17 C 93/2015 - 696

Rubrum

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] c) [Jméno žalobce C], narozený [Datum narození žalobce C] bytem [Adresa žalobce C] všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o nahrazení projevu vůle žalovaného takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného, jímž souhlasí s uzavřením smlouvy o převodu pozemku se žalobci, v tomto znění: Převodce: [Jméno žalovaného], se sídlem [adresa] a Nabyvatelé: [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A], bytem [adresa], [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B], bytem [adresa], [Jméno žalobce C], narozený [Datum narození žalobce C], bytem [adresa]; uzavírají tuto Smlouvu o převodu pozemku I. [Jméno žalovaného], jednající jménem České republiky jako převodce, spravuje ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o půdě“), mimo jiné též tento pozemek ve vlastnictví státu vedený u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa]: - pozemek parc. č. [Anonymizováno], trvalý travní porost, o výměře [Anonymizováno], nacházející se v katastrálním území [adresa], kraj [Anonymizováno], který vznikl oddělením pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 od pozemku parc. č. [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno], podle geometrického plánu č. [hodnota], vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO], odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] dne [datum], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku (dále jen „pozemek“)[Anonymizováno]

II. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemku z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě. Pozemek uvedený v článku I. této smlouvy byl oceněn znaleckým posudkem č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka] (slovy: [Anonymizováno]). Nárok nabyvatelů vůči převodci na převod jiného pozemku dle zákona o půdě činí ke dni [datum] nejméně částku [částka] (slovy: [Anonymizováno]), když tento nárok nabyvatelé uplatňují na základě: - pravomocného rozhodnutí [právnická osoba] č.j. [hodnota] ze dne [datum].

III. Převodce převádí na nabyvatele nemovitost – Pozemek specifikovaný v článku I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi, a nabyvatelé jej přijímají do svého spoluvlastnictví, a to každý z nabyvatelů v podílu ideální 1/3 (slovy: jedné třetiny) k celku pozemku. Vlastnické právo k Pozemku přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy.

IV. Smluvní strany se dohodly, že jakékoliv změny a doplňky této smlouvy jsou možné pouze písemnou formou na základě dohody účastníků smlouvy. Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu této smlouvy oběma smluvními stranami.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Původní žalobce ([jméno FO], narozený [datum], dále jen „původní žalobce“) se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud nahradil projev vůle žalovaného přijmout návrh žalobce na uzavření smlouvy o převodu pozemku jako pozemkové náhrady s odůvodněním, že je oprávněnou osobou, které byla na základě rozhodnutí [právnická osoba] ze dne [datum], č.j. [hodnota], přiznána náhrada za podíl o velikosti 1/6 na pozemcích: dle PK parc. č. [hodnota] - role o výměře [Anonymizováno] m2, dle PK parc. č. [hodnota] - role o výměře [Anonymizováno], nacházejících se v katastrálním území [adresa] (dále jen „nevydané pozemky“), které původnímu žalobci nebylo možné vydat pro překážku zastavěnosti, a proto mu měla být poskytnuta náhrada ve formě jiného vhodného pozemku, případně finanční náhrada. Nevydané pozemky přešly na stát na základě výměru [Anonymizováno] ze dne [datum], zn. [hodnota]. Předmětný restituční nárok byl oceněn částkou [částka] na základě znaleckého posudku ze dne [datum], č. [hodnota], vypracovaného [jméno FO] (1/6 z celkové výše [částka]), kdy pozemek dle PK parc. č. [hodnota] byl tímto znaleckým posudkem oceněn v celé své výměře jako pozemek stavební částkou [částka]/m2, pozemek dle PK parc. č. [hodnota] byl v části oceněn jako stavební částkou [částka]/m2 a ve zbylé části jako pozemek určený k zemědělskému obhospodařování. Žalobci v průběhu řízení k ocenění nevydaných pozemků uvedli, že toto bylo nesprávné, skutečná výše restitučního nároku plynoucí z rozhodnutí [hodnota] měla činit částku v celkové výši [částka], neboť z Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa] na sever od tělesa státní dráhy [adresa], vyplývá, že nevydané pozemky byly v době jejich odnětí určeny k zastavění průmyslovými objekty a stavbou dopravní infrastruktury, a to v celé své výměře. Je tak vyloučeno, aby část nevydaných pozemků byla v době jejich odnětí určena k zemědělskému obhospodařování, a proto měly být nevydané pozemky oceněny v celé své výměře jako pozemky stavební. Původní žalobce žádal o nahrazení projevu vůle žalovaného k uzavření smlouvy o převodu pozemku mimo veřejnou nabídku, a to pozemku parc. č. [Anonymizováno], trvalý travní porost, o výměře [Anonymizováno] m2, v katastrálním území a obci [adresa], [adresa] (dále jen „původní náhradní pozemek“). Původní náhradní pozemek byl oceněn znaleckým posudkem č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka]. V průběhu řízení žalobce změnil vymezení pozemku ve vlastnictví státu, který měl být bezúplatně převeden, když požadoval k bezúplatnému převodu pozemek parc. č. [Anonymizováno], trvalý travní porost, o výměře [Anonymizováno] m2, nacházející se v katastrálním území [adresa], [adresa], kraj [Anonymizováno], který vznikl oddělením pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 od pozemku parc. č. [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, podle geometrického plánu č. [hodnota], vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO], odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] dne [datum] (dále jen „náhradní pozemek“), neboť došlo k vyčlenění části pozemku, na němž byla plánovaná výstavba trafostanice. Žalobce se domáhal bezúplatného převodu konkrétního pozemku mimo veřejnou nabídku, neboť měl za to, že dosavadní postup žalovaného při uspokojování jeho restitučního nároku byl liknavý a svévolný. Žalovaný od konce roku 1992 až do 11. 9. 2014 nerozhodl o uplatněném nároku, trvalo více jak 20 let, než umožnil původnímu žalobci dosažení náhrady. Rozhodnuto o nároku původního žalobce, resp. žalobců, bylo 22 let po uplatnění nároku otcem původního žalobce. Po tuto dobu nebylo možné předmětný nárok uplatnit ve veřejných nabídkách, žalobci (původní žalobce) tak byli oproti jiným restituentům znevýhodněni. Původní žalobce měl za to, že už po něm nebylo možné spravedlivě požadovat podrobit se proceduře veřejných nabídek, nadto považoval nabídky pozemků ve veřejných nabídkách za nedostatečné, řada pozemků měla nízké výměry, o vhodné pozemky žádal, veřejných nabídek se účastnil, přihlásil se do více jak 50 kol veřejných nabídek, jeho restituční nárok nebyl uspokojen, rovněž odmítal snižovat výši svého nároku licitací v rámci veřejných dražeb. Původní náhradní pozemek, resp. náhradní pozemek považoval za způsobilý k převodu, neboť se nejednalo o pozemek, kde by nebylo převedení možné, převodu nebránila žádná zákonná překážka. Tvrzená žádost státního podniku Lesy ČR o převedení náhradního pozemku není překážkou převodu, když tento převod nelze upřednostňovat před bezúplatným převodem žalobcům dle zákona o půdě. V budoucnu plánovanou stavbu trafostanice nepovažoval za překážku převoditelnosti, nadto tato situace byla vyřešena vyčleněným části pozemku, kterého se stavba měla dotýkat z pozemku zvoleného k převodu. K později žalovaným uplatněnému důvodu nepřevoditelnosti náhradního pozemku z důvodu výstavby sjezdovky uvedl, že i dle judikatury není toto překážkou, provoz sjezdovky nezpůsobuje překážku možnému zemědělskému využití pozemku, lyžování a zemědělské obhospodařování jsou činnosti, které se vzájemně nevylučují, neboť jsou vykonávány v různých ročních obdobích, nadto se jedná pouze hypotetickou zamýšlenou možnost podmíněnou zřízením hraničních přechodů a dokončením investic do sjezdových areálů, a také se jedná o krajní marginální část pozemku. Překážkou dle žalobců není ani určení nepatrné části pozemku pro stavbu komunikace, kdy tato je umístěna na hranici pozemku, není zřejmé, zda se realizace předmětného záměru náhradního pozemku dotkne, je rovněž pouze hypotetická, nachází se v územním plánu od roku 2015 a dosud nebyla realizována a v nejbližší době ani realizována nebude, není tak překážkou převoditelnosti, kdy po řadu let bude možné na pozemku zemědělsky hospodařit. Původní žalobce, resp. žalobci v tomto řízení uplatnili svůj nárok co do výše [částka], resp. později byl v průběhu řízení změněn uplatněný nárok co do výše [částka] dle znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum]. Před vydáním rozhodnutí ve věci žalobci uvedli, že disponují neuspokojeným restitučním nárokem z rozhodnutí [hodnota] v celkové výši [částka] (každý ze žalobců ve výši [částka]).

2. Vzhledem k tomu, že původní žalobce po podání žaloby dne [datum] zemřel bylo usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], rozhodnuto, že v řízení bude namísto původního žalobce pokračováno s jeho dědici jako procesními nástupci.

3. Žalovaný ve věci uvedl, že s žalobou nesouhlasí. V dané věci není důvodu k výjimečné možnosti požadovat jiný náhradní pozemek mimo veřejnou nabídku, neboť nedošlo ze strany žalovaného k liknavosti ani svévoli, původní žalobce nebyl nijak oproti jiným oprávněným osobám diskriminován. K výběru pozemku a následnému převodu může dojít jen postupem zaručujícím všem oprávněným osobám stejný přístup, což lze uskutečnit jen v rámci veřejných nabídek pozemků. V daném případě se původní žalobce neúčastnil veřejných nabídek, nestačí jen jejich sledování, musí se do nich řádně přihlásit, původní žalobce nebyl aktivní, neposkytl žalovanému potřebnou součinnost, nebyla prokázána liknavost, svévole, diskriminace. Původní náhradní pozemek nebyl nabízen ve veřejné nabídce, proto nelze žalobě vyhovět. K původnímu náhradnímu pozemku byla uplatněna nároková žádost státního podniku Lesy ČR, pozemek nelze zařadit do veřejné nabídky, nemůže být vhodný k převodu na oprávněné osoby. Žalovaný zařazuje množství pozemků v rámci celé republiky, původní žalobce si částečně sám zapříčinil stav, jehož odstranění se domáhá, svým negativním postojem k nabídkám pozemků mimo Prahu, nenavyšováním nároku při soutěži či podáním neplatné přihlášky. Žalovaný uvedl, že nabídka pozemků je dostatečná, kvalitativně i kvantitativně. Pokud je nabídka náhradních pozemků omezena, pak z objektivních důvodů nezávislých na vůli či konání žalovaného, zejména množstvím pozemků, které má žalovaný ve své správě. Žalovaný dále uvedl, že původní žalobce byl při uspokojování nároku ve veřejných dražbách částečně úspěšný, jednání žalovaného tak není liknavé. Pokud pak původní žalobce úspěšný nebyl, je to z důvodu na jeho straně nikoli na straně žalovaného. To, že uspokojení žalobcova nároku trvá neúměrně dlouho, ani průtahy ve správním řízení, které byly zapříčiněny dědickými řízeními, množstvím úmrtí spoluvlastníků, kdy nezbývalo nic jiného než vyčkat na ukončení jednotlivých řízení, a následná pasivita žalobce nelze přičítat k tíži žalovaného. Žalovaný dále namítal nepřevoditelnost původního náhradního pozemku, neboť na něm měla být vystavěna veřejně prospěšná stavba – [Anonymizováno]. K možnému převodu původního náhradního pozemku rozdělenému geometrickým plánem žalovaný uvedl, že dělit pozemek lze pouze v rámci příslušného řízení u orgánu veřejné moci, k jehož zahájení je procesně legitimován pouze vlastník, který v dané věci nežádal ani neudělil souhlas stavebního úřadu s dělením, geometrický plán není právním úkonem. Žalovaný dále namítal nepřevoditelnost náhradního pozemku pro další překážku, a to že se jedná o plochu pro komunikaci, parkoviště, chodníky a inženýrské sítě – veřejně prospěšné stavby, stavby dopravní infrastruktury a plochu uzemní rezervy, plochu rekreace, plochy sjezdovek, propojení areálů [Anonymizováno] – [Anonymizováno], kdy lyžařské vleky jsou považovány za stavby dopravní infrastruktury, komunikace, přičemž lyžařské tratě nelze užívat bez lyžařských vleků, tato plocha je vymezena jako územní rezerva, došlo by k přetržení funkčního spojení, zmaření účelu, pro který vymezena jako územní rezerva.

4. V předmětné věci bylo již dvakrát rozhodnuto, přičemž žalobě bylo v obou případech vyhověno a následně Krajským soudem v [adresa] rozhodnuto o zrušení rozsudku a vrácení věci k dalšímu řízení, a to z důvodu nepřezkoumatelnosti rozhodnutí, resp. zmatečnosti řízení.

5. V průběhu řízení došlo k několika návrhům na změnu žaloby, jež byly shrnuty na jednání konaném dne [datum], přičemž žalobci navrhli, aby v petitu žaloby v textu smlouvy byla změněna osoba nabyvatele, místo [jméno FO] narozeného [datum], bytem [adresa], PSČ [adresa], měli být uvedeni: [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A], narozená [Datum narození žalobce B], bytem [adresa], [Jméno žalobce C], narozený [Datum narození žalobce C]mělo být nahrazeno slovo nabyvatel za slovo nabyvatelé, kdy tito nabyvatelé měli přijmout předmětný pozemek do spoluvlastnictví, a to každý z nabyvatelů v podílu id. 1/3 k celku pozemku; v textu smlouvy byla navržena změna označení pozemku ve vlastnictví státu, který měl být bezúplatně převeden, kdy místo pozemku parc. č. [Anonymizováno] trvalý travní porost, o výměře [Anonymizováno] m2, nacházející se v katastrálním území [adresa], [adresa], kraj [Anonymizováno], měl být uveden pozemek parc. č. [Anonymizováno], trvalý travní porost, o výměře [Anonymizováno] m2, nacházející se v katastrálním území [adresa], [adresa], kraj [Anonymizováno], který vznikl oddělením pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 od pozemku parc. č. [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, podle geometrického plánu č. [hodnota], vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO], odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] dne [datum]; v textu smlouvy byla navržena změna znaleckého posudku, na jehož základě došlo k ocenění převáděného pozemku, a výše ocenění, resp. výše uplatněného nároku tak, že místo znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] měl být uveden znalecký posudek č. [hodnota] ze dne [datum], místo částky ocenění pozemku ve výši [částka] měla být uvedena částka [částka] a místo nároku žalovaných vůči převodci nejméně v částce [částka] mělo být uvedeno v částce [částka], a to ke dni [datum]; v textu smlouvy v části II. opravili žalobci svůj návrh tak, že zde místo nevydané pozemky uvedený v článku I. této smlouvy pod písmenem a) až c) mělo být uvedeno: pozemek uvedený v článku I. této smlouvy; dále žalobci navrhli, aby se z původního návrhu textu smlouvy vypustila část IV. smlouvy a část VI. smlouvy s tím, že původní část V. smlouvy měla být nově označena jako část IV. smlouvy. Jelikož výsledky dosavadního řízení mohly být podkladem i pro řízení o změněné žalobě, soud usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], připustil všechny navržené změny žaloby.

6. Mezi účastníky byla nesporná cena náhradního pozemku ve výši [částka].

7. Z rozhodnutí [právnická osoba] ze dne [datum], čj. [hodnota], bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto, že původní žalobce (dědic původního oprávněného [tituly před jménem] [jméno FO], narozeného [datum], zemřelého [datum]) jako jedna z oprávněných osob není spoluvlastníkem (podíl o velikosti id. 1/6) zde uvedených pozemků nacházejících se v katastrálním území [adresa], a to dle PK parc. č. [hodnota], role o výměře [Anonymizováno] m2 (po roce 1991 dle KN část parc. č. [Anonymizováno]) a dle PK parc. č. [hodnota], role o výměře [Anonymizováno] m2 (po roce 1991 dle KN parc. č. [Anonymizováno]). Uvedené pozemky byly zastavěny průmyslovými halami a souvisejícími stavbami, přičemž toto zastavění bránilo zemědělskému nebo lesnímu využití pozemků. Vzhledem k tomu, že pozemky nebylo možné vydat, měl být dle odůvodnění tohoto rozhodnutí oprávněným osobám poskytnut jiný pozemek, popř. finanční náhrada, a to na základě výzvy oprávněných osob k vydání náhrady. K přechodu nevydaných pozemků na stát došlo na základě výměru [Anonymizováno] ze dne [datum], zn. [hodnota], podle zákona č. 46/48 Sb., o nové pozemkové reformě. Původním vlastníkem nevydaných pozemků byl mimo jiné [jméno FO], zemřelý dne [datum], který měl dva zákonné dědice, syny [adresa]. Nárok v zákonné lhůtě uplatnit pouze jeden syn - [tituly před jménem] [jméno FO], narozený [rodné přijmení] [datum]. Původní žalobce byl zákonným dědicem [tituly před jménem] [jméno FO], narozeného dne [datum], zemřelého dne [datum], předmětný restituční nárok nabyl na základě dědické dohody schválené usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka].

8. Z Věstníku NKÚ, kontrolního závěru NKÚ z kontrolní akce č. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že [právnická osoba] prověřil činnost žalovaného, resp. [právnická osoba] zejména převody nemovitostí ve vlastnictví státu a správě žalovaného, a to v době od roku 1999 do 2003, přičemž byly mimo jiné zjištěny nedostatky v činnosti při bezúplatných převodech jiných pozemků dle zákona č. 229/1991 Sb., restituční proces nebyl ani po dvanácti letech ukončen, zejména v případě nároků oprávněných osob původních vlastníků na bezúplatný převod jiného pozemku podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., při uplatnění práva na bezúplatný převod jiného pozemku byl restituent odkázán pouze na nabídku žalovaného, která byla v souvislosti s prodejem státní půdy značně omezena; žalovaný při aplikaci zákona č. 229/1991 Sb. porušil povinnosti správce nemovitostí ve vlastnictví státu, převáděl bezúplatně jiné pozemky na osoby, které nemají podle zákona č. 229/1991 Sb. status oprávněné osoby, přičemž převody byly realizovány i v obcích, kde nebyly dosud vypořádané všechny uplatněné restituční nároky oprávněných osob, a to i mimo veřejnou nabídku, dále nad rámec zákonného zmocnění prodával pozemky osobám bez statusu oprávněné osoby podle zákona č. 229/1991 Sb., ve veřejné nabídce prodal pozemky ve vlastnictví státu osobám na základě jimi uplatňovaného přednostního práva, pro něž však tyto osoby nesplnily zákonné podmínky; žalovaný upřednostnil prodej státní půdy před vypořádáním nároků oprávněných osob v rámci restitucí. Žalovaný prodával zemědělskou půdu za minimální cenu, a to přesto, že závazky státu vyplývající z restitučních zákonů nebyly splněny.

9. Ze Znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento posudek byl vypracován [tituly před jménem] [jméno FO] a byl opatřen znaleckou doložkou. Původní náhradní pozemek byl oceněn na částku [částka]. Znalec při prohlídce zjistil, že se v případě původního náhradního pozemku jedná o trvalý travní porost, dříve označovaný jako louka, přičemž došlo k plošnému zalesnění nelesního pozemku.

10. Z Emailové komunikace ze dne [datum] a dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný sdělil mimo jiné k původnímu náhradnímu pozemku, že o tento mají zájem a zažádáno Lesy ČR s tím, že bude přednostně řešen převod na tuto státní organizaci, což je důvodem, proč nelze původní náhradní pozemek zařadit do veřejné nabídky pro oprávněné osoby.

11. Z Výpisu z Katastru nemovitostí LV [Anonymizováno] v katastrálním území a obci [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že u původního náhradního pozemku o výměře [Anonymizováno] m2, druh pozemku: trvalý travní porost, způsob ochrany: zemědělský půdní fond, je zapsáno vlastnické právo České republiky a příslušnost hospodařit s majetkem státu pro žalovaného, přičemž u původního náhradního pozemku není evidováno žádné omezení vlastnického práva.

12. Z Nároků vybraných oprávněných osob – [jméno FO], narozeného [datum] ze dne [datum] bylo zjištěno, že ke dni 8. 10 2015 činil dosud neuspokojený nárok na převod náhradního pozemku plynoucí z rozhodnutí č.j. [hodnota] ze dne [datum] původního žalobce výši [částka], přičemž z celkového nároku ve výši [částka] došlo k uspokojení ve výši [částka] ze smlouvy [spisová značka] ([adresa]), ve výši [částka] ze smlouvy [spisová značka] ([adresa]) a ve výši [částka] ze smlouvy [spisová značka] ([adresa]).

13. Z Rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] ve spojení s Rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že původní žalobce podal proti žalovanému žalobu na nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o převodu pozemku z nároku plynoucího z rozhodnutí č.j. [hodnota] ze dne [datum], přičemž došlo k nahrazení projevu vůle a uspokojení restitučního nároku ve výši [částka]. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Oba soudu shledaly postup žalovaného při uspokojení nároku původního žalobce liknavým.

14. Z Nároků vybraných oprávněných osob za nevydané pozemky z [datum] bylo zjištěno, že ke dni [datum] činil dosud neuspokojený nárok na převod náhradního pozemku plynoucí z rozhodnutí č.j. [hodnota] ze dne [datum] původního žalobce výši [částka], po blokaci [částka], přičemž z celkového nároku ve výši [částka] došlo k uspokojení ve výši [částka] ze smlouvy [spisová značka] ([adresa]), ve výši [částka] ze smlouvy [spisová značka] ([adresa]), ve výši [částka] ze smlouvy [spisová značka] ([adresa]), ve výši [částka] ze smlouvy [spisová značka] ([adresa]), ve výši [částka] ze smlouvy [spisová značka] ([adresa]); dále byla provedena blokace bez plnění ve výši [částka] ([adresa]) a blokace bez plnění ve výši [částka] ([adresa]).

15. Z Rozsudku Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], a usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo zjištěno, že původní žalobce podal proti žalovanému žalobu na nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o převodu pozemku z nároku plynoucího z rozhodnutí č.j. [hodnota] ze dne [datum], přičemž došlo k nahrazení projevu vůle a uspokojení restitučního nároku, přičemž ke dni [datum] činila částka odpovídající neuspokojeného nároku původního žalobce [částka]. Rozhodnutí Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] nabylo právní moci [datum]. Soudy shledaly postup žalovaného při uspokojení nároku původního žalobce plynoucího z rozhodnutí č.j. [hodnota] ze dne [datum] liknavým.

16. Z Geometrického plánu č. [hodnota] ověřeného dne [datum] bylo zjištěno, že tímto geometrickým plánem došlo k rozdělení původního náhradního pozemku o výměře [Anonymizováno] m2, kdy vznikl náhradní pozemek o výměře [Anonymizováno] m2, a to oddělením pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 od původního náhradního pozemku o výměře [Anonymizováno] m2.

17. Ze Znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto znaleckým posudkem byl oceněn pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, jehož oddělením od původního náhradního pozemku vznikl náhradní pozemek (dle Geometrického plánu č. [hodnota]), a to na částku [částka].

18. Z Žádostí do veřejných nabídek ze dne [datum] bylo zjištěno, že se původní žalobce účastnil veřejných nabídek pozemků, podal žádosti v dubnu 2014, září 2014, říjnu 2014, dubnu 2015, červenci 2015, říjnu 2015 a květnu 2016, přičemž se jednalo o pozemky v různých katastrálních územích v rámci celé České republiky. Od přiznání nároku v září 2014 do podání žaloby v této věci podal 81 platných přihlášek do veřejných nabídek pozemků, resp. k 81 nabízeným pozemkům. Veřejných nabídek se původní žalobce účastnil i po podání žaloby v této věci, naposledy podal přihlášku dne [datum].

19. Z Žádostí do veřejných nabídek ze dne [datum] bylo zjištěno, že se původní žalobce účastnil veřejných nabídek pozemků, podal žádosti v dubnu 2014, září 2014, říjnu 2014, dubnu 2015, červenci 2015, říjnu 2015, květnu 2016, prosinci 2017, únoru 2018 a dubnu 2018, přičemž se jednalo o pozemky v různých katastrálních územích v rámci celé České republiky. Od přiznání nároku v září 2014 do podání žaloby v této věci podal 81 platných přihlášek do veřejných nabídek pozemků, resp. k 81 nabízeným pozemkům. Veřejných nabídek se původní žalobce účastnil i po podání žaloby v této věci, naposledy podal přihlášku dne [datum].

20. Z Nároků vybraných oprávněných osob – [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že ke dni [datum] činil dosud neuspokojený nárok na převod náhradního pozemku plynoucí z rozhodnutí č.j. [hodnota] ze dne [datum] původního žalobce výši [částka], po blokaci [částka], přičemž z celkového nároku ve výši [částka] došlo k uspokojení ve výši [částka] ze smlouvy [spisová značka] ([adresa]), ve výši [částka] ze smlouvy [spisová značka] ([adresa]), ve výši [částka] ze smlouvy [spisová značka] ([adresa]), ve výši [částka] ze smlouvy [spisová značka] ([adresa]), ve výši [částka] ze smlouvy [spisová značka] ([adresa]), ve výši [částka] ze smlouvy [hodnota] ([adresa]).

21. Z Dodatku číslo [hodnota] ke znaleckému posudku č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto dodatkem, který bezprostředně navazuje na znalecký posudek číslo [hodnota] ze dne [datum], byla na vyžádání zadavatele pouze doplněna znalecká doložka na straně 5 posudku.

22. Z Úplného znění územního plánu [obec] ze dne [datum] včetně mapové části územního plánu bylo zjištěno, že na horní (dle mapy) hranici původního náhradního pozemku se vyskytuje plocha v územním plánu označená jako [Anonymizováno] – [Anonymizováno] ([Anonymizováno]), kdy tato se nachází na hranici původního náhradního pozemku a částečně do něj na okraji zasahuje, a to v nepatrné části. Dále se na horní (dle mapy) hranici původního náhradního pozemku vyskytuje část v územním plánu označená jako [Anonymizováno] – [Anonymizováno] (veřejně [Anonymizováno]). Dále se na dolní (dle mapy) hranici původního náhradního pozemku vyskytuje plocha v územním plánu označená jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno], kdy tato se nachází na hranici původního náhradního pozemku a částečně do něj na okraji zasahuje, a to v nepatrném rozsahu; jedná se o vymezení ploch koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití s uvedením podmínek pro prověření. Je zde uvedena poznámka, že propojení areálů [Anonymizováno] – [Anonymizováno] je závislé na zřízení hraničních přechodů a rovněž na tom, že budou dokončeny investice sjezdových areálů [adresa] – [Anonymizováno] a [Anonymizováno] – [adresa].

23. Ze Znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že náhradní pozemek o výměře [Anonymizováno] m2, který vznikl oddělením pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 od původního náhradního pozemku o výměře [Anonymizováno] m2, byl tímto znaleckým posudkem oceněn v částce [částka].

24. Z Přehledu o prověření pozemku dle § 6 zák. č. 503/2012 Sb. vyhotoveného Státním pozemkovým úřadem dne [datum] bylo zjištěno, že tento vyhotovil Krajský pozemkový úřad pro [Anonymizováno] kraj, přičemž byl prověřen původní náhradní pozemek. Po sděleních od příslušných institucí, a to [právnická osoba], obce, stavebního úřadu, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva financí a Vojenské správy bylo zjištěno, že původní náhradní pozemek není ani z části vyloučen z převodu dle § 6 zák. č. 503/2012 Sb. Mezi dalšími informacemi o pozemku je uvedeno, že se původní náhradní pozemek nenachází v zastavěném ani zastavitelném území obce, není určen závaznou částí schválené územní plánovací dokumentace/vydaným územním plánem/vydaným regulačním plánem k realizace zeleně ani veřejně prospěšného opatření, v daném území nebyly dokončeny pozemkové úpravy.

25. Ze Sdělení Stavebního úřadu [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento úřad sdělil Krajskému pozemkovému úřadu pro Ústecký kraj, že původní náhradní pozemek není ani z části vyloučen z převodu dle § 6 zák. č. 503/2012 Sb. a není ani z části určen k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou dopravní infrastruktury ani není tuto stavbou již zastavěn. K uvedenému vyjádření je dále zapsána poznámka, že dosud nebylo vydáno územní rozhodnutí, dle územní plánovací dokumentace je navržena veřejně prospěšná stavba označená jako [Anonymizováno].

26. Z Přílohy k SPU [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že obec [obec] sdělila Krajskému pozemkovému úřadu pro [Anonymizováno] kraj, že původní náhradní pozemek není vyloučen z převodu dle § 6 písm. b) zák. č. 503/2012 Sb., nenachází se v zastavěném ani zastavitelném území obce, není určen k realizaci zeleně ani veřejně prospěšných opatření k tomuto účelu, není dotčen předkupním právem. Ve sloupci k odpovědi, zda je pozemek určen k zastavění stavbou je uvedeno viz příloha, kdy se jedná o výpis z Katastru nemovitosti LV [Anonymizováno], k.ú. [adresa] k původnímu náhradnímu pozemku včetně map a popisu lesních ploch.

27. Z Přehledů nároků a plnění oprávněných osob – [Jméno žalobce A], [Jméno žalobce C], [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že zůstatek dosud neuspokojeného restitučního nároku plynoucího z rozhodnutí č.j. [hodnota] ze dne [datum] činí u [Jméno žalobce A] [částka], u [Jméno žalobce C] [částka], u [jméno FO] [částka].

28. Z Přehledu pozemků nabízených žalovaným ve veřejných nabídkách bylo zjištěno, že žalovaným nabízené pozemky se nacházejí v různých částech České republiky, dne [datum] bylo nabízeno [Anonymizováno] pozemků, z toho 7 překračovalo výměru [Anonymizováno] m2, dne [datum] bylo nabízeno [Anonymizováno] pozemků, všechny ve velmi nízkých výměrách, dne [datum] bylo nabízeno [Anonymizováno] pozemků, všechny ve velmi nízkých výměrách (se dvěma výjimkami [Anonymizováno] m2 a [Anonymizováno] m2), dne [datum] bylo nabízeno [Anonymizováno] pozemků, všechny ve velmi nízkých výměrách, dne [datum] bylo nabízeno [Anonymizováno] pozemků, všechny ve velmi nízkých výměrách, dne [datum] bylo nabízeno [Anonymizováno] pozemků, z toho 2 překračovaly výměru [Anonymizováno] m2, dne [datum] bylo nabízeno [Anonymizováno] pozemků, z toho 2 překračovaly výměru [Anonymizováno] m2.

29. Ze Smlouvy o převodu pozemku č. [spisová značka] ze dne [datum], podacího lístku k [hodnota] ze dne [datum] a Vyrozumění o provedeném vkladu do KN ve věci sp.zn. [hodnota], včetně plných mocí z [datum], [datum] a [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalovaným jako převádějícím a žalobci a [jméno FO] jako nabyvateli, přičemž na každého ze žalobců byl převeden ideální podíl ve výši na pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa] oceněný na částku [částka]. Touto smlouvou se vypořádal restituční nárok každého z žalobců ve výši [částka].

30. Ze Smlouvy o převodu pozemku č. [spisová značka] ze dne [datum] včetně plných mocí z [datum], [datum] a [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalovaným jako převádějícím a žalobci, [jméno FO] a [jméno FO] jako nabyvateli, přičemž na každého ze žalobců byl převeden ideální podíl ve výši [hodnota] na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa] oceněný na částku [částka] a na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa], oceněný na částku [částka]. Touto smlouvou se vypořádal restituční nárok každého z žalobců ve výši [částka] resp. [částka].

31. Ze Smlouvy o převodu pozemku č. [spisová značka] ze dne [datum], Vyrozumění o provedeném vkladu do KN ve věci sp.zn. [hodnota] včetně plných mocí z [datum], [datum] a [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalovaným jako převádějícím a žalobci a [jméno FO] jako nabyvateli, přičemž na každého ze žalobců byl převeden ideální podíl ve výši na pozemku parc. č. [hodnota], v k.ú. [adresa], obec [adresa], oceněný na částku [částka], na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa], oceněný na částku [částka] a na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa], oceněný na částku [částka]. Touto smlouvou se vypořádal restituční nárok každého z žalobců ve výši [částka].

32. Ze Smlouvy o převodu pozemku č. [hodnota] ze dne [datum] včetně plných mocí z [datum], [datum] a [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalovaným jako převádějícím a žalobci a [jméno FO] jako nabyvateli, přičemž na každého ze žalobců byl převeden ideální podíl ve výši na pozemcích v k.ú. [adresa], obec [adresa], a to pozemku parc. č. [hodnota] oceněném na částku [částka], pozemku parc. č. [hodnota] oceněném na částku [částka], pozemku parc. č. [hodnota] oceněném na částku ve výši [částka], pozemku parc. č. [hodnota] oceněném na částku [částka], pozemku parc. č. [hodnota] oceněném na částku ve výši [částka], pozemku parc. č. [hodnota] oceněném na částku [částka], pozemek parc. č. [hodnota] oceněném na částku [částka], pozemku parc. č. [hodnota], oceněném na částku ve výši [částka]. Touto smlouvou se vypořádal restituční nárok každého z žalobců ve výši [částka].

33. Z Přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby [Jméno žalobce A] ze dne [datum] bylo zjištěno, že ke dni [datum] činil dosud neuspokojený nárok na převod náhradního pozemku plynoucí z rozhodnutí č.j. [hodnota] ze dne [datum] této oprávněné osoby částku [částka], zůstatek nároku [částka], přičemž byla provedena blokace ve výši [částka] ([adresa]), blokace ve výši [částka] ([adresa]), blokace ve výši [částka] ([adresa]) a blokace ve výši [částka] ([adresa]).

34. Z Přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že ke dni [datum] činil dosud neuspokojený nárok na převod náhradního pozemku plynoucí z rozhodnutí č.j. [hodnota] ze dne [datum] této oprávněné osoby částku [částka], zůstatek nároku [částka], přičemž byla provedena blokace ve výši [částka] ([adresa]), blokace ve výši [částka] ([adresa]), blokace ve výši [částka] ([adresa]) a blokace ve výši [částka] ([adresa]).

35. Z Přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby [Jméno žalobce C] ze dne [datum] bylo zjištěno, že ke dni [datum] činil dosud neuspokojený nárok na převod náhradního pozemku plynoucí z rozhodnutí č.j. [hodnota] ze dne [datum] této oprávněné osoby částku [částka], zůstatek nároku [částka], přičemž byla provedena blokace ve výši [částka] ([adresa]), blokace ve výši [částka] ([adresa]), blokace ve výši [částka] ([adresa]) a blokace ve výši [částka] ([adresa]).

36. Z Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa] na sever od státní dráhy [adresa]/a potvrzeného Ministerstvem veřejných prací [datum], výřezu z tohoto návrhu k pozemkům dle PK [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] včetně legendy k tomuto návrhu bylo zjištěno, že nevydané pozemky byly v době jejich odnětí určeny k zastavění průmyslovými objekty a stavbou. Pozemek dle PK parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] byl zahrnut do průmyslových ploch. Pozemek dle PK parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] byl v části určen k zastavění průmyslovými objekty a ve zbývající části byl zahrnut do ploch pozemních komunikací.

37. Z Leteckých snímků z roku [Anonymizováno] k pozemkům dle PK parc. č. [hodnota] a [hodnota], oba v k.ú. [adresa] bylo zjištěno, že celá tato oblast je zastavěna průmyslovými budovami.

38. Z Geodetické technické zprávy vyhotovené společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že v této zprávě došlo k identifikaci nevydaných pozemků, přičemž byly identifikovány parcely pozemkového katastru před rokem 1948 v platné mapě katastru nemovitostí, v regulačních plánech a plánových nákresech pro stavební obvody. Do platné mapy katastru nemovitostí byly transformovány parcely pozemkového katastru, poloha parcel byla dále ověřena dalšími zde uvedenými postupy, včetně využití Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa] na sever od státní dráhy [adresa]. Dle příloh této zprávy byly identifikovány nevydané pozemky jako pozemky průmyslové.

39. Ze Znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se jedná o revizní posudek mimo jiné ke znaleckému posudku č. [hodnota] ze dne [datum] vypracovaného znalkyní [jméno FO] (str. 4) za účelem ocenění nevydaných pozemků v souladu s ustanovením § 11a odst. 14 a § 28a zákona č. 229/1991 Sb., podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. ke dni [datum], při zohlednění stavu těchto pozemků k datu jejich přechodu na stát. V tomto posudku byly oceněny nevydané pozemky v celé své výměře jako pozemky stavebního charakteru částkou [částka] za m2 dle ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. v souladu s dobovou územně plánovací dokumentací, tj. pozemek dle PK parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] při výměře [Anonymizováno] m2 v částce [částka] Kčs, pozemek dle PK parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] při výměře [Anonymizováno] m2 v částce [částka] Kčs, celkem na částku [částka] Kčs. Po revizi bylo zjištěno, že ve znaleckému posudku č. [hodnota] ze dne [datum] byla chybně oceněna část pozemku jako orná půda, parcely neměly být rozděleny na stavební a nestavební část, když znalkyně vycházela nesprávně ze stavu, který platil až po dokončení výstavby, nikoli ze stavu ke dni přechodu na stát. Znalkyní označená nestavební část je komunikace, která měla být oceněna jako stavební, což dokládá regulační a zastavovací plán z roku 1937.

40. Z Protokolu z jednání ve věci vedené u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] bylo zjištěno, že v této věci došlo k výslechu zpracovatele znaleckého posudku podaného znaleckou kanceláří [právnická osoba]. [tituly před jménem] [jméno FO], který při výslechu setrval na závěrech znaleckého posudku s tím, že předmětné pozemky byly oceněny jako pozemky stavebního charakteru v celé jejich výměře v souladu s dobovou územně plánovací dokumentací. Uvedl, že rovněž komunikace je třeba posuzovat jako stavební, neboť nelze zastavit celé území, musí tam být také manipulační plochy. Uvedl, že podstatné je, že pozemky byly odejmuty za účelem výstavby, že v okamžiku, kdy došlo k odnětí pozemků, se počítalo s tím, že to bude stavba, což byl i důvod vyvlastnění.

41. Z Rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že Okresní soud v [adresa] ve svém rozhodnutí dovodil nesprávné ocenění nevydaných pozemků, kdy tyto měly být v celé své výměře oceněny jako stavební, neboť v době přechodu na stát měly stavební charakter.

42. Z Rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že Okresní soud v [adresa] ve svém rozhodnutí dovodil nesprávné ocenění nevydaných pozemků, kdy tyto měly být v celé své výměře oceněny jako stavební, neboť v době přechodu na stát měly stavební charakter.

43. Z Usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo zjištěno, že původní žalobce zemřel dne [datum], přičemž dle tohoto usnesení nabyli žalobci jeho nevypořádaný restituční nárok vyplývající z rozhodnutí [hodnota] ze dne [datum] každý v rozsahu 1/3, tj. každý ve výši [částka].

44. Ze Znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] vypracovaného znalkyní [jméno FO] bylo zjištěno, že nevydané pozemky byly tímto znaleckým posudkem oceněny částkou v celkové výši [částka], přičemž pozemek dle PK parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] byl v celé své výměře oceněn jako pozemek stavební částkou [částka] za m2 dle ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., při výměře [Anonymizováno] m2 v částce [částka], pozemek dle PK parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] byl v části oceněn jako pozemek stavební částkou [částka] za m2 dle ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., při výměře [Anonymizováno] m2 v částce [částka], a ve zbylé části byl pozemek dle PK parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] oceněn jako pozemek určený k zemědělskému obhospodařování částkou [částka] za m2 dle ustanovení § 14 odst. 3 vyhlášky č. 182/1988 Sb., při výměře [Anonymizováno] m2 v částce [částka].

45. Z provedených důkazů: Nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp.zn. III.ÚS [Anonymizováno], Rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], č.j. [spisová značka], Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], č.j. [spisová značka], Rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], Potvrzení o provedení platby ze dne [datum], Rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], Rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j [spisová značka], Rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], Rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], Geometrického plánu č. [hodnota] ověřeného dne [datum], Rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], č.j. [spisová značka] soud neučinil žádná skutková zjištění.

46. Soud neprovedl důkaz navržený žalovaným, a to dotazem na realitní kanceláře, zda v lokalitě [adresa] neexistuje obdobný pozemek o výměře [Anonymizováno] m2 za tak nízkou cenou, neboť na provedení tohoto důkazu žalovaný netrval.

47. Soud dále pro nadbytečnost zamítl návrh žalovaného na provedení dokazování místním šetřením.

48. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: K přechodu nevydaných pozemků na stát došlo na základě výměru [právnická osoba] ze dne [datum], zn. [hodnota], podle zákona č. 46/48 Sb., o nové pozemkové reformě. Nevydané pozemky byly v celé své výměře odejmuty za účelem výstavby, přičemž v době vyvlastnění byly určeny k zástavbě průmyslovými objekty a stavbě dopravní infrastruktury (dle návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa] na sever od státní dráhy [adresa]/a potvrzeného dne [datum]). [jméno FO], narozený [datum], jako oprávněná osoba, uplatnil nárok na vydání podílu o velikosti 1/6 na nevydaných pozemcích po původním spoluvlastníkovi těchto nevydaných pozemků [jméno FO], zemřelém [datum], a to v zákonné lhůtě do [datum]. Původní žalobce byl na základě dědické dohody schválené usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], dědicem [jméno FO], narozeného [datum], zemřelého [datum]. Původnímu žalobci byla na základě rozhodnutím [právnická osoba], [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [hodnota] přiznána náhrada za podíl o velikosti id. 1/6 na nevydaných pozemcích, které nebylo možné pro překážku zastavěnosti vydat. Původní žalobce zemřel dne [datum]. Jeho restituční nárok přešel na žalobce, a to na každého v rozsahu 1/3. Žalobci jsou oprávněnými osobami z rozhodnutí [hodnota] ze dne [datum]. Předmětný restituční nárok byl u žalovaného uplatněn v roce 1992, žalovaný o nároku rozhodl v roce 2014, tedy přibližně po 22 letech od uplatnění nároku. Nevydané pozemky z rozhodnutí [hodnota] ze dne [datum] byly oceněny znaleckým posudkem č. [hodnota] ze dne [datum] částkou v celkové výši [částka], přičemž pozemek dle PK parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] byl v celé své výměře oceněn jako pozemek stavební částkou [částka] za m2 dle ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., při výměře [Anonymizováno] m2 v částce [částka], pozemek dle PK parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] byl v části oceněn jako pozemek stavební částkou [částka] za m2 dle ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., při výměře [Anonymizováno] m2 v částce [částka], a ve zbylé části byl pozemek dle PK parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] oceněn jako pozemek určený k zemědělskému obhospodařování částkou [částka] za m2 dle ustanovení § 14 odst. 3 vyhlášky č. 182/1988 Sb., při výměře [Anonymizováno] m2 v částce [částka]; restituční nárok žalobců vyplývající z rozhodnutí [hodnota] byl tímto znaleckým posudkem oceněn v částce [částka]. Nevydané pozemky z rozhodnutí [hodnota] ze dne [datum] byly oceněny znaleckým posudkem č. [hodnota] ze dne [datum] v celé své výměře jako pozemky stavební částkou [částka] za m2 dle ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., celkem částkou [částka]; restituční nárok žalobců vyplývající z rozhodnutí [hodnota] byl tímto znaleckým posudkem oceněn částkou ve výši [částka]. Výše restitučních nároků žalobců plynoucích z rozhodnutí [hodnota] činí částku v celkové výši [částka]. Dosud došlo pouze k částečnému uspokojení nároku žalobců, celkový dosud neuspokojený nárok žalobců činí [částka], resp. výše nároku každého z žalobců činí [částka]. Původní žalobce se účastnil veřejných nabídek pozemků, podával žádosti, od přiznání nároku v září 2014 do podání žaloby v této věci podal 81 platných přihlášek do veřejných nabídek pozemků, resp. k 81 nabízeným pozemkům. Veřejných nabídek se původní žalobce účastnil i po podání žaloby v této věci. Žalobci (původní žalobce) uplatnili v předmětném řízení nárok na převod náhradního pozemku oceněného na částku [částka]. Původní náhradní pozemek je ve vlastnictví České republiky, přičemž žalovaný je oprávněn s tím hospodařit. Původní náhradní pozemek nebyl nabízen ve veřejných nabídkách žalovaného. Žalovaný sdělil, že o původní náhradní pozemek má zájem a zažádáno státní podnik Lesy ČR s tím, že bude přednostně řešen převod na tuto státní organizaci, což je důvodem, proč nelze původní náhradní pozemek zařadit do veřejné nabídky pro oprávněné osoby. V katastru nemovitostí je u původního náhradního pozemku uvedena výměra [Anonymizováno] m2, druh pozemku trvalý travní porost, způsob ochrany zemědělský půdní fond, není evidováno žádné omezení vlastnického práva. Žalovaný prověřoval původní náhradní pozemek, přičemž bylo ke dni [datum] po vyjádření dotčených institucí zjištěno, že původní náhradní pozemek není ani z části vyloučen z převodu dle § 6 zák. č. 503/2012 Sb. Původní náhradní pozemek se nenachází v zastavěném ani zastavitelném území obce, není určen závaznou částí schválené územní plánovací dokumentace/vydaným územním plánem/vydaným regulačním plánem k realizace zeleně ani veřejně prospěšného opatření, v daném území nebyly dokončeny pozemkové úpravy. Stavební úřad [adresa] dne [datum] sdělil, že dosud nebylo vydáno územní rozhodnutí, dle územní plánovací dokumentace je na původním náhradním pozemku navržena veřejně prospěšná stavba označená jako [Anonymizováno]. Z územního plánu [adresa] ze dne [datum] včetně mapové části plyne, že na horní hranici původního náhradního pozemku se vyskytuje plocha v územním plánu označená jako [Anonymizováno] – [Anonymizováno], kdy tato se nachází na hranici původního náhradního pozemku a částečně do něj na okraji zasahuje, a to v nepatrné části. [právnická osoba] hranici původního náhradního pozemku se vyskytuje část v územním plánu označená jako [Anonymizováno] – [Anonymizováno], který zasahuje do původního náhradního pozemku a má být na něm umístěna. Na dolní hranici původního náhradního pozemku se vyskytuje plocha v územním plánu označená jako [Anonymizováno] – [Anonymizováno] – [Anonymizováno], kdy tato se nachází na hranici původního náhradního pozemku a částečně do něj na okraji zasahuje, a to v nepatrném rozsahu, přičemž se jedná o vymezení ploch koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití s uvedením podmínek pro prověření a poznámkou, že propojení areálů [Anonymizováno] – [Anonymizováno] je závislé na zřízení hraničních přechodů a rovněž na tom, že budou dokončeny investice sjezdových areálů [adresa] – [Anonymizováno] a [Anonymizováno] – [adresa]. Geometrickým plánem č. [hodnota] ověřeným dne [datum] došlo k rozdělení původního náhradního pozemku o výměře [Anonymizováno] m2, kdy vznikl náhradní pozemek o výměře [Anonymizováno] m2, a to oddělením pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 od původního náhradního pozemku o výměře [Anonymizováno] m2, přičemž byla oddělena část pozemku, na níž byla plánována výstavba trafostanice. Náhradní pozemek byl oceněn na částku [částka].

49. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“) oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

50. Podle § 4 odst. 2 zákona o půdě zemřela-li osoba, jejíž nemovitost přešla v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6, před uplynutím lhůty uvedené v § 13, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, fyzické osoby v tomto pořadí: a) dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví, b) dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu; to neplatí, jestliže dědici podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva; byl-li dědic závětí ustanoven jen k určité části nemovitosti, na kterou se vztahuje povinnost vydání, je oprávněn pouze k této části nemovitosti, c) děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 13, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti, d) rodiče osoby uvedené v odstavci 1, e) sourozenci osoby uvedené v odstavci 1, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti a jeho manžel.

51. Podle § 4 odst. 4 zákona o půdě v případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na dědice.

52. Podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o půdě oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku odnětí bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě.

53. Podle § 6 odst. 2 zákona o půdě obdobně se postupuje i v případech, kdy fyzickým osobám vznikl nárok na vynětí zemědělského majetku z konfiskace podle zvláštních předpisů. Za osoby, kterým vznikl nárok na vynětí zemědělského majetku z konfiskace podle zvláštních předpisů, je třeba považovat pro účely tohoto zákona i státní občany České a Slovenské Federativní Republiky, kterým byl konfiskován zemědělský majetek a nebyly odsouzeny podle zvláštních předpisů. Pokud tento majetek byl už před rozhodným obdobím přidělen v rámci předpisů o pozemkových reformách, řeší se nárok oprávněných osob podle § 12.

54. Podle § 11 odst. 1 zákona o půdě pozemky nelze vydat v případě, že a) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8, b) na pozemku bylo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízeno veřejné nebo neveřejné pohřebiště, c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení, d) na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976, e) na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976, f) nelze-li provést identifikaci parcel z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu č. 12/1945 Sb., dekretu č. 28/1945 Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb.

55. Podle § 11 odst. 2 zákona o půdě v případech uvedených v odstavci 1 může být oprávněné osobě na její žádost převeden lesní pozemek přiměřené výměry a kvality, to vše v cenách ke dni 24. června 1991 a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.

56. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

57. Podle § 11a odst. 2 zákona o půdě pozemkový úřad nezahrne do veřejné nabídky pozemek, jehož převodu brání zákonná překážka, nebo pozemek, ke kterému uplatnila třetí osoba právo na převod podle zvláštního právního předpisu.

58. Podle § 11a odst. 14 zákona o půdě cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.

59. Podle § 16 odst. 1 zákona o půdě za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8). Náhradu poskytne pozemkový úřad do tří let po převzetí písemné výzvy a) oprávněné osobě nebo jejímu dědici, nebo b) osobě, na kterou se vztahuje lhůta pro převod jiného pozemku podle § 13 odst. 6 tohoto zákona; výzva této osoby musí být doručena pozemkovému úřadu nejpozději do 6 měsíců od uplynutí lhůty pro převod pozemku, jinak právo na peněžitou náhradu zanikne.

60. Podle § 16 odst. 2 zákona o půdě ostatní náhrady podle § 14 a 15 poskytne právnická osoba (právní nástupce), která věc drží nebo ji držela v době zániku nemovitosti anebo ji převedla na osobu, která nemovitost podle tohoto zákona nevydává. Pokud oprávněná osoba odkoupila od státu či právnické osoby nemovitost před účinností zákona, má nárok vůči této osobě na náhrady dle § 14 a 15 ve výši ceny v okamžiku přechodu na stát.

61. Podle § 16 odst. 3 zákona o půdě oprávněná osoba vyzve k vydání náhrady nejpozději ve lhůtách uvedených v § 13. Závisí-li právo na náhradu na rozhodnutí pozemkového úřadu nebo soudu, končí tato lhůta uplynutím šesti měsíců ode dne právní moci rozhodnutí.

62. Podle § 16 odst. 4 zákona o půdě náhrada se poskytne oprávněné osobě do šesti měsíců ode dne doručení výzvy. Náhrada spočívá ve věcech, které osoba povinná k poskytnutí náhrady vlastní nebo k nimž měla právo hospodaření ke dni 24. června 1991, popřípadě v podílu na jmění této osoby, a to až do výše hodnoty původních nemovitostí a trvalých porostů, nedohodnou-li se účastníci jinak.

63. Podle § 16 odst. 5 zákona o půdě způsob náhrady musí být dohodnut do 60 dnů od podání písemné výzvy oprávněnou osobou, nebyl-li nárok uspokojen dříve. Se souhlasem oprávněné osoby je možno závazky vůči ní vypořádat i po tomto termínu.

64. Podle § 16 odst. 6 zákona o půdě nedojde-li k dohodě o způsobu náhrady podle odstavce 5, rozhodne o způsobu náhrady na návrh soud.

65. Podle § 28a zákona o půdě, pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

66. Podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách pozemků a úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků (dále jen „vyhláška 182/1988“), cena za 1 m2 nebo jeho části určeného pro stavbu nebo ke zřízení zahrady a nebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, nejde-li o pozemek oceňovaný podle odstavce 2, činí: 250,- Kčs v hlavním městě Praze, …Cena se upraví podle přílohy č. [hodnota].

67. Podle § 14 odst. 3 vyhlášky 182/1988 cena pozemku zapsaného v evidenci nemovitostí jako orná půda, ovocný sad, vinice nebo chmelnice se určí podle sazeb uvedených v příloze č. [hodnota].

68. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SPÚ“) podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků 1. převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2, 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo 4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování, c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav, d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu, e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech, f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu, g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b).

69. Podle § 6 odst. 2 zákona o SPÚ na žádost Státního pozemkového úřadu sdělí příslušný správní úřad písemně do 30 dnů, zdali pozemky, které mají být převedeny podle tohoto zákona, nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny. Při převodu zastavěných pozemků se sdělení v případech podle odstavce 1 písm. c), e) a f) nevyžaduje.

70. Podle § 6 odst. 3 zákona o SPÚ zemědělské pozemky uvedené v odstavci 1 lze podle tohoto zákona převádět, pominou-li důvody, které brání převodu nebo není-li převodci doručeno ve lhůtě stanovené podle odstavce 2 sdělení příslušného orgánu, s výjimkou případů podle odstavce 1 písm. a) a f).

71. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

72. Původnímu žalobci byla na základě rozhodnutí [právnická osoba], [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [hodnota] přiznána náhrada za podíl o velikosti id. 1/6 na nevydaných pozemcích, které nebylo možné pro překážku zastavěnosti ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě vydat. Namísto nevydaných pozemků měl být oprávněným osobám poskytnut jiný pozemek, popř. finanční náhrada, a to na základě výzvy oprávněných osob k vydání náhrady.

73. V dané věci nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalobci disponují restitučním nárokem z rozhodnutí [hodnota] ze dne [datum], a že předchůdcům žalobců nebyly vydány nevydané pozemky, které přešly na stát na základě výměru [právnická osoba] ze dne [datum], zn. [hodnota]. Spornou mezi účastníky však byla povaha nevydaných pozemků a od ní se odvíjející výše restitučního nároku žalobců, dále možnost žalující strany domáhat se převodu konkrétního náhradního pozemku mimo veřejnou nabídku, a dále vhodnost náhradního pozemku k vydání.

74. Z provedeného dokazování vyplynulo, že nevydané pozemky byly v celé své výměře k datu jejich přechodu na stát určeny k zastavění, proto měly být oceněny v souladu s ustanovením § 11a odst. 14 a § 28a zákona č. 229/1991 Sb., podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. ke dni [datum] v celé své výměře jako pozemky stavebního charakteru částkou [částka] za m2 dle ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., a to pozemek dle PK parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] při výměře [Anonymizováno] m2 v částce [částka] Kčs, pozemek dle PK parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] při výměře [Anonymizováno] m2 v částce [částka] Kčs, celkem na částku [částka] Kčs. Celkový nárok žalobců tak činil [částka], nikoli [částka], jak byl původně chybně oceněn. Vzhledem k tomu, že do rozhodnutí soudu v této věci došlo k uspokojení restitučního nároku žalobců pouze ve výši [částka], činí dosud neuspokojená výše nároku žalobců celkem [částka], každého z nich [částka].

75. Restituční nárok žalobců a jejich právních předchůdců nebyl ani po 32 letech od jeho uplatnění uspokojen, a to přesto, že se žalobci aktivně účastnili veřejných nabídek. O samotném nároku žalobců bylo rozhodnuto až po 22 letech, kdy už toto samotné lze považovat za liknavý postup žalovaného. Nadto tímto postupem došlo k znevýhodnění žalobců oproti ostatním restituentům, kteří se mohli veřejných nabídek účastnit dříve, delší dobu a žádat o převod pozemků z širší veřejné nabídky, a tím k jejich diskriminaci. Liknavost v postupu žalovaného lze spatřovat rovněž v nesprávném ocenění nevydaných pozemků, čímž žalovaný znemožňoval žalobcům uspokojení jejich nároku v plné výši. Vzhledem k tomu, že při uspokojování restitučního nároku žalobců postupoval žalovaný liknavě a diskriminačně, jsou žalobci v souladu s judikaturou oprávněni uplatnit nárok na převod konkrétního pozemku i mimo rámec veřejných nabídek pozemků dle § 11a zákona o půdě (srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp.zn. 31 Cdo 3767/2009, nález Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. III. ÚS 495/02, nález Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. III. ÚS 495/05). K tomuto soud pro úplnost uvádí, že z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobci, resp. původní žalobce, vedli a vedou další náhradové restituční spory, které jsou založeny na shodném skutkovém stavu, s výjimkou konkrétních náhradních pozemků, jejichž vydání se domáhají, přičemž nárok žalobců, případně jiných oprávněných ze stejného rozhodnutí, včetně jeho výše byl opakovaně shledán důvodným (viz výše), přičemž zdejší soud neshledal důvod, proč by se měl od těchto závěrů odchýlit.

76. Soud se dále zabýval vhodností náhradního pozemku. Dle judikatury Nejvyššího soudu je pozemek k vydání jako náhradní vhodný tehdy, pokud by nebýt liknavého postupu žalovaného byl zařaditelný do veřejné nabídky (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5368/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4400/2015), neměl by být zatížen právy třetích osob (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1568/2011), jeho převod by neměl být zákonem zapovězen (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2011, sp.zn. 28 Cdo 99/2010), měl by být způsobilý k zemědělskému obhospodařování (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. 28 Cdo 592/2013) a neměl by existovat reálný předpoklad vzniku jiných problémů při hospodaření s pozemkem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2462/2014).

77. Z provedeného dokazování byla zjištěna vhodnost náhradního pozemku k danému účelu. Náhradní pozemek je ve vlastnictví státu, s nímž je příslušný hospodařit žalovaný, a je zařaditelný do veřejné nabídky. Převodu náhradního pozemku nebrání žádná zákonná překážka (§11 odst.1 zákona o půdě, § 6 odst. 1 zákona o SPÚ), ani k němu neuplatnila třetí osoba právo na převod podle zvláštního právního předpisu. Žádná překážka nebyla zjištěna ani z vyjádření jednotlivých dotčených institucí ani ze zjištění učiněných žalovaným. Náhradní pozemek lze obhospodařovat, při hospodaření s tímto pozemkem nevzniknou jiné problémy při hospodaření. Náhradní pozemek je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost, v současné době je zalesněný, náhradní pozemek není zastavěný. Tvrzený uplatněný nárok státním podnikem Lesy ČR na převod původního náhradního pozemku nebyl nijak doložen, když z pouhého tvrzení žalovaného tuto skutečnost nelze mít za prokázanou. Nadto by se ani nejednalo o překážku převoditelnosti náhradního pozemku, když restituční nároky jsou v tomto ohledu přednostní. Plánovaná výstavba trafostanice byla vyřešena vyčleněním dotčené části pozemku z původního náhradního pozemku, přičemž vydání náhradního pozemku vymezeného geometrickým plánem, kterým došlo k dělení pozemku, je v souladu s judikaturou možné (srov. např. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 12. 10. 2021, sp. zn. Pl. ÚS-st. 54/21). Plánovaná komunikace není dosud realizována, nadto zasahuje do náhradního pozemku na jeho hranici a pouze v nepatrném rozsahu, což nezpůsobuje překážku jeho zemědělskému obhospodařování, a to jak v současné době, tak ani v budoucnosti. Překážkou není ani v územním plánu plánovaná plocha rekreace – sjezdovka, která je pouze hypotetická a podmíněná, kdy není jisté, zda bude realizována, přičemž ani existence sjezdovky nebrání zemědělskému obhospodařování, když jsou tyto činnosti slučitelné, vykonávané v různých ročních obdobích (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5144/2017).

78. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal, že žalobci jsou nositeli restitučního nároku na převod náhradních pozemků podle zákona o půdě, jež dosud nebyl v plném rozsahu uspokojen v důsledku liknavého postupu žalovaného, přičemž výše restitučního nároku postačuje k převodu náhradního pozemku, který je vhodným pozemkem k náhradní naturální restituci, a proto žalobě vyhověl.

79. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, právo na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (žaloba ze dne [datum]), z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (vyjádření k odvolání ze dne [datum]), z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (konané dne [datum]), z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (přípis ze dne [datum]), z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (konané dne [datum]), z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (přípis ze dne [datum]), z částky [částka] ([právnická osoba] 700 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (konané dne [datum], v délce 2 hodiny 15 min), z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (podání ze dne [datum]), z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (konané dne [datum]), z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (podání ze dne [datum]), z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (konané dne [datum]), z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (vyjádření k odvolání ze dne [datum]), z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (konané dne [datum]), z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (návrh ze dne [datum]), z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (vyjádření k odvolání ze dne [datum]), z částky [částka] ([částka] Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (konané dne [datum], v délce 2 hodiny 23 minut), z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (vyjádření ze dne [datum]), z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (vyjádření ze dne [datum]) a z částky [částka] ([právnická osoba] 700 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (konané dne [datum], v délce 2 hodiny a [právnická osoba]) včetně třiadvaceti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 199 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5.1 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 199 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6.4 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 199 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6.4 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 199 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6.4 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 199 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6.4 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 199 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6.4 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 188 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 11.4 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 188 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5.7 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit zástupci žalobců.

80. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení