17 C 48/2021-100

Rubrum

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Jelínkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa žalovaného a žalobkyně] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalovaného a žalobkyně] zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zřízení služebnosti stezky a cesty takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zřízení práva nezbytné cesty ve prospěch žalobkyně, jako služebnosti stezky a cesty k parcele [číslo] v k. ú. Nalžovice, v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu č. 517-178/ 2021 ze dne 1. 11. 2021, za úplatu ve výši 2 000 Kč ročně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 29 046 Kč, k rukám právní zástupkyně žalovaného, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 19. 2. 2021, ve znění upraveném 6. 12. 2021, domáhala zřízení služebnosti stezky a cesty ve prospěch žalobkyně k pozemku parcelní [číslo] v k. ú. Nalžovice, který je ve vlastnictví žalovaného (dále též jen„ pozemek žalovaného“). Žalobkyně je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v k. ú. Nalžovice (dále též jen„ pozemek žalobkyně“). Pozemek žalobkyně je určen k zemědělské výrobě, žalobkyně však k němu nemá přístup, který by umožnil pozemek využívat k určenému účelu. Za současné situace není možné dostat se na pozemek zemědělskou technikou. Nejjednodušší přístup na pozemek žalobkyně je z pozemku žalovaného. Tento pozemek není využíván k žádné produkční činnosti, jedná se o ostatní plochu, neplodnou půdu. Žalobkyně se snažila uzavřít smlouvu o zřízení služebnosti, avšak bezúspěšně. Žalobkyně doložila geometrický plán s návrhem rozsahu věcného břemene. Zároveň navrhla zřízení úplatně za 2 000 Kč ročně.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že se mnohokrát pokoušel uzavřít smír s žalobkyní. Vytvořil žalobkyni vjezd na pozemek. Upozornil na to, že žalobkyně měla povědomí o tom, že kupuje pozemek bez přístupu. Z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že přístup měla doposud v místě, kde je svah ještě prudší, než v místě, kde navrhl zřízení vstupu žalovaný. Žalovaný poukázal na to, že žalobkyně požaduje pouze zřízení pohodlnějšího přístupu. Důvodem podání žaloby je skutečnost, že na pozemcích žalovaného je pastevecký areál a vždy bude nutné přístupy uzamykat.

3. Soud vyšel z těchto skutkových zjištění. Z výpisu z katastru nemovitostí z 18. 2. 2021 vyplynulo, že žalobkyně je vlastnicí pozemku p. [číslo] o výměře 26501 m2 – trvalý travní porost, způsob ochrany zemědělský půdní fond. Nabývacím titulem byla smlouva kupní ze dne 15. 11. 2006 s právními účinky vkladu ke dni 19. 4. 2007.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí z 18. 2. 2021, [list vlastnictví] vyplynulo, že žalovaný je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře 3579 m2 – ostatní plocha, způsob využití neplodná půda. Nabývacím titulem byla smlouva darovací ze dne 15. 6. 2015 s právními účinky zápisu k 19. 6. 2015.

5. Z kupní smlouvy uzavřené mezi prodávajícími [jméno], [obec], [jméno] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a žalobkyní jakožto kupující vyplynulo, že žalobkyně nabyla pozemky p. [číslo] až [číslo] v k. ú. Nalžovice za kupní cenu 200 000 Kč Smlouva byla podepsána dne 15. 11. 2006 všemi účastníky smlouvy. Vklad práva byl povolen s právními účinky k 19. 4. 2007. Prodávající prohlásili, že jsou vlastníky předmětných pozemků na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně vlastnických práv v pozemkové úpravě KPÚ 582/02 RV1/2006B ze dne 30. 1. 2006 s právní mocí ke dni 14. 3. 2006.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí k 18. 2. 2021 [list vlastnictví] vyplynulo, že vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře 3303 m2 – ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace, je obec Nalžovice. Nabývacím titulem je rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně vlastnických práv v pozemkové úpravě ze dne 30. 1. 2006.

7. Z geometrického plánu č. 517/178/ 2021 z 1. 11. 2021 vyplynul navržený rozsah práva nezbytné cesty, a to v šířce 10m přes pozemek žalovaného na pozemek žalobkyně, vedoucí z pozemku [parcelní číslo], když šířka pozemku žalovaného činí v nejužším bodě 2,9 m a v nejširším 3,05 m.

8. Z listiny označené smlouva o zřízení služebnosti s podpisem žalobkyně ze dne 14. 12. 2020 vyplynulo, že žalobkyně navrhla zřízení věcného břemene jako služebnosti stezky a cesty ve prospěch oprávněné, a to žalobkyně na pozemku žalovaného podle geometrického plánu č. 501-176/ 2020 ve vyznačené části o výměře 100 m2 za cenu 2 000 Kč za rok, poprvé za rok 2021. Oprávněný by hradil náklady potřebné k udržování cesty.

9. Z ortofotomapy vyplynulo, že z veřejné komunikace se zpevněným povrchem vede pozemek ve vlastnictví obce Nalžovice [parcelní číslo], který je ve tvaru cesty, paralelně vedle něj vede pozemek žalovaného, který kopíruje tvar pozemku ve vlastnictví obce a je obdobně široký, kdy vedou k pozemku žalobkyně, který nesousedí přímo s pozemkem ve vlastnictví obce ani s veřejnou komunikací. Pozemek obce a pozemek žalovaného je dle mapy z větší části zarostlý stromy a zelení.

10. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a žalovaným vyplynulo, že dne 14. 12. 2020 zaslala žalobkyně žalovanému návrh textu smlouvy o zřízení služebnosti k parcele [číslo] v k. ú. Nalžovice spolu s vypracovaným geometrickým plánem k vyjádření.

11. Z odpovědi žalovaného ze dne 13. 1. 2021 vyplynulo, že žalovaný se vyjádří na přelomu ledna a února 2021.

12. Z odpovědi žalovaného z 18. 2. 2021 vyplynulo sdělení, že návrh je schůdný, pokud nebude omezen pastevecký areál, což v návrhu není. Pokud nestihnou projednat návrh do jara, přístup bude vrchem jako doposud. Neplánuje, že tam budou do června zvířata, proto zde zůstane ohradník bez proudu, jenom kvůli třetím osobám (čtyřkolkářům).

13. Z reakce žalobkyně z 20. 5. 2021 vyplynulo, že nerozumí přístupu vrchem, jako doposud. Věcné břemeno je řešeno z obecní cesty, nijak pastevecký areál neomezuje. Podají návrh k Okresnímu soudu na zřízení služebnosti.

14. Z odpovědi žalovaného z 30. 6. 2020 bylo zjištěno sdělení žalovaného, že žalobkyně zakoupila pozemek s vědomím, že nemá přístupovou cestu. Žalovaný povolil žalobkyni jednorázový přístup přes jeho pozemek směrem z pozemku farmy Křepenice a obecní cesty (taras), což je jednodušší, než přes jeho ohradu. [obec] dole je podmáčená, na kopci od průjezdu žalobkyně na jaře nic neroste. Zůstal zde ohradník přivázaný ke stromu, takže ohrada zůstala otevřená, což je nepřijatelné, navíc předpokládá, že ve svahu nebudou chtít jezdit s plnou fůrou. Ohradník bude natažen kolem celého Libešova asi na podzim, aby tudy nemohly utíkat zvířat.

15. Z reakce žalobkyně z 1. 7. 2020 vyplynulo, že žalovaný povoluje variantu přes pozemky jiného vlastníka, navíc si není vědoma kudy.

16. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] vyplynulo sdělení z 13. 3. 2020, kde žádá o vyřešení přístupu na pozemky na vrchu Libešov, kdy adresátka má v užívání díly [číslo] a [číslo] a společnost žalobkyně [číslo] a [číslo]. Sděluje, že doposud nahoře přejížděli díl [číslo] a na její díl se jezdilo přes jejich [číslo], což zřejmě stále trvá. Díl adresátky [číslo] je dnes oplocen pro pastvu, obrací se proto s přáním vzájemně vyřešit dohodou vzájemný přístup. Obecní cesta pod vrchem je zarostlá stromy a dosud obec nereagovala na návrh, aby ji postupně vyčistila a zpřístupnila, což je druhá věc, kterou by ráda společně řešila.

17. Z reakce žalovaného z 20. 3. 2020 vyplynulo, že majitelem pozemku adresátky je žalovaný, kdy dohody nikdy nefungovaly. V polovině dubna se dohodnou na podmínkách přejezdu přes pozemky žalovaného. Končí přechodné období na ekologické zemědělství a žádá o respektování. Neohlášené a úmyslné přejezdy Libešov – Radíč bere jako úmyslné poškozování.

18. Z odpovědi žalobkyně z 23. 3. 2020 vyplynulo, že pozemky na Libešově jsou nepřístupné a vzniklo to při komplexní pozemkové úpravě. Cesta sice neřeší přístup, ale má za to, že na nejzazší pozemek žalovaného na Libešově si asi vzájemně jezdí po pozemcích a je třeba dohodnout kudy, aby to bylo trvalé.

19. Z dopisu žalovaného z 5. 5. 2021 bylo zjištěno, že právní zástupkyně Mgr. [jméno] [příjmení] sdělila, že zastupuje žalovaného. Částka nabízená za zřízení věcného břemene 2 000 Kč ročně, je nepřiměřeně nízká. Rozsah věcného břemene v žalobě je nepřiměřený, když pro průjezd zemědělské techniky je dostačující šířka průjezdu 5 m. Povolená šířka strojů pro provoz zemědělských strojů na pozemních komunikacích je 3 m. Pro případný průjezd by bylo potřeba vybudovat vrata s tím, že vybudování by pravděpodobně financovala žalobkyně. Doposud byla používána jiná přístupová cesta k pozemku žalobkyně p. [číslo] to pozemek [parcelní číslo], kde jsou zjistitelné vyjeté koleje. Nikdy se nestalo, že by se na jejich pozemek nedostali, bylo pouze potřeba si otevřít a položit ohradník. Žalovaný je zemědělský podnikatel a dotčený pozemek spolu s okolními používá jako pastevecký areál s tím, že jednotlivé pastviny musí být propojené a ohraničené ohradníkem. S vybudováním areálu již žalovaný započal. Pozemek [parcelní číslo] je určen pro přehánění zvířat, a proto bude obehnán elektrickým ohradníkem. V roce 2006 si žalobkyně při uzavření kupní smlouvy na svůj pozemek musela být vědoma toho, že zde není přístup. Učinila návrh vyřešení sporu smírnou cestou za předpokladu, že budou narovnány veškeré sporné záležitosti mezi účastníky, a to za prvé nebude docházet k dalšímu nenápadnému rozšiřování plochy obdělávané žalobkyní na pozemku žalovaného [parcelní číslo]. Za druhé vyřešení právního režimu objektu tzv. váhy bez č.p., který stojí na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. Nalžovice. S odkazem na původní dohodu o bezúplatném převodu objektu na žalovaného s tím, že váhu opraví a uvedou do provozu a řádně zkalibrují. Za třetí žalovaný si vyhrazuje právo vymáhat náhradu škody za chemické zničení porostu na pozemku [parcelní číslo], který není možné po dva roky využívat k bioprodukci. Za čtvrté žalobkyně s největší pravděpodobností neoprávněně vykácela stromy na pozemku žalovaného a bude požadovat rovněž náhradu. Učinila návrh smíru tak, že žalobkyně nebude dále obdělávat pozemek [parcelní číslo], převede objekt váhy na žalovaného a žalovaný zřídí věcné břemeno v nezbytné míře pro vstup na pozemek žalobkyně a nebude požadovat náhradu škody za poničenou úrodu.

20. Z dopisu žalobkyně ze dne 17. 5. 2021, adresovaného právní zástupkyni žalovaného vyplynulo, že pokud jde o rozsah věcného břemene, nájezd je proveden v mírném svahu v šířce meze asi 2 m, pouhých 5 m průjezdu je se zřízením brány nereálné. Vzhledem k tomu, že pozemek žalovaného je dnes převážně zarostlý křovím, je nereálné, že bude oplocen pro průchod dobytka a pěstování plodin. Pro přístup zvolili nejkratší místo z obecní cesty [parcelní číslo]. Tuto cestu nechala obec vytyčit a zadala žalobkyni zakázku na její vyřezání. Případné pokácení stromů na hranicích této obecní cesty bylo z důvodu zabezpečení přístupu po této cestě. K této vyčištěné části lze nově mez [parcelní číslo] připlotit k pasení u navazujícího pozemku [parcelní číslo]. Nechápou, proč je požadována brána za situace, že prozatím stačilo, aby byl položen ohradník na zem. Ohledně zabránění přístupu na pozemek žalobkyně v minulosti, odkazují na rok 2020, kdy bylo vyhnáno několik kusů krav na pastvu na [parcelní číslo] a tím bylo zabráněno následující den po posekání sklidit zelenou zavadlou hmotu na senáž. Pokud jde o nabytí nepřístupného pozemku, jednalo se o závažné opomenutí projektanta při KPÚ v k. ú. Nalžovice, který byl mylně informován o možném budoucím odkupu, který se neuskutečnil. Pokud jde o návrh smíru, hranice užívání pozemku [parcelní číslo] byly opraveny, nedošlo k žádnému nenápadnému rozšiřování obdělávání půdy, spíše k aktualizaci nákresu. Poukazují na oplocení části pozemku [parcelní číslo] ze strany žalovaného. Pokud jde o objekt váhy, došlo k převodu pozemku, ale nikoliv stavby. Navrhují situaci vyřešit smírnou smlouvou, a to stavby za 100 m2 věcného břemene přes [parcelní číslo]. Pokud jde o škodu vzniklou postřikem, pozemek [parcelní číslo] byl následně kvalitně zdiskován. Škodu na porostu odhadují za dva roky asi 2tis až 3tis. Jejich škoda za znemožnění sklizně na jaře 2020 je 20 000 Kč, škodu tak považují vzájemně za vyrovnanou.

21. Z dopisu z 3. 9. 2021, adresovaného žalobkyni, vyplynulo, že právní zástupkyně žalovaného navrhla smírné vyřešení sporu, kdy je zapotřebí brát zřetel na zvířata a na zřízení pasteveckého areálu. Součástí smíru byl požadavek na žalobkyni, aby objekt váhy převedla na žalovaného s tím, že jej vrátí a zprovozní vahadlo, kdy žalovaný objekt váhy již uhradil. Dále žalobkyně odstraní skládku na pozemku žalovaného, která vznikla při budování přístupové cesty na pozemku [parcelní číslo]. Žalovaný umožní přístup na pozemek žalobkyně formou věcného břemene, a to při variantě a) v šíři 10m na místě současného přístupu, který bude rozšířen za b) na žalobkyni požadovaném místě v šíři 10m s tím, že žalobkyně zajistí geometrický plán a vybudování průjezdu a zabudují zamykatelnou bránu, závoru, ideálně v šíři věcného břemene. Klíče a možný přístup bude mít pouze žalobkyně a žalovaný. Závory mezi jednotlivými pozemky zajistí žalovaný a je nezbytné je zavírat vždy na začátku a otevírat po ukončení denních prací, aby zvířata nemohla utéct. Závoru průjezdu na pozemku [parcelní číslo] zajistí žalovaný o stejné šíři, jako bude žalobkyní dodaná zamykatelná brána na pozemku [číslo] a [číslo]. Žalovaný bude užívat část pozemku minimálně o šíři 10m, celkově o stejné výměře, v jaké žalobkyně užívá část jeho pozemku p. [číslo] bez povolení a smlouvy. Žalobkyně bude oprávněna užívat část pozemku [parcelní číslo], kterou užívají společně s pozemkem [parcelní číslo]. Následně žalovaný uvolní pozemek žalobkyně ve výměře 350 m2 [parcelní číslo], který dnes užívá.

22. Z dopisu právní zástupkyně žalovaného z 27. 5. 2021, adresovaného žalovanému, vyplynulo shrnutí návrhu na smírné vyřešení sporu, kdy není vyjasněno, v jakém rozsahu průjezd požadují, neboť nemají k dispozici kompletní geometrický plán. Žalovaný považuje průjezd 5 m pro veškerou zemědělskou techniku za dostačující. Zároveň žalovaný odstranil ohradník z pozemku [parcelní číslo]. Žalovaný avizuje, že celý pastevecký areál bude oplocen, došlo k oplocení pozemku [parcelní číslo]. Vjezd na pozemek žalobkyně [parcelní číslo] z obecní cesty bude přes [parcelní číslo] v šíři 5 m tak, aby mohla bezpečně projet zemědělská technika. Souběžně s pozemkem [parcelní číslo] je částečně oplocen pozemek žalovaného [parcelní číslo]. Žalovaný dále požaduje převedení objektu váhy s tím, že nepožaduje kalibraci, ale zprovoznění. Zřídí věcné břemeno v šíři 5 m a žalobkyně vybuduje uzamykatelnou závoru, aby zvířata mohla volně procházet po pozemku [parcelní číslo] na pozemek [parcelní číslo] a zároveň aby mohli volně projíždět a zvířata nemohla uniknout a nemohly projíždět třetí osoby.

23. Z dopisu žalobkyně ze 4. 6. 2021 vyplynulo, že zjistila, že došlo ke zřízení průjezdu na jejich pozemek samotným žalovaným, a to hned zkraje jejich parcely, v terénu je vidět, že žalovaný připlotil vyřezanou obecní cestu a tím si rozšířil průchod pro zvířata. Z důvodu sklizně průchod využili, ověřili si, že není možné trvale projíždět 5 m šířky mezi vzrostlými stromy z výšky meze asi 1,5 m do zatáčky na obecní cestu, i když na nájezd na obecní cestu nahrnuli zeminu. Jejich mechanizace je v podstatě těžká a rozměrná – traktor jede s mačkači, řezačka, traktor Tatra, velkokapacitní přívěsy. V případě, že by vznikla potřeba svozu lesními vyvážecími Tatrami z lesů na Libešově, kde vlastní žalovaný les, je tento sjezd mezi stromy nemožný a jinak, než na pozemek žalobkyně, nelze dřevo k odvozu přiblížit. Společnost žalobkyně bude pokračovat ve srovnávání cesty tak, aby se dostala na nejnižší místo jejich pozemku navazujícího na mez žalovaného a na obecní cestu. Po srovnání cesty dle vytyčovacího nákresu a nalezení neschůdnějšího místa, jsou ochotni nechat upravit geometrický plán, ale požadují šíři průjezdu 10 m. Ke smírnému řešení preferují směnu objektu váhy za pozemek průjezdu, požadují šíři průjezdu 10 m. Prokonzultují způsob zabezpečení průjezdu, kdy předpokládají zachování elektrického proudu, ale nepovažují za reálné uzamykání.

24. Z dopisu právní zástupkyně žalovaného z 23. 9. 2021 žalobkyni vyplynulo, že navrhují smírné vyřešení sporu, kdy objekt váhy převedou na žalovaného s tím, že vrátí a zprovozní vahadlo, které umístí na původní místo, kdy objekt váhy nebyl převeden na předchůdce žalovaného omylem. Tento bod smíru považují za zcela zásadní. Dále požadují odstranění skládky na pozemku žalovaného vzniklé při budování přístupové cesty na pozemku [parcelní číslo]. Dále vyřešení užívání pozemku ve vlastnictví druhého účastníka s tím, že si každý bude užívat pouze svůj pozemek.

25. Z dopisu žalobkyně ze dne 29. 9. 2021 adresovaného právní zástupkyni žalovaného vyplynulo, že pokud jde o objekt váhy, není pravda, že by byl uhrazen, může být však odprodán a poté vráceno vahadlo. Omluvila se za pozdní odstranění skládky, ke kterému došlo až 27.

9. K vzájemnému užívání pozemku došlo při KPÚ k zákresu hranic dle vlastnictví, kdy pracovníci SZIF se při aktualizaci řídí barvou porostu a hranice překreslí, takže si vzájemně srovnají užívací hranice na hranice vlastnických pozemků. Zasílají návrh na zřízení věcného břemene o šíři 10 m, kde zřídí oplocení přenášející elektrický proud, v žádném případě nepůjde o uzamykatelnou bránu. Navrhla dohodnout znění kupní smlouvy na stavbu váhy a znění smlouvy ohledně věcného břemene.

26. Z e-mailu z 5. 11. 2021, adresovaného žalovanému, vyplynulo, že žalobkyně si vyjasnila situaci kolem sklizně luskoobilní krycí směsky poté, co byly na parcelu [číslo] vyhnány krávy na pastvu, a zjistili, že následně vyjela veškerá mechanizace nutná ke sklizni najednou a zároveň byl přítomen zaměstnanec, který hlídal krávy, aby neutekly, kdy nenechali poničit louku ponecháním hmoty na poli. Z žalovaného mají traktoristé respekt, takže jezdí ve skupině a tím minimalizují jejich přítomnost na Libešově. Za neověřené údaje se omluvila.

27. Soud zamítl návrh na provedení místního šetření vzhledem k tomu, že podmínky pro zřízení služebnosti nezbytné cesty ve prospěch žalobkyně nebyly prokázány. K místnímu šetření by soud přistoupil až v případě, že by měl za prokázané podmínky pro zřízení věcného břemene a jednalo by se o jeho rozsah a vymezení.

28. Dle § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1.1.2014 (dále jen o. z.), vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Dle odst. 2. nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

29. Dle § 1032 odst. 1 o. z., soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. Dle odst. 2 nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.

30. Dle teorie (Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474), 2. vydání, 2021, s. 197 - 204: J. Spáčil, M. Králík, D. Havlík) se z textu zákona se nepodává, že by právo nezbytné cesty muselo mít nutně povahu služebnosti; zákonný text dokonce naznačuje prioritu jiné formy nezbytné cesty než v podobě služebnosti; může jít tedy i o obligační právo (srov. slova„ a to i jako služebnosti“ v § 1029 odst. 2). Právo nezbytné cesty povolené ve formě obligace se do katastru nemovitostí nezapisuje (NS 22 Cdo 4577/2017). Nicméně povolení cesty jako služebnosti bude pravidlem; jinak by totiž hrozilo, že při každé změně v osobě vlastníka panující či služebné nemovitosti by nebylo zřejmé, zda existence nezbytné cesty přetrvala či nikoli. Soudní praxe favorizuje povolení nezbytné cesty v podobě služebnosti (NS 22 Cdo 999/2014, 22 Cdo 4205/2014). K nezbytné cestě v podobě obligace má soud přistoupit, jen vyžadují-li to zvláštní okolnosti a nezmaří to účel povolení nezbytné cesty (NS 22 Cdo 651/2018). Soud může zřídit služebnost cesty (k tomu viz § 1276), ale pouze jsou-li splněny podmínky § 1029 a násl. (NS 22 Cdo 1814/2015). Nezbytnou cestu zřízenou ve formě služebnosti je možné zřídit v zásadě jen jako služebnost pozemkovou (in rem) (NS 22 Cdo 2909/2016). Bude-li žádat o zřízení vlastník hmotné věci, bude proto třeba žalobu formulovat tak, že se zřizuje právo cesty přes určitý pozemek ve prospěch každého vlastníka věci; bude-li (výjimečně) žalovat„ vlastník“ věcného práva k věci, které bude mít osobní povahu, zřídí se služebnost jen v jeho prospěch jako osobní (in personam). Navrhne-li žalobce povolení nezbytné cesty ve formě služebnosti in personam tam, kde pro to nejsou výjimečné důvody a je možné nezbytnou cestu zřídit jen ve formě služebnosti in rem, je třeba žalobu zamítnout (NS 22 Cdo 2909/2016).

31. Z vyjádření samotné žalobkyně vyplynulo tvrzení, že pozemky ve vlastnictví žalobkyně musí mít přístup pro polní a lesní mechanizaci, aby bylo možné je zemědělsky obdělávat. Přístup musí být trvalý a technicky bezpečný vzhledem k charakteru polní neupravené cesty a nájezdu na zemědělský pozemek. Požadavek trvalosti však nesplňuje žaloba ve znění, kdy žalobkyně požaduje zřízení nezbytné cesty formou služebnosti ve prospěch své osoby, nikoli ve prospěch každého vlastníka pozemku. Soud s tímto předběžným právním názorem seznámil obě strany ještě před zahájením jednání ve věci samé. Žalobkyně nereagovala návrhem na změnu žaloby a soud je v tomto ohledu návrhem žalobkyně vázán, (na rozdíl např. od navrženého rozsahu služebnosti, který může upravit). Smyslem institutu práva nezbytné cesty je zajistit přístup na všechny pozemky a umožnit jejich účelné využití a to, pokud možno, v dlouhodobém časovém horizontu. Zřízení služebnosti pouze ve prospěch osoby, tedy konkrétního a aktuálního vlastníka, kterým je obchodní korporace, však požadovanou míru jistoty v právních vztazích nezajišťuje. V případě převodu nebo přechodu vlastnictví k pozemku p. [číslo] v k.ú. Nalžovice na jiného vlastníka, by přístup zajištěn opět nebyl. Teorie i judikatura se jednoznačně vyjádřily v tom smyslu, že nezbytnou cestu je možné zřídit jen ve formě služebnosti in rem, povolení nezbytné cesty ve formě služebnosti in personam je možné pouze tam, kde pro to jsou výjimečné důvody, takové důvody však v řízení nebyly prokázány. (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 18. října 2016 sp. zn. 22 Cdo 2909/2016 a Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474), 2. vydání, 2021, s. 197 - 204: J. Spáčil, M. Králík, D. Havlík)

32. Soud shrnuje, že předpoklady pro zřízení nezbytné cesty obecně splněny jsou, neboť pozemek žalobkyně nelze řádně zemědělsky obhospodařovat, v případě, že nebude zajištěn přístup na veřejnou komunikaci, kdy skutečnost, že žalobkyně zakoupila pozemek bez spojení s veřejnou cestou, automaticky neznamená, že vlastník nemá právo na povolení nezbytné cesty. Žalovaný netvrdil a z řízení prozatím ani nevyplynulo, že by bylo možné zřízení nezbytné cesty jinudy, tedy zcela mimo pozemek žalovaného. Sporný zůstal rozsah, umístění a další podmínky zřízení nezbytné cesty. Předpoklady pro zřízení nezbytné cesty tak sice splněny byly, ale ne ve formě, kterou požaduje žalobkyně, tedy ve formě služebnosti ve prospěch osoby, tedy [anonymizováno] společnosti [právnická osoba] V tomto smyslu, zda jde o služebnost ve prospěch konkrétní osoby, či ve prospěch věci (a z toho vyplývá každého vlastníka pozemku [parcelní číslo] v k. ú. Nalžovice), je soud, jak je uvedeno výše, vázán. V řízení nebyly prokázány výjimečné důvody, pro které by bylo možné zřídit věcné břemeno ve prospěch konkrétní osoby. Dle teorie by muselo jít o výjimečné důvody ležící právě na straně osoby žalobkyně. Ohledně osoby žalobkyně soud konstatuje, že se jedná o korporaci řízenou ve formě akciové společnosti, která obhospodařuje kromě předmětného pozemku [parcelní číslo] v k. ú. Nalžovice některé sousední pozemky, avšak z žádného přímo navazujícího pozemku není přístup na veřejnou komunikaci. Důvody pro zřízení služebnosti, která bude mít osobní povahu, by měly být prokázány právě na straně této konkrétní osoby, jako např. specifické potřeby fyzické osoby plynoucí z jejich zdravotních omezení, sociálních důvodů, apod. Najít takové výjimečné důvody na straně obchodní korporace bude pravděpodobně zcela výjimečné. Žalobkyně je naopak běžným uživatelem pozemků vymezených druhem jako trvalý travní porost, který je využíván zemědělským způsobem. Smysl institutu práva nezbytné cesty tak nemůže být naplněn zřízením práva nezbytné cesty ve prospěch žalobkyně, tedy konkrétního vlastníka. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl a bližšími podmínkami pro zřízení služebnosti, (kudy by měla nezbytná cesta vést, v jakém rozsahu a pro jaký typ vozidel), tak soud nezkoumal, včetně možného ocenění úplaty za její zřízení. V této fázi by šlo o nadbytečné dokazování. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal procesně úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení v celkové výši 29 046 Kč, která sestává z odměny za zastupování účastníka advokátem podle ustanovení § 6, § 11 a § 13 vyhlášky č. 178/1996 Sb. advokátního tarifu v účinném znění (dále jen AT), když soud postupoval dle § 9 odst. 3 písm. c) při stanovení tarifní hodnoty a vyšel z tarifní hodnoty 35 000 Kč, neboť předmětem bylo zřízení věcného břemene. Odměna za jeden úkon právní služby tak činila 2 500 Kč, kdy bylo přiznáno 9 úkonů právní služby, (a to příprava a převzetí, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, vyjádření k žalobě ze dne 10. 5. 2021, účast při jednání dne 7. 9. 2021, 7. 12. 2021 a 25. 1. 2022), 3 x porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 25. 5. 2021, 2. 9. 2021 a 30. 12. 2021, zároveň bylo přiznáno 9 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, 10 náhrad za promeškaný čas za cestu strávenou Praha – Příbram a zpět za 3 cesty tam a zpět v celkové výši 1 000 Kč a cestovné v celkové výši 2 846 Kč (6 x 72 km při průměrné spotřebě 7,9 litrů benzínu na 100 km a ceně 27,80 Kč na litr). Celkové náklady řízení tak činily 29 046 Kč Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. určena třídenní, platební místo bylo stanoveno dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobců.

Poučení