17 C 394/2021 - 241

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Sušněm ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozený [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B] bytem [Adresa žalované A] oba žalovaní zastoupeni advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce je spoluvlastníkem družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu Hlubina [adresa], IČO [IČO], se sídlem [adresa], s nímž je spojen nájem družstevního bytu č. [hodnota] o velikosti 0+1 s příslušenstvím v 10. nadzemním podlaží domu č.p./č.or. 3036/1B na [adresa].

II. Určuje se, že 1. žalovaný je spoluvlastníkem družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu Hlubina [adresa], IČO [IČO], se sídlem [adresa], s nímž je spojen nájem družstevního bytu č. [hodnota] o velikosti 0+1 s příslušenstvím v 10. nadzemním podlaží domu č.p./č.or. 3036/1B na [adresa].

III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu v [adresa] náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. V řízení se žalobce poté, co byla připuštěna změna žaloby usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], poté, co bylo zastaveno dědické řízení po zůstavitelce vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], domáhal po žalovaných manželích určení podílového spoluvlastnictví k členskému podílu v bytovém družstvu spojenému s nájmem družstevního bytu označeného ve výroku shora tak, že rovnodílnými podílníky jsou žalobce a 1. žalovaný. Naléhavý právní zájem na určení podílového spoluvlastnictví odůvodnil mimo jiné tím, že jde o určení existence právního vztahu, který svědčí žalovaným a pomíjí právní vztah žalobce k předmětu spoluvlastnictví. Namítal totiž neplatnost Smlouvy ze dne [datum] o bezúplatném převodu předmětného podílu, který [jméno FO], nar. [datum], zemřelá [datum], posl. bytem [adresa] (dále jen „zůstavitelka“) takto, pár dní před svým úmrtím, bezúplatně převedla do společného jmění žalovaných manželů. Zůstavitelka totiž nebyla s ohledem na svůj psychický [podezřelý výraz] stav (dlouhodobou [podezřelý výraz] poruchu) v době uzavření Smlouvy schopna relevantním způsobem právně jednat, resp. posoudit následky takového svého nikoliv běžného právního jednání. Uvedené však žalovaní nejsou ochotni dosud dobrovolně uznat, ani přes písemnou předžalobní výzvu.

2. Žalovaní přesto, že učinili nesporným, že žalobce a 1. žalovaný byli účastníky dědického řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a že oba výše uvedení jsou zároveň syny Zůstavitelky, která dne [datum] uzavřela se žalovanými Smlouvu o žalobcem tvrzeném obsahu, navrhovali zamítnutí žaloby s tím, že Zůstavitelka sice trpěla demencí, ale i přes [podezřelý výraz] poruchu její schopnost právně jednat nebyla nijak snížena. Výjimečně měla dny, kdy se její stav v důsledku [podezřelý výraz] poruchy krátkodobě zhoršil a nebyla pak schopna provádět každodenní činnosti (ohřívání a přípravu jídlo, osobní hygienu), pročež ji navštěvovala 2x denně od dubna 2021 pečovatelská služba a často za ní docházeli žalovaní a samostatně také dvě dospělé dcery žalovaného i jeho bývalá manželka. V den podpisu Smlouvy dne [datum] byla Zůstavitelka v dobré [podezřelý výraz] kondici, schopna plně porozumět textu Smlouvy i následkům uzavření této Smlouvy, byla také schopna ovládnout své jednání a byla si vědoma toho, jakou Smlouvu podepisuje. Takto se zcela svobodně a vědomě rozhodla Smlouvu uzavřít. Nelze tak hovořit o neplatnosti Smlouvy z důvodu údajně snížené schopnosti k právnímu jednání.

3. Za řízení bylo k návrhu žalobce nařízeno předběžné opatření usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve znění opravného usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jímž bylo oběma žalovaným zakázáno nakládat s družstevním podílem ve Stavebním bytovém družstvu Hlubina [adresa], IČO [IČO], sídlem [adresa], s nímž je spojen nájem družstevního bytu č. [hodnota] na adrese [adresa].

4. Soud vzal za prokázáno z nesporných tvrzení účastníků, že žalobce a 1. žalovaný jsou sourozenci a jediní synové zůstavitelky. Dle zprávy Stavebního bytového družstva Hlubina [adresa], IČO [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen „Družstvo“), ze dne [datum], ve spojení s Dohodou o výměně bytů ze dne [datum] a se Zápisem o dohodě o odevzdání a převzetí družstevního bytu ze dne [datum], byla zůstavitelka členem a výlučným vlastníkem předmětného družstevního podílu specifikovaného shora a výlučným nájemcem bytu s družstevním podílem spojeného a ve výroku shora rovněž označeného. Dle Smlouvy o převodu družstevního podílu ze dne [datum], oznámené družstvu téhož dne, ve spojení s výpovědí svědkyně [jméno FO], bytové referentky Družstva, která „nemá jak posoudit“ svéprávnost jednajících (vyvrátila tak tvrzení 1. žalovaného v Úředním záznamu PČR ze dne [datum], že by „paní referentka“ „nikdy“ „nesvolila k podepsání tohoto převodu“) a která si již na konkrétní situaci při podpisu Smlouvy nevzpomněla a popsala toliko obecný postup při podpisu smluv na formulářích, který byl užit i v této věci (viz k tomu též vysvětlení 2. žalované v Úředním záznamu PČR ze dne [datum]), jakož i ve spojení se Stanovami Družstva ve znění účinném od [datum] (pořízeny soudem z veřejnosti přístupné sbírky listin v obchodním rejstříku Družstva, když ke Stanovám předloženým žalobcem ze dne [datum] nebylo pro jejich neaktuálnost přihlíženo), zůstavitelka uvedeného dne převedla na žalované manžele (tedy včetně 2. žalované, která dle Úředního záznamu PČR ze dne [datum] ani v den, kdy byla Smlouva podepisována „ani nevěděla, že byt bude přepsán i na mne“) družstevní podíl v Družstvu a s ním spojený nájem družstevního bytu č. [hodnota] o velikosti 0+1 s příslušenstvím v 10. nadzemním podlaží domu č.p./č.or. 3036/1B na [adresa] (dále též „Byt“), a to bezúplatně. Dle zprávy soudní komisařky ze dne [datum] ve věci sp. zn. [spisová značka] vedené před zdejším soudem, zůstavitelka zemřela bez pořízení pro případ smrti, jako vdova a zanechala dva syny, a to žalobce a 1. žalovaného. Soudu je z úřední činnosti známo, že dědické řízení ve věci zůstavitelky vedené před zdejším soudem bylo s právní mocí ke dni [datum] usnesením ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], zastaveno dle ust. § 154 z. ř. s. pro zanechání majetku nepatrné hodnoty a majetek byl vydán 1. žalovanému s jeho souhlasem jako vypraviteli pohřbu.

5. Soud se zabýval věrohodností výpovědí svědkyň, jednak vnuček zůstavitelky a dcer 1. žalovaného z předchozího manželství s paní [jméno FO], a [jméno FO] a současně i [jméno FO], bývalé manželky 1. žalovaného. Předně je třeba uvést, že rodinné vazby zejména 1. žalovaného s dětmi z předchozího manželství, jakož i s bývalou manželkou jsou nadále natolik přátelské a harmonické, že by újmu způsobenou 1. žalovanému jeho dcery i bývalá manželka pociťovaly jako újmu vlastní, jak bylo patrné z obsahu jejich výpovědí doslova přepsaných z jejich zvukového záznamu (svědkyně [jméno FO] např. uvedla „jsme celou dobu v kontaktu, byť jsme rozvedeni od roku 2005, ale profesně jsme velmi svázáni a navíc dětma samozřejmě, dnes i vnoučaty. My jsme v extrémně dobrém kontaktu bezproblémovým.“). Tato skutečnost do jisté míry ovlivňuje hodnotící vjemy, skrze které vnímaly svoji babičku z otcovy strany a je pak zdrojem neúmyslných, neuvědomovaných zkreslení projevujících se citových zabarveních jejich výpovědí ve prospěch jejich otce, který je žalován svým bratrem a nadto trestně prověřován právě v souvislosti se Smlouvou (viz Úřední záznamy o podání vysvětlení žalovaných ze dne [datum] a žádost [právnická osoba] ke sdělení stavu řízení ze dne [datum]). U těchto svědkyň šlo o hodnotící soudy (ve vztahu k psychickému stavu babičky na sklonku jejího života – Smlouva byla uzavřena 4 dny před její smrtí) vyřčené [podezřelý výraz] laiky, ke kterým je tak třeba s takovým vědomím při jejich hodnocení také přistupovat. Rozhodně nelze seznat, že by kterákoliv ze svědkyň vypovídala vědomě nepravdivě, ale výpovědi byly ovlivněny oním citovým zabarvením daným pozitivním přetrvávajícím vztahem k otci (resp. bývalému manželovi) a zejména pak ve vztahu k babičce, který tak mnohdy vedl až k bagatelizaci zjevně, i pro laika zjevných projevů těžšího stupně demence (viz konfrontace svědkyně [jméno FO] s odpovědí babičky na otázku prezidenta, kdy při vyšetření sdělila „stále [adresa]“ a svědkyně ji omlouvala s tím, že se o takové věci babička nezajímala…; přesto připustila, že ji babička nepoznala, byť bagatelizovala, že se zrovna probudila a že „v tomhle věku je to normální, že se to tak zhoršuje“, „dřív, když jsme byly na základce, tak jakoby používala mobil, psala SMS, později už ne“, nebo svědkyně [jméno FO] „všechny ty potíže jsme dávali na vrub tomu stáří, že někdy ten člověk hezky plete, že se mu pletou věci“). Je tedy patrna určitá míra zkreslení svědkyněmi vnímané reality v projevech jejich babičky v posledních měsících před podpisem Smlouvy v červnu 2021. Přesto však svědkyně [jméno FO] ohledně neběžných záležitostí babičky uvedla, že si nemyslí, že by zůstavitelka byla schopna sama jednat, připustila, že zůstavitelka zapomínala, že jí vždy nefungovala krátkodobá paměť, že se opakovala, že se jí již „smývaly aktuální věci“. Vypověděla také, že by zůstavitelka nebyla schopna domyslet důsledky smlouvy týkající se například správy domu, dodávky energií; tedy běžné správy běžných věcí. Z její výpovědi se také podává, že zůstavitelka „hodně dala na taťku“, vzápětí však vyslovila soud, že by ji „taťka nabádal takhle vyloženě k něčemu, co by nechtěla“. Pokud žalovaní v podání ze dne [datum] (bod 9) odkazují na výpověď svědkyně [jméno FO], podle níž byla zůstavitelka nedůvěřivá a ostražitá vůči cizím lidem, je třeba vysvětlit, že tato ostražitost se týkala pouze třetích osob, nikoliv osob blízkých, tedy žalovaných, zejména pak 1. žalovaného, k němuž, jak uvedly svědkyně, měla zůstavitelka důvěru (viz svědkyně [jméno FO] „poprosila by nás jako rodinu, abychom ji to pomohli vysvětlit“, “nemyslím si, že by sama tak hned rozhodla“, nebo [jméno FO] „ona si to vždy chtěla s námi probrat, jestli je to správné“, nebo svědkyně [jméno FO] „ráda naslouchala názorům jako lidem, kterým věřila“) (tato důvěra byla způsobilou k vyšší míře sugestibility zůstavitelky a vyšší míře důvěry při uzavírání Smlouvy, aniž by byla schopna domyslet její důsledky kvůli své [podezřelý výraz] poruše – viz níže). Je zde tedy třeba zdůraznit, že výpovědi svědkyň z důvodů shora uvedených, ovlivňujících jejich objektivitu, zejména pak z důvodu jejich „laického“ pohledu na psychický stav jejich babičky, nadto z důvodu jejich citové zabarvenosti ve prospěch především 1. žalovaného, jak již uvedeno shora, nebyly způsobilými zpochybnit závěry Posudku ve znění Doplňku a výslechu znalkyně níže, a soud je takto i hodnotil ve vztahu zejména též k lékařským zprávám a nemohl k nim v plném rozsahu, než uvedeno shora, nadále přihlížet při posuzování skutkového stavu mapujícího psychický stav zůstavitelky v době podpisu Smlouvy.

6. Ošetřovatelky pečovatelské služby, které byl vyslechnuty jako svědkyně (vyjma [jméno FO], která si na zůstavitelku vůbec nevzpomněla a [jméno FO], která se k výslechu nedostavila), jež se se zůstavitelkou setkávaly až do její smrti (k tomu srovnej též Zprávu Statutárního města [adresa], městského obvodu [adresa] ze dne [datum]) a tedy i v červnu 2021, kdy byla uzavřena Smlouva, s ohledem na sice pravidelné, ale de facto 10 minut trvající návštěvy, nevnesly do skutkového stavu relevantní zjištění, byť i ony uváděly zhoršující se situaci ohledně stavu zůstavitelky v posledních dnech jejího života (postupně chřadla, byla na tom hůře a hůře) a popisovaly rozhovory se zůstavitelkou avšak o dávné minulosti o jejích dvou synech (viz svědkyně Michalová „oni všichni ví co bylo kdysi“). Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], od září 2020 praktická lékařka zůstavitelky, nikoliv tedy odborný lékař [podezřelý výraz], která dvakrát zůstavitelku vyšetřila, pokaždé v doprovodu 1. žalovaného, poprvé v listopadu 2020 a naposledy [datum], kdy sepsala Lékařský nález pro posouzení [podezřelý výraz] stavu ve věcech sociálního zabezpečení ze dne [datum], si konkrétně na samotné vyšetření již nevzpomněla a vypovídala tedy obecně, v úrovni obecných obvyklých postupů při vyšetření kteréhokoliv [podezřelý výraz] a vycházeje z předchozí přípravy prostudováním si lékařské dokumentace zůstavitelky před výslechem. Vypověděla mimo jiné, že při tzv. „lepším dni“ by zůstavitelka „byla schopna vyjít z bytu a zajít si udělat malý nákup“, „po známých trasách, známých místech v nejbližším okolí bydliště“, „ale určitě nebyla schopna sama dojet na polikliniku na vyšetření nebo vůbec na nějaké nové místo, které nezná“. Uvedené plně koresponduje se závěry znalkyně mimo jiné též o nepřeceňování oněch „světlých dní“ zůstavitelky, ve kterých by mohla činit jen obvyklé, jednoduché, zejména pak v dávnější minulosti již mnohokráte činěné úkony. Pokud však svědkyně vyslovila též názor, že bez dalšího akceptovala u takové [podezřelý výraz] úmysl darovat byt, ve kterém bydlí, pak jde o názor nikoliv odborného lékaře [podezřelý výraz], nýbrž obecného praktického lékaře, který by pro posouzení psychického stavu [podezřelý výraz] směřoval k odbornému vyšetření. Nejedná se tedy o relevantní odborný [podezřelý výraz] názor, ke kterému soud nemohl logicky přihlížet, když navíc odporuje tomu, co tato lékařka při tehdejším vyšetření zůstavitelky sama osobně vypozorovala a do Lékařského nálezu tehdy (nikoliv ex post) zaznamenala, viz také následná odpověď, že zůstavitelka by nebyla schopna sama fungovat v rámci každodenního běžného života, zejména uzavřít smlouvy na dodávku elektřiny, plynu, zajistit placení běžných poplatků za telefon, rozhlas, televizi apod. a „určitě byla potřeba pomoct“. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO], lékař [podezřelý výraz] ambulance, který sepsal jednak Lékařskou zprávu ze dne [datum] o cíleném vyšetření zůstavitelky na doporučení praktické lékařky pro „postupný rozvoj demence“ se subjektivními obtížemi „zhoršení krátkodobé paměti“, s objektivním nálezem „velmi hrubé orientace časem a místem“ a [podezřelý výraz] „počínající demence nespecifikovaná, jednak [podezřelý výraz] záznam ze dne [datum] mj. o tom, že zůstavitelce byla „v 4/2019“ diagnostikována „incipientní demence“ se skóre „MMSE 23 b.“, další kontrola proběhla „až v říjnu 2020“ se skóre „pokles MMSE na 20 b.“ a s objektivním nálezem „lucidní“, „orientována osobou, přijatelně místem, hrubě časem“, „zhoršení krátkodobé paměti“, na otázku, kdo je prezident odpověděla „stále [adresa]“, „věk a datum narození“ uvedla „správně“, ale „rozdíly vysvětlí nejistě“, a s výsledky skóre „MMSE 20/30 b.“ a konstatováním „krom zhorš. orientace i zhoršení výbavnosti a zrakově prostorových funkcí“, a který rovněž pro účely výslechu čerpal z vlastní lékařské dokumentace vypověděl, že při posledním vyšetření [datum] (viz k tomu obsah [podezřelý výraz] záznamu ze dne [datum]) v doprovodu 1. žalovaného absolvovala zůstavitelka MMSE test se skóre 20 ze 30 bodů, kdy však nehrozila újma, neboť se o ni starala rodina a proto „neindikoval zahájení řízení k úpravě svéprávnosti“, ale tím, že vyžadoval další kontrolu již za tři měsíce, dal tak najevo, že psychický stav se významně (rozuměj s predikovanými očekávatelnými změnami) vyvíjel i v řádu měsíců. K tomu znalkyně vysvětlila, že primárním u [podezřelý výraz] pacientů je komplexní vyšetření odborným [podezřelý výraz] s dlouhou odbodnou praxí a klinickými zkušenostmi, samotné testy pak představují jeden z podkladů stanovení celkové [podezřelý výraz] a jejího stupně. Jinak řečeno, „zhodnocení konkrétního stupně [podezřelý výraz] demence nevychází pouze a výlučně z čísla nějakého testu“. Test MMSE (viz obsah Vzorového testu předložený žalovanými s max. 30 body za odpovědi na otázky na datum, den v týdnu, měsíc, rok, roční období, okres, město, zapamatování si třech předmětů, rozlišení pravé a levé ruky, obkreslení jednoduchého geometrického tvaru apod., kdy za každou správnou odpověď je 1 bod) je dle znalkyně velice hrubý co do rozlišovací schopnosti míry demence a zachytí tedy patologii již výrazně rozvinutou (např. lidé, „kteří mají poruchy paměti, úplně se v tom čase neorientují, tak jako pořád dosahují normálních výsledků, 27, 25 a podobně“). U posuzovaného, který dosáhne 20 bodů, je diagnostikována porucha vnímání, chápání, rozpoznávání, schopnost logického důsledku, abstrakce, domýšlení následků svých jednání apod., se všemi tzv. behaviorálními příznaky, tedy s bezprostředními dopady do chování determinovaného [podezřelý výraz] demence; znalkyně tak pro názornost a z důvodu prevence před opakovanými námitkami žalovaných, kteří se snažili laicky a tedy striktně empiricky vykládat výsledek 20 bodů v MMSE testu tak, že šlo o demenci „pouze“ lehkou, byla nucena v rámci svého výslechu zdůraznit, že oněch dosažených „20 bodů“ svědčí již o stavu takovém, který „jde vidět“ již na první pohled a nebylo by třeba takto hrubého testu. Smyslem takových testů je spíše následné bližší ujasnění, která oblast je postižena, zdali paměť, řečová a podobně, k tomu pak ale slouží spíše jemnější nástroje, např. Addenbrookský kognitivní test (ACR), případě je [podezřelý výraz] odeslán na detailnější neuropsychologické vyšetření. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] přitom potvrdil nepříznivý trend vývoje, když u zůstavitelky shledal postupné zhoršování kognitivních funkcí, výkonnosti i orientace, kdy zůstavitelka již nebyla schopna pochopit důsledky složitějších právních úkonů. Znalkyně zdůraznila, že i pro laika musí být zřejmé, že pokud zůstavitelka odpověděla, že současným prezidentem je „stále [adresa]“ (viz shora u Lékařské zprávy [tituly před jménem] [jméno FO]), nelze již hovořit toliko „o lehkém postižení“ minimálně těch paměťových schopností. Sdělením Úřadu práce ČR ze dne [datum], především pak jeho přílohou, a to Záznamem ze sociálního šetření pro účely řízení o příspěvku na péči ze dne [datum], je dále prokázáno, že na projevech [podezřelý výraz] (tj. [podezřelý výraz] demence smíšené etiologie se složkou Alzheimerovskou a vaskulární ve stupni středně těžkém – viz níže) zůstavitelky, tak, jak byly pro tuto [podezřelý výraz] podrobně popsány znalkyní, se ani po jednom měsíci od vyšetření [tituly před jménem] [jméno FO] shora dne [datum] ničeho pozitivně nezměnilo, když u poznávání osob bylo uvedeno „někdy ano a někdy ne“, „někdy rodinu pozná, někdy ne“, „orientuje se pouze v pokoji“, „orientaci nezvládá pro [podezřelý výraz] omezení“, „nemá přiměřené [podezřelý výraz] kompetence a neorientuje se v obvyklých situacích“, „nevyjadřuje se srozumitelně mluvenou řečí“, „nechápe obsah přijímaných a sdělovaných zpráv“ pro „[podezřelý výraz] omezení“, „krátkou písemnou zprávu nevytvoří“, „podepíše se s obtížemi“, „je depresivní, má myšlenky na konec života“, „je duchem mimo, nevnímá“, „syn – pečující osoba vyřizuje veškeré osobní záležitosti“ (jako osoba o zůstavitelku pečující byl uveden právě 1. žalovaný), zvládá běžné činnosti (manipulace s varnou konvicí, mikrovlnkou, nádobím, prádlem a „využívá služby pečovatelek z ÚMOb MOaP“. Z uvedeného Sdělení se Záznamem, jakož i lékařských zpráv shora tak vyplývá, že 1. žalovaný si byl vědom [podezřelý výraz] zůstavitelky (viz zejm. jednotlivá referování 1. žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] či [tituly před jménem] [jméno FO]).

7. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], jež vypracovala dne [datum] Znalecký posudek z [podezřelý výraz] č. [č. účtu] (dále též „Posudek“), ve znění Znaleckého posudku z [podezřelý výraz] – doplnění ze dne [datum] (dále též „Doplněk“), jímž byla mj. odstraněna žalovanými namítaná formální vada Posudku (tj., že titulní strana neobsahovala stručný popis předmětu Posudku), při svém výslechu potvrdila své předchozí, žalovanou stranou zpochybňované závěry, a řádně, logicky a na vysoké odborné úrovni dané její 20 letou [podezřelý výraz] praxí, odůvodnila stanovení [podezřelý výraz] zůstavitelky v době podpisu Smlouvy, když své závěry opřela o veškerou dostupnou z [podezřelý výraz] hlediska relevantní [podezřelý výraz] dokumentaci, obsahující lékařské zprávy od prvotních takto doložených [podezřelý výraz] vyšetření, kdy byly shledány příznaky počínající demence nejpozději od roku 2019 (viz [podezřelý výraz] záznam ze dne [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum]) až po květen 2021, a to nikoliv izolovaně, nýbrž k kontextu s relevantním (rozuměj psychické projevy zůstavitelky zachycujícím) obsahem spisu (zejména lékařské zprávy od [tituly před jménem] [jméno FO] - [právnická osoba]., která postupně odesílala zůstavitelku k jednotlivým odborným [podezřelý výraz] vyšetřením za dobu od [datum] do [datum] a jíž 1. žalovaný referoval – viz zejm. „syn udává pac. dochází do [podezřelý výraz] ambulance“, „orientace na známých trasách – cca 3x za posledních 5 let se ztratila, jinak ne“, „občas syna podezírá z věcí, které se nestaly“, „těžce snáší i minimální změny v zaběhnutých stereotypech“), ve spojení s aktuální odbornou literaturou a zejména pak o svou vysokou odbornou erudici a vlastní klinickou praxi. Znalkyně u výslechu výslovně potvrdila [podezřelý výraz] zůstavitelky v době podpisu Smlouvy včetně vyhodnocení stupně demence „minimálně středně těžký“; vycházela přitom též z popisu jednání zůstavitelky učiněným přímo 1. žalovaným, nikoliv ex post pod tíhou tohoto řízení, ale ke dni [datum] a učinil tak do Lékařského nálezu pro posouzení [podezřelý výraz] stavu ve věcech sociálního zabezpečení ze dne [datum], kdy takto uvedl: „domlouvání se či informace od matky přestávají být validní, opakované stavy zmatenosti, [podezřelý výraz] nepoznává členy rodiny, zůstane ležet doma na zemi, není schopna sama vstát (bolesti, omezená hybnost, zároveň při zmatenosti při demenci neschopna najít/použít mobil“. Právě z těchto projevů zůstavitelky v tehdejší době a při progredující, tehdy patrné zhoršující se demenci (viz také výpověď ošetřovatelek, že „paní ke konci chřadla“) lze s mírou hraničící s jistotou dovodit, že tomu nebylo a ani nemohlo být dne [datum] (tj. čtyři dny před smrtí dne [datum]) jinak ve smyslu žalovanými koncipovaným „světlým okamžikem“, kdy by byla zůstavitelka zcela plně způsobilá svými smysly vnímat co činí, ale zejména domyslet veškeré důsledky svého právního jednání spojeného s převodem družstevního podílu v bytovém družstvu spojeného s nájmem družstevního bytu na žalované; nešlo přitom ani objektivně o jednoduché rutinní a běžné jednání, ke kterému by bylo možno i v oněch „světlých okamžicích“ uvažovat o plném domýšlení důsledků (srovnej zejm. znalkyní uváděný příklad „nesmí si vzít rohlík“, což jednající pochopí i u lehké demence, ale nepochopí např. „úvěrový podvod“, kdy má vymizelé nebo minimálně o 2/3 forenzně podstatně snížené rozpoznávací schopnosti i podprůměrný intelekt). Ve, pro znalkyni stěžejním Lékařském nálezu ze dne [datum], lékařka [tituly před jménem] Harzimová (vyslechnutá též jako svědkyně) shledala u zůstavitelky, že neodpoví na cílené dotazy, nezná adresu, neví, kde bydlí, neví datum ani měsíc a dále cituje reference 1. žalovaného, že zvládne stereotypní úkony v rámci známého prostředí, soběstačnost závisí na aktuálním kolísavém psychickém stavu. Ostatně ona „kolísavost“ psychického stavu zůstavitelky, byla spojována opět s rutinními každodenními úkony, jako „v lepších dnech si koupí pečivo“, „s penězi nakládá syn“, „nechápe smysl karty“, není schopna s ní nějakým způsobem operovat, „syn zajišťuje, aby vždy u sebe měla dostačující hotovost“. A nikoliv s tak specifickým, právně náročným a mimořádným právním jednáním, jako je převod členských práv a povinností v bytovém družstvu, kteréžto právní jednání průměrný běžný člověk zjevně podstupuje jednou případně dvakrát za život. V onom autentickém (nikoliv tedy laickými dojmy nejbližších rodinných příslušníků podkresleném) záznamu tehdejšího chování zůstavitelky ze dne [datum] je dále výslovně uvedeno, že „v poslední době opakovaně stavy zmatenosti, nepoznává ty pečující osoby, písmo roztřesené, přečtené si nepamatuje, nerozumí textu, narušena krátkodobá paměť“. Právě na základě takových indicií znalkyně jednoznačně, opakovaně a o to rozhodněji v rámci svého výslechu setrvala na odborném závěru, že tak šlo o projevy jednoznačně „svědčící pro hlubší [podezřelý výraz] demence“ (viz zejména Objektivní vyšetření – klinický nález obsažený v rubrice ad D. Lékařského nálezu ze dne [datum]: orientace místem „ne“, časem „ne“, chování „narušené“ „demencí, dezorientací“, komunikace, řeč, čtení a psaní „narušené“ „přečtené si nepamatuje, nerozumí textu“, paměť „narušená“ „krátkodobá“, intelekt „snížený IQ“ „deteriorací při demenci“). Není tedy pravdou, jak namítali žalovaní, že by závěry znalkyně byly natolik ovlivněné tou skutečností, že znalkyně nemohla zůstavitelku osobně vyšetřit, a tudíž nepoužitelné, když znalkyně se opírá, a to logicky především o autentické dobové odborné zprávy lékařů, kteří [podezřelý výraz] osobně vyšetřovali a o svých tehdejších zjištěních vypracovali tehdy (nikoliv až ex post) a tedy i s onou potřebnou a nutnou mírou autenticity, lékařské zprávy zachycující tehdejší projevy psychického [podezřelý výraz] zůstavitelky. Aktuální výslechy lékařů [tituly před jménem] [jméno FO] i [tituly před jménem] [jméno FO] pak nutně byly zkresleny oním plynutím doby tří let od vyšetření po jejich výslech a nutně pak logicky museli obsah svých výpovědí čerpat především z oněch svých lékařských zpráv, což sami u svého výslechu potvrdili. Takto je také třeba k jejich výslechům přistupovat a důsledně oddělovat stav jejich odbornosti oproti znalkyni a jejich názory ex post vyřčené při jejich výslechu; relevantní informace a tedy i podklady pro řádné posouzení tehdejšího [podezřelý výraz] stavu zůstavitelky je tak třeba spatřovat především v listinách těmito lékaři tehdy sepsaných s jejich tehdejšími bezprostředními objektivními nálezy v lékařských zprávách zachycených.

8. Znalkyně rozhodně v Posudku, jeho Doplňku a už vůbec ne u výslechu před soudem „nesdělovala pouze paušální, obecné závěry“, jak jí bylo vytýkáno žalovanými, ale jak již shora uvedeno, ohledně stanovení [podezřelý výraz], vycházela ze všech zde, v rámci odůvodnění uvedených [podezřelý výraz] relevantních důkazů a vyjadřovala odbornou společností obecně přijímaný názor obohacený svou dvacetiletou klinickou zkušeností. Pokud byly znalkyni žalovanými dále vytýkány „diagnostické rozpaky“ ohledně [podezřelý výraz] s tím, že je nepřípustné směšovat dva typy demencí, znalkyně i tyto pochybnosti zcela rozptýlila s tím, že demence bývají často smíšeného typu a vzájemně se tak prolínají a nelze je vždy zcela striktně za života [podezřelý výraz] rozlišit, neboť tak lze učinit pouze histologií mozku spojenou s odběrem tkáně, což je eticky naprosto nepřípustné. Znalkyně vysvětlila, že determinační znaky jednotlivých typů demencí lze odlišit skrze průvodní příznaky, popsanými v případě zůstavitelky v lékařských zprávách, neboť chování zůstavitelky již nelze posoudit přímým pozorováním (vyšetřením). Demence při Alzheimerově [podezřelý výraz] se projevuje zpočátku poruchami paměti, poruchami řečové fluence, vyjadřování, atpod. Začíná drobnými výpadky slov, vět, obtížným porozuměním řeči, poté nastává již velmi patrná fáze poruch krátkodobé paměti (v řádu dnů), nastupuje střední doba (měsíce); poruchy dlouhodobé paměti pak představují pomíjení událostí z před 10ti let apod. Dlouhodobá paměť zůstává zachována i v těžkých stavech demence (znalkyně uváděla klinické příklady, kdy [podezřelý výraz] hovoří o 2. světové válce, popisují, co měli na sobě, co jedli, ale naprosto nevěděli, ve kterém zařízení se právě nacházejí, ačkoliv zde jsou třeba i 5 let). Uvedené je typické pro Alzheimerovské demence, které se shora popsaným způsobem vyvíjejí v čase více méně kontinuálně, nenápadně, plíživě, i bez povšimnutí příbuzných, byť jsou v každodenním kontaktu. Pokud jde o vaskulární demenci, ta dle znalkyně vzniká různými cévními zásahy, ať už drobnými trombózami nebo většími ucpávkami cév, extrémně pak krvácením do mozku. Velké krvácivé stavy jsou doprovázeny většinou bezvědomím. Ty drobné případy jsou diagnostikovány minimálně na CT nálezu v podobě drobných glióz po nedokrvení tkáně nebo vylití krve a postihují malý okrsek (TIA, tzn. tranzitorní ischemická ataka) a nemusí se projevovat mrtvicí, tzn. nemusí dojít k ochrnutí, ke ztrátě řeči a podobně, ale mohou to být právě krátkodobé výpadky paměti, které se však časem eliminují; v tom je typický projev vaskulární demence – onen náhlý pokles psychických schopností, náhlé zhoršení klinického stavu, po kterém následuje relativní stabilizace, eventuálně i mírné zlepšení stavu, ale nikdy se již neobnoví původní/počáteční hodnoty a poté opět nastávají další a další ischemické či krvácivé ataky a další a další stabilizace či mírná zlepšení, ale prvopočáteční stav se dále vzdaluje. Existují i jiné typy demencí, ale ty nebyly u zůstavitelky diagnostikovány. S nastupujícím věkem jdou ruku v ruce jak ty krvácivé nebo nedokrvené ischemické okrsky mozku s těmi Alzheimerovskými, založenými na úbytku mozkové tkáně. Právě kombinace těchto dvou typů demencí jsou zastoupeny v populaci až v 80 %, a proto také byla zavedena diagnostická kategorie „F03 - smíšená demence“ v Mezinárodní klasifikaci [podezřelý výraz], protože (z důvodů již shora vysvětlených) nejdou za života [podezřelý výraz] odlišit. Dle Posudku ve spojení s jeho Doplňkem a především pak výslechem znalkyně a ve spojení se shora již uvedeným bylo tak prokázáno, že zůstavitelka trpěla přede dnem [datum] [podezřelý výraz] [podezřelý výraz] trvalého charakteru, a to [podezřelý výraz] demence smíšené etiologie, se složkou Alzheimerovskou a vaskulární, ve stupni středně těžkém (dále též „[podezřelý výraz]“). Na výslovnou otázku, zda lze vyloučit, že by v ten [datum] zůstavitelka vzhledem ke svému tehdejšímu [podezřelý výraz] stavu, byla plně způsobilá k tomu učinit právní jednání a tedy podepsat Smlouvu shora, pak znalkyně u výslechu odpověděla, že s ohledem psychický stav zůstavitelky, který je dlouhodobě popisován již od roku 2019 a zcela jednoznačně pak minimálně v roce 2021, zůstavitelka nebyla způsobilá a pokud by měly být klasifikovány ještě tehdejší její rozpoznávací schopnosti, pak byly minimálně o 2/3 sníženy. Jde o logické vyústění úvah znalkyně vyjádřených jak v Posudku, tak v jeho Doplňku a zejména pak u výslechu před soudem a nelze tak přisvědčit ani námitce žalovaných, že jde o nepřezkoumatelný, dokonce „vyfantazírovaný“ závěr. Dle znalkyně zůstavitelka ke dni [datum] (tj. ke dni podpisu Smlouvy) trpěla [podezřelý výraz] poruchou, která byla trvalá a způsobilá negativně ovlivnit zůstavitelku a tedy i vylučovala její schopnost platně uzavřít Smlouvu. Zůstavitelka tedy nebyla z forenzního hlediska schopna právně jednat, zejména nebyla schopna racionální rozvahy s uvážením následků svého právního jednání. Žalovaní se svými námitkami shora uvedenými logicky snažili zpochybnit Posudek a posléze i jeho Doplněk co do jeho jednoznačných závěrů a to i tvrzením, že lékařské zprávy zejména ty o [podezřelý výraz] vyšetřeních zůstavitelky dokladují sice, že trpěla demencí i v době podpisu Smlouvy, ale svoji obranu také založili na tom, že trpěla demencí toliko lehkou a poté, co byli konfrontováni se závěry svědčícími o demenci středně těžké, počali obranu směřovat na tzv. „kolísání“ psychického stavu mezi jednotlivými stupni demence a na tzv. „světlé okamžiky“ zůstavitelky a že nebylo možné přesně zjistit psychický stav zůstavitelky právě v den podpisu Smlouvy, případně přímo v okamžiku jejího uzavření. Ohledně „kolísání“ a „světlých okamžiků“ však již bylo shora vysvětleno a znalkyní také řádně odůvodněno, že v případě [podezřelý výraz] zůstavitelky shora konstatované a odůvodněné, i v jejích „světlých“ chvílích nemohla být a tedy ani dne [datum] nebyla plně způsobilá k takovému právnímu jednání, jakým bylo zcela mimořádný bezúplatný převod členských a práv povinností v bytovém družstvu spojených s nájmem bytu, ve kterém až do své smrti bydlela, na žalované. Samozřejmě, že by byl ideálním případ, kdyby právě v okamžiku tohoto právního jednání zůstavitelky byl přítomen [podezřelý výraz] disponující příslušnými diagnostickými odbornými kvalitami a metodami a provedl její komplexní vyšetření. To je však prakticky nemožné a je tak třeba usuzovat z časového průběhu (trendu) progrese diagnostikovaného [podezřelý výraz] zůstavitelky tak, jak bylo podrobně popsáno znalkyní, kdy jde o obecný vzorec vývoje takového psychického [podezřelý výraz] a je tedy zřejmé s pravděpodobností hraničící s jistotou, že stav zůstavitelky byl takový i v okamžiku projevu její vůle, která tak byla zásadně ovlivněna zůstavitelčiným progredujícím nevratným psychickým [podezřelý výraz]; ostatně příbuzným včetně žalovaných a zejména pak 1. žalovaného, který zůstavitelku mj. i na [podezřelý výraz] vyšetření doprovázel a o jejím stavu lékaře referoval, musel být a také byl její psychický stav, pro který nebyla schopna samostatně právně jednat ani domyslet následky svého jednání v souvislosti s bezúplatným převodem družstevního podílu v bytovém družstvu, velmi dobře znám. Za takové situace, kdy by proti sobě stál zájem na ochraně zůstavitelky, coby osoby jednajících v [podezřelý výraz] poruše, a zájem na ochraně dobré víry žalovaných jako bezúplatných nabyvatelů družstevního podílu, nelze o ochraně jejich dobré víry ani hovořit, když šlo o osoby blízké a o zůstavitelku pečující a o kvalifikovaných projevech svědčících o vážnosti psychického [podezřelý výraz] osobně při lékařských vyšetřeních referujících. Za takového stavu se žalovaní nemohou úspěšně dovolávat ochrany své dobré víry při uzavírání Smlouvy dne [datum], zejména pak v důvěru v to, že zůstavitelka byla plně způsobilá Smlouvu uzavřít s plným vědomím následků z takového právního úkonu plynoucích (znalkyně dovodila rozpoznávací schopnost zůstavitelky o 2/3 sníženou); princip ochrany zůstavitelky jako osoby s [podezřelý výraz] poruchou tak musí převážit - jiný výklad by byl v rozporu s dobrými mravy i veřejným pořádkem.

9. Dle čl. 6 odstavce 2) Stanov Stavebního bytového družstva Hlubina [adresa], IČO [IČO], v aktuálním znění, veřejnosti přístupném ve Sbírce listin obchodního rejstříku bytového družstva, „spoluvlastnictví družstevního podílu je vyloučeno, a to i v případě dědění“. Dle písemných Námitek neplatnosti ze dne [datum], adresovaných zástupcem žalobce každému ze žalovaných a předaných k doručení dle Podacího archu dne [datum], jež jsou dle svého obsahu též předžalobními výzvami ve smyslu § 142a o. s. ř., byla namítnuta neplatnost Smlouvy z důvodu jejího podpisu zůstavitelkou v [podezřelý výraz] poruše, kdy nebyla schopna posoudit následky takového jednání a žalovaní vyzváni k dobrovolnému uznání neplatnosti Smlouvy ještě před zahájením soudního řízení.

10. Pro nadbytečnost nebyly provedeny další důkazy navržené žalobcem k prokázání nepříznivého [podezřelý výraz] stavu zůstavitelky, který jí bránil uzavření platné Smlouvy, když [podezřelý výraz] jakož i rozsah [podezřelý výraz] poruchy zůstavitelky včetně neschopnosti rozpoznat následky takového právního jednání, byl již dostatečně prokázán shora označenými důkazy, zejména pak Posudkem ve znění jeho Doplňku a výslechu znalkyně. Proto soud neprovedl účastnický výslech žalobce, u něhož jde navíc o důkaz svou povahou subsidiární, výslech svědkyně navržené žalobcem [tituly před jménem] [jméno FO], zástupkyně vedoucí Slezské diakonie pro oblast Ostravsko, u které se zůstavitelka dne [datum] podrobila v doprovodu žalobce vyšetření paměti a měla dosáhnout skóre 60 ze 100 bodů hodnoceného jako „katastrofální výsledek“, ani výslech bratra zůstavitelky [jméno FO], který se měl pokusit na přelomu dubna a května 2021 se zůstavitelkou komunikovat prostřednictvím Skype, avšak zůstavitelka „vypadala zmateně a prakticky nekomunikovala“, a ani výslech bývalého souseda zůstavitelky pana [jméno FO], na kterého měla zůstavitelka hovořit zmateně a často si plést žalobce a 1. žalovaného č. [hodnota]. Pokud byly soudem k důkazu čteny též [podezřelý výraz] záznamy [tituly před jménem] [jméno FO] z [právnická osoba], soud z nich dále nevycházel, neboť jejich předmětem jsou především fyzické [podezřelý výraz] obtíže a nikoliv projevy vztahující se k psychickému stavu zůstavitelky. Soud pro nadbytečnost neprovedl ani žalovanými navrhovaný jejich účastnický výslech k prokázání soběstačnosti Zůstavitelky, když jde o důkaz subsidiární povahy, a chování Zůstavitelky, jakož i její psychický stav byl dostatečně prokázán již důkazy shora citovanými. Pro irelevantnost takového tvrzení žalovaných se soud blíže nezabýval tvrzením, že Zůstavitelka půl roku před smrtí „chtěla byt převést na nezletilé syny žalovaného“, když podstatným pro toto řízení bylo zjištění pravé a svobodné vůle Zůstavitelky ke dni uzavření Smlouvy; bylo přitom prokázáno, že Zůstavitelka trpěla nikoliv po přechodnou dobu [podezřelý výraz] [podezřelý výraz] trvalého charakteru, a to [podezřelý výraz] demence smíšené etiologie, se složkou Alzheimerovskou a vaskulární, ve stupni středně těžkém, pro kterou nebyla schopna projevit žalovanými a Smlouvou deklarovanou vůli dne [datum] a převést na žalované družstevní podíl s nájem Bytu (nadto sama 2. žalovaná v rámci podání vysvětlení před [právnická osoba] dne [datum] výslovně uvedla, že ani v den, kdy byla Smlouva podepisována „ani nevěděla, že byt bude přepsán i na mne“). Jinak řečeno, i kdyby byla prokázána taková vůle Zůstavitelky (převést družstevní byt na syny žalovaných, resp. přímo na žalované) v době šest měsíců před podpisem Smlouvy a současně i to, že její rozpoznávací a hodnotící složky myšlení nejsou jakkoliv omezeny, šlo by zjištění zbytečné, neboť takovou vůli mohla následně kdykoliv až do poslední chvíle – podpisu Smlouvy libovolně měnit. Pro také nebyl výslech žalovaných proveden ani k prokázání „záměru matky družstevní podíl převést“.

11. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] Zůstavitelka, jako převodce, která zemřela dne [datum], uzavřela se žalovanými manželi, jako nabyvateli, Smlouvu, podle které měl být převeden družstevní podíl ve Stavebním bytovém družstvu Hlubina [adresa], IČO [IČO], s nímž je spojen nájem družstevního bytu č. [hodnota] o velikosti 0+1 s příslušenstvím v 10. nadzemním podlaží domu na [adresa]. Ke dni podpisu Smlouvy však Zůstavitelka trpěla, a to dlouhodobě nejpozději od dubna roku 2019 progredujícím [podezřelý výraz] demence smíšené etiologie se složkou Alzheimerovskou a vaskulární, v březnu a květnu 2021 již dosahujícím stupně středně těžkého, která měla vliv na rozpoznávací a ovládací schopnosti Zůstavitelky při jednání spočívajícím v převodu podílu v bytovém družstvu a s ním spojeným převodem nájmu bytu na žalované, kdy zejména rozpoznávací schopnosti zůstavitelky byly sníženy minimálně o 2/3 a Zůstavitelka tak nebyla způsobilá učinit toto neběžné právní jednání a tedy uzavřít Smlouvu shora. [podezřelý výraz] se přitom projevovala narušením komunikace ve složce chápání řeči, v omezení slovní zásoby, snížené schopnosti vyjádřit se, v opakování stejných vět, narušenou schopností číst, chápat čtený text, popisována byla dlouhodobě též porucha paměti krátkodobé, stran důvěřivosti byly dlouhodobě popisovány úzkostně-depresívní projevy, odkázanost o radu na osoby blízké, což prokazuje též sklony k podrobivosti se sníženou schopností se bránit a odolávat případnému nátlaku. Z forenzního hlediska Zůstavitelka nebyla schopna právně jednat, zejména nebyla schopna racionální rozvahy s uvážením následků. Jak bylo již výše uvedeno, zůstavitelka si nemohla být plně vědoma dne [datum] důsledků svého právního jednání spočívajícího v jednání před pracovnicí bytového družstva při uzavření Smlouvy o převodu družstevního podílu a s ním spojeného nájmu Bytu. Neplatnost Smlouvy však žalovaní nejsou ochotni dosud dobrovolně uznat, ani přes písemnou předžalobní výzvu a právní vztah k družstevnímu podílu a s ním spojenému najmu bytu, který tak fakticky svědčí pouze žalovaným, zcela pomíjí právní vztah žalobce k témuž předmětu, jako druhého ze dvou dědiců Zůstavitelky. Dědické řízení vedené před zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] o pozůstalosti Zůstavitelky, která zemřela bez pořízení pro případ smrti, jako vdova a zanechala dva syny, a to žalobce a 1. žalovaného, bylo s právní mocí ke dni [datum] zastaveno dle ust. § 154 z. ř. s. pro zanechání majetku nepatrné hodnoty a majetek byl vydán 1. žalovanému s jeho souhlasem jako vypraviteli pohřbu. Dle čl. 6 odstavce 2) Stanov Stavebního bytového družstva Hlubina [adresa], IČO [IČO], v aktuálním znění, „spoluvlastnictví družstevního podílu je vyloučeno, a to i v případě dědění“.

12. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když ve smyslu § 80 o. s. ř. je především dán naléhavý právní zájem žalobce na určení podílového spoluvlastnictví k družstevnímu podílu a s ním spojenému nájmu družstevního bytu specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku, jež byly sice předmětem Smlouvy, avšak ta byla, jak bude uvedeno níže, shledána neplatnou. Naléhavý právní zájem je dán tím, že faktický stav spoluvlastnictví neodpovídá stavu právnímu a účastníky řízení jsou všichni ti, kterým na úkor žalobce t.č. fakticky svědčí právo k podílu, k němuž určení svého vlastnictví se žalobce domáhá. Vzhledem k tomu, že žalobcem byla uplatněna námitka neplatnosti Smlouvy z důvodu neschopnosti Zůstavitelky o jejím obsahu právně jednat a tedy dle § 581 odst. 2 o. z., bylo nutno jako předběžnou otázku dle § 135 odst. 2 o. s. ř. posoudit, zda právní jednání Zůstavitelky bylo determinováno její [podezřelý výraz] poruchou, a to do takové míry, která by ji činila neschopnou takto právně jednat, tedy dle § 15 odst. 2 o. z. nezpůsobilou nabývat pro sebe vlastním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem. V řízení bylo prokázáno, že Zůstavitelka dlouhodobě nejpozději od dubna roku 2019 trpěla progredujícím [podezřelý výraz] demence smíšené etiologie se složkou Alzheimerovskou a vaskulární, v březnu a květnu 2021 již dosahujícím stupně středně těžkého, která měla vliv na rozpoznávací a ovládací schopnosti Zůstavitelky při jednání spočívajícím v převodu podílu v bytovém družstvu a s ním spojeným převodem nájmu bytu na žalované, kdy zejména rozpoznávací schopnosti zůstavitelky byly sníženy minimálně o 2/3 a Zůstavitelka tak nebyla způsobilá učinit ke dni [datum] toto neběžné právní jednání a tedy uzavřít Smlouvu shora. K jednoznačnému skutkovému závěru o existenci kvalifikované [podezřelý výraz] poruchy Zůstavitelky ke dni [datum] přitom postačilo, když byla prokázána vysoká míra pravděpodobnosti o její existenci (k míře pravděpodobnosti nikoliv stoprocentní srovnej zejména NS [spisová značka], NS [spisová značka], nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 173/13, nejnověji pak usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), a to i dle referencí samotného 1. žalovaného zachycených v lékařských zprávách shora, kdy je popisováno chování žalované mj. tak, že „domlouvání se či informace od matky přestávají být validní, opakované stavy zmatenosti, [podezřelý výraz] nepoznává členy rodiny, zůstane ležet doma na zemi, není schopna sama vstát (bolesti, omezená hybnost, zároveň při zmatenosti při demenci neschopna najít/použít mobil“, „orientuje se pouze v pokoji“, „orientaci nezvládá pro [podezřelý výraz] omezení“, „nemá přiměřené [podezřelý výraz] kompetence a neorientuje se v obvyklých situacích“, „nevyjadřuje se srozumitelně mluvenou řečí“, „nechápe obsah přijímaných a sdělovaných zpráv“ pro „[podezřelý výraz] omezení“, „krátkou písemnou zprávu nevytvoří“, „podepíše se s obtížemi“, „je duchem mimo, nevnímá“. Uvedené projevy pak plně korespondují se znalkyní popisovanými projevy [podezřelý výraz] Zůstavitelky shora. Jednání Zůstavitelky spočívající v uzavření Smlouvy v [podezřelý výraz] poruše, která ji činila neschopnou jednat, je absolutně neplatné dle § 588 o. z. pro rozpor s veřejným pořádkem a není rozhodné, zda žalovaní, jako osoby vůči nimž bylo právně jednáno, neschopnost právně jednat u Zůstavitelky rozeznali nebo nikoliv (srov. komentář k § 581 o. z. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace).

13. Byla-li shledána Smlouva neplatnou, pak je neplatným též právní jednání spočívající v převodu družstevního podílu a s ním spojeného nájmu bytu ve prospěch žalovaných, nemohlo tak dojít ani k převodu družstevního podílu spojeného s nájmem Bytu na žalované dle § 736 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění ke dni [datum], dále jen „ZoK“), a Zůstavitelka tak byla i nadále ke dni svého úmrtí výlučným vlastníkem družstevního podílu a nájemkyní družstevního Bytu. Smrtí Zůstavitelky dne [datum] pak v souladu s ustanovením § 2279 odst. 5 o. z. přešlo členství v družstvu, jakož i nájem Bytu s členstvím spojený, na dědice, kterému připadl členský podíl. Úprava řízení o pozůstalosti zásadně vylučuje, aby nová sporná aktiva pozůstalosti, která se objeví po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, byla následně dodatečně projednána. Práva k tomuto nově objevenému majetku je třeba uplatnit žalobou předpokládanou § 189 odst. 1 z. ř. s., o které nalézací soud, s ohledem na pravomocné konečné rozhodnutí o pozůstalosti, rozhodne definitivně ve vztahu k účastníkům tohoto sporného řízení bez toho, aby bylo následně nutné tato aktiva projednávat v řízení o dodatečném projednání pozůstalosti [srov. Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle kterého „je-li po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti řešen spor mezi dědici o vlastnictví zůstavitele k určitému majetku, není dán naléhavý právní zájem na určení, že zůstavitel byl ke dni smrti vlastníkem tohoto majetku (§ 193 odst. 1 část věty za středníkem z. ř. s.,“ a to ve spojení s usnesením Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3890/19) a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. [hodnota] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2023]. Dle již zmíněného ust. § 189 odst. 1 z. ř. s. platí, vzniknou-li spory o aktiva pozůstalosti při projednání pozůstalosti, k tomuto spornému majetku se v řízení o pozůstalosti nepřihlíží. Ti, kdo tvrdí, že do aktiv pozůstalosti patří i další majetek, mohou své nároky uplatnit samostatnou žalobou, a to žalobou podanou i po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti. Vzhledem k tomu, že po připuštěné změně žaloby, odpovídá formulace žalobního petitu konkrétním právům dědiců, v tomto případě tedy spoluvlastnickému, kdy by každý z dědiců dědil podílu, soud tedy určil, že žalobce a 1. žalovaný jsou každý ve výši podílu spoluvlastníky (viz § 1115 a násl. o. z.) družstevního podílu ve stavebním bytovém družstvu, se kterým je spojen nájem družstevního Bytu, jehož byla Zůstavitelka ke dni její smrti nadále výlučným vlastníkem.

14. Pro úplnost zbývá dodat, že soud nepřehlédl, že dle čl. 6 odstavce 2) Stanov Stavebního bytového družstva Hlubina [adresa], IČO [IČO], je spoluvlastnictví družstevního podílu vyloučeno, a to i v případě dědění. Družstevní podíl je podílem v obchodní korporaci ve smyslu § 31 ZoK a tedy obdobně jako podíl v obchodní společnosti je nehmotnou movitou věcí ve smyslu § 496 odst. 2 a § 498 odst. 2 o. z. Oproti předchozí úpravě nebrání za stávající úpravy o. z. nic tomu, aby družstevní podíl (coby věc) byl ve spoluvlastnictví více členů družstva. Jelikož spoluvlastnictví družstevního podílu může být ve vztahu k charakteru družstva nebo obsahu členství nevhodné, umožňuje zákon, aby stanovy družstva spoluvlastnictví družstevního podílu vyloučily dle § 597 ZoK (viz komentář k § 597. Zákon o obchodních korporacích. 3. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2020, ISBN 978-80-7400-799-6, marg. č. [hodnota].), jak to i učinilo [právnická osoba]. Ustanovení § 597 ZoK svou povahou dopadá však na případy, aby bylo vyloučeno zakládání a vytváření spoluvlastnictví právním jednáním některého z členů družstva. Soud však má za to, že i v případě, kdy Stanovy vylučují spoluvlastnictví družstevního podílu, může být spoluvlastnictví založeno rozhodnutím orgánu veřejné moci (nikoliv tedy právním jednáním některého z členů družstva). V takovém případě se stávají „noví“ spoluvlastníci právní mocí předmětného rozhodnutí s účinky ex nunc společnými členy družstva s povinností stanovit/zvolit si správce společné věci (družstevního podílu) dle § 32 odst. 4 ZoK, který je bude zastupovat i ve vtahu k družstvu. Správce pak spravuje družstevní podíl a vykonává práva s ním spojená vůči družstvu, v zastoupení spoluvlastníků a dle jejich pokynů. Družstvo je povinno respektovat zvoleného správce a jednat s ním jako se zástupcem společných členů družstva, a to až do doby, než dojde k vypořádání spoluvlastnictví tak, že vlastníkem družstevního podílu se stane jen jedna osoba. Tento výklad tak poskytuje řešení vzájemných vztahů mezi spoluvlastníky a družstvem v případě faktického rozporu v podobě vzniku spoluvlastnictví družstevního podílu v družstvu, jehož Stanovy spoluvlastnictví vylučují. Jiný výklad ustanovení § 597 ZoK by byl formalistický nereflektující třeba i situaci, kdy spoluvlastnictví družstevního podílu v takovém bytovém družstvu vznikne v důsledky (ne)dohody dědiců v rámci dědického řízení, tedy kdy se podílovými spoluvlastníky přes omezení spoluvlastnictví ve stanovách stanou dědici rozhodnutím soudu.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšnému žalobci přiznána náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], za předem složenou a znalkyni následně vyplacenou zálohu na znalecký posudek [částka], odměny za 10 úkonů právní služby učiněných do nejpozději do [datum] po [částka] dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění do [datum] (dále jen „AT24“), vycházeje z tarifní hodnoty [částka] dle § 9 odst. 3 písm. a) AT24, a to za přípravu a převzetí věci, sepis námitky neplatnosti spojené s předžalobní výzvou dne [datum] pro žalovaného, sepis námitky neplatnosti spojené s předžalobní výzvou dne [datum] pro žalovanou, sepis žaloby ze dne [datum], návrhu na vydání předběžného opatření dne [datum], vyjádření k odvolání proti usnesení o vydání předběžného dne [datum] (odměna za „písemné podání ve věci samé – doplňující vyjádření k odvolání proti usnesení o vydání předběžného opatření ze dne [datum]“ /správné datum sepisu je [datum]/ nebyla jako neúčelně vynaložená přiznána, když tvrzení v něm uvedená ve spojení s připojenou listinou mohla být součástí již vyjádření ze dne [datum]), dále za sepis návrhu na připuštění změny žaloby ze dne [datum], za účast u jednání soudu dne [datum] přes dvě hodiny (tj. dvojnásobek odměny dle § 11 odst. 1 písm. g) cit. vyhlášky), a za vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum]. Za každý z těchto 10 úkonů učiněných do [datum] dále náleží žalobci náhrada hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 3 AT24. Dále žalobci náleží náhrada odměny za 3 úkony právní služby učiněné nejpozději od [datum] po [částka] dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění (dále jen „AT“), vycházeje z tarifní hodnoty [částka] dle § 9 odst. 3 písm. a) AT, a to za sepis vyjádření ve věci samé dne [datum] a za účast u jednání soudu dne [datum] přes dvě hodiny (tj. dvojnásobek odměny dle § 11 odst. 1 písm. g) cit. vyhlášky). Za každý z těchto 3 úkonů učiněných od [datum] dále náleží žalobci náhrada hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 AT. Dále náhrada za cestovné vozidlem značky Volvo S60 RZ [SPZ] do místa ubytování před jednáním ze dne [datum], na trase [adresa] a zpět, v obou směrech 750 km, při kombinované spotřebě benzínu Natural 95 6,7 litrů na 100 km, při ceně [částka] za 1 l paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., spolu s náklady za amortizaci vozidla po [částka] na 1 km jízdy; celkem na cestovném [částka], z toho na náhradě za ujeté kilometry [částka] a za pohonné hmoty [částka]; žalobce se však domáhal toliko [částka] vč. DPH; tj. [částka] bez DPH. Dále náhrada za cestovné tímtéž vozidlem k jednání u soudu dne [datum] opět ze sídla zástupce žalobce do [adresa] a zpět, v obou směrech 750 km, při téže spotřebě a ceně [částka] za 1 l paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., spolu s náklady za amortizaci vozidla po [částka] na 1 km jízdy; celkem na cestovném [částka], z toho na náhradě za ujeté kilometry [částka] a za pohonné hmoty [částka]; žalobce se však domáhal toliko [částka] vč. DPH; tj. [částka] bez DPH. Dále náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 AT24 po [částka] za každou jen započatou půlhodinu z účtovaných 16 půlhodin strávených zástupcem žalobce na cestě před jednáním ze dne [datum] a dle § 14 odst. 3 AT po [částka] za každou jen započatou půlhodinu z účtovaných 16 půlhodin strávených zástupcem žalobce na cestě k jednání dne [datum]. Dále náhrada výdajů ve výši [částka] za ubytování zástupce žalobce v [právnická osoba] před jednáním u soudu nařízeným dne [datum] od 9:00 hod., když ubytování bylo nezbytné z důvodu vzdálenosti ze sídla zástupce žalobce v [adresa]-Krči. Dále žalobci náleží náhrada DPH v celkové výši [částka], tj. 21 % DPH z částek shora vyjmenovaných, vyjma soudního poplatku, zálohy na znalecký posudek a nákladů na ubytování, když zástupce žalobce je plátcem DPH dle osvědčení ze dne [datum]. Žalovaní jsou povinni náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] zaplatit dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobce, a to společně a nerozdílně dle § 140 odst. 1 věty třetí o. s. ř.

16. V průběhu řízení byla celkem z rozpočtových prostředků státu proplacena na znalečném částka [částka] (součet [částka] za znalecký posudek, [částka] za jeho doplněk a [částka] za náklady spojené s výslechem znalkyně). Na tuto částku žalobce složil zálohu v celkové výši [částka], která tak tvoří část nákladů řízení vynaložených žalobcem (viz shora) a zbývá tak částka [částka] nekrytá zálohou. Dále bylo proplaceno svědečné v celkové výši [částka] ([částka] svědkyni Šmahajové a [částka] svědkyni [jméno FO]). Žalobce byl zcela úspěšný. S odkazem na ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. jsou tak žalovaní povinni nahradit státu na znalečném a svědečném částku [částka] ([částka] znalečného a [částka] svědečného).

17. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.

Poučení