17 C 96/2023 - 66

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] proti žalované: [Anonymizováno] zastoupená advokátkou [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o 113 632,01 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 110 032,01 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 110 032,01 Kč od [datum] do zaplacení a dále částku 3 600 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 46 962,35 Kč, k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení státu spočívajících ve svědečném České republice – Okresnímu soudu v Mělníku částku, jejíž výše bude stanovena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci takovéhoto usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobou, soudu doručenou dne [datum], se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 110 032,01 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení jako dlužné kupní ceny za dodané zboží a současně nárokoval dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náklady spojené s uplatněním pohledávky, zde v souhrnné výši 3 600 Kč. Tvrdil, že účastníci spolu uzavřeli ústní kupní smlouvu, jejímž předmětem byly balíčky [Anonymizováno] a materiál na balíčky jako jsou [Anonymizováno] na balíčky. Žalobce předmět koupě vyrobil, příp. získal od svých dodavatelů a následně dodal žalované. Na základě toho vystavil žalobce žalované tři faktury, a to č. [hodnota] na částku 11 495,49 Kč, která byla splatná dne [datum], jíž vyfakturoval 144 ks balíčků [Anonymizováno] a 576 ks balíčků [Anonymizováno], které byly žalované doručeny dne [datum] oproti podpisu dodacího listu č. [hodnota]. Dále fakturu č. [hodnota] na částku 39 177,07 Kč, která byla splatná dne [datum], jíž bylo vyfakturováno 2 448 ks balíčků [Anonymizováno], které byly žalované doručeny dne [datum] oproti podpisu dodacího listu č. [hodnota] a konečně fakturu č. [hodnota] na částku 59 359,45 Kč, která byla splatná dne [datum], jíž bylo vyfakturováno 1 222 ks [Anonymizováno], 2 021 ks [Anonymizováno] [Anonymizováno], 11 000 ks [Anonymizováno] a 8 200 ks [Anonymizováno], které byly žalované dodány dne [datum] oproti podpisu dodacího listu č. [hodnota]. Celkově bylo žalované dodáno zboží v hodnotě 110 032,01 Kč, za které nezaplatila. Ceny za jednotlivé položky byly sjednány již v minulosti a účtovány na základě obchodní zvyklosti, když balíčky pro export do [Anonymizováno] žalobce pro žalovanou balil již několik let a předchozí faktury vystavené žalobcem žalovaná bez problémů hradila. Obchodní vztah mezi žalobcem a žalovanou trval delší dobu, vznikl tak obyčej, na základě, kterého lze výše uvedené částky žalovat bez ohledu na skutečnost, že nedošlo k písemné formě uzavření obchodního vztahu. Žalovaná však nepostupovala v souladu se zásadami poctivého obchodního styku, když výše uvedené faktury žalobci neproplatila. Žalobce se snažil se žalovanou celou věc řešit smírnou cestou, a proto jí dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce zaslal předžalobní výzvu. Žalovaná však na tuto výzvu nikterak nereagovala.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a namítala, že pohledávka, jejíhož zaplacení se žalobce domáhá, zanikla započtením jejích tří pohledávek, které vůči žalobci z titulu bezdůvodného obohacení eviduje. Jedná se 1) o pohledávku vyplývající z dobropisu vystaveného žalobcem č. [hodnota] dne [datum] se splatností dne [datum] na 65 340 Kč, který nese název „opravný daňový doklad“ a byl zaslán žalované. Opravný daňový doklad byl vystaven v návaznosti na předchozí objednávku zboží ze strany žalované, na základě níž žalobce vystavil dne [datum] fakturu č. [hodnota] na celkovou částku 163 350 Kč, kterou žalovaná žalobci dne [datum] zaplatila. Vzhledem k tomu, že zboží v rozsahu položky „[Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno] [jméno FO] 75 ml“ nebylo žalobcem žalované nikdy dodáno, byl žalobcem vystaven shora uvedený opravný daňový doklad č. [hodnota] na částku 65 340 Kč, která odpovídá ceně nedodaného zboží, tak jak je uvedena na původní faktuře č. [hodnota]. Žalobce sice na jím vystaveném opravném daňovém dokladu č. [tel. číslo] neuvedl u částky 65 340 Kč záporné znaménko, nicméně potvrdil, že tato faktura je mínusová a jako jí minusovou tuto položku uváděl též ve své inventarizaci pohledávek a závazků. Další pohledávku představuje 2) pohledávka vyplývající z faktury – dobropisu č. [hodnota] na částku -16 935,77 Kč, který žalobce vystavil proto, že žalované nebylo dodáno veškeré objednané zboží, za něž ovšem žalovaná zaplatila zálohu dle zálohové faktury č. [hodnota] ze dne [datum] v celkové částce 332 255,72 Kč. O tom, že záloha byla žalobci řádně zaplacena, svědčí žalobcem následně vystavený daňový doklad č. [hodnota] z [datum]. Ohledně nedodané části zboží proto vystavil žalobce žalované uvedený dobropis (fakturu na mínusovou částku), na základě něhož měl žalobce žalované částku 16 935,77 Kč zaplatit. Naposledy pak žalovaná eviduje vůči žalobci 3) pohledávku ve výši 66 550 Kč, která představuje ze strany žalované dne [datum] zálohově, na základě zálohové faktury žalobce č. [tel. číslo] ze dne [datum], uhrazenou cenu objednaného zboží (konkrétně šlo o [Anonymizováno] [Anonymizováno] červená v počtu 50 tisíc kusů a [Anonymizováno] [Anonymizováno] bílá v počtu 50 tisíc kusů), které měl žalobce žalované dodat. Po úhradě této zálohové faktury vystavil žalobce dne [datum] daňový doklad č. [tel. číslo] a č. [hodnota]. Vzhledem k tomu, že žalobce žalované takto předem zaplacené zboží nikdy nedodal, žalovaná objednávku zboží stornovala a vyzval žalobce k vrácení uvedené částky, to však žalobce neučinil. Dopisem ze dne [datum] pak žalovaná započetla výše uvedené pohledávky v celkové výši 148 825,77 Kč proti pohledávkám žalobce v celkové výši 128 182,01 Kč, kdy mezi těmito pohledávkami byly i pohledávky žalobce, jejichž zaplacení se domáhal žalobou ze dne [datum], konkrétně pohledávky na zaplacení faktur č. [hodnota] na 11 495,49 Kč, č. [hodnota] na 39 177,07 Kč a č. [hodnota] na 59 359,45 Kč.

3. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů předložených účastníky, ze svědeckých výpovědí, jakož i ze shodných tvrzení účastníků (srov. § 120 odst. 3 o. s. ř.; zde soud poznamenává, že skutková tvrzení nevyžadují důkazu nejen tehdy, pokud i druhá strana sporu výslovně tvrdí totéž, nýbrž i za situace, že tvrzení zůstane protistranou nepopřeno), dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Žalobce je fyzická osoba – podnikatel s oborem činnosti mimo jiné zprostředkování obchodu a služeb /viz výpis z živnostenského rejstříku na č. l. 5/. Ve věci nebylo sporu o tom, že [tituly před jménem] [jméno FO], otec žalobce, byl oprávněn právně jednat a jednal jeho jménem. Žalovaná je obchodní společností, jejímž předmětem činnosti je mimo jiné výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona /viz výpis z OR na č. l. 6 spisu/.

5. Mezi účastníky zůstalo mimo spor, že žalobce na základě objednávky žalované této dne [datum] dodal 144 ks balíčků [Anonymizováno] a 576 ks balíčků [Anonymizováno], které vyfakturoval fakturou č. [hodnota] v částce 11 495,49 Kč se splatností [datum], dále že dne [datum] žalované dodal 2 448 ks balíčků [Anonymizováno], které vyfakturoval fakturou č. [hodnota] v částce 39 177,07 Kč se splatností ke dni [datum] a konečně že dne [datum] žalované dodal 1 222 ks [Anonymizováno], 2 021 ks [Anonymizováno], 11 000 ks [Anonymizováno] a 8 200 ks [Anonymizováno], které vyfakturoval fakturou č. [hodnota] na částku 59 359,45 Kč se splatností ke dni [datum] /viz shodně také dodací list č. č. [hodnota] na č.l. 7 spisu, fakturu č. [hodnota] na č.l. 8 spisu, dodací list č. [hodnota] na č.l. 9 spisu, a fakturu č. [hodnota] a č. [hodnota] na č.l. 10-11 spisu/. Sporným nebylo dále ani to, že žalovaná cenu tohoto dodaného zboží dosud nezaplatila.

6. Žalovaná u žalobce objednala mimo jiné i zboží [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO] [jméno FO] 75ml v počtu 100 000 ks. Toto a další zboží vyfakturoval žalobce žalované fakturou č. [hodnota] v částce 163 350 Kč se splatností ke dni [datum] /nesporná tvrzení účastníků, faktura na č.l. 31 spisu/. Žalovaná dne [datum] vyfakturovanou částku na účet žalobce uhradila /viz výpis z účtu na č.l. 31 p.v./. Žalobce vystavil dne [datum] opravný daňový doklad č. [tel. číslo], se splatností ke dni [datum], v němž jako důvod opravy uvedl [Anonymizováno] [jméno FO] [jméno FO] 75ml 100 000 ks v ceně celkem 65 340 Kč. K dotazu účetní žalované na to, zda má být uvedený opravný daňový doklad s mínusem a peníze by měly být žalované vráceny, bylo potvrzeno, že faktura č. [tel. číslo] je mínusová /opravný daňový doklad č. [tel. číslo] na č.l. 32, e-mailová komunikace na č.l. 32 p.v./.

7. Žalovaná u žalobce objednala zboží [Anonymizováno] 500 ml, [Anonymizováno] 250 ml, [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] 500 ml v celkovém množství 206 410 ks. V návaznosti na to vystavil žalobce zálohovou fakturu č. [tel. číslo] se splatností [datum] na částku 332 255,72 Kč a následně dne [datum] na to daňový doklad č. [tel. číslo] k této zálohové faktuře znějící na shodnou částku s popisem shodného zboží. Dne [datum] vystavil žalobce fakturu č. [hodnota] se splatností ke dni [datum], a to na mínusovou částku 16 935,77 Kč, fakturu označil jako zúčtovací fakturu k faktuře [Anonymizováno] a vyjma zboží uvedeného již v daňovém dokladu č. [tel. číslo] v ní uvedl i zboží další, celkově však pouze v počtu 162 410 ks /viz zálohová faktura č. [tel. číslo] na č.l. 29, daňový doklad č. [tel. číslo] na č.l. 29 p.v. spisu, faktura č. [hodnota] na č.l. 30 spisu/.

8. Žalovaná objednala u žalobce [datum] zboží v podobě 50 000 ks [Anonymizováno] červená a 50 000 ks [Anonymizováno] bílá na [Anonymizováno] /viz e-mail na č.l. 41 p. v./. V návaznosti na to vystavil žalobce žalované dne [datum] zálohovou fakturu č. [tel. číslo] na částku 66 550 Kč se splatností ke dni [datum]. Žalovaná zálohovou fakturu dne [datum] uhradila, načež žalobce vystavil k této zálohové faktuře dne [datum] daňový doklad č. [tel. číslo] na shodnou částku se shodným popisem zboží a následně žalobce vystavil dne [datum] ještě fakturu č. [hodnota] s popisem shodného zboží a s odkazem na daňový doklad č. [tel. číslo] vyfakturoval k úhradě částku 0,00 Kč /viz zálohová faktura č. [tel. číslo] na č.l. 27, výpis z účtu žalované na č.l. 27 p. v. spisu a daňový doklad č. [tel. číslo] na č.l. 28 spisu a faktura č. [hodnota] na č.l. 28 p. v. spisu/. V e-mailu ze dne [datum] adresovaném žalobci shrnul zaměstnanec žalované, svědek [tituly před jménem] [jméno FO] (dále jen „svědek [jméno FO]“) otevřené záležitosti, které je třeba do [datum] vyřešit a mimo jiné uvádí i to, že ze strany žalované byla uhrazena faktura č. [hodnota] za [Anonymizováno], které nebyly stále dodané a žádá o jejich dodání do [datum], jinak bude vystaven zápočet /viz e-mail na č.l. 42 spisu/. V případě tohoto zboží nebylo sporu o tom, že se mělo jednat o dodávku obalového materiálu z [Anonymizováno], přičemž dodávka zboží z [Anonymizováno] v době před [Anonymizováno] trvala dle svědků [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] (dále jen „svědek [jméno FO]“), v době podání svědecké výpovědi již bývalého zaměstnance žalované, zhruba do tří měsíců od zaplacení zálohové faktury. Podle svědka [jméno FO] se v době Covidu lhůty dodávek z [Anonymizováno] prodloužily na 6 - 9 měsíců, běžně trvaly kolem 6 měsíců, v jejichž délce se pohybovaly dodávky od ostatních dodavatelů. Svědek si vybavil, že se v roce [Anonymizováno] se objednávalo velké množství zboží z [Anonymizováno], za které se zaplatila záloha, a nejdříve bylo přislíbeno, že zboží bude dodáno v prvním kvartálu roku [Anonymizováno] a když nebylo přes výzvy dodáno ani do konce třetího kvartálu, resp. ani na konci roku [Anonymizováno], přistoupilo se ke stornu a žalovaná požádala o vrácení zaplacených záloh /viz výpověď svědka [jméno FO] na č.l. 49 -50 spisu/. I podle svědka [jméno FO] byly sice dodací lhůty v době Covidu mnohem delší, ale neznamenalo to, že by dodávka byla nereálná, s vyššími náklady, neboť doprava byla mnohem dražší, se realizovat dala. V daném případě však objednané zboží nebylo přes opakované urgence dodáno /viz výpověď svědka [jméno FO] na č.l. 50-51 spisu/. Podle svědků byl vztah mezi účastníky na počátku velmi intenzivní a občas se stávalo, že ne vždy, ať již jakéhokoli důvodu, bylo dodáno veškeré objednané a zálohově uhrazené zboží. To bylo řešeno vystavováním dobropisů, které, jak uvedl svědek [jméno FO], byly zpočátku ze strany žalovaného i hrazeny, dle svědka [jméno FO] se jednalo především o snahu dobropisované částky prozápočtovat například ponížením fakturace u jiných dodávek. V poslední fázi, kdy vznikaly pohledávky jak na straně žalobce, tak na straně žalované, a to z titulu nedodaného zboží, což se týkalo dodávek zboží z [Anonymizováno], se však snahy o vzájemný zápočet nesetkávaly u žalobce s pochopením. Žalobce byl opakovaně na četných osobních jednáních žalobce, resp. [tituly před jménem] [adresa] a žalované nebo i telefonicky vyzýván k dodání zboží nebo po stornu objednávky k zaplacení zálohových plateb nebo vypořádání dobropisů /viz výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO] na č.l. 49 p. v. - 51 spisu/.

9. Korespondencí ze dne [datum] provedla žalovaná vůči pohledávkám žalobce v částce 128 182,01 Kč jednostranný zápočet svých pohledávek, mimo jiné i pohledávky vyúčtované dobropisem č. [hodnota] ze dne [datum] splatným dne [datum] na částku 65 340 Kč, pohledávky vyúčtované fakturou č. [hodnota] ze dne [datum] splatnou dne [datum] na částku 16 935,77 Kč a pohledávky v částce 66 550 Kč vyplývající z dne [datum] provedené úhrady zálohové faktury č. [tel. číslo] za zboží, které žalovaná neobdržela a současně vyzvala žalobce k zaplacení částky 20 643,67 Kč, která v důsledku zápočtu nezanikla, a to do [datum]. Tato korespondence byla do datové schránky žalobce dodána dne [datum] /viz korespondence na č.l. 33 p. v. a doručenka od datové zprávy na č.l. 34 p. v. spisu/.

10. Z hlediska nároku žalobce na zaplacení kupní ceny zboží dospěl soud ke skutkovému závěru, o němž nebylo ostatně mezi účastníky ani sporu, a sice že účastníci uzavřeli na základě objednávek žalované ústní kupní smlouvu, na základě níž se žalobce zavázal dodat žalované jí objednané zboží, toto zboží dodal a vyfakturoval třemi fakturami, a to fakturou č. [hodnota] v částce 11 495,49 Kč se splatností [datum], fakturou č. [hodnota] v částce 39 177,07 Kč se splatností ke dni [datum] a fakturou č. [hodnota] v částce 59 359,45 Kč se splatností ke dni [datum]. Žalovaná cenu dodaného zboží dosud nezaplatila.

11. Z hlediska nároků žalované, jež uplatnila k započtení, dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná u žalobce objednala mimo jiné i zboží [Anonymizováno] [jméno FO] [jméno FO] 75ml v počtu 100 000 ks a za toto zboží uhradila částku 65 340 Kč. Z důvodu nedodání tohoto zboží vystavil žalobce dne [datum] mínusovou fakturu - opravný daňový doklad č. [tel. číslo] na částku 65 340 Kč, se splatností ke dni [datum]. Mínusovou fakturu č. [hodnota] se splatností ke dni [datum] na 16 935,77 Kč vystavil žalobce dále v návaznosti na dodávku menšího množství zboží, než žalovaná objednala a za něž zaplatila zálohovou fakturu č. [tel. číslo] v částce 332 255,72 Kč. V listopadu [Anonymizováno] objednala žalovaná u žalobce dodávku zboží z [Anonymizováno] v podobě 100 000 ks [Anonymizováno], za které zaplatila dne [datum] zálohovou fakturu č. [tel. číslo] v částce 66 550 Kč. Obvyklá tříměsíční dodací doba zboží z [Anonymizováno] se v průběhu pandemie prodloužila až třikrát. Vzhledem k tomu, že zboží nebylo ještě dne [datum] dodáno, vyzvala žalovaná k jeho dodání do [datum] s tím, že jinak bude vystaven zápočet. Žalovaná objednávku stornovala a vyzývala žalobce k vrácení zaplacené zálohy. Záloha ze strany žalobce žalované dosud uhrazena nebyla, stejně tak jako částka vyúčtovaná opravným daňovým dokladem a mínusovou fakturou.

12. Jedná-li se o důkazní návrh v podobě výslechu svědka [tituly před jménem] [adresa], který se měl vyjádřit k otázkám dodacích lhůt zboží z [Anonymizováno] nebo k výzvám žalované stran vrácení záloh nebo zúčtování dobropisů, byl tento ze strany soudu zamítnut. Za situace, kdy totiž sám žalobce od počátku nesporoval, že objednané zboží nedodal a nijak nepopíral (vyjma závěrečného návrhu), že by byl žalovanou vyzýván, považoval soud tento důkazní návrh za nadbytečný.

13. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

14. Dle § 2079 o. z., se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

15. Dle § 545 o. z., právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

16. Dle § 555 odst. 1 o. z., se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.

17. Dle § 556 odst. 1 o. z., co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

18. Dle § 574 o. z., je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

19. Dle § 1764 o. z., změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh. To neplatí v případech stanovených v § 1765 a 1766.

20. Dle § 1765 odst. 1 o. z., dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění.

21. Dle § 1958 odst. 1 o. z., je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.

22. Dle § 2001 o. z., od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

23. Dle § 2002 odst. 1 o. z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

24. Dle § 2004 odst. 1 o. z., se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku. Dle odst. 2 plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění.

25. Dle § 2991 odst. 1 o. z., ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Dle § 1982 odst. 1 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Dle odst. 2 se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

27. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná ani z části, neboť pohledávka žalobce tak, jak ji tento žalobou uplatnil a jak bude vysvětleno dále, zanikla v celém rozsahu s ohledem na provedený zápočet vůči pohledávkám 1) až 3) žalované z titulu bezdůvodného obohacení.

28. V prvé řadě soud podotýká, že jde-li o nárok žalobce na zaplacení ceny za dodané zboží, opírá se tento o mezi účastníky ve smyslu § 2079 a násl. o. z. uzavřenou kupní smlouvu. Tento nárok, jak již shora poznamenáno nebyl mezi účastníky sporným, a to ani v otázce jeho výše. Sporným bylo to, zda nárok v důsledku započtení postupem dle § 1982 o. z. zanikl.

29. Započtení je způsob současného zániku alespoň dvou vzájemných pohledávek zúčtováním (odpočtem), při němž dochází k oboustrannému uspokojení účastníků závazkového vztahu. Ve vztahu k pohledávce, proti které je započtení uplatněno (pasivně započítávaná pohledávka), jde o náhradní způsob uspokojení věřitele, který se obejde bez reálného poskytnutí předmětu plnění; namísto něj je poskytnuta hodnota spočívající ve zproštění vzájemného dluhu. Ve vztahu k pohledávce, která je k započtení použita (aktivně započítávaná pohledávka), představuje započtení faktické vymožení této pohledávky, a to bez souhlasu protistrany, případně i proti její vůli. Na rozdíl od pasivně započítávané pohledávky, která v době mezi okamžikem, k němuž má nastat účinek započtení a okamžikem, kdy je započtení realizováno, musí být splnitelná, je jedním z předpokladů započtení na straně aktivně započítávané pohledávky, jejíž věřitel provádí kompenzační úkon (prohlášení započtení), její vymahatelnost (§ 1987 odst. 1 o. z.). Součástí vymahatelnosti je – mimo jiné – splatnost pohledávky (nesplatné pohledávky nelze uplatnit před soudem). Zánik pohledávek nastává se zpětnou účinností (ex tunc) k okamžiku, kdy jsou všechny předpoklady kompenzability splněny u pohledávky, u které nastaly později. Účinky započtení je třeba vyvolat právním jednáním, tj. prohlášením o započtení vůči druhé straně (§ 1982 odst. 1 o. z.). Okamžiku, kdy věřitel aktivně započítávané pohledávky učiní prohlášení o započtení (kompenzační úkon), musí předcházet rozhodný okamžik způsobilosti pohledávek k započtení (aktivně započítávaná pohledávka musí být splatná před kompenzačním úkonem) (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2018 sp. zn. 33 Cdo 4967/2017). Nedovoluje-li zákon započtení pohledávky, která ještě není splatná, pak kompenzační projev učiněný věřitelem s takovou pohledávkou nenabývá žádných účinků ani v okamžiku, kdy se pohledávka stane splatnou (srov. rozhodnutí téhož soudu sp. zn. 29 Odo 204/2003)

30. Ke kompenzaci je třeba, aby jeden z účastníků učinil projev k započtení adresovaný druhému účastníku. Započtení lze učinit i v průběhu soudního řízení. Uplatnil-li takto dlužník (žalovaný) vzájemnou pohledávku ve výši nepřesahující pohledávku věřitele (žalobce), nejde o vzájemnou žalobu, ale o procesní obranu proti žalobě (§ 98 o. s. ř.); v tom případě se soud zabývá otázkou započtení až tehdy, shledá-li pohledávku žalobce opodstatněnou. V opačném případě se vzájemnou pohledávkou žalovaného nezabývá a ani o ní nerozhoduje.

31. Žalovaná nebrojila proti samotnému nároku žalobce na úhradu kupní ceny, namítala však, že tento zanikl z důvodu zápočtu jejích pohledávek, které vůči žalobci má. K oprávněnosti jednotlivých započítaných pohledávek soud uvádí, že v případě pohledávek 1) a 2) bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou byly v návaznosti na objednávky uzavřeny ve smyslu § 2079 o. z. kupní smlouvy, na základě nichž se žalobce zavázal dodat žalované v objednávkách specifikované zboží a žalovaná se zavázala uhradit kupní cenu. To také v obou případech učinila. Vzhledem k tomu, že žalovaný v prvém případě nedodal uhrazené zboží vůbec a ve druhém v menším množství, než se k tomu zavázal, vystavil v prvém případě opravný daňový doklad na částku 65 340 Kč se splatností dne [datum], později upřesnil, že faktura je mínusová a ve druhém zápornou zúčtovací fakturu znějící na částku 16 935,77 Kč se splatností dne [datum]. Bez ohledu na to, jakým způsobem žalobce daňové doklady nazývá, jde bez dalšího o opravné daňové doklady (dobropisy), jimiž žalobce v důsledku porušení svého závazku dodat zboží ve sjednaném množství nebo vůbec, snížil svou již dříve vyúčtovanou a ze strany žalované uhrazenou pohledávku vůči žalované. V tomto kontextu je třeba na vyúčtované částky hledět jako na bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z., které žalobce povinen dle § 2993 o. z. vydat. Jakkoli nároky z titulu bezdůvodného obohacení patří obecně mezi ty, u nichž není zákonnou úpravou stanovena jejich splatnost a doba plnění je vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., nejedná se v dané věci o tento případ, neboť za stavu, kdy sám žalobce okamžik splatnosti stanovil, byl také povinen (§1958 odst. 1 o. z.) bez dalšího vyzvání žalované plnit, tedy vyúčtované (dobropisované) částky vrátit. K vydání bezdůvodného obohacení byl tak žalobce dle svého určení povinen do [datum] a [datum], což jsou také okamžiky, kdy se pohledávky žalované z titulu bezdůvodného obohacení staly splatnými.

32. V případě započítané pohledávky 3) bylo prokázáno, že na základě objednávky z [datum] byla uzavřená kupní smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalobce dodat žalované stanovené množství v objednávce vymezených [Anonymizováno] a závazek žalované, za jejich dodávku uhradit kupní cenu. Svůj závazek žalovaná úhradou částky 66 550 Kč splnila. Vzhledem k tomu, že žalobce objednané zboží žalované nedodal (tuto skutečnost žalobce nijak nesporoval), podstatně tím porušil podmínky kupní smlouvy, neboť nesplnil závazek pro něj ze smlouvy vyplývající. S ohledem na předchozí obchodní praxi mezi účastníky byla očekávaná doba dodání zboží z [Anonymizováno] v termínu přibližně 3 měsíců s tím, že v návaznosti na pandemii Covidu se dodací doba prodloužila na zhruba 6 až 9 měsíců. Od okamžiku úhrady zálohové platby za pumpičky dne [datum] k datu [datum], kdy žalovaná mimo jiné opětovně žalobce vyzývá k jejich dodání, nebylo objednané zboží dodáno po dobu více jak 12 měsíců. Lze-li od smlouvy dle § 2001 o. z. odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon, pak nedodání objednaného zboží s obvyklou dodací lhůtou zhruba tři měsíce ani ve lhůtě čtyřnásobné, představuje podstatné porušení smlouvy, v jehož případě je účastník smlouvy oprávněn postupovat dle § 2002 o. z. a od smlouvy odstoupit. Naznačuje-li snad žalobce právě s odkazem na pandemii změnu okolností ve smyslu § 1764 a násl. o. z., soud podotýká, že kupní smlouva byla uzavřena již za trvání pandemie (listopad [Anonymizováno]) a navíc ze strany žalobce nebylo tvrzeno a tím méně prokázáno, že by se vůči žalované domáhal ve smyslu § 1765 odst. 1 o. z. obnovení jednání o smlouvách, nehledě na to, že i přesto že by toto právo uplatnil, neopravňovalo by ho to k odložení plnění. Pokud žalovaná v tomto případě žalobce naposledy vyzvala k dodání [Anonymizováno] do [datum], jinak že vystaví zápočet, nepředstavuje při nedodání pumpiček takové jednání žalované dle obsahu nic jiného, než projev vůle od smlouvy za daných podmínek odstoupit, neboť tím projevila vůli, že na dalším trvání smlouvy již nemá zájem. Odstoupením se pak tento závazek z kupní smlouvy ve smyslu § 2004 odst. 1 o. z. zrušil od počátku, a na částku 66 550 Kč (představující uhrazenou kupní cenu pumpiček) je třeba hledět jako na bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z., které je žalobce povinen dle § 2993 o. z. vydat. Jak je již shora uvedeno, nárok žalované patří mezi ty nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena jejich splatnost a doba plnění je vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z. Teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným. Věřitel může požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.). Forma výzvy k plnění není předepsána, je však nutné, aby splňovala obecné náležitosti právních jednání, a z jejího obsahu musí být zřejmé, že věřitel vyzývá dlužníka k plnění, jehož výše musí být dostatečně určitě specifikována (srov. přiměřeně kupř. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1012/2001). Žalovaná, jak ze svědeckých výpovědí vyplynulo, v minulosti opakovaně žalobce k úhradě mimo jiné i této částky vyzývala. Soud tak nemá pochyb o tom, že se i v tomto případě jedná o pohledávku splatnou.

33. Soud má tedy za prokázané, že žalovaná má vůči žalobci po ruce splatné pohledávky v celkové výši 148 825,77 Kč (1) 65 340 Kč + 2) 16 935,77 Kč + 3) 66 550 Kč) a pokud žalovaná ve své korespondenci, která byla dodána do datové schránky žalobce dne [datum] provedla jednostranný zápočet svých pohledávek z titulu bezdůvodného obohacení vůči pohledávkám žalobce, zde vyjma jiného i vůči těm, které jsou nyní uplatňovány v rámci tohoto řízení, přivodila tím oboustranný zánik vzájemných pohledávek účastníků. Vzhledem k tomu, že v důsledku úspěšného kompenzačního projevu nárok žalobce uplatněný žalobou zanikl, byla žaloba zcela zamítnuta včetně nárokovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 3 600 Kč.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle §§ 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 46 962,35 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 113 632,01 Kč sestávající z částky 5 660 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 051,86 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 525,93 Kč za 122 ujetých km v částce 925,93 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 525,93 Kč za 122 ujetých km v částce 925,93 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 38 811,86 Kč ve výši 8 150,49 Kč. Jejich zaplacení soud žalobci uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

35. O povinnosti žalobce k úhradě náhrady nákladů státu soud rozhodl postupem dle § 148 odst. 1 o. s. ř., dle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě jsou náklady státu představovány svědečným, které však nebylo k okamžiku vypracování písemného vyhotovení rozsudku dosud vyplaceno, proto jejich výše bude specifikována v samostatném usnesení. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci samostatného usnesení.

Poučení