17 C 40/2016- 540

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [celé jméno žalované] se sídlem [adresa] o zaplacení 586 754 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 800 Kč se zamítá.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 68 625 Kč spolu s 7,75 % p. a. úrokem z prodlení z částky 167 641 Kč od [datum] do [datum], z částky 111 469 Kč od [datum] do [datum] a z částky 68 625 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 107 196 Kč spolu s 7,75 % p. a. úrokem z prodlení z částky 107 176 Kč od [datum] do [datum], z částky 56 173 Kč od [datum] do [datum] a z částky 54 167 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

IV. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 98 817 Kč spolu s 7,5 % p. a. úrokem z prodlení z částky 98 817 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

V. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 364 345 Kč spolu s 8,05 % p. a. úrokem z prodlení z částky 364 345 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

VI. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 252 737,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám advokátky: JUDr. [jméno] [celé jméno žalované], [adresa].

VII. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích na nákladech řízení částku 10 704 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Dne [datum] byla podána žaloba o zaplacení výše uvedených částek. Žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobce (společností [právnická osoba], [IČO]) smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny a plynu [číslo] jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky a ceníky. Touto smlouvou se předchůdce žalobce zavázal dodávat žalované sdružené dodávky elektřiny a plynu za sjednanou cenu dle aktuálně platného ceníku a žalovaná se zavázala hradit sjednané zálohy a vyúčtování dodávek. Žalobce se smlouvou o prodeji podniku ze dne [datum] stal právním nástupcem svého předchůdce. Žalobce se na žalované domáhal zaprvé zaplacení částky 68 625 Kč jako smluvní ceny služeb dodávky elektřiny v období od [datum] do [datum] v odběrném místě na adrese [adresa žalované]. Dodané služby žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] na částku 167 641 Kč splatnou [datum], na kterou žalovaná uhradila dne [datum] částku 56 172 Kč a dále dne [datum] částku 42 844 Kč. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou sjednané ceny žádal žalobce také přiznání úroku z prodlení v zákonné výši z dlužných částek ode dne po uvedené splatnosti až do zaplacení. Žalobce se na žalované domáhal zadruhé zaplacení částky 98 817 Kč jako smluvní ceny služeb dodávky elektřiny v období od [datum] do [datum] v odběrném místě na adrese [adresa žalované]. Dodané služby žalobce vyúčtoval žalované fakturou [číslo] na částku 98 817 Kč splatnou [datum], na kterou žalovaná nic neuhradila. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou sjednané ceny žádal žalobce také přiznání úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné částky ode dne po uvedené splatnosti až do zaplacení. Žalobce se na žalované domáhal zatřetí zaplacení částky 54 167 Kč jako smluvní ceny služeb dodávky plynu v období od [datum] do [datum] v odběrném místě na adrese [adresa]. Dodané služby žalobce vyúčtoval žalované fakturou [číslo] na částku 107 196 Kč splatnou [datum], na kterou žalovaná uhradila dne [datum] částku 51 023 Kč a dále dne [datum] částku 2 006 Kč. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou sjednané ceny žádal žalobce také přiznání úroku z prodlení v zákonné výši z dlužných částek ode dne po uvedené splatnosti až do zaplacení. Žalobce se na žalované domáhal začtvrté zaplacení částky 364 345 Kč jako smluvní ceny služeb dodávky plynu v období od [datum] do [datum] v odběrném místě na adrese [adresa]. Dodané služby žalobce vyúčtoval žalované opravnou fakturou [číslo] na částku 364 345 Kč splatnou [datum], na kterou žalovaná nic neuhradila. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou sjednané ceny žádal žalobce také přiznání úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné částky ode dne po uvedené splatnosti až do zaplacení. Dále se žalobce na žalované domáhal v souladu s výše uvedenou smlouvou nákladů spojených se zasíláním výzev a upomínek ve výši 800 Kč, které účtoval fakturami [číslo]. Žalovaná se k žalobě podrobně vyjádřila a namítala především, že: 1/ dlužné faktury nebyly žalované nikdy doručeny 2/ upomínky byly žalované doručovány na adresu [adresa] 3/ výzvy, které byly žalované zasílány, byly zmatečné a nesrozumitelné 4/ žalovaná obdržela výzvy k zaplacení až s časovým odstupem, kdy nemohla zkontrolovat řádnost vyúčtování a stav měřidel 5/ ze strany žalobce docházelo k pochybení ve vztahu k vyúčtování 6/ fakturované částky nekorespondují s obvyklou spotřebou 7/ faktura plynu za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] jí byla vystavena s přeplatkem 115 300 Kč a teprve s odstupem 18 měsíců jí bylo doúčtováno 364 345 Kč 8/ žalovaná spotřeba nebyla v řízení prokázána 9/ žalovaná částka 68 625 Kč (elektřina do [datum]) je promlčena a právo na vyúčtování žalobce je také již promlčeno 10/ zálohové platby hrazené žalovanou nebyly řádně zohledněny ve vyúčtováních, a proto nejsou vyúčtování žalobce řádná, a nevznikla povinnost žalované taková vyúčtování hradit Ze všech výše uvedených důvodů žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Z výpisu z veřejného rejstříku společnosti [právnická osoba], [IČO] (později [právnická osoba], v [anonymizováno]) bylo zjištěno, že na základě smlouvy o prodeji podniku ze dne [datum] uzavřené mezi prodávajícím, společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], a kupujícím [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO] došlo k prodeji podniku, a to věcí, práv a jiných majetkových hodnot, které ve svém souhrnu tvoří podnik prodávajícího specifikovaný v uvedené smlouvě, kupujícímu. Z uvedeného vyplývá, že žalobce je právním nástupcem původního dodavatele a tvrzeného věřitele žalované. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu ze dne [datum] a všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dodávce elektřiny a plynu, v níž žalovaná uvedla svou adresu sídla firmy [ulice a číslo], [obec]. Ve smlouvě je specifikace tří odběrných míst elektřiny a dvou odběrných míst plynu. Pokud tedy předchůdce žalobce komunikoval se žalovanou (zasílal zásilky poštou) písemně na adrese, kterou žalovaná sama uvedla ve smlouvě, stěží mu tuto skutečnost lze přičítat k tíži. Adresa [ulice a číslo], [obec] je navíc zcela shodná s adresou [adresa žalované], jedná se i dle mapových podkladů o jedno a totéž místo. Pokud jde o náklady spojené se zasíláním výzev a upomínek ve výši 800 Kč, žalobce neoznačil ani k výzvě soudu žádné důkazy o tom, že výzvy a upomínky byly žalované zaslány, a soudu proto nezbývá, než žalobu v této části pro neunesení důkazního břemene žalobce částečně zamítnout. S ohledem na vznesenou námitku promlčení se soud nejprve zabýval touto námitkou. S ohledem na to, že účastníci uzavírali smlouvu jako podnikatelé při své podnikatelské činnosti za účinnosti zák. č. 513/1991 Sb. v platném znění, obchodního zákoníku (dále jen ObZ), řídí se promlčení úpravou dle § 387 odst. 1 ObZ, podle něhož právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Podle § 397 ObZ nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. Podle § 391 odst. 1 Obz u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného. V souladu s ustáleným výkladem Nejvyššího soudu ČR, tak promlčecí doba začala běžet [datum], tedy den po skončení období, za které je faktura [číslo] vystavena. Čtyřletá promlčecí doba tak uplynula [datum], a vzhledem k tomu, že žaloba byla podána až [datum], nemůže být žalobci právo na zaplacení částky 68 625 Kč s úroky z prodlení z faktury [číslo] přiznáno, a soud proto žalobu výrokem ad I. částečně zamítl. Na uvedených závěrech nic nemění ani částečné platby žalované, neboť částky 67 850 Kč, 135 700 Kč a 67 850 Kč byly uhrazeny jako zálohy před vyúčtováním, částka 56 172 Kč byla pouze započtena pod [variabilní symbol] [číslo] a částka 42 844 Kč byla žalovanou uhrazena pod [variabilní symbol], a žádná z těchto plateb nemůže být považována za částečné plnění na dluh dle § 407 ObZ s účinky uznání dluhu. Ostatní tři žalované faktury byly vystaveny až po skončení fakturačního období, tedy v roce 2012, a k promlčení nároku na jejich zaplacení by tak nedošlo, pokud by tato žalovaná vyúčtování byla řádná. Dále soud provedl důkaz fakturou [číslo] z níž zjistil, že pro odběrné místo na adrese [adresa žalované], a to částkou 98 817 Kč splatnou [datum]. [příjmení] představuje rozdíl mezi cenou elektřiny a služeb za uvedené období ve výši 388 547 Kč a zaplacenými zálohami ve výši 289 730 Kč. Množství odebrané elektřiny bylo fakturováno dle odečtů a částka odpovídá smluvně sjednané ceně dle smlouvy a ceníků, které byly také provedeny k důkazu, byť nejsou zohledněny všechny platby záloh žalované (viz níže). Dále soud provedl důkaz fakturou [číslo] z níž zjistil, že pro odběrné místo na adrese [adresa], a to částkou 107 196 Kč splatnou [datum]. [příjmení] představuje rozdíl mezi cenou plynu a služeb za uvedené období ve výši 272 205,89 Kč a zaplacenými zálohami ve výši 165 010 Kč. Množství odebraného plynu bylo fakturováno dle stavu plynoměru k [datum] (počáteční stav: [anonymizována dvě slova]) a k [datum] (konečný stav: [anonymizována dvě slova]) a částka odpovídá smluvně sjednané ceně dle smlouvy a ceníků, které byly také provedeny k důkazu, byť nejsou zohledněny všechny platby záloh žalované (viz níže). Soud provedl důkaz fakturou [číslo] z níž zjistil, že pro odběrné místo na adrese [adresa], a to s přeplatkem 115 530 Kč. [příjmení] představuje rozdíl mezi cenou plynu a služeb za uvedené období ve výši 113 470,39 Kč a zaplacenými zálohami ve výši 229 000 Kč. Množství odebraného plynu bylo fakturováno dle stavu plynoměru k [datum] (počáteční stav: [číslo]) a k [datum] (konečný stav: [číslo]) a částka odpovídá smluvně sjednané ceně dle smlouvy a ceníků, které byly také provedeny k důkazu. Dále soud provedl důkaz opravnou fakturou [číslo] ze dne [datum], z níž zjistil, že pro odběrné místo na adrese [adresa], a to s nedoplatkem 364 345 Kč, splatným [datum]. [příjmení] představuje cenu plynu a služeb za uvedené období ve výši 364 345 Kč. Množství odebraného plynu bylo fakturováno dle stavu plynoměru k [datum] (počáteční stav: [číslo]) a k [datum] (konečný stav: [číslo]) a výše hodnoty odebraného plynu odpovídá smluvně sjednané ceně dle smlouvy a ceníků, které byly také provedeny k důkazu, byť vyúčtování nemá stanovené náležitosti (viz níže). Pokud jde o námitku nesprávnosti množství odebraného plynu uvedeného v opravné faktuře [číslo] bylo zjištěno ze sdělení provozovatele distribuční soustavy [právnická osoba] (č.l. 61 spisu), že na odběrném místě [adresa žalované] od [datum] do [datum] byl smluvním dodavatelem žalované innogy [právnická osoba], v období od [datum] do [datum] to byl předchůdce žalobce, od [datum] do [datum] je odběr klasifikován jako neoprávněný a od [datum] je odběrné místo přepsáno na [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dle sdělení společnosti [právnická osoba] odečty plynoměru na odběrném místě [adresa žalované] v letech 2011 a 2012 pro provozovatele distribuční soustavy prováděla paní [celé jméno svědkyně], a v době její dovolené blíže nezjištění brigádníci. Z výslechu paní [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že pro odstup času si nepamatuje přesně, zda a kdy přesně prováděla odečty na odběrném místě [adresa žalované], ani zda tam byly nějaké významné odchylky ve spotřebě. Dle vyjádření žalované nebyl plynoměr na odběrném místě [adresa žalované] reklamován. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že řízení o žalobě žalované na určení neexistence pohledávky a neplatnosti vyúčtování (mimo jiné z opravné faktury [číslo]) bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby. Z faktury [právnická osoba] [číslo] bylo zjištěno, že na odběrném místě [adresa žalované], byl účtován odběr plynu k [datum] dle automatického propočtu konečného stavu měřidla (kód [anonymizováno]) [částka] m3. Přesto je žalovaná faktura [číslo] vystavena pro období od [datum] podle stavu měřidla k tomuto datu [částka] m3. Z uvedeného tedy vyplývá zaprvé to, že odběr více než [číslo] m3 plynu žalované nikdo neúčtoval a za druhé to, že znalecký posudek, předkládaný žalovanou, v němž je porovnávaná předchozí„ nízká“ spotřeba a žalobcem fakturovaná„ vysoká“ spotřeba nemá vůbec žádnou vypovídací hodnotu (ve skutečnosti byla spotřeba účtována pouze v nesprávných obdobích podle nesprávných odhadů spotřeby). Pokud jde o odběrné místo [adresa žalované], byť byl účtován odběr plynu v původní nesprávné faktuře [číslo] (s přeplatkem) na základě údajného uskutečněného odečtu (dle obsahu faktury), k žádnému uskutečnění odečtu nedošlo, a vyúčtování proběhlo dle automatického propočtu (odhadu), který navazoval na předchozí odhady prováděné předchozím dodavatelem [právnická osoba] Stejně tak je zjevné, že ani opravná faktura nebyla vystavena podle uskutečněných odečtů. K opravě bylo přistoupeno poté, co žalovaná reklamovala, že fakturovaná spotřeba neodpovídá skutečné spotřebě. K uskutečnění odečtu plynoměru došlo až [datum], kdy byl [celé jméno svědka] zjištěn stav plynoměru 58 [anonymizováno] m3, což vyplývá jak z protokolu o montáži, demontáži měřidla, tak výpovědi [celé jméno svědka] a sdělení [právnická osoba], s.r.o. ze dne [datum]. Pouze na okraj soud uvádí, že záměna číslic„ 3“ a„ 7“ v datu uskutečnění odečtu je nepodstatná, když správné datum bylo ověřeno ze zadání servisní zakázky distributora. Plynoměr byl osazen [datum] poté, co na předchozím plynoměru žalované bylo znaleckým posudkem zjištěno porušení úřední značky za účelem stahování číselníku a zkreslování uskutečněné spotřeby, a je stále na odběrném místě instalován. Protože naměřená spotřeba byla výrazně vyšší než odhady spotřeby, na základě kterých byly žalované vystavovány faktury, došlo k tomu, že distributorem byly předchůdci žalobce předány nové (přepočtené) odhady spotřeby, na základě kterých byla vystavena opravná faktura [číslo]. Opravené odhady zasahovaly i do předchozího období, i do účtovaného období [datum] až [datum], a také do následujícího období od [datum] do [datum]. Upravené odhady, z nichž je fakturovaná částka 364 345 Kč v opravné faktuře [číslo] odpovídají uskutečněnému odečtu ze dne [datum], a soud má proto tento odběr žalované a jeho fakturovanou cenu také za prokázané. Ani ostatní námitky žalované ohledně nevěrohodnosti výpovědi svědka [celé jméno svědka] a předloženého protokolu o montáži, demontáži měřidla nezpochybnily skutečnosti, které z těchto důkazů vyplývají. Skutečnost, že nebylo prokázáno tvrzení žalobce o bránění žalované v odečtu, nemá pro rozhodnutí soudu žádný význam. V řízení byla nakonec provedenými důkazy (přes odlišné původní závěry znaleckého posudku) prokázána žalobcem v žalovaných fakturách účtovaná celková spotřeba energie a plynu a soudem zadané znalecké posudky se všemi dodatky nakonec (po dodání všech potřebných podkladů) potvrdily správnost výpočtu účtování žalovaných částek za uskutečněné odběry. K tomu soud odkazuje na znalecký posudek znalce z oboru energetika a ekonomika [celé jméno znalce] [číslo] (č.l. 291-311), včetně dodatku [číslo] (č.l. 343-370), a včetně dodatku [číslo] (č.l. 419-435), z jejichž konečného závěru soud při zjištění správnosti a oprávněnosti výsledku výpočtu ceny odebraných médií a služeb vycházel. Pokud jde o fakturu [číslo] za dodávky elektřiny v období od [datum] do [datum] v odběrném místě na adrese [adresa žalované], vystavenou na žalovanou částku 98 817 Kč splatnou [datum] bylo z této faktury zjištěno, že žalobce na vyúčtovaný odběr v hodnotě 388 547 Kč započetl žalovanou uhrazené zálohy v celkové výši 289 730 Kč, sestávající z částky 67 850 Kč uhrazené dne [datum] pod [variabilní symbol], částky 73 960 Kč uhrazené dne [datum] pod [variabilní symbol], částky 73 960 Kč uhrazené dne [datum] pod [variabilní symbol] a částky 73 960 Kč uhrazené dne [datum] pod [variabilní symbol]. Žalovaná však prokázala, že v tomto vyúčtování nebyla žalobcem zohledněna platba zálohy žalované ve výši 67 850 Kč ze dne [datum] zaslaná pod variabilním symbolem [číslo]. Z uzavřené smlouvy, obchodních podmínek a předpisu záloh vyplývá, že tato platba žalované měla být zahrnuta do žalovaného vyúčtování, avšak žalobce ji přes jednoznačné určení variabilním symbolem rozdělil a započetl na fakturu [číslo] splatnou [datum] (částkou 2 006 Kč), fakturu [číslo] splatnou [datum] (částkou 42 844 Kč) a fakturu [číslo] splatnou [datum] (částkou 23 000 Kč), ač takový postup by byl v souladu se smlouvou pouze v případě, že platba nebyla určena variabilním symbolem. Vzhledem k tomu, že žalobce nepostupoval v souladu se smluvními ujednáními, má soud za to, že žalované vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] je v rozporu s § 6 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 210/2011 Sb., když neobsahuje správnou celkovou výši záloh uhrazených zákazníkem. Bez významu jsou pak další námitky žalované, že faktury, na které byla použita záloha určená na žalovanou fakturu [číslo] byly již dříve uhrazeny (č.l. 458) či skončily přeplatkem převyšujícím částku nesprávně použitou z platby určené na žalovanou fakturu. Pokud jde o fakturu [číslo] za dodávky plynu v období od [datum] do [datum] v odběrném místě na adrese [ulice a číslo], [PSČ] [obec] na žalovanou částku 54 167 Kč splatnou [datum] bylo z této faktury zjištěno, že žalobce na vyúčtovaný odběr v hodnotě 272 205,89 Kč započetl žalovanou uhrazené zálohy v celkové výši 165 010 Kč, sestávající z částek 4x 22 150 Kč uhrazených dne [datum], [datum], [datum] a [datum] pod [variabilní symbol], částek 3x 25 470 Kč uhrazených dne [datum], [datum] a [datum] pod [variabilní symbol], částky 51 023 Kč uhrazené dne [datum] pod [variabilní symbol] a částky 2 006 Kč uhrazené dne [datum] pod [variabilní symbol]. Žalovaná však prokázala, že v tomto vyúčtování nebyla žalobcem zohledněna druhá platba žalované ve výši 22 150 Kč ze dne [datum] zaslaná pod stejným variabilním symbolem [číslo] (dvě platby ve stejné výši se stejným variabilním symbolem viz č.l. 507). Z uzavřené smlouvy, obchodních podmínek a předpisu záloh vyplývá, že tato platba žalované měla být zahrnuta do žalovaného vyúčtování, avšak žalobce ji přes jednoznačné určení variabilním symbolem nezapočetl na fakturu [číslo]. Ve vyjádření ze dne [datum] (č.l. 519) žalobce uvedl, že tuto platbu žalované ve výši 22 150 Kč ze dne [datum] započetl na fakturu [číslo] avšak v přehledu plateb, který žalobce předložil soudu, se platba v této výši a s tímto VS u faktury [číslo] vůbec neobjevuje. Navíc takový postup by byl v souladu se smlouvou pouze v případě, že by platba nebyla určena variabilním symbolem. Vzhledem k tomu, že žalobce nepostupoval v souladu se smluvními ujednáními, má soud za to, že žalované vyúčtování dodávky plynu [číslo] je v rozporu s § 6 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 210/2011 Sb., když neobsahuje správnou celkovou výši záloh uhrazených zákazníkem. Pokud jde o fakturu [číslo] za dodávky plynu v období od [datum] do [datum] v odběrném místě na adrese [ulice a číslo], [PSČ] [obec] na žalovanou částku 364 345 Kč splatnou [datum] bylo zjištěno z této faktury, že žalobce vyúčtoval odběr v hodnotě 364 344,85 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce v této faktuře uvedl„ Hodnota spotřeby plynu použitá pro zařazení do odběrného pásma: 91 931,21 kWh/rok (resp. 84 297,05 kWh/rok)“, avšak ve vyčíslení faktury bez jakéhokoli vysvětlení kalkuloval se zcela jinými hodnotami, jak vyplývá i z výše uvedeného znaleckého posudku, nepostupoval žalobce v souladu s § 12 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 210/2011 Sb., když vyúčtování neobsahuje správnou hodnotu spotřeby plynu použitou pro zařazení do odběrného pásma. Uvedená skutečnost má dle znaleckého posudku za následek nekontrolovatelnost a neprůkaznost takového vyúčtování. Pokud jde o námitku žalované, že jí nebyly žalované faktury doručeny, bylo zjištěno, že nebyly předloženy žádné důkazy o odeslání žalovaných faktur žalované a doručení žalovaných faktur nevyplývá ani z emailové komunikace z prosince 2014 (č.l. 27) mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], ani ze sdělení Energetického regulačního úřadu (č.l. 40). Ze znaleckého posudku vyžádaného a předloženého žalovanou vyplývá, že znalec měl od žalované k dispozici faktury za dodávku plynu v období do [datum] a od [datum], tedy nikoli za žalované období. Ze žaloby žalované ze dne [datum] ani dalších podání žalované ve věci vedené u [název soudu] nevyplývá doručení žalovaných faktur, zjistitelné je pouze to, že žalované byla známa čísla žalovaných faktur, ale nelze zjistit, zda jí byl znám i jejich obsah, když čísla faktur mohla zjistit i z následné komunikace. Teprve z podání žalované ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaná disponovala žalovanými fakturami [číslo]. Doručení žalovaných faktur žalované nevyplývá ani z dopisu zástupkyně žalované ze dne [datum] (č. l. 209, 477). Doručení žalovaných faktur žalované nevyplývá ani z emailové komunikace [anonymizováno]. [příjmení] se zástupkyní žalované z podzimu 2015 (č. l. 478-9). Doručení žalovaných faktur žalované nevyplývá ani ze stanoviska zástupkyně žalované ze dne [datum] (č. l. 480 p. v.), v němž naopak výslovně doručení zpochybňuje. Doručení žalovaných faktur (kromě [číslo]) má soud za prokázané teprve emailem žalobce adresovaným zástupkyni žalované ze dne [datum] (č. l. 474) ve spojení s dopisem zástupkyně žalované ze dne [datum] (č. l. 483 p. v.), které prokazuje doručení žalovaných faktur, jakožto příloh emailu ve formátu„ .PDF“. Podle § 387 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Podle § 387 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů. Podle § 388 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení po uplynutí promlčecí doby. Podle § 397 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1528/2020, vyslovil názor, že se prosadí závěr, že nebylo-li vyúčtování služeb řádné (v souladu se smlouvou a předpisy jej regulujícími), poskytovatel služeb (pronajímatel, společenství vlastníků atd.) svou povinnost provést vyúčtování služeb nesplnil a jeho povinnost trvá i nadále. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 5. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1261/2015, vyslovil názor, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 14. 2. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4760/2016, vyslovil názor, že nejsou-li vyúčtování za služby u nájmu bytu řádná, nejsou způsobilá vyvolat splatnost nedoplatků z nich plynoucích. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007, vyslovil názor, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen. Vyúčtování provedené v rozporu s příslušnými předpisy nemůže vyvolat účinky, které s (řádným) vyúčtováním zákon spojuje. O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů (cen a záloh za dodávku tepla a teplé užitkové vody) lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Na základě provedeného dokazování soud má za to, že žalobní tvrzení o oprávněnosti žalovaných nároků žalobce neprokázal, a proto soud žalobu zamítl. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky jako [anonymizováno] byla uzavřena smlouva v souladu s obchodním zákoníkem (č. 513/1991 Sb. v platném znění) a dle zák. č. 458/2000 Sb. tzv. energetického zákona. Na základě této smlouvy žalovaná byla povinna zaplatit cenu za služby poskytované žalobcem v souvislosti s dodávkou plynu a elektřiny. Pokud jde o nárok na náklady spojené se zasíláním výzev a upomínek ke splnění povinnosti žalované, žalobce neunesl důkazní břemeno o tom, že předmětné výzvy a upomínky žalované skutečně odeslal, a žaloba proto byla v této části výrokem I. zamítnuta. Pokud jde o nárok na zaplacení částky 68 625 Kč s úroky z prodlení z faktury [číslo] byla žaloba podána až po uplynutí čtyřleté zákonné promlčecí doby, a žalobci proto, s ohledem na námitku promlčení vznesenou žalovanou, nelze toto právo přiznat soudně. Pokud jde o zbývající tři žalované faktury, dospěl soud k závěru, že žalobcem předložená vyúčtování nejsou řádná – faktury [číslo] neobsahují v rozporu s § 6 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 210/2011 Sb. správnou celkovou výši uhrazených záloh a faktura [číslo] neobsahuje v rozporu s § 12 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 210/2011 Sb. správnou hodnotu spotřeby plynu použitou pro zařazení do odběrného pásma. Vzhledem k tomuto, nebylo možné, v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ohledně řádného vyúčtování, žalobě vyhovět ani ohledně těchto tří faktur, a vzhledem k tomu, že i právo žalobce na vyúčtování nedoplatku se promlčuje v zákonné čtyřleté promlčecí době, ani případné zjištění oprávněné výše vyúčtování v průběhu tohoto řízení, nemohlo by s ohledem na vznesenou námitku promlčení, vést k úspěchu žalobce. Ostatními námitkami žalované se soud pro nadbytečnost již nezabýval, a ostatní důkazy soud také pro nadbytečnost již nehodnotí. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, a soud žalované proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. platné vždy k datu úkonu (dále jen„ a. t.“). Celková výše nákladů řízení je tvořena částkou 17,5 x 10 660 Kč á úkon (převzetí zastoupení, 2x písemné vyjádření ve věci samé (odpor ze dne [datum] a odůvodnění odporu ze dne [datum]), 14x účast na jednání a 1x účast na vyhlášení) za odměnu advokáta podle § 7 bod 6. a. t., dále částkou 17,5 x 300 Kč za 18 paušálních částek náhrad (§ 13 odst. 3 a. t.) za tytéž úkony, jízdným ve výši 13 702 Kč (za 14 cest [obec] – [obec] a zpět, tj. 14 x 130 km při spotřebě 6,7 l NM na 100 km a vyhláškové ceně paliva), náhradou za ztrátu času 56 x 100 Kč za cesty ke 14 jednáním dle § 14 odst. 1 písm. a) a. t. Náhrada nákladů žalované tak činí 252 737,50 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalované. Pokud jde o ostatní účtovaná písemná podání k soudu, má soud za to, že tato písemná podání nepřinášela žádné nové skutečnosti týkající se procesní obrany žalované, resp. pouze opakovala a podrobněji rozváděla skutečnosti uvedené již dříve, přičemž takový postup, kdy je procesní obrana postupně„ dávkována“ soudu mimo jiné za účelem navýšení počtu úkonů zástupce účastníka, není účelným vynaložením nákladů, a soud proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tuto náhradu nákladů (neúčelných) žalované nemohl přiznat. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození. Stát platil znalečné ve výši 10 704 Kč, v řízení byla úspěšná žalovaná a u žalobce nejsou ani tvrzeny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a proto soud uložil žalobci uhradit soudu tuto částku. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.