17 C 40/2017-484

Rubrum

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Kohoutkovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalované, žalovaného, žalobce a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalované, žalovaného, žalobce a žalobkyně] oba zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 3. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a původního účastníka] 4. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 5. [celé jméno žalovaného], nyní [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa], [anonymizováno 5 slov] zastoupená obecným zmocněncem [celé jméno původního účastníka] bytem [adresa žalovaného a původního účastníka] 6. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa], [země] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o povolení práva nezbytné cesty (služebnosti chůze a jízdy) takto:

Výrok

I. Povoluje se právo cesty, které v sobě zahrnuje jak právo průchodu, tak i právo průjezdu, a to ve formě věcné služebnosti přes služebné pozemky žalovaných zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce]: - pro obec a [katastrální uzemí] na [list vlastnictví]: - pozemek par. [číslo] trvalý travní porost, - pozemek par. [číslo] trvalý travní porost - pozemek par. [číslo] [číslo] lesní pozemek, - pozemek par. [číslo] lesní pozemek, - pozemek par. [číslo] [číslo] lesní pozemek, - pozemek par. [číslo] [číslo] trvalý travní porost, - pozemek par. [číslo] orná půda, - pozemek par. [číslo] zahrada, - pro obec a [katastrální uzemí] na [list vlastnictví]: - pozemek par. [číslo] ostatní plocha, - pro obec a [katastrální uzemí] na [list vlastnictví]: - pozemek par. [číslo] ostatní plocha, a to k panujícímu pozemku (ve prospěch každého vlastníka pozemku) p. č. st. [anonymizována dvě slova] součástí je stavba: [obec], [adresa], rodinný dům, v [katastrální uzemí], a to v mezích, jak je uvedeno v geometrickém plánu [číslo] 2017 (pro [katastrální uzemí]) a v geometrickém plánu [číslo] 2017 (pro [katastrální uzemí]), kdy oba tyto geometrické plány jsou nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby soud povolil právo cesty, které v sobě zahrnuje jak právo průchodu, tak i právo průjezdu, a to ve formě věcné služebnosti přes služebné pozemky žalovaných zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce]: - pro obec a [katastrální uzemí] na [list vlastnictví]: - pozemek par. [číslo] trvalý travní porost, - pozemek par. [číslo] trvalý travní porost - pozemek par. [] [číslo] lesní pozemek, - pozemek par. [číslo] lesní pozemek, - pozemek par. [] [číslo] lesní pozemek, - pozemek par. [] [číslo] trvalý travní porost, - pozemek par. [číslo] orná půda, - pozemek par. [číslo] zahrada, - pro obec a [katastrální uzemí] na [list vlastnictví]: - pozemek par. [číslo] ostatní plocha, - pro obec a [katastrální uzemí] na [list vlastnictví]: - pozemek par. [číslo] ostatní plocha, a to k panujícím pozemkům (ve prospěch každého vlastníka pozemku), které jsou zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], obec a [katastrální uzemí] na [list vlastnictví]: - pozemek par. [číslo] zahrada, - pozemek par. [číslo] trvalý travní porost, - pozemek par. [číslo] ostatní plocha, - pozemek par. [číslo] trvalý travní porost, a to v mezích, jak je uvedeno v geometrickém plánu [číslo] 2017 (pro [katastrální uzemí]) a v geometrickém plánu [číslo] 2017 (pro [katastrální uzemí]), se zamítá.

III. Žalobce a) je povinen zaplatit úplatu za zřízení nezbytné cesty ve výši 1.384 Kč ve prospěch žalovaného 3), ve výši 1.384 Kč ve prospěch žalovaného 4), ve výši 1.384 Kč ve prospěch žalované 5) a ve výši 13.841 Kč ve prospěch žalovaného 6), a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně b) je povinna zaplatit úplatu za zřízení nezbytné cesty ve výši 1.384 Kč ve prospěch žalovaného 3), ve výši 1.384 Kč ve prospěch žalovaného 4), ve výši 1.384 Kč ve prospěch žalované 5) a ve výši 13.841 Kč ve prospěch žalovaného 6), a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Okresního soudu ve [obec] náklady řízení ve výši 1.400 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaní 3), 4), 5), 6) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Okresního soudu ve [obec] náklady řízení ve výši 1.600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 6. 2017 se žalobci domáhali zřízení práva nezbytné cesty, a to průchodu a průjezdu přes pozemky zapsané ve vlastnictví žalovaných, a to na LV [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] a pozemek zapsaný na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], a to ve vztahu ke svým nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], když veškeré nemovitosti jsou zapsány u [stát. instituce], [stát. instituce]. Z návrhu se podává, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], kdy stavba rodinného domu [adresa] je součástí pozemku p. č. st. [anonymizováno]. Žalovaní jsou pak vlastníky nemovitostí zapsaných pro obec a [katastrální uzemí] na [list vlastnictví] a žalovaná [celé jméno žalované] je výlučnou vlastnicí nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] a [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Ke svým nemovitostem žalobci (manželé žijící společně se svými nezletilými dětmi) využívají (coby jedinou možnou příjezdovou komunikaci) cestu vedoucí přes pozemky žalovaných, kdy se jedná o jediný přístup z veřejné komunikace. Nedopatřením v minulosti došlo k tomu, že věcné břemeno přes dané pozemky nebylo zapsáno v katastru nemovitostí, kdy toto pochybení přiznal i advokát, který tehdejší smluvní dokumentaci připravoval, a nyní je situace taková, že v katastru nemovitostí věcné břemeno, které by opravňovalo vlastníky nemovitostí (žalobce) využívat pro účely příjezdu ke svým nemovitostem pozemky žalovaných, zapsáno není, ačkoliv bylo ústně sjednáno. Žalobci (i jejich právní zástupce) písemně vyzývali žalované k mimosoudnímu vyřešení věci, kdy bylo navrhováno sjednání úplatného zřízení služebnosti stezky a cesty ve formě věcného práva, alternativně byl navrhován odkup nově vzniklých parcel dle geometrického plánu, který by vymezoval trasu komunikace. Všechny náklady spojené s tímto by šly k tíži žalobců. Žalovaní však nejsou ochotni uzavřít dohodu o zřízení služebnosti a nesouhlasí ani s odkupem pozemků. Nemovitosti žalobců nejsou tak dostatečně spojeny s veřejnou cestou a nelze je tedy řádně obhospodařovat či je plnohodnotně užívat. V případě navržené nezbytné cesty se nejedná o případ cesty za účelem pohodlnějšího spojení, ale jedná se o jediný možný přístup k nemovitostem. Žalobci jsou srozuměni s tím, že za nezbytnou cestu náleží žalovaným úplata určená soudem, kdy žalobci jsou přesvědčeni o tom, že povolením nezbytné cesty žalovaným žádná újma nevznikne, neboť se bude jednat de facto o narovnání mezi právním a faktickým stavem, neboť žalobci v minulosti danou cestu coby příjezdovou komunikaci využívali, pokud jim v tom nebylo ze strany žalovaných různými schválnostmi bráněno (např. osazením závory, naskládáním větví nebo zatlučením kolíků v trase cesty). Z těchto důvodů žalobcům nezbylo nic jiného, než se svých práv domáhat soudní cestou, přičemž je žádáno povolení nezbytné cesty ve formě věcné služebnosti, která bude vázána k nemovitostem, a to bez ohledu na jejich vlastníky.

2. Usnesením č. j. 17 C 40/2017-9 ze dne 10. 8. 2017 byli žalobci vyzváni, aby doplnili své podání o geometrický plán, ze kterého bude patrno, v jakém rozsahu navrhují právo průchodu a průjezdu formou věcné služebnosti přes pozemky. Dne 5. 10. 2017 byl soudu předložen geometrický plán [číslo] 2017 (obec a [katastrální uzemí]) a geometrický plán [číslo] 2017 (obec a [katastrální uzemí]).

3. V dané věci se jedná o řízení s mezinárodním prvkem, když na straně žalovaných jsou jako účastníci [celé jméno žalovaného], který má trvalý pobyt v [země], a paní [celé jméno žalovaného] (nyní [jméno] [příjmení] [příjmení]), která má trvalý pobyt v [země] [celé jméno žalovaného] českou i [anonymizováno] státní příslušnost. Za situace, kdy se jedná o otázku služebnosti (věcné břemeno) průchodu a průjezdu přes pozemky, které se nacházejí na území České republiky, je v dané věci dána pravomoc soudu České republiky k rozhodování této věci, a to dle § 68 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.

4. Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby s tím, že cesta, jejíhož povolení ve formě služebnosti se žalobci domáhají, není jedinou přístupovou cestou k jejich nemovitostem. Rovněž není pravdivé tvrzení žalobců, že nejbližší spojení s veřejnou cestou je přes pozemky žalovaných. Uvádějí, že nejbližší veřejnou přístupovou cestou je obecní komunikace na pozemku p. [číslo] jehož vlastníkem je [územní celek], a tato veřejná cesta je na horizontu napojena na další pozemky ve vlastnictví obce. Tuto přístupovou cestu na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] využívají sami žalobci stejně tak, jak to činili jejich právní předchůdci, kdy přístup z obecní komunikace na pozemku [číslo] je možný pouze přes 1 pozemek v délce cca 100 m, a to přes pozemek [] [číslo] v k. ú. [obec]. Takový přístup vedoucí od [územní celek] žalovaní považují za nejpřirozenější, a to na rozdíl od navrhovaného přístupu. Veřejná komunikace na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] je navíc cestou, která je historicky využívána jako spojnice mezi obcemi [obec] a [obec]. Ve směru na [obec] pak na ni navazuje cesta na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], který je rovněž ve vlastnictví [územní celek]. Dále žalovaní uvádějí, že věcné břemeno chůze a jízdy není na pozemcích žalovaných zřízeno nedopatřením; k žádnému pochybení dojít nemohlo, neboť věcné břemeno pro dřívějšího vlastníka pozemků žalobců pana [jméno] [jméno] bylo zcela záměrně a vědomě zřízeno jen pro jeho osobu. Také to bylo takto zapsáno do katastru nemovitostí. Žalovaní uvádějí, že i původní vlastník využíval jako přístup ke svým nemovitostem přístup z veřejné cesty na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] a věcné břemeno bylo zřízeno jen pro něho, nikoliv však proto, aby byl zajištěn nezbytný přístup a příjezd k jeho domu, nýbrž proto, že to umožňovalo lepší, tj. pohodlnější obhospodařování jeho pozemků. Nepotřeboval cestu pro příjezd automobilu, protože ten žádný neměl. Věcné břemeno pro pana [jméno] [jméno] bylo zřízeno kupní smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 3. 4. 1995, v níž manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] jasně a srozumitelně vyjádřili svou vůli zřídit věcné břemeno in personam. Není pravdou, že navrhovaná nezbytná cesta představuje minimální zásahy do práv žalovaných, neboť neustálými jízdami po jejich pozemcích automobilem by docházelo ke značnému znehodnocení samotné cesty, ale také přilehlých pozemků ve vlastnictví žalovaných. Těmito jízdami již došlo k vyjetí kolejí v pozemcích, které žalobci sami dle své úvahy a bez souhlasu žalovaných různými neodbornými způsoby zpevňují, na cestu tak v nejméně 1 případě žalobci navozili suť, resp. stavební odpad, čímž způsobili další znehodnocení pozemku, v důsledku čehož došlo při větším dešti k tomu, že navezený odpad byl odplaven na sousední pozemky žalovaných. Žalobci také odstraňují větve z ovocných stromů nacházejících se u cesty, aby nepřekážely průjezdu vozidla, čímž pochopitelně působí další škodu. Žalobci zasahují do pozemků žalovaných také v zimním období, kdy si pro potřeby jízdy automobilem bez vědomí, souhlasu či upozornění žalovaných upravují, odhrnují sníh a cestu rozšiřují. Proto se žalovaní brání častému průjezdu vozidel na svých pozemcích, a pokud došlo např. k osazení závory či zatlučení kolíků, nešlo o nějakou schválnost, ale o přiměřenou obranu práv žalovaných a snahu zabránit další devastaci svého majetku. Žalovaní poukazují na to, že ze strany žalobců jim nikdy nebyl předložen žádný návrh na kompenzaci škod na pozemku, ani návrh na placení úplaty za uvedené užívání pozemku. Dále žalovaní uvádějí, že pozemky, přes které je navrhována nezbytná cesta, užívá výlučně paní [celé jméno žalované], která je matkou ostatních žalovaných a která vlastní ideální jednu polovinu nemovitostí. Je jí téměř 90 let a počínání žalovaných a jejich přístup je pro ni velkou psychickou zátěží.

5. V průběhu řízení s ohledem na zjištěné a prokázané skutečnosti bylo u jednání dne 1.8.2018 v rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí sděleno soudem, že požadovaná služebnost cesty (resp. věcné břemeno cesty) by již měla být vydržena, přičemž k vydržení je nutno přihlížet z úřední činnosti. Následovala změna žalobního petitu respektující tento názor soudu („ určení existence práva věcného břemene chůze a jízdy…“), která byla připuštěna usnesením č.j. 17 C 40/2017 – 202 ze dne 12.9.2018.

6. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] – pobočka ve [obec] č. j. 17 C 40/2017-243 ze dne 26. 10. 2018 bylo návrhu na určení existence věcného břemene (služebnosti chůze a jízdy) na základě právního titulu vydržení přes služebné pozemky žalovaných (LV [číslo] pro k. ú. a [územní celek] a [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]) vyhověno, a to v mezích geometrických plánů [číslo] 2017 (pro k. ú. [obec]) a geometrického plánu [číslo] 2017 (pro k. ú. [obec])).

7. Usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. 56 Co 6/2019-318 ze dne 27. 5. 2019 byl rozsudek Okresního soudu zrušen v celém rozsahu a věc vrácena k dalšímu řízení, zejména s tím, že závěr soudu o vydržení práva žalobců spočívajícího ve služebnosti chůze a jízdy přes všechny označené pozemky žalovaných neobstál.

8. Usnesením č. j. 17 C 40/2017-347 ze dne 29. 10. 2019 bylo řízení vůči žalované 1) [celé jméno žalované], narozené [datum] zastaveno (zpětvzetí z důvodu převodu spoluvlastnického podílu na nemovitostech na žalovaného 6). Usnesením č. j. 17 C 40/2017-357 ze dne 5. 2. 2020 bylo řízení vůči žalované 2) [celé jméno žalované], narozené [datum] zastaveno (zpětvzetí – z důvodu převodu spoluvlastnického podílu žalované 2) na žalovaného 6)).

9. Usnesením č. j. 17 C 40/2017-349 ze dne 10. 1. 2020 byla připuštěna změna žaloby – opětovně žalováno na povolení práva cesty, a to formou věcné služebnosti.

10. Usnesením č. j. 17 C 40/2017-381 ze dne 15. 6. 2020 bylo řízení o povolení práva nezbytné cesty formou věcné služebnosti částečně zastaveno, co do navrženého rozsahu panujících pozemků (zastavení se týkalo pozemků zapsaných pro obec a k. ú. [obec] na LV [číslo] to: p. [číslo]) řízení tak bylo nadále vedeno o povolení práva nezbytné cesty formou věcné služebnosti přes pozemky zapsané u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí pro obec a k. ú. [obec] na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] a přes pozemky zapsané pro obec a k. ú. [obec] na LV [číslo] to na pozemky – ve prospěch každého vlastníka pozemku zapsané pro obec a k. ú. [obec] na LV [číslo] to: p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba - rodinný dům [adresa], p. [číslo].

11. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalobci [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] jsou vlastníky každý k ideální jedné polovině nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], a to p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, dále p. [číslo].

12. Vlastníky nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] jsou žalovaní: [celé jméno žalovaného] (nyní [jméno] [příjmení] [příjmení]), [celé jméno žalovaného] [datum narození] a [celé jméno žalovaného] (každý k jedné dvanáctině) a dále [celé jméno žalovaného] (ke třem čtvrtinám). Právním titulem nabytí vlastnických práv k [list vlastnictví] v k. ú. a obci [obec] bylo pro [celé jméno žalované] (dřívější spoluvlastnice), [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] (dřívější spoluvlastnice) usnesení soudu o vypořádání SJM a o dědictví 15 D 250/2015-31 Okresního soudu ve [obec] - pobočka [obec] ze dne [anonymizováno] [číslo] s právní mocí k témuž dni a opravné usnesení 15 D 250/2015-39 ze dne 8. 9. 2015 s právní mocí ke dni 30. 9. 2015. Právní účinky zápisu jsou ke dni 2. 10. 2015 Tyto skutečnosti byly vzaty za prokázané ze spisu zdejšího soudu 15 D 250/2015 v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], narozeném 1. 11. 1926, naposledy bytem [adresa žalované, žalovaného, žalobce a žalobkyně] [anonymizováno]. Vlastnictví jedné dvanáctiny pro paní [jméno] [celé jméno žalovaného] (nyní [jméno] [příjmení] [příjmení]) bylo zapsáno na základě darovací smlouvy č. [spisová značka] ze dne 6. 10. 2017, právní účinky zápisu ke dni 10. 10. 2017. Výlučným vlastníkem nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] a nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], je [celé jméno žalovaného], který nemovitosti získal na základě darovací smlouvy ze dne 29. 1. 2020 Tyto skutečnosti vyplývají z výpisu z katastru nemovitostí.

13. Dne 21. 3. 1995 byla uzavřena smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy mezi budoucím prodávajícím [jméno] [jméno] a manžely [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce], jako budoucími kupujícími, na základě které se obě smluvní strany zavázaly, že nejpozději do 30. 5. 1995 uzavřou kupní smlouvu o převodu nemovitostí specifikovaných v článku I. této smlouvy (rodinný dům [adresa] se stavební plochou par. č. st [částka s příslušenstvím], dále zahrada p. [číslo] pozemků dle [list vlastnictví] zapsaných u Katastrálního úřadu [obec], pracoviště [obec], k. ú. a [územní celek]). V článku II. této smlouvy se uvádí:„ Do tohoto data (tj. do 30. 5. 1995) zajistí prodávající registraci věcného břemene - práva jízdy a chůze přes pozemky p. [číslo] jehož vlastníkem je pan [celé jméno žalovaného], [obec a číslo]“ 14. Kupní smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 3. 4. 1995 uzavřenou mezi [jméno] [jméno] jako prodávajícím a oprávněným a manžely [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] jako kupujícími a povinnými byla převedena ze strany [jméno] [jméno] nemovitost, a to [parcelní číslo] zapsaná pro obec a k. ú. [obec]; bodem VI. kupující a povinní zřídili prodávajícímu [jméno] [jméno] věcné břemeno chůze a jízdy, a to na pozemku parcely [číslo] k. ú. [obec], kterou od prodávajícího kupují a touto smlouvou již koupili, a dále zřídili věcné břemeno chůze a jízdy na pozemcích v k. ú. [obec] parcely [číslo] které jsou v bezpodílovém spoluvlastnictví kupujících, což doložili postupní smlouvou [anonymizována dvě slova] ze dne 20. 12. 1976 a směnnou smlouvou ze dne 13. 5. 1994, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] úřadu [obec], pracoviště [obec]. Věcné břemeno chůze a jízdy je vyznačeno a vybarveno v šířce 4 m na geometrickém plánu pro oddělení části pozemkové parcely [číslo] a vyznačení věcného břemene číslo zakázky [číslo] vyhotoveném dne 16. 11. 1994, věcné břemeno bylo zřízeno bezplatně, hodnota věcného břemene činila 2.500 Kč; pod bodem X. této smlouvy je uvedeno:„ Dojde-li v průběhu účinnosti této smlouvy ke změně vlastnických práv k nemovitostem, na kterých je zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy, u některé ze smluvních stran, přechází práva a povinnosti z této smlouvy vyplývající v plném rozsahu na nové vlastníky té strany, u níž ke změně došlo a to dnem, kdy se tato změna stala právně účinnou.“ 15. Kupní smlouvou ze dne 12. 5. 1995 uzavřenou mezi prodávajícím [jméno] [jméno] a manžely [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] byly převedeny nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] úřadu [obec], pracoviště [obec] na prodávající; pod bodem III. je uvedeno:„ Na kupující přechází touto smlouvou právo chůze a jízdy zapsané v oddílu B1 výpisu z katastru nemovitostí k. ú. [obec] [územní celek] [list vlastnictví]“; smlouva byla sepsána JUDr. [jméno] [příjmení], komerčním právníkem.

16. Z účastnické výpovědi žalobce [celé jméno žalobce] provedené u jednání soudu dne 27. 4. 2018 bylo zjištěno, že nemovitost [adresa] spolu s ostatními nemovitostmi koupil s bývalou manželkou [jméno] [celé jméno žalobkyně] na jaře roku 1995 od pana [jméno]. S panem [jméno] domlouvali podmínky koupě, když zjistil, že k domu není zřízeno věcné břemeno cesty, proto JUDr. [příjmení], který zastupoval realitní kancelář [jméno], která zprostředkovávala prodej, doporučil, aby se zřídilo věcné břemeno cesty. Žalobce věděl, že byla uzavřena smlouva o věcném břemenu mezi panem [jméno] a panem [celé jméno žalovaného] ([datum narození], zemřelý [datum]) - právní předchůdce žalovaných, neví však, kdo a jak smlouvu sepisoval, on smlouvu neviděl, pouze věděl z katastru nemovitostí, že je k domu [adresa] zapsáno věcné břemeno cesty. Dům pana [jméno] se prodával zhruba 3 roky a byl neprodejný právě z důvodu, že k domu nebylo zřízeno věcné břemeno. Asi 14 dní předtím, než s bývalou manželkou dům koupil, tak mu pan [jméno] sdělil, že věcné břemeno je již vyřízeno. Tehdy to mělo být tak, že za zřízení věcného břemena pan [jméno] přepsal na pana [celé jméno žalovaného] louku, aniž by za to dostal protiplnění. Žalobce každoročně kontroloval v katastru nemovitostí právní stav svých nemovitostí, pokaždé tam věcné břemeno zapsáno bylo, až v roce 2008 přišel zlom, kdy již byly katastrální mapy a katastr digitalizovány, a on zjistil, že věcné břemeno z katastru zmizelo. Tehdy se šel zeptat na katastr nemovitostí a tam mu řekli, že věcné břemeno cesty bylo zřízeno pouze na jméno pana [jméno], tudíž svědčilo osobě, nikoliv nemovitosti. Žalobce zašel za JUDr. [příjmení], ten to chtěl napravit, ale žalovaní již nebyli ochotni uzavřít jinou či novou smlouvu. Dobré vztahy s žalovanými trvaly právě do toho roku 2008, kdy je požádal o smluvní úpravu věcného břemene, od té doby se mu snažili buď zamezit, nebo alespoň znepříjemnit přejezd k jeho domu, např. ořezanými větvemi jabloní naházenými na cestu apod. Je pravdou, že v průběhu let, kdy jejich vzájemné vztahy byly ještě dobré, tak se snažil na vlastní náklady upravovat cestu, např. objednal auto s makadamem apod., a to se rozvozilo po celé délce, aby cesta byla průjezdná. Asi před 5 lety zemřel pan [celé jméno žalovaného], se kterým se vždy ohledně užívání cesty domluvil, v průběhu let, např. v důsledku povodní, došlo k narušení povrchu cesty, vždy se snažili cestu vrátit zpět do původního stavu. Naposledy mu bylo dovoleno cestu opravit v roce 2015, od té doby mu to žalovaní zakázali s tím, že nemá oprávnění cestu ani užívat, ani opravovat. Žalovaní a další osoby, které jsou s nimi zřejmě v příbuzenském vztahu, mu brání v užívání cesty tím způsobem, že vybudovali před vjezdem na cestu závoru, kdy on s manželkou musí nejprve závoru sundat, projet, pak opět dát na své místo. Díky těmto problémům s průjezdem zcela ustaly návštěvy k nim, neboť nejen na ně, ale i na ostatní jejich známé bylo žalovanými voláno, že nemají právo používat cestu. Pokud žalovaní tvrdí, že závora je tam umístěna kvůli motorkářům, pak to není pravda, neboť v minulosti za ním přijeli pouze jednou na návštěvu jeho 2 známí motorkáři a od té doby se u něho neukázali. Žalovaní v negativním postoji nejsou jednotní, asi 3 ze spoluvlastníků nemají problém se zřízením věcného břemene cesty. Je pravdou, že v minulosti užíval cestu i příbuzný žalovaných pan [jméno] [příjmení], kterému se říkalo„ [jméno]“, který měl kousek za jeho domem chatu a kterou používal po dobu 15 let. Pan [anonymizováno] zemřel před 12 lety. Od roku 1995 do roku 2006, kdy byli rozvedeni, předmětný dům užíval se svou bývalou manželkou paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], ta se poté odstěhovala do vlastního bytu a od roku 2006 užívá nemovitost se svojí novou manželkou [celé jméno žalobkyně], byli sezdáni v roce 2008. S ostatními vlastníky cesty (pod pozemky žalovaných) panem [jméno] [příjmení] a panem [jméno] [příjmení] v roce 2016 uzavřel smlouvu o zřízení služebnosti cesty.

17. U jednání dne 27. 7. 2021 doplnil žalobce [celé jméno žalobce] informaci (s ohledem na časový odstup od nepravomocného rozhodnutí soudu I. stupně) v tom směru, že aktuálně žalobcům nikdo nebrání v užívání cesty, což je i díky tomu, že v důsledku epidemiologické situace majoritní spoluvlastník pan [celé jméno žalovaného] nemůže přijet na území ČR z [země], kde bydlí. S ostatními spoluvlastníky – žalovanými, je schopen se na užívání cesty shodnout. Cestu používají na průjezd tak dvě auta za den. Aktuálně je mu dovoleno upravit stromy, které zasahují do cesty. Pokud se jedná o jednotlivé parcely, pro které je navrhována služebnost cesty, pak [parcelní číslo] je samostatná cesta, na kterou vyúsťuje cesta, jejíž povolení je navrhováno. P. [číslo] je zahrada, ze které je přístup k domu, u tohoto pozemku uvedl, že plní funkci zahrady, je tam ovocný sad, seče se tam tráva, [parcelní číslo] je pastvina, slouží jako zahrada u domu, mezi pozemky [číslo] a [číslo] se nachází přístřešek na auto, [parcelní číslo] je mez, která je součástí cesty, snaží se ji udržovat, pasou se tam ovce, pozemek je pronajímán jiné osobě, která vlastní ovce.

18. Žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] odkázala na účastnickou výpověď svého manžela a dodala, že situace ohledně užívání cesty je neúnosná, oba s manželem mají psychicky náročnou práci a po návratu domů ještě musí čelit psychickým útokům, kdy např. 25. 4. 2018 (2 dny před jednáním soudu) na ni křičela neznámá žena, která jezdí ke [celé jméno žalovaného] velkým automobilem Audi, byla na ni útočná a sprostá, chtěla volat policii. Teď se žalobci nacházejí v situaci, kdy jejich děti ve věku 6 a 10 let se bojí projíždět kolem domu žalovaných, mají noční můry, žalobkyně má z celkové situace pouze pocit bezmoci a strachu. Pokaždé, kdy žalovaný pan [celé jméno žalovaného] přicestuje z [země] do ČR, ona se snaží s ním dohodnout na nějakém kompromisu za užívání cesty, avšak nepodařilo se jim spolu domluvit. Naposledy např. zabránil jejím rodičům, kteří jsou ve věku 75 let a otec je po operaci srdce, aby na návštěvu jejich nemocné vnučky přijeli v autě, pan [celé jméno žalovaného] je přinutil vystoupit a dojít k nim pěšky, přestože zdravotní stav jejího otce není nejlepší. Cesta aktuálně není v dobrém stavu, ale je to proto, že [anonymizováno] ji zakázali žalobcům opravovat. Nejvíc vulgární je vůči žalobkyni a jejímu manželovi paní [celé jméno žalované], která téměř pokaždé, co chodí kolem, na ně vulgárně pořvává, což se žalobkyně snaží omluvit jejím zdravotním stavem.

19. Dne 18. 5. 2018 byl proveden výslech (původní) žalované [celé jméno žalované], narozené 26. 9. 1928, a to v místě jejího pobytu na adrese [obec a číslo]. Součástí spisového materiálu je i CD s jejím výslechem. Komunikace s paní [celé jméno žalované] neprobíhala jednoduše, neboť paní nedostatečně slyšela otázky, na některé otázky neodpovídala, resp. uváděla okolnosti, které se z jejího pohledu zdály důležité. Každopádně však soud se pokusil zaznamenat její výslech v rámci protokolu, přičemž bylo zjištěno následující. Z výpovědi [celé jméno žalované] bylo zjištěno, že cesta, kterou užívají pro příjezd ke svému domu žalobci, byla udělána ze zahrady pro potřeby žalovaných. Potom byla cesta protažena až k panu [jméno], k jeho studni. Před [celé jméno žalobce] bydlel v domě pan [jméno] a [příjmení], všichni chodili směrem do [obec], žádný nechodil touto cestou. Úmyslem bylo zřídit věcné břemeno jenom panu [jméno]. K dotazu, zda se s [anonymizováno] bavila o tom, že jí vadí průjezd jejich pozemkem, tak uvedla, že byli takové„ dobračiska“, že je tam nechali jezdit. Je pravdou, že pan [celé jméno žalobce] opravoval cestu, s manželem (zemřelý [celé jméno žalovaného]) mu nebránili v opravování. Problémy začaly v době, kdy paní [celé jméno žalované] zemřelo jejích 5 bratrů, potom s ní pan [celé jméno žalobce] začal dělat„ pořádek“, byl sprostý, závora byla postavena kvůli traktorům JZD, aby tam nejezdily. Žalobce nechali projíždět po cestě, nikdy neuvažovali o odprodeji pozemků žalobcům. S [anonymizováno] byly vztahy v pořádku, dokud neumřeli její bratři, potom jim pan [celé jméno žalobce] začal dávat kamení do cesty, ubíral pozemek, cesta je hodně široká. K dotazu, zda neměla zájem s [anonymizováno] vyjednat pronájem cesty, tak uvedla, že to neexistuje, při užívání cesty bývalou manželkou pana [celé jméno žalobce] nebyl problém, nebyl problém ani s novou paní [celé jméno žalobkyně], vždycky si vyšli vstříc. Když [celé jméno žalobce] chtějí projet po cestě, tak sundají kládu a dají ji zase zpět. Ona sama vulgárně po žalobcích nepokřikuje, naopak drzý a sprostý je pan [celé jméno žalobce]. Smírné vyřešení vztahů není mezi nimi možné, protože [celé jméno žalobce] má hodně pole. Není pravdou, že by [anonymizováno] bránili v průjezdu cesty, a to ani, když měli nemocné dítě a muselo se jet k doktorovi, nezakazují ani průjezd hasičů. Během manželství s původní manželkou pana [celé jméno žalobce] nebyly s užíváním cesty problémy, dobré sousedské vztahy s [anonymizováno] měli asi 10 let zpátky, dokud jí nezemřeli bratři, potom se to pokazilo. K [anonymizováno] po cestě nehodlá nikoho pouštět.

20. Z výpovědi žalovaného [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že od roku 1987 bydlí v [země], do České republiky cestuje dle potřeby a možností, vloni Českou republiku navštívil asi 3x, letos do ČR přijel kvůli jednání soudu. Jinak je téměř v každodenním telefonickém kontaktu se svou matkou. V době, kdy v domě [adresa] bydlel pan [jméno], byly mezi nimi jako žalovanými a panem [jméno] vždy dobré vztahy. Pan [anonymizováno] ke své nemovitosti chodil pěšky, neměl a nepoužíval auto, pan [jméno] chodil vychozeným chodníkem. Cesta, která vede k domu žalobců, vznikla někdy v 80. letech, kdy žalovaní chtěli mít lepší přístupnost k vlastním pozemkům a chtěli je obhospodařovat. Původně cesta vznikla jako 2 vyjeté koleje v trávě. Před panem [jméno], který dům prodal [anonymizováno], vlastnil tento dům [adresa] jeho otec a předtím byl v majetku rodiny [příjmení], dům byl postaven někdy po I. světové válce. Není pravdou, že by schválně shazoval větve ze stromů na cestu, pouze prořezával stromy na pozemcích a větve samy padaly na cestu, odkud je potom svezl a odklidil. Závora na pozemcích byla dána ještě za života [celé jméno žalovaného] ([datum narození]), a to z toho důvodu, že traktoristé z JZD si zkracovali cestu k polím přes jejich pozemek, proto to byli řešit na JZD a tehdejší MNV jim doporučilo, aby si zřídili závoru. Od roku 1995 jeho otec a matka nevyvolali žádné soudní řízení týkající se nesouhlasu spoluvlastníků (žalovaných) s užíváním cesty panem [celé jméno žalobce] a jeho manželkou. Žalovaný [celé jméno žalovaného] za to, že cestu k pozemku si může pan [celé jméno žalobce] zřídit z druhé strany přes pozemek pana [příjmení] nebo přes pozemky pana [příjmení].

21. Z výpovědi žalovaného [celé jméno žalovaného], narozeného 24. 2. 1949, bylo zjištěno, že je vlastníkem dotčených pozemků asi po dobu 3 let, a to po úmrtí otce pana [celé jméno žalovaného]. [příjmení] v domě ve [obec a číslo] nikdy nebydlel, žil 30 let v [obec] a poté bydlel v [obec]. Jakým způsobem vznikla cesta, si moc nevybavuje, pouze z dětství ví, že od domu rodičů k domu pana [jméno] vedl chodník, nedokáže však časově zařadit, kdy se z chodníku pro pěší stala cesta i pro auta. Pouze si vybavuje, že po roce 1975, kdy se k jeho babičce k domu ve [obec a číslo] přistěhovali jeho rodiče, tak tehdy otec řešil přístup k jejich domu, nikoliv však ve směru k domu [anonymizováno], dříve pana [jméno]. Nevybavuje si okolnosti výstavby závory. Pan [anonymizováno] k přístupu ke svému domu využíval chodník, který vede aktuálně tam, kde je cesta. Pan [anonymizováno] nepoužíval auto, chodil pouze pěšky. Nevybavuje si, kdy dům od pana [jméno] koupili manželé [celé jméno žalobce]. Do domu jeho matky začal více jezdit, když jeho otec začal mít zdravotní problémy, takže situaci ohledně sousedských vztahů registroval až od této doby. Pokud jeho otec žil, tak se snažil udržet vztahy se sousedy v rozumné míře, sám si je korigoval, otec nikdy neventiloval, že by za jeho života byly nějaké sousedské nesrovnalosti. Pokud se jedná o užívání cesty manžely [příjmení], pak si otec vše vyřizoval sám, on žádné informace neměl. Do předmětného sporu byl vtažen podáním žaloby, má za to, že v okolí je dostatek pozemků, v rámci kterých by mohli žalobci užívat přístup ke své nemovitosti. Má za to, že při užívání cesty vzniká újma, a to tak že dotčené pozemky mohly být pronajímány k zemědělskému využití, avšak jeho bratr [jméno] mu sdělil, že možní zájemci o pronájem zavrhli využití tohoto pozemku z důvodu, že je rozdělen cestou, a pokud by tam např. byl chov dobytka, pak by se musely složitě přesunovat ohradníky. Další újma vzniká tím, že na cestě není tráva, tzn., že když více prší, tak voda teče korytem cesty a na další pozemky naplavuje voda vše, co bylo v cestě. Má za to, že žádná nabídka ohledně jednání o cestě nepadla ze strany žalobců, podle něj je cesta pouze rozježděná louka. Nedokáže časově zařadit, kdy se pan [celé jméno žalobce] s první manželkou do domu přistěhoval, odhaduje to na dobu [číslo] let. Může dosvědčit, že manželé [celé jméno žalobce] ke svému domu jezdí přes předmětnou cestu až v posledních 3 letech, kdy on sám začal do [obec a číslo] jezdit, dobu užívání v předchozích letech nemůže potvrdit, ani vyvrátit, neboť na uvedené adrese nebydlel, ani se tam nezdržoval. Nepamatuje si, že by dům manželů [příjmení] a cesta pod domem jeho matky byla někdy spojena jinou cestou, než je cesta, o které se jednalo. Zpevněnou cestu pod domem jeho matky vybudoval jeho otec, což dedukoval z informace, kterou mu dal otec, když ještě žil, a to když řekl:„ Já jsem vybudoval cestu.“ K dotazu, kdo„ zpevňoval“ cestu od domu [adresa] směrem k manželům [příjmení], a to zejm. v dolní části cesty, tak uvedl, že má za to, že to byl pan [celé jméno žalobce], má za to, že dodal stavební materiál. Jeho matka má osobní dohodu s panem [příjmení] na užívání spodní části cesty, s manžely [příjmení] není zapotřebí žádná dohoda o užívání cesty.

22. Z výpovědi [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že rovněž je spoluvlastníkem dotčených pozemků po dobu asi 3 let, a to od úmrtí otce pana [celé jméno žalovaného]. V domě [adresa] ve [obec] nikdy nebydlel. Má za to, že konflikty ohledně cesty začaly tehdy, když pan [celé jméno žalobce] si chtěl zařídit věcné břemeno cesty, tehdy žil ještě jeho otec pan [celé jméno žalovaného]. Vztahy se zhoršily poté, co se matka vrátila z nemocnice, asi před 5 lety. Tehdy se zlobila za to, že jí otec řekl, že mu pan [celé jméno žalobce] nabízel milion Kč za koupi cesty. Pokud si účastník vybavuje, pak pan [jméno] k předmětnému domu chodil pouze pěšky, tehdy byla cesta pouze vyšlapaným chodníkem. Pan [anonymizováno] užíval nemovitost i s dcerou [jméno]. Účastník si vybavuje, že otec sepsal s panem [jméno] zřízení věcného břemene, má za to, že věcné břemeno bylo dohodnuto do roku 2002, tím si však není jistý. Později se mu dostala informace, že smlouvu o věcném břemenu snad špatně sepsal právník. Nevybavuje si, od kterého roku pan [celé jméno žalobce] vlastní dům [adresa]. Ze začátku k domu jezdil na kole, později si pořídil auto. Nezaznamenal, že by jeho matka či otec v minulosti namítali něco proti užívání cesty ze strany pana [celé jméno žalobce] a jeho první manželky [jméno], nebo jeho druhé manželky [jméno], neví ani o tom, že by u soudu byla vedena žaloba o zrušení věcného břemene proti manželům [příjmení]. Matku v domě [adresa] navštěvuje tak 1x za týden. V minulosti se neřešily žádné problémy s průjezdem, závoru postavil bratr [jméno], a to letos. Po pravé straně cesty jsou pozemky, které využívají žalovaní tak, že jsou tam ovocné stromy. Jiná závora byla postavena v roce 1997 jeho švagrem.

23. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] bylo zjištěno, že je bývalou manželkou žalobce [celé jméno žalobce] [adresa] ve [obec] kupovala s bývalým manželem v roce 1994, v domě bydleli krátce před uzavřením kupní smlouvy, a to na základě předkupní smlouvy s panem [jméno]. Trvale tam však bydleli až po koupi. Pan [anonymizováno] ještě neměl zřízeno věcné břemeno průchodu a průjezdu k domu ve [obec a číslo], proto byl pan [jméno] [příjmení] [příjmení], který sepisoval smlouvy jako zástupce realitní kanceláře, vyzván, aby toto věcné břemeno bylo zřízeno. Pokud by věcné břemeno zřízeno nebylo, tak by dům nekoupili, neboť k domu nebyl žádný jiný přístup. Do domu se nastěhovali o prázdninách v roce 1994, pan [jméno] poté říkal, že za zřízení věcného břemene daroval manželům [celé jméno žalovaného] louku. Oni od počátků k domu ve [obec a číslo] jezdili autem, tuto cestu označila svědkyně jako uježděnou„ polňačku“, se kterou byl problém v období dešťů. Asi rok poté nechali cestu opravit zhruba za 20.000 Kč. Ona se z domu odstěhovala po Vánocích v roce 2004 i s nezletilým synem, v roce 2007 proběhl rozvod s manželem [celé jméno žalobce], dobu svého pobytu ve [obec] odhaduje na dobu 10 let. S manželem [celé jméno žalobce] cestu užívala naprosto bez problémů, nikdy nebyl žádný konflikt ohledně užívání této cesty, nikdo z [anonymizováno] nikdy nevytýkal, že by po cestě neměli jezdit nebo chodit. [obec] od času museli cestu opravovat kvůli průjezdnosti. Vybavuje si, že dolní část cesty pod domem [anonymizováno] nechali vyasfaltovat. Ohledně užívání cesty uvedla, že několikrát hovořila se starosty [obec] a [obec] a tyto žádali, aby v zimě byla cesta protahována až k jejich domu, což se běžně dělo. Ještě o povodních v roce 1997 v části cesty ujel svah, starostové opět pomohli poskytnutí bagru, pracovních sil, cesta byla opravena. Ví, že v mapách byla zaznačena cesta vedoucí k jejich bývalému domu ze strany [obec], avšak v reálném terénu tato cesta neexistovala v době jejich přistěhování, dalo se tam pouze procházet pěšky. K rodinnému domu se vždy dostávali ze strany [obec] kolem domu [anonymizováno], tato byla vždycky průchozí i průjezdná. Byli navštěvováni jak rodinou, tak přáteli, nikdo jim nebránil v užívání cesty, za doby jejího pobytu nebyla vystavěna žádná závora. Vztahy mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] v té době byly velmi dobré. Za užívání cesty nikdy nic neplatili. Za dobu jejího pobytu nikdo z [anonymizováno] nenamítal, aby někdo z jejich známých cestu neužíval, vyasfaltování části cesty proběhlo s vědomím a souhlasem [anonymizováno], rovněž [anonymizováno] užívali část jejich cesty, a to k obhospodařování svých pozemků. Žádné zemědělské stroje po předmětné cestě nejezdily. Jiná alternativa příjezdu k předmětnému domu za dobu, kdy ona tam byla, neexistovala. Záležitosti ohledně cesty se vždy projednávaly s oběma manžely [příjmení], vždy si s nimi vycházeli vstříc.

24. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento bydlí na adrese [adresa], jedná se o dům, který je pod domem žalovaných. Ví, že pan [celé jméno žalobce] s předchozí manželkou koupil svůj dům v roce 1996 nebo 1998, není si jist přesným datem. Pan [celé jméno žalobce] ke svému domu jezdil a jezdívá po cestě, která vede nejprve kolem jeho domu (domu svědka) a potom kolem domu paní [celé jméno žalované] a následně po cestě, která je mezi domem paní [celé jméno žalované] a domem manželů [příjmení]. Žalobce užíval cestu jak pěšky, tak automobilem, a to společně i s předchozí manželkou paní [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Cesta v minulosti byla a je užívána manžely [příjmení], ví, že ze strany spoluvlastníků [anonymizováno] není zájem, aby žalobci tuto cestu používali. Svědek přes tuto cestu chodí občas pěšky, jinak ji nevyužívá. Svědek si z dětství pamatuje, že stezka vedla pouze pěší přímo pod okny domu paní [celé jméno žalované], pan [jméno] byl vlastníkem červeného trabantu, ví, že pan [jméno] říkal, že je rád, že je už vybudovaná cesta, po které může jezdit svým autem. Svědek neví, kdo cestu vybudoval, resp. kdo to hradil. Pěší stezka pod okny paní [celé jméno žalované] vedla ještě kolem v roce 1978, kdy svědkovi bylo 6 let, někdy po těch letech byla vybudovaná cesta, kterou se pan [jméno] mohl dostat ke svému domu i autem. Nebyl v minulosti informován, zda a jaké právní poměry ohledně cesty mezi panem [jméno] a manžely [příjmení] jsou. V minulosti nezaznamenal žádné spory ohledně užívání cesty mezi manžely [příjmení] a manžely [příjmení]. Manželé [celé jméno žalobce] užívali předmětnou cestu příjezdu k příjezdu ke svému domu bez problémů, zlom nastal asi v roce 2015, a to po úmrtí pana [celé jméno žalovaného], kdy paní [celé jméno žalované] přestala souhlasit s tím, aby [celé jméno žalobce] užívali předmětnou cestu. O vyjádření jejího nesouhlasu ví svědek z toho důvodu, že paní [celé jméno žalované] svůj nesouhlas křičela nahlas, a to v mnoha případech, její křik slyšel svědek až do svého domu. Pokaždé se situace rozvířila poté, co paní [celé jméno žalované] navštívil její syn [jméno] z [země], tehdy docházelo k větším konfliktům. Cestu pod domem paní [celé jméno žalované] budoval pan [příjmení], budování této cesty s ním domlouval pan [celé jméno žalobce] O cestu se v minulosti nejprve staral pan [jméno], později po koupi nemovitostí manžely [příjmení] se o cestu starali manželé [celé jméno žalobce], zpevňovali ji kameny, stavební sutí. Poté, co manželé [celé jméno žalobce] koupili dům, tak užívali cestu bez jakýchkoliv problémů. Mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] existovala jakási vzájemná sousedská podpora, ví, že [celé jméno žalobce] občas zavezli paní [celé jméno žalované] do nemocnice apod. Problémy nastaly před 10 lety, kdy pan [celé jméno žalovaného] byl na nějaké operaci, začal být nemocný, vztahy se zhoršily a jsou čím dál horší. [celé jméno žalobce] nikdy nepoužívali jako příjezdovou cestu ke svému domu cestu přes pole na opačnou stranu jejich domu směr [obec]. Jiná cesta mezi domem paní [celé jméno žalované] a domem manželů [příjmení] nebyla, kromě stávající cesty. Svědkovi [příjmení] svědčí věcné břemeno cesty po pozemku pana [příjmení], který má pozemek ještě před jeho pozemkem, svědek má smlouvu s manžely [příjmení] ohledně věcného břemene, tj. manželé [celé jméno žalobce] mohou užívat jeho cestu. Se spoluvlastníky [anonymizováno] žádnou smlouvu svědek nemá, nikdy o to nebyl požádán. V minulosti byl svědkem několika incidentů, kdy paní [celé jméno žalované] bránila manželům [příjmení] ve vjezdu na cestu, asi 5x byl svědkem toho, že paní [celé jméno žalobkyně] musela autem couvat z kopce až k jeho domu, tam ho nechala a šla pěšky. Paní [celé jméno žalované] si s paní [celé jméno žalobkyně] vyměňovala názory, bylo slyšet, že paní [celé jméno žalované] křičí, v jednom případě byla volána i hlídka Policie ČR. Z rozhovoru mezi paní [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalované] žádné vulgarity nerozuměl, ale dovozuje, že paní [celé jméno žalované] vulgarity používala, neboť v minulosti, když si přišla vyměňovat názory s ním a jeho manželkou, tak byla vulgární. Má za to, že výměnu názorů musely slyšet i 2 nezletilé děti žalobců. Předmětná cesta není využívána pro zemědělské stroje, neboť louky slouží jako pastviny a není zapotřebí, aby tam zemědělské stroje jezdily. Dobu, kdy zemědělské stroje tam nejezdí, odhadl na dobu 20 až 25 let. Cestu nepoužívají ani motorkáři.

25. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že cesta mezi domem paní [celé jméno žalované] a manželů [příjmení] je v terénu tak, jak je nyní, vždy ji využívali manželé [celé jméno žalobce], resp. i dřívější manželka pana [celé jméno žalobce], paní [jméno]. Svědkyně si nepamatuje, že by při užívání cesty byl nějaký problém ve vztahu mezi [anonymizováno] a [anonymizováno]. Problémy nastaly asi před 2 až 3 lety, kdy se na pozemku objevila závora, a to u brány domu paní [celé jméno žalované]. Od té doby se stávalo, že [celé jméno žalobce] museli nechat auto v blízkosti jejího domu a museli jít do své nemovitosti pěšky. Ví, že v minulosti nejméně 7 let zpětně nechal cestu upravovat pan [celé jméno žalobce], ví, že se tam vozil nějaký stavební materiál, ví, že oprava cesty proběhla vícekrát, na přesné časové období si nevzpomněla. Zpevnění cesty mezi domem svědkyně [příjmení] a paní [celé jméno žalované] zařizoval pan [celé jméno žalobce]. [příjmení] to domlouval a organizoval, neví, kdo to platil. Svědkyně slyšela výměnu názorů mezi paní [celé jméno žalované] a manžely [příjmení], když manželé [celé jméno žalobce] nemohli přes závoru vjet na cestu, museli autem vycouvat dolů po cestě a pak případně šli domů pěšky. U výměny názorů bývají přítomny i děti manželů [příjmení]. Paní [celé jméno žalované] je velmi hlučná, výměny názorů probíhají v afektu a s křikem z její strany. Jiná cesta k domu manželů [příjmení] vybudována nebyla. Svědkyně vyloučila, že by předmětnou cestu užívaly zemědělské stroje, nejezdí tam ani motorky.

26. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], otce žalobkyně b) bylo zjištěno, že do domu účastníků začali jezdit v roce 2006, kdy se tam nastěhovala jeho dcera. Jezdil vždy po cestě, která vedla od domu rodiny [příjmení]. Do doby úmrtí pana [celé jméno žalovaného] byla cesta užívána jeho dcerou a zetěm zcela v poklidu, nebyl žádný konflikt, komplikace nastaly až po jeho úmrtí, a to poté, co na nemovitosti přijel pan [celé jméno žalovaného]. Tehdy byla vytvořena na začátku cesty závora, závora v průběhu času měnila svoji podobu. Cestu v minulosti upravovali manželé [celé jméno žalobce] a byl to i svědek, kdo jim s úpravou pomáhal, např. vždy po zimě vyhrabávali kameny, které tam odsunul sněžný pluh. Asi v roce 2008 nechal pan [celé jméno žalobce] navézt fůru makadamu na cestu, se rozhrabaly po cestě pro její zpevnění, zbytek fůry zůstal u jejich domu pro příští období, k tomu však už nedošlo. Na cestu byla navezena stavební drť. Po úmrtí pana [celé jméno žalovaného] se vztahy mezi sousedy zhoršily, bylo to poté, co paní [celé jméno žalované] projevila snahu, aby manželé [celé jméno žalobce] cestu již nepoužívali. Manželé [celé jméno žalobce] vždy ke své nemovitosti jezdili přes tuto cestu, má za to, že k jejich domu ani jiná cesta nevede. Byl svědkem 5 až 10 případů, kdy paní [celé jméno žalované] nadávala na jeho zetě. V dubnu 2018 při cestě autem za dcerou jej zastavil pan [celé jméno žalovaného] a řekl mu, že autem na cestu nesmí, tehdy se na cestu vrátili pěšky spolu s manželkou spolu s taškami, které dceři nesli. Svědek uvedl, že paní [celé jméno žalované] používala vulgarity. Jiný spoluvlastník než paní [celé jméno žalované] a pan [celé jméno žalovaného] svědkovi v průjezdu nikdy nebránili. Větší náklady se vozily po předmětné cestě, v 1 případě bylo dřevo vezeno přes louky na přívěsném vozíku za čtyřkolkou. Svědek potvrdil, že cestu užívala i manželka předchozího majitele pana [jméno], kdy tuto vozili kolegové z práce domů autem.

27. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se zná s manžely [příjmení], a to i s předchozí manželkou. Asi ve 2 případech měla konflikt s paní [celé jméno žalované] v zimě v roce 2017, kdy jí paní [celé jméno žalované] nevybíravě slovně napadla i před nezletilým dítětem [anonymizováno], že užívají cizí cestu. V užívání cesty [anonymizováno], a to od počátku jejich pobytu v předmětném domě nikdo nebránil, všechno probíhalo v pořádku. Asi před 2 až 3 lety jela se svým autem k [anonymizováno], cesta byla v nesjízdném stavu, proto musela couvat, sdělovala panu [celé jméno žalobce], že k nim autem už nikdy nepojede, a on jí říkal, že cestu nemůže spravovat, neboť začaly spory. Svědkyně bydlela v [obec] v [adresa]. Pokud bylo horší počasí, jedinou schůdnou cestou byla předmětná cesta, jiná cesta k užívání a k příjezdu k domu [anonymizováno] nikdy nebyla.

28. Z výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je přítelkyní pana [příjmení], často navštěvovali manžele [příjmení], a to v době před 10 až 12 lety. Pan [celé jméno žalobce] je požádal o pomoc s vyasfaltováním cesty k domu manželů [příjmení] i k jeho domu, tehdy se to domlouvalo s panem [celé jméno žalovaného] a jeho manželkou. Manželé [příjmení] byli rádi, že nebude příjezd bahnitý, ale zpevněný, asfaltový příjezd k jejich domu se dělal na náklady pana [celé jméno žalobce], zároveň jim zaplatil i vyasfaltování jejich dvoru, kde měli zvířata. Pak se mělo pokračovat v asfaltování směrem k domu [anonymizováno], ale z toho sešlo. Manžele [příjmení] začala navštěvovat asi před 14 lety. Uvedla, že tehdy byly vztahy mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] v pořádku, chodilo se na kafe ke [celé jméno žalovaného]. Po dobu, kdy k [anonymizováno] jezdila, vždy vnímala pouze dobré vztahy, žádné konflikty. [celé jméno žalobce] a [anonymizováno] se o sobě navzájem vyjadřovali velice pěkně. K [anonymizováno] vždy jezdili přes předmětnou cestu, jiná cesta tam ani nebyla. O negativních vztazích mezi účastníky nevěděla, dozvěděla se to až v rámci předvolání k soudnímu jednání.

29. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je dcerou pana [jméno], který v 90. letech prodal dům manželům [příjmení]. V tomto domě bydlela od roku 1968 do 1995. Od roku 1968 chodívali pěšky chodníčkem kolem domu paní [celé jméno žalované] a pana [celé jméno žalovaného], když potřebovali někam jet, tak se autem dojelo družstevní cestou k [obec], potom museli překonat kus louky pěšky. Cesta okolo domu [anonymizováno] se později rozšířila, a to někdy na začátku 80. let, bylo to na základě ústní dohody pana [jméno] (jejího otce) a pana [celé jméno žalovaného]. Oni auto neměli, jediné, co jezdilo k jejich domu, byla sanitka nebo náklaďák s uhlím. Poté, co vznikla cesta pro průjezd, začali jezdit po této, přestal se používat chodníček. Svědkyně o dohodě o věcném břemeni nevěděla, uvedla, že tato mohla být pouze ústní, víc o ní informována nebyla. Cesta byla do 90. let v užívání družstva. O část cesty, která patřila jejímu otci, se staral otec, zpevňoval ji kameny apod., totéž dělali manželé [příjmení] v délce svého vlastnictví. Svědkyně po předestření fotografií z místa samého uvedla, že v roce 1995, kdy se odstěhovala, byla cesta ve velmi podobném stavu i šíři a byla bez problémů průjezdná.

30. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byl vlastníkem domu a přiléhajících pozemků k pozemkům manželům [příjmení] od září 1997 do 2. 5. 2018, kdy vlastnictví převedl na pana [jméno] [příjmení] z [obec]. Manželé [celé jméno žalobce] v minulosti neužívali louku, která je průchozí pouze pro pěší od domu manželů [příjmení] k hranici jeho pozemku. [příjmení] by to ani nikdy nepřipustil, důvodem pro to byla skutečnost, že do výstavby své cesty (ze směru [obec]) investoval nemalé finance a průjezd ke svému domu pro ostatní je vyloučen zákazy vjezdu v rámci pevné uzávěry, přičemž však vlastnictví části cesty je stále vedeno pro [územní celek]. Svědek byl osloven panem [celé jméno žalobce] o možném průjezdu přes své pozemky, v důsledku jednání o prodeji s panem [příjmení] však svědek již žádná jednání nezahajoval. Svědek vyloučil, že by v minulosti pan [celé jméno žalobce] jeho rodina cestu přes jeho pozemky využívali. Rovněž vyloučil, že by využívali cestu na opačnou stranu do [obec] přes pozemky pana [příjmení]. Svědek vyloučil, že by [celé jméno žalobce] používali jinou cestu než od domu manželů [příjmení].

31. Z podání datovaného dne 11. 7. 2018, kterým se svědek [jméno] [příjmení] omluvil z nařízeného jednání, bylo zjištěno, že svědek potvrzuje, že příjezdová cesta od [obec] k chalupě rodiny [příjmení] byla používána i předchozími majiteli, rodinou [příjmení], tuto příjezdovou cestu používali běžně, neboť všechny záležitosti běžného života (např. nákupy) obstarávali v [obec]. Nikdy nejezdili přes pozemky svědka [jméno] [příjmení] do [obec], neboť se na nich hospodařilo. Přes pozemky svědka [jméno] [příjmení] nikdy nevedla a nevede žádná cesta; pozemky jsou v současné době v podnájmu a hospodaří se na nich.

32. Z listinných důkazů vzal soud za prokázané, a to z dopisu žalobců žalovaným ze dne 24. 10. 2016, že žádají žalované o poskytnutí věcného břemene na cestu, po které jezdí s tím, že když dům [adresa] ve [obec] kupovali, věcné břemeno bylo smluveno, avšak chybou ve smlouvě zaniklo. Současně byli žalovaní informováni o skutečnosti, že pan [příjmení] a manželé [příjmení] poskytli žalobcům věcné břemeno cesty. Požádali o smír a možnost využívání cesty bez dalších problémů. E-mailem datovaným dne 10. 5. 2017 sdělil pan [celé jméno žalovaného] ([datum narození]) právnímu zástupci žalobců, že jeho matka a bratr [jméno] mají v současné době 70 % podílu na nemovitostech, mají plnou moc k vyřešení záležitosti, avšak vzniklé problémy ho velice mrzí, ale není schopen je ovlivnit. E-mailem ze dne 5. 11. 2016 sdělila [celé jméno žalované] žalobci, že je dědičkou pouze minimálního podílu a vzhledem k tomu, že nebyli schopni se domluvit s jejími rodiči o užívání cesty, ponechala rozhodnutí v této záležitosti plně na [celé jméno žalované]. Rovněž [celé jméno původního účastníka] v e-mailu ze dne 6. 11. 2016 sděluje, že je pouze menšinovým podílníkem na nemovitostech, prosba o věcné břemeno mu nevadí, avšak rozhodnutí v této záležitosti je v rukou paní [celé jméno žalované] E-mailem starosty [územní celek]. [jméno] [příjmení] žalobkyni ze dne 17. 6. 2016 je sděleno, že žádný kompromis v jednání s paní [celé jméno žalované] ohledně cesty nenajde, což bylo synem paní [celé jméno žalované] zdůvodněno tak, že stéká materiál z cesty do jejich polí, dochází k navážení stavebního materiálu do cesty bez jejich souhlasu apod. Situaci doporučuje řešit příslušným silničně správním úřadem, a to [stát. instituce], odbor dopravy.

33. Ze smlouvy (bez uvedení data) o zřízení služebnosti cesty uzavřené mezi povinným [jméno] [příjmení], bytem [adresa], a [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce], jako oprávněnými, bylo zjištěno, že povinný zřídil oprávněným služebnost cesty v jejich prospěch s tím, že povinný je povinen ve prospěch oprávněných a každého dalšího vlastníka panujícího pozemku strpět právo jízdy přes služebný pozemek jakýmikoliv vozidly, a to bezúplatně a na dobu neurčitou. Shodnou služebnost cesty pak zřídil další povinný [jméno] [příjmení], bytem [adresa], přes své pozemky ve prospěch žalobců, jakožto oprávněných. Jak vyplynulo z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], bylo věcné břemeno cesty po celém pozemku zapsáno na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 15. 9. 2016 s právními účinky zápisu ke dni 19. 10. 2016 (a to povinnost k parcele [číslo] v k. ú. [obec]) a na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 29. 11. 2016 s právními účinky zápisu ke dni 8. 12. 2016 (a to povinnost k parcele [číslo] v k. ú. [obec]).

34. Dne 18. 5. 2018 proběhlo jednání soudu na místě samém, kde byly pořízeny fotografie předmětné cesty, tyto fotografie jsou součástí spisového materiálu. Z jednání na místě samém bylo zjištěno, že od domu žalovaných na č. p. [obec a číslo] vede k domu žalobců [obec a číslo] zpevněná, ale špatně udržovaná cesta. V terénu jsou patrny 2 pruhy, které dělí pruh porostlý trávou, cesta je hliněná, vysypaná kameny, popř. jiným stavebním materiálem. Soud rovněž provedl ohledání dalších možných navrhovaných cest k nemovitostem žalobců, a to přes pozemky pana [příjmení] a přes bývalé pozemky pana [příjmení] (nyní ve vlastnictví pana [příjmení]); na místě samém bylo zjištěno, že obě dvě navrhované cesty v terénu vůbec neexistují, v případě cesty přes pozemek pana [příjmení] je cesta pouze zaznamenána v mapách, aniž by byla vůbec v terénu patrná, celý pozemek je zarostlý trávou a křovím, případně stromy. Tatáž situace je patrna ve směru k pozemkům pana [příjmení], tzn. jiný přístup k nemovitostem žalobců, než přes pozemky žalovaných, je pouze tvrzen žalovanými, v terénu není patrný a není tak prokázaný. Na této situaci, tj. že cesta k domu žalobců je možná pouze přes pozemky žalovaných, a to v mezích geometrických plánů, jež jsou součástí tohoto rozsudku, se k datu rozhodnutí soudu ničeho nezměnilo. Situace je pak přehledně zachycena na fotografiích z místa samého ze dne 18. 5. 2018 (č. 141-155 spisu).

35. Podáním soudu ze dne 22. 5. 2018 byl činěn dotaz na [stát. instituce], [stát. instituce], na základě jakých právních skutečností byl proveden výmaz věcného břemene zapsaný na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené mezi [jméno] [jméno] a [jméno] a [jméno] [příjmení]. Podáním ze dne 1. 6. 2018 bylo soudu katastrálním úřadem sděleno, že věcné břemeno zapsané na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 3. 4. 1995 bylo zřízeno ve prospěch osoby (in personam), přičemž v době zápisu neumožňovaly programové prostředky informačního systému KN zápis ve prospěch osoby a zápis byl proto z technických důvodů proveden takto:„ v části B1- [list vlastnictví] (jiná práva) jako„ právo chůze a jízdy na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] podle listiny V [číslo] [rok]“, v části C- [list vlastnictví] (omezení vlastnického práva)„ věcné břemeno chůze a jízdy na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] podle listiny V [číslo] [rok]“. Kupní smlouvou ze dne 12. 5. 1995 (právní účinky vkladu ke dni 19. 5. 1995) bylo převedeno vlastnictví z [jméno] [jméno] do společného jmění manželů [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], zápis věcného břemene zůstal beze změny i na [list vlastnictví] a [list vlastnictví], na listech vlastnických byly uvedeny pouze zatížené pozemky a nebylo specifikováno, komu náleží právo. V roce 2003 přecházely katastrální úřady na nový informační systém ISKN, jednostranný zápis věcného břemene (jen k povinným pozemkům) byl v chybovém protokolu po migraci dat a vyžadoval úpravu. V té době byl zápis vyhodnocen jako neopodstatněný, neboť oprávněný [jméno] [jméno] již nevlastnil nemovitost v k. ú. [obec] a zápis věcného břemene podle smlouvy [číslo jednací] byl na základě úvahy, že se zánikem vlastnictví oprávněné osoby zaniklo i věcné břemeno, vymazán v řízení [číslo jednací]. Výmaz byl proveden bez listiny předložené povinným i oprávněným vlastníkem, lze tedy tento krok považovat za chybu dle § 36 z. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí. Následně na [list vlastnictví] došlo ke změně vlastnictví na základě usnesení soudu o vypořádání SJM a o dědictví 15 D 250/2015-31 Okresního soudu ve Vsetíně - pobočka Valašské Meziříčí ze dne [anonymizováno] [číslo] a opravného usnesení 15 D 250/2015-39 ze dne 8. 9. 2015 a na základě darovací smlouvy č. [spisová značka] ze dne 6. 10. 2017. Na [list vlastnictví] došlo rovněž ke změně vlastnictví na základě dohody o vypořádání SJM ze dne 12. 3. 2009 (právní účinky vkladu práva ke dni 13. 5. 2009 v řízení čj. V [číslo] 2009 [číslo]) a na základě darovací smlouvy č. j. V-3775/2009-836 ze dne 23. 11. 2009 (právní účinky vkladu práva ke dni 24. 11. 2009), přičemž ani v jedné listině není zmínka o existenci věcného břemene. Pan [příjmení] [jméno] zemřel dne [datum]. Od výmazu věcného břemene ale uplynulo 15 let, přičemž katastrální úřad odkazuje na nález Ústavního soudu II ÚS 165/11 a rozsudek 7 As 90/2012-65.

36. Ve svém podání datovaném dne 26. 10. 2018 pak [stát. instituce], [stát. instituce] sdělil, že věcné břemeno dle smlouvy [číslo jednací] bylo vymazáno z operátu katastru nemovitostí v roce 2003 v řízení [číslo jednací], v rámci kterého nebylo provedeno žádné obeslání informující tehdejší oprávněné o provedeném zápise. Z poznámky výkazu změn ze dne 27. 3. 2003 [číslo jednací] bylo zjištěno, že břemeno na LV [číslo] bylo zrušeno, věcné břemeno bylo zřízeno jen na osobu [jméno] [příjmení] v PVZ [číslo], které nelze převést, i když bylo citováno ve smlouvě PVZ [číslo].

37. Ze zprávy [stát. instituce], odbor dopravně správních agend ze dne 18. 6. 2018 bylo zjištěno, že na jméno pana [jméno] [jméno], narozeného 24. 8. 1934 byla registrována tato vozidla: VS [číslo] malý motocykl Jawa 50 (od 11. 10. 1960 doposud), VS [číslo] malý motocykl Jawa 50 (od 23. 11. 1964 doposud) a VS [číslo] osobní automobil Škoda Octavia combi (od 8. 4. 1971 do 4. 2. 1999).

38. Ze znaleckého posudku [číslo] 2020 znalkyně [celé jméno znalkyně] (obor ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí) ohledně stanovení ceny obvyklé za zřízení služebnosti nezbytné cesty vymezené v rozsahu geometrických plánů na vybraných pozemcích zapsaných na [list vlastnictví] a [číslo] v obci a k. ú. [obec] a na [list vlastnictví] v obci a k. ú. [obec] bylo zjištěno, že cena obvyklé úplaty za zřízenou služebnost nezbytné cesty je stanovena v základní jednotce za 1 m/rok zatížených částí pozemků, přičemž je při stanovení ročního užitku vycházeno ze simulovaného nájemného, neboť [územní celek] a [územní celek] nemají platnou cenovou mapu stavebních pozemků. Vzhledem k umístění nemovitostí v okrajových, řídce zastavěných území [územní celek] a [obec], dále vzhledem k využití části pozemků vymezených geometrickými plány jako neveřejná přístupová komunikace, když jsou zároveň tyto části pozemků dle platných územních plánů [územní celek] a [obec] vymezené jako plocha pro silniční dopravu, je pro výpočet simulovaného nájemného uvažováno s obvyklou cenou jako u stavebních pozemků, nikoliv zemědělských a lesních pozemků. Cena nájmu byla stanovena ve výši 5 % podílu z ceny obvyklé stanovené u jednotlivých částí pozemků, na nichž je vymezena služebnost nezbytné cesty. Stavební pozemky pro výstavbu rodinných domů v blízkém okolí od oceňovaných nemovitostí jsou prodávány v cenovém rozmezí 490 až 873 Kč za m. Vzhledem k umístění pozemků v okrajových částech obcí, vzhledem ke způsobu jejich využití – neveřejná přístupová komunikace k rodinným domům, kdy se nejedná o standardní stavební pozemky pro výstavbu rodinných domů, byla cena obvyklá stanovena na základě porovnávací metody ve výši 400 Kč za části pozemků se zpevněným povrchem a ve výši 300 Kč za části s nezpevněným povrchem. Obvyklá cena úplaty za zřízenou služebnost nezbytné cesty na pozemcích p. [číslo] byla určena na 20 Kč za m za rok zatížených zpevněných částí pozemků; u pozemků [číslo] u nezpevněné části pozemků, p. [číslo] byla stanovena obvyklá cena úplaty za zřízenou služebnost nezbytné cesty ve výši 15 Kč za m za rok zatížených nezpevněných částí pozemků. Pokud se jedná o stanovení obvyklé ceny tj. konkrétní výše jednorázové náhrady újmy (náhrada za snížení hodnoty pozemků následkem zřízení práva cesty) za zřízení služebnosti nezbytné cesty, znalkyně uvedla, že služebnost nezbytné cesty zatěžující části výše uvedených pozemků, by v případě prodeje těchto pozemků měla vliv na jejich obvyklou kupní cenu ve smyslu snížení obvyklé kupní ceny pozemků. Toto snížení pak udává výší jednorázové náhrady újmy za zřízení služebnosti nezbytné cesty. V případě ocenění práva odpovídající věcnému břemenu se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku/úplaty ve výši obvyklé ceny. Roční užitek/úplata se násobí počtem let užívání práva, nejvýše však pěti. Patří-li právo určité osobě po dobu jejího života, oceňuje se desetinásobkem ročního užitku. Právo zřízené jinak než věcným břemenem, obdobné právo odpovídající věcnému břemenu se oceňuje stejným způsobem. Znalkyně tak ocenila výši jednorázové náhrady újmy na 100 Kč zatížených zpevněných částí pozemků (20 Kč za rok x 5 let) a dále 75 Kč zatížených nezpevněných částí pozemků (15 Kč za rok x 5 let). Pokud by se jednalo o služebnost osobní zřízenou na dobu života, tak by výše jednorázové náhrady újmy byla 200 Kč zatížených zpevněných částí pozemků (20 Kč za rok x 10 let) a 150 Kč zatížených nezpevněných částí pozemků (15 Kč za rok x 10 let).

39. Žalobci vzhledem ke skutečnosti, že nesouhlasili se závěry znalkyně [celé jméno znalkyně], nechali vypracovat jiný znalecký posudek, a to Ing. [jméno] [příjmení], a tento předložili soudu.

40. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] Ing. [jméno] [příjmení] (znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí) ze dne 30. 1. 2021 bylo zjištěno následující. Pozemky, u nichž byla určována cena věcného břemene – právo chůze a jízdy přes části pozemků se nacházejí na okraji katastru, část je zpevněná, větší část je nezpevněná, pro určení ceny bylo bráno, že pozemky jsou zpevněné všechny. Znalecký posudek byl zpracován podle oceňovacích předpisů, a to: zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku ve znění zákonů č. 121/2000 Sb., č. 237/ 2004 Sb., č. 257/ 2004 Sb., č. 296/ 2007 Sb., č. 188/2011 Sb., č. 350/2012 Sb., č. 303/ 2013 Sb., č. 340/ 2013 Sb., č. 344/ 2013 Sb., č. 228/2014 Sb., č. 225/ 2017 Sb., č. 237/ 2020 Sb. a vyhlášky MFČR č. 441/2013 Sb. ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb., č. 345/2015 Sb., č. 53/2016 Sb., č. 443/ 2016 Sb., č. 457/ 2017 Sb., č. 188/2019 Sb. a č. 488/ 2020 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb. Při ocenění stavebních pozemků pro ostatní plochy a komunikace pro k. ú. [obec] dospěla znalkyně k ceně pozemků 57, 30 Kč, v k. ú. [obec] k ceně 85,95 Kč Při ocenění věcného břemene práva chůze a jízdy v k.ú. [obec], znalkyně dospěla k hodnotě 16.849,30 Kč, při ocenění hodnoty věcného břemene v k. ú. [obec] 1.143,80 Kč. Znalkyně vycházela u jednotlivých pozemků z rozměrů cesty stanovených v geometrickém plánu [číslo] [rok] (k. ú. [obec]), a to následovně: u parcely [parcelní číslo] v rozsahu 324,7 m, [číslo] m, [číslo] m, [anonymizováno] [číslo] m, [číslo] m, [číslo] m, [číslo] m, [číslo] m a [číslo] m, celkově [číslo] m pro k. ú. [obec]; u parcely [parcelní číslo] v k. ú. [obec] v rozsahu geometrického plánu [číslo] [rok] v rozsahu 53,2 m. Tyto skutečnosti vyplývají z potvrzení zpracovatele geometrických plánů: [anonymizována tři slova] [příjmení] a [anonymizováno] [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec].

41. Vzhledem k rozdílným závěrům obou znaleckých posudků byla požádána znalkyně [celé jméno znalkyně] o vyjádření se ke znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení]. Ve svém písemném vyjádření ze dne 18. 3. 2021 znalkyně [celé jméno znalkyně] sdělila, že rozdíl vzniklý v ocenění je dán změnou oceňovací vyhlášky s účinností od 1. 1. 2021. Vypracovaný znalecký posudek [číslo] [rok] ze dne 13. 11. 2020 byl zpracován ke dni 8. 10. 2020, tj. ke dni místního šetření dle tehdy aktuálně platné vyhlášky Ministerstva financí č. 188/2019 Sb., kdy pro způsob ocenění věcných břemen platilo: pro stanovení obvyklé ceny úplaty se vychází z ročního užitku zatížených částí pozemků. Roční užitek se stanovuje ve výši obvyklého nájemného za srovnatelné pozemky. Obvyklé nájemné se podle dlouhodobého sledování závislosti ceny nájmu a ceny nemovité věci pohybuje v rozmezí 4 - 8 % podílu z její obvyklé ceny. Použitý procentní podíl není aritmetickým průměrem rozmezí, ale procentní podíl se volí podle lokality, druhu nemovité věci a způsobu jejích využití. U zemědělských a lesních pozemků se uvažuje podíl ve výši 2 - 4 %. Pokud nelze zjistit obvyklé nájemné z pozemků, použije se simulované nájemné. Znalkyně dle aktuálně platné vyhlášky v době zpracování znaleckého posudku dodržela daný předpis, simulované nájemné bylo možné určit z ceny pozemku, kdy způsoby pro stanovení ceny pozemku byly 3. V jejím posudku byly uvedeny 2 z nich, třetí způsob nebyl možný, neboť ani jedna obec nemá cenovou mapu pozemků. Cenu pozemků nejlépe vystihovala cena v úrovni obvyklé ceny stanovena porovnávací hodnotou – nejlépe vystihuje aktuální situaci na trhu s nemovitostmi. Ceny dle cenového předpisu zcela nevystihují situaci na trhu, protože se jedná o tabulkové hodnoty. Z tohoto důvodu znalkyně cenu úplaty, tj. výši částky pravidelné obvyklé měsíční či roční platby (povinnost srovnatelná s nájemným) za zřízení služebnosti nezbytné cesty stanovila na základě simulovaného nájemného z podílu obvyklé ceny pozemků. Znalecký posudek vyhotovený Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 30. 1. 2021 [číslo] [rok] byl zpracován ke dni 30. 1. 2021, tedy podle aktuálně platné vyhlášky Ministerstva financí č. 488/2020 Sb., kterou došlo k velkým změnám, co se týče oceňování věcných břemen a práv odpovídajících věcným břemenům (přičemž následuje citace vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 488/2020 Sb. o oceňování majetku, a to § 39a). Znalkyně podotýká, že pokud nelze v ostatních případech obvyklé nájemné z nemovité věci zjistit, vychází se při určení ročního užitku ze simulovaného nájemného, které se určí ve výši 5 % ze zjištěné jednotkové základní ceny upravené věcným břemenem zatížené nemovité věci, určené dle oceňovací vyhlášky; od takto zjištěného nájemného se odečte obvyklá cena nákladů na zachování a opravu zatížené nemovité věci, které nese oprávněný. Znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] tedy ocenila věcné břemeno dle předpisu aktuálně platné vyhlášky v roce 2021, kde je již přímo dáno, že pokud nelze v ostatních případech obvyklé nájemné z nemovité věci zjistit, vychází se při určení ročního užitku ze simulovaného nájemného, které se určí ve výši 5 % ze zjištěné jednotkové základní ceny upravené věcným břemenem zatížené nemovité věci určené dle oceňovací vyhlášky. Rozdíly v ocenění jsou tak dány z důvodu zpracování posudků v platných vyhláškách pro rozdílné období v roce 2020 a 2021.

42. Podle § 1029 odst. 1 občanského zákoníku vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

43. Podle § 1029 odst. 2 občanského zákoníku nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

44. Podle § 1030 odst. 1 občanského zákoníku za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu.

45. Podle § 1030 odst. 2 občanského zákoníku vlastník nemovité věci, v jehož prospěch byla nezbytná cesta povolena, poskytne jistotu přiměřenou případné škodě způsobené na dotčeném pozemku; to neplatí, je-li zjevné, že patrná škoda na dotčeném pozemku nevznikne.

46. Podle § 1030 odst. 3 občanského zákoníku lnění podle odstavců 1 a 2 náleží především vlastníku pozemku dotčeného povolením nezbytné cesty, má-li však jím být dotčeno též věcné právo další osoby k dotčenému pozemku, poskytnou se tato plnění v přiměřeném rozsahu i jí. Další osobě, jíž bylo k dotčené nemovité věci zřízeno jiné právo, náleží náhrada za utrpěnou újmu proti vlastníkovi dotčeného pozemku; k tomu musí být přihlédnuto při stanovení úplaty podle odstavce 1.

47. Podle § 1031 občanského zákoníku bylo-li povoleno zřídit na dotčeném pozemku nezbytnou cestu jako umělou, zřídí a udržuje ji ten, v jehož prospěch byla povolena.

48. Podle § 1032 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku soud nepovolí nezbytnou cestu, převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty.

49. Podle § 1032 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku soud nepovolí nezbytnou cestu, způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá.

50. Podle § 1032 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku soud nepovolí nezbytnou cestu, žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

51. Podle § 1032 odst. 2 občanského zákoníku nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.

52. Podle § 1033 odst. 1 občanského zákoníku, obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § 1029 odst. 2.

53. Podle § 1033 odst. 2 občanského zákoníku ztratí-li nemovitá věc spojení s veřejnou cestou proto, že pozemek byl rozdělen, lze žádat nezbytnou cestu jen po osobě, která se na dělení podílela. V takovém případě se nezbytná cesta povolí bez úplaty.

54. Podle § 1034 občanského zákoníku při pominutí příčiny, pro niž byla povolena nezbytná cesta, aniž je na oprávněné straně nějaká jiná příčina pro zachování nezbytné cesty, soud na návrh vlastníka dotčeného pozemku nezbytnou cestu zruší.

55. Podle § 1035 odst. 1 občanského zákoníku při zániku práva nezbytné cesty se úplata nevrací, složená jistota se však vypořádá.

56. Podle § 1035 odst. 2 občanského zákoníku, je-li úplata za nezbytnou cestu splatná ve splátkách nebo v opakujících se dávkách, zaniká povinnost platit splátky nebo dávky, které při zániku práva nezbytné cesty nejsou splatné.

57. Podle § 1036 občanského zákoníku při potřebě zřídit nezbytnou cestu jako umělou může vlastník dotčeného pozemku požadovat, aby žadatel do svého vlastnictví převzal pozemek potřebný pro nezbytnou cestu. Tehdy se cena stanoví nejen se zřetelem k ceně postoupeného pozemku, ale i s ohledem na znehodnocení zbývajícího nemovitého majetku dotčeného vlastníka.

58. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] (první manželka žalobce) se stali vlastníky předmětných nemovitostí na základě kupní smlouvy uzavřené dne 12. 5. 1995 mezi nimi jakožto kupujícími a prodávajícím panem [jméno] [jméno]. Od této doby byly žalobci (resp. i bývalou manželkou žalobce) užívány jak nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek], tak cesta, která vede k nemovitostem a která je zmíněna i v kupní smlouvě ze dne 12. 5. 1995. Cesta byla užívána nerušeně až do doby, kdy zemřel pan [celé jméno žalovaného] (právní předchůdce žalovaných), kdy nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] a [číslo] pro k.ú. a [územní celek] a [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek] byly následně v dědickém řízení projednány usnesením Okresního soudu ve [obec] – pobočka ve [obec] pod č. j. 15 D 250 2015 ze dne xanon [číslo] a jejich novými vlastníky se stali: [celé jméno žalované], [datum narození] (spoluvlastnice ), [celé jméno žalované] [datum narození] (spoluvlastnice [číslo]), [celé jméno žalovaného] (nyní [jméno] [příjmení] [příjmení]) (spoluvlastnice 1/12), [celé jméno žalovaného], [datum narození] (spoluvlastník 1/12), [celé jméno žalovaného], [datum narození] (spoluvlastník 1/12), [celé jméno žalovaného], [datum narození] (spoluvlastník 2/12). V průběhu soudního řízení pak spoluvlastnice [celé jméno žalované] a [celé jméno žalované] převedly své vlastnické či spoluvlastnické podíly na nemovitostech na žalovaného 6) pana [celé jméno žalovaného], čímž, vzhledem k učiněnému zastavení řízení vůči jejich osobám, přestaly být účastnicemi tohoto řízení na straně žalované.

59. Skutečnost, že žalobce užíval cestu, a to jak spolu s bývalou manželkou [jméno] [celé jméno žalobkyně], tak s nynější manželkou [celé jméno žalobkyně], dosvědčují jak jejich provedené účastnické výslechy, tak i svědecké výslechy ostatních osob, a to zejm. bývalé manželky [jméno] [celé jméno žalobkyně], svědecké výslechy pana [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], svědka [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení] a písemné vyjádření pana [jméno] [příjmení]. Ze zprávy [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne 1. 6. 2018 bylo zjištěno, že věcné břemeno chůze a jízdy bylo zřízeno ve prospěch právního předchůdce žalobců - pana [jméno] [jméno], narozeného 24. 8. 1934, a to na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 3. 4. 1995 tj. ve prospěch osoby (in personam). Katastrální úřad pak vymazal věcné břemeno v roce 2003 (mylně je uvedeno v roce 2013), a to na základě úvahy, že se zánikem vlastnictví oprávněné osoby pana [jméno] [jméno] zaniklo i věcné břemeno. Ve svém podání datovaném dne 26. 10. 2018 pak [stát. instituce], [stát. instituce] dále sdělil, že věcné břemeno dle smlouvy [číslo jednací] bylo vymazáno z operátu katastru nemovitostí v roce 2003 v řízení [číslo jednací], v rámci kterého nebylo provedeno žádné obeslání informující tehdejší oprávněné o provedeném zápise. Vzhledem k této informaci má soud za to, že v roce 2003 nebyl žalobce [celé jméno žalobce], ani jeho tehdejší manželka [jméno] [celé jméno žalobkyně] informováni o výmazu věcného břemene z katastru nemovitostí. Druhá manželka žalobce [celé jméno žalobkyně] se stala podílovou spoluvlastnicí předmětných nemovitostí na základě darovací smlouvy ze dne 23. 11. 2009 s právními účinky vkladu práva ke dni 24. 11. 2009 (viz nabývací tituly a jiné podklady zápisu vyplývající z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 26. 10. 2018 [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]). Skutečnost týkající se bezproblémového užívání pozemků vyplývá zejm. z účastnických výpovědí žalobců a dále všech vyslýchaných svědků. Rovněž žádný z vyslýchaných žalovaných nerozporoval užívání cesty manžely [příjmení] (a to jak ve vztahu k bývalé manželce [jméno] [celé jméno žalobkyně], tak nynější manželce [celé jméno žalobkyně]). [celé jméno žalované] (bývalá žalovaná 1)) ve sporu uvedla, že [anonymizováno] nechala po cestě jezdit, rovněž připustila, že pan [celé jméno žalobce] cestu opravoval a ona se svým manželem (zemřelý [celé jméno žalovaného]) mu nebránila v opravách cesty. Rovněž uvedla, že během manželství s původní manželkou pana [celé jméno žalobce] (svědkyně [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně]) nebyl s užíváním cesty problém a dobré sousedské vztahy mezi nimi byly asi ještě 10 let zpětně. Další vyslýchaní žalovaní, a to [celé jméno žalovaného], který žije od roku 1987 v [země], do České republiky cestuje asi 3x ročně, dále [celé jméno žalovaného] ([datum narození]) a [celé jméno žalovaného] jsou spoluvlastníky nemovitostí od roku 2015 (tj. až po dědickém řízení po zemřelém [jméno] [příjmení]), nikdy ve [obec] nebydleli a nemohli tak potvrdit ani vyvrátit délku a rozsah užívání cesty manžely [příjmení] (včetně období prvního manželství [celé jméno žalobce]). V řízení bylo rovněž potvrzeno, že pan [jméno] [jméno] (předchozí vlastník nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [obec]) užíval cestu v plném rozsahu, tj. nejen pro chůzi, ale i pro průjezd motorovými vozidly, když v řízení bylo prokázáno, a to zprávou [stát. instituce], Odbor dopravně správních agend ze dne 18. 6. 2018, že pan [jméno] byl vlastníkem 2 motocyklů Jawa 50 (od roku 1960 a 1964) a dále osobního automobilu Škoda Octavia combi (od roku 1971); tuto skutečnost potvrdil i svědek [jméno] [příjmení], ačkoliv se zmýlil ve značce vozidla. Rozsah cesty tak, jak je uvedena v obou geometrických plánech, jež jsou součástí rozsudku, nebyl žádným z účastníků zpochybněn ve smyslu skutečného umístění cesty v terénu (viz poučení dle §118a o. s. ř. v rámci jednání soudu dne 25. 2. 2020). Užívání cesty žalobci v minulosti bylo řádně prokázáno, kdy žalobce pan [celé jméno žalobce] se snažil v průběhu let o úpravu cesty, o její zpevnění, a to se souhlasem jak [celé jméno žalované], tak [celé jméno žalovaného], když v řízení bylo prokázáno, že to byl právě [celé jméno žalobce] společně se svou první ženou, kteří investovali finance do zpevnění cesty. Tyto skutečnosti vzal soud za prokázané z účastnického výslechu žalobců, svědků [jméno] [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Právo chůze a jízdy k nemovitosti bylo dlouhodobě vykonáváno a vlastníci služebných nemovitostí, tj. [celé jméno žalované] a zemřelý [celé jméno žalovaného], nikterak výkonu tohoto práva nebránili, ba naopak po dohodě s nimi provedl žalobce úpravu a zpevnění cesty apod. V řízení pak bylo prokázáno, že situace ohledně užívání cesty se radikálně změnila po úmrtí pana [celé jméno žalovaného], tj. až v roce 2015, když od té doby začala paní [celé jméno žalované], jakožto většinový spoluvlastník předmětných nemovitostí, znemožňovat žalobcům jejich bezproblémové užívání nemovitosti. Žalobci se obrátili na soud z důvodu, aby jim byla zřízena služebnost (věcné břemeno) chůze a jízdy, a to právě z toho důvodu, že po úmrtí [celé jméno žalovaného] nastaly problémy v užívání, a to např. osazením závory na začátku cesty, nepouštěním vozidla žalobců na dotčenou cestu, shazováním větví do cesty apod. V řízení bylo prokázáno, že žalobci mají ve svém vlastnictví nemovitosti (p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům), které nejsou dostatečně spojeny s veřejnou cestou. V řízení bylo prokázáno, že cesta, jež se tímto rozhodnutím povoluje, je v terénu a v dané lokalitě jedinou možnou přístupovou cestou k nemovitosti žalobců, a to za situace, že cesta od nemovitostí žalobců přes pozemky pana [příjmení], ani pana [příjmení] k veřejné cestě neexistuje, jak bylo pouze tvrzeno žalovanými. O této skutečnosti se rovněž přesvědčil soud při jednání na místě samém, kdy situace v terénu je zřetelná na pořízených fotografiích, jež jsou součástí spisu. Za tohoto stavu věci tak soud postupoval dle § 1029 občanského zákoníku a povolil nezbytnou cestu v rozsahu, která odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat, a to jako služebnost. Zřízením a užíváním nezbytné cesty budou žalovaní obtěžováni zcela minimálně, přičemž lze přihlédnout i ke skutečnosti, že cesta v uvedeném rozsahu již byla ze strany právních předchůdců žalovaných zřízena smluvně pro pana [jméno] [jméno] v minulosti, žalobci až do úmrtí pana [celé jméno žalovaného] (tj. do r. 2015) tuto cestu bezkonfliktně užívali a rovněž se podíleli na jejích opravách. Soud dále dospěl k závěru, že nebyla splněna žádná z negativních podmínek stanovená § 1032 občanského zákoníku, kdy nelze povolit nezbytnou cestu: a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. V průběhu užívání nebyla v minulosti na uvedené cestě způsobena žalobci či jejich právním předchůdcem žádná škoda, která by převýšila výhodu nezbytné cesty, nedostatek přístupu nebyl způsoben hrubou nedbalostí či úmyslně tím, kdo o cestu žádá (naopak, bylo prokázáno, že žalobce se svou první manželkou [jméno] [celé jméno žalobkyně] nemovitosti pořizoval až poté, co věděl, že prodávající [jméno] [jméno] zřídil k prodávaným nemovitostem věcné břemeno cesty). Cesta rovněž nebyla žalobci požadována pouze pro pohodlnější spojení, neboť k nemovitosti p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, neexistuje v terénu a v dané lokalitě jiné spojení není (k nemovitosti se jinak lze dostat pouze pěšky přes pole a to pouze při příznivém počasí). Logicky pak tímto rozsudkem zřízená cesta navazuje v terénu na cestu, která je v dané lokalitě rovněž zřízena smlouvou o zřízení služebnosti cesty – kde povinným je [jméno] [příjmení] a dalším povinným je [jméno] [příjmení], kdy těmito věcnými břemeny (a následně tímto rozhodnutím o zřízení služebnosti cesty) je zajištěn přístup do nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud proto povolil právo cesty spočívající v průchodu a průjezdu k nemovitosti p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům.

60. Pokud se jedná o námitku právního zástupce žalovaných 4) a 6), která byla uplatněna u jednání dne 27. 7. 2021 (žalobce pan [celé jméno žalobce] koupil své pozemky v roce 1995 společně se svou předchozí manželkou, nejpozději v roce 2003 byl informován, že mu nesvědčí žádné věcné břemeno přístup, v roce 2006 začala se žalobcem p. [celé jméno žalobce] v předmětných nemovitostech žít jeho současná manželka, problémy s přístupem začaly nejpozději roku 2008, žalobkyně nabyla pozemky do svého vlastnictví až v roce 2009, kdy si byla najisto vědoma, že nejen nemá zajištěn přístup, ale dokonce jsou i velké problémy s přístupem k její nemovitosti, postupovala s hrubou nedbalostí (viz např. rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3242/2015). S ohledem na to, že žalobce a žalobkyně tvoří nerozlučné společenství, měla by být žaloba zamítnuta jako celek), uvádí soud následující závěry. Skutečnost, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně] nabyla část nemovitostí v rozsahu až v roce 2009 a tím pádem již byla informována o problémech s přístupem k nemovitosti již v délce min. jednoho roku, je nutno zasadit do kontextu historického vývoje vlastnických vztahů k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek]. Jak je již shora uvedeno, vlastníky uvedených nemovitostí se stali nejprve na základě kupní smlouvy z 12. 5. 1995 manželé [jméno] a [celé jméno žalobce]. V rámci odůvodnění tohoto rozsudku je detailně popsána geneze týkající se užívání cesty, resp. přesvědčení jednotlivých osob o důvodnosti a legálnosti užívání cesty. Skutečnost, že v osobním životě žalobce [celé jméno žalobce] a jeho tehdejší manželky [jméno] [celé jméno žalobkyně] došlo k rozvodu a následně žalobce uzavřel manželství nové a na svou novou manželku [celé jméno žalobkyně] převedl darem nemovitostí, nemůže mít vliv na hodnocení otázky„ hrubé nedbalosti“ ze strany paní [celé jméno žalobkyně] v hodnocení přístupu (cesty) k nemovitostem.„ Hrubá nedbalost“, jak uvádí právní zástupce žalovaných 4) a 6), nebyla tvrzena, natož prokázána u paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], ani u pana [celé jméno žalobce] a z pohledu vývoje spoluvlastnických vztahů k nemovitosti, tak nemůže být shledávána ani u paní [celé jméno žalobkyně], když je evidentní, že se spoluvlastnicí nemovitostí stala právě až na základě uzavřeného manželství s [celé jméno žalobce]. Rovněž lze upozornit na skutečnost, že zásadní rozpory ohledně užívání cesty nastaly až v roce 2015, tedy po úmrtí pana [celé jméno žalovaného], který po celá léta umožňoval spolu s [celé jméno žalované], svou manželkou, bezproblémové užívání cesty, a to jak [jméno] [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce], tak i následně paní [celé jméno žalobkyně]. Tomuto závěru soudu nasvědčuje výslech svědků [jméno] [celé jméno žalobkyně], manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], a dopis žalobců žalovaným ze dne 24. 10. 2016, kde žádají o poskytnutí věcného břemene cesty. Je tak evidentní, že až do roku 2015 nebylo nutné užívání cesty řešit, neboť mezi stranami problém v užívání cesty nebyl. Pro úplnost soud dodává, že ani odkaz právního zástupce žalovaných 4) a 6) na rozhodnutí R 37/2018 není přiléhavý, neboť Nejvyšší soud zde dospěl k závěru, že podmínkou obsaženou v §1032 odst.1 písm.b) o.z. nemá být sankcionována sama o sobě skutečnost, že někdo nabyl nemovitou věc bez přístupu, a dále dospěl k závěru, že koupě nemovité věci bez spojení s veřejnou cestou automaticky neznamená, že nabyvatel nemá právo na povolení nezbytné cesty (rovněž Spáčil, J. a kol Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2013, str. 206). K zamítnutí žaloby na povolení nezbytné cesty lze proto přistoupit až na základě posouzení veškerých konkrétních okolností případu, z nichž vyplyne jednoznačný závěr, že nabyvatel nemovitosti v daném případě postupoval hrubě nedbale či dokonce úmyslně, v důsledku čehož zabránil zřízení či existenci přístupu ke své nemovitosti. S ohledem na výše uvedené však soud dospěl v kontextu všech prokázaných skutkových okolností k závěru, že v případě žalobkyně b) rozhodně nelze o jejím hrubě nedbalém jednání ani uvažovat.

61. Při rozhodování o předmětu sporu – povolení práva nezbytné cesty, soud rovněž zvažoval skutečnost, že cesta je povolována mj. přes tři pozemky (p. [číslo] v k.ú. a obci [obec], zapsané na [list vlastnictví]), u kterých je bonifikace parcel„ lesní pozemek“. Soudu je známo, že dle §20 odst. 1) písm. g) z. č. 289/1995 Sb. lesního zákona, je v lesích mj. zakázáno„ jezdit a stát s motorovými vozidly“ a z těchto důvodů tak nelze věcné břemeno (služebnost cesty) zřídit v rozporu s veřejnoprávními předpisy. U pozemků, které jsou zmiňovány, však nejde o les, resp. lesní pozemek, ve smyslu lesního zákona, neboť jak bylo zjištěno při jednání soudu na místě samém, žádný z pozemků, po němž cesta vede, není osazen lesním porostem (stromy a keře lesních dřevin, které v daných podmínkách plní funkce lesa), jak vymezuje §2 lesního zákona. Lesní zákon si stanovuje za cíl stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm (§1 lesního zákona), a právě z tohoto důvodu i judikatura zapovídá zřízení věcného břemene v rozporu s lesním zákonem (viz. např. rozsudek NS ČR sp. Zn. 22 Cdo 225/2006). Soud však při vyhodnocování této otázky hodnotil reálně, nikoliv formalisticky, zda uvedené pozemky a zjm i rozloha cesty, která u jednotlivých parcel je (p. [číslo] – 187,6 M2,, [číslo] – 101,6m2, a [číslo] 66,8m2), skutečně plní funkci lesa. V daném případě je nutno konstatovat, že cesta, která vede po uvedených pozemcích, reálně po lese nevede, neboť v uvedeném rozsahu se nenachází lesní porost, tyto pozemky ani nejsou určené k plnění funkcí lesa, přičemž ani samotní žalovaní o bonifikaci půdy, po které cesta vede, nemají jasno (což samozřejmě nevyjímá uvedené pozemky en bloc z ochrany podle lesního zákona). Z výpovědi [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že…..“ pan [jméno] chodil vychozeným chodníkem“,„ ….původně cesta vznikla jako dvě vyjeté koleje v trávě…“ Žalovaný [celé jméno žalovaného] v rámci své výpovědi uvedl, že„ ….dotčené pozemky mohly být pronajímány k zemědělskému využití, avšak [celé jméno žalovaného] sdělil, že zájemci o pronájem zavrhli využití tohoto pozemku z důvodu, že je rozdělen cestou, a pokud by tam např. byl chov dobytka, pak by se musely složitě přesunout ohradníky“. Dále uvedl, že dle něj je cesta„ pouze rozježděná louka“. [celé jméno žalovaného] uvedl:„ …..pan [jméno] k předmětnému domu chodil pouze pěšky, tehdy byla cesta pouze vyšlapaným chodníkem“ ….. Dále výpověď [celé jméno žalované]:„ ….. cesta, kterou užívají pro příjezd ke svému domu žalobci, byla udělána ze zahrady pro potřeby žalovaných….“ 62. Je tak zřejmé, že označení pozemků v katastru nemovitostí (nejen) v uvedené lokalitě neodpovídá skutečnosti, přičemž změna bonifikace je poněkud náročnějším (byrokratickým) úkonem, navíc pro leckteré vlastníky i zbytečným, neboť k reálnému a odlišnému využití pozemků ani není zapotřebí.

63. Skutečnost, po jakých pozemcích (nikoliv lesních) cesta vede, je ověřitelná jak na místě samém, tak i na fotografiích pořízených soudem. Rovněž lze zmínit i historickou genezi cesty vedoucí k předmětnému závěru, tj. že věcné břemeno cesty bylo zapsáno pro pana [jméno] [jméno], a to od r. 1995 do r. 2003, přičemž již v té době byl lesní zákon platný a účinný. Za této situace tak soud s ohledem na faktický stav cesty a pozemků, po kterých byla povolena, soud neshledal, že by povolení cesty bylo v rozporu s lesním zákonem.

64. K ostatním navrhovaným nemovitostem (p. [číslo]) pak soud výrokem II. žalobu zamítnul. Jedná se o pozemky, které přiléhají k p. č. st. [anonymizováno] (p. [číslo]), ke kterému byla cesta povolena, a o pozemky, které jsou na hranici sousedních (ve vlastnictví žalovaných) pozemků, po kterých cesta vede a u jejichž hranic končí. U těchto pozemků však soud neshledal nutnost zřízení nezbytné cesty, a to za situace, kdy na jmenované pozemky lze vstupovat právě prostřednictvím zřízené cesty k p. č. st. [anonymizováno]. Pokud žalobci argumentovali tím, že je třeba povolit nezbytnou cestu na uvedené pozemky a to z důvodu, že v budoucnosti hodlají pozemky prodat a oni nechtějí, aby se noví majitelé museli znovu domáhat povolení cesty, pak se jedná o požadavek, který překračuje zákonná ustanovení týkající se nezbytné cesty. Služebnost je věcným právem k věci cizí, které má vlastníka jiných dotčených pozemků zatěžovat co nejméně. Zákonodárce v ustanoveních § 1029 a násl. občanského zákoníku reflektuje právě na situace, kdy vlastník nemovité věci na ní nemůže řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat, a to z důvodu nedostatečného spojení s veřejnou cestou. O tuto situaci však u zmiňovaných pozemků nejde. Za tohoto stavu věci tak soud výrokem II. žalobu v rozsahu panujících pozemků p. [číslo] zamítnul.

65. Co se týče výše úplaty za zřízení nezbytné cesty podle § 1030 o. z., zde soud vyšel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, podle které mimo jiné platí, že: -) úplata za povolení nezbytné cesty zahrnuje mimo jiné i újmu, která vzniká vlastníku zatíženého pozemku samotným povolením nezbytné cesty (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 3117/2019), -) k újmě, kterou je postižen vlastník pozemku, ke kterému soud zřizuje právo nezbytné cesty, musí soud přihlédnout při stanovení náhrady (úplaty) za zřízení práva nezbytné cesty a tato újma se promítne ve výši této úplaty (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 2576/2016), -) je nutné zohlednit, že zatížené pozemky slouží pouze jako přístup k předmětné stavbě a zřízením nezbytné cesty není žalovaná z jejich užívání vyloučena. V takovém případě není nepřiměřená úvaha soudů nižších stupňů, že při stanovení náhrady za služebnost nezbytné cesty je třeba vycházet z výše ročního simulovaného nájemného, tedy že vlastník služebného pozemku je ve svém vlastnickém právu omezen pouze v míře 50 % (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5409/2015), -) soud při stanovení výše náhrady za zřízení nezbytné cesty často vychází ze závěrů znaleckého dokazování, které však neurčuje výši náhrady, ale zpravidla určení hodnoty přístupu na základě věcného břemene; takový postup judikatura akceptuje (srovnej již zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 2576/2016). Samozřejmým východiskem a základem úvah v tomto směru by měla být obvyklá cena, za kterou se v obdobných místech (lokalitách) sjednává cena za smluvně zřizované srovnatelné právo cesty, při zohlednění zatížení služebného pozemku, a to jak z hlediska věcného (především z hlediska plošného rozsahu zatížení, doby jeho trvání, četnosti a způsobu užívání oprávněnými osobami i z hlediska rozsahu rušení osob z věcného břemene povinných při užívání nemovitostí jim patřících), tak z hlediska právního (tj. z hlediska tzv. právních vad snižujících obecnou cenu nemovitostí ve vlastnictví povinných osob výkonem práv oprávněných osob dotčených) (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 22 Cdo 5917/2017).

66. Soud vyšel při své úvaze o přiměřené výši náhrady za zřízení nezbytné cesty ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] (č. l. 440), z něhož plyne, že obvyklá cena pro zřízení věcného břemene – práva chůze a jízdy na dobu neurčitou k daným pozemkům v rozsahu příslušných geometrických plánů činí celkem 17 993,10 Kč (a to u služebných pozemků pro obě katastrální území - [obec] a [obec]). V rámci řízení byl sice zpracován ještě další znalecký posudek, a to znalkyní [celé jméno znalkyně] (č. l. 391), přičemž závěry obou posudků nebyly shodné, nicméně sama tato znalkyně se následně k výzvě soudu vyjádřila k posudku Ing. [jméno] [příjmení] (č. l. 456) v tom smyslu, že vzniklý rozdíl ocenění je dán změnou oceňovací vyhlášky od 1. 1. 2021, a tento svůj závěr také blíže odůvodnila. Soud proto vyšel ze závěrů znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], který vychází z aktuální právní úpravy platné od 1. 1. 2021.

67. Na základě výše uvedených východisek judikatury a literatury pak soud nad rámec ocenění podle znaleckého posudku zohledňoval i další skutkové okolnosti projednávané věci za účelem, aby stanovená výše úplaty byla přiměřená nucenému omezení vlastnického práva žalovaných. Na jedné straně lze uvést, že se nejedná o vybudování nové příjezdové cesty, když daná cesta je a dříve i byla využívána, a to po značně dlouhou dobu jak žalobci, tak i jejich předchůdcem panem [jméno] [jméno]. Účelem práva nezbytné cesty je pak především garantovaná právní možnost přístupu a příjezdu k rodinnému domu žalobců, což nepovede k významně většímu zatížení pozemků oproti stávajícímu stavu, přičemž ani žalovaní v průběhu řízení nepožadovali, aby zejména právo průjezdu bylo soudem nějak omezováno (např. co do typu vozidla či četnosti). Stejně tak nedojde ani k zásadnímu omezení žalovaných v možnosti danou část svých pozemků užívat. Pro úplnost soud dodává, že aspekt možnosti spoluužívání zatěžovaných pozemků ze strany žalovaných pak byl zohledněn i ve znaleckém posudku. V dané souvislosti pak nelze přehlédnout ani historický vývoj celé věci, kdy již věcné břemeno přístupu a příjezdu jednou zřízeno bylo, a to bezplatně ve prospěch [jméno] [jméno], kdy smluvní strany hodnotu věcného břemene určili ve výši 2 500 Kč, navíc i sami žalobci danou cestu dlouhodobě užívali a podíleli se i na její údržbě, kdy teprve v posledních letech došlo k vyhrocení vzájemných vztahů. To pak vedlo i k iniciaci tohoto soudního řízení, kdy návrh žalobců na mimosoudní vyřešení sporu akceptován nebyl. Na druhou stranu je však třeba konstatovat, že zřízení nezbytné cesty představuje citelný zásah do vlastnického práva žalovaných proti jejich vůli a vznik právní závady na nemovitých věcech v jejich vlastnictví, přičemž se z hlediska výměry zřizované služebnosti nejedná o zanedbatelný rozsah co do postižené části pozemků žalovaných (u pozemků v k.ú. [obec] jde o 1.182,3 m2 a u pozemku v k.ú. [obec] jde o 53,2 m2) a jde navíc o věcné právo zřízené na dobu neurčitou a nikoli in personam, ale naopak ve prospěch všech budoucích vlastníků panujícího pozemku. Všechny shora uvedené skutkové okolnosti ve svém souhrnu vedou soud k závěru, že jako přiměřená a dostatečně zohledňující všechny relevantní aspekty projednávané věci se jeví úplata za zřízení nezbytné cesty ve výši stanovené znaleckým posudkem, avšak navýšená na dvojnásobek. Takto soudem určená částka, tj. celkem 35.968 Kč, byla poměrně rozpočtena ve prospěch jednotlivých žalovaných podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů, a každému z žalobců bylo uloženo uhradit ji z jedné poloviny v souladu s jejich spoluvlastnickým podílem k panujícímu pozemku.

68. Co se týče náhrady nákladů řízení, soud zavázal žalované dle § 148 odst. 1 o. s. ř. k úhradě poměrné části znalečného v rozsahu, které nebylo kryto složenou zálohou, tj. co do 3 000 Kč, a to za situace, kdy žalobci uhradili zálohu na vypracování znaleckého posudku ve výši 5.000 Kč, a mj. z této byla také odměna za vypracování znaleckého posudku vyplacena. V této souvislosti tak lze obě platby (záloha ve výši 5.000 Kč a zbytek znalečného ve výši 3.000 Kč) poměřit úspěchem a neúspěchem ve věci (povolení práva nezbytné cesty v rozsahu uvedeném ve výroku I. a zamítnutém v rozsahu ve výroku II.), tedy rozhodnuto bylo tak, že žalobci i žalovaní, kteří byli více úspěšní co do povolení práva nezbytné cesty (v rámci jednotlivých parcel), jsou povinni hradit náklady řízení, jež vznikly státu, potažmo soudu, při vyplacení znalečného. Soud při poměření úspěchu a neúspěchu ve věci vyšel ze skutečnosti, že původně bylo žádáno povolení práva cesty pro celkem 17pozemků; teprve po následném zpětvzetí a zastavení části řízení, co do navrhovaných panujících pozemků, bylo žalováno povolení práva cesty k celkem 5pozemkům. Žalobci byli úspěšní co do jednoho pozemku, neúspěšní co do čtyř pozemků, tj. úspěch žalobců je 20 %, úspěch žalovaných 80 %. V opačném gardu je tak povinností žalobců uhradit 80 % nákladů státu, povinností žalovaných 20 % nákladů státu. Z vyplacené částky 8.000 Kč za znalečné pak 80 % činí 6.400 Kč a 20 % činí 1.600 Kč. Žalobci již uhradili zálohu ve výši 5.000 Kč, je tak jejich povinností uhradit dalších 1.400 Kč (6.400 Kč mínus 5.000 Kč). Povinností žalovaných je uhradit 20 % nákladů státu, tj. 1.600 Kč. V této souvislosti nelze s odkazem na nerozlučné společenství (vzhledem k podílovému spoluvlastnictví) rozhodnout o povinnosti hradit náklady řízení státu pouze u jednotlivých spoluvlastníků (i vzhledem k jejich rozlišným procesním stanoviskům). Povinnost zaplatit státu na nákladech řízení je tak pro žalobce i žalované stanovena společně a nerozdílně, jak je uvedeno ve výroku V. a VI. tohoto rozsudku.

69. Ohledně náhrady nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 150 o. s. ř. Žalobci sice byli co do podstaty svého žalobního návrhu úspěšní (zřízení nezbytné cesty za účelem užívání rodinného domu v požadovaném rozsahu co do samotné cesty), nicméně nikoli v původně požadovaném rozsahu ohledně oprávněných pozemků, kdy v žalobě bylo navrhováno zřízení nezbytné cesty k celkem 17 oprávněným pozemkům. Po částečném zpětvzetí žaloby byla nezbytná cesta zřízena ve prospěch jediného pozemku, jehož součástí je rodinný dům žalobců, a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Lze tedy konstatovat, že žalobci byli úspěšní toliko částečně. Zároveň však soud přihlédl k okolnostem na straně žalovaných, kdy právě na jejich straně lze shledávat důvody, pro které nedošlo k mimosoudnímu vyřešení celé záležitosti, ač k tomu byli soudem opakovaně vyzýváni. Stanovisko žalovaných k požadavku žalobců bylo konstantně negativní bez ohledu na průběh řízení, a to i přes rozsáhlé dokazování a zjištění skutečnosti, že k nemovitosti žalobců nevede a nemůže vést žádná jiná než předmětná cesta. Za této procesní situace shledal soud důvody hodné zvláštního zřetele pro aplikaci výše uvedeného ustanovení § 150 o. s. ř., kdy v dané věci jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro rozhodnutí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že jsou to právě účastníci, kteří si mají své právní zastoupení uhradit každý za sebe, když, setrvali na svém stanovisku o zamítnutí žaloby, přičemž na straně žalobců lze hovořit (po částečném zpětvzetí žaloby) o úspěchu v řízení pouze co do 20%, jak je rozvedeno v předchozím odstavci. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení