578 071 kusů, přičemž vlastní kapitál na jeden podílový list činí 1, [číslo], což celkem v měně odpovídá částce 890 633,99 Kč. Žalovaný byl dále ke dni 2. 2. 2018 majitelem podílových listů Amundi CPR Global Resources celkem v měně odpovídajících částce 47 979,26 Kč, CPR [příjmení] [jméno] [příjmení] celkem v měně odpovídajících částce 621,69 EUR a KB Privátní správa aktiv D Excl. A. celkem v měně odpovídajících částce 52 808,80 Kč, přičemž podílové listy, jichž byl žalovaný majitelem ke dni 17. 9. 2010, byly investovány do více různých fondů, 6) finanční prostředky na účtu žalobkyně č. [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba], na kterém zůstatek ke dni 17. 9. 2010 činil částku 29 884,82 Kč, 7) odbytné ve výši 86 924 Kč u [právnická osoba] z pojistné smlouvy o životním důchodovém pojištění žalobkyně [číslo] kde bylo ke dni 17. 9. 2010 evidováno odbytné ve výši 86 924 Kč, které si žalobkyně již nechala vyplatit, dále odbytné ve výši 61 431 Kč u [právnická osoba] z pojistné smlouvy o kapitálovém životním pojištění žalobkyně [číslo] kde bylo ke dni 17. 9. 2010 evidováno odbytné ve výši 61 431 Kč, které si žalobkyně již nechala vyplatit a dále odbytné ve výši 448 751 Kč u [právnická osoba] z pojistné smlouvy o kapitálovém životním pojištění žalovaného [číslo] která stále trvá, 8) družstevní podíl žalobkyně a žalovaného na družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] a [anonymizováno], družstvo invalidů, přičemž pro žalobkyni činí hodnota členského podílu v družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] částku 4 807 000 Kč a v družstvu [anonymizováno], družstvo invalidů částku 2 026 000 Kč, pro žalovaného činí hodnota členského podílu v družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] částku 36 064 000 Kč a v družstvu [anonymizováno], družstvo invalidů částku 20 270 000 Kč, 9) částka 300 000 Kč, kterou žalovaný vybral z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] dne 13. 9. 2010, tj. čtyři dny před právní mocí rozsudku o rozvodu manželství. Žalovaný uplatňoval vnos do společného jmění manželů ze svých výlučných prostředků, když tvrdil, že peníze na účtu [číslo] [bankovní účet] došlé na tento účet v roce 2005 v částce 483 000 Kč jsou jeho, kdy tyto jsou z prodeje nemovitostí v jeho výlučném vlastnictví a nespadají do společného jmění manželů, v průběhu řízení žalovaný na uplatnění tohoto vnosu do společného jmění manželů nadále netrval. Žalobkyně a žalovaný neměli ke dni zániku společného jmění manželů žádná pasiva.

51. Dle ustanovení § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

52. Dle ustanovení § 143 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, společné jmění manželů tvoří: a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

53. Dle ustanovení § 144 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

54. Dle ustanovení § 145 odst. 1, 2, 3, 4 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, majetek, který tvoří společné jmění manželů, užívají a udržují oba manželé společně. Obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný. Závazky, které tvoří společné jmění manželů, plní oba manželé společně a nerozdílně. Z právních úkonů týkajících se společného jmění manželů jsou oprávněni a povinni oba manželé společně a nerozdílně.

55. Dle ustanovení § 149 odst. 1, 2, 3 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, společné jmění manželů zaniká zánikem manželství. Zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem. Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti.

56. Dle ustanovení § 150 odst. 1, 2, 3, 4 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou formu. Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. Práva věřitelů nesmí být dohodou manželů dotčena. Neprovede-li se vypořádání dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud. Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

57. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k následujícím právním závěrům, přičemž nejprve se zabýval otázkou aplikace zákonných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku, který v průběhu řízení nabyl účinnosti. V případech, kdy soud rozhoduje o vydání konstitutivního rozhodnutí, musí v zásadě vycházet z právního stavu v době vydání rozhodnutí, přičemž je třeba vyjít z toho, že k založení, změně nebo zrušení práva dochází až právní mocí rozhodnutí a není tu zákonná opora pro dokončení řízení podle dosavadního stavu. I v tomto případě by se tedy mělo uplatnit ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. V daném případě však soud vycházel z přesvědčení, že tam, kde již došlo k zániku společného jmění manželů, vzniklo účastníkům právo na vypořádání podle předpisu platného v době zániku, proto by se mělo postupovat podle občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Společné jmění manželů v tomto konkrétním případě zaniklo právní mocí rozsudku o rozvodu manželství, tj. dne 17. 9. 2010, a tudíž jde o vypořádání vztahu, který se řídil občanským zákoníkem účinným do 31. 12. 2013 a za účinnosti tohoto právního předpisu zanikl, proto i pravidla pro vypořádání by se měla řídit občanským zákoníkem účinným do 31. 12. 2013.

58. Právní mocí rozsudku o rozvodu manželství účastníků, tj. dnem [datum], došlo k zániku společného jmění manželů účastníků. Podle ustanovení § 149 občanského zákoníku se při vypořádání společného jmění manželů vychází z toho, že podíly obou manželů jsou stejné a každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. V daném případě přitom nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly stanovení jiné výše podílů, než podílů stejných, kdy se oba účastníci dle svých možností a schopností zapříčinily o získání majetkových hodnot spadajících do společného jmění manželů a současně nebylo prokázáno, že by se některý z manželů choval způsobem, pro který by bylo pro účely vypořádání nutno vycházet z jiných než stejných podílů. Protože mezi účastníky nedošlo k vypořádání jejich zaniklého společného jmění manželů dohodou dle ustanovení § 150 odst. 1 občanského zákoníku, může se kterýkoli z manželů domáhat proti druhému, aby vypořádání zaniklého společného jmění manželů provedl soud dle ustanovení § 150 odst. 3 občanského zákoníku, jak žalobou navrhla žalobkyně. Vypořádání společného jmění manželů bylo prováděno k době jeho zániku, tedy ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství, tj. ke dni 17. 9. 2010.

59. Pokud jde o předmět vypořádání, soud je striktně vázán návrhy účastníků, které může překročit pouze tehdy, pokud jde o stanovení ceny majetku a způsob jeho rozdělení mezi účastníky (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 684/2004). Mezi účastníky je přitom nesporné, že součástí společného jmění manželů jsou nemovité věci, a to budova [adresa] (objekt bydlení) nacházející se na parcele parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, parcela parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, a parcela parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, přičemž po provedeném znaleckém zkoumání znalce [celé jméno znalce] a znalce [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že obvyklá cena těchto nemovitých věcí činí částku 7 700 000 Kč. Soud tyto nemovitosti přikázal v souladu s návrhem účastníků do výlučného vlastnictví žalobkyně, která je po rozvodu manželství užívá a v nemovitostech bydlí.

60. Součástí společného jmění manželů účastníků byly dále movité věci, a to osobní automobil Nissan Almera TINO, [registrační značka], rok výroby 2000, [anonymizováno], který učinili předmětem vypořádání společného jmění manželů shodně oba účastníci, a dále zařízení ložnice sestávající se z dvojlůžka, dvou nočních stolů, toaletní skříňky se zrcadlem a dvou šatních skříní s nástavcem v provedení imitace buk, televizor LCD Sony, úhlopříčka 51 cm, navigace do automobilu zn. TOMTOM, videokamera neznámé značky, zařízení obývacího pokoje sestávající se z kožené sedací soupravy tmavě hnědé barvy v sestavě trojsedák, dvojsedák a krajní díl s opěrkou, TV stolku, nábytkové stěny zn. Zina, sestávající se ze čtyř skříněk vše v provedení tmavé dřevo, dámský kožich, zařízení dětského pokoje v přízemí sestávající se ze dvou válend, knihovny, sektorového nábytku, v provedení světlý dub, zařízení dětského pokoje v podkroví sestávající se z dvoulůžka, knihovny, sektorového nábytku, v provedení světlý dub, zařízení kuchyně sestávající se z kuchyňské linky zn. Elena včetně samostatně stojícího plynového sporáku zn. Mora a mikrovlnné trouby zn. Delonghi, kuchyňského stolu ve tvaru obdélníku, židlí a lavice v provedení dýha, čalouněné, lednice s mrazákem zn. Elektrolux a mrazák zn. Calex, pračka zn. Whirpool 800, pingpongový stůl zn. Champion s příslušenstvím, rozkládací, televizor zn. Panasonic, plazma, šicí stroj zn. Veritas, skříňkový, hudební věž kombinace [příjmení] se skříní, vrtačka stolní zn. Jihokov, pracovní stůl se svěrákem a nářadím, ponorné čerpadlo zn. Jubila a autogenní souprava na vozíku s příslušenstvím, které učinil předmětem vypořádání společného jmění manželů žalovaný, přičemž žalobkyně učinila nesporným, že tyto movité věci skutečně tvořili součást společného jmění manželů. Žalovaný dále tvrdil, že předmětem vypořádání společného jmění manželů byl ke dni rozvodu i malý stojanový soustruh a pístový kompresor s nádobou modré barvy, v průběhu řízení se však účastníci shodli, že tyto movité věci nebyly nabyty za trvání manželství účastníků a proto předmětem vypořádání společného jmění manželů nejsou. Některé movité věci v mezidobí od zániku SJM zanikly, a tudíž byla vypořádána pouze jejich zůstatková hodnota. Uvedené movité věci byly mezi účastníky rozděleny v souladu s jejich návrhem, kdy do výlučného vlastnictví žalobkyně soud přikázal osobní automobil Nissan Almera TINO, [registrační značka], rok výroby 2000, [VIN kód], zařízení ložnice sestávající se z dvojlůžka, dvou nočních stolů, toaletní skříňky se zrcadlem a dvou šatních skříní s nástavcem v provedení imitace buk, televizor LCD SONY, úhlopříčka 51 cm, zařízení obývacího pokoje sestávající se z kožené sedací soupravy tmavě hnědé barvy v sestavě trojsedák, dvojsedák a krajní díl s opěrkou, TV stolku, nábytkové stěny [jméno] sestávající se ze čtyř skříněk, vše v provedení tmavé dřevo, dámský kožich, zařízení dětského pokoje v přízemí sestávající se ze dvou válend, knihovny, sektorového nábytku, v provedení světlý dub, zařízení dětského pokoje v podkroví sestávající se z dvoulůžka, knihovny, sektorového nábytku, v provedení světlý dub, zařízení kuchyně sestávající se z mikrovlnné trouby Delonghi, kuchyňského stolu ve tvaru obdélníku, židlí a lavice v provedení dýha, čalouněné, lednice s mrazákem Elektrolux, mrazák Calex, pračka Whirpool 800, pingpongový stůl [příjmení] s příslušenstvím, rozkládací a zůstatkové hodnoty navigace TOMTOM, videokamery, kuchyňské linky [jméno] s volně stojícím sporákem [příjmení]. Do výlučného vlastnictví žalovaného soud přikázal šicí stroj zn. Veritas, skříňkový, hudební věž kombinace [příjmení] se skříní, pracovní stůl se svěrákem a nářadím, ponorné čerpadlo zn. Jubila, autogenní souprava na vozík s příslušenstvím a zůstatkové hodnoty televizoru zn. Panasonic a stolní vrtačky Jihokov. Pokud jde o cenu movitých věcí, účastníci se shodli pouze na hodnotě osobního automobilu ve výši 20 000 Kč, na hodnotě ostatních movitých věcí se neshodli. Hodnota těchto movitých věcí byla proto objektivizována znaleckým posudkem, ve kterém znalec stanovil celkovou hodnotu movitých věcí přikázaných do výlučného vlastnictví žalobkyně na částku 38 886 Kč a hodnotu movitých věcí přikázaných do výlučného vlastnictví žalovaného na částku 27 655 Kč. Po součtu všech položek hodnota movitých věcí přikázaných do výlučného vlastnictví žalobkyně činí 58 886 Kč (38 886 Kč + 20 000 Kč) a hodnota movitých věcí přikázaných do výlučného vlastnictví žalovaného činí 27 655 Kč.

61. Žalobkyně ke dni zániku společného jmění manželů disponovala kladným zůstatkem na účtu č. [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba] ve výši 29 884,82 Kč. Žalovaný disponoval kladným zůstatkem na účtu [číslo] vedeném u [právnická osoba] ve výši 3 013 136,59 Kč, přičemž tento účet byl zrušen ke dni 23. 9. 2012, na účtu [číslo] vedeném u [právnická osoba] ve výši 606 557,03 Kč a na účtu [číslo] vedeném u [právnická osoba] ve výši 5 544,82 EUR, což se po přepočtu rovná částce 136 846,16 Kč, přičemž tento účet byl zrušen ke dni 13. 7. 2011. Na účet žalovaného [číslo] došla za trvání společného jmění manželů částka 194 837,39 Kč, kterou žalobkyně učinila předmětem vypořádání společného jmění manželů, když měla u [právnická osoba] uzavřenou smlouvu o stavebním spoření [číslo] (účet stavebního spoření č. [bankovní účet]) ze dne 28. 6. 2002, která byla ke dni 1. 4. 2010 ukončena žalovaným se stavem účtu v částce 194 837,39 Kč, která byla poukázána bankovním převodem na shora uvedený účet žalovaného, který je rovněž předmětem vypořádání a tudíž se jeho stav ke dni zániku společného jmění manželů o tuto částku navýšil a tato částka tedy bude vypořádána v rámci zůstatku na tomto účtu. Žalovaný disponoval kladným zůstatkem na účtu stavebního spoření č. [bankovní účet] ve výši 225 054,57 Kč, když měl u [právnická osoba] uzavřenou smlouvu o stavebním spoření [číslo] (účet stavebního spoření č. [bankovní účet]) ze dne 19. 6. 2002, která byla ukončena ke dni 4. 4. 2013 Tyto finanční prostředky na dosud existujících účtech účastníků soud přikázal do výlučného vlastnictví toho z účastníků, na jehož jméno tyto účty zní.

62. Pokud jde o finanční prostředky žalovaného na podílových fondech spravovaných [anonymizováno] kapitálovou [právnická osoba] a. s., které učinila předmětem vypořádání společného jmění manželů žalobkyně, v průběhu řízení bylo prokázáno, že žalovaný ke dni zániku společného jmění manželů disponoval finančními prostředky na podílových fondech v celkové výši 1 113 807,35 Kč, kdy měl na fondu„ IKS Balancovaný – dynamický“ zaknihované podílové listy v počtu 46 057 kusů, přičemž vlastní kapitál na jeden podílový list činí 2, [číslo], což celkem v měně odpovídá částce 111 126,33 Kč, na fondu„ IKS Dluhopisový – PLUS“ zaknihované podílové listy v počtu 80 430 kusů, přičemž vlastní kapitál na jeden podílový list činí 1, [číslo], což celkem v měně odpovídá částce 112 047,03 Kč a na fondu„ IKS Krátkodobých dluhopisů“ zaknihované podílové listy v počtu 578 071 kusů, přičemž vlastní kapitál na jeden podílový list činí 1, [číslo], což celkem v měně odpovídá částce 890 633,99 Kč Tyto finanční prostředky soud přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného.

63. Na žalobkyni bylo ke dni zániku společného jmění manželů evidováno odbytné ve výši 86 924 Kč z pojistné smlouvy o životním důchodovém pojištění [číslo] ve výši 61 431 Kč z pojistné smlouvy o kapitálovém životním pojištění žalobkyně [číslo] u Kooperativy pojišťovny, která si žalobkyně již nechala vyplatit. Na žalovaného bylo evidováno odbytné ve výši 448 751 Kč z pojistné smlouvy o kapitálovém životním pojištění [číslo] u Kooperativy pojišťovny, která stále trvá a soud jej proto přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného.

64. Další rozpornou otázkou, kterou bylo nutno řešit znaleckým dokazováním, bylo ocenění členských podílů obou účastníků v družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] a družstvu [anonymizováno], družstvo invalidů, přičemž soud vycházel ze znaleckého posudku znaleckého ústavu Ústavu oceňování majetku Ekonomické fakulty [obec] školy báňské Technické univerzity [obec] ze dne 30. 4. 2019 doplněného ústně u jednání dne 3. 6. 2020, a aktualizovaného dne 17.3.2022 dle kterého pro žalobkyni činí hodnota členského podílu v družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] částku 4 807 000 Kč a v družstvu [anonymizováno], družstvo invalidů částku 2 026 000 Kč, pro žalovaného činí hodnota členského podílu v družstvu [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] částku 36 064 000 Kč a v družstvu [anonymizováno], družstvo invalidů částku 20 270 000 Kč. Námitky žalovaného, že podíly v těchto družstvech do společného jmění manželů nespadají a jejich hodnota je nulová, neboť jsou nepřevoditelné a nelze je ocenit, byly znaleckým posudkem vyvráceny, když dle znaleckého posudku omezení reálné obchodovatelnosti podílu nemá na ocenění podílů vliv, přičemž s tímto se při svých úvahách zcela ztotožnil i soud, který má za to, že omezení reálné obchodovatelnosti družstevního podílu nutně neznamená, že tento družstevní podíl nemá žádnou hodnotu, a nemůže být součástí společného jmění manželů. Ani skutečnost, že u družstva [anonymizováno] DRUŽSTVO [obec] byl členský vklad ve výši 500 Kč každým z účastníků vložen před uzavřením manželství, přitom nemá zásadní vliv na ocenění družstevních podílů účastníků s ohledem na výši vkladu a na nepřesnosti v evidenci družstva, navíc dopady tohoto vkladu účastníků do jejich podílů by byly logicky stejné, což ostatně vyplynulo ze znaleckého posudku [právnická osoba]

65. Pokud jde o částku 300 000 Kč, kterou žalovaný vybral z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] dne 13. 9. 2010, tj. čtyři dny před právní mocí rozsudku o rozvodu manželství, kterou učinila předmětem vypořádání společného jmění manželů žalobkyně, soud v této souvislosti považuje za vhodné odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 2150/2011, dle kterého manžela, který z účtu u peněžního ústavu vybral finanční prostředky tvořící součást společného jmění manželů, tíží povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně toho, jakým způsobem s těmito prostředky naložil. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní druhého manžela se omezuje na prokázání, že finanční částka byla nabyta za trvání manželství a druhým manželem z účtu u peněžního ústavu vybrána, případně na vyjádření souhlasu či nesouhlasu při zjištění, jakým způsobem bylo s takto vybranými prostředky nakládáno. Soud dospěl ke zjištění, že žalovaný dne 13. 9. 2010 vybral z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] částku 300 000 Kč, přičemž v řízení neprokázal (ani přes poučení dle § 118a) odst. 3 o.s.ř.), že tyto peněžní prostředky použil způsobem, který by vylučoval jejich zařazení do masy vypořádávaného majetku. Žalovaný sice prokazoval prostřednictvím výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že částka 300.000 Kč byla vrácena tomuto svědkovi jako splátka předešlé půjčky, nicméně soud tuto skutečnost za prokázanou nevzal. Soud považuje výpověď svědka [jméno] [příjmení] nejen za nevěrohodnou, když k žalovanému má svědek kladný vztah a je jeho„ kámošem“, nicméně i přes tuto skutečnost byla výpověď svědka značně nekonkrétní, a to i pro časový odstup 12 let, kdy je prakticky vyloučené, aby si svědek mohl pamatovat jednotlivé konkrétní transakce s žalovaným, a to pro časový odstup. Nebylo tedy nijak prokázáno, že by žalovaný od svědka v rozhodnou dobu (tím spíše se souhlasem žalobkyně) měl skutečně půjčeno 300.000 Kč, které měly být svědkovi (po jejich vybrání z účtu žalovaným) skutečně vráceny. Takovéto skutečnosti z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] mít prokázány nelze. Soud tak uzavírá, že tuto částku žalovaný z účtu vybral, disponoval a nakládal s ní bez souhlasu žalobkyně, které uvedené peněžní prostředky nedal do dispozice. Za této situace tak musí být uvedená částka zahrnuta do vypořádávaného společného jmění manželů. S ohledem na shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu je přitom nerozhodné, zda uvedenou částku žalovaný spotřeboval pro sebe či způsobem, který nepředstavuje uspokojování potřeb rodiny a v souladu s institutem společného jmění manželů, anebo z důvodu, že tuto částku žalovaný nespotřeboval a ke dni zániku společného jmění manželů jí disponoval. Pokud tak bylo v řízení prokázáno, že žalovaný částku z účtu vybral, tíží ho povinnost tvrzení a důkazní břemeno ohledně toho, jakým způsobem s touto částkou naložil. Na základě těchto důvodů zahrnul soud ve výroku částku 300 000 Kč do společného jmění manželů, přičemž tuto částku přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného.

66. Příslušný vypořádací podíl byl soudem vypočten tím způsobem, že od výchozí částky celkové hodnoty majetku společného jmění manželů bylo nutno odečíst vnos účastníků do společného jmění manželů, přičemž účastníci žádný vnos do společného jmění manželů neuplatnili, žalovaný sice ve svém vyjádření k žalobě uvedl vnos ve výši 483 000 Kč ze svého výlučného majetku, avšak v průběhu řízení na jeho uplatnění nadále netrval. Účastníci ve společném jmění manželů neměli ani žádná pasiva. Celková hodnota majetku ve společném jmění manželů tedy činí částku 76 975 933,52 Kč (7 700 000 Kč nemovitosti + 58 886 Kč movité věci žalobkyně + 29 884,82 Kč účet žalobkyně + 86 924 Kč odbytné žalobkyně + 61 431 Kč odbytné žalobkyně + 4 807 000 Kč [anonymizováno] DRUŽSTVO žalobkyně + 2 026 000 Kč [anonymizováno], družstvo invalidů, žalobkyně + 27 655 Kč movité věci žalovaného + 3 013 136,59 Kč účet žalovaného + 606 557,03 Kč účet žalovaného + 136 846,16 Kč účet žalovaného + 225 054,57 Kč stavební spoření žalovaného + 1 113 807,35 Kč podílové fondy žalovaného + 448 751 Kč odbytné žalovaného + 36 064 000 Kč [anonymizováno] DRUŽSTVO žalovaného + 20 270 000 Kč [anonymizováno], družstvo invalidů, žalovaného + 300 000 Kč výběr žalovaného). Takto zjištěná hodnota je určující pro vyčíslení výše základního podílu pro každého účastníka, přičemž při rovnosti podílů je to polovina uvedené částky, tj. 38 487 966,76 Kč.

67. Dále soud určil konkrétní vypořádací podíl, který vypočítal tak, že základní vypořádací podíl každého účastníka porovnal s hodnotou majetku, který účastník v důsledku vypořádání nabyl. Pokud účastník získal majetek o vyšší hodnotě, než jaká na něj připadá, je třeba mu uložit povinnost vyrovnat takto určenou výši podílů v penězích. Pokud naopak účastník získal majetek o hodnotě nižší, než jaká na něj připadá, musí mu druhý účastník tento rozdíl doplatit. Žalobkyně v rámci vypořádání získala majetek v celkové hodnotě 14 770 125,82 Kč (7 700 000 Kč nemovitosti + 58 886 Kč movité věci + 29 884,82 Kč účet + 86 924 Kč odbytné + 61 431 Kč odbytné + 4 807 000 Kč [anonymizováno] DRUŽSTVO + 2 026 000 Kč [anonymizováno], družstvo invalidů). Žalovaný získal majetek v celkové hodnotě 62 205 807,70 Kč (27 655 Kč movité věci + 3 013 136,59 Kč účet + 606 557,03 Kč účet + 136 846,16 Kč účet + 225 054,57 Kč stavební spoření + 1 113 807,35 Kč podílové fondy + 448 751 Kč odbytné + 36 064 000 Kč [anonymizováno] DRUŽSTVO + 20 270 000 Kč [anonymizováno], družstvo invalidů + 300 000 Kč vybraná částka). Protože žalovaný získal majetek, jehož hodnota převyšuje výši základního vypořádacího podílu, musí tento rozdíl doplatit žalobkyni. Soud tedy zavázal žalovaného zaplatit na úplné vypořádání společného jmění manželů žalobkyni částku 23 717 840,94 Kč (62 205 807,70 Kč – 38 487 966,76 Kč).

68. Lhůtu k plnění soud s ohledem na výši částky určil v délce 60 dnů dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když tuto dobu považuje za přiměřenou pro to, aby žalovaný předmětnou částku žalobkyni uhradil.

69. Pokud jde o náklady řízení v řízení o vypořádání společného jmění manželů, rozhodoval soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy při rozhodování o náhradě nákladů řízení o vypořádání společného jmění manželů je procesní úspěch ve věci třeba posuzovat podle více hledisek. Je třeba vzít v úvahu výsledek řízení a poměřit jej s návrhy stran v průběhu řízení. Je nutné přihlížet i k výši požadované a skutečně přiznané výši vypořádacího podílu a zohlednit výsledek sporu mezi účastníky o to, které věci (majetkové položky o vyšší hodnotě) náleží do společného jmění manželů a které nikoliv. Jestliže některý z účastníků odmítl před zahájením sporu bez ospravedlnitelného důvodu o vypořádání společného jmění manželů vůbec jednat, a znemožnil tak mimosoudní vypořádání, je třeba vzít v úvahu i tuto skutečnost. Rozhodnutí o tom, zda a nakolik byl účastník procesně úspěšný, tak závisí na úvaze soudu, kterou by dovolací soud mohl přezkoumat jen v případě její zjevné nepřiměřenosti (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 2955/2016, 22 Cdo 3066/2014). Tam, kde je předmětem vypořádání mnoho věcí, nelze připustit, aby rozhodování o náhradě nákladů řízení se svou náročností blížilo rozhodování sporu ve věci samé. Je-li však mezi účastníky spor o větší hodnoty, případně spor o konkrétní položku, vyžadující složité dokazování, je třeba tuto skutečnost vzít při rozhodování o nákladech do úvahy (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 3730/2015). S ohledem na množství položek, složitost dokazování a trvání sporu, kdy strany požadovaly vypořádat v podstatě tytéž položky, neboť o tom, zda spadají či nespadají do společného jmění manželů, nebylo mezi stranami víceméně sporu, avšak složité a několikaleté dokazování se vedlo o výši jejich hodnoty ke dni zániku společného jmění manželů, má soud za to, že toto nelze klást k tíži ani jedné ze stran, když způsob a výše vypořádání záviselo z velké části na výsledcích obsáhlého zkoumání, a úspěch a neúspěch ve věci tedy nelze jednoznačně kvantifikovat. To vše i s přihlédnutím k tomu, že nelze připustit, aby rozhodování o náhradě nákladů řízení se svou náročností blížilo rozhodování sporu ve věci samé. Ze všech těchto důvodů soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

70. Soud uložil účastníkům v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. dle zásady úspěchu ve věci, který považuje v zásadě za shodný, zaplatit státu náklady řízení, které stát platil v souvislosti s vypracovanými znaleckými posudky ve věci, a to každému jednou polovinou z celkově státem vynaložené částky rovnající se částce 199 158,20 Kč, když ani u jednoho z nich s ohledem na vypořádávaný majetek nebyly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V tomto řízení bylo státem hrazeno znalci [příjmení] [celé jméno znalce] znalečné ve výši 28 050 Kč + 800 Kč (z toho 10 000 Kč ze zálohy žalobkyně), stát tedy zaplatil celkem 18 850 Kč, znaleckému ústavu [právnická osoba] znalečné ve výši 59 850 Kč, znalci [příjmení] [celé jméno znalce] znalečné ve výši 12 695 Kč + 350 Kč (z toho 10 000 Kč ze zálohy od žalobkyně), stát tedy zaplatil celkem 3 045 Kč, znaleckému ústavu Ústav oceňování majetku Ekonomické fakulty [obec] školy báňské Technické univerzity [obec] znalečné ve výši 110 183 Kč + 5 739 Kč (z toho 20 000 Kč ze zálohy od žalobkyně a 20 000 Kč ze zálohy od žalovaného), stát tedy zaplatil celkem 75 922 Kč. Dále bylo v řízení státem uhrazeno znalečné znalci [celé jméno znalce] – 4 743,20 Kč, znalci [celé jméno znalce] – 17 666 Kč a za aktualizaci znaleckého posudku znaleckému ústavu Ústav oceňování majetku Ekonomické fakulty [obec] školy báňské Technické univerzity [obec] – 19 082 Kč Částky, které účastníci zaplatili, jako zálohu na provedení důkazu představují součást jimi vynaložených nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 137 odst. 1 o. s. ř., které nebyly žádnému z účastníků přiznány a jdou tedy k tíži každého z nich. Účastníci jsou povinni náklady státu zaplatit v obecné třídenní pariční lhůtě od právní moci tohoto usnesení dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení