17 C 73/2024 - 112

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Pelišovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], [Anonymizováno] [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], [Anonymizováno] [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 109 018 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje ohledně žalobního požadavku na úhradu částky 4 018 Kč se zákonným úrokem ve výši 15 % ročně z částky 6 116 Kč od 2. 9. 2022 do 2. 9. 2022, z částky 6 116 Kč od 7. 10. 2022 do 11. 10. 2022, z částky 6 116 Kč od 17. 11. 2022 do 22. 11. 2022, z částky 6 116 Kč od 7. 12. 2022 do 14. 12. 2022, z částky 6 116 Kč od 6. 1. 2023 do zaplacení, z částky 5 146 Kč od 10. 2. 2023 do zaplacení, z částky 5 146 Kč od 4. 3. 2023 do zaplacení a z částky 5 146 Kč od 7. 4. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba, jíž se žalobce domáhal úhrady částky 105 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 000 Kč od 3. 9. 2022 do zaplacení, z částky 7 000 Kč od 14. 9. 2022 do zaplacení, z částky[Anonymizováno]7 000 Kč od 12. 10. 2022 do zaplacení, z částky 7 000 Kč od 12. 11. 2022 do zaplacení, z částky 7 000 Kč od 23. 11. 2022 do zaplacení, z částky 7 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, z částky 7 000 Kč od 18. 5. 2023 do zaplacení, z částky 7 000 Kč od 10. 6. 2023 do zaplacení, z částky 7 000 Kč od 16. 7. 2023 do zaplacení, z částky 7 000 Kč od 11. 8. 2023 do zaplacení, z částky 7 000 Kč od 16. 9. 2023 do zaplacení, z částky 7 000 Kč od 16. 10. 2023 do zaplacení, z částky 7 000 Kč od 16. 11. 2023 do zaplacení, z částky 7 000 Kč od 16. 12. 2023 do zaplacení a z částky 7 000 Kč od 16. 1. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 29 450 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného [Jméno advokáta B], advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 19. 9. 2024 domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 109 018 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobce. Svůj návrh odůvodnil tím, že byl na základě rozsudku [adresa], povinen hradit na výživném žalovaného jakožto svého syna částku 7 000 Kč měsíčně. Za období od 1. 9. 2022 do 15. 1. 2024 takto žalobce uhradil částku 109 018 Kč. Žalobce však ke dni 31. 8. 2022 ukončil studium na střední škole, tedy ukončil soustavnou přípravu na budoucí povolání, zároveň již v průběhu studia nabyl zletilosti. Žalovaný je tedy schopen zajišťovat si své životní potřeby sám. Počínaje dnem 1. 9. 2022 tedy žalovaný nemá na výživné nárok, veškeré finanční prostředky zaslané žalobcem žalovanému po tomto datu jsou tedy bezdůvodným obohacením žalovaného na úkor žalobce. Jednotlivé uhrazené částky jsou následující: dne 1. 9. 2022 částka 6 116 Kč, dne 6. 10. 2022 částka 6 116 Kč, dne 16. 11. 2022 částka 6 116 Kč, dne 6. 12. 2022 částka 6 116 Kč, dne 5. 1. 2023 částka 6 116 Kč, dne 9. 2. 2023 částka 5 146 Kč, dne 3. 3. 2023 částka 5 146 Kč, dne 6. 4. 2023 částka 5 146 Kč, dne 17. 5. 2023 částka 7 000 Kč, dne 9. 6. 2023 částka 7 000 Kč, dne 15. 7. 2023 částka 7 000 Kč, dne 10. 8. 2023 částka 7 000 Kč, dne 15. 9. 2023 částka 7 000 Kč, dne 15. 10. 2023 částka 7 000 Kč, dne 15. 11. 2023 částka 7 000 Kč, dne 15. 12. 2023 částka 7 000 Kč, dne 15. 1. 2024 částka 7 000 Kč. Výživné hradil žalobce na bankovní účet č. [č. účtu] sdělený žalovaným, v období od září 2022 do května 2023 bylo výživné hrazeno prostřednictvím insolvenční správkyně [právnická osoba]., IČO [IČO], v rámci insolvenčního řízení vedeného u [Anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]. V případě plateb, které odcházely z účtu společnosti [právnická osoba], se jednalo o srážky ze mzdy, neboť tato společnost je zaměstnavatelem žalobce. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu ze strany žalobce neuhradil. Kromě úhrady částky 109 018 Kč žalobce požadoval úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 116 Kč od 2. 9. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 6 116 Kč od 7. 10. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 6 116 Kč od 17. 11. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 6 116 Kč od 7. 12. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 6 116 Kč od 6. 1. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 5 146 Kč od 10. 2. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 5 146 Kč od 4. 3. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 5 146 Kč od 7. 4. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 18. 5. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 10. 6. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 16. 7. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 11. 8. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 16. 9. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 16. 10. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 16. 11. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 16. 12. 2023 do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 16. 1. 2024 do zaplacení a dále zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby s tím, že není pravdou, že by ukončil svou přípravu na budoucí povolání k 31. 8. 2022. K tomuto datu skutečně ukončil studium na střední škole, od září 2022 však pokračoval ve studiu na [Anonymizováno], s.r.o., IČO [IČO]. Od září 2023 pak žalovaný studuje na střední škole [Anonymizováno] IČO [IČO]. Žalovaný neeviduje platby výživného na účtu č. [č. účtu] za měsíce leden, únor, březen a duben 2023. Platby ve výši 7 000 Kč měsíčně za období od května 2023 do ledna 2024 byly žalovanému uhrazeny. Co se týče požadovaných úroků z prodlení, tyto nenáležejí u nároku na vydání bezdůvodného obohacení automaticky, ale teprve po výzvě ze strany věřitele, a to počínaje dnem po marném uplynutí přiměřené lhůty k plnění. Žalobce údajně vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 2. 7. 2024, žalobce však netvrdí, kdy měla být tato výzva žalovanému doručena. Při jednání dne 26. 3. 2025 vznesl žalovaný námitku započtení s tím, že má vůči žalobci pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 3. 2025, kdy původní pohledávku měla vůči žalobci matka žalovaného, tato ji však postoupila žalovanému, přičemž tato pohledávka je nyní předmětem exekuce. Zástupce žalobce byl o plánovaném vznesení námitky započtení zpraven emailem. Nejpozději pak byl žalobce informován při jednání soudu dne 26. 3. 2025.

3. Na to reagoval žalobce s tím, že nebyl o postoupení uváděné pohledávky vyrozuměn, navíc zde žádná taková pohledávka není. Z přehledu insolvenční správkyně vyplývá, že od září 2022 do prosince 2023 bylo žalobcem hrazeno výživné ve výši 7 000 Kč měsíčně, a to celkem 6x, tedy částka 42 000 Kč, k čemuž je třeba připočíst výživné hrazené ve výši 7 000 Kč měsíčně v období od května 2023 do ledna 2024, kdy tyto částky jsou mezi účastníky nesporné. Celkem se tedy jedná o částku [částka]. Platby za únor až duben 2023 nebyly insolvenční správkyní žalovanému poukázány. Následně se tedy žalobce domáhal úhrady částky 105 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 3. 9. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 14. 9. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 12. 10. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 12. 11. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 23. 11. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 18. 5. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 10. 6. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 16. 7. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 11. 8. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 16. 9. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 16. 10. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 16. 11. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 16. 12. 2023 do zaplacení a ve ve výši 14,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 16. 1. 2024 do zaplacení s tím, že úrok z prodlení je požadován vždy ode dne následujícího po dni, kdy byla daná platba realizována.

4. Na to uvedl žalovaný, že studium na škole [právnická osoba] z důvodu velmi častých absencí ve třetím ročníku nedokončil. Absence byly způsobeny nepříznivým zdravotním stavem žalovaného následkem opakovaných operací kolene, kdy žalovaný chodil od roku 2018 o berlích. Žalovaný podstoupil dvakrát za sebou plastickou operaci křížového vazu s dlouhou rehabilitací. Následně žalovaný nastoupil do druhého ročníku na [Anonymizováno] Jelikož se jednalo o jiný studijní obor, nebyly mu plně započteny zkoušky z předchozího studia. Žalovaný zde studoval pouze od 1. 9. 2022 do 31. 10. 2022, neboť zjistil, že se nejedná o obor, kterému by se chtěl věnovat, neboť se zde musel například učit šít na šicím stroji. Na škole [Anonymizováno] studuje žalobce distančně třetí ročník oboru [Anonymizováno], neboť v denním studiu již měla škola pro třetí ročník již zcela naplněnou kapacitu. Nyní žalovaný opakuje třetí ročník z důvodu nedostatečného prospěchu. Žalovaný fakticky studuje na denní bázi a plní zadané úkoly, o víkendech se dostavuje na přezkoušení. Jedná se tedy o studium ve stejné intenzitě a rozsahu jako u studia denního. Žalovaný si nedovede představit, že by se měl ještě věnovat výdělečné činnosti v rozsahu, aby byl schopen sám se živit. Žalovaný byl zasažen vleklými zdravotními obtížemi a z toho plynoucími omezeními, které jej zastihly v období puberty, byl dlouhodobě nepříznivě ovlivněn velmi těžkým rozchodem svých rodičů. Co se týče pohledávky žalovaného, resp. jeho matky vůči žalobci, tato nebyla v insolvenčním řízení popřena insolvenčním správcem ani žalobcem coby insolvenčním dlužníkem.

5. Podáními ze dne 23. 4. 2025 a ze dne 19. 5. 2025 žalobce navrhl změnu žaloby, zároveň vzal žalobu co do částky 4 018 Kč zpět. Usnesením ze dne 14. 5. 2025, č.j. 17 C 73/2024-44, bylo rozhodnuto o rozšíření žaloby o úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 884 Kč od 3. 9. 2022 do zaplacení, z částky 7 000 Kč od 14. 9. 2022 do zaplacení, z částky 884 Kč od 12. 10. 2022 do zaplacení, z částky 7 000 Kč od 12. 11. 2022 do zaplacení, z částky 884 Kč od 23. 11. 2022 do zaplacení a z částky 884 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že výživné mělo být hrazeno na účet č. [č. účtu]. Platby ve výši 7 000 Kč měsíčně za období od května 2023 do ledna 2024 byly žalovanému uhrazeny.

7. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

8. Rozsudkem ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], stanovil [Anonymizováno] [adresa] žalobci povinnost hradit žalovanému jakožto jeho synovi výživné ve výši 7 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2015, splatné vždy do každého 15. dne v měsíci předem (zjištěno z rozsudku [adresa]).

9. Dne 6. 10. 2022 byla na účet č. [č. účtu] uhrazena částka 6 116 Kč. Dne 16. 11. 2022 byla na účet č. [č. účtu] uhrazena částka 6 116 Kč. Dne 6. 12. 2022 byla na účet č. [č. účtu] uhrazena částka 6 116 Kč. Dne 5. 1. 2023 byla na účet č. [č. účtu] uhrazena částka 6 116 Kč. Dne 9. 2. 2023[Anonymizováno]byla na účet č. [č. účtu] uhrazena částka 5 146 Kč. Dne 3. 3. 2023 byla na účet č. [č. účtu] uhrazena částka 5 146 Kč. Dne 6. 4. 2023 byla na účet č. [č. účtu] uhrazena částka 5 146 Kč. Dne 17. 5. 2023 byla na účet č. [č. účtu] uhrazena částka 7 000 Kč. Dne 9. 6. 2023 byla na účet č. [č. účtu] uhrazena částka 7 000 Kč. Dne 15. 7. 2023 byla na účet č. [č. účtu] uhrazena částka 7 000 Kč. Dne 15. 8. 2023 byla na účet č. [č. účtu] uhrazena částka 7 000 Kč. Dne 15. 9. 2023 byla na účet č. [č. účtu] uhrazena částka 7 000 Kč. Dne 15. 11. 2023 byla na účet č. [č. účtu] uhrazena částka [částka]. Dne 15. 12. 2023 byla na účet č. [č. účtu] uhrazena částka 7 000 Kč. Dne 15. 1. 2024 byla na účet č. [č. účtu] uhrazena částka 7 000 Kč (zjištěno z výpisů z účtu č. [č. účtu] vedeného na [právnická osoba] za období od 1. 9. 2022 do 30. 9. 2022, od 1. 10. 2022 do 31. 10. 2022, od 1. 11. 2022 do 30. 11. 2022, od 1. 12. 2022 do 31. 12. 2022, od 1. 1. 2023 do 31. 1. 2023, od 1. 2. 2023 do 28. 2. 2023, od 1. 3. 2023 do 31. 3. 2023, od 1. 4. 2023 do 30. 4. 2023, od 1. 5. 2023 do 31. 5. 2023, od 1. 6. 2023 do 30. 6. 2023, od 1. 7. 2023 do 31. 7. 2023, od 1. 8. 2023 do 31. 8. 2023, od 1. 9. 2023 do 30. 9. 2023, od 1. 10. 2023 do 31. 10. 2023, od 1. 11. 2023 do 30. 11. 2023, od 1. 12. 2023 do 31. 12. 2023 a od 1. 1. 2024 do 31. 1. 2024).

10. Na účet č. [č. účtu] byla s popisem „[Anonymizováno]“ uhrazena vždy částka 7 000 Kč, a to dne 18. 5. 2022, dne 20. 6. 2022, dne 21. 7. 2022, dne 2. 9. 2022, dne 13. 9. 2022, dne 11. 10. 2022, dne 11. 11. 2022, dne 22. 11. 2022 a dne 14. 12. 2022 (zjištěno z pohybů na účtu č. [č. účtu] za období 12. 1. 2020 – 3. 5. 2023).

11. Emailem ze dne 8. 4. 2025 sdělila [jméno FO] z [právnická osoba]., že v měsíci listopadu 2022 bylo výživné administrativním nedopatřením uhrazeno dvakrát, po domluvě s oprávněným tedy za leden 2023 již hrazeno nebylo (zjištěno z emailové komunikace mezi zástupcem žalobce a [jméno FO]).

12. Rodné příjmení žalovaného je „[jméno FO]“ (zjištěno z výpisu z integrovaného systému základních registrů k osobě žalovaného).

13. Žalovaný byl studentem [právnická osoba], IČO [IČO] v období od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2022, konkrétně se jednalo o čtyřleté denní maturitní studium oboru [Anonymizováno] (zjištěno z potvrzení o studiu ze dne 4. 3. 2024).

14. Za první pololetí školního roku 2021/2022 měl žalobce 309 omluvených hodin (zjištěno z výpisu vysvědčení za 1. pololetí [právnická osoba]).

15. Ve školním roce 2022/23 byl žalovaný studentem třídy [Anonymizováno] a to v rámci denního studia (zjištěno z potvrzení o studiu ze dne 2. 9. 2022).

16. Ve školním roce 2023/2024 byl žalobce studentem ročníku [právnická osoba] [Anonymizováno] [právnická osoba], obor [Anonymizováno], a to v rámci dálkového studia (zjištěno z potvrzení o studiu ze dne 1. 9. 2023).

17. Ve školním roce 2024/2025 je žalobce studentem ročníku [právnická osoba] školy [právnická osoba], obor [Anonymizováno], a to v rámci dálkového studia (zjištěno z potvrzení o studiu ze dne 7. 9. 2024).

18. Dne 2. 7. 2024 sepsal zástupce žalobce předžalobní výzvu adresovanou žalovanému a paní [Anonymizováno] [jméno FO], jíž tyto vyzýval k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 109 018 Kč s příslušenstvím s tím, že ke dni 1. 9. 2022 zanikl nárok na výživné žalovaného, neboť tento ke dni 31. 8. 2022 ukončil studium na střední škole, a tedy i přípravu na budoucí povolání. Lhůta k plnění byla stanovena na sedm dní od doručení této výzvy. Výzva byla na adresu žalovaného [adresa] podána na poštu dne 2. 7. 2024, dle pošty online byla dodána dne 8. 7. 2024 (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 2. 7. 2024 včetně podacího lístku a sledování zásilky pošta online).

19. V rámci insolvence vedené u [Anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] byla na výživném žalovaného uhrazena částka 63 000 Kč. Jako insolvenční správce zde vystupovala společnost [právnická osoba]., IČO [IČO] (zjištěno z končené zprávy v insolvenčním řízení vedeném u [Anonymizováno] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]).

20. Emailem ze dne 2. 10. 2024 zástupce žalovaného sdělil zástupci žalobce, že jeho klientka má vůči žalobci vykonatelnou pohledávku převyšující včetně příslušenství 2 000 000 Kč (viz rozsudek [adresa], ve spojení s usnesením ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], a ve spojení s rozsudkem [datum]). Dále je zde uvedeno, že žalovaný je připraven vznést námitku započtení poté, co na něj bude pohledávka postoupena (zjištěno z emailu zástupce žalovaného adresovaného zástupci žalobce ze dne[Anonymizováno]2. 10. 2024).

21. Rozsudkem [Anonymizováno] [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], byla žalobci jakožto žalovanému uložena povinnost zaplatit [Anonymizováno] [jméno FO] částku 1 416 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od 1. 1. 2016 do zaplacení a nahradit jí náklady řízení v částce 141 770 Kč. Tento rozsudek byl potvrzen odvolacím soudem (zjištěno z rozsudku [datum] a následně nabyl právní moci dne 7. 6. 2019, což soud zjistil z úřední činnosti. K vymožení této pohledávky je vedena exekuce pod sp. zn. [Anonymizováno][Anonymizováno] (zjištěno z vyrozumění o zahájení exekuce vydaného soudní exekutorkou [tituly před jménem] [jméno FO], [adresa]). Pohledávku vyplývající z uvedených rozhodnutí postoupila [jméno FO] na žalovaného, a to v části úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 416 000 Kč za dobu od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2017 v celkové výši 170 513 Kč (zjištěno ze smlouvy o částečném postoupení pohledávky ze dne 18. 3. 2025). 22. [jméno FO] a [Jméno žalobce] se dne 26. 1. 2014 dohodli, že [Jméno žalobce] uhradí [Anonymizováno] [jméno FO] částku 3 000 000 Kč za její vynaložené finanční prostředky na úhradu závazků z podnikání [Jméno žalobce] (zjištěno z dohody o vyrovnání ze dne 26. 1. 2014).

23. Od 4. 4. 2019 do 8. 4. 2019 byl žalovaný hospitalizován za účelem včasné rehabilitace po operačním zákroku kolene ze dne 3. 4. 2019 (zjištěno z propouštěcí zprávy [adresa] ze dne 8. 4. 2019). Od 15. 10. 2020 do 19. 10. 2020 byl žalovaný hospitalizován za účelem včasné rehabilitace po replastice kolene ze dne 14. 10. 2020 (zjištěno z propouštěcí zprávy [adresa] [datum]).

24. Z insolvenčního návrhu žalobce ze dne 12. 8. 2020, usnesení [datum] [insolvenční spisová značka]-[Anonymizováno], a zprávy o přezkumu ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]-[právnická osoba], soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.

25. Soud neprovedl dokazování přehledem srážek zaslaných žalobcem na úhradu výživného, neboť se jednalo o tvrzení žalobce, a nikoliv způsobilý důkaz, navíc tvrzené úhrady výživného byly prokázány jinak. Dále soud pro nadbytečnost neprovedl dokazování přehledem absencí žalovaného z jím studovaných škol, znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví zpracovaný soudním znalcem Valeškou, dohodou o majetkovém vypořádání manželů, dobrozdáním ubytovatelky o pobytu žalobce v zahraničí, výpisy od operátora O2 o roamingových službách, výslechem svědkyně [jméno FO], fotodokumentací z dovolené, komunikací právních zástupců, dopisem adresovaným žalobci paní [jméno FO], směnkou a smlouvou o půjčce podepsanými paní [jméno FO], dopisem ze dne [datum], opisem rejstříku trestů žalobce, usnesením [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], a listinami založenými žalobcem při jednání dne 21. 5. 2025, neboť takto zjištěný skutkový stav měl soud za dostatečně prokázaný. Dále soud neprovedl dokazování prohlášením žalovaného o platebním místě pro zasílání výživného, neboť skutečnosti touto listinou prokazované, byly mezi účastníky nesporné.

26. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, načež učinil tento závěr o skutkovém stavu:

27. Dne 17. 5. 2023 byla žalovanému uhrazena částka 7 000 Kč, stejně jako dne 9. 6. 2023, dne 15. 7. 2023, dne 15. 8. 2023, dne 15. 9. 2023, dne 15. 11. 2023, dne 15. 12. 2023, dne 15. 1. 2024, dne 18. 5. 2022, dne 20. 6. 2022, dne 21. 7. 2022, dne 2. 9. 2022, dne 13. 9. 2022, dne 11. 10. 2022, dne 11. 11. 2022, dne 22. 11. 2022 a dne 14. 12. 2022. Emailem ze dne 8. 4. 2025 sdělila [jméno FO] z [právnická osoba]., že v měsíci listopadu 2022 bylo výživné administrativním nedopatřením uhrazeno dvakrát, po domluvě s oprávněným tedy za leden 2023 již hrazeno nebylo. Žalovaný byl studentem [právnická osoba], IČO [IČO] v období od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2022, konkrétně se jednalo o čtyřleté denní maturitní studium oboru [Anonymizováno]. Ve školním roce 2022/23 byl žalovaný studentem třídy [Anonymizováno] to v rámci denního studia. Ve školním roce 2023/2024 a ve školením roce 2024/2025 byl žalobce studentem ročníku [právnická osoba] školy [právnická osoba], obor [Anonymizováno], a to v rámci dálkového studia. Dne 2. 7. 2024 sepsal zástupce žalobce předžalobní výzvu adresovanou žalovanému a paní [Anonymizováno] [jméno FO], jíž tyto vyzýval k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 109 018 Kč s příslušenstvím s tím, že ke dni 1. 9. 2022 zanikl nárok na výživné žalovaného, neboť tento ke dni 31. 8. 2022 ukončil studium na střední škole, a tedy i přípravu na budoucí povolání. Lhůta k plnění byla stanovena na sedm dní od doručení této výzvy. Výzva byla na adresu žalovaného [adresa] podána na poštu dne 2. 7. 2024, dle pošty online byla dodána dne 8. 7. 2024. Emailem ze dne 2. 10. 2024 zástupce žalovaného sdělil zástupci žalobce, že jeho klientka má vůči žalobci vykonatelnou pohledávku převyšující včetně příslušenství 2 000 000 Kč (viz rozsudek [adresa], ve spojení s usnesením ze dne 12. 10. 2018, č.j. [Anonymizováno], a ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno] ze dne 12. 3. 2019, č.j. [Anonymizováno]). Dále je zde uvedeno, že žalovaný je připraven vznést námitku započtení poté, co na něj bude pohledávka postoupena. Rozsudkem [Anonymizováno] [adresa] ze dne 30. 7. 2018, č.j. [Anonymizováno], byla žalobci jakožto žalovanému uložena povinnost zaplatit [Anonymizováno] [jméno FO] částku 1 416 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od 1. 1. 2016 do zaplacení a nahradit jí náklady řízení v částce 141 770 Kč. Tento rozsudek byl potvrzen odvolacím soudem. K vymožení této pohledávky je vedena exekuce. Pohledávku vyplývající z uvedených rozhodnutí postoupila [jméno FO] na žalovaného, a to v části úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky[Anonymizováno]1 416 000 Kč za dobu od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2017 v celkové výši 170 513 Kč.

28. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

29. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

30. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

31. Podle § 923 odst. 2 věty první o.z. dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací.

32. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

33. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

34. Podle § 98 o.s.ř. vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

35. Soud v prvé řadě posuzoval otázku, zda dosud trvá vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému a pokud ne, k jakému datu zanikla.

36. Vyživovací povinnost zaniká ze zákona, není tedy třeba k jejímu zániku rozhodnutí soudu. Je-li pak návrh na zrušení vyživovací povinnosti podán, jedná se o deklaratorní rozhodnutí. S ohledem na skutečnost, že není soudem konstitutivně rozhodováno o zrušení vyživovací povinnosti, mohl si soud otázku zániku vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému posoudit jako předběžnou otázku v rámci tohoto řízení (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2016, sp. zn. 21 Cdo 3890/2015).

37. V případě rozhodování obecných soudů o vyživovací povinnosti je třeba přihlížet i k věku dítěte. Jakkoliv platí, že dosažení zletilosti dítěte nemá pro trvání vyživovací povinnosti hmotněprávní význam, je odlišná situace u nezletilého dítěte, které je s ohledem na stupeň svého fyzického a psychického vývoje a i podle právní úpravy zcela či převážně odkázáno na svoje rodiče, a dítěte zletilého, u něhož lze očekávat, že bude vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživilo samo, nevyskytnou-li se samozřejmě okolnosti, které tomu zcela nebo částečně brání. Touto okolností může být i studium zletilého dítěte na střední škole. V tomto případě se však obecné soudy musí pečlivě zabývat konkrétními okolnostmi každého případu a zejména účelností tohoto studia. Toto studium by totiž mělo sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro své životní potřeby prací. Může samozřejmě nastat i případ, kdy toto další studium na studium předchozí přímo navazovat nebude, nicméně z konkrétních okolností bude zřejmé, že i tak je třeba preferovat zájem na zvýšení kvalifikace dítěte. Nemělo by však určitě jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze „prodlužovala mládí“. V konkrétním případě, kdy se nejedná o navazující studium, je tak třeba vážit, zda skutečně jde o racionální přípravu na budoucí povolání (tzn. např., zda na trhu práce je v daném regionu větší šance uplatnění pro absolventy dané střední školy než pro vyučené osoby); jaké byly důvody, aby zletilé dítě studovalo placenou soukromou střední školu a nikoliv podobně zaměřenou střední školu veřejnou (bezplatnou); zda aktuálně studovaná škola má odpovídající kvalitu (např. z hlediska uplatnění absolventů) a v neposlední řadě i to, zda se tomuto studiu věnuje s dostatečnou péčí, tedy zda nedosahuje nepřiměřeného množství absencí (rozumně vysvětlitelných a doložených) a zda dosažené studijní výsledky potvrzují jeho skutečný zájem o zvolený obor. Z hlediska úvah o výši výživného je pak namístě pečlivě posoudit rovněž to, jak velké časové nároky klade předmětné studium, tzn. zda např. vylučuje, aby vedle tohoto studia student pracoval alespoň příležitostně formou třeba brigád (k tomu viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. II.ÚS 2121/14, a obdobně rovněž usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. I. ÚS 802/22).

38. Žalobce ukončil ke dni 31. 8. 2022 studium na střední škole, na níž absolvoval necelé tři ročníky, na konci třetího ročníku nebyl klasifikován. Následující školní rok studoval druhý ročník jiné střední školy, konkrétně oboru oděvní design, zde však dle svých tvrzení studoval pouze do 31. 10. 2022, neboť se mu obor nezamlouval, když byl například nucen učit se šít na stroji. Následující školní rok (2023/2024) studoval třetí ročník opět jiné střední školy, a v tomto školním roce (2024/2025) je z důvodu neuspokojivých studijních výsledků studentem znovu třetího ročníku této stejné střední školy, poslední dva školní roky se jedná o dálkové studium. Soud se shoduje se žalobcem v tom, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému zanikla dnem 31. 8. 2022, neboť následující studium žalovaného rozhodně nenese znaky soustavnosti a cílevědomosti. Žalovaný poté, co nedostudoval jednu střední školu, začal studovat druhou střední školu, kde opakoval ročník. S ohledem na skutečnost, že zde studoval pouze dva měsíce, načež zjistil, že mu zvolený obor oděvní design nevyhovuje, neboť je nucen učit se šít na stroji, a od následujícího školního roku 2023/2024 nastoupil zase na jinou střední školu, bylo toto studium zcela zbytečné. Soud tedy v dalším studiu žalovaného nespatřuje soustavnou přípravu na budoucí povolání. Co se pak týče jeho studia ve školním roce 2023/2024 a 2024/2025, jedná se o dálkové studium. I kdyby se v tomto případě jednalo o soustavnou přípravu na budoucí povolání, není zde splněna podmínka, že žalovaný není schopen sám se živit. Dálkové studium je koncipováno tak, aby jej mohli absolvovat pracující lidé, je zde tedy předpoklad, že takový student si vydělává, a tedy si uspokojuje své potřeby ze svých příjmů. Skutečnost, že žalovaný tak nečiní, na tomto nic nemění. Jedním ze smyslů a účelů poskytování výživného ze strany rodiče je umožnit nezletilému dosáhnout co nejvyššího stupně vzdělání a tím mu dát možnost získat v budoucnu sociální jistoty, jež jsou spojeny se začleněním jedince do pracovního procesu. Vyživovací povinnost rodiče nelze vnímat jako bezbřehou. Rozhraničujícím kritériem pro její plnění není, jak je již shora uvedeno, dosažení zletilosti či jiného věku, ale způsobilosti sám se živit. [-] povinností studujícího nezletilého je cílevědomá a soustavná příprava na budoucí povolání, která ve své podstatě představuje společensky akceptovanou alternativu k výkonu pracovní činnosti. Za situace, kdy studium nezletilého nenese znaky soustavnosti a cílevědomosti, nelze na rodiči spravedlivě požadovat, aby vynakládal peněžní prostředky, které by ve svém výsledku nepřispívaly k osobnímu rozvoji dítěte“ (k tomu viz usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. IV. ÚS 1247/13). Od okamžiku nabytí schopnosti sám se živit má dítě své příjmové poměry objektivně ve svých rukou, je „strůjcem svého štěstí“. Záleží zpravidla jen na něm (na jeho píli aj.), v jakých majetkových poměrech bude žít; pokud v tomto ohledu aktivní nebude, negativní důsledky si ponese sám. Smyslem a účelem tudíž je, že pokud je dítě již objektivně schopno si samo své potřeby uspokojovat, bylo by nespravedlivé přičítat jeho eventuální pasivitu v této sféře k tíži jeho rodičů v tom smyslu, že by rodiče byli povinni nadále své dítě živit (k tomu viz nález Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2013, sp. zn. I. ÚS 2306/12). Lze tedy uzavřít, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému zanikla dnem 31. 8. 2022, tedy dnem ukončení studia na první ze zmíněných středních škol.

39. Žalovaný ani přes výzvu dle § 118a odst. 1 o.s.ř. neuvedl žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly skutečnost, že není schopen se sám v současné době, resp. během dálkového studia živit. Skutečnost, že dálkové studium žalobce zahrnuje stejný rozsah učiva jako studium prezenční, rozhodně takovým důvodem není, neboť takto je dálkové studium obecně koncipováno a, jak je uvedeno výše, dálkové studium je koncipováno tak, aby jej mohli absolvovat pracující lidé, je zde tedy předpoklad, že takový student si vydělává, a tedy si uspokojuje své potřeby ze svých příjmů.

40. Za období po skončení vyživovací povinnosti uhradil žalobce žalovanému výživné ve výši 105 000 Kč, když v řízení bylo prokázáno či bylo mezi účastníky nesporným, že dne 2. 9. 2022 byla uhrazena částka 7 000 Kč (žalobce byl povinen platit výživné do 15. dne v měsíci předem, v srpnu platba nepřišla, jedná se tedy o platbu na září 2022), dne 13. 9. 2022 byla uhrazena částka 7 000 Kč, dne 11. 10. 2022 byla uhrazena částka 7 000 Kč, 11. 11. 2022 byla uhrazena částka 7 000 Kč, dne 22. 11. 2022 byla uhrazena částka 7 000 Kč (dle sdělení insolvenčního správce bylo výživné v listopadu omylem uhrazeno 2x, po dohodě s oprávněným tedy byla jedna z částek započítána na splátku v lednu 2023), dne 14. 12. 2022 byla uhrazena částka 7 000 Kč, dne 17. 5. 2023 byla uhrazena částka 7 000 Kč, dne 9. 6. 2023 byla uhrazena částka 7 000 Kč, dne 15. 7. 2023 byla uhrazena částka 7 000 Kč, dne 10. 8. 2023 byla uhrazena částka 7 000 Kč, dne 15. 9. 2023 byla uhrazena částka 7 000 Kč, dne 15. 10. 2023 byla uhrazena částka 7 000 Kč, dne 15. 11. 2023 byla uhrazena částka 7 000 Kč, dne 15. 12. 2023 byla uhrazena částka 7 000 Kč a dne 15. 1. 2024 byla uhrazena částka 7 000 Kč.

41. Podle § 923 odst. 2 věty první o.z. se nevrací spotřebované výživné, tato zásada však platí pouze v případě nezletilých. Žalovaný je již zletilý (a byl zletilý po celé žalobcem nárokované období), a contrario k ustanovení § 923 odst. 2 věty první o.z. tedy platí, že ostatní oprávnění jsou povinni dávky výživného uhrazené po zániku vyživovací povinnosti vydat, neboť na jejich straně vzniklo bezdůvodné obohacení, jelikož bylo plněno z důvodu, který odpadl.

42. Na straně žalovaného tedy vzniklo na úkor žalobce bezdůvodné obohacení spočívající v uhrazeném výživném po 31. 8. 2022 ve výši 105 000 Kč. Co se týče splatnosti této částky, bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu a doba plnění je obvykle vázána na výzvu věřitele (k tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 28 Cdo 903/2021). Žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne 2. 7. 2024, doručenou mu dne 8. 7. 2024, a to do sedmi dní od doručení této výzvy. Poslední den k úhradě tak byl den 15. 7. 2024, dnem následujícím, tedy dnem 16. 7. 2024 se žalovaný ocitl v prodlení.

43. Při jednání dne 26. 3. 2025 vznesl žalovaný námitku započtení. V řízení bylo prokázáno, že paní [Anonymizováno] [jméno FO] byla rozhodnutím soudu přiznána vůči žalobci částka 1 416 000 Kč s příslušenstvím. V emailu ze dne 2. 10. 2024 zástupce žalovaného sice avizoval, že námitka může být vznesena, samotný úkon pak učinil až při jednání dne[Anonymizováno]26. 3. 2025. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný disponuje pohledávkou vůči žalobci, která je přiznána rozhodnutím soudu (a která na něj byla řádně postoupena), přičemž notifikační povinnost – oznámení má vliv pouze na to, komu má dlužník plnit, jinak je povinen nadále plnit postupiteli, pokud postupník neprokáže postoupení pohledávky, nezbylo soudu, než žalobu zamítnout, když pohledávka uplatněná k započtení převyšuje žalobcem požadovanou částku. K námitkám žalobce spočívajícím v údajném podvodném jednání postupitelky paní [jméno FO] soud uvádí, že pohledávka byla této přiznána pravomocným rozhodnutím soudu, zdejší soud pak není oprávněn takové rozhodnutí přezkoumávat, neboť není další instancí. Žalobce měl možnost se proti tomuto rozhodnutí bránit řádnými, resp. mimořádnými opravnými prostředky, přičemž žádný mimořádný opravný prostředek podán nebyl. Soud tedy neměl důvod v tomto řízení přezkoumávat pravomocné soudní rozhodnutí.

44. Výrok I. tohoto rozsudku je pak odůvodněn § 96 odst. 2 větou první o.s.ř., když žalobce vzal žalobu v této části zpět, žalovaný pak s tímto zpětvzetím souhlasil (§ 96 odst. 3 o.s.ř.).

45. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 větou první o.s.ř., když žalovaný byl v řízení zcela úspěšný. Náhrada nákladů řízení ve výši 29 450 Kč je tvořena náklady zastoupení – odměna advokáta ve výši 11 000 Kč dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „AT 2024“) za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 AT 2024 (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci), odměna advokáta ve výši 16 500 Kč dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „AT 2025“) za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 AT 2025 (2x účast na jednání soudu, vyjádření ve věci), náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 600 Kč (2x 300 Kč) dle § 13 odst. 1 a 4 AT 2024 a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 1 350 Kč (3x 450 Kč) dle § 13 odst. 1 a 4 AT 2025. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen uhradit k rukám zástupce žalovaného v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.

46. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení určil soud jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení