17 C 7/2022 - 112

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobce:[Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované:[Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobce přikazuje: - nemovitá věc nabytá za trvání manželství, a to jednotka č. [Anonymizováno] – byt nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] – bytový dům stojící na pozemcích par. č. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří v kat. území [katastrální území], obec [adresa], vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, zapsaná u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], na LV č. [číslo] pro kat. území [katastrální území], obec [adresa], s touto jednotkou související spoluvlastnický podíl o velikosti id. [Anonymizováno] na společných částech budovy č.p. [Anonymizováno], stojící na pozemcích par. č. [číslo] v kat území [katastrální území], obec [adresa], zapsané u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], na LV č. [hodnota] pro kat. území [katastrální území], obec [adresa], s touto jednotkou související spoluvlastnický podíl o velikosti id. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavená plocha a nádvoří o výměře 771 m2, par. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 722 m2 a par. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 955 m2 v kat území [katastrální území], obec [adresa], zapsaných u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], na LV č. [číslo] pro kat území [katastrální území], obec [adresa], - rozkládací sedačka, sedačka ve tvaru L, sametově-hnědá barva, rozměry 235x165x45 cm, 5x polštář ve stejné barvě, výrobce firma USTOHAL s.r.o., Brno, rok výroby: 2006, - televizor PHILIPS, model: 32PFL3088H/12, úhlopříčka 80 cm, rok výroby: 2013, - kombinovaná lednice s mrazničkou nahoře WHIRLPOOL, model: ARC4190IX, typ: RF 431W, černošedá barva, rozměry 70x70x180 cm, - notebook LENOVO, typ: IDEAPAD 110-15ACL, model: 80TJ, rok výroby: 2015, - zůstatek na účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno žalobce ke dni 6.3.2019, - zůstatek na účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno žalobce ke dni 6.3.2019.

II. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje - rychlovarná konvice TEFAL, model Tefal Express, objem 1,7 litrů, nerezová, Typ: BI662, rok výroby: 2004 - šicí stroj HUSQVARNA, - elektronický vysavač ELEKTROLUX, značka Elektolux HARMONY LINE, model: Z3330, typ: U52, červenošedá barva, rok výroby: 2002 - žehlička PHILIPS - zůstatek na účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno žalované ke dni 6.3.2019.

III. Movité věci, práva a závazky neuvedené pod body I. a II. připadají do výlučného vlastnictví toho z účastníků řízení, kdo takový majetek, práva nebo závazky založil ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství žalobce a žalované nebo je k tomuto dni pro svoji potřebu nebo pro potřebu svojí rodiny výlučně jako vlastník užíval.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované k vypořádání hodnoty podílů na vypořádávaném majetku částku ve výši 1.489.050 Kč do 4-ti měsíců od právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobce je povinen zaplatit ČR- Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů státu částku ve výši 4.003,50 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit ČR- Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů státu částku, částku ve výši 4.003,50 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 8.2.2022 ve spojení s jejím doplněním ze dne 8.2.2022, ze dne 10.3.2023 a ze dne 4.6.2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud vypořádal zaniklé společné jmění účastníků řízení. Žalobce uvedl, že účastníci řízení jsou bývalí manželé, jejichž manželství uzavřené dne 9.2.2002 bylo rozvedeno rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 14.1.2019, č.j. [spisová značka], rozsudek nabyl právní moci dne 6.3.2019. Z tohoto manželství se narodily děti: syn [Jméno žalobce], nar. [datum], nezletilý syn [jméno FO], nar. [datum] a nezletilá dcera [adresa], nar. [datum], které byly svěřeny do péče žalobce rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4.9.2018, č.j. [spisová značka]. Žalobce učinil předmětem vypořádání položky, které jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku, kdy se jednalo o specifikovanou bytovou jednotku, specifikované movité věci a specifikované bankovní účty. Žalobce do rozsahu společného jmění manželů zahrnul své pohledávky, které představují jeho vnos do společného jmění manželů, a to částku ve výši 101.877,80 Kč, kdy tato představovala zůstatek na účtu stavebního spoření žalobce u [právnická osoba] smlouvy č. [číslo], před uzavřením manželství (ke dni 1.1.2002 byla připsána ve prospěch tohoto účtu částka 97.537,80,- Kč, ke dni 16.4.2002 pak dalších 4.500,- Kč představujících státní podporu, na níž vznikl žalobci nárok za rok 2001); ke dni 11.7.2007 činil zůstatek na účtu stavebního spoření 164.067 Kč, tento zůstatek byl součástí meziúvěru poskytnutého [název]. na základě úvěrové smlouvy č. [číslo] účastníkům řízení, čerpaného ve výši 328.790 Kč k zaplacení dalšího členského vkladu bytovému družstvu [právnická osoba], IČ [IČO], v souvislosti s koupí domu družstvem a následným převodem bytové jednotky bytovým družstvem do společného jmění manželů účastníků řízení. Dále se jednalo o vnos ve výši 408.000 Kč resp. částku ve výši 395.760 Kč, kdy tato částka představovala výtěžek ze zpeněžení zděděného spoluvlastnického podílu o velikosti id. na nemovitých věcech – budovy č.p. [Anonymizováno] na pozemku st. par. č. [číslo], pozemku st. par. č. [číslo], pozemku par. č. [číslo] a pozemku par. č. [Anonymizováno], vše v kat. území [katastrální území], obec [adresa], po zesnulém otci žalobce [jméno FO] dle usnesení Okresního soudu Brno – venkov, č.j. [spisová značka]. Tyto peněžní prostředky připsané na účet žalobce č. [č. účtu] následně žalobce využil k úhradě splátek úvěru č. [číslo] u [právnická osoba]. ve výši 2.500 Kč převodem ve prospěch účtu č. [č. účtu], jednalo se o 17 plateb v celkové výši 42.500 Kč. K tomu žalobce dále uvedl, že na daný účet na cit. bankovní účet v rozhodném období od připsání částky ve výši 395.760 Kč byla poukazována toliko výplata žalobce, dávky ošetřovného a dávky podpory v nezaměstnanosti, které se pohybovaly od 8.665 Kč do 25.355 Kč, žádné jiné platby ve prospěch tohoto účtu, s výjimkou úhrady přeplatku na zálohách žalobce na dani z příjmu fyzických osob ve výši 26.587 Kč a vratky jistoty zaplacené Exekutorským úřadem Přerov ve výši 30.000 Kč a přeplatcích na stravném pro nezletilé děti v celkové výši 1.200 Kč. Debetní obrat žalobcova účtu č. [č. účtu] v období od 1.8.2010 do 31.12.2010 převýšil kreditní obrat o celkem 224.201,35 Kč, když počáteční zůstatek účtu k 1.8.2010 činil 449.524,35 Kč, konečný zůstatek K 31.12.2010 činil 225.323 Kč. Debetní obrat žalobcova účtu č. [č. účtu] v období od 1.1.2011 do 31.12.2011 převýšil kreditní obrat o celkem 220.714,71 Kč, když počáteční zůstatek účtu k 1.1.2011 činil 225.323 Kč, konečný zůstatek k 31.12.2010 činil 4.608,29 Kč. Dne 17.1.2011 provedl žalobce hotovostní platbu společnosti [Anonymizováno]. ve výši 22.619 Kč za pořízení a montáž bezpečnostních dveří model DP 80/K2/3 YLIP, sériové číslo [hodnota], včetně zárubně CGU 80/10/P, sériové číslo [Anonymizováno], vložky MTL-7.75 PE, kování [jméno FO], prahu a kukátka. Na tuto úhradu použil ze svých výlučných prostředků celkem částku 20.000 Kč, tuto vybral z účtu č. [č. účtu] ve dvou výběrech z bankomatu, když dne 7.7.2011 vybral za tímto účelem částku 10.000 Kč a dne 16.7.2011 vybral za tímto účelem rovněž částku 10.000 Kč. Bez vnosu žalobce z jeho výlučného majetku do společného jmění manželů spočívajícího v platbách úvěru a úhradě pořízení a montáže bezpečnostních dveří bytu by tyto platby nemohly být provedeny. Žalobce v rámci podané žaloby měl za to, že je na místě vnos žalobce do společného jmění valorizovat, a to např. s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2020/2018. Dále tedy s ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. 23/24 žalobce tedy v rámci svých vnosů požaduje valorizovanou částku vnosu ve výši 1.640.867 Kč, kdy částka ve výši 101.887,80 Kč představovala 31% ceny pořízení bytové jednotky, dále částku ve výši 42.500 Kč a částku ve výši 20.000 Kč, kdy tyto nárokuje v jejich nominální hodnotě. Současně žalobce navrhl, aby soud ve věci přihlédl v rámci disparity podílů účastníků řízení (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3637/2010) k potřebám nezaopatřených (a tedy nejen nezletilých) dětí, jejichž ochrana je definována ustanovením § 742 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku, jakož i k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

2. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že mezi účastníky řízení a jejich právními zástupci bylo vedeno jednání ve věci vypořádání společného jmění manželů, avšak žalovaná navrhovanou částku ve výši 600.000 Kč představující její podíl považovala za nedostatečnou, neboť naprosto nezohledňovala hodnotu bytu. Žalovaná nerozporovala rozsah žalobcem vymezeného společného jmění manželů v žalobě ze dne a v jejím doplnění, se kterým souhlasila. Žalovaná se však neztotožnila s tvrzením žalobce, že hodnota bytové jednotky, která je ve společném jmění manželů, ke dni zániku společného jmění nepřesahovala částku ve výši 3.000.000 Kč, má za to, že tato činil dvounásobek cca 6.000.000 Kč. Žalovaná vnos ve výši 101.877,80 Kč nerozporovala, kdy se jednalo o zůstatek stavebního spoření žalobce. Pokud šlo o splátky úvěru a platbu za montáž bezpečnostních dveří, měla žalovaná za to, že žalovaný neprokazuje, že tyto platby byly činěny z jeho výlučných prostředků. Současně žalovaná neviděla důvod pro disparitu podílů ve smyslu ust. § 741 občanského zákoníku, kdy nevidí ve svém jednání ve vztahu k žalobci, dětem ani k vedení společné domácnosti v době, kdy spolu žalobce se žalovanou tuto vedli, ani poté co ji opustila, žádný rozpor s dobrými mravy. Na vedení společné domácnosti se oba účastníci řízení podíleli rovným dílem. Žalovaná pečovala o děti, přispívala na jejich potřeby, a to i po opuštění společné domácnosti, pečovala o domácnost. Své povinnosti si vždy plnila, a to včetně povinnosti vyživovací vůči dětem.

3. Z nesporných tvrzení účastníků řízení, níže uvedených listinných důkazů a z výslechu znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] soud učinil následující závěry ohledně skutkového stavu.

4. Mezi účastníky řízení bylo sporu o tom, že jejich manželství trvalo od 9.2.2002 do 6.3.2019, kdy nabyl právní moci rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 14.1.2019 č.j. [spisová značka]; rozhodným okamžikem tedy byl dne 6.3.2019 s tím, že zákonná 3-letá lhůta uplynula dne 6.3.2022. Žaloba v projednávané věci byla podána dne 5.1.2022. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 14.1.2019 č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 6.3.2019, bylo dále zjištěno, že za příčinu rozvratu manželství soud považoval rozdílnost povah manželů a následné zrušení rodinné domácnosti.

5. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 4.9.2018 č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že soud schválil dohodu rodičů pro dobu před a po rozvodu manželství s tím, že nezletilý [jméno FO], nar. [datum], nezletilý [jméno FO], nar. [datum] a nezletilá [adresa], nar. [datum] byly svěřeny pro dobu před a po rozvodu manželství rodičů svěřují do péče otce-žalobce. Matce-žalované bylo na nezletilé děti stanoveno výživné, jakož byl upraven i styk žalované a dětí resp. k [jméno FO]. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 11.9.2018.

6. Z výchovné zprávy ze dne 16.5.2018 bylo zjištěno, že účastníci řízení nevedli od roku 2015 společnou domácnost. Ačkoliv ukončili manželské soužití, bydleli společně s dětmi na adrese [adresa]. Mezi účastníky řízení cca před rokem vznikla dohoda o střídavé péči, kdy jeden týden se o děti staral otec a další matka, která čas tráví mimo domácnost. V týdnu, kdy o děti pečuje matka, otec domácnost neopouští. Žalobce vnímal na straně žalované nedostatky, hovořil o jejím kladném vztahu k alkoholu a následné její agresi zapříčiněné požitím tohoto alkoholu. Žalovaná měla za to, že ji žalobce dělá naschvály, není schopna s ním komunikovat. Žalovaná pracovala od února 2018 jako uklízečka v [název], dříve evidována na ÚP, či měla brigády. Její hrubý měsíční příjem činil cca 13.000 Kč, nárok na sociální dávky neměla. Žalobce pracoval jako skladník s příjmem cca 20.000 Kč, nárok na sociální dávky neměl. Dále bylo zjištěno, že rodiče se o děti starají, školská zařízení dětí, i dětská lékařka se shodly, že větší péči o děti zastává žalobce. Děti si rodinnou situaci uvědomovaly, mají vytvořený vztah k rodičům, přesto bylo zjevné, že roli žalobce v domácnosti vnímaly intenzivněji, neboť s nimi trávil více času. OSPOD navrhl, aby děti byly svěřeny do péče otce a matce bylo uloženo hradit výživné.

7. Z výchovné zprávy ze dne 3.9.2018 bylo zjištěno, že dle žalobce se žalovaná o děti nezajímá, přes letní prázdniny s nimi nebyla v kontaktu. Žalovaná sdělila, že od července 2018 není s dětmi v kontaktu, když je chce navštívit v domácnosti, nejsou přítomny. Dále OSPOD uvedl, že z jednání žalované bylo patrné, že se s dětmi nesnaží zkontaktoval jinou cestou, než osobně. Dále žalovaná sdělila, že na děti nepřispívá. Žalovaná nebyla schopna sdělit, jak by si představovala realizovat kontakt s dětmi. OSPOD navrhl, aby děti byly svěřeny do péče otce a matce bylo uloženo hradit výživné.

8. Před podáním žaloby mezi účastníky řízení probíhala jednání o mimosoudním vyřízení věci, kdy předmětem vypořádání byla zejména shora citovaná bytová jednotka, obvyklé vybavení společné domácnosti, jakož i vnosy žalobce. Žalované na dorovnání podílu po zohlednění všech zákonných kritérií dle ust. § 742 odst. 1 písm. c) – f) občanského zákoníku, byla žalované nabídnuta částka ve výši 300.000 Kč. Ze strany žalované tato částka jako nízká akceptována nebyla. Následně v emailové korespondenci ze dne 25.1.2021 a 2.2.2021 mezi zástupci účastníků řízení byla žalované nabídnuta částka ve výši 600.000 Kč s tím, že s ohledem na to, že žalovaná měla za to, že hodnota bytu činí cca 6.000.000 Kč je navrhovaná částka neakceptovatelná. Dále žalovaná uvedla, aby žalobce tvrzený vnos na pořízení bytu doložil. Uvedené bylo zjištěno z dopisu adresovaného právnímu zástupci žalované ze dne 16.12.2019, z dopisu adresovaného žalované ze dne 24.2.2020, z dopisu právního zástupce žalované ze dne 30.6.2020, z emailu adresovaného právnímu zástupci žalované ze dne 25.1.2021 a z emailu právního zástupce žalované ze dne 2.2.2021.

9. Předmětem vypořádání účastníci řízení učinili movité věci tj. vybavení domácnosti cit. bytové jednotky č. [Anonymizováno], kdy mezi účastníky řízení nebyl u této položky spor. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že do výlučného vlastnictví žalobce připadnou: - rozkládací sedačka, sedačka ve tvaru L, sametově-hnědá barva, rozměry 235x165x45 cm, 5x polštář ve stejné barvě, výrobce firma USTOHAL s.r.o., Brno, rok výroby: 2006, - televizor PHILIPS, model: 32PFL3088H/12, úhlopříčka 80 cm, rok výroby: 2013, - kombinovaná lednice s mrazničkou nahoře WHIRLPOOL, model: ARC4190IX, typ: RF 431W, černošedá barva, rozměry 70x70x180 cm, - notebook LENOVO, typ: IDEAPAD 110-15ACL, model: 80TJ, rok výroby: 2015. Dále bylo mezi účastníky řízení nesporné, že do výlučného vlastnictví žalované připadnou: - rychlovarná konvice TEFAL, model Tefal Express, objem 1,7 litrů, nerezová, Typ: BI662, rok výroby: 2004, - šicí stroj HUSQVARNA, - elektronický vysavač ELEKTROLUX, značka Elektrolux HARMONY LINE, model: Z3330, typ: U52, červenošedá barva, rok výroby: 2002, - žehlička PHILIPS. S ohledem na zanedbatelnou hodnotu těchto věcí účastníci řízení shodně nepožadovali jejich peněžní vypořádání. S ohledem na uvedené nebylo třeba vést dokazování stran zjištění hodnoty těchto předmětných movitých věcí.

10. Předmětem vypořádání byly účastníky řízení učiněny i zůstatky na bankovních účtech, a to na účtech na jméno žalobce č. [č. účtu], č. [č. účtu] a na jméno žalované č. [č. účtu]. Účastníci řízení měli shodně za to, že zůstatky na těchto účtech ke dni 6.3.2019 připadnou tomu, na jehož jméno je účet veden. Mezi účastníky řízení bylo tedy nesporné, že za trvání manželství měli účastníci řízení toliko jen tyto účty, kdy za nesporné prohlásili i to, že žádné jiné účty vedeny nebyly, rovněž mezi nimi nebylo sporu o tom, že účet č. [č. účtu] připadne žalobci, účet č. [č. účtu] připadne také žalobci a účet č. [č. účtu] připadne žalované. S ohledem na uvedené nebylo třeba vést dokazování ohledně zůstatku těchto účtů ke dni právní moci rozvodu manželství.

11. Dále předmětem vypořádání byla učiněna níže specifikovaná bytová jednotka č. [Anonymizováno].

12. Z nesporných tvrzení a z LV č. [číslo] k datu 11.6.2013 vč. informace o jednotce č. [Anonymizováno] a informace o stavbě bylo zjištěno, že účastníci řízení mají ve společném jmění manželů bytovou jednotku jednotka č. [Anonymizováno] – byt nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno] – bytový dům stojící na pozemcích par. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří v kat. území [katastrální území], obec [adresa], vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, zapsaná u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], na LV č. [číslo] pro kat. území [katastrální území], obec [adresa], s touto jednotkou související spoluvlastnický podíl o velikosti id. [Anonymizováno] na společných částech budovy č.p. [Anonymizováno], stojící na pozemcích par. č. [hodnota] v kat území [katastrální území], obec [adresa], zapsané u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], na LV č. [hodnota] pro kat. území [adresa], obec [adresa], s touto jednotkou související spoluvlastnický podíl o velikosti id. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavená plocha a nádvoří o výměře 771 m2, par. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 722 m2 a par. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 955 m2 v kat území [katastrální území], obec [adresa], zapsaných u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], na LV č. [hodnota] pro kat území [katastrální území], obec [adresa].

13. Ze znaleckého posudku č. [číslo] a z výslechu znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že obvyklá cena shora citované bytové jednotky, která je ve SJM činila částku 5.395.000 Kč. Znalkyně na svých závěrech, které uvedla do znaleckého posudku setrvala, kdy je učinila na základě podkladů, které byly obsaženy ve spise, bylo provedeno místní šetření, kterého se účastnil žalobce, kdy znalkyně měla rovněž souhlas strany žalované, aby toto šetření proběhlo v její nepřítomnosti. Při samotném místním šetření byla bytová jednotka zaměřena, byly zjištěny přesné míry, tak jak stanoví oceňovací vyhláška. Byly oceněny stavebně technické parametry domu i v bytu provedené úpravy, kdy stran stáří těchto úprav znalkyně vycházela se sdělení strany žalobce, kdy tyto na místě samém také posoudila. Dále znalkyně uvedla, že pokud by měla nějaké pochybnosti, určitě by se jimi i ve znaleckém posudku zabývala (stran stáří úprav). Zateplení předmětného bytového domu bylo v rámci stanovené obvyklé ceny ve výši 5.395.000 Kč zohledněno. Znalecký posudek vypracovala při použití metody srovnávací, kdy měla dostatek srovnatelného materiálu, vycházela z rozšířených databází, které měla k dispozici, kde jsou uvedeny skutečné prodeje srovnatelných bytových jednotek, které obsahují fotodokumentaci obvykle 10 – 20 a více fotografií vč. kompletního popisu. Pro úplnost znalkyně uvedla, že před jednáním soudu nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistila, že poté co byl vypracován znalecký posudek, tak v období listopadu 2023 byla ve shodném bytovém domě ve vchodě [Anonymizováno] prodána bytová jednotka s výměrou 54,42 m2 za cenu 5.000.000 Kč, což činí cca 92.000 Kč za m2. Tento realizovaný prodej potvrzuje závěry jejího znaleckého posudku, kdy samozřejmě uvedla, že nezná stavebně technický stav prodávané bytové jednotky či její bytový stav v tomto uvažuje, že by se jednalo o byt obdobný.

14. Z dohody o nájmu bytu ze dne 22.4.1996 bylo zjištěno, že žalobci byl s účinností od 1.5.1996, a to na dobu neurčitou, pronajat byt č. [číslo], první kategorie o velikosti 2+1 v 6. podlaží domu č.p. [Anonymizováno], č.o. [Anonymizováno] na [adresa].

15. Ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [číslo] vč. úvěrových podmínek bylo zjištěno, že mezi [právnická osoba]. byla jako věřitelem a účastníky řízení jako dlužníky dne 25.7.2007 uzavřena úvěrová smlouva na základě které byl dlužníkům poskytnut meziúvěr do výše 329.000 Kč a dále úvěr ze stavebního spoření do výše 197.400 Kč. Účastníci řízení se zavázali poskytnutý úvěr splatit vč. úroku, při úrokové sazbě 4,8% ročně, kdy splátka činila 2.630 Kč. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly úvěrové podmínky [právnická osoba]

16. Z vyúčtování meziúvěrového a úvěrového účtu k 4.9.2007 bylo zjištěno, že vyčerpaný meziúvěr činil částku ve výši 328.790 Kč, kdy nedoplatek činil 1.452,20 Kč. tj. stav meziúvěrového účtu k 31.8.2007 činil částku 330.242,20 Kč. Stav vkladového účtu k 31.8.2007 činil 166.081,90 Kč. Meziúvěr byl splacen následujícím způsobem, a to z vkladového účtu bylo převedeno 166.081,90 Kč, z úvěru ze stavebního spoření bylo uhrazeno 162.708,10 Kč, neuhrazený nedoplatek činil 1.452,20 Kč.

17. Z výzvy k zaplacení členského vkladu ze dne 3.7.2007 bylo zjištěno, že žalobce byl vyzván k zaplacení částky 328.790 Kč představující jeho členský podíl, kdy uvedenou částku měl zaslat na účet družstva: [právnická osoba], a to do 15.8.2007.

18. Z potvrzení o zaplacení dalšího členského vkladu ve výši 328.790 Kč bylo zjištěno, že [právnická osoba], pod tímto podáním potvrdilo, že žalobce zaplatil členský vklad ve výši 328.790 Kč.

19. Mezi účastníky řízení není a nebylo sporu o tom, že dne 30.7.2007 byl načerpán meziúvěr ve výši 328.790 Kč, za který byl následně pořízen družstevní podíl.

20. Ze smlouvy o nájmu družstevního bytu ze dne 7.12.2007 bylo zjištěno, že mezi pronajímatelem: [právnická osoba] a účastníky řízení jako nájemci, kdy tito byli jako manželé členové bytového družstva, byla dne 7.12.2007 uzavřena smlouva o nájmu, kdy předmětem této smlouvy byl pronájem družstevního bytu č. [číslo] na [adresa], a to na základě předchozí úhrady dalšího členského vkladu ve výši 328.970 Kč. Předmětná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Z tohoto členství byly oba manželé oprávněni společně a nerozdílně.

21. Ze smlouvy o převodu bytové jednotky ze dne 22.2.2012 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 22.2.2012 mezi účastníky řízení jako nabyvateli a bytovým družstvem [právnická osoba] jako předávajícím, kdy předmětem této smlouvy byl převod bytové jednotky č. [Anonymizováno] vč. spoluvlastnických podílů na společných částech budovy a na pozemcích v rozsahu [Anonymizováno]. Účastníci řízení tuto bytovou jednotku vč. podílu do svého vlastnictví přijali. [katastrální úřad] k.p. [katastrální pracoviště] povolil vklad práva dne 2.4.2012 s právními účinky vkladu ke dni 22.3.2012.

22. Dále žalovaný učinil předmětem vypořádání vnosy do SJM ve výši 101.877,80 Kč a ve výši 408.000 Kč resp. 395.760 Kč.

23. Z výpisu z účtu [právnická osoba] č. [číslo] ze dne 18.4.2002 bylo zjištěno, že konečný zůstatek na účtu žalobce č. [číslo] k 18.4.2002 vč. připsané státní podpory činil na stavebním spoření částku ve výši 101.877,80 Kč.

24. Z usnesení Okresního soudu Brno – venkov, č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce jako pozůstalý syn po zemřelém [jméno FO] nabyl mj. nemovitostí, které byly zapsány na LV [Anonymizováno] pro obec a k.ú. [katastrální území], a to budovy č.p. [Anonymizováno] na pozemku st. par. č. [číslo], pozemku par. č. [číslo]. Toto usnesení nabylo právní moci dne 6.6.2008.

25. Ze smlouvy o svěřenství ze dne 21.6.2010 a ze smlouvy o prodeji a koupi nemovitosti ze dne 21.6.2010 bylo zjištěno, že mezi žalobcem jako jedním z prodávajících a [jméno FO] a [jméno FO] jako kupujícími byla dne 21.6.2010 uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byly nemovité věci zapsané na LV [Anonymizováno] obec a k.ú. [katastrální území], které prodávající nabyli na základě usnesení OS Brno – venkov, č.j. [spisová značka], a to za dohodnutou kupní cenu ve výši 1.632.000 Kč, kdy žalobci přináležela částka ve výši 408.000 Kč.

26. Ze zakázkového listu [Anonymizováno]. ze dne 17.1.2011 bylo zjištěno, že tato listina byla vystavena ve prospěch žalobce, kterému byla vyúčtována částka ve výši 22.619 Kč za dveře vč. příslušenství a zárubně a jejich montáž, konkrétně se jednalo o model DP 80/K2/3 YLIP, sériové číslo [číslo], včetně zárubně CGU 80/10/P, sériové číslo [číslo], vložky MTL-7.75 PE, kování BETA PLUS, prahu a kukátka. Uvedená částka byla hrazena v hotovosti, kdy zakázka byla provedena bez závad dne 17.1.2021 na adrese [adresa]. patro, [adresa].

27. Z výpisu č. 2010/7 ze dne 26.7.2010 bylo zjištěno, že dne 21.7.2010 byla na účet žalobce [č. účtu] připsána částka ve výši 395.760 Kč. Pokud byla dne 12.7.2010 na účet [právnická osoba] č. [č. účtu] uhrazena částka ve výši 2.500 Kč, jednalo se o splátku uhrazenou před vyplacením zpeněženého dědictví žalobce. Konečný zůstatek účtu činil 449.524,35 Kč.

28. Z výpisu č. 2010/8 ze dne 26.8.2010 bylo zjištěno, že dne 12.8.2010 byla na účet [právnická osoba] č. [č. účtu] uhrazena částka ve výši 2.500 Kč, dále dne 11.8.2010 byla připsána mzda žalobce ve výši 19.037 Kč, a dále byly provedeny výběry z bankomatu, a to dne 28.7.2010 ve výši 15.000 Kč a dne 4.8.2010 ve výši 10.000 Kč. Konečný zůstatek účtu činil 432.888,82 Kč.

29. Z výpisu č. 2010/9 ze dne 24.9.2010 bylo zjištěno, že dne 13.9.2010 byla na účet [právnická osoba] č. [č. účtu] uhrazena částka ve výši 2.500 Kč, dále dne 10.9.2010 byla připsána mzda žalobce ve výši 15.711 Kč, a dále byly provedeny výběry z bankomatu, a to dne 10.9.2010 ve výši 10.000 Kč a dne 16.9.2010 ve výši 15.000 Kč. Připsána byla dávka od ČSSZ – ošetřovné ve výši 2.863 Kč. Konečný zůstatek účtu činil 418.343,45 Kč.

30. Z výpisu č. 2010/10 ze dne 26.10.2010 bylo zjištěno, že dne 12.10.2010 byla na účet [právnická osoba] č. [č. účtu] uhrazena částka ve výši 2.500 Kč, dále dne 11.10.2010 byla připsána mzda žalobce ve výši 20.004 Kč, a dále byly provedeny výběry z bankomatu, a to dne 4.10.2010 ve výši 15.000 Kč a dne 5.10.2010 ve výši 15.000 Kč a dne 12.10.2010 ve výši 10.000 Kč. Dále byla provedena řada příkazů k úhradě. Konečný zůstatek účtu činil 358.121,92 Kč.

31. Z výpisu č. 2010/11 ze dne 26.11.2010 bylo zjištěno, že dne 12.11.2010 byla na účet [právnická osoba] č. [č. účtu] uhrazena částka ve výši 2.500 Kč, dále dne 11.11.2010 byla připsána mzda žalobce ve výši 16.439 Kč, a dále byl proveden výběr z bankomatu, a to dne 8.11.2010 ve výši 15.000 Kč. Připsána byla dávka od ČSSZ - ošetřovné ve výši 2.050 Kč. Dále byla provedena řada příkazů k úhradě. Konečný zůstatek účtu činil 334.091 Kč.

32. Z výpisu č. 2010/12 ze dne 23.12.2010 bylo zjištěno, že dne 13.12.2010 byla na účet [právnická osoba] č. [č. účtu] uhrazena částka ve výši 2.500 Kč, dále dne 10.12.2010 byla připsána mzda žalobce ve výši 19.974 Kč, a dále byly provedeny výběry z bankomatu, a to dne 24.11.2010 ve výši 15.000 Kč, dne 25.11.2010 ve výši 15.000 Kč, dne 30.11.2010 ve výši 15.000 Kč, dne 3.12.2010 ve výši 15.000 Kč, dne 6.12.2010 ve výši 15.000 Kč a dne 9.12.2010 ve výši 10.000 Kč. Dále byla provedena řada příkazů k úhradě. Konečný zůstatek účtu činil 256.354,82 Kč.

33. Z výpisu č. 2011/1 ze dne 26.1.2011 bylo zjištěno, že dne 12.1.2011 byla na účet [právnická osoba] č. [č. účtu] uhrazena částka ve výši 2.500 Kč, dále dne 11.1.2011 byla připsána mzda žalobce ve výši 20.079 Kč, a dále byly provedeny výběry z bankomatu, a to dne 6.1.2011 ve výši 5.000 Kč, dne 10.1.2011 ve výši 15.000 Kč, dne 19.1.2011 ve výši 15.000 Kč, dne 19.1.2011 ve výši 5.000 Kč. Dále byla provedena řada příkazů k úhradě. Konečný zůstatek účtu činil 197.338 Kč.

34. Z výpisu č. 2011/2 ze dne 25.2.2011 bylo zjištěno, že dne 14.2.2011 byla na účet [právnická osoba] č. [č. účtu] uhrazena částka ve výši 2.500 Kč, dále dne 11.2.2011 byla připsána mzda žalobce ve výši 20.083 Kč. Dále byla provedena řada příkazů k úhradě. Konečný zůstatek účtu činil 200.524,81 Kč.

35. Z výpisu č. 2011/3 ze dne 25.3.2011 bylo zjištěno, že dne 14.3.2011 byla na účet [právnická osoba] č. [č. účtu] uhrazena částka ve výši 2.500 Kč, dále dne 11.3.2011 byla připsána mzda žalobce ve výši 16.997 Kč, a dále byly provedeny výběry z bankomatu, a to dne 12.3.2011 ve výši 5.000 Kč a dne 21.3.2011 ve výši 5.000 Kč. Konečný zůstatek účtu činil 203.864,34 Kč.

36. Z výpisu č. 2011/4 ze dne 26.4.2011 bylo zjištěno, že dne 12.4.2011 byla na účet [právnická osoba] č. [č. účtu] uhrazena částka ve výši 2.500 Kč, dále dne 11.4.2011 byla připsána mzda žalobce ve výši 20.063 Kč, a dále byly provedeny výběry z bankomatu, a to dne 24.3.2011 ve výši 10.000 Kč, dne 25.3.2011 ve výši 5.000 Kč, dne 6.4.2011 ve výši 10.000 Kč a dne 23.4.2011 ve výši 10.000 Kč. Dále byla provedena řada příkazů k úhradě. Konečný zůstatek účtu činil 170.738,02 Kč.

37. Z výpisu č. 2011/5 ze dne 26.5.2011 bylo zjištěno, že dne 12.5.2011 byla na účet [právnická osoba] č. [č. účtu] uhrazena částka ve výši 2.500 Kč, dále dne 11.5.2011 byla připsána mzda žalobce ve výši 20.835 Kč, a dále byly provedeny výběry z bankomatu, a to dne 4.5.2011 ve výši 10.000 Kč, dne 10.5.2011 ve výši 15.000 Kč, dne 16.5.2011 ve výši 10.000 Kč, dne 20.5.2011 ve výši 15.000 Kč. Dne 23.5.2011 žalobce vybral částku ve výši 40.000 Kč. Dále byla provedena řada příkazů k úhradě. Od Finančního úřadu Brno I. byla dne 28.4.2011 poukázána částka ve výši 26.587 Kč a od Exekutorského úřadu Přerov byla vrácena jistota ve výši 30.000 Kč. Konečný zůstatek účtu činil 145.029,44 Kč.

38. Z výpisu č. 2011/6 ze dne 24.6.2011 bylo zjištěno, že dne 13.6.2011 byla na účet [právnická osoba] č. [č. účtu] uhrazena částka ve výši 2.500 Kč, dále dne 10.6.2021 byla připsána mzda žalobce ve výši 15.236 Kč, a dále byly provedeny výběry z bankomatu, a to dne 9.6.2011 ve výši 10.000 Kč, dne 14.6.2011 ve výši 15.000 Kč a dne 17.6.2011 ve výši 15.000 Kč. Dále byla provedena řada příkazů k úhradě. Konečný zůstatek účtu činil 117.019,83 Kč.

39. Z výpisu č. 2011/7 ze dne 26.7.2011 bylo zjištěno, že dne 12.7.2011 byla na účet [právnická osoba] č. [č. účtu] uhrazena částka ve výši 2.500 Kč, dále dne 11.7.2011 byla připsána mzda žalobce ve výši 19.874 Kč, a dále byly provedeny výběry z bankomatu, a to dne 7.7.2011 ve výši 10.000 Kč, dne 16.7.2011 ve výši 10.000 Kč a dne 21.7.2011 ve výši 10.000 Kč. Dále byla provedena řada příkazů k úhradě. Konečný zůstatek účtu činil 91.471,88 Kč.

40. Z výpisu č. 2011/8 ze dne 26.8.2011 bylo zjištěno, že dne 12.8.2011 byla na účet [právnická osoba] č. [č. účtu] uhrazena částka ve výši 2.500 Kč, dále dne 11.8.2011 byla připsána mzda žalobce ve výši 19.874 Kč, a dále byly provedeny výběry z bankomatu, a to dne 18.8.2011 ve výši 15.000 Kč a dne 22.8.2011 ve výši 2.000 Kč. Konečný zůstatek účtu činil 92.658,78 Kč.

41. Z výpisu č. 2011/9 ze dne 26.9.2011 bylo zjištěno, že dne 12.9.2011 byla na účet [právnická osoba] č. [č. účtu] uhrazena částka ve výši 2.500 Kč, dále dne 9.9.2011 byla připsána mzda žalobce ve výši 19.874 Kč, a dále byly provedeny výběry z bankomatu, a to dne 16.9.2011 ve výši 10.000 Kč a dne 19.9.2011 ve výši 15.000 Kč. Provedeny byly i příkazy k úhradě. Konečný zůstatek účtu činil 74.889,58 Kč.

42. Z výpisu č. 2011/10 ze dne 26.10.2011 bylo zjištěno, že dne 12.10.2011 byla na účet [právnická osoba] č. [č. účtu] uhrazena částka ve výši 2.500 Kč, dále dne 11.10.2011 byla připsána mzda žalobce ve výši 19.874 Kč, a dále byly provedeny výběry z bankomatu, a to dne 3.10.2011 ve výši 10.000 Kč a dne 18.10.2011 ve výši 15.000 Kč. Provedeny byly i příkazy k úhradě. Konečný zůstatek účtu činil 55.121,27 Kč.

43. Z výpisu č. 2011/11 ze dne 25.11.2011 bylo zjištěno, že dne 14.11.2011 byla na účet [právnická osoba] č. [č. účtu] uhrazena částka ve výši 2.500 Kč, dále dne 11.11.2011 byla připsána mzda žalobce ve výši 25.355 Kč, a dále byly provedeny výběry z bankomatu, a to dne 1.11.2011 ve výši 15.000 Kč a dne 11.11.2011 ve výši 10.000 Kč. Konečný zůstatek účtu činil 52.829,80 Kč.

44. Z výpisu č. 2011/12 ze dne 23.12.2011 bylo zjištěno, že dne 12.12.2011 byla na účet [právnická osoba] č. [č. účtu] uhrazena částka ve výši 2.500 Kč, dále byly provedeny výběry z bankomatu, a to dne 28.11.2011 ve výši 15.000 Kč. dne 1.12.2011 ve výši 10.000 Kč, dne 8.12.2011 ve výši 10.000 Kč a dne 15.12.2011 ve výši 7.000 Kč. Provedeny byly i příkazy k úhradě. Příjem žalobce činil 8.665 Kč od Úřadu práce Brno. Konečný zůstatek účtu činil 10.712,18 Kč.

45. Z výpisu č. 2012/1 ze dne 26.1.2012 bylo zjištěno, že dne 12.1.2022 byla na účet [právnická osoba] č. [č. účtu] uhrazena částka ve výši 2.200 Kč, dále byl proveden výběr z bankomatu, a to dne 29.12.2011 ve výši 10.000 Kč. Příjem žalobce činil 8.665 Kč od Úřadu práce Brno. Konečný zůstatek účtu činil 988,53 Kč.

46. Z dopisu [Anonymizováno] ze dne 24.4.2013 bylo zjištěno, že žalobci byl schválen zvláštní limit na kreditní kartě ve výši 50.000 Kč. Pro projednávanou věc nebyla z této listiny zjištěna žádná podstatná skutková zjištění.

47. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet uzavřené ke konsolidaci půjček s [právnická osoba]. dne 13.1.2015 vč. seznamu závazků ke konsolidaci půjček, z tabulky umoření o splácení závazků ze smlouvy o úvěru, datovanou dnem 27.2.2015, ze souhrnného přehledu bankovních transakcí (splátek úvěrů) z účtu žalobce č. [č. účtu] a z výpisů z úvěrového účtu vedeného u [právnická osoba]. ze dne 3.1.2013 a ze dne 3.1.2014 soud s ohledem na doplnění žaloby ze dne 4.6.2024 žalobcem, kdy požadoval toliko nominální hodnotu vnosu ve výši 20.000 Kč a 42.500 Kč, soud neučinil žádná pro projednávanou věc podstatná skutková zjištění.

48. Souhrnně má soud za prokázáno, že žalobce měl před uzavřením manželství zůstatek na stavebním spoření ve výši 101.877,80 Kč – kdy tento byl součástí meziúvěru poskytnutého [právnická osoba]. ve výši 328.790, což je prokazováno z výpisu z účtu ze dne 14.1.2002, ze dne 18.4.2002 a ze dne 5.1.2008. Současně soud uvádí, že o uvedeném nebylo mezi účastníky řízení sporu.

49. Další důkazy soud neprovedl. Výslech žalobce a žalované jako účastníků řízení byl nadbytečným, neboť se jedná o důkaz podpůrný, který se provádí za situace, kdy tvrzené skutečnosti nelze prokázat jinak. Výpisy z účtu žalobce u [Anonymizováno]. za období od roku 2010, výpisy z úvěrového, meziúvěrového, vkladového účtu vedeného u [právnická osoba]. (důkazy nejprve označeny bez vazby k jednotlivému skutkovému tvrzením), výpisy z účtu žalobce u [právnická osoba]. či [Anonymizováno]., cenová nabídka, osvědčením o výrobku a záručním listem, [Anonymizováno] ze dne 24.4.2013, potvrzení společnosti [právnická osoba]. nebyly buď soudu z části předloženy, a následně jejich provedené žalobce již netrval.

50. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

51. Společné jmění žalobkyně a žalovaného zaniklo ke dni 6.3.2019, a proto se jeho vypořádání řídí zákonem č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen NOZ), i když manželství bylo uzavřeno před účinností občanského zákoníku (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015 sp. zn. 22 Cdo 3779/2014).

52. Dle ust. 709 odst. 1 NOZ součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

53. Dle ust. § 736 věta první NOZ je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

54. Dle ust. 740 NOZ nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

55. Dle ust. § 741 NOZ nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

56. Dle ust. § 742 odst. 1 NOZ nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

57. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k následujícím závěrům.

58. V řízení bylo prokázáno a o uvedeném nebylo mezi účastníky řízení sporu, že tito uzavřeli manželství dne 9.2.2002. Toto bylo rozvedeno rozsudkem Městského soudu v Brně 14.1.2019 č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 6.3.2019. Příčiny rozvratu manželství byly mezi účastníky nesporné a spočívaly rozdílnost povah manželů a následné zrušení rodinné domácnosti. Dále bylo prokázáno a o uvedeném nebylo mezi účastníky řízení sporu, že pro dobu po rozvodu manželství byly nezletilé děti účastníků řízení, a to [jméno FO], nar. [datum], [jméno FO], nar. [datum] a nezletilá [jméno FO], nar. [datum] byly svěřeny do péče žalobce a žalované bylo na nezletilé děti stanoveno výživné, jakož byl upraven i styk žalované a dětí. Dále prokázáno, že účastníci řízení nevedli od roku 2015 společnou domácnost a i když ukončili manželské soužití, bydleli společně s dětmi na adrese [adresa]. Zpočátku byla praktikována střídavá péče po týdnu, kdy pokud se o děti staral otec, trávila matka čas mimo domácnost. V týdnu, kdy o děti pečovala matka, otec domácnost neopouštěl. Žalobce i žalovaná měli vůči druhému výhrady, komunikace mezi nimi byla složitější. Dále bylo prokázáno, že rodiče se o děti starali, kdy se však školská zařízení dětí, i dětská lékařka shodly, že větší péči o děti zastává žalobce. Následně od července 2018 nebyl žalovaná s dětmi v kontaktu a dle žalovaná na ně nikterak nepřispívala. OSPOD uvedl, že z jednání žalované bylo patrné, že se s dětmi nesnaží zkontaktoval jinou cestou, než osobně (viz výchovné zprávy ze dne 16.5.2018 a ze dne 3.9.2018).

59. Rozvodem manželství účastníků řízení zaniklo jejich společné jmění. Rozvedení manželé se nedohodli o vypořádání společného jmění manželů. Žalobce proto navrhl, aby o vypořádání rozhodl soud s tím, že zákonná lhůta k vypořádání zaniklého společného jmění manželů dle ust. § 741 NOZ uplynula dne 6.3.2022 a žaloba v projednávané věci byla u soudu podána dne 5.1.2022 tj. v zákonem stanovené lhůtě pro vypořádání společného jmění manželů.

60. Se zánikem manželství zaniklo společné jmění manželů, které nebylo vypořádáno dohodou, proto je k návrhu žalobkyně vypořádal soud podle ust. § 740 a násl. NOZ. V řízení o vypořádání společného jmění manželů soud vypořádá jen ten majetek, který účastníci učinili předmětem řízení v zákonem stanovené lhůtě. Důkazní břemeno zásadně leží na tom účastníku, který žádá konkrétní majetkovou hodnotu vypořádat. Z hlediska dokazování platí, že ten, kdo v soudním řízení tvrdí, že určitá majetková hodnota je součástí společného jmění manželů, musí tvrdit a prokázat, že byla nabyta za trvání manželství. Je-li takové nabytí prokázáno, pak je na tom, kdo přesto tvrdí, že o součást společného jmění nejde, aby tvrdil a prokázal skutečnosti, které mají za následek výluku věci ze společného jmění manželů.

61. Z věcí a pohledávek, které učinili účastníci řízení předmětem vypořádání, soud vypořádal položky, které jsou uvedeny ve výroku I., II. tohoto rozsudku.

62. Pokud šlo o bytovou jednotku č. [Anonymizováno] – byt nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno] – bytový dům stojící na pozemcích par. č. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří v kat. území [katastrální území], obec [adresa], vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, zapsaná u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], na LV č. [číslo] pro kat. území [katastrální území], obec [adresa], s touto jednotkou související spoluvlastnický podíl o velikosti id. [Anonymizováno] na společných částech budovy č.p. [Anonymizováno], stojící na pozemcích par. č. [číslo] v kat území [katastrální území], obec [adresa], zapsané u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], na LV č. [číslo] pro kat. území [katastrální území], obec [adresa], s touto jednotkou související spoluvlastnický podíl o velikosti id. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [číslo] – zastavená plocha a nádvoří o výměře 771 m2, par. č. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 722 m2 a par. č. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 955 m2 v kat území [katastrální území], obec [adresa], zapsaných u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], na LV č. [číslo] pro kat území [katastrální území], obec [adresa]. V řízení bylo prokázáno, že tuto účastníci řízení nabyli do společného jmění manželů. Lze tedy uzavřít, že v souladu s ust. § 709 odst. 1 NOZ se tato položka stala součástí společného jmění manželů. V řízení bylo prokázáno, že ke dni právní moci rozhodnutí o rozvodu činila obvyklá cena těchto nemovitých věci částku ve výši 5.395.000 Kč.

63. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019 při vypořádání společného jmění manželů zaniklého podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je třeba zásadně vyjít z obvyklé ceny v době rozhodování soudu stanovené s ohledem na stav této věci k okamžiku vypořádání společného jmění manželů.

64. Pokud byl ve věci vypracován znalecký posudek č. [hodnota] je třeba uvést, že v posuzované právní věci soud dospěl k závěru, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] vyhověla zadání znaleckého posudku, znalecký posudek splňuje všechny formální náležitosti, kdy závěry svého znaleckého posudku znalce náležitě odůvodnil v rámci své výpovědi. Dle názoru soudu jsou závěry znalce zcela srozumitelné a ze znaleckého posudku je zřejmý postup, jakým znalec k výsledným hodnotám dospěl. Znalec vycházel z dostupných či zjištěných informací. Veškeré tyto zdroje znalec podle své odborné úvahy zhodnotil a výsledky úvah jsou uvedeny v závěru vypracovaného znaleckého posudku. Lze tedy uzavřít, že závěr stran obvyklé ceny nemovitých věcí znalce je zcela odůvodněn, znalec způsob výpočtu dostatečným způsobem vysvětlil, a to ať již ústně při jednání, tak ve znaleckém posudku. Postup znalce je logický a přesvědčivý. Je třeba poukázat na tu skutečnost, že znalecký posudek v projednávané věci bylo třeba mít k dispozici z toho důvodu, že bylo třeba odborných znalostí. Pokud by bylo možno výši obvyklé ceny spočítat pouze tak, že se dosadí určité údaje do předem stanoveného vzorce, nebylo by třeba, aby tuto činnost prováděl znalec. Právě odbornost a znalost dané problematiky znalce se promítá do závěru znaleckého posudku. Jak znalec zcela jednoznačně a srozumitelně vysvětlil v rámci svého výslechu, tyto své odborné znalosti a zkušenosti právě promítl do své odborné úvahy vztahující se k žalobou uplatněnému nároku.

65. Dle ust. § 132 o. s. ř. platí pro hodnocení důkazů vůbec, a tedy i pro hodnocení důkazu znaleckým posudkem, přesto však je tu při hodnocení důkazu určitý rozdíl, který je vyvolán některými zvláštnostmi tohoto důkazu, neboť se soud musí zabývat tím, zda posudek znalce má všechny formální náležitosti, tedy zda závěry uvedené ve vlastním posudku jsou náležitě odůvodněny a zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, zda přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, zda jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů. Soud však nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neboť k tomu soudci nemají odborné znalosti anebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání zodpovědně učinit. To však neznamená, že je soud vázán znaleckým posudkem, že jej musí bez dalšího převzít. Pokud soud má pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku, nemůže jej nahradit vlastním názorem, nýbrž musí znalci uložit, aby podal vysvětlení, posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, popřípadě aby vypracoval nový posudek, nebo musí ustanovit jiného znalce, aby věc znovu posoudil a vyjádřil se ke správnosti již podaného posudku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 589/2014).

66. Pro úplnost soud dodává, že v projednávané věci, nevyvstaly pochybnosti o správnosti znaleckého posudku, rovněž znalecký posudek nebyl nejasný či neúplný, a proto soud dospěl k závěru, že není potřeba ve věci vyhotovit revizní znalecký posudek. Zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku přichází do úvahy zejména tam, kde soud má pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. Tyto pochybnosti mohou být jistě vyvolány i předložením listinného důkazu – posudku znalce, vypracovaného mimo řízení; bude však vždy záležet na konkrétní situaci a na úvaze soudu, zda (zpravidla po slyšení ustanoveného znalce) bude mít pochybnosti za odstraněné.“ (obdobně viz pak např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1181/2008, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1192/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4532/2010, usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 6. 2010, sp. zn. III. ÚS 1336/10, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2214/2010 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5137/2015).

67. Mezi účastníky řízení po provedeném dokazování nebylo sporu a ničeho nenamítali proti zjištěné obvyklé ceně bytové jednotky č. 801/24 ve výši 5.395.000 Kč. Ve vztahu k předmětné bytové jednotce byla mezi účastníky řízení shoda v tom, že tato připadne do výlučného vlastnictví žalobce, a to i zejména s ohledem na to, že pečuje o společné děti účastníků řízení, kdy žalované bude vyplacen z jeho strany podíl na vypořádaném majetku.

68. Pokud šlo o movité věci dle shody účastníků řízení do výlučného vlastnictví žalobce připadly: - rozkládací sedačka, sedačka ve tvaru L, sametově-hnědá barva, rozměry 235x165x45 cm, 5x polštář ve stejné barvě, výrobce firma USTOHAL s.r.o., Brno, rok výroby: 2006 - televizor PHILIPS, model: 32PFL3088H/12, úhlopříčka 80 cm, rok výroby: 2013 - kombinovaná lednice s mrazničkou nahoře WHIRLPOOL, model: ARC4190IX, typ: RF 431W, černošedá barva, rozměry 70x70x180 cm - notebook LENOVO, typ: IDEAPAD 110-15ACL, model: 80TJ, rok výroby: 2015 69. Do výlučného vlastnictví žalované připadly: - rychlovarná konvice TEFAL, model Tefal Express, objem 1,7 litrů, nerezová, Typ: BI662, rok výroby: 2004 - šicí stroj HUSQVARNA, - elektronický vysavač ELEKTROLUX, značka Elektrolux HARMONY LINE, model: Z3330, typ: U52, červenošedá barva, rok výroby: 2002 - žehlička PHILIPS 70. S ohledem na zanedbatelnou hodnotu těchto věcí účastníci řízení shodně nepožadovali jejich peněžní vypořádání, a proto soud neprováděl v tomto směru dokazování zejména v otázce jejich ocenění, kdy vycházel z nesporných tvrzení účastníků řízení.

71. Předmětem vypořádání byly i zůstatky na bankovních účtech, a to na účtech na jméno žalobce č. [č. účtu], č. [č. účtu] a na jméno žalované č. [č. účtu] – žalované. Účastníci řízení měli shodně za to, že zůstatky na těchto účtech ke dni 6.3.2019 připadnou tomu, na jehož jméno je účet veden. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že za trvání manželství měli účastníci řízení toliko jen tyto účty, kdy za nesporné prohlašují i to, že žádné jiné účty vedeny nebyly, rovněž mezi nimi není sporu o tom, že účet č. [č. účtu] připadne žalobci, účet č. [č. účtu] také žalobci a účet č. [č. účtu] žalované. S ohledem na uvedené zástupci účastníků řízení měli za to, že není třeba vést dokazování ohledně zůstatku těchto účtů ke dni právní moci rozvodu manželství.

72. S ohledem na shora uvedené soud výrokem I. rozhodl o tom, jaký majetek (bytová jednotka, movité věci a bankovní účty), připadl ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobce. Výrokem II. poté soud rozhodl o tom, jaký majetek (movité věci a bankovní účty) připadl ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalované.

73. Výrokem III. bylo poté opět ve shodě mezi účastníky řízení rozhodnuto, že movité věci, práva a závazky neuvedené pod body I. a II. připadají do výlučného vlastnictví toho z účastníků řízení, kdo takový majetek, práva nebo závazky založil ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství žalobce a žalované nebo je k tomuto dni pro svoji potřebu nebo pro potřebu svojí rodiny výlučně jako vlastník užíval.

74. Spornou otázkou proto dále zůstala výše podílu žalované na vypořádaném majetku, a to při posouzení tvrzených vnosů žalobcem.

75. V řízení bylo prokázáno, že žalobce byl s účinností od 1.5.1996 (před uzavřením manželství), nájemcem předmětného bytu č. [číslo], první kategorie o velikosti 2+1 v 6. podlaží domu č.p. [Anonymizováno], č.o. [Anonymizováno] na [adresa]. Dále bylo prokázáno, že žalobce disponoval před uzavřením manželství výlučnými finančními prostředky ve výši 101.877,80 Kč, kdy se jednalo o konečný zůstatek na účtu žalobce č. [hodnota] (stavební spoření) k 18.4.2002 vč. připsané státní podpory. Tato částka byla následně součástí meziúvěru poskytnutého [právnická osoba]. ve výši 328.790 Kč. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že dne 30.7.2007 byl načerpán meziúvěr ve výši 328.790 Kč, za který byl následně pořízen družstevní podíl u bytového družstva: [právnická osoba]. Členský podíl v předmětné výši byl žalobcem zaplacen, což potvrdilo bytové družstvo [právnická osoba]. Následně byla dne 22.2.2012 uzavřena smlouva o převodu bytové jednotky, a to mezi účastníky řízení jako nabyvateli a bytovým družstvem [právnická osoba] jako předávajícím, kdy předmětem této smlouvy byl převod bytové jednotky č. [Anonymizováno] vč. spoluvlastnických podílů na společných částech budovy a na pozemcích v rozsahu [Anonymizováno]. Účastníci řízení tuto bytovou jednotku vč. podílu do svého vlastnictví přijali tj. společného jmění manželů s právními účinky vkladu ke dni 22.3.2012.

76. Dle rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 11.9.2024 sp. zn. Pl. ÚS 23/2024 týkající se valorizace vnosů při vypořádání společného jmění manželů uvedl, že Nejvyšší soud ze své pravomoci sjednocovat civilní judikaturu může rozpracovat podmínky pro aplikaci zákonného ustanovení v různých situacích, například i s využitím teleologické redukce pro specifické případy. Nejvyššímu soudu však nepřísluší obecně popřít zákonodárcem nově zavedený princip obohacení pro valorizaci vnosů do společného jmění a obecné výchozí pravidlo přetvořit ve výjimku, na které se strany musí dohodnout. Z cit. rozhodnutí vyplývá, že Ústavní soud zrušil mimo jiné usnesení Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 1946/2023-452 ze dne 26. 7. 2023, v němž Nejvyšší soud popřel zákonodárcem zvolený princip obohacení pro valorizaci vnosů do společného majetku, a vnos stěžovatele provedený při pořízení společných nemovitých věcí proto nevalorizoval. Podstatně se tím však odchýlil od obecně uznávaných interpretačních metod, vyložil-li právní normu obsaženou v § 742 odst. 2 občanského zákoníku v rozporu s jasným jazykovým zněním a záměrem zákonodárce. Dotvořil zákon, aniž by pro to byly dány předpoklady a pokusil se tím fakticky zákon změnit. Vůli zákonodárce nepřípustně nahradil svou vlastní společensko-politickou úvahou o vhodnějším legislativním řešení (srov. rozsudky Spolkového ústavního soudu Německa BVerfGE 69, 315 nebo BVerfGE 82, 6) a svým postupem navíc bez právního základu zasáhl do chráněné majetkové sféry stěžovatele (podle čl. 11 Listiny). Nejvyšší soud nadto své závěry řádně neodůvodnil, neboť většinu své argumentace o nutnosti teleologické redukce věnoval vnosu ze společného majetku na výhradní majetek, ačkoli se v této věci jedná o opačný případ: vnos z výhradního majetku na majetek společný. Z cit. rozhodnutí tedy jednoznačně vyplývá, že je namístě v rámci spravedlivého vypořádání společného jmění manželů provést valorizaci vnosu spočívajícího ve vynaložení finančních prostředků ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů na součást jejich společného jmění. Ve věci tedy nebudou aplikována rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1172/2022 či sp. zn. 22 Cdo 1765/2022, dle kterých Nejvyšší soud řešil právní otázku týkající se valorizace vnosu ze společného jmění manželů do výlučného majetku jednoho z manželů ve smyslu § 742 občanského zákoníku. V rozhodnutí ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1172/2022 Nejvyšší soud, uvedl, že uvedená argumentace se přiměřeně uplatní i při vypořádání vnosu z výlučného majetku jednoho z manželů na majetek tvořící společné jmění manželů.„ Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen (tzv. valorizace), jen pokud se tak účastníci dohodli. Jestliže by v konkrétní věci bylo nezohlednění valorizace vnosu v důsledku zvýšení hodnoty věci, na kterou byl vynaložen a ke které došlo až později, po vynaložení vnosu v rozporu s dobrými mravy anebo vedlo ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění (§ 2 odst. 3 o. z.), bylo by třeba k těmto okolnostem přihlédnout v rámci stanovení výše podílů na společném majetku (tzv. disparita podílů), aniž by bylo (zejména v případě rozsáhlejších rekonstrukcí staveb) nutné zjišťovat přesnou výši takového zhodnocení.“ 77. Dle § 742 odst. 2 NOZ platí, že hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela [odst. 1 písm. b)], stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek [odst. 1 písm. c)], se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. Tedy nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se domněnka vypořádání, platí, že každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek [odst. 1 písm. c)]. Zpeněží-li tedy manžel část svého výhradního majetku (typicky z doby před trváním manželství), aby získané finanční prostředky použil na nákup věci ve společném jmění manželů, může při jeho vypořádání žádat, aby mu byl tento vnos nahrazen. Hodnota vnosu se podle odst. 2 valorizuje, tedy určí se zvýšená nebo snížená podle změny hodnoty součásti majetku, na niž byl vnos vynaložen.

78. V projednávané věci byl tedy prokázán vnos žalobce ve výši 101.877,80 Kč na pořízení bytové jednotky, která je nyní předmětem vypořádání SJM. Tato částka představuje podíl na pořizovací ceně bytu, která činila částku ve výši 328.790 Kč, což je podíl ve výši 31 %; provedeme-li tedy valorizaci vnosu v duchu shora uvedené judikatury, a to rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 11.9.2024 sp. zn. Pl. ÚS 23/2024, tak 31% z hodnoty nemovitosti 5.395.000 Kč činí hodnotu vnosu částku ve výši 1.672.450 Kč.

79. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2020/2018 ze dne 27. 3. 2019 vyplývá způsob výpočtu tj. způsob určení výše podílu každého z manželů. Pro zohlednění vnosu je nutné nejprve určit výši celkového majetku „výchozí částka“ tvořícího součást společného jmění manželů a výši vnosu, resp. vnosů. Následně a) od výchozí částky celkové hodnoty majetku v SJM je nutné odečíst jednotlivé vnosy účastníků; b) takto zjištěná hodnota je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků; při rovnosti podílů je to polovina uvedené částky. Jde o výchozí částku sníženou o všechny relevantní vnosy – takto je určen podíl každého z účastníků na „čistém“ majetku (tj. majetku po odečtení hodnoty vnosů, avšak prozatím bez zohlednění společných dluhů); c) podílu každého z účastníků je nutno přičíst výši jím provedeného vnosu (včetně poloviny částky, kterou některý z účastníků plnil z výlučných prostředků po zániku SJM na společný dluh). Součet obou takto zjištěných částek musí dát ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv společného jmění manželů (tj. výchozí částku). d) jestliže byl v řízení však některému z účastníků přikázán k úhradě společný dluh, pak – protože i na úhradě dluhu se účastníci (ve vztahu k třetí osobě) podílejí podle dosavadní judikatury stejný dílem – je druhý účastník povinen nahradit protistraně částku odpovídající polovině tohoto dluhu. Konkrétní vypořádací podíl se vypočítá tak, že se základní podíl, který na každého účastníka připadá [bod 2b)], zvýšený o hodnotu jeho vnosu [bod 2c)] a snížený o polovinu společného dluhu, který je přikazován k zaplacení protistraně [bod 2d)], porovná s hodnotou majetku, který je účastníkovi přikazován; je-li mu přikazován majetek o vyšší hodnotě, je třeba mu uložit povinnost vyrovnat takto určenou výši podílů v penězích, má-li dostat majetek o hodnotě nižší, než jaká na něj připadá, musí mu druhý účastník rozdíl doplatit.

80. Hodnota bytu (výchozí částka) nabytého do SJM činí částku ve výši 5.395.000 Kč, hodnota vnosu žalobce po valorizaci činí částku ve výši 1.672.450 Kč - hodnota nemovité věci bez vnosu 3.722.550 Kč tj. podíl každého z účastníků řízení bez disparity činí 1.861.275 Kč.

81. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2362/2018 ze dne 21.11.2018 judikatura k disparitě podílů vytvořená v poměrech občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. je v zásadě použitelná i při vypořádání společných jmění manželů podle o. z. (NOZ).

82. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017 při vypořádání společného jmění manželů vzniklého za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., a zaniklého za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., soud postupuje podle zákona č. 89/2012 Sb. Vypořádává-li soud dosud neuhrazené dluhy, které jsou součástí společného jmění manželů, vychází z jejich výše v době vypořádání. Jestliže některý z manželů po zániku společného jmění hradil takový dluh ze svých výlučných prostředků, má právo na náhradu ve smyslu § 742 odst. 1 písm. c) o. z. Tato skutečnost se projeví ve výroku o povinnosti jednoho z manželů zaplatit druhému určitou částku na vyrovnání jejich vypořádacích podílů. Při vypořádání společného jmění manželů podle zákona č. 89/2012 Sb. soud může rozhodnout, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění nejsou stejné (tzv. disparita vypořádacích podílů).

83. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1781/2004 rozhoduje-li soud po zániku společného jmění manželů o vypořádání obchodního podílu, nestačí přikázat hodnotu obchodního podílu, ale je třeba přikázat obchodní podíl. Obchodní podíl může být přikázán jen podnikajícímu manželovi.

84. V projednávané věci však soud uvažoval o disparitě podílů, a to s ohledem na, že žalobce pečuje o společné nezletilé děti účastníků řízení, tyto mu byly svěřeny do péče, žalobce se ještě před uzavřením manželství stal nájemcem bytu, žalovaná se stala jeho společnou nájemkyní až uzavřením manželství; žalobce se právě z tohoto titulu stal následně členem bytového družstva, které privatizovalo od města Brna bytový dům, vyčlenilo v něm bytové jednotky a následně bytovou jednotku převedlo do vlastnictví žalobce a žalované tj. soud přihlédl zejména k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění tedy předmětného bytu.

85. Soud tedy dospěl k závěru, že je na místě provést disparitu podílu, a to v poměru 60% ku 40% tj. podíl žalobce na hodnotě nemovité věci činí 2.233.530 Kč a podíl žalované na nemovité věci činí 1.489.020 Kč.

86. K podílu žalobce ve výši 60% dle disparity 2.233.530 Kč se připočte hodnota vnosu ve výši 1.672.450 Kč, což představuje částku ve výši 3.905.980 Kč.

87. Podíl žalované činí 1.489.020 Kč.

88. Součet částek ve výši 1.489.020 Kč + výši 3.905.980 Kč představuje částku ve výši 5.395.000 Kč.

89. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobce nabyl do svého výlučného vlastnictví dále finanční prostředky ve výši 395.760 Kč, což představuje výtěžek ze zpeněžení dědictví po otci žalobce zemřelém [jméno FO] dle usnesení Okresního soudu Brno – venkov, č.j. [spisová značka], kdy že žalobce jako pozůstalý syn nabyl mj. nemovitostí, které byly zapsány na LV [Anonymizováno] pro obec a k.ú. [katastrální území], a to budovy č.p. [Anonymizováno] na pozemku st. par. č. [číslo], pozemku par. č. [číslo]. Následně byly tyto prodány za dohodnutou kupní cenu ve výši 1.632.000 Kč, kdy žalobci přináležela částka ve výši 408.000 Kč. Částka 395.760 Kč byla dne 21.7.2010 připsána na účet žalobce č. [č. účtu]. Žalobce v rámci tohoto řízení uplatil dle vnos v nominální hodnotě 42.500 Kč představují 17 splátek úvěru u [právnická osoba] z úvěrové smlouvy č. [číslo] a dále částku ve výši 20.000 Kč představující část ceny za pořízení a montáž bezpečnostních dveří bytové jednotky č. [Anonymizováno].

90. V řízení bylo prokázáno, že z účtu žalobce č. [č. účtu] byly v období od srpna 2010 do prosince 2011 hrazeny splátky úvěru ve výši 2.500 Kč měsíčně na účet [právnická osoba] č. [č. účtu]. Jedná se o částku 17 x 2.500 Kč ve výši 42.500 Kč, dále byla ještě dne 12.1.2012 uhrazena splátka ve výši 2.200 Kč. Jednalo se o splátky úvěru dle úvěrové smlouvy č. [číslo] uzavření mezi [právnická osoba]. jako věřitelem a účastníky řízení jako dlužníky dne 25.7.2007. Pokud jde tedy o žalobce požadovanou částku ve výši 42.500 Kč, má soud současně za prokázané, že na účet žalobce č. [č. účtu], z něhož byly hrazeny splátky úvěru, současně na tento účet přicházela mzda žalobce tj. prostředky, které jsou součástí SJM tj. soud nemá za prokázané, že všech 17x 2.500 Kč splátek bylo hrazeno právě z výlučného majetku žalobce – částky ve výši 395.760 Kč ze zpeněženého dědictví a nikoliv z prostředků v rámci SJM (mzdy žalobce). Soud má za prokázané, že z předmětného účtu byly tyto prostředky postupně čerpány (viz výběry z bankomatu) a spotřebovány ve prospěch spotřeby rodiny (např. srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.10.2013 sp. zn. 22 Cdo 3128/2013), neboť výše příjmu žalobce cca 20.000 Kč měsíčně dostačovala k úhradě splátek ve výši 2.500 Kč měsíčně.

91. Dále soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.7.2022 sp. zn. 22 Cdo 3070/2021 bod 53 Není důvodu, aby nebylo možné rozlišovat mezi výlučnými prostředky a prostředky náležejícími do SJM, byť jsou uloženy na jednom bankovním účtu. Opačný závěr by nedůvodně nutil manžele k zakládání „oddělených“ bankovních účtů, přičemž se však může v každém konkrétním případě stát, že na účet s prostředky ve výlučném majetku bude připsána (byť bagatelní) částka ze SJM; v takovém případě není správný závěr, že by výlučné prostředky nebylo - v poměrech konkrétní věci - možné od společných odlišit. Jestliže byly na účet u peněžního ústavu patřící jednomu z manželů uloženy jeho výlučné peněžní prostředky i prostředky pocházející ze společného jmění manželů, neznamená to, že by bez dalšího na všechny platby z tohoto účtu bylo nutné pohlížet jako na plné nebo částečné platby ze společného jmění manželů. Bude vždy záležet na okolnostech dané věci, na výši uložených prostředků, jejich původu a na výši platby. Stejný závěr vyplývá i z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 22 Cdo 638/2011. Dále např. dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1683/2013 prostředky tvořící společné jmění manželů může každý z manželů vybírat z účtu a používat pro běžnou spotřebu. Při vypořádání společného jmění manželů soudem proto nelze přihlížet k částkám, které byly vybrány z účtu, na němž byly uloženy úspory manželů, a spotřebovány za trvání manželství, pokud nešlo o prostředky vynaložené na výlučný majetek jednoho z manželů nebo o prostředky, s nimiž bylo nakládáno v rozporu s ustanovením § 145 odst. 2 obč. zák.

92. Obdobně nemá soud z předložených důkazů za prokázané, že žalobce vynaložil částku ve výši 20.000 Kč na pořízení a montáž bezpečnostních dveří ze svých výlučných prostředků a nikoliv z prostředků spadajících do SJM.

93. Pokud ve vztahu k vnosu 42.500 Kč a 20.000 Kč žalobce odkazoval např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1172/2022 ze dne 22.9.2022, dle kterého v řízení o vypořádání SJM nelze vždy trvat na podrobném a zcela exaktním vyúčtování všech dílčích investic, vynaložených v rámci základního vnosu (např. jednotlivé dílčí práce při rekonstrukci domu); proto Nejvyšší soud např. při vypořádání nákladů vynaložených na podnik ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů opakovaně uvedl, že je tu často značná obtížnost vyčíslení toho, co by měl podnikající manžel nahradit ve prospěch společného jmění. Ze sporu o vypořádání společného jmění nelze činit vyúčtovací spor, v němž by se dohledávaly jednotlivé výnosy a výdaje s jejich účelovým určením zpravidla bez možnosti dospět ke spolehlivým závěrům. Je tak značně obtížné přesné vyčíslení nákladů na rekonstrukci domu ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů (resp. v jeho podílovém spoluvlastnictví), zejména pokud probíhala v době, kdy manželství bylo funkční a manželé neměli důvod uchovávat všechny doklady, a dokumentovat provedené práce a vyplacené částky a nepočítali s tím, že tyto otázky budou v budoucnosti předmětem dokazování. Má soud za to, že toto rozhodnutí dopadá na zcela odlišný skutkový stav než je v projednávané věci. V projednávané věci lze mít za prokázané, že žalobce dne 17.1.2011 v hotovosti uhradil společnosti [Anonymizováno], s.r.o. částku ve výši 22.619 kč, a to za pořízení a montáž bezpečnostních dveří. Současně lze mít za prokázané, a to z výpisu č. 2011/7 ze dne 26.7.2011, že z účtu žalobce u [právnická osoba] č. [č. účtu] byla výběrem z bankomatu vybrána dne 7.7.2011 částka ve výši ve výši 10.000 Kč a dne 16.7.2011 částka ve výši 10.000 Kč. Soud vzal má za neprokázané, že tyto peněžní prostředky byly použity na úhradu právě hotovostní platbu dne 17.7.2011 za pořízení a montáž bezpečnostních dveří. Stejně tak, pokud šlo o měsíční splátky úvěru, tyto bylo možno hradit z příjmu žalobce. Soud má za prokázané, že tedy žalobce disponoval částkou ve výši 395.760 Kč , která představovala jeho výlučné peněžní prostředky, tyto však byly spotřebována na chod a pro potřeby rodiny.

94. Ke shora uvedené disparitě podílů soud dále uvádí, že negativními okolnostmi schopnými vést k disparitě podílů jsou myšleny takové negativní okolnosti, které se významněji promítají do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů nebo do péče o rodinu. I okolnost, která se nepromítá bezprostředně do majetkových poměrů manželů, může vést k disparitě podílů, pokud je morálně tak silná, že by její nezohlednění soudem v rámci vypořádání jmění bylo v rozporu s dobrými mravy. V rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5. 3. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3637/2010 soud vymezil negativní okolnost jednání dle tehdy účinného ust. § 18 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině. Dle tohoto ustanovení mají v manželství muž a žena stejná práva a stejné povinnosti, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. Jednání v rozporu s tímto ustanovením lze dle uvážení soudu považovat za důvod pro disparitu podílů pouze, pokud se významným způsobem promítají do hospodaření se společným majetkem nebo na péči o rodinu. Okolnosti je však vždy nutné posuzovat s ohledem na každý individuální případ. V řízení bylo prokázáno, že příčiny rozvratu manželství byly shledány v obecné rovině a byly mezi účastníky řízení nesporné. Tato skutečnost dle soudu, tedy sama o sobě nebyla důvodem k disparitě podílů, neboť se nepromítla do hospodaření se společným majetkem či do péče o rodinu. Ke konkrétní úrovni péče o rodinu a domácnost nebylo prokázáno ničeho.

95. Dále v rámci projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce pečoval a pečuje o společné děti účastníků řízení, tyto mu byly svěřeny do péče, kdy bylo prokázáno, že pokud se o děti v rámci střídavé péče staral otec, trávila matka čas mimo domácnost. V týdnu, kdy o děti pečovala matka, otec domácnost neopouštěl. Dále bylo prokázáno, že jak školská zařízení dětí, tak i dětská lékařka se shodly, že větší péči o děti zastává žalobce. Od července 2018 nebyla žalovaná s dětmi v kontaktu a dle žalovaná na ně nikterak nepřispívala. Z jednání žalované dle OSPOD bylo patrné, že se s dětmi nesnaží zkontaktoval jinou cestou, než osobně. K tíži žalobce nyní nemůže jít skutečnost, že v současné době jsou již dvě děti zletilé. Dle Nejvyššího soudu ze dne 14.12.2011 sp.zn. 22 Cdo 3272/2010 hledisko zájmu nezletilých dětí může být okolností vedoucí k disparitě podílů při vypořádání SJM soudem.

96. Soudní odklon od principu rovnosti podílů je postupem, který musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3174/2007). Určení výše disparity vypořádacích podílů je na úvaze soudu, při které musí soud zohlednit veškeré relevantní okolnosti projednávané věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2005, sp. zn. [spisová značka], [Anonymizováno] v časopise Právní rozhledy č. 4/2006, str. 152).

97. Dále soud ještě odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5228/2015 ze dne 18.5.2016, kde Nejvyšší soud uvedl, že posuzování disparity je na místě rovněž v případech, ve kterých došlo k rozšíření společného jmění o majetek, který měl některý z manželů již před uzavřením manželství jako majetek výlučný. K tomu dále dodal, že „odborná literatura v této souvislosti zdůraznila, že je třeba odlišovat situace, kdy k nabytí majetku značné hodnoty došlo díky činnosti některého z manželů za trvání manželství a kdy nabytí majetku značné hodnoty došlo díky činnosti některého z manželů ještě před vznikem manželství; v takovém případě se disparita podílů uplatní spíše.

98. Dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020 sp. zn. 22 Cdo 1205/2019, v němž Nejvyšší soud uvedl, že přezkoumá naplnění podmínek pro odklon od principu rovnosti podílů při vypořádání SJM jen z toho pohledu, zdali jsou relevantní úvahy soudů nižších stupňů řádně odůvodněny a nejsou-li zjevně nepřiměřené (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2009, sp. zn. 22 Cdo 3636/2008, ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5228/2015, či ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2362/2018). Dále je opodstatněn závěr o disparitě podílu při vypořádání SJM, kdy je zohledněna skutečnost, kdo, kdy užíval byt na základě nájemní smlouvy, a to ještě před uzavřením manželství, kdy teprve až následně jej nabyli účastníci řízení do SJM na základě privatizace bytů tj. že k nabytí bytu do SJM účastníků řízení tedy došlo s ohledem na jednání účastníka ještě před vznikem manželství.

99. Primárně soud tedy vyšel z principu zásluhovosti, kdy jeden z manželů, zde žalobce svým zvýšeným úsilím zajistil nabytí a udržení majetku značné hodnoty tj. předmětné bytové jednotky. Žalobce již před uzavřením manželství byl nájemcem předmětného bytu, žalobce plnil všechny povinnosti nájemce řádně po celou dobu trvání nájmu, podstatně se zasloužil o možnost nabýt byt do společného jmění, kdy se i svými výlučnými prostředky ve významné míře podílel na úhradě jeho pořizovací ceny tj. úhradě členského podílu. Jak bylo uvedeno shora žalobce se ještě před uzavřením manželství stal nájemcem bytu, žalovaná se stala jeho společnou nájemkyní až uzavřením manželství; žalobce se právě z tohoto titulu stal následně členem bytového družstva, které privatizovalo od města Brna bytový dům, vyčlenilo v něm bytové jednotky a následně bytovou jednotku převedlo do vlastnictví žalobce a žalované, a tuto skutečnost soud zohlednit v části, kdy předmětný byt přikázal do vlastnictví žalobce.

100. S ohledem na shora uvedené bylo tedy výrokem IV. rozhodnuto, že žalobce je povinen zaplatit žalované k vypořádání hodnoty podílů na vypořádávaném majetku částku ve výši 1.489.050 Kč.

101. Výrok V. je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy každému z účastníků se dostalo poloviny společného majetku, nelze tedy hovořit o převážném úspěchu některého z nich, podíl obou účastníků, co do počtu vypořádaných položek v rámci celkově jednotlivých položek byl obdobný, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

102. Výrok VI. a VII. o náhradě nákladů státu je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. Náklady státu přestavují znalečné, které soud vyplatil [tituly před jménem] [jméno FO], IČ: [IČO] dle usnesení č.j. [spisová značka] ze dne 13.9.2023, které nabylo právní moci dne 30.9.2023, a to v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku č. [číslo] ze dne 10.8.2023, ve výši 11.587 Kč a dále znalečného, které soud vyplatil znalci dle usnesení sp. zn. [spisová značka] vyhlášeného dne 13.3.2024, které nabylo právní moci dne 14.3.2024, a to v souvislosti s výslechem znalce při jednání konaném dne 13.3.2024, ve výši 2.420 Kč. Vyplacené znalečné celkem činí 14.007 Kč. S ohledem na to, že účastníci řízení měli ve věci úspěch v rozsahu cca každý jedné poloviny, soud ve vztahu k oběma rozhodlo o tom, že jsou povinni zaplatit částku ve výši 7.003,50 Kč každý, přičemž na tuto částku byly každému započtena již zaplacená záloha ve výši 3.000 Kč tj. dle výroku VI. je žalobce povinen ČR-Městskému soudu v Brně zaplatit částku ve výši 4.003,50 Kč a dle výroku VII. je žalovaná je povinna zaplatit ČR- Městskému soudu v Brně částku ve výši 4.003,50 Kč.

103. Lhůta k plnění byla odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., kdy soud s ohledem na majetkovou situaci žalobce, který nemá danou částku k dispozici, nevlastní s výjimkou shora uvedeného bytu žádný hodnotnější majetek, výši vypořádacího podílu má za to, že je na místě poskytnout žalobci větší časový prostor k zajištění peněžních prostředků, kdy lhůtu 4 měsíců od právní moci rozhodnutí má za dostačující. S ohledem na to, že byla účastníkům řízení uložena povinnost uhradit státu náklady řízení, byla lhůtě k jejich úhradě stanovena shodně jako lhůta k úhradě zálohy na vypracování znaleckého posudku tj. v délce 15 dní.

Poučení