17 C 77/2023 - 126

Rubrum

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] Lažou sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0]: [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0]Hanykem sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky, každý s podílem ve výši jedné poloviny, nemovité věci – stavby [adresa], č. e. [Anonymizováno], pro rodinnou rekreaci, na parcele st. [Anonymizováno], zapsané na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to jako součást pozemku parcela č. st. [Anonymizováno].

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 31 204,20 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně, že je spoluvlastníkem nemovité věci – stavby [adresa], č. e. [Anonymizováno] (blíže specifikované ve výrokové části tohoto rozhodnutí), a to s velikostí podílu . Uvedla, že se žalovaným asi od roku 2011 žili v partnerském vztahu, v roce 2012 se dohodli, že společně původní stavbu zahradní chatky na pozemku žalovaného zbourají a postaví si novou stavbu, ve které budou následně bydlet. Za tímto účelem daroval žalovaný žalobkyni polovinu pozemků. Původní stavba byla zbourána v roce 2013, ještě v témže roce společně započali s výstavbou budovy nové. Žalobkyně se na této podílela především finančně a ve svých možnostech také prací, žalovaný se na výstavbě podílel vlastní prací a organizací stavby. Po provedení stavby poté oba společně podali u příslušného katastrálního úřadu ohlášení o tom, že součástí pozemku se stala stavba. Nicméně zápis proveden nebyl, stavba nebyla zaspána jako nová, neboť z dokladů stavebního úřadu se mělo jednat o přístavbu. Jelikož je i nadále jako vlastník stavby v katastru nemovitostí zapsán žalovaný, má žalobkyně naléhavý právní zájem na určení, že daná stavba je ve spoluvlastnictví obou účastníků řízení.

2. Žalovaný s návrhem nesouhlasil. K darování pozemků žalobkyni přistoupil s ohledem na to, že tato jej k tomu přesvědčila, že takto na ně nebude moci jeho manželka, se kterou se hodlal rozvést, uplatňovat žádné nároky. Nikoliv tedy s ohledem na společnou stavbu. Vztah mezi účastníky řízení byl takový, že se žalovaný nestaral o finance, po dobu výstavby neměl vlastní bankovní účet a veškeré platby pro žalovaného byly hrazeny na účet žalobkyně, tato byla jeho platebním místem. Pokud finance potřeboval, žalobkyně mu je vydala – na drobné nákupy, setkání s kamarády. V září 2013 nastoupil u žalobkyně do pracovního poměru, a to po roční evidenci na úřadu práce. Zpracovával pro žalobkyni podklady, jeho pracovní doba byla flexibilní tak, aby měl více času na provádění stavby. Mzdu nepobíral, tato byla vyplácena, včetně dotace na jeho pracovní místo, na účet žalobkyně. Z těchto prostředků žalovaného se měla platit stavba. Žalobkyně se tedy na stavbě nepodílela ani finančně. Mezi účastníky nepadla dohoda o tom, že společně budou provádět jakékoli stavební práce ať již na přestavbě staré chaty nebo na stavbě nové. Žalovaný nikdy neměl v úmyslu, aby žalobkyně domek s ním stavěla nebo se jakkoli na jeho stavbě podílela, ani ona takový záměr neměla. Nutnost zbourání se objevila až v průběhu provádění prací, ze staré budovy byly ponechány základy, k nim byly přistavěny další a vybudována stavba. Projekt byl původně zpracováván pouze pro něj, neví, proč je na stavebním povolení a rozhodnutí o kolaudaci i jméno žalobkyně. [právnická osoba] domu bylo dokončeno na podzim 2013, v témže roce byla budova pod střechou.

3. Žalobkyně v replice na vyjádření žalovaného uvedla, že stavba jako samostatná věc v právním smyslu vznikla nejpozději [datum], kdy byla dokončena střecha, je to tedy doba rozhodná pro posouzení vlastnictví. Do této doby žalobkyně uhradila vrtání studny, zdivo, okna, vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu, elektrickou energii a střechu. Téměř veškeré doklady jsou na její jméno. Jelikož žalovaný u žalobkyně pracoval od září 2013 ke dni vzniku stavby u ní neměl nárok ani na první výplatu, žádné prostředky mu v tu dobu nespravovala, do té doby tedy vše financovala ze svých zdrojů.

4. Žalovaný u jednání soudu doplnil, že pokud žalobkyně před vznikem stavby na tuto něčeho hradila, činila tak z prostředků žalovaného, případně ze svých, avšak dle účastníky uzavřené dohody s tím, že následně budou všechny tyto prostředky žalobkyni žalovaným refundovány v dalších obdobích.

5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

6. Z výpisu z katastru nemovitostí, darovací smlouvy i shodných tvrzení účastníků řízení, bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky, každý s velikostí podílu , nemovitých věcí – pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – zahrada, a pozemku parc. č. St. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba [adresa], č. e. [Anonymizováno], rodinná rekreace, na LV [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Žalobkyně se stala spoluvlastníkem na základě darovací smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení [datum], do té doby (od [datum]) byl žalovaný výlučný vlastníkem těchto nemovitých věci.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaný je zapsán jako výlučný vlastník stavby [adresa], č. e. [Anonymizováno], rodinná rekreace, stojící na pozemku parc. č. St. [Anonymizováno], LV [Anonymizováno], zapsané na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to dle darovací smlouvy z [datum].

8. Z rozhodnutí o změně stavby, stavební povolení [právnická osoba] [adresa] – odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] podali žalovaný a žalobkyně žádost o vydání rozhodnutí o změně stavby a žádost o vydání stavebního povolení na stavbu: Přístavba a stavební úpravy zahradní chaty včetně kanalizační přípojky a vrtaná studna na pozemku St. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], č. [hodnota], v k. ú. [adresa]. Jejich žádosti bylo vyhověno.

9. Z projektové dokumentace Přístavby zahradní chaty bylo zjištěno, že tato se skládá z osmi výkresů, jedná se o jednotlivé nákresy podlaží, venkovního vzhledu stavby, přičemž tato je zpracována [tituly před jménem] [jméno FO] a jako investor je uveden žalovaný ([Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]).

10. Z fotografií bylo zjištěno, že původní objekt byl zcela zbořen, nezůstaly žádné obvodové zdi, na daném místě byla vystavěna stavba nová. Na dvou z fotografií je vyobrazena žalobkyně, jednou když pije, podruhé při nakládání zeminy na lopatu. Na dalších fotografiích je zřetelná postupná výstavba – zdivo Heluz, střešní trámy ze dřeva, následně oplocení a dřevěné obložení.

11. Z e-mailu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] bylo zjištěno, že v jeho rámci se žalobkyně omlouvala žalovanému za své nevhodné chování, současně ho prosila, aby v domě bez ohledu na to, co se stalo zůstal, patří mu plným právem, je tam kus jeho já.

12. Ze sdělení o oznámení užívání stavby [právnická osoba] [adresa] – odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne [datum] bylo zjištěno, že oba účastníci řízení dle [datum] podali oznámení o užívání stavby: Přístavba a stavební úpravy zahradní chaty včetně kanalizační přípojky a vrtaná studna na pozemku St. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], č. [hodnota], v k. ú. [adresa]. Úřad zjistil, že stavba byla provedena podle ověřené dokumentace, jsou splněny všechny podmínky, bylo možno ji tedy užívat.

13. Z ohlášení změny údajů o pozemku k zápisu do katastru nemovitostí (stavba se stala součástí pozemku) bylo zjištěno, že oba účastníci řízení tímto dne [datum] žádali o zápis změny údajů o pozemku spočívající v tom, že součástí pozemku se stala stavba – rekreační chata [adresa].

14. Z e-mailové komunikace účastníků řízení ze srpna a září 2022 bylo zjištěno, že žalovaný přeposlal žalobkyni e-mail ve vztahu k platbě pojistného stavby s tím, že toto mají platit oba dva. Žalobkyně mu sdělila, že dům je napsaný na něj, nechce se s ní finančně vypořádat, tedy neví, proč by měla něco platit. Dle žalovaného je to právě proto, že vyrovnáni dosud nejsou, proto to musí platit oba dva. Žalobkyně to odmítla s tím, že je to nemovitost žalovaného. Žalobkyně již nechtěla do ničeho investovat ani korunu.

15. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že upomínkou byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván k poskytnutí součinnosti k nápravě nesouladu stavu evidovaného v katastru nemovitostí s faktickým právním stavem, a to ve vztahu ke stavbě, jež je předmětem řízení.

16. Z dopisu žalovaného ze dne [datum] adresovaného zástupci žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný součinnost neposkytne, má za to, že nemovitá věc je v jeho výlučném vlastnictví.

17. Z potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení [adresa] a pracovní smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán u žalobkyně (v pozici fyzické osoby podnikající [Jméno zainteresované osoby 0/0], IČO [IČO]) od [datum] do [datum] včetně jako administrativní pracovník s nástupním tarifem 10 000 Kč měsíčně, mzda byla splatná nejpozději 15. dne následujícího měsíce.

18. Z evidenčního listu důchodového pojištění žalovaného za rok 2013 u zaměstnavatele [Jméno zainteresované osoby 0/0], IČO [IČO] bylo zjištěno, že vyměřovací základ od září do prosince činil 40 192 Kč. Za rok 2014 28 592 Kč, za rok 2015 ([datum] až [datum]) 43 392 Kč. Za rok 2015 ([datum] až [datum]) 25 085 Kč, a to u zaměstnavatele [právnická osoba] Za rok 2016 ([datum] až [datum]), a to u zaměstnavatele Technické služby [právnická osoba]. ve výši 27 081 Kč. Za rok 2017 ([datum] až [datum]), a to u zaměstnavatele [právnická osoba]. [adresa] ve výši 180 803 Kč.

19. Z čestných prohlášení [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [jméno FO], [jméno FO] bylo zjištěno, že tito prohlásili, že v období 2013/2014 na přístavbě rekreačního domku žalovaného v [Anonymizováno] prováděli určité práce. Tyto s nimi sjednával žalovaný, který práce vykonával s nimi a byl s nimi přítomen na staveništi. Odměnu převzali v hotovosti od žalovaného. S žalobkyní nejednali, ani je finančně nevyplácela, nikdy se s ní na stavbě nesetkali ([jméno FO] a [jméno FO] nepotvrdili, že by se se žalobkyní nesetkali na staveništi). Jednotlivá prohlášení jsou totožného znění i formální úpravy – změny jsou pouze v identifikaci jednotlivých osob a jimi prováděných pracích.

20. Z čestného prohlášení [jméno FO] bylo zjištěno, že její partner [tituly před jménem] [jméno FO] daroval žalovanému, jejímu otci, na stavbu oplocení akátové dřevo v hodnotě 145 000 Kč.

21. Z čestného prohlášení [jméno FO] bylo zjištěno, že po prodeji bytu rodičů poslala svému bratrovi částku 80 000 Kč.

22. Z faktury č. [hodnota]-03 vystavené [jméno FO]-vrty-studny dne [datum] bylo zjištěno, že touto byl žalovaný vyzván k úhradě částky 26 320 Kč (záloha 15 000 Kč, 11 320 Kč doplatek). Z výpisu ze sporožirového účtu na jméno žalobkyně bylo zjištěno, že z tohoto dne [datum] odešla platba 15 000 Kč nazvaná záloha na studnu [Jméno zainteresované osoby 1/0], dne [datum] doplatek za studnu ve výši 11 320 Kč.

23. Z výpisu z firemního účtu na jméno žalobkyně bylo zjištěno, že z tohoto dne [datum] odešla platba 47 000 Kč nazvaná jako záloha za okna. Z daňového zálohové listu vystaveného Svět oken s. r. o. dne [datum] bylo zjištěno, že tímto bylo žalobkyni oznámeno uhrazení platby 47 000 Kč. Z faktury vystavené Svět oken s. r. o. dne [datum] bylo zjištěno, že touto byla žalobkyně vyzvána k úhradě částky 30 971 Kč, dříve složená záloha činila 47 000 Kč.

24. Ze zálohové faktury vystavené [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. dne [datum] bylo zjištěno, že touto byla žalobkyně vyzvána k úhradě zálohy na zdivo Heluz ve výši 20 000 Kč. Z výpisu z firemního účtu na jméno žalobkyně bylo zjištěno, že z tohoto dne [datum] odešla platba 20 000 Kč nazvaná jako záloha zdivo Heluz.

25. Ze zálohové faktury vystavené [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. dne [datum] bylo zjištěno, že touto byla žalobkyně vyzvána k úhradě zálohy k zakázce 1202574062 ve výši 44 684 Kč. Z výpisu ze sporožirového účtu na jméno žalobkyně bylo zjištěno, že z tohoto dne [datum] odešla platba 44 684 Kč nazvaná jako záloha zdivo Heluz.

26. Z předpisu platby zálohové faktury vystavené [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. dne [datum] bylo zjištěno, že touto byla žalobkyně vyzvána k úhradě zálohy ve výši 60 118 Kč (zakázka 1202597464 + komí). Z výpisu ze sporožirového účtu na jméno žalobkyně bylo zjištěno, že z tohoto dne [datum] odešla platba 60 118 Kč.

27. Z výpisu ze sporožirového účtu na jméno žalobkyně bylo zjištěno, že z tohoto dne [datum] odešla platba 22 705 Kč nazvaná jako odnětí zem. půdy [adresa].

28. Z faktury vystavené [právnická osoba]. dne [datum] bylo zjištěno, že touto byla žalobkyně vyzvána k úhradě částky 6 521 Kč za kanalizační přípojku. Z výpisu ze sporožirového účtu na jméno žalobkyně bylo zjištěno, že z tohoto dne [datum] odešla platba 6 521 Kč.

29. Z registrace střechy Bramac pro poskytnutí písemných záruk, dopisu z [datum], záručního listu bylo zjištěno, že [jméno FO], pokrývačství, klempířství, vlastníku nemovitosti [adresa], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], St. [Anonymizováno] – žalobkyni, vystavil registraci střechy a záruku s tím, že střecha byla dokončena [datum].

30. Z výpisu z bankovního účtu na jméno žalovaného za období [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. – [datum] bylo zjištěno, že počáteční zůstatek byl 300 Kč, konečný 119,29 Kč.

31. Ze smlouvy o zhotovení věci na zakázku uzavřené mezi žalobkyní a [jméno FO] – Kamnářství ze dne [datum] a předávacím protokolem bylo zjištěno, že předmětem zhotovené věci byl teplovzdušný kachlový krb, dílo bylo předáno ze dne [datum]. Z faktury č. [hodnota] vystavené [jméno FO] – Kamnářství dne [datum] bylo zjištěno, že touto byla žalobkyně vyzvána k úhradě částky 21 800 Kč (celkem 57 800,01 Kč, záloha 36 000 Kč). Ze stvrzenek bylo zjištěno, že dne [datum] a [datum] žalobkyně uhradila [jméno FO] – Kamnářství 36 000 Kč a 21 800 Kč.

32. Z e-mailové komunikace žalobkyně se společností [právnická osoba]. a nabídky z období srpna a července 2014 bylo zjištěno, že žalobkyně měla zájem o vybavení koupelny.

33. Žalovaný v rámci své výpovědi uvedl, že se žalobkyní byli od roku 2011 partneři, již před tímto okamžikem měl v úmyslu svou stávající chatu opravit, vybudovat koupelnu a toaletu. Nicméně žalobkyni napadlo chatu zbourat a postavit stavbu novou. [adresa] roku 2012 se tedy dohodli, že shodí střechu, obvodové zdi a zvětší základy tak, aby to bylo vyhovující pro dvě osoby. Jelikož mu žalobkyně pomáhala, přemýšlel o tom, že by tam mohla bydlet s ním. Nikdy mezi sebou neřešili, že by žalobkyně byla spoluvlastník. On sám bral stavbu jako svou nemovitost. V tu dobu ani nevěděli, jaký bude jejich vztah, jednalo se o přátelství. Následně v průběhu výpovědi uvedl, že v tu dobu řešili pouze společný cíl, tím bylo bydlet v domku, kde jim bude fajn. S projektantkou spolupracovali oba společně. Je pravdou, že čtené faktury jako listiny řešila žalobkyně, a to po jejich dohodě. K darování poloviny pozemků přistoupil proto, že žalobkyně již něco investovala, jednalo se o kompenzaci. Investice byly prováděny z účtu žalobkyně, sám neví, kdy se jednalo o její či jeho prostředky. Nestaral se o to. Asi od roku 2011 či 2012 žalobkyně spravovala i jeho finance. V roce 2011 občas vypomáhal u společnosti [právnická osoba] – příjmy většinou spotřeboval, v letech 2012-2013 měl příjem v letních měsících z brigád, ve výši 12 000 Kč až 15 000 Kč měsíčně, tyto peníze měl v hotovosti, investoval je do stavby, žalobkyni je nepředával. V roce 2012 až do září 2013 byl v evidenci uchazečů o zaměstnání, neví, jaký měl v tu dobu příjem. Následně pracoval u žalobkyně s tím, že měl za to, že tímto jí vrací investice do domu, plus pozemek, který daroval. Mezi ním a žalobkyní nebyla dohoda o způsobu vracení investic. Měl za to, že investují do společného domu, dělali to společně, spojovalo je to. Nebyli dohodnuti ani na tom, jak to bude s platbami výživného, které za něj žalobkyně hradila. Nikdy se nestalo, že by na bankovní účet žalobkyně sám peníze poslal či že by jí nějaké dal v hotovosti.

34. Přestože soud v rámci dokazování provedl i opisy vybraných údajů z [právnická osoba] z příjmu fyzických osob žalovaného za roky 2016 až 2019, jeho daňová přiznání za roky 2020-2021, vypořádání smlouvy o stavebním spoření a k tomu výpis z účtu tohoto spoření, tyto v návaznosti na další dokazování, výslech žalovaného, nehodnotil pro nadbytečnost, nemají vztah k předmětu řízení – skutečnost, kterou měly podpůrně prokazovat, konkrétně dohodu mezi účastníky řízení o tom, že pokud žalobkyně na stavbu žalovaného něčeho uhradí, toto jí bude následně vráceno, prokázat odvozeně nemohly, neboť žalovaný existenci takové dohody sám popřel. Nad to ke vzniku stavby došlo v roce 2013 (viz níže), příjmy žalovaného v dalším období nejsou pro řízení rozhodné.

35. Soud neprovedl dokazování daňovými přiznáními žalobkyně za roky 2016 až 2022 a jejími výpisy z bankovního účtu nad rámec doložených z let 2013 až 2022, neboť se jedná o důkazy nadbytečné, nemají vztah k předmětu řízení, tím nejsou pracovněprávní vztahy účastníků řízení. Na provedení dokazování dotazem na příslušný úřad práce k dotaci na pracovní místo žalovaného následně žalovaný netrval, soud proto o něm nerozhodoval ani v rámci jednání.

36. Soud dále neprovedl výslechy svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], neboť má za to, že se jednalo o důkazy nadbytečné, když byl skutkový stav náležitě prokázán již provedenými důkazy, zejména výpovědí žalovaného. Pokud měla [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] vypovídat o tom, že mezi účastníky řízení nebyla uzavřena dohoda o spoluvlastnictví, jednalo se rovněž o důkazy nadbytečné, neboť tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná – výslovně uzavřenou dohodu o spoluvlastnictví netvrdila ani žalobkyně.

37. Přestože žalovaný požádal o lhůtu k možnosti doplnění tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání, nebylo mu ze strany soudu vyhověno, neboť byl poučen o koncentraci řízení skončením prvního jednání již v rámci předvolání k jednání, navíc u tohoto nebyly zjištěny pro žalovaného žádné nové skutečnosti, dřívější podání žalobkyně mu byla v dostatečném časovém předstihu doručena, měl tedy možnost se řádně na první jednání ve věci připravit.

38. Závěr o skutkovém stavu:

39. Od [datum] byl žalovaný výlučným vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – zahrada, a pozemku parc. č. St. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, a to včetně stavby na tomto pozemku stojící [adresa], č. e. [Anonymizováno], rodinná rekreace, vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Záměrem žalovaného byla rekonstrukce stávajícího objektu – chatky, a přistavění koupelny a toalety. Nicméně nakonec se se žalobkyní, se kterou byl v partnerském vztahu od roku 2011, společně dohodli, že stávající chatku zbourají a na jejím místě postaví stavbu novou tak, aby byla vyhovující pro dvě osoby. Přestože jejich rozhodnutím byla stavba budovy nové, podali u příslušného stavebního úřadu dne [datum] oba účastníci řízení žádost o vydání rozhodnutí o změně stavby a žádost o vydání stavebního povolení na stavbu, v souladu s doloženou projektovou dokumentací, nazvanou jako přístavba a stavební úpravy zahradní chaty včetně kanalizační přípojky a vrtané studny. Jejich žádosti bylo vyhověno. Projektovou dokumentaci zpracovala [tituly před jménem] [jméno FO], jako investor je na ní uveden pouze žalovaný, přičemž žalovaný v rámci své výpovědi uvedl, že s projektantkou jednali se žalobkyní oba společně. V tu dobu dle vyjádření žalovaného neřešili, jak to bude s vlastnictvím stavby. On sám měl za to, že stavba bude pouze jeho majetkem. Uvedl, že v tu dobu řešili společný cíl, tím bylo bydlet v domě společně, kde jim bude dobře. Následně darovací smlouvou ze dne [datum] polovinu svého vlastnického práva k pozemkům, nikoliv stávající stavbě, převedl žalovaný na žalobkyni. Dle svého vyjádření proto, že tím chtěl kompenzovat investice žalobkyně do stavby a také proto, že ho k tomu přiměla, aby o nemovité věci nepřišel v rámci vypořádání společného jmění manželů s manželkou, se kterou se hodlal rozvést. Dle vyjádření žalovaného spravovala žalobkyně jeho finanční prostředky, a to již asi do roku 2011, hradila za něj výživné bez toho, aby se dohodli o způsobu vracení těchto plateb. Nicméně fakticky měl v roce 2011 pouze příležitostné příjmy, které spotřeboval, v roce 2012-2013 měl příjmy v letním období z brigád ve výši 12 000 Kč až 15 000 Kč měsíčně, které investoval do stavby, od roku 2012 byl na úřadu práce, aniž by věděl, jaké příjmy měl. Nad to žalobkyni nikdy žádné peníze nedal v hotovosti ani jí je neposlal na účet, když jeho vlastní bankovní účet v lednu a únoru 2012 vykazoval velmi nízký zůstatek (300 Kč, 119,29 Kč). Fakticky tedy mohla žalobkyně spravovat finanční prostředky/příjmy žalovaného až od poloviny října 2013, kdy byl první výplatní termín, a to v souladu s pracovní smlouvou mezi nimi uzavřenou (žalobkyně vystupovala v pozici fyzické osoby podnikající), neboť pracovní poměr žalovaného u žalobkyně vznikl [datum], dohodnutá měsíční odměna činila 10 000 Kč. Celkový příjem žalovaného u žalobkyně za rok 2013 činil 40 192 Kč, za rok 2014 28 592 Kč a za rok 2015 43 392 Kč. V roce 2015, 2016 a 2017 byl žalovaný zaměstnán u jiných zaměstnavatelů.

40. Dle dohody byla původní stavba zcela zbourána, zůstaly pouze základy v úrovni okolní krajiny, na jejím místě, avšak ve větším rozsahu, byla vybudována stavba nová. Na výstavbě se fyzickou prací podílel převážně žalovaný, žalobkyně dle žalovaného nikoliv, nicméně z doložené fotodokumentace je zřejmé, že alespoň jednou fyzicky také měla pracovat (fotografie s lopatou). Žalovanému přitom při stavbě pomáhali [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [jméno FO], [jméno FO]. Tito dle svých čestných prohlášení jednali pouze se žalovaným, se žalobkyní nikoliv, až na [jméno FO] a [jméno FO] se na staveništi se žalobkyní ani nesetkali.

41. Žalobkyně zajišťovala stavbu stran dodávek materiálu, na kterých se se žalovaným dohodli. Jednalo se o zdivo Heluz, které je viditelné i na přiložených fotografiích, přičemž doklady jsou na jméno žalobkyně, jsou z rozhodného období a rovněž byly ve lhůtách splatnosti hrazeny z účtu žalobkyně – sporožirového či firemního. Celkem bylo společnosti [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. v období od února 2013 do července 2013 žalobkyní uhrazeno 124 802 Kč (z toho ze sporožirového 104 802 Kč). V září roku 2013 bylo ze sporožirového účtu žalobkyně uhrazeno i vynětí ze zemědělského půdního fondu ve výši 22 705 Kč, v listopadu roku 2013 úhrada za kanalizační přípojku ve výši 6 521 Kč, a to v souladu s fakturou [právnická osoba]. na jméno žalobkyně. Z firemního účtu žalobkyně byla uhrazena i záloha za okna společnosti Svět oken s. r. o., zálohová faktura i faktura samotná zní na jméno žalobkyně a jsou z ledna a října roku 2013. Žalobkyně jednala i s dodavatelem střešní krytiny, záruční list i korespondence ve vztahu k ní je adresována její osobě. Střecha byla dokončena dne [datum]. Žalobkyně dále řešila v roce 2014 s dodavatelem i kachlový krb, tento uhradila v témže roce. [jméno FO] rok jednala i ve věci nabídky vybavení koupelny. Faktura na studnu je na jméno žalovaného, nicméně platba (jednalo se celkem o dvě platby) v celkové výši 26 320 Kč je evidována ze sporožirového účtu žalobkyně, a to v květnu a červnu roku 2012. Ostatně i sám žalovaný uvedl, že čtené faktury řešila žalobkyně a že investice byly prováděny z účtu žalobkyně s tím, že sám nevěděl, zda se jedná o prostředky žalobkyně či jeho, nestaral se o to. Měl za to, že pokud žalobkyni daroval podíl na pozemcích a pracuje u ní, vrací jí investice do domu. Dohoda mezi účastníky řízení o vracení investic provedených žalobkyní uzavřena nebyla, jak uvedl žalovaný s odůvodněním, že měl za to, že investují do společného domu, dělali to společně a spojovalo je to.

42. Dne [datum] podali oba účastníci řízení oznámení stavebnímu úřadu o užívání stavby o niž v daném řízení jde, úřad zjistil, že stavba byla provedena podle dokumentace, jsou splněny podmínky, je tedy možno ji užívat. V návaznosti na to podali oba účastníci řízení dne [datum] příslušnému katastrálnímu úřadu ohlášení změny údajů o pozemku spočívající v tom, že součástí pozemku se stala stavba [adresa] č. e.

19. V roce 2017 byly mezi účastníky řízení neshody, žalobkyně se žalovanému e-mailem omlouvala za své chování, současně ho prosila, aby v domě bez ohledu na to, co se stalo zůstal, patří mu plným právem, je tam kus jeho já. Neshody pokračovaly i v roce 2022, kdy mezi sebou e-mailem řešili platbu pojistného k předmětné stavbě. Žalovaný vyžadoval polovinu platby po žalobkyni, tato odmítala. Jelikož má žalobkyně za to, že i ona má být spoluvlastníkem dotčené stavby, vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovaného dne [datum] k poskytnutí součinnosti k nápravě nesouladu stavu evidovaného v katastru nemovitostí s faktickým právním stavem. Žalovaný toto písemně odmítl s tím, že stavba je v jeho výlučném vlastnictví.

43. Čestná prohlášení [jméno FO] a [jméno FO] nové skutečnosti rozhodné pro předmět řízení nepřinesly, neboť dřevo (ve vztahu k D. [jméno FO], dle tvrzení žalovaného) bylo darováno na plot a po dokončení stavby (viz níže) a dar by poskytnut (ve vztahu k J. [jméno FO], dle vyjádření žalovaného k žalobě) až po dokončení stavby (viz níže).

44. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že ke vzniku stavby, která je předmětem řízení, došlo v roce 2013 (viz níže), bude na vznik vlastnického práva a spoluvlastnictví aplikován zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do [datum] (dále jen „občanský zákoník“).

45. Podle § 136 odst. 1 občanského zákoníku, věc může být v podílovém spoluvlastnictví více vlastníků.

46. Podle § 137 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. Není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly všech spoluvlastníků stejné.

47. Právní posouzení věci:

48. Jelikož se jedná o žalobu určovací, soud se nejdříve zabýval tím, zda má žalobkyně na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Dospěl přitom k závěru, že naléhavý právním zájem žalobkyni svědčí, neboť rozhodnutí o této žalobě bude sloužit k odstranění případného nesouladu stavu zapsaného v katastru nemovitostí a skutečného právního stavu (§ 985 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – žalobkyně řeší stav zápisu v katastru nemovitostí svým návrhem v roce 2023, na toto posouzení se tedy užije aktuálně platný a účinný zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákon).

49. Žalobkyně a žalovaný byli od roku 2011 partneři, plánovali společnou budoucnost, konkrétně společnou výstavbu domu, kde budou společně žít. To potvrdil i sám žalovaný v rámci své výpovědi, když uvedl, že: „Investovali do společného domu, dělali do společně a spojovalo je to“. Žalovaný svou výpovědí současně popřel tvrzení uvedené ve svém vyjádření z [datum], které mělo poukazovat na nikoliv společný záměr („nutnost zbourání staré chaty se objevila až v průběhu provádění prací“), když uvedl, že rozhodnutí účastníků řízení o výstavbě padlo před započetím jakýchkoliv prací.

50. Společná výstavba má oporu i v dalším provedeném dokazování – žalovaný pracoval na výstavbě domu fyzicky, společně účastníci řešili materiál i projekt, žalobkyně měla spravovat společné finanční prostředky, hradila i platby žalovaného (výživné) a také stavbu ze svých výlučných prostředků z velké části financovala (při posuzování v rámci tohoto řízení je nerozhodné, zda tak činila z účtu soukromého či firemního, navíc žalovaný potvrdil, že čtené faktury skutečně zajišťovala žalobkyně). Není možno přijmout argument žalovaného, a to s ohledem na posouzení vlastnictví k dané stavbě (její vznik viz níže), že žalobkyně na stavbu spotřebovávala jeho prostředky. Jednak z toho důvodu, že žalovaný měl pravidelný příjem až od prvního výplatního termínu, tj. od října 2013, kdy pracoval u žalobkyně, a také proto, že do té doby měl pouze příjmy příležitostné, které spotřebovával a nikdy je žalobkyni neposkytoval. Nepředal jí ani jiné prostředky v hotovosti či převodem na bankovní účet. Žalobkyně tak až do poloviny října roku 2013 nemohla na stavbu užít finanční prostředky žalovaného.

51. Dále je možno odkázat na společné jednání se stavebním úřadem a následnou žádost o to, aby katastrální úřad zapsal nově postavenou budovu jako součást pozemku. Přestože posledně uvedené žádosti vyhověno nebylo, s ohledem na původní řízení u stavebního úřadu (dle projektu přístavby, byť o ni fakticky vůbec nikdy nešlo), poukazuje to na společné jednání účastníků řízení. Projektová dokumentace označuje za investora pouze žalovaného, avšak tento sám v rámci výpovědi potvrdil, že s projektantkou jednali se žalobkyní společně. I v tomto případě žalovaný svou výpovědí popřel své vyjádření z [datum], ve kterém uvedl, že projekt byl zpracováván pouze pro jeho osobu. Odkázal nejen na společné jednání s projektantkou, ale i na to, že výstavba nové stavby byla původním nápadem žalobkyně a následně se společně na její stavbě dohodli již na počátku roku 2012.

52. Pokud bylo žalovaným odkazováno a e-mailovou komunikaci mezi účastníky, tak kromě toho, že z ní bylo zejména patrno napětí a neshody mezi účastníky řízení, pro soud z těchto jako relevantní plyne pouze to, že žalobkyně nejdříve žalovanému sdělovala, že nemá dům jako takový zcela opouštět, z čehož neplyne, že by věděla, že je ve vlastnictví pouze žalovaného, následně žalovaný sám po žalobkyni požadoval polovinu pojistného, byl si tedy vědom toho, že není zcela v jeho vlastnictví, minimálně že žalobkyně si jeho část nárokuje. To, že žalobkyně odmítla platbu provést dle soudu nepoukazuje na její vědomost, že stavba je pouze žalovaného, ale na jejich celkové neshody otázku vlastnictví dořešit a neochotu žalobkyně dále, za tohoto stavu, do domu investovat.

53. To, že mezi účastníky řízení nebyla uzavřena písemně ani ústně konkrétní dohoda o vlastnictví či spoluvlastnictví k nově vzniklé stavbě, nemění nic na tom, že v řízení byl prokázán společný záměr obou účastníků mít stavbu společně a společně v ní žít. Pokud si žalovaný myslel, jak uvedl, že stavba bude jen v jeho vlastnictví, měl toto se žalobkyní probrat, vyřešit, neboť z jeho následného jednání tato vůle vůbec nevyplývá, naopak. O společném záměru svědčí i to, že mezi účastníky neproběhla žádná jednání či dohoda o způsobu vracení finančních prostředků vložených žalobkyní do stavby, jak uváděl zástupce žalovaného, neboť sám žalovaný uzavření jakékoliv dohody popřel. Argument žalovaného, že žalobkyni za účelem kompenzace daroval polovinu pozemků dle názoru soudu neobstojí, neboť k darování došlo ještě před samotnou výstavbou a žalovaný jakoukoli uzavřenou dohodu popřel. Rovněž není možno přijmout ani argument o donucení s ohledem na nepostižení majetku při vypořádání společného jmění manželů, neboť žalovanému byly nemovité věci (pozemky) darovány, nebyly tedy součástí společného jmění manželů, navíc i pokud by měl žalovaný jakoukoliv obavu v tomto ohledu, nejeví se jako účelné darovat pouze jejich polovinu. Taková ochrana by postrádala smysl. Naopak ve světle všech ostatních tvrzení a zejména provedeného dokazování má soud za to, že je zcela přiléhavé vysvětlení žalobkyně, že k darovávání poloviny pozemků došlo s ohledem na to, že již v tu dobu se oba partneři dohodli na tom, že stávající stavba bude zcela zbořena a na jejím místě bude postavena nová (o tom svědčí podání návrhu katastrálnímu úřadu).

54. Tak se tomu i stalo. Původní stavba [adresa] č. e. 19 zanikla, zaniklo i tedy vlastnické právo žalovaného k ní. Vyplývá to nejen z provedeného dokazování, ale zejména ze shodného tvrzení obou účastníků řízení – došlo k destrukci obvodového zdiva pod úroveň stropu nad prvním podlažím při současném odstranění zdiva příček (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Následně byla zbudována stavba nová, částečně na základech stavby původní, nicméně však ve větším rozsahu, přičemž oba účastníci shodně potvrdili, že k dokončení nové stavby, v souladu s občanskoprávními předpisy, došlo v roce 2013 – bylo jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]), konkrétně nejpozději [datum], kdy byla zhotovena střecha budovy. Ve vztahu k předmětu řízení, určení vlastnického práva k této stavbě, tak byla rozhodná právě doba do dokončení stavby. Následné investice, práce, tedy již neměly na vznik stavby a její vlastnictví žádný vliv. Soud se proto nezabýval následnými investicemi jednotlivých účastníků řízení, ani jejich pracovněprávními vztahy, neboť žádnou dohodu o dorovnání investic neuzavřeli. K čemuž soud poznamenává jednak to, že je až nemožné, aby žalovaný nevěděl, že u žalobkyně nepracoval od roku 2015, když sám doložil evidenční listy důchodového pojištění u dalších tří zaměstnavatelů (2015, 2016 a 2017), a také to, že v původním vyjádření směřovala argumentace žalovaného pouze k tomu, že žalobkyně spravovala finanční prostředky žalovaného a právě z těchto byla výstavba budovy zcela hrazena, účty žalobkyně měly být pouze jeho platebním místem. Až u jednání soudu, po doručení vyjádření žalobkyně a sdělení předběžného názoru soudu na vznik stavby a tedy jejímu vlastnictví, uváděl argumentaci o existující dohodě mezi účastníky řízení a následné kompenzaci vnosů žalobkyně (refundace). To však jak již bylo uvedeno výše, žalovaný v rámci své výpovědi popřel. Existence dotace na pracovní místo žalovaného nebyla v řízení relevantní.

55. Vlastnictví k nově zhotovené věci nabývá ten, kdo stavbu uskutečnil s úmyslem mít ji pro sebe (tj. stavebník), ten se přitom v souladu s judikaturou nemusí podílet přímo na stavebních pracích, naopak podstatný je právně relevantní úmysl mít stavbu pro sebe (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). S ohledem na vše výše uvedené má soud za to, že stavebníky jsou v daném případě oba účastníci řízení, oba jsou jejími spoluvlastníky (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Oba projevili úmysl mít stavbu pro sebe, a to společným rozhodnutím, společným jednáním vedoucím k výstavbě nového domu, financováním ze strany žalobkyně, prací ze strany žalovaného, úmyslem žít v ní společně. Jelikož účastníci žádnou dohodu o spoluvlastnictví neuzavřeli, ani tedy ohledně velikosti svých spoluvlastnických podílů, a stavbu prováděli společně, oba se na ní určitým způsobem podíleli, je možno určit, v souladu s § 137 odst. 2 občanského zákoníku, že jejich podíly jsou stejné. Soud tedy návrhu žalobkyně v celém rozsahu vyhověl.

56. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náklady zastoupení. V souladu s názorem vysloveným Nejvyšším soudem České republiky v usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], soud postupoval při určení tarifu hodnoty v souladu s § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu, neboť přestože bylo předmětem řízení určení vlastnického práva k nemovité věci, která je věcí ocenitelnou, nebyla tato věc v řízení oceněna a její hodnota nevyšla v řízení ani jinak najevo (nepostačí pouhé uvedení poloviny hodnoty nemovité věci ve vyčíslení nákladů řízení), ani nebyla účastníky pokládána (v konkrétní výši) za nespornou. Dle tohoto usnesení, s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení, by totiž bylo vyloučeno, aby tam, kde účastníci nebyli sami schopni hodnověrně doložit hodnotu věci penězi ocenitelnou coby věci, která byla předmětem určovacího sporu, soud prováděl z vlastní iniciativy nákladná šetření (o dokazování skutkového stavu jít nemohlo, neboť to se může týkat jen „věci samé“) ke zjištění hodnoty předmětu sporu jen pro účely rozhodnutí o nákladech řízení. Zástupce žalobkyně má tedy nárok na odměnu ve výši 18 600 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu (soud vycházel z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu), a to za šest úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé, další porada s klientkou dne [datum] přesahující jednu hodinu, písemné podání z [datum], účast u jednání). Dále má nárok na náhradu hotových výdajů ve výši 1 800 Kč, a to za šest úkonů právní služby specifikovaných výše, tj. 6 x 300 Kč, dle § 13 advokátního tarifu. Jelikož zástupce žalobkyně strávil při cestě ze sídla kanceláře ve [adresa] k jednání soudu a zpět celkem pět započatých půlhodin času, náleží mu v souladu s § 14 advokátního tarifu náhrada za ztrátu času ve výši 500 Kč (5 x 100 Kč). Zástupce žalobkyně má nárok taktéž na cestovné ze sídla své kanceláře ve [adresa] do Kroměříže a zpět dne [datum] ve výši 856,36 Kč dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Cestovné je počítáno z kombinované spotřeby 4,7 l/100 km vozidla dle předloženého technického průkazu, ceny benzinu pro rok 2023 ve výši 41,20 Kč/litr, sazby základní náhrady za používání silničního motorového vozidla ve výši 5,20 Kč/km jízdy a vzdálenosti sídla zástupce do Kroměříže (tam a zpět), celkem [hodnota] km. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, na kterou má v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. nárok, činí náhrada za tuto daň ve výši 21 % 4 547,84 Kč. Soud přiznal žalobkyni na nákladech zastoupení celkem částku ve výši 31 204,20 Kč.

57. Náklady řízení je žalovaný povinen v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně.

58. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení