17 C 90/2017-156

Rubrum

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivou Flaxovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení], AK [obec] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Žaloba na vypořádání společného jmění manželů se v části vypořádání částky získané za převod vlastnického práva k bytu, tj. z kupní ceny utržené za prodej bytu [číslo] situovaného v I. nadzemním podlaží v budově [adresa], nacházející se na pozemcích parc. [číslo] s přináležejícím spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy a pozemku, to vše zapsáno na l. vl. [číslo] a [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec] II, zamítá.

II. Žaloba na vypořádání společného jmění manželů se v části vypořádání úvěru u [právnická osoba] podle návrhu na uzavření smlouvy o optimální splátce [číslo] zamítá.

III. Řízení se zastavuje v části vypořádání společného jmění manželů, kdy žalovaný vzal zpět návrh na vypořádání úvěru sjednaného za účelem pořízení [značka automobilu] [anonymizována čtyři slova].

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 81 650,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalovaného, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala dne [datum] žalobu na vypořádání společného jmění manželů s nesprávným označením jako žaloba na„ bezpodílové vypořádání spoluvlastnictví manželů“, kde předmět žaloby označila následovně: Z věcí, které patřily do zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů, se v současné době inventarizuje a žalobkyně úplný soupis - žalobu doplní do 60-ti dnů od podání žaloby OS v [obec]. Žalobkyně podala dne [datum] doplnění návrhu na bezpodílové vypořádání manželství datované dne [datum], kde navrhovala, aby žalovanému byla uložena povinnost vydat žalobkyni veškerý zadržený majetek uvedený pod položkou ad 1) až ad 19) (vše uvedeno v podrobnostech v doplnění žaloby na č.l. 7-10 spisu), do tří dnů od nabytí právní moci rozsudku v nepoškozeném stavu, nejsou-li již některé věci v jeho majetku, uhradí každou chybějící položku ve výši pořizovacích nákladů. Dále aby žalovanému byla uložena povinnost uhradit jednu polovinu z kapitalizovaných úvěrů ve výši 255 647,69 Kč, včetně nákladů s tím spojených a dále povinnost uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení.

2. Žalovanému byly doručeny podání žalobkyně, a to jak její žaloba, tak i její doplnění. K podáním žalobkyně učinil žalovaný následující vyjádření: žalovaná se podle obsahu podání domáhá vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Žalovaný s uplatňovaným nárokem žalobkyně nesouhlasil, a to z následujících důvodů: žalovaný jednak namítal nevykonatelnost petitu navrhovaného žalobkyní. Tato do svého prvotního podání neuvedla žádný návrh rozsudku, který požaduje vydat. Ve svém následném podání nazvaném jako doplnění návrhu, pokud žalovaný opomine zcela nesprávné označení jako„ bezpodílové vypořádání manželství“ požaduje žalobkyně vydání rozsudku, který tak, jak je postaven, je nevykonatelný. Žalobkyní navrhovaný petit nemá oporu v předchozích tvrzeních uvedených v žalobě či v jejím doplnění. Žalobkyně dále na podporu svých tvrzení neuvedla žádné důkazy, které by prokazovaly to, co je v podáních uvedeno. Pokud se týká skutkové stránky věci, pak žalovaný uvedl, že žádná z věcí, u kterých žalobkyně poznamenává, že se jednalo o majetek nabytý z peněz získaných dědictvím, nebyla pořízena právě z těchto financí. Ostatně pokud žalobkyně uvádí, že věci byly pořízeny za peníze získané dědictvím, pak se jedná o věci, které nespadají do společného jmění manželů, nemohou být ani předmětem vypořádání v rámci tohoto řízení a není tedy zřejmé, proč je žalovaná činí předmětem žaloby. K jednotlivým movitým věcem uvedl žalovaný následující: kompletní vybavení obývacího pokoje - takováto specifikace je naprosto nedostačující, nepřesná a neúplná. Vybavení obývacího pokoje je obvyklým vybavením domácnosti, které již netvoří součást společného jmění manželů a nemůže tedy být předmětem vypořádání v tomto řízení, dále obrazy po babičce - žalovaný tyto obrazy nemá ve svém držení a pokud tyto byly nabyty před uzavřením manželství, netvoří součást SJM a nemohou být předmětem vypořádání v tomto řízení; repliky dekorativních rostlin - takováto specifikace je naprosto nedostačující, nepřesná a neúplná. Repliky rostlin lze považovat za obvyklé vybavení domácnosti, které již netvoří součást společného jmění manželů a nemůže tedy být předmětem vypořádání v tomto řízení; dále sošky 12 ks - takováto specifikace je naprosto nedostačující, nepřesná a neúplná. Pokud tyto byly nabyty žalobkyní darem, netvoří součást SJM a nemohou být předmětem vypořádání v tomto řízení; dále myčka - takováto specifikace je naprosto nedostačující, nepřesná a neúplná. Myčka je navíc obvyklým vybavením domácnosti, které již netvoří součást společného jmění manželů a nemůže tedy být předmětem vypořádání v tomto řízení. K této navíc žalovaný uvedl, že již za trvání manželství došlo k poruše myčky, myčka byla naprosto nefunkční a z důvodu nemožnosti zajištění náhradních dílů na opravu byla vyhozena; dále stůl a židle - takováto specifikace je naprosto nedostačující, nepřesná a neúplná. Vybavení v podobě stolu a židle je obvyklým vybavením domácnosti, které již netvoří součást společného jmění manželů a nemůže tedy být předmětem vypořádání v tomto řízení; dále elektrická pánev - takováto specifikace je naprosto nedostačující, nepřesná a neúplná. Pánev, byť elektrická, je obvyklým vybavením domácnosti, které již netvoří součást společného jmění manželů a nemůže tedy být předmětem vypořádání v tomto řízení; dále dalekohled - takováto specifikace je naprosto nedostačující, nepřesná a neúplná. Žalovanému není o tomto nic známo. S uvedenou cenou nesouhlasí. Navíc pokud žalobkyně uvedla, že se jedná o součást dědictví, nespadá tato věc do společného jmění manželů a nemůže být předmětem vypořádání v tomto řízení; dále skleněné police (koupelna), 4 ks obdélníkové a 3 ks rohové - takováto specifikace je naprosto nedostačující, nepřesná a neúplná. [obec] v koupelně lze považovat za obvyklé vybavení domácnosti, které již netvoří součást společného jmění manželů a nemůže tedy být předmětem vypořádání v tomto řízení; dále pračka plus sušička [anonymizováno] - takováto specifikace je naprosto nedostačující, nepřesná a neúplná. Tyto věci lze považovat za obvyklé vybavení domácnosti, které již netvoří součást společného jmění manželů a nemohou tedy být předmětem vypořádání v tomto řízení; dále dětské dívčí kolo - takováto specifikace je naprosto nedostačující, nepřesná a neúplná. Toto kolo bylo darem dceři za vysvědčení, je tedy jejím vlastnictvím, netvoří součást společného jmění manželů a nemůže tedy být předmětem vypořádání v tomto řízení; dále mrazák pultový - takováto specifikace je naprosto nedostačující, nepřesná a neúplná. Tuto věc lze považovat za obvyklé vybavení domácnosti, které již netvoří součást společného jmění manželů a nemůže tedy být předmětem vypořádání v tomto řízení; dále lustry 2 ks - takováto specifikace je naprosto nedostačující, nepřesná a neúplná. Tuto věc lze považovat za obvyklé vybavení domácnosti, které již netvoří součást společného jmění manželů a nemůže tedy být předmětem vypořádání v tomto řízení; dále šatní skříň - takováto specifikace je naprosto nedostačující, nepřesná a neúplná. Tuto věc lze považovat za obvyklé vybavení domácnosti, které již netvoří součást společného jmění manželů a nemůže tedy být předmětem vypořádání v tomto řízení; dále skříň prádelní - takováto specifikace je naprosto nedostačující, nepřesná a neúplná. Tuto věc lze považovat za obvyklé vybavení domácnosti, které již netvoří součást společného jmění manželů a nemůže tedy být předmětem vypořádání v tomto řízení; dále vestavěná skříň - takováto specifikace je naprosto nedostačující, nepřesná a neúplná. Tuto věc lze považovat za obvyklé vybavení domácnosti, které již netvoří součást společného jmění manželů a nemůže tedy být předmětem vypořádání v tomto řízení; dále notebook„ [anonymizováno]“ - takováto specifikace je naprosto nedostačující, nepřesná a neúplná. Pořizovací cena notebooku byla v částce 8 500 Kč a nikoliv v částce 21 400 Kč, jak uvedla žalobkyně. Tuto věc lze navíc považovat za obvyklé vybavení domácnosti, které již netvoří součást společného jmění manželů a nemůže tedy být předmětem vypořádání v tomto řízení; dále [značka automobilu] [anonymizováno] - nedostatečná a nepřesná specifikace vozidla. Správně má být uvedeno, že se jednalo o vůz [anonymizována dvě slova]. Toto vozidlo nebylo pořízeno z peněz z dědictví. Bylo následně použito na protiúčet při pořizování vozidla [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (viz níže); dále [značka automobilu] [anonymizováno] - nedostatečná a nepřesná specifikace vozidla. Správně má být uvedeno, že se jednalo o vůz [anonymizována dvě slova]. Tento vůz byl pořízen za částku 353 890 Kč. V současné době je vozidlo prodáno novému majiteli. Pokud se žalobkyně dále v podáních zmiňuje o půjčkách, pak tyto nikterak nespecifikovala a žalovaný se tedy k těmto nemohl vyjádřit. Žalovaný pak v návaznosti na shora uvedené učinil předmětem vypořádání úvěr sjednaný za účelem pořízení [značka automobilu] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]. Automobil byl zakoupen za částku ve výši 353 890 Kč, z níž částka ve výši 90 000 Kč byla uhrazena bývalými manžely prostřednictvím vozidla [anonymizována dvě slova] poskytnutého při uzavírání kupní smlouvy na protiúčet. Zbývající částka ve výši 263 890 Kč byla uhrazena formou úvěru. Ode dne ukončení společného soužití účastníků, které nastalo v [anonymizováno] roku [rok], hradil tento úvěr ze svých prostředků výlučně žalovaný. Měsíční splátka činila včetně poplatků za úvěr částku 4 509 Kč. Takto žalovaný hradil splátky až do [anonymizováno] roku [rok], tj. učinil 8 splátek á 4 509 Kč = 36 072 Kč. Následně dne [datum] žalovaný doplatil celý zbytek úvěru ve výši 155 931 Kč Celkem na uvedený úvěr uhradil žalovaný ze svých prostředků částku 192 003 Kč. K celé záležitosti žalovaný doplnil, že to byla právě žalobkyně, která společnou domácnost opustila jako první. Učinila tak v [anonymizováno] roku [rok] bez předchozího uvědomění žalovaného, který se o jejím stěhování dozvěděl, až když se vrátil domů z práce. Žalobkyně tak měla možnost odvézt si z domácnosti veškeré věci, o které měla zájem, což také ve většině učinila. Po odchodu žalobkyně se společné domácnosti se žalovaný ocitl ve špatné finanční situaci. Žalobkyně ještě před svým odchodem vybrala bez domluvy s žalovaným ze společného účtu částku ve výši 30 000 Kč, čímž se stav financí na účtu dostal do minusu a přestaly se tedy realizovat běžné platby včetně výživného na nezletilé děti z předchozího manželství žalovaného. Na žalovaného byla z uvedeného důvodu vedena i exekuce. Žalovaný byl tedy nucen půjčovat si peníze na splátky úvěru, živobytí i na poplatky spojené s vlastnictvím bytu od své matky a známých. Dále hradil i několik dalších úvěrů a postupně umořoval veškeré dluhy. Na základě všech shora uvedených skutečností tedy žalovaný navrhoval, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta a žalobkyni uložena povinnost nahradit žalovanému náklady řízení.

3. U ústního jednání soudu dne [datum] žalobkyně omezila žalobní tvrzení na dva následující body: jedná se o prodej bytu v ulici [anonymizováno]. [příjmení] v [obec], jedná se o byt o velikosti 2 plus k.k a dále druhým bodem je pohledávka vůči společnosti [právnická osoba], a to ve výši v částce 332 126,92 Kč. Po zpětvzetí žaloby, jak ze strany žalobkyně, tak ze strany žalovaného, zůstaly předmětem vypořádání společného jmění manželů dvě věci, a to vypořádání kupní ceny za prodej bytu a dluh ze smlouvy o optimální splátce.

4. Žalovaný u ústního jednání soudu dne [datum] vzal zpět návrh na vypořádání úvěru sjednaného za účelem pořízení osobního automobilu, a to [značka automobilu] i [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], kdy žalovaný původně předmětem vypořádání společného jmění manželů učinil úvěr sjednaný za účelem pořízení [značka automobilu] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]. Žalovaný dále přednesl, že právní moc výroku o rozvodu manželství nastala dne [datum], tak nelze učinit předmětem vypořádání nové věci, a taková žaloba je k zamítnutí. Žalovaný dále přednesl do protokolu ze dne [datum], že byt nelze vypořádat, protože byl již v roce 2016 účastníky prodán, a to konkrétně kupní smlouvou ze dne [datum].

5. K ústnímu jednání soudu dne [datum] se žalobkyně a její právní zástupkyně nedostavily, přestože vzaly termín ústního jednání na vědomí a nežádaly dalšího obeslání, žalovaný se žalobkyní mluvil a neměl informace o tom, že by byla v marodním stavu, rovněž právní zástupkyně žalovaného uvedla, že nemá informaci o tom, že by právní zástupkyně žalobkyně byla na nemocenské. U ústního jednání soudu dne [datum] soud do protokolu zdůraznil žalobkyni dané poučení podle ustanovení § 118 odst. 1,3 o.s.ř., které bylo poskytnuto žalobkyni v protokole ze dne [datum] ve znění: žalobkyně je povinna tvrdit a označit důkazy: 1. v otázce vypořádání částky získané za převod vlastnického práva k bytu, tj. z kupní ceny utržené za jeho prodej, současně i specifikovat byt a současně výši částky, kterou požaduje, 2. v otázce vypořádání pohledávky za [právnická osoba], tedy specifikovat dluh a to v rámci smlouvy o optimální splátce [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní, kdy v případě neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního se to může projevit procesním neúspěchem žalobkyně ve věci. Žalobkyni byla poskytnuta zákonná lhůta 30 dnů ode dne právní moci usnesení o ustanovení bezplatného právního zástupce a soudem bylo zjištěno, že toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

6. Soud uzavřel, že žalobkyně nemůže být v této věci úspěšná, když při ústním jednání konaném dne [datum] byla žalobkyně opakovaně upozorněna na nutnost doplnění žaloby a označení důkazů. Za tím účelem byl žalobkyni ustanoven bezplatný právní zástupce a žalobkyni bylo poskytnuto zákonné poučení podle ustanovení § 118 odst. 1,3 o.s.ř. včetně zákonného poučení o následcích nesplnění povinností žalobkyně podle tohoto zákonného poučení a rovněž byla žalobkyni poskytnuta zákonná lhůta. Žalobkyně teprve dne [datum] po uplynutí několika měsíců od uplynutí této lhůty, kdy byla provedena koncentrace řízení, dotvrdila a označila důkazy. Soud uzavřel, že se tak stalo po uplynutí zákonné lhůty a po řádném zákonném poučení žalobkyně a proto nelze navrhované důkazy žalobkyně připustit, bylo by to v rozporu se zákonem a došlo by tím i k porušení práva na spravedlivý proces. Soud s ohledem na shora uvedené zamítl návrh na provedení důkazu kupní smlouvou ze dne [datum] a dále soud zamítl návrh na provedení důkazu návrhem na uzavření smlouvy o optimální splátce [číslo].

7. Z usnesení č.j. 14Co 152/2019-94 ze dne 10.9.2019 Krajského soudu v Ústí nad Labem soud zjistil, že ve věci vypořádání společného jmění manželů, o odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne 18. června 2019 j. 17 C 90/2017-81, rozhodl druhoinstanční soud tak, že se usnesení okresního soudu a) ve výroku I. mění potud, že se řízení nezastavuje v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhá vypořádání kupní ceny utržené za prodej dosud blíže neurčeného bytu v dosud blíže neurčeném domě v ulici [ulice] v [obec] a dluhu vyplývajícího ze smlouvy o optimální splátce [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], jakožto součástí společného jmění manželů; jinak se v tomto výroku potvrzuje, b) ve výroku III. mění tak, že se v této fázi řízení o náhradě nákladů řízení nerozhoduje. Rozhodnutí č.j. 14Co 152/2019-94 ze dne 10.9.2019 Krajského soudu v Ústí nad Labem nabylo právní moci dne [datum]. V tomto rozhodnutí druhoinstanční soud konstatuje, že žalobkyně se původní žalobou datovanou dne [datum], došlou okresnímu soudu dne [datum] domáhala vypořádání rozvodem manželství účastníků zaniklého společného jmění manželů, aniž uvedla výčet konkrétních věcí (hmotných nebo nehmotných) a dluhů, které chce učinit předmětem vypořádání. Takovýto návrh byl vadný pro svou neurčitost, neboť v řízení o vypořádání společného jmění manželů soud sice není vázán způsobem vypořádání, ale v souladu s dispoziční zásadou je vázán výčtem součástí společného jmění (jednotlivých věcí nebo dluhů), který účastníci k vypořádání určili (vizte kupř. rozsudky Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1112/2006, nebo ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1068/2008, oba, stejně jako další zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu dostupné prostřednictvím internetu na stránkách Nejvyššího soudu [webová adresa]); bez uvedení konkrétních věcí a dluhů, které mají být předmětem vypořádání, proto není žaloba o vypořádání společného jmění manželů projednatelná. Aniž ovšem okresní soud přistoupil k výzvě k opravě (doplnění) této žaloby ve smyslu ustanovení § 43 o. s. ř. žalobkyně ji sama svým podáním datovaným dne [datum], došlým okresnímu soudu dne [datum] doplnila tak, že vymezila pod celkem 20 položkami konkrétní majetek a dluhy, jež činí předmětem vypořádání. Přitom rovněž - pod položkou 20 - výslovně k vypořádání určila kupní cenu za prodej společného bytu a dále půjčky u [právnická osoba]. Takovéto vymezení uvedeného majetku a dluhů bylo nadále neurčité, neboť z něho není zřejmé, za prodej jakého konkrétního bytu (označeného úplnou adresou domu, v němž se byt nachází a číslem bytu nebo jeho polohou v domě) byla získána kupní cena určená k vypořádání, ani z jaké konkrétní smlouvy (smluv) vznikl dluh určený k vypořádání. Jak plyne z protokolu o jednání ze dne [datum] a z přílohy k tomuto protokolu, zástupce žalobkyně při nařízeném jednání před okresním soudem ústně do protokolu sdělil, že„ žalobní tvrzení“ jeho klientka„ omezuje na dva následující body: Jedná se o prodej bytu v ulici [anonymizováno]. [příjmení] v [obec]. Jedná se o byt o velikosti 2 + kk. A dále druhým bodem je pohledávka vůči společnosti [právnická osoba], a to ve výši v částce 332 126,92 Kč“ a dále pak upřesnil, že jde o smlouvu o optimální splátce [číslo] uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobkyní. K prokázání existence této„ pohledávky“ označila žalobkyně jako důkaz rozsudek, jímž bylo žalobkyni (v předmětném řízení v procesním postavení žalované) uloženo zaplatit částku 362 141,31 Kč s příslušenstvím. Na to byla sepsána příloha protokolu podepsaná zástupcem žalobkyně ve znění:„ Původní žalobu ze dne [datum] a doplnění žaloby ze dne [datum] bereme zcela zpět a do protokolu přednášíme změnu žaloby, resp. dva změněné žalobní body“. Žalovaný na téže listině se zpětvzetím žaloby vyslovil souhlas. Soud uzavřel, že i když žalobkyně pod položkou 20 - výslovně k vypořádání určila kupní cenu za prodej společného bytu a dále půjčky u [právnická osoba]., takto nemění nic na tom, že žalobkyně v zákonné lhůtě a po řádném zákonném poučení neoznačila tvrzení a nepředložila soudu důkazy. Poučení o následcích při nesplnění výzvy podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. má být jednoznačným signálem pro účastníka, jaké důsledky nastanou, jestliže na výzvu předsedy senátu nebude požadovaným způsobem reagovat. Judikatura takové poučení o následcích při nesplnění výzvy označuje jako poučení o neunesení příslušného procesního břemene (NS 32 Cdo 4255/2011).

8. Z rozsudku č.j. 14C 186/2015-26 ze dne 7.6.2016, který nabyl právní moci dne [datum] soud zjistil, že se manželství manželky [jméno] [příjmení] a manžela [celé jméno žalovaného] rozvádí.

9. Ustanovená zástupkyně žalobkyně do protokolu ze dne [datum] přednesla, že důvody, proč bylo vyjádření žalobkyně podáno po zákonné lhůtě, včetně toho, že i důkazy byly žalobkyní předloženy soudu po zákonné lhůtě jsou takové, že se jí nepodařilo se se žalobkyní spojit. Soud v souvislosti s předložením listinných důkazů žalobkyní po zákonné lhůtě zdůrazňuje, že ustanovenou zástupkyní žalobkyně byla do spisu založena kupní smlouva, která je v poslední pasáži této smlouvy, kde jsou uvedeny data uzavření smlouvy a podpisy smluvních stran v podstatě nečitelná, rovněž tak je nečitelné jméno kupujícího a dále byl ustanovenou zástupkyní žalobkyně do spisu založen návrh na uzavření smlouvy o optimální splátce [číslo] kdy se jedná pouze o návrh smlouvy a ne o smlouvu samotnou, navíc návrh smlouvy nebyl datován a ani nebyl nikým podepsán.

10. Žalobkyně se již z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 14 Co 152/2019-94 ze dne 10.9.2019 dozvěděla, že není specifikována žalující stranou jak kupní cena za prodej bytu, tak dluh ze smlouvy o optimální splátce, kdy toto usnesení bylo žalované doručeno v měsíci [anonymizováno] roku [rok], přičemž ani v měsíci [anonymizováno] roku [rok], když proběhlo ústní jednání ve věci, nebyla žalobkyně schopna dostát své povinnosti tvrzení a navrhnout soudu důkazy. Ani poté, co byla žalobkyni soudem ustanovena zástupkyně, kdy bylo jí opět dáno poučení, kdy dokonce soudem byl počátek běhu lhůty k doplnění žaloby stanoven až ke dni právní moci rozhodnutí o přidělení zástupce, v této lhůtě žalobkyně neposkytla soudu dostatečná tvrzení a nenavrhla důkazy.

11. Soud zastavil řízení v části vypořádání společného jmění manželů, kdy žalovaný vzal zpět návrh na vypořádání úvěru sjednaného za účelem pořízení osobního automobilu, a to [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] s odkazem na ustanovení § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“).

12. S ohledem na shora uvedené a zejména s ohledem na to, že toliko zaviněním a nečinností žalobkyně, kdy žalobkyně nebyla schopna dostát povinnosti tvrzení a navrhnout soudu důkazy, a to v řádné zákonné lhůtě a po řádném zákonném poučení, kdy jak shora uvedeno žalobkyně neposkytla soudu dostatečná tvrzení a nenavrhla důkazy v zákonné lhůtě, soud žalobu zamítl.

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: podle ustanovení § 118a odst. (1) o.s.ř., ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle ustanovení § 118a odst. (3) o.s.ř., zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní jsou procesními povinnostmi, o kterých je soud povinen, je-li to třeba, účastníka řízení poučit (NS 26 Cdo 732/98, R 35/99), přičemž poučení o těchto procesních právech je soud povinen poskytnout účastníku v době, kdy je toho podle stavu řízení pro něj zapotřebí (NS 2 Cdon 813/97, R 40/99). Obecná poučovací povinnost soudu, konkretizovaná v ustanovení § 118a o.s.ř., vychází z toho, že soud je povinen poučit účastníky řízení zejména o tom, jaká práva jim přiznávají a jaké povinnosti jim ukládají procesněprávní předpisy, jak je třeba jimi zamýšlené procesní úkony provést, aby vyvolaly sledované procesní účinky, případně jak je třeba odstranit vady již učiněných procesních úkonů, jaké právní následky jsou spojeny s jimi provedenými procesními úkony a jak je třeba splnit procesní povinnosti ze zákona nebo z rozhodnutí soudu. Součástí poučovací povinnosti soudu není návod či pomoc účastníku spočívající v tom, co by měl nebo mohl v daném okamžiku učinit, ale jen taková pomoc, aby mohl zákonem stanoveným způsobem vyjádřit, co v řízení sám hodlá učinit (NS 2 Cdon 661/96, SoJ, 1998, [číslo]). Smyslem ustanovení § 118a o.s.ř. je postup, aby účastníku řízení nebyla zamítnuta žaloba proto, že neunesl břemeno tvrzení, aniž byl poučen, že takové břemeno má a že účastníku nelze zamítnout žalobu, protože neunesl důkazní břemeno, aniž by byl poučen, že takové břemeno má (I. ÚS 212/96, Sb. ÚS sv. 43 N 177/2006). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o.s.ř. je směřována - na rozdíl od poučovací povinnosti podle ustanovení § 118a odst. 4 - i vůči účastníku, který je zastoupen advokátem, přičemž povinnost poskytnout potřebná poučení je splněna i tehdy, jsou-li ze strany soudu poskytnuta jeho zástupci, kterému účastník udělil plnou moc (NS 21 Cdo 1491/2002, SoJ, 2003, [číslo]).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a podle ustanovení § 142a o.s.ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 81 650,80 Kč. Náklady za právní zastoupení jsou vyčísleny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. podle ustanovení § 8 odst. 6, kdy žalobkyně sama určila výši vyrovnání (tedy hodnotu poloviny, která náleží žalobkyni) částkou ve výši 255 647,19 Kč, kdy z této soud vycházel. Odměna za jeden úkon právní pomoci činí částku 9 340 Kč. Ve věci byly provedeny tyto úkony: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k podané žalobě, účast při jednání dne [datum], vypracování námitky, žádosti ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], účast při jednání dne [datum], účast při jednání dne [datum], 7x režijní paušál á 300 Kč, DPH 21% z částky 67 480 Kč v částce ve výši 14 170,80 Kč, náklady řízení celkem částka 81 650,80 Kč.

Poučení