17 C 44/2021 - 387

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Koutným ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Žaloba ze dne [datum], kterou se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění manželů, a to ohledně čtyřkolky [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód], se zamítá.

II. Ze zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného připadá do výlučného vlastnictví žalovaného: - Volkswagen [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód], tedy movitá věc v celkové hodnotě ……………………………. 613.000 Kč, - ŠKODA Octavia [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód], tedy movitá věc v celkové hodnotě …………………. 411.000 Kč.

III. Ze zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného připadá do výlučného vlastnictví žalovaného podnik OSVČ [celé jméno žalovaného], [IČO] v celkové hodnotě 3.239.816 Kč.

IV. Ze zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného připadá do výlučného vlastnictví žalovaného obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba] v celkové hodnotě 5.600 Kč.

V. Žalovaný se zavazuje uhradit zůstatek dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] vedeného na účtu [číslo] [bankovní účet] u [právnická osoba] v aktuální výši 121.557,58 Kč.

VI. Žalovaný se zavazuje uhradit zůstatek dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] vedeného na účtu [číslo] [bankovní účet] u [právnická osoba] v aktuální výši 298.868,23 Kč.

VII. Žalovaný se zavazuje zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu ze zaniklého společného jmění částku 1.459.735,43 Kč, a to do 3 dnů po právní moci rozsudku.

VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IX. Soud přiznává znalci [celé jméno znalce], [IČO], se sídlem [adresa], odměnu za znaleckou činnost, a to časovou odměnu ve výši 1.633,50 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 992 Kč, tedy celkem znalečné v úhrnné částce 2.625,50 Kč.

X. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Bruntále náhradu nákladů řízení ve výši 21.962 Kč, a to do tří dnů po právní moci rozsudku na účet [číslo] [variabilní symbol].

XI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Bruntále náhradu nákladů řízení ve výši 21.962 Kč, a to do tří dnů po právní moci rozsudku na účet [číslo] [variabilní symbol].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum], ve znění pozdějších podání, domáhala vypořádání společného jmění manželů (dále jen SJM), jehož předmět tvořily movité věci: čtyřkolka [anonymizováno], osobní vozidla Škoda Octavia [anonymizováno], Škoda Yeti a Volkswagen [anonymizována dvě slova]. Dále navrhla žalobkyně vypořádat zmrzlinový stroj, se kterým podniká žalovaný. Žalobkyně dále navrhla vypořádat obchodní podíl žalovaného na firmě [právnická osoba], kterou provozuje žalovaný a dále podnik žalovaného, který provozuje žalovaný jako OSVČ pod [IČO]. Předmětem vypořádání také žalobkyně označila závazek, jež byl určen pro podnikatelské aktivity žalovaného, a to úvěr ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] vedeného na účtu [číslo] [bankovní účet] u [právnická osoba] Za trvání manželství, které trvalo od [datum] do [datum], nabyli dále účastníci řízení nemovitosti, a to parcelu parc. [číslo] v [obec] u [obec] zapsanou na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], kdy na předmětném pozemku byla zbudována myčka motorových vozidel, která je provozována žalovaným v rámci jeho podnikání. Žalobkyně požadovala po žalovaném vyplacení vypořádacího podílu ve výši 1.500.000 Kč a rozhodnutí, kterým aktiva a pasiva SJM, vyjma osobního vozidla Volkswagen [anonymizována dvě slova], připadnou žalovanému.

2. Žalovaný se vyjádřil k žalobě tak, že navrhl vypořádat movité věci tím způsobem, že se přikážou do vlastnictví toho z účastníků, který drží movité věci ke dni rozhodování soudu. Dále žalovaný souhlasil s převzetím aktiv i pasiv SJM, kdy doplnil předmět SJM o další závazek, který byl určen pro podnikatelské aktivity žalovaného, a to o úvěr ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] vedeného na účtu [číslo] [bankovní účet] u [právnická osoba] Žalovaný dále uvedl, že čtyřkolka [anonymizováno] netvoří předmět vypořádání, když dne [datum] uzavřel jako prodávající kupní smlouvu, kterou prodal čtyřkolku [anonymizováno] za kupní cenu 75.000 Kč a polovinu kupní ceny obratem zaslal žalobkyni na její účet. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně při odchodu ze společné domácnosti vzala finanční úspory účastníků ve výši 300.000 Kč. Dále žalovaný navrhl, aby byl započten vnos žalovaného do SJM, když žalovaný od zrušení společné domácnosti s žalobkyní, tj. od června 2019, hradí splátky na úvěr ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a na úvěr ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum].

3. Žalobkyně v podání ze dne [datum] namítla relativní neplatnost právního jednání - uzavření kupní smlouvy ze dne [datum], když k prodeji čtyřkolky [anonymizováno] nedala souhlas. Žalobkyně učinila nespornou skutečnost převzetí částky 37.500 Kč jako kupní ceny dle kupní smlouvy ze dne [datum].

4. Žalovaný v podání ze dne [datum] netrval na započtení částky 300.000 Kč (finanční úspory, jež měla odnést žalobkyně při odchodu ze společné domácnosti) na vypořádací podíl žalobkyně s ohledem na důkazní nouzi žalovaného.

5. V řízení o vypořádání majetkového společenství manželů soud není vázán návrhem (žalobou), neboť z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). To však neznamená, že by soud nebyl vázán žalobním návrhem vůbec; může totiž vypořádat jen ty položky, ohledně kterých účastníci vypořádání navrhli. Z toho ovšem vyplývá, že po uplynutí tří let po zániku společného jmění se ohledně těch položek, jejichž vypořádání nebylo soudu navrženo, uplatní zákonná domněnka vypořádání (§ 150 odst. 4 občanského zákoníku) a předmět řízení o vypořádání již nelze o tyto položky rozšiřovat. Také již neplatí, že by soud byl povinen sám pátrat po tom, co společné jmění tvořilo. Posun v judikatuře oproti starší koncepci shrnuje Nejvyšší soud ČR (dále jen NS ČR) takto:„ S prohloubením dispozitivního charakteru norem upravujících společné jmění (stejně jako bezpodílové spoluvlastnictví, a to již po novele občanského zákoníku č. 131/1982 Sb.) se prosadil názor, že manželé nemusí pro vypořádání společného majetku zvolit jediný způsob, ale mohou různé způsoby kumulovat; ohledně části majetku uzavřou dohodu, část učiní předmětem řízení o vypořádání a zbytek bude vypořádán na základě zákonné domněnky. Nelze jim vnucovat určitý způsob vypořádání; proto podají-li návrh na vypořádání jen části společného jmění, je soud tímto rozsahem vázán (vázán ovšem není navrženým způsobem vypořádání). Soud tak může do vypořádání zahrnout jen ten majetek, který účastníci výslovně učinili předmětem vypořádání; to platí i pro zápočty toho, co bylo vynaloženo ze společného majetku na výlučné majetky manželů a naopak. Z toho vyplývá, že v řízení o vypořádání SJM může soud vypořádat jen ten majetek, který účastníci řízení navrhli k vypořádání do tří let od jeho zániku. Předchozí praxe, která umožňovala kdykoliv během řízení o vypořádání SJM navrhnout nové položky k vypořádání, vycházela ze starší úpravy, která předpokládala, že soud z úřední povinnosti pátrá po majetku v SJM, a že je povinen vypořádat jeho celou masu. Tento názor, který v praxi mimo jiné vedl k neúměrnému prodlužování sporů, neboť umožňoval neomezené rozšiřování vypořádávaného majetku, je však neudržitelný vzhledem k nové hmotněprávní úpravě vycházející zejména z posílení dispozitivního charakteru norem upravujících vypořádání SJM a také vzhledem k uplatnění zásady projednací a dispoziční v občanském soudním řízení.“ (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1192/2007). Soud nemůže svévolně rozšířit spor o vypořádání společného jmění o nově zjištěné hodnoty nebo závazky, které zmiňují účastníci řízení, nebo které byly zjištěny soudem v rámci dokazování. Projev vůle účastníka, jímž vymezuje okruh věcí, které má soud v řízení o vypořádání SJM vypořádat, musí být uskutečněn v odpovídající procesní formě a musí mít náležitosti odpovídající řádnému návrhu (§ 42 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně tak může učinit žalobou, případně změnou žaloby. Žalovaný může podat ve věci vzájemný návrh, kterým rozšíří předmět řízení o další položky při respektování charakteru řízení o vypořádání SJM jako řízení, ve kterém mají účastníci na obou stranách sporu jak postavení navrhovatele, tak i postavení odpůrce tzv.„ iudicium duplex“ (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 684/2004). Změna žaloby nebo vzájemný návrh přitom musí splňovat všechny náležitosti řádného návrhu. Soud byl proto při vymezení rozsahu řízení o vypořádání SJM vázán pouze žalobním návrhem žalobkyně a návrhem žalovaného, při rozhodování na základě sdělených skutkových tvrzení a označení důkazů účastníky do okamžiku koncentrace řízení.

6. Soud provedl hodnocení důkazů v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. s přihlédnutím k ustálené judikatuře, a to rozsudku NS ČR ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. 33 Odo 579/2005, kdy při hodnocení důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné nebo nezákonné); k důkazům, které byly získány nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané), a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí. Při důkazu výpovědí svědka musí soud vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež provázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům, získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědí svědka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují); celkové posouzení uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností.

7. Ze souhlasných tvrzení účastníků řízení (postup dle § 120 odst. 3 o. s. ř.), potvrzení [stát. instituce] ze dne [datum], dopisu žalovanému ze dne [datum], výpisu z katastru nemovitostí, smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] záruční listiny ze dne [datum], směnky ke smlouvě [číslo] ze dne [datum], výpisu z účtu žalobkyně ze dne [datum], výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum], výpisu z živnostenského rejstříku, fotografií vozidel, rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], e-mailu ze dne [datum], kupní smlouvy ze dne [datum], potvrzení o provedené platbě ze dne [datum], kupní smlouvy [číslo] ze dne [datum], protokolu [stát. instituce] ze dne [datum], smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], výpisu z účtu žalovaného ze dne [datum], přiznání k dani z příjmu právnických osob za období od [datum] do [datum], technických průkazů Volkswagen [anonymizováno], [registrační značka], Škoda Octavia, [registrační značka], Škoda Yeti, [registrační značka], prohlášení výrobce [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2020, inventární karty majetku podniku žalovaného, výkazu o majetku o závazcích firmy: [celé jméno žalovaného] za období od [datum] do [datum], stavu majetku firmy: [celé jméno žalovaného] k datu [datum], ze znaleckých posudků vypracovaných dne [datum] [celé jméno znalce] [číslo] [číslo] [číslo], [číslo] [číslo], ze znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalkyně] dne [datum] [číslo] ze znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalce] dne [datum] [číslo] včetně doplňku [číslo] ze dne [datum], ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum], ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum], výslechu znalců [celé jméno znalce], [celé jméno znalkyně], [celé jméno znalce] a z výslechu účastníků řízení učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

8. Manželství účastníků řízení bylo uzavřeno dne [datum] a rozvedeno bylo rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kdy rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Řízení o rozvodu manželství bylo vedeno sporným způsobem při zjišťování příčiny rozvratu manželství (důkaz: rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

9. Z výslechu účastníků a nesporných skutkových tvrzení účastníků dle ustanovení § 120 odst. 4 o. s. ř. vyplývá, že za trvání manželství nabyli účastníci tyto movité věci, a to ŠKODA Octavia [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód], ŠKODA Yeti, [registrační značka], [VIN kód], Volkswagen [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód] (movité věci nyní v držení žalovaného). Dále účastníci za trvání manželství nabyli čtyřkolku [anonymizováno], [registrační značka] [VIN kód]. Výše uvedená motorová vozidla existují ke dni rozhodnutí soudu.

10. Ze znaleckého posudku vypracovaného dne [datum] [celé jméno znalce] [číslo] výslechu znalce vyplývá aktuální obvyklá cena osobního vozidla Volkswagen [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód] se stavem vozidla ke dni zániku manželství ve výši 613.000 Kč.

11. Ze znaleckého posudku vypracovaného dne [datum] [celé jméno znalce] [číslo] [číslo] a výslechu znalce vyplývá aktuální obvyklá cena osobního vozidla ŠKODA Octavia [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód] se stavem vozidla ke dni zániku manželství ve výši 411.000 Kč.

12. Ze znaleckého posudku vypracovaného dne [datum] [celé jméno znalce] [číslo] [číslo] a výslechu znalce vyplývá aktuální obvyklá cena osobního vozidla ŠKODA Yeti, [registrační značka], [VIN kód] se stavem vozidla ke dni zániku manželství ve výši 356.000 Kč.

13. Z kupní smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný jako prodávající a [jméno] [příjmení], bytem [adresa], jako kupující uzavřeli kupní smlouvu ohledně motocyklu tovární značky Bombardier, typu [registrační značka]. Kupní cena byla sjednána ve výši 75.000 Kč. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne [datum] namítla relativní neplatnost právního jednání - uzavření kupní smlouvy ze dne [datum], když k prodeji čtyřkolky [anonymizováno] nedala souhlas. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že podání by bylo doručeno [jméno] [příjmení], bytem [obec a číslo].

14. Z potvrzení o provedené platbě dne [datum] a shodných skutkových tvrzení účastníků řízení vyplývá, že žalovaný uhradil žalobkyni na její účet částku 37.500 Kč jako vypořádací podíl z prodeje motocyklu tovární značky Bombardier, typu [anonymizováno].

15. Z kupní smlouvy [číslo] ze dne [datum], z protokolu o vydání kolaudačního souhlasu ze dne [datum], listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] a shodných skutkových tvrzení účastníků řízení vyplývá, že za trvání manželství nabyl žalovaný do vlastnictví pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], kdy na výše uvedeném pozemku provedl žalovaný za trvání manželství výstavbu myčky aut pro dvě stání.

16. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] záruční listiny ze dne [datum], směnky ke smlouvě [číslo] ze dne [datum], zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že [právnická osoba] jako úvěrující a žalobkyně jako úvěrovaná uzavřely smlouvu o úvěru, kdy výše úvěru byla sjednána částkou 1.550.000 Kč. Dále byla sjednána cena úvěru, poplatky, termín splatnosti úvěru ([datum]) a další smluvní ujednání. Úvěrová částka 1.550.000 Kč byla žalobkyní čerpána pro účely podnikání žalovaného. Ke dni [datum] (tj. ke dni zániku manželství) činil dluh na jistině úvěru 1.021, 689,83 Kč a úrocích z úvěru ve výši 3.059,39 Kč. Ke dni rozhodování soudu činil dluh na jistině úvěru 275.023,50 Kč a úrocích z úvěru ve výši 23.844,73 Kč.

17. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] a shodných skutkových tvrzení účastníků vyplývá, že [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, kdy výše úvěru byla sjednána částkou 470.000 Kč. Dále byla sjednána cena úvěru, poplatky, termín splatnosti úvěru ([datum]) a další smluvní ujednání. Úvěrová částka 470.000 Kč byla žalovaným čerpána pro účely podnikání žalovaného. Ke dni [datum] (tj. ke dni zániku manželství) činil dluh na jistině úvěru 316.251,54 Kč a úrocích z úvěru ve výši 8.944,39 Kč. Ke dni rozhodování soudu činil dluh na jistině úvěru 113.485,32 Kč a úrocích z úvěru ve výši 8.072,26 Kč.

18. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum], ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] a shodných skutkových tvrzení účastníků vyplývá, že žalovaný uhradil od [datum] (tj. zániku manželství) do dne rozhodování soudu, resp. do dne [datum], na dluh vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] vedeného na účtu [číslo] [bankovní účet] částku 203.638,35 Kč a na dluh vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] vedeného na účtu [číslo] [bankovní účet] částku 725.880,99 Kč. Žalovaný tedy uhradil od zániku manželství do dne [datum] na výše uvedené společné závazky manželů celkem částku 929.519,34 Kč (203.638,35 Kč + 725.880,99 Kč).

19. Ze znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalce] dne [datum] [číslo] výpisu z obchodního rejstříku, výpisu z živnostenského rejstříku a výslechu znalce vyplývá, že žalovaný za trvání manželství nabyl obchodní podíl o velikosti 50 % společnosti [právnická osoba], [IČO], kdy jeho hodnota ke dni rozhodování soudu činí 5.600 Kč (při zohlednění stavu ke dni zániku manželství).

20. Ze znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalkyně] dne [datum] [číslo] výslechu znalkyně vyplývá tržní hodnota pozemku parc. [číslo] včetně staveb, které jsou příslušenstvím stavby myčky na pozemku parc. [číslo] (přípojka vody, teplovodní přípojka, přípojka NN), včetně podílu na stavbách (ve výši 1/3), které byly realizovány na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] za účelem neomezeného užívání s pozemkem parc. [číslo] (zpevněné plochy, dešťová a splašková kanalizace včetně vsakovacího objektu a odlučovače lehkých kapalin) činí ke dni rozhodování soudu částku 974.400 Kč (při zohlednění stavu ke dni zániku manželství).

21. Ze znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalce] dne [datum] [číslo] doplňku [číslo] ke znaleckému posudku vypracovaného [celé jméno znalce] [číslo] dne [datum], výpisu z obchodního rejstříku, výpisu z živnostenského rejstříku vyplývá, že žalovaný jako osoba podnikající v řadě ekonomických činností pod [IČO] je vlastníkem podniku (souboru hmotných a nehmotných věcí, který ke svému podnikání užívá nemovitost ve společném jmění manželů - parcelu parc. [číslo] v [katastrální uzemí], stavbu myčky aut pro dvě stání včetně příslušenství a součástí, osobní vozidlo ŠKODA Yeti, zmrzlinový stroj), kdy jeho hodnota ke dni rozhodování soudu činí 2.908.395 Kč (při zohlednění stavu ke dni zániku manželství). Žalovaný vykonává podnikatelskou činnost a provozuje podnik pod [IČO] do dne rozhodnutí soudu. Do hodnoty podniku byla znalcem započítána i výše závazku ke dni vypracování znaleckého posudku, tj. ke dni [datum], a to v částce 331.421 Kč - ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou uzavřela [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Ve výpočtu ceny podniku se projevil tento závazek jako snížení hodnoty podniku o částku 331.421 Kč.

22. Z provedeného dokazování soud zjistil, že za trvání manželství účastníci nabyli výše uvedené movité a nemovité věci, manžel za trvání manželství zahájil podnikatelskou činnost, v rámci níž provozuje podnik a nabyl obchodní podíl obchodní společnosti, a dále za trvání manželství vznikly účastníkům závazky, které lze považovat za součást masy společného jmění manželů. Žalovaný dále uplatnil v řízení nárok na náhradu finančních prostředků, které byly vynaloženy z výlučného vlastnictví žalovaného na společné jmění manželů, a to platby na společné závazky, patřící do společného jmění manželů, po dni zániku manželství.

23. Podle ustanovení § 143 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, společné jmění manželů tvoří: a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství, a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, které náleží výhradně jednomu z nich a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

24. Podle ustanovení § 742 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

25. Podle ustanovení § 754 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku manželství zaniká jen z důvodů stanovených zákonem.

26. Podle ustanovení § 765 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku zanikne-li manželství rozvodem, spravují se majetkové povinnosti a práva rozvedených manželů dohodou manželů nebo rozvedených manželů. Nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

27. Podle ustanovení § 740 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

28. Po provedeném dokazování a na základě výslechů účastníků řízení dospěl soud k závěru, že předmětem společného jmění manželů jsou shora specifikovaná aktiva (movité, nemovité věci, podnik žalovaného a obchodní podíl žalovaného) a pasiva – závazky vzniklé za trvání manželství.

29. Soud zamítl ve výroku I. svého rozhodnutí nárok uplatněný žalobkyní k vypořádání movité věci, která ke dni rozhodnutí soudu netvořila součást masy společného jmění manželů. Žalobkyně požadovala vypořádat movitou věc, a to čtyřkolku [anonymizováno]. Žalovaný uvedl, že čtyřkolka [anonymizováno], již netvoří předmět SJM, když žalovaný čtyřkolku prodal [jméno] [příjmení], bytem [obec a číslo] za kupní cenu 75.000 Kč a žalobkyni byla žalovaným vyplacena částka 37.500 Kč na vypořádací podíl z prodeje čtyřkolky. Žalobkyně následně namítla relativní neplatnost právního jednání prodeje čtyřkolky, když žalobkyně nedala k jejímu prodeji souhlas. Přestože byla žalobkyně v průběhu řízení poučena ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř. k doplnění rozhodných skutečností, na základě kterých by bylo možno vyhodnotit důvodnost a účinnost uplatněné námitky relativní neplatnosti, trpěla skutková vyjádření žalobkyně nadále takovým nedostatkem, že nebylo možno posoudit perfektnost tohoto jednostranného adresného právního jednání žalobkyně. K perfektnosti právního jednání namítnutí neplatnosti sjednané kupní smlouvy ze dne [datum] je třeba uvést, kdy bylo toto hmotněprávní jednostranné právní jednání dle ustanovení § 586 občanského zákoníku ve smyslu ustanovení § 714 odst. 2 občanského zákoníku vůči prodávajícímu žalovanému a kupujícímu [jméno] [příjmení], bytem [adresa], učiněno, a kdy se dostalo do sféry dispozice žalovaného a kupujícího [jméno] [příjmení], bytem [obec a číslo]. Z perspektivy ustanovení § 574 občanského zákoníku je pak na právní jednání žalovaného a [jméno] [příjmení] (kupní smlouvu) nutno hledět spíše jako na platné než jako neplatné.

30. Vzhledem k výše uvedenému soud rozhodl o vypořádání SJM s přihlédnutím k zásadě, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti (viz ustálená judikatura – rozhodnutí č. R 42/72). Soud z provedeného dokazování nezjistil důvody pro zvýšení či snížení podílu jednoho z manželů, a ani takové důvody nebyly žádným z účastníků tvrzeny. Samotná okolnost, že každý z manželů měl jiné předpoklady pro výdělečnou činnost, ještě k nerovnosti podílů nevede. Soudní praxe nepřihlíží ani k okolnosti rozvodu, ale pečlivě váží, zda při nich nevznikly nějaké momenty morálně tak silné, že by bylo v rozporu s dobrými mravy, kdyby k nim nebylo při vypořádání přiměřeně přihlédnuto (viz Pokorný, M., Holub, M., Bičovský, J. Společné jmění manželů. Praha: Linde, 2000, str. 201; příp. rozbor a zhodnocení Nejvyššího soudu sp. zn. Pls 4/66, Sborník I.). Takové momenty při rozvodu manželství účastníků soud neshledal. Soud také vycházel z aktuálního využívání věcí účastníky, jakož i z projevené vůle účastníků o způsobu vypořádání. Následně soud určil, které věci připadnou do výlučného vlastnictví žalobkyně a žalovaného způsobem uvedeným ve výrokové části II. až VII. rozsudku. Soud při rozdělení věcí a určení, který z účastníků se stane výlučným vlastníkem movitých věcí a majetkových práv, vycházel ze soudní praxe, kdy podle judikatury v zásadě i zde platí, že jedním z hledisek je to, který z manželů věc účelněji využije (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2289/99, Soubor rozhodnutí NS č. C 259). Judikatura dává i další návod:„ V řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví se uplatňuje zásada, aby pokud možno, zvláště s ohledem na dobu uplynulou od rozvodu manželství či oddělené bydlení manželů, byly věci přikázány tomu z účastníků, který je má či naposledy měl v držení a u něhož došlo k jejich amortizaci“ (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 980/2003, Soubor rozhodnutí NS č. C 2102).

31. Soud následně rozhodl o vypořádání movitých a nemovitých věcí, které objektivně tvořily součást masy SJM a tyto movité a nemovité věci existují i ke dni rozhodnutí soudu tak, že určil výlučné vlastnictví účastníků k věcem, které mají v současné době ve svém držení a užívání, tedy rozhodl o tom, že veškerá aktiva společného jmění manželů připadnou do vlastnictví žalovaného (shoda obou účastníků na tomto způsobu vypořádání).

32. Soud pak přistoupil k vyčíslení vypořádacího podílu a určení povinnosti žalovanému vyplatit jej žalobkyni. Masa společného jmění manželů byla vyčíslena v částce 4.269.416 Kč, která je tvořena cenou osobního vozidla Volkswagen [anonymizována dvě slova], [registrační značka] ve výši 613.000 Kč, cenou osobního vozidla ŠKODA Octavia [anonymizováno], [registrační značka] ve výši 411.000 Kč, hodnotou obchodního podílu o velikosti 50 % společnosti [právnická osoba], [IČO] ve výši 5.600 Kč a cenou podniku žalovaného určeného hodnotou 3.239.816 Kč (hodnota podniku ve výši 1.933.995 Kč plus hodnota pozemku parc. [číslo] včetně staveb a příslušenství ve výši 974.400 Kč plus závazek ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou uzavřela [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný ve výši 331.421 Kč).

33. Soud vyňal pasivum - závazek ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] z ocenění podniku žalovaného, neboť jednak znalecký posudek kalkulující s částkou 331.421 Kč byl vypracován ke dni [datum], což je částka neaktuální ke dni rozhodování soudu a jednak z důvodu přehlednosti výpočtu pasiv a zápočtů vnosů na tyto pasiva (vynětí tohoto závazku z hodnoty podniku soud provedl výpočtem, kdy přičetl hodnotu tohoto závazku k výsledné hodnotě podniku). Hodnota závazku ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] jakož i vnosy žalovaného na oba výše uvedené závazky byla soudem určena samostatně, společně se závazkem vyplývajícím ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] kterou uzavřela [právnická osoba] jako úvěrující a žalobkyně jako úvěrovaná.

34. Do dispozice žalovaného byly přiděleny všechny movité a nemovité věci, hodnoty (podnik a obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba]) a pasiva.

35. Soud dále provedl výpočet tak, aby zjistil hodnotu vypořádacího podílu, který je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni. Výpočet má tuto podobu: 2.134.708 Kč ( hodnoty masy SJM) mínus 464.759,67 Kč (žalovaný po zániku manželství uhradil na úvěry [číslo] [číslo] u [právnická osoba] celkovou částku 929.519,34 Kč, když žalovaný jako solidární dlužník se žalobkyní byl povinen hradit pouze polovinu těchto společných závazků) mínus 210.212,90 Kč (když pasiva SJM – nedoplacené úvěry [číslo] [číslo] u [právnická osoba] ke dni rozhodnutí soud v celkové výši 420.425,81 Kč přechází zcela na žalovaného a z toho těchto závazků by měla hradit žalobkyně do budoucna ve výši 210.212,90 Kč).

36. Výsledná částka 1.459.735,43 Kč je vyjádřením hodnoty vypořádacího podílu, který je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni.

37. O lhůtě stanovené ve výroku VII. rozsudku rozhodl soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.

38. Závěrem si soud dovoluje účastníkům sdělit, že smyslem odůvodnění je především seznámení účastníků řízení s úvahami, na nichž soud založil své rozhodnutí (viz rozhodnutí Ústavního soudu, např. usnesení ze dne 25. 10. 1999, sp. zn. IV. ÚS 360/99 či nález ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. III. ÚS 961/09). Součástí odůvodnění nemusí být výslovné vypořádání se s každým tvrzením či námitkou účastníků řízení, pokud jako celek odůvodnění účastníkům řízení umožňuje„ seznatelnost“ těch úvah soudu, jež byly relevantní pro výsledek řízení, a tím přezkoumatelnost soudního rozhodnutí z hlediska zákonnosti i věcné správnosti (nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3050/17 ze dne 10. 1. 2018 či sp. zn. I. ÚS 4093/17 ze dne 29. 3. 2018). V tomto směru lze taktéž odkázat na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, podle které závazek soudů k odůvodňování rozhodnutí nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument (viz rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ze dne 19. 4. 1994 ve věci stížnosti č. 16034/90 Van de Hurk proti Nizozemí, bod 61 a ze dne 9. 12. 1994 ve věci stížnosti č. 18390/91 Ruiz Torija proti Španělsku, bod 29). Zejména soudy nemají povinnost vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08).

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů, když postupoval ve smyslu ustálené nálezové judikatury Ústavního soudu, která se přiklonila k principu, že v případě řízení typu iudicium duplex má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdežto rozhodnutí podle § 142 odst. 3 téhož zákona bude podmíněno zvláštními okolnostmi případu, zejména pak např. šikanózním výkonem práva či zneužitím práva (viz k tomu nález ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. II. ÚS 572/19 (N 211/97 SbNU 260), nález sp. zn. I. ÚS 262/20 nebo nález sp. zn. IV. ÚS 404/22, bod 17). Z hlediska náhrady nákladů řízení u zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nutno poukázat na skutečnost, že plný úspěch ve věci je dán pouze tehdy, zamítne-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví z důvodů uvedených v § 1140 odst. 2 větě druhé občanského zákoníku. V takovém případě lze hovořit o plném úspěchu či neúspěchu ve věci, čemuž by odpovídalo použití § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Procesní úspěch účastníka však podle nedávné nálezové judikatury Ústavního soudu nelze odvozovat od výsledného způsobu vypořádání spoluvlastnictví. Teprve ve fázi rozhodování o vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví se totiž naplno projeví povaha řízení typu iudicium duplex, jehož specifika neodpovídají charakteristickým znakům civilního sporu v režimu občanského soudního řádu, a v důsledku toho je stanovování úspěchu jednotlivých účastníků ve věci pro účely rozhodnutí o nákladech řízení velmi obtížné. Vzhledem k tomu, že soud není vázán návrhem žalobkyně, jde-li o konkrétní způsob vypořádání spoluvlastnictví, nýbrž je vázán posloupností uvedenou v § 1143 a násl. občanského zákoníku, není logické odvíjet procesní úspěch ve věci od toho, co bylo mezi účastníky sporné, a k čemu tedy bylo vedeno dokazování (obvykle právě konkrétní možnosti způsobu vypořádání). Nadto žádná z procesních stran výsledkem řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví po finanční stránce neztrácí, obě odcházejí od soudu se stejnou majetkovou hodnotou (k okamžiku rozhodnutí ve věci), se kterou do něj vstoupily. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není možné vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci, nemohou-li účastníci řízení zcela svými procesními návrhy ovlivnit jeho výsledek. Žádnému z účastníků řízení taktéž nelze klást k tíži, že odmítá určitý způsob vypořádání spoluvlastnictví, ať už z objektivních nebo subjektivních důvodů, neboť to vyplývá z jeho ústavně zaručeného práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny (nález sp. zn. IV. ÚS 404/22, bod 18).

40. Soud rozhodl o odměně znalce [celé jméno znalce], za učiněný znalecký úkon – výslech u jednání soudu dne [datum] ve smyslu ustanovení § 139 o. s. ř., v souladu s ustanovením § 30 a násl. zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ zákon o znalcích“) a vyhláškou č. 504/2020 Sb., o znalečném, která provádí zákon o znalcích, a to tak, že soud přiznal znalci časovou odměnu (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb.): za 2 hodiny po 450 Kč (příprava k jednání soudu), tj. 900 Kč, za 1 hodinu po 450 Kč (účast u jednání soudu), b) náhradu hotových výdajů, a to cestovné ve výši 992 Kč, které bylo vypočteno dle vzorce pro výpočet jízdného, v souladu s platnými právními předpisy o cestovních náhradách (vyhláška č. 511/2021 Sb., vyhláška č. 47/2022 Sb., vyhláška č. 116/2022 Sb.) při užití motorového vozidla [registrační značka] se spotřebou nafty dle doloženého technického průkazu 9,3 l /100 km, ceně 1 l nafty 34,40 Kč, ujeto 118 km, sazba základní náhrady 5,20 Kč. Protože znalec osvědčil, že je plátcem DPH, byla časová odměna 1.350 Kč navýšena o odpovídající DPH 21 %, tj. o částku 283,50 Kč. Znalci byla tedy přiznána celková odměna za učiněný znalecký úkon – výslech u jednání soudu dne [datum] částkou 2.625,50 Kč.

41. O nákladech státu tj. ČR – Okresního soudu v Bruntále rozhodl soud v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. vůči oběma účastníkům, kdy každý je povinen uhradit polovinu těchto nákladů s tím, že soud zohlední uhrazené zálohy ve výši 5.000 Kč každým z účastníků. Náklady státu jsou tvořeny znalečným [celé jméno znalce] ve výši 8.000 Kč (dle usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Dále jsou náklady tvořeny znalečným [celé jméno znalkyně] ve výši 11.349 Kč (dle usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Dále jsou náklady tvořeny znalečným [celé jméno znalce] ve výši 34.575 Kč (dle usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a výrokem IX. tohoto rozhodnutí). Celkové náklady státu v tomto řízení činily částku 53.924 Kč, kdy činí částku 26.962 Kč, od níž je nutno odečíst zálohu uhrazenou každým z účastníků ve výši 5.000 Kč, a proto soud zavázal žalobkyni a žalovaného uhradit ČR – Okresnímu soudu v Bruntále vynaložené náklady řízení ve výši 21.962 Kč.

Poučení