17 C 68/2020-268

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa] zastoupena ustanoveným advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa státního zastupitelství] za niž před soudem jedná Úřad pro zastupování státní ve věcech majetkových sídlem [adresa] o zaplacení 700 000 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 700 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 700 000 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 450 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náhradu nákladů řízení státu v rozsahu 25 % s tím, že výše náhrady a lhůta k plnění budou uvedeny v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou po všech doplněních na žalované domáhala odškodnění za majetkovou a nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) v celkové výši 700 000 Kč, která jí měla být způsobena v souvislosti s nesprávným úředním postupem Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, Územní odbor [okres], Obvodní oddělení [obec] (dále též jen„ policejní orgán“), sp. zn. KRPE [číslo] ve věci trestního oznámení podaného dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že je vlastnicí id. 1/3 lesního pozemku parc. [číslo] který se nachází v [katastrální uzemí], zapsaný na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, [stát. instituce] (dále též jen„ dotčený pozemek“). Dne [datum] uzavřel [jméno] [příjmení], [datum narození], jakožto kupující, se [jméno] [příjmení], jakožto prodávajícím, kupní smlouvu k id. 2/3 dotčeného pozemku. [jméno] [příjmení] následně nechal celou lesní plochu, vč. id 1/3 ve vlastnictví žalobkyně, neoprávněně vykácet. [jméno] [příjmení] byl pouze„ formálním vlastníkem“ id. 2/3 dotčeného pozemku, zatímco vlastnická práva (a stejně tak vykácení lesa) vykonával [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalobkyně si v návaznosti na vykácení její id. 1/3 lesa v minulosti nárokovala po p. [jméno] [příjmení] a p. [jméno] [příjmení] zaplacení náhrady škody ve výši 400 000 Kč, a to v řízení před Městským soudem v Brně, vedeném pod sp. zn. 54 C 404/2014. Předmětné řízení bylo pravomocně skončeno usnesením Městského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2019, č. j. 54 C 404/2014-444, kterým soud schválil smír, dle kterého se [jméno] [příjmení] zavázal uhradit žalobkyni částku ve výši 150 000 Kč. Nesprávný úřední postup orgánu veřejné moci, žalobkyně spatřovala v postupu policejního orgánu v rozporu se zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen„ zákon o PČR“). Žalobkyně se v návaznosti na popsané události dne [datum] dostavila k policejnímu orgánu, kde podala trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu krádeže dle § 205 trestnho zákoníku nebo trestného činu podvodu dle § 209 trestního zákoníku. Žalobkyně informovala policejní orgán o všech podstatných skutečnostech daného případu. Ve stejný den, tj. [datum], se na policejní orgán dostavil rovněž soused žalobkyně, [příjmení] [příjmení], na jehož pozemku byla jednáním [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] rovněž způsobena škoda neoprávněným kácením lesa, přičemž rovněž došlo k odcizení dřeva a jeho složení v prostorech pod lesem, jak tomu bylo i v případě žalobkyně. Policejnímu orgánu tuto skutečnost potvrdil následně i samotný [jméno] [příjmení] dne [datum] při podání vysvětlení. V této situaci měl tedy policejní orgán k dispozici všechny podstatné informace a okolnosti případu, tj. že žalobkyně je spoluvlastnicí id. 1/3 vykáceného lesa, že byla lesní plocha vykácena neoprávněně a bez vědomí žalobkyně, a že nezákonně vytěžené dřevo je stále složeno v blízkosti lesa. Navzdory tomu, že si byl policejní orgán výše uvedených skutečností prokazatelně vědom, neprovedl zajištění věci (vytěženého dřeva), ani neučinil žádné jiné kroky, aby předešel dalšímu vzniku škody na majetku žalobkyně a [jméno] [příjmení] skrze prodej vytěženého dřeva. Tento postup je dle názoru žalobkyně nesouladný s § 2 ve spojení s § 10 odst. 1 zákona o PČR. Policejní orgán však v situaci, kdy mohl předejít vzniku další škody na majetku žalobkyně, ničeho nečinil, a dle názoru žalobkyně tak nesplnil svou zákonnou povinnost dle § 10 odst. 1 zákona o PČR. Nezajištěním vytěženého dřeva a nevydáním jeho id. 1/3 k rukám žalobkyně se dále policejní orgán dopustil porušení § 34a odst. 7 zákona o PČR. Porušení § 34a odst. 7 zákona o PČR lze také dovozovat ze skutečnosti, že policejní orgán sice žalobkyni skutečně odkázal na občanskoprávní řízení, avšak nesplnil druhou podmínku daného ustanovení, tj. věc nezajistil a neuložil ji do úschovy soudu. Ke vzniklé škodě žalobkyně uvedla, že tu lze vyčíslit jako obvyklou tržní cenu vytěženého dřeva, které bylo ve spoluvlastnictví žalobkyně, tj. id 1/3 vytěženého dřeva, které bylo po vytěžení neoprávněně vydraženo blíže neurčené osobě, přičemž žalobkyně ji odhadla na 400 000 Kč, kdy současně navrhla, aby soud ustanovil za tímto účelem znalce. V souvislosti s nesprávným úředním postupem policejního orgánu se žalobkyně dále domáhala odškodnění za nemajetkovou újmu 300 000 Kč, spočívající v duševních útrapách, které žalobkyně jako důchodkyně prodělává v důsledku škodné události, nevhodného až šikanózního postupu policejního orgánu při podání trestního oznámení, následného nepřetržitého jednání se soudy a policejními orgány, jakož i v důsledku částečného suplování činnosti policejních orgánů v důsledku jejich absolutní pasivity. Tato činnost a neustálý stres ze soudních řízení žalobkyni značně duševně vyčerpává a představoval a představuje pro ni znatelné omezení jejího běžného života a zásah do jejího přirozeného práva na duševní pohodu. Žalobkyně vedle pokročilého věku zdůraznila svůj velmi špatný zdravotní a duševní stav, který je dále zhoršován pokračujícím soudním sporem, jehož průběhem je žalovaná dennodenně ovlivňována jak v majetkové, tak duševní rovině.

2. Žalovaná namítla, že ve věci není dán odpovědnostní titul zakládající odpovědnost státu za vzniklou škodu, přičemž poukázala i na to, co tvrdí sama žalobkyně, tedy se již domohla v rámci soudního smíru u Městského soudu v Brně od [jméno] [příjmení] částky 150 000 Kč coby náhrady majetkové újmy za vykácené dříví. Ohledně uplatněné nemajetkové újmy žalovaná vznesla námitku promlčení a učinila sporným její vznik i výši. Dle žalované započala promlčecí lhůta žalobkyni běžen dne [datum], tedy v den následující poté, co se dozvěděla o vykácení dříví v lese, jehož je z 1/3 spoluvlastnicí. Dle žalované jsou uplatněné nároky nepřezkoumatelné a zůstávají pouze v obecné rovině tvrzení. Tvrzený nesprávný postup policejního orgánu nelze považovat za nesprávný úřední postup, neboť žalované nepřísluší přezkoumávat postup orgánů činných v trestním řízení. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout.

3. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání. Soud neprovedl dokazování navrženým znaleckým posudkem ke stanovení ceny vytěženého dříví, účastnickým výslechem žalobkyně a spisem Městského soudu v Brně, sp.zn. 54 C 404/2014 pro jejich nadbytečnost. Všechny tyto důkazy by bylo na místě provádět v procesní situaci, kdy by soudem byl shledán přinejmenším odpovědnostní titul, tedy nesprávný postup policejního orgánu při prověřování trestního oznámení žalobkyně. Soud tedy provedl dokazování všemi navrženými důkazy potřebnými pro objasnění, zda ve věci je dán odpovědnostní titul státu.

4. Soud po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu.

5. Z dozorového spisu Okresního státního zastupitelství ve [obec] sp.zn. 1 ZN 78/2014 soud zjistil následující: Z vložené kopie policejního spisu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, Územní odbor [okres], Obvodní oddělení [obec], sp. zn. KRPE [číslo], vyplývají následující skutečnosti: Dne [datum] podala žalobkyně trestní oznámení ve věci podezření na podvod a krádež datované dne [datum]. Dále přiložena Kupní smlouva mezi [jméno] [příjmení], jako prodávajícím a [jméno] [příjmení], jako kupujícím, kde předmětem je pozemek parcelní [číslo] o výměře 4 290 m2, druh pozemku lesní pozemek, [katastrální uzemí], na LV [číslo] [územní celek], [katastrální uzemí], ze dne [datum]. Dále návrh na vklad práva do katastru nemovitostí doručený Katastrálnímu úřadu pro Pardubický kraj, [stát. instituce], dne [datum]. Dále výpis z katastru nemovitostí k datu [datum] pro [list vlastnictví]. Dne [datum] byl policejním orgánem sepsán úřední záznam o podání vysvětlení [jméno] [příjmení], [datum narození]. Dále je založen úřední záznam ze dne [datum] o tom, že se dne [datum] osobně dostavil na policejní orgán v [obec] pan [příjmení] [příjmení], ten při podání vysvětlení uvedl, že se mu podařilo zjistit, že sousední lesní porost koupil nějaký pan [příjmení], který poté byl policejním orgánem ztotožněn. Dále v tomto úředním záznamu konstatováno, že dne [datum] se dostavila na policejní orgán v [obec] paní [celé jméno žalobce], která uvedla, že za ní byl pan [příjmení] a informoval jí o tom, že bylo káceno dřevo v lese, který patřil [anonymizováno]. Dále k věci uvedla, že by měla být majitelkou ideální třetiny tohoto lesa. Zjistila, že v lese bylo káceno, ale není schopná uvést, kde konkrétně. Paní [celé jméno žalobce] byla poté ztotožněna. Dále z úředního záznamu vyplývá, že inspektor Policie kontaktoval [jméno] [příjmení], a to telefonicky dne [datum], který k věci uvedl, že si je vědom toho, že koupil pouze ideální 2/3 lesa od pana [příjmení], že počítá s tím, že se finančně vyrovná s paní [celé jméno žalobce]. Dále je součástí fotografická dokumentace datovaná dne [datum] k případu: Oznámení o vykácení stromů v lesním porostu v [katastrální uzemí] ze dne [datum] s tím, že fotografie součástí nejsou, je uveden popis fotografií: [číslo] celkový pohled na předmětný les, [číslo] vstupní pohled do lesa, [číslo] pohled na místo pokácení, [číslo] pohled na údajnou hranici pozemku z kamenů, [číslo] pohled na místo kácení, [číslo] pohled na pařezy vykácených stromů poškozeného dle jeho sdělení, [číslo] pohled na místo kácení, [číslo] pohled na pařezy vykácených stromů poškozeného dle jeho sdělení. Dokumentaci vyhotovil pprap. Trnka, dokumentaci zálohoval pprap. [příjmení]. Dne [datum] byl sepsán úřední záznam o podání vysvětlení, kdy se dostavil na policejní orgán v [příjmení] [jméno] [příjmení], který uvádí, že se dostavil na základě telefonické dohody s policejním orgánem, aby podal vysvětlení k těžbě dřeva. Uvádí, že zakoupil pozemek od pana [příjmení] dne [datum], bydlí v [obec], ale chtěl koupit les, tak se dozvěděl, že nějaký pan [příjmení] prodává les. K podpisu kupní smlouvy došlo dne [datum], pan [příjmení] obdržel částku 100 000 Kč v hotovosti. Před koupí byl srozuměn s tím, že kupuje ideální 2/3, věděl, že 1/3 patří paní [celé jméno žalobce], ale pouze z výpisu. Poté navštívil [stát. instituce], odbor životního prostředí, kde dostal k pozemku všechny podklady, z toho zjistil, že v lesním porostu je plánována těžba, podle údajů mělo být na parcele asi 190 m3 dřeva. Jelikož žádnou techniku k těžbě dřeva nemá, tak se obrátil na pana [příjmení], který bydlí v [obec], s panem [příjmení] se zná asi rok, pan [příjmení] nechal pozemek před těžbou zaměřit, zařídil nějakou firmu, která provedla vytěžení dřeva na celé parcele [číslo]. Před těžbou se telefonicky radil s právníkem, jak se má zachovat, právník mu řekl, že v případě, že se vyrovná s menšinovým spoluvlastníkem, ve věci by neměl být problém. Těžba na lesním porostu proběhla v týdnu po [datum]. Uvádí, že na místě nebyl, v pátek [datum] jej kontaktoval pan [příjmení], kdy mu řekl, že je majitelem sousedního pozemku v lese, a dále že mu bylo vykáceno asi 15 jeho stromů. Nato mu řekl, že vycházel z geodetické mapy, kterou získal na Městském úřadu v [obec], pak věc ještě opětovně prověřoval, bylo mu řečeno, že dle souřadnic GPS mohlo být káceno ještě o 4 m dále, v pozemku pana [příjmení]. Byl zvolen nějaký kompromis, protože pan [příjmení] uváděl, že žádné problémy nechce vyvolávat. Dále uvedl, že bude kontaktovat pana [příjmení] a spolumajitelku, paní [celé jméno žalobce], že se s nimi hodná smírně dohodnout, v případě paní [celé jméno žalobce] počítá s finanční kompenzací. K vytěženému dřevu uvedl, že stále je v lese, příjezd je po louce, celkem bylo vytěženo 172 m3, pokud se týká 1/3 pozemku paní [celé jméno žalobce], tak ve věci vystupoval, jako majoritní vlastník, na parcele měla být proveden těžba a to také provedl. V lese po dlouhou dobu nebyla prováděna žádná údržba s tím, že on postupoval podle lesních osnov. K osázení má podle osnovy dojít do 2 let. Má za to, že postupoval správně, a že ničeho protiprávního se nedopustil. Vyrozuměním ze dne [datum] byl vyrozuměn ve věci vykácení lesního porostu [příjmení] [příjmení], bylo mu sděleno, že provedeným šetřením bylo zjištěno, že tuto část parcely vykácel majitel sousední parcely lesního porostu pan [jméno] [příjmení]. Dalším šetřením se nepodařilo prokázat, že k těžbě předmětných stromů došlo na základně úmyslného jednání [jméno] [příjmení]. Věc je nutné řešit s panem [příjmení], případně občanskoprávní cestou. Dále policejní orgán uvádí, že oznámení ze dne [datum] bude ke dni [datum] uloženo na policejním orgánu [obec]. 3 171,21 Kč yrozuměním ze dne [datum] byla vyrozuměna [osobní údaje žalobkyně] ve věci vykácení lesního porostu na parcele [číslo], sděluje se jí, že provedeným šetřením bylo zjištěno, že tuto parcelu vykácel majoritní majitel této parcely lesního porostu [jméno] [příjmení] při povolené těžbě dřevní hmoty. Vzhledem k výše uvedenému se jedná o povolenou těžbu lesního porostu na parcele [číslo] o které rozhodl majoritní vlastník parcely, věc je potřeba řešit s tímto majitelem. Pokud se nedohodne na finančním vypořádání, je nutné věc řešit občanskoprávní cestou. Dále [osobní údaje žalobkyně] vyrozuměna o tom, že její oznámení ze dne [datum] bude ke dni [datum] uloženo na policejním orgánu [obec]. Dne [datum] byl vyhotoven úřední záznam, že ve věci oznámení o vykácení parcely lesního porostu od paní [celé jméno žalobce] a pana [příjmení], bylo provedeno šetření, provedeným šetřením bylo zjištěno, že povolenou těžbu provedl majoritní vlastník parcely [číslo]. Dalším šetřením zjištěno, že ve věci oznámení paní [celé jméno žalobce] se s nejvyšší mírou pravděpodobnosti nejedná o jakékoli protiprávní jednání ze strany pana [příjmení], kdy na finanční vyrovnání se musejí dohodnout spoluvlastnické strany. O tomto oznamovatelka, [osobní údaje žalobkyně], dne 1. 9. písemně vyrozuměna. Dále je součástí úředního záznamu informace o vyřízení oznámení pana [příjmení]. Dne [datum] byl sepsán úřední záznam o kontaktování a vytěžení lesního hospodáře, kdy pan [příjmení] lesního hospodáře nemá, neboť si vyzvedl lesní plán (osnovu) a vše si obstarává sám. V lesní knize je uvedeno, že lesní porost na parcelním čísle [číslo] je určen k vymýcení z důvodu přestárlosti lesního porostu. Dne [datum] je vyrozuměno ve věci podezření z trestného jednání [jméno] [příjmení] Okresní státní zastupitelství ve [obec], kdy z obsahu vyplývá, že na základě zaslaného podnětu k podezření z trestního jednání [jméno] [příjmení] bylo provedeno šetření ve věci vykácení lesního porostu na parcele [číslo]. Provedeným šetřením bylo zjištěno, že tuto parcelu vykácel majoritní majitel této parcely, pan [jméno] [příjmení], a to po udělení povolení k těžbě dřevní hmoty. Z doložených dokumentů je patrné, že [jméno] [příjmení] se nedopustil žádného protiprávního jednání, kdy na finančním vyrovnání se musí dohodnout spoluvlastnické strany. Věc nadále zůstává na policejním orgánu [obec] uložená. Ve věci policejní orgán dne [datum] rozhodl a to uložením na policejní orgán [obec]. Do současné doby [datum] ve věci nenastaly žádné nové skutečnosti a věc nadále zůstává uložena na policejním orgánu [obec]. Zmocněnec [příjmení] [příjmení] byl o výše uvedených skutečnostech vyrozuměn. Dne [datum] vyrozuměno odborové sdružení Spravedlnost, [IČO], Ing. [jméno] [příjmení], vyplývá, že je sdělováno policejním orgánem, že dalším šetřením bylo zjištěno, že pan [příjmení] se nedopustil protiprávního jednání, kdy na finančním vyrovnání se musí dohodnout spoluvlastnické strany. Dne [datum] se policejní orgán dotazuje Odboru životního prostředí [stát. instituce] na tyto otázky, zda bylo vydáno povolení k těžbě lesního porostu, kdo jej vydal, kdy případně nabylo právní moci, dále v případě, že povolení k těžbě lesního porostu nedošlo, zda těžbou porostu došlo k porušení právních norem, případně jakých, dále zda majitel pozemku převzal lesní osnovu, případně kdy, a kdo ji konkrétně převzal, s žádostí o zaslání kopie této lesní osnovy, dále charakterizujte, o jaký lesní porost se na předmětném pozemku jednalo, jeho věk a zda byl určen k těžbě, případně další skutečnosti, které považujete v souvislosti s tímto nutné uvést. Dne [datum] vyrozumívá policejní orgán [jméno] [celé jméno žalobce] o oznámení ve věci na [stát. instituce], Odbor lesního hospodářství, kdy policejní orgán dává paní [celé jméno žalobce] na vědomí, že policejní orgán provede další šetření, byly šetřeny další skutečnosti, které nasvědčují tomu, že se pan [příjmení] mohl dopustit přestupku na úseku lesního hospodářství, takže věc byla oznámena příslušnému správnímu orgánu [stát. instituce], Odbor lesního hospodářství. Dne [datum] policejní orgán oznamuje přestupek [jméno] [příjmení] pro podezření ze spáchání přestupku proti pořádku ve státní správě podle § 46 zákona č. 200/1990 Sb., s tím, že [jméno] [příjmení] vytěžil dřevní hmotu na pozemku parcelní [číslo] v katastrálním území obce Oldřiš, kdy nevyrozuměl orgán státní správy lesů o záměru těžby dřevní hmoty. Oznamovatelka [osobní údaje žalobkyně] byla o oznámení věci písemně vyrozuměna. Dne [datum] policejní orgán vyrozumívá ve věci podezření z trestného jednání [jméno] [příjmení] Okresní státní zastupitelství ve [obec], kdy sděluje, že na základě zaslaného podnětu bylo zjištěno, že tuto parcelu vykácel majoritní majitel pan [příjmení] po udělení povolení k těžbě dřevní hmoty. Je patrné, že [jméno] [příjmení] se nedopustil žádného protiprávního jednání. Policejní orgán i po uložení věci na policejní orgány ve věci dále provedl další šetření, kdy na základě žádosti Policie byla zaslána odpověď ve smyslu, že [jméno] [příjmení] se mohl dopustit přestupku na úseku pořádku ve státní správě, věc byla následně překvalifikována na přestupek, který byl poté oznámen dle § 58 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb. na [stát. instituce] k dalšímu opatření. Oznamovatelka [osobní údaje žalobkyně] byla o výše uvedených skutečnostech písemně vyrozuměna. Dne [datum] vyrozumívá policejní orgán odborové sdružení [anonymizováno], Ing. [jméno] [příjmení], kdy bylo zjištěno provedeným šetřením, že [jméno] [příjmení] se nedopustil protiprávního jednání s tím, že poté ve věci policejní orgán provedl další šetření, byla mu zaslána odpověď z Městského úřadu Polička, poté překvalifikoval jednání na možný přestupek, který byl oznámen Městskému úřadu Polička s tím, že [osobní údaje žalobkyně] byla o uvedených skutečnostech písemně vyrozuměna. Dne [datum] [stát. instituce] podává sdělení policejnímu orgánu na položené otázky, kdy sděluje, že vlastníkem lesa na pozemku je [osobní údaje žalobkyně] v rozsahu 1/3 a [jméno] [příjmení] v rozsahu 2/3. Pro pozemek byla zpracována lesní hospodářská osnova na období platnosti [datum] až [datum] pod kódem majetku 745. [ulice] porosty jsou součástí pozemku určených k plnění funkcí lesa, věk porostní skupiny 305 TI14 k dnešnímu dni 142 let, zakmenění 8, zastoupení dřevin smrk 60%, borovice 40%, obmýtí 100 let, celková zásoba v porostu je 190 m3 dříví bez kůry. V této porostní skupině je možná těžba obnovní na celé ploše porostu o objemu 190 m3 dříví. Vlastník lesa si u orgánů státní správy lesů protokolárně nepřevzal separát lesní hospodářské osnovy. Orgány státní správy lesů v uvedeném případě povolení k těžbě dříví nevydávají. Těžbu v lese, ve kterém vlastník hospodaří bez protokolárně převzaté osnovy lze podle § 33 odst. 3 lesního zákona provést jen se souhlasem příslušného odborného lesního hospodáře. Má-li tato těžba překročit 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, pak musí být předem písemně vyrozuměn i orgán státní správy lesů k založení souhlasu odborného lesního hospodáře. Pokud orgán státní správy lesů osobě, která jej vyrozuměla o záměru těžby, nesdělí své stanovisko do 30 dnů ode dne doručení vyrozumění, může tato osoba těžbu provést s odkazem na § 33 odst. 3 lesního zákona. Vyrozumění o záměru těžby nebylo orgánu státní správy lesů doručeno. Pokud byla těžba dříví v lese provedena, může se jednat o porušení § 33 odst. 3 lesního zákona. Ostatní ustanovení lesního zákona, ani jiných právních norem nemohla být těžbou porušena. Orgán státní správy lesů neřeší občanskoprávní vztahy spoluvlastníků pozemku, pokud došlo k porušení lesního zákona, orgán státní správy lesů uloží sankci podle tohoto zákona. Z obsahu samotného dozorového spisu Okresního státního zastupitelství ve Svitavách vyplývá: Dne [datum] bylo doručeno trestní oznámení od Ing. [jméno] [příjmení], jako pověřeného zmocněnce odborů s udělenou plnou mocí pro zastoupení poškozené v jednání před orgány činnými v trestním řízení, z něhož vyplývá, že podezřelý [jméno] [příjmení] uzavřel s dvoutřetinovým vlastníkem [jméno] [příjmení] kupní smlouvu, věděl, že má ještě dalšího třetinového vlastníka, paní [celé jméno žalobce], s tou nejednal, nic jí neoznámil. Oznamovatelka má za to, že tím se dopustil podvodu, neboť bez vědomí souhlasu dalšího spoluvlastníka nelze platnou kupní smlouvu uzavřít, navíc nabyvatel okamžitě, ještě v den podání kupní smlouvy k zápisu na katastr nemovitostí veškerý les vykácel, jednalo se o vzrostlé stromy převážně jehličnany. Cena vytěženého dřeva minimálně 400 000 Kč, ke stanovení ceny však bude třeba znaleckého lesnického odhadu. Takže do dnešního dne podezřelý neinformoval poškozenou ani o uzavřené smlouvě, ani o záměru dřevo vytěžit, nenabídl poškozené žádnou kompenzaci, dohodu o vyrovnání, na udané adrese se nezdržuje, doporučené dopisy nepřebírá, poškozená odhaduje škodu na svém majetku na 150 000 Kč s tím, že podle znaleckého posudku může být i vyšší. Policie v místě bydliště tuto závažnou trestnou činnost nevyšetřuje, nebo ji bagatelizuje, nebo ji vyšetřovat odmítá, z tohoto důvodu poškozená dala plnou moc ke svému zastoupení pověřenci odborového sdružení. Dne [datum] zasílá Okresní státní zastupitelství ve [obec] oznámení [jméno] [celé jméno žalobce] podané zmocněncem [příjmení] [příjmení] k dalšímu opatření toto trestní oznámení s tím, že Ing. [jméno] [příjmení] byl o postoupení vyrozuměn. To plyne z další listiny založené ve spisu ze dne [datum]. Připojen výpis o provedené kontrole datové schránky. Dále se nachází ve spisu vyrozumění policejního orgánu ze dne [datum], jehož obsah byl uveden již v rámci obsahu vloženého policejního spisu. Dále je založeno e-mailové elektronicky nepodepsané podání [jméno] [příjmení] z emailu [email] na podatelnu na elektronickou adresu Okresního státního zastupitelství ve [obec], obsahem je žádost o výkon dozoru a proškolení podepsaných policistů ([příjmení] a [příjmení]) ohledně základních znalostí občanského, ale i trestního práva, neboť jejich stanovisko lze považovat za nezákonné, nadržující pachateli a kryjící jeho trestnou činnost. Dále je založen e-mail, od [jméno] [celé jméno žalobce], z [datum], elektronicky nepodepsáno, doručené na elektronickou podatelnu Okresního státního zastupitelství ve [obec]. Součástí je přeposlání e-mailu [jméno] [příjmení], který byl doručen na podatelnu Okresního státního zastupitelství ve [obec], jeho obsah je uveden v předchozím odstavci. Následně podatelna potvrzuje přijetí podání jak [jméno] [příjmení], tak [jméno] [celé jméno žalobce], na jejich uvedené emailové adresy. Dne [datum] si Okresní státní zastupitelství ve [obec] vyžaduje po policejním orgánu v [obec] spisový materiál za účelem přezkoumání opodstatnosti uložení věci policejním orgánem ze dne [datum]. Dále založeno osobní podání s prezentačním razítkem Okresního státního zastupitelství dne [datum], obsah je totožný, jako obsah e- mailového podání ze dnů 19. a [datum], tedy žádost Okresního státního zastupitelství o výkon dozoru a proškolení policistů. Dále ve spise založeno vyrozumění policejního orgánu ze dne [datum], adresované Okresnímu státnímu zastupitelství, jehož obsah byl uveden v rámci obsahu vloženého policejního spisu dne [datum]. Policejní orgán vyrozumívá Okresní státní zastupitelství ve [obec], odborové sdružení [anonymizováno], Ing. [jméno] [příjmení], jako zmocněnce poškozené [jméno] [celé jméno žalobce], že okresní státní zastupitelství si vyžádalo spisový materiál policejního orgánu, z jehož obsahu vyplývá rozsah šetření policejního orgánu, kdy policejní orgán dospěl k závěru, že [jméno] [příjmení] se mohl dopustit přestupku na úseku pořádku ve státní správě podle § 46 zákona č. 200/1990 Sb., věc proto oznámil [stát. instituce]. K neznámému pobytu [jméno] [příjmení], a že se nehodlá s [celé jméno žalobce] vyrovnat, tak okresní státní zastupitelství konstatuje, že ze spisu bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] se dostavil na výzvu Policie k policejnímu orgánu v [obec], vysvětlil okolnosti, z jakých došlo k vytěžení parcely s tím, že realizaci těžby prováděla najatá firma, která si nechala pozemek před těžbou zaměřit, přičemž on sám vycházel z geodetické mapy, kterou získal na Městském úřadě v [obec]. Dále uvedl, že je ochoten paní [celé jméno žalobce] kontaktovat, domluvit se s ní na finanční kompenzaci. Je si vědom skutečnosti, že koupil ideálně 2/3 pozemku, a že 1/3 je ve vlastnictví [jméno] [celé jméno žalobce]. Skutečnost, že tak dosud neučinil, nemůže být vyhodnocována k tíži policejního orgánu, který zahájí úkony trestního řízení tehdy, nasvědčují-li zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že došlo ke spáchání trestného jednání. Ne každé jednání, které odporuje společensky chráněným zájmům, však vykazuje znaky trestného jednání. Okresní státní zastupitelství po komplexním zhodnocení všech zjištěných skutečností dospělo k závěru, že ve věci nebyly dány podmínky pro zahájení úkonů trestního řízení pro podezření z přečinu krádeže, který je úmyslným trestním jednáním, ani pro podezření z jiného přečinu, a v případě, že nedojde k vzájemné dohodě a finančnímu vyrovnání, musí se svých nároků poškozená domáhat cestou občanskoprávní. Toto bylo doručeno zmocněnci [jméno] [celé jméno žalobce] dne [datum].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí pro okres [okres], [územní celek], list vlastnictví 684 ke dni 1.1 2016 na č.l. 119-123 soud zjistil, že žalobkyně byla v rozhodné době vlastnicí pozemku parc. [číslo] lesní pozemek v rozsahu id 1/3.

7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], kterou se žalobkyně obrátila na Ministerstvo vnitra s kopií podacího lístku České pošty s datem [datum] na č.l. 231 soud zjistil, že se žalobkyně obrátila Ministerstvo vnitra s nárokem na odškodnění za majetkovou újmu ve výši 400 000 Kč v souvislosti s událostmi popsanými v žalobě z titulu odškodnění za vytěžené dříví.

8. Ze sdělení Ministerstva vnitra ze dne [datum] s kopií obálky na č. l. 236 a 237 soud zjistil, že podání žalobkyně o odškodnění ve výši 400 000 Kč bylo doručeno dne [datum].

9. Z vyrozumění žalobkyně Ministerstvem vnitra ze dne [datum] a kopie obálky na č.l. 238 a 240 soud zjistil, že žalobkyni bylo ministerstvem sděleno, že v postupu policejního orgánu nebyl nesprávný úřední postup shledán, když policejní orgán postupoval v souladu se zákonem a žalobkyni žádné odškodnění za majetkovou újmu nepřiznal. Toto vyrozumení si žalobkyně převzala dne [datum].

10. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s tím, jak z dozorového spisu Okresního státního zastupitelství ve [obec], sp.zn. 1 ZN 78/2014, jehož součástí byla i kopie předmětného policejního spisu, vyplynul průběh jednotlivých událostí od podání trestního oznámení policejnímu orgánu v [obec] do vyrozumění zmocněnce žalobkyně okresním státním zastupitelstvím s tím, že v podrobnostech na jeho průběh odkazuje výše. Dále má soud za prokázané, že žalobkyně byla v rozhodné době spoluvlastnicí v rozsahu id. 1/3 předmětného pozemku, z něhož bylo dříví vykáceno. Dále má soud za prokázané, že žalobkyně u žalované, konkrétně u její organizační složky Ministerstva vnitra uplatnila nárok na odškodnění za majetkovou újmu ve výši 400 000 Kč dne [datum] a že totéž ministerstvo žalobkyni sdělilo, že její požadavek nepokládá za důvodný. Soud nemá za prokázáno, že žalobkyně předběžné uplatnila nárok na odškodnění nemajetkové újmy z téhož odpovědnostního titulu u jakékoli organizační složky žalované. Uplatnění nemajetkové újmy u soudu lze mít za prokázané až dne [datum] (č.l. 62 soudu), kdy žalobkyně poprvé vznesla nárok na odškodnění nemajetkové újmy původně ve výši 700 000 Kč. Žalované (Ministerstvu vnitra) bylo doplnění žaloby doručeno dne [datum], kdy také bylo u žalované uplatněno.

11. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav následovně.

12. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

13. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

14. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

15. Podle § 8 odst. 3 OdpŠk nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

16. Podle § 13 odst. 1 věty první OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

17. Podle § 14 odst. 1, 2 a 3 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány s tím, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

18. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Podle § 26 OdpŠk platí, že pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

20. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně nárok na náhradu majetkové újmy u žalované uplatnila, a to podáním dne [datum] u Ministerstva vnitra. Z hlediska zachování lhůty není podstatné, že tímto orgánem nebyla příslušná organizační složka – Ministerstvo spravedlnosti. Pokud mělo Ministerstvo vnitra za to, že není příslušným úřadem ve smyslu OdpŠk, mělo podání žalobkyně postoupit. Opačný postup nelze klást k tíži žalobkyně. Pokud jde o odškodnění za nemajetkovou újmu, pak toto předběžně sice uplatněno nebylo, když žalobkyně k dotazu soudu při jednání dne [datum] neuvedla, že by tento nárok u žalované uplatnila dříve a datum [datum] tak bylo mezi účastníky nesporné. Nicméně doručením změny žaloby dne [datum] k tomuto uplatnění u žalované fakticky došlo, neboť se se na tuto situaci vztahuje judikatorně dovozená výjimka z předběžného projednání, neboť žalovaná dala již předtím žalobkyni jasně najevo, že jí vznesený nárok vůbec uspokojit nehodlá (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 3226/2013). Proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

21. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., je nutno, aby byly splněny tří podmínky: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

22. Pojem nesprávného úředního postupu není ani v OdpŠk definován, přičemž současně není spojen jen s rozhodovací činnosti orgánů veřejné moci. Znak nesprávnosti úředního postupu je třeba obecně vztahovat k porušení předepsaných pravidel, a takové porušení se nemusí ve své době jevit samo o sobě nezákonné. V době deliktního jednání mohl být postup v plném souladu s pravidly, avšak protože zapříčinil vznik škody nebo nemajetkové újmy, je třeba jej mít podle jeho následku objektivně (bez ohledu na zavinění) za nesprávný (srov. IŠTVÁNEK, F., SIMON, P., KORBEL, F. Zákon o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. K § 13, dostupné v systému ASPI).

23. Soud se nejprve zabýval tím, zda v postupu policejního orgánu v [obec] je možné spatřovat nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk. Při tom soud dospěl k těmto závěrům.

24. Judikatura je ustálena na názoru, že v nečinnosti orgánů činných v trestním řízení, které skončilo pravomocným rozhodnutím o odložení trestního oznámení, nelze spatřovat nesprávný úřední postup ve smyslu ustanovení § 13 zákona OdpŠk (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp.zn. 25 Cdo 3029/2005, sp.zn. 25 Cdo 1643/2003 či sp.zn. 30 Cdo 1856/2016). V nyní posuzované věci však k vydání usnesení o odložení věci ve smyslu § 159a trestního řádu nedošlo. Věc byla méně formálním způsobem tzv. uložena na příslušném policejním orgánu. Současně však podle citovaného ustanovení trestního řádu se věc usnesením neodkládá, pokud je na místě věc vyřídit jinak, za což je výslovně označen postup, kdy je věc odevzdána příslušnému orgánu k projednání přestupku. Toto odevzdání se neděje usnesením, ale opatřením proti kterému není odvolání přípustné. V dané věci tedy nelze závěry učiněné shora citovanou judikaturou na nyní posuzovanou bez dalšího převzít, neboť v tam řešených věcech bylo podstatou ve stručnosti to, že nesprávný úřední postup nelze dovozovat tam, kde věc skončila rozhodnutím, proti kterému bylo možné se odvolat. Soud se proto zabýval tím, zda lze v postupu policejního orgánu v [obec] shledat nesprávný úřední postup, přičemž soud předesílá, že mu nepřísluší hodnotit to, zda v předmětném jednání, které žalobkyně v podaném trestním oznámení označila, bylo lze spatřovat trestný čin či nikoli. Toto přísluší toliko orgánům činným v trestním řízení. Soud v kompenzačním řízení tak posoudí, zda se policejní orgán trestním oznámením žalobkyně zabýval, zda učinil pro jeho objasnění potřebné úkony a zda při tom využil oprávnění, která mu právní předpisy svěřují.

25. V tomto směru soud dospěl k následujícím zjištěním. Je především třeba konstatovat, že se policejní orgán trestním oznámením žalobkyně vážně zabýval, a to v zásadě obratem, kdy ještě téhož dne, kdy bylo oznámení podáno a v den následující vytěžoval žalobkyní označené osoby, včetně [jméno] [příjmení], který měl být původcem škody, která měla žalobkyni vzniknout na jí vlastněném lesním porostu, který byl vykácen. Policejní orgán se rovněž obrátil na příslušný orgán státní správy lesů, který poskytl informace, z nichž zejména vyplynulo, že ke kácení stromů nebylo potřeba povolení, nicméně bylo třeba předem oznámit tomuto orgánu provedení těžby s tím, že pokud se to nestalo, jde o podezření ze spáchání přestupku takovou osobou. Soud v tomto směru nesdílí názor žalobkyně, že policejní orgán měl vytěžené dřevo zajištovat a ukládat do úschovy soudu bez dalšího a v zásadě zcela automaticky. K tomu by policejní orgán mohl přistoupit pouze za předpokladu, kdy by dospěl k závěru, že ve věci je dáno podezření ze spáchání trestného činu (srov. např. postup podle § 79a trestního řádu). Správný závěr policejního orgánu, že ve věci se nejednalo o podezření z žádného trestného činu, potvrdilo i dozorující Okresní státní zastupitelství ve [obec]. Policejní orgán pak zcela srozumitelně a přezkoumatelně žalobkyni vysvětlil, že je menšinovou spoluvlastnicí předmětného pozemku, když ani žalobkyně netvrdila, že by tomu bylo jinak. Policejnímu orgánu nelze vytýkat, že se nezabýval z podstaty soukromoprávní otázkou, jak spoluvlastníci nakládají se společnou věcí. V tomto ohledu je přiléhavý poukaz žalované na § 1129 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle něhož platí, že k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. V daném případě většinový spoluvlastník touto potřebnou většinou disponoval a není zde pochyb o tom, že rozhodnutí o vykácení celého lesa mohl učinit. Žalobkyní poukazované ustanovení § 34a zákona o PČR je pak rovněž nepřiléhavé, když z něho byla tzv. vytržena z kontextu pouze jedna část, která však navazuje na odstavce předchozí, z nichž plyne, že se jedná o postup na základě mezinárodní policejní spolupráce. Nesprávný úřední postup nelze spatřovat ani v tom, že později policejní orgán na základě informací získaných od Městského úřadu Polička přehodnotil svůj původní závěr a dospěl k závěru, že se ve věci může jednat o podezření ze spáchání přestupku podle zákona o lesích. Předně nelze po řadových policistech požadovat, aby ihned poznali, zda v určitém jednání nelze spatřovat některý z celé řady přestupků, které jsou vymezeny v právním řádu. Nadto bylo prokázáno, že k vykácení lesa nebylo třeba souhlasu orgánu státní správy lesů, toliko bylo třeba mu předem kácení oznámit, což sice provedeným dokazováním objasněno nebylo, ale pro posouzení věci to ani nebylo relevantní. I kdyby k tomuto pochybení došlo, pak by se zjevně jednalo o administrativní přestupek spočívající v tom, že nebyla splněna povinnost předem učinit uvedenému orgánu oznámení. Současně to však stále nepodporuje tvrzení žalobkyně, že policejní orgán nějakým způsobem chyboval. Úkolem policejního orgánu je rozpoznat, zda se ve věci jedná o podezření ze spáchání trestného činu (srov. § 2 zákona o PČR), čehož se policejní orgán zhostil, v rámci výkonu dozoru tento policejní závěr okresní státní zastupitelství potvrdilo a soudu v kompenzačním řízení nepřísluší tento závěr přehodnocovat. Žalobkyně se v rozhodné době případně mohla obrátit na vyšší státní zastupitelství, pokud se se sděleným závěrem neztotožňovala. Skutečnost, že policejní orgán postupoval správně, pokud podezřením ze spáchání přestupku postoupil příslušnému správnímu orgánu, soud již shora uvedl. Tím byla věc i procesně vyřízena.

26. Jelikož žalobkyní označený postup policejní orgánu nebyl nesprávným úředním postupem, jehož dovození je nezbytnou podmínkou k tomu, aby mohla být vyvozena odpovědnost státu za škodu, soud žalobu zamítl, aniž by zjišťoval splnění podmínek dalších. Obiter dictum povinného odůvodnění soud dodává, že pokud jde o nárok na odškodnění nemajetkové újmy, za předpokladu existence odpovědnostního titulu, by tento byl spolehlivě promlčen, neboť o tvrzeném nesprávném úředním postupu se žalobkyně dozvěděla nejpozději dne [datum], kdy byla vyrozuměna okresním státním zastupitelstvím o správnosti závěrů policejního orgánu. Dnem následujícím jí počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta pro předběžné uplatnění tohoto nároku u žalované, která uplynula dne [datum]. Nárok na odškodnění na nemajetkovou újmu však žalobkyně u žalované uplatnila až dne [datum], tedy takřka o dva roky později.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 a § 150 o.s.ř. Žalobkyně ve sporu úspěch neměla a náhrada nákladů řízení jí proto nenáleží. Žalovaná měla ve sporu plný úspěch a náležela by jí plná náhrada nákladů ve výši paušální náhrady hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za každý účelně vynaložený úkon ve věci, jak jej i vznesla. Soud však současně shledal důvody zvláštního zřetele hodné na straně žalobkyně, a to jednak z důvodu, že žalobkyně patří do skupiny tzv. zranitelných osob (z důvodu vyššího věku) a jednak proto, že u ní byly shledány důvody pro osvobození od soudních poplatků v rozsahu 75 % (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24.9.2019, č.j. 72 Co 323/2019-142). Soud si je vědom toho, že ani osvobození od soudních poplatků, ať již plné či částečné, nezbavuje účastníka automaticky hrozby náhrady nákladů řízení úspěšné protistrany. Soud však vzal v úvahu rovněž závěry vyslovené v nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2933/15, přičemž neshledal, že by zde byly pádné a přesvědčivé důvody pro závěr, aby žalobkyně nesla svůj neúspěch v podobě povinnosti hradit náklady řízení žalované ve větším rozsahu než ve výši 25 %, tedy ve výši, v jaké u ní předpoklady pro osvobození od soudních poplatků nebyly shledány. Soud přihlédl i k tomu, že žalobkyně ponese 25 % nákladů státu, které v tomto řízení vznikly. Soud shledal, že je spravedlivé, aby žalobkyně alespoň částečně nesla svůj procesní neúspěch i ve vztahu k žalované, neboť již zkraje řízení bylo žalovanou avizováno přinejmenším ohledně nároku na odškodnění nemajetkové újmy, že je tento promlčen a bylo to vícekrát zopakováno. Žalobkyně i tak na podaném návrhu setrvala v plném rozsahu. Stejně tak ohledně nároku na majetkovou újmu již Ministerstvo vnitra žalobkyni sdělilo, že se již částky 150 000 Kč domohla u Městského soudu v Brně, což potvrdila i žalobkyně v podané žalobě. Přesto se i nadále domáhala částky 400 000 Kč, i když sama tvrdila, že jde o celkovou částku, z níž by jí měla patřit toliko jedna třetina. Žalobkyně tedy ani v tomto směru svůj nárok ani nepřehodnotila co do jeho výše a je tak za výsledek řízení procesně odpovědná. Soud tak přiznal žalované proti neúspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 25 % z šesti režijních paušálů po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum], za přípravu na jednání dne [datum] a dne [datum] a účast na jednání dne [datum], dne [datum] a dne [datum] (podle vyhlášky č. 254/2015 Sb.), celkem tedy 450 Kč (1 800 * 25 %). Povinnost k plnění soud určil ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod a ani žalobkyně o jinou lhůtu nežádala, a to i s ohledem na výši částky (výrok II.).

28. Jelikož žalobkyni soud na její žádost ustanovil zástupce, jehož odměnu hradí jako náklady řízení stát, má stát podle § 148 odst. 1 o.s.ř. podle výsledku řízení proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, které platil, a to v rozsahu 25 % odůvodněné tím, že u žalobkyně bylo lze uvažovat toliko o částečném osvobození od soudních poplatků v rozsahu 75 % (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24.9.2019, č.j. 72 Co 323/2019-142). Stát tak hradí odměnu ustanoveného zástupce a jeho hotové výdaje v rozsahu 75 %, zcela neúspěšná žalobkyně v rozsahu 25 %. V tomto rozsahu soud uložil žalobkyni, aby státu náklady řízení, které nesl, nahradila, a to s tím, že jejich výše a lhůta k plnění budou uvedeny v samostatném usnesení po právním moci rozsudku (výrok III.).

29. O odměně ustanoveného zástupce žalobkyně bude rozhodnuto samostatným usnesením po právním moci rozsudku.

Poučení