17 C 97/2020 - 157

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobce:[Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému:[Anonymizováno], IČO: [IČO] sídlem [adresa] o zaplacení 14.260 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 14.260 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 14.260 Kč od 21.5.2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 15.425,90 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 21.5.2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 14.260 Kč. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tím, že dne 10. l1. 2018 v době kolem 4:00 hod v Brně, na Palackého třídě byl žalobce požádán policisty obvodního oddělení Policie [název] o předložení dokladu totožnosti. Toto odmítl, neboť tito mu ani po opakovaných výzvách nesdělil důvod, proč to žádají, a proto následně jej vyzvali, aby je následoval na obvodní oddělení. Žalobce výzvě vyhověl a na oddělení policisty následoval, avšak před vstupem na oddělení jej bezdůvodně zajistili. Těsně před vstupem jeden z nich jej uchopil zezadu za hlavu, kterou následně udeřil proti zdi. Pak se mu snažili nasadit pouta. Žalobce nekladl žádný odpor, neohrožoval sebe ani další osoby a ani nijak nenarušoval veřejný pořádek. Následně jej policisté vestoje prohledali a našli v peněžence doklad totožnosti, a poté jej srazili na břicho na zem. Jeden z policistů mu přitom z výšky svým kolenem v úmyslu způsobit bolest dopadl do podkolenní jamky a způsobil mu tím zhmoždění kolene. V souvislosti se zajišťováním mu policisté vyrazili z ruky mobil a došlo k poškození jeho displeje, dále došlo k poškození pásku na hodinkách, kdy při nasazování pout policisté utrhli kovový pásek a byl poškrábán displej a dále měl žalobce v kapse volně vloženou tisícikorunu, která při prohledávání vypadla, nebo ji mohl odcizit některý z policistů. Dále žalobce uvedl, že jej policisté bolestivě zvedli za pouta nahoru a v předklonu odvedli na oddělení, kde jej ve výslechové místnosti několikrát bezdůvodně škrtili a bolestivě narazili krční páteří o opěradlo židle. Následně přivolaní záchranáři žalobci tržnou ránu nad okem způsobenou policistou, který jej narazil na zeď před služebnou, ošetřili. Poté žalobce upadl do bezvědomí. Nikdo z přítomných mu neposkytl první pomoc, byl ponechán bezvládně ležet. Následně byl žalobce v bezvědomí neprofesionálně vynesen z oddělení do sanitky bez použití nosítek, a to tak, že jej v poloze na zádech dva policisté uchopili za nohy a záchranář s dalším policistou jej drželi za lokty. V takto nepřirozené poloze vznikl obrovský tah na loketní a ramenní kloub, ale především na zápěstí v poutech, která se žalobci ještě více zařezala, což bylo příčinou trvalého poranění nervů v oblasti zápěstí a ruky. Přes protesty žalobce byla žalobci v sanitce proti jeho vůli odebrána krev a byl odvezen do nemocnice na vyšetření. V nemocnici byl napaden policistou [jméno FO], který jej několikrát uhodil dlaní do tváře a poté jej v poloze na břiše vytáhl nahoru za pouta, a následně jím udeřil zpět na pojízdné lůžko a dvakrát jej pěstí uhodil do tváře. V důsledku uvedeného žalobce tak utrpěl poranění z vnitřní strany ústní dutiny na pravé straně a zhmožděninu pod okem na lícní kosti. Policisté nevhodně vytahovali žalobce za pouta a v této pozici jej několik sekund drželi, a žalobci v důsledku uvedeného hrozilo vykloubení ramene. Pak byl odvezen zpět na služebnu a umístěn do policejní ceny. Během cesty byl slovně urážen a byl nucen sedět v předklonu v poloze s hlavou pod úrovní sedačky. Propuštěn byl po několikahodinovém pobytu v cele. Na postup příslušníků Policie ČR podal žalobce trestní oznámení dne 21. 11. 2018, avšak Generální inspekce bezpečnostních sborů žalobce podáním ze dne 19.3.2019 vyrozuměla toliko tak, že jeho podání bylo kvalifikovaně prošetřeno, byly nashromážděny nezbytné podklady a informace pro rozhodnutí ve věci, ale nebyly v jednání či postupu příslušníků Policie ČR shledány žádné skutečnosti stran podezření ze spáchání trestného činu, a proto podání bylo postoupeno řediteli Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, panu plk. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], sídlem [adresa], k přijetí vlastních opatření ve věci, resp. internímu prošetření. Ten stížnost zamítl jako nedůvodnou. S ohledem na výše uvedené žalobce požaduje částku ve výši 10.000 Kč, kterou považuje za přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu dle ust § 31a zákona č. 82/1998 Sb. za protiprávní zásah policie, a to především za psychické útrapy, které utrpěl. Nezákonné jednání policistů mělo poté vliv na kvalitu osobního života žalobce, kdy tento se stal terčem pomluv a pochybností, což se promítlo i do jeho vztahu s přítelkyní, jakož i ve vztahu ke spoluhráčům, kdy žalobce se aktivně věnoval sportu – hokeji. Zdravotní a psychické následky se projevily i na jeho výkonnosti. Po zásahu policistů trpěl stresem, úzkostí, psychickými problémy, nespavostí, nesoustředěností, nervozitou a strachem z odvetných opatření ze strany policie. Dále se žalobce domáhal dále náhrady hmotné škody, která se sestávala z částky 860 Kč za opravu poškozených hodinek zn. Skmei s výrobním č. [číslo], dále částky ve výši 2.400 Kč za opravu poškozeného mobilního telefonu Samsung Galaxy J5 (2017) (J530FZ), dual SIM-Gold a dále ztracené bankovky v hodnotě 1.000 Kč.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, žalobou uplatněný nárok neuznal, a to ani částečně, kdy navrhl její zamítnutí. Žalovaný učinil nesporným, že dne 19.11.2019 byla žalovanému doručena žádost žalobce o náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené postupem policistů vůči žalobci. Požadovaná náhrada byla vyčíslena na částku 34.430 Kč. Po posouzení předmětné věci si žalovaný vyžádal relevantní spisový materiál, přičemž následně dospěl k závěru, že uplatněný nárok není důvodný, což žalovaný sdělil žalobci dopisem ze dne 6.5.2020. Dne 10.11.2018 došlo na ulici Palackého v Brně - Králově Poli k incidentu, který byl projednán u zdejšího soudu ve věci [spisová značka] a kterého se dopustil žalobce. Původně byl ve věci stíhán svědek [jméno FO], kdy došlo k záměně osob pachatele, kdy dne 20. 11. 2018 byly v dané věci zahájeny úkony trestního řízení pod č.j. [Anonymizováno] a dne 18. 1. 2019 bylo [jméno FO] sděleno podezření z přečinu výtržnictví podle ust. § 358 odst. 1 trestního 3 zákoníku. [jméno FO] v přípravném řízení nevypovídal a po návrhu na potrestání ve zkráceném řízení Městského státního zastupitelství v Brně pod č.j. [spisová značka] ze dne 29. 1. 2019 a po podaní odporu proti trestního příkazu ze dne 8. 2. 2020 v průběhu hlavního líčení dne 20. 5. 2019 a dne 24. 6. 2019 uvedl, že jemu za vinu kladené protiprávní jednání nespáchal. Na základě provedených důkazů v řízení před soudem (zkoumání záznamu kamery a výpovědí dalších svědků) byl [jméno FO] rozsudkem č.j. [spisová značka] ze dne 24. 6. 2019 zproštěn obvinění ze spáchání přečinu výtržnictví. V návaznosti na výsledek předchozího trestního řízení (zproštění obvinění [jméno FO]) bylo ve věci dne 2. 9. 2019 zahájeno trestní stíhání žalobce, kdy dne 13. 7. 2020 podal policejní orgán pod č.j. [Anonymizováno] návrh na podání obžaloby státnímu zástupci, který návrhu vyhověl a dne 23. 7. 2020 pod č.j. [spisová značka] podal na žalobce obžalobu pro spáchání přečinu výtržnictví dle ust. § 358 odst. 1 trestního zákoníku, toto řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Celé jednání, které bylo předmětem trestních řízení bylo uvedené dne oznámeno na linku 158, kdy přivolaní policisté byli svědky přečinu výtržnictví a poškození movité věci - motorového vozidla Taxi služby směřováni do míst, kde seděl žalobce a svědek [jméno FO] na lavičce a konzumovali zakoupené produkty z pekařství. Na místě samém byli oba vyzváni k prokázání totožnost, kdy [jméno FO] výzvě policistů vyhověl, ale žalobce nikoliv. Proto byl ze strany policistů vyzván, aby je doprovodil na služebnu obvodního oddělení policie, za účelem prokázání totožnosti. Této výzvy uposlechl. Následně před vstupem do budovy obvodního oddělení policie na [adresa] policistům uvedl, že s nimi dál nikam nepůjde, opětovně mu byl sdělen důvod jeho předvedení na služebnu. Následně byla ze strany policistů vyslovena výzva jménem zákona a poté, co žalobce této výzvy neuposlechl, byl za pomocí donucovacích prostředků (hmatů, chvatů) zajištěn. Při použití hmatů a chvatů byl žalobce policisty sveden na zem a rovněž mu byla nasazena pouta. V této výzvě zazněla i ta skutečnost, že pokud žalobce neuposlechne výzvy, bude zajištěn a budou proti němu použity donucovací prostředky. Při použití donucovacích prostředků proti žalobci mu vzniklo drobné zranění na čele, nicméně se podle záznamu na kamerách neprokázalo, že by žalobce byl naražen policisty úmyslně hlavou na stěnu budovy, jak tvrdí v žalobě. Po přiložení pout byl žalobce eskortován dovnitř budovy (do výslechové místnosti), kdy byl usazen na židli. Tyto veškeré skutečnosti jsou zaznamenány na ozvučených kamerových záznamech z kamerek na uniformě policistů. Žalobce byl ztotožněn až na služebně, kdy byly nalezeny jeho doklady, nikoliv jak tvrdí v žalobě před budovou služebny. Ve výslechové místnosti byl žalobce vulgární, agresivní, opakovaně neuposlechl výzev a vstával ze židle. Z důvodu ošetření zranění na hlavě byla přivolána rychlá záchranná služba. Žalobce při zdokumentování zranění nespolupracoval, nekomunikoval. Následně bylo rozhodnuto o jeho přesunu do nemocnice. Do sanitky byl policisti a záchranáře vnesen držen v podpaží, nikoliv za pouta, jak tvrdí. Žalobce slovně i fyzicky napadal policisti i záchranář. O tom, že byl žalobce agresivní, nespolupracoval a byl cítit alkoholem svědčí i lékařská zpráva z chirurgické a traumatologické ambulance [název] nemocnice [název]. Následně byl žalobce umístěn do policejní cely k vystřízlivění a poté byl převezen na Obvodní oddělení policie [adresa] k podání vysvětlení k věci (podezření z protiprávního jednání - přečinů násilí proti úřední osobě a výtržnictví a přestupku neuposlechnutí výzvy policisty), které odmítl. Žalovaný má za to, že nejsou naplněny základní podmínky odpovědnosti státu, kdy především uvedl, že vznáší námitku promlčení ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy, kdy k jeho uplatněný je zákonem stanovená šestiměsíční lhůta dle ust. § 31 a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. K tvrzené majetkové újmě žalovaný uvedl, že tento nárok rovněž považuje za nedůvodný, neboť nebylo prokázáno, že by v souvislosti se služebním zásahem Policie ČR došlo k poškození hodinek a mobilního telefonu, které žalobce specifikuje v podané žalobě, a dále, že by došlo ke ztrátě bankovky v hodnotě 1.000 Kč, kterou měl mít žalobce dle žaloby volně uloženou v kapse kalhot. Navíc šetřením Generální inspekce bezpečnostních sborů – GIBS nebylo v postupu policistů shledáno žádné pochybení. Pokud žalobce argumentuje rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 22. 5. 2019 č.j. [spisová značka], je třeba uvést, že předmětem řízení byla trestná činnost žalobce, nikoliv policistů s tím, že v odůvodnění rozsudku je množství protichůdných a převážně nepodložených závěrů, které jsou pouze subjektivními názory soudce a nevychází z objektivně hodnocených důkazů, jimiž byly videozáznamy, a to jak z městské kamery, kamerek umístěných na uniformě policistů i kamery ve výslechové místnosti, výpovědí svědků - policistů i zdravotníků i lékařské zprávě [nemocnice], atd.

3. Při jednání konaném dne 2.3.2022 bylo řízení částečně zastaveno v souladu s ust. § 96 odst. 1,2 o.s.ř. na základě částečného zpětvzetí žaloby, a to v rozsahu úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky ve výši 14.260 Kč od 20.5.2020 do 20.5.2020.

4. Z níže uvedených listinných důkazů, výslechu svědka [jméno FO], účastnického výslechu žalobce a obrazových -kamerových záznamů (videí) soud učinil následující závěry ohledně skutkového stavu.

5. Z nesporných tvrzení účastníků řízení, výzvy ze dne 19.11.2019 k náhradě škody a imateriální újmy způsobené nesprávným úředním postupem vč. doručenky, z potvrzení o převzetí věci ze dne 3.12.2019 vč. doručenky, z výzvy k doplnění podkladů ze dne 14.4.2020 vč. doručenky a ze závěrečného sdělení ze dne 6.5.2020 vč. doručenky bylo zjištěno, žalobce se na základě výzvy ze dne 19.11.2019 k náhradě škody a imateriální újmy způsobené nesprávným úředním postupem, která byla žalovanému doručena dne 19.11.2019, domáhal náhrady ve výši 34.430 Kč, sestávající se z majetkové škody ve výši 4.430 Kč a částky ve výši 30.000 Kč za způsobené psychické útrapy, kdy podaná žádost obsahovala odůvodnění shodná se skutkovými tvrzeními uvedenými v žalobě. Žalovaný dne 6.5.2020 tvrzený nárok jako nedůvodný zamítl, a to stanoviskem ze dne 6.5.2020 č.j. [Anonymizováno], které bylo zástupci žalobce doručeno dne 7.5.2020.

6. Ze spisu sp. zn. [spisová značka], a to listin jimiž byla obžaloba sp. zn. [spisová značka] ze dne 23.7.2020, protokol z hlavního líčení ze dne 31.3.2021, protokol z hlavního líčení ze dne 6.9.2021, protokol z hlavního líčení ze dne 6.10.2021, rozsudek Městského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne 6.10.2021, rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne 22.2.2022, rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. [spisová značka] ze dne 15.6.2022 (č.l. 120-121) a rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 1.11.2022 sp. zn. [Anonymizováno] (č.l. 122-123) bylo zjištěno, že žalobce byl uznán vinným, že dne 10. 11. 2018 kolem 03:38 hodin na Palackého třídě, v Brně, v prostoru před zdejší nonstop pekárnou, částečně pod vlivem předem požitého alkoholu vstupoval do vozovky a bezdůvodně zastavil projíždějící vozidlo zn. Toyota bílé barvy, na jehož přední kapotu položil ruku, načež přešel k vozidlu taxi zn. Renault Fluence Z, r.z.: [SPZ], zde zaparkovanému a nohou kopnul zákazníka vozu taxi, [jméno FO], narozeného [datum], který seděl v zadní části na pravé straně a měl otevřené dveře, přičemž kop vedl do oblasti horní části těla, ovšem poškozenému se podařilo kop vykrýt pažemi a neutrpěl žádná zranění, poté co tento pasažér taxi zavřel zadní pravé dveře vozidla, žalobce kopnul i do těchto dveří, na nichž tak způsobil promáčklinu přes celou šířku dveří a [jméno FO], nar. [datum], majiteli vozu, tak škodu poškozením ve výši 4.000 Kč, tj. dopustil se veřejně a na místě veřejnosti přístupném výtržnosti tím, že napadl jiného, a tím spáchal přečin výtržnictví podle § 358 odstavec 1 trestního zákoníku, kdy mu byl uložen trest v trvání 6 (šesti) měsíců, který byl odložen podmíněně na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) roků. Pro projednávanou trestní věci byly podstatné kamerové záznamy, které soud vyhodnotil jako zcela autentické a legálně zajištěné. Šlo o záznam z kamery zabírající Palackého třídu – tedy jak místo činu, tak místo, kde byl žalobce se svědkem [jméno FO] kontaktován policií, jednalo se o kameru s vysokým stupněm rozlišení, kdy záznamy byly zřetelné, ostré s vysokou vypovídací hodnotu. Dále to byly kamerové záznamy ze služebny Policie ČR, [Anonymizováno], kam byl obžalovaný předveden, avšak tyto nebyly pořízeny kvalitní kamerou, kdy záznamy nejsou příliš ostré a jsou trhané. Dle soudu však šlo žalobce jednoznačně a bezpečně identifikovat a to i dle druhu a barvu jeho obuvi – bílé boty. Soud neuvěřil výpovědi žalobce ani svědka [jméno FO], kdy zcela nevěrohodná byla osoba [Anonymizováno]. Svědek [jméno FO] toto osobu neznal, nevěděl, kde bydlí a jak se jmenuje. Současně svědek [jméno FO] při svém výslechu dne 31.3.2021 uvedl, že minule jeho výpověď vymýšlel hlavně obhájce – pan [jméno FO], kdy svědek byl v této souvislosti poučen o trestně právních důsledcích křivé výpovědi. Soud měl z kamerových záznamů za prokázané, že žalobce i svědek byly značně opilí, což bylo zřejmé i z jejich chůze. Z kamerových záznamů je zcela zřejmé, že osoba přicházející z baru [Anonymizováno] spolu se svědkem [jméno FO] je obuta do bílých bot a tato se dopustila jednání tedy popsaného skutkového děje, následně tato odchází se svědkem [jméno FO], který je v době skutku v pekárně, směrem k nedaleké lavičce, kde si spolu sednou. Celou tuto dobu jsou v zorném poli kamery a je zřejmé, že nedošlo k žádné záměně osob. Po 8 až 10 minutách přijíždí policie, která nejprve kontaktuje oznamovatele, který je nasměruje k lavičce, kde osoby sedí. Zde policisté následně zajišťují osoby svědka [jméno FO] a žalobce. Z kamerových záznamů je rovněž zřejmé, že žalobce byl pod vlivem alkoholu, avšak i přes opilost byl orientovaný, dokázal chodit, i když z problémy a policistům odpovídá. Jeho chování soud vyhodnotil jako agresivní a hloupé, kdy toto bylo zcela bezpečně způsobeno požitým alkoholem. Dále bylo zjištěno, že žalobci chyběl jakýkoliv náhled na jeho společensky nepřijatelné jednání. Proti rozsudku Městského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne 6.10.2021 podal žalobce odvolání s tím, že cit. rozsudek byl zrušen rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne 22.2.2022 s tím, že žalovaný byl zproštěn obžaloby, neboť označený skutek není trestním činem, přičemž ani odvolací soud neměl pochybnosti o tom, že to byl žalobce, kdo se daného jednání popsaného v obžalobě dopustil. Soud se neztotožnil s námitkami žalobce, které ve své podstatě napadaly práci Policie ČR ohledně manipulace se spisovým materiálem či kamerovým záznamem. Tyto námitky označil za spekulativní. Dle odvolacího soudu s přihlédnutím ke všem okolnostem případu jednání žalobce nedosáhlo ani minimální typové úrovně společenské škodlivosti vyžadované u přečinu, kterým byl obžalovaný uznán vinným. Jeho jednání však nepochybně naplňovalo znaky přestupků dle zákona č. 251/2016 Sb. Avšak vzhledem k době, kdy se tohoto jednání žalobce dopustil, došlo k zániku odpovědnosti za v úvahu přicházející přestupky, neboť jsou promlčeny. Následné dovolání žalobce bylo odmítnuto rozhodnutím Nejvyššího soudu č.j. [spisová značka] ze dne 15.6.2022, kdy byla rovněž rozhodnutím Ústavního soudu ze dne 1.11.2022 sp. zn. [spisová značka] odmítnuta jeho ústavní stížnost. Těmito prostředky se žalobce snažil zvrátit rozhodnutí soudů v tom směru, že se popsaného jednání dopustil žalobce tj. domáhal se změny důvodu zproštění obžaloby, a to že skutek nespáchal. Totožnost a vina žalobce však dle Nejvyššího soudu i Ústavního soudu byla dostatečně prokázána na základě provedených důkazů, které byly dostatečně podrobně popsány a zhodnoceny.

7. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 22.5.2019 č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 19.6.2019 a z protokolu z hlavního líčení ze dne 8.4.2019 soud zjistil, že žalobce byl zproštěn obžaloby, že dne 10. 11. 2018 v době kolem 4:00 hod v Brně, na Palackého třídě byl požádán policisty [jméno FO] o předložení dokladu totožnosti, vzhledem k tomu, že k jeho dotazu mu policista nechtěl sdělit důvod, proč o toto žádá, odmítl doklad totožnosti předložit a byl přítomnými policisty vyzván k prokázání totožnosti na místní policejní stanici, žalobce policii dobrovolně následoval způsobem, že nejprve šli dva policisté, poté obžalovaný, za nimi další dva policisté a svědek [jméno FO]. Před samotným vstupem do budovy policejní stanice v [adresa], aniž by k tomu byly zjevné důvody, byl policisty proveden surový a neadekvátní zákrok spočívající ve spoutání obžalovaného s rukama za zády s tím, že nejprve byl obžalovaný naražen obličejem na zeď domu policejní stanice, čímž mu bylo způsobeno krvácející zranění v obličeji, poté mu byly poutány ruce za zády, při poutání mu byly zničeny hodinky, které spadly na zem, poté mu policisty byly podraženy nohy, byl svedený na zem, zakleknut, byly mu přiložena pouta v poloze za zády, během tohoto jednání byl nalezen policisty občanský průkaz obžalovaného a došlo tak k jeho ztotožnění, přes tuto skutečnost byl následně bolestivým způsobem pákou na pouta zvednut a odveden do budovy policie na [adresa] až do výslechové místnosti Obvodního oddělení policie České republiky [název], v této místnosti se pokusil levou nohou odehnat policistu [jméno FO], nar. [datum], v obavě z dalšího neadekvátního jednání za situace, kdy byl přidržován dvěma policisty a třetí se snažil k němu přistoupit zepředu, přičemž policista se tomuto kopnutí vyhnul, když se ho obžalovaný znovu chystal odehnat, tak [jméno FO] odstoupil, během zajištění ve výslechové místnosti před dalšími třemi policisty křičel vulgární slova jako: „Jseš kretén!“, „Už toho osahávání bylo dost“, „Co děláš vole“, takto obžalovaný hovořil, neboť byl zaskočený chováním policistů a vzniklou vypjatou situací, policistům rozhořčeně sděloval, že mu venku rozbili hlavu o zeď a mohli ho uškrtit, takže nemohl dýchat, obžalovaný ve výslechové místnosti plival a kopl do stolu, ve vulgaritách pokračoval i po příjezdu zdravotníků, poté, co byl policisty a záchranáři přenesen na lehátko do sanitky na [adresa], tak v okamžiku, kdy ležel na zádech a jeden ze záchranářů mu chtěl změřit hladinu krevního cukru, kopl nohou proti druhému záchranáři [jméno FO], nar. [datum] a policistovi [jméno FO], z důvodu obavy z odebrání krve, přičemž zasáhl záchranáře [jméno FO] do horní části levé ruky a policistu [jméno FO] do stehna levé nohy, po příjezdu do [název] nemocnice [název] na [adresa] se bránil vyšetření lékařem, neboť do nemocnice být odvezený nechtěl, což opakovaně policii i zdravotníkům sděloval, a opětovně používal vulgární výrazy a plival; neboť skutek nebyl trestným činem. Dle soudu postupu policie až do příchodu k policejní stanici byl v pořádku, neboť policie skutečně za situace, kdy totožnost nebyla prokázána, měla oprávnění předvést obžalovaného k prokázání jeho totožnosti na policejní stanici. Následný postup příslušníků Policie ČR soud ale vyhodnotil jako neadekvátní a zbytečný tj. zbytečně tvrdý a přísný. Na druhou stranu soud též uvedl, že žalobce, navíc pokud měl u sebe průkaz totožnosti, měl tento předložit, měl být tolerantní, a ne tyto „školit“ ze správného postupu, kdy nemuselo k následujícím událostem, a to zranění žalobce, jeho převozu do nemocnice a pobytu na policejní cele, vůbec dojít. Dle soudu by měla policie uvědomovat, že žalobce by předváděn pouze za účelem ztotožnění a tohoto si měla být vědoma i při zákroku proti němu a použití hmatů a chvatů. Soud měl za to, že nejpozději před budovou policie, kde příslušníci policie žalobce ztotožnili, nebylo třeba pokračovat v jeho dalším omezování osobní svobody. Pokud pak žalobce nespolupracoval ve výslechové místnosti, sjížděl ze židle, plival na zem, kopal kolem sebe, nebo se nenechal přenést do přijíždějící sanitky, je třeba toto jeho jednání hodnotit optikou předchozího zásahu policie proti němu. Další nezákonnost soud spatřoval v neodůvodnitelném „zastrašování“ žalobce tím, že před ním slovně manipulovali budoucí písemný záznam o proběhlých událostech, a v odhánění svědka od policejní stanice s tím, že má jít domů a že si tam žalobce ponechají dva dny, neboť takto mají v úmyslu žalobce „potrestat“. Soud se dále pozastavil nad jednáním policistů a záchranářů zachyceným na kamerovém záznamu poté, co žalobce zkolaboval. Vzhledem k uvedenému soud poté vyhodnotil výpovědi policistů a záchranářů jako nelogické, vnitřně rozporné, v rozporu se zajištěným obrazovým záznamem, a tudíž jako nevěrohodné. Soud své rozhodnutí odůvodnil rovněž tím, že výpověď svědka [jméno FO] byla logická, přesvědčivá a vnitřně jednotná a tudíž věrohodná. Tato se v podstatě shodovala s obhajobou žalobce.

8. Z lékařské zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 12.11.2018 bylo zjištěno, že tuto navštívil žalobce, který uvedl, že byl 10.11.2018 ve 4 h. ráno údajně napaden policisty s tím, že byl zjištěn hematom v oblasti pravého oka, dále drobná oděrka nad pravým obočím, otok lícní kosti vpravo, poranění na vnitřní straně pravé tváře, na obou zápěstích otlaky od pout, kdy žalobce si stěžoval na bolesti, dále si žalobce stěžoval na bolesti ramenních kloubů, kdy měl být tažen za ruce – obě ramena bez výpotku, aktivní pohyb všemi směry. Dále si žalobce stěžoval na bolest levého lokte a bolest pravého kolene. Odeslán na rentgen s tím, že poranění nejsou k akutnímu ošetření.

9. Z 4 x černobílých fotografií rukou žalobce byly zjištěny tmavé skvrny (otlaky) na zápěstí.

10. Z 2x fotografie obličeje žalobce zjištěno drobné poranění nad obočím žalobce.

11. Z lékařské zprávy ze dne 12.4.2019 – [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobce uvedl, že v důsledku hrubého zacházení, přiložení pout ze strany příslušníku Policie ČR dne 10.11.2018 necítil 1, 2, 4 prst levé ruky a třetí prst pravé ruky s tím, že pociťuje od úrazu paresteuzoi předloktí. Žalobce odeslán na neurologii k vyšetření paretezie. Žádná další podstatná skutková tvrzení zjištěna nebyla.

12. Z vyrozumění GIBS ze dne 18.3.2019 bylo zjištěno, že Generální inspekce bezpečnostních sborů sdělila žalobci k jeho podání ze dne 21.11.2018 pro možné protiprávní jednání příslušníků Policie ČR z Obvodního oddělení [název], kterého se vůči žalobci měli dopustit 10.11.2018, že na základě vlastního šetření nebylo zjištěno důvodné podezření ze spáchání žádného trestného činu, které by GIBS vedlo k zahájení úkonu trestního řízení. Dále bylo sděleno, že dané oznámení bylo vyhodnoceno jako možná stížnost na chování a postup příslušníků Policie ČR z Obvodního oddělení [název]. V této souvislosti GIBS věc k dalšímu postupu postoupil řediteli Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje přijetí vlastních opatření ve věci resp. k internímu prošetření, zda ze strany příslušníků Policie ČR z Obvodního oddělení [název] nedošlo ke spáchání kázeňského přestupku či porušení interních aktů Policie ČR.

13. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že v listopadu 2018 seděl s kamarádem [jméno FO] na lavičce před [adresa], měl tak jedno pivo a jednu desítku v plechu, takže alkoholické nápoje požíval v nízké míře. Kolem 4 ráno k nim přistoupili policisté a chtěli je ztotožnit, kdy kamarád neměl OP, ale nahlásil své iniciály. Na žalobce hovořil policista [jméno FO], kdy žalobce toto chování hodnotit jako arogantní. Policista mu řekl, že je povinen se mu na jeho výzvu ztotožnit. Žalobce však měl za to, že z jeho strany žádnou výzvu nezaznamenal. Policista dle žalobce jednal z pozice síly. Žalobce tedy chtěl vědět, proč má být ztotožněn. Po určité diskusi výsledkem bylo, že z popudu žalobce se za účelem ztotožnění měli odebrat na nedalekou služebna na [adresa], ale s tím, že si žalobce bude na postup policistů stěžovat. Během chůze dávali policisté žalobci nějaká poučení, kdy žalobce si vzpomněl pouze na to, že budou vůči němu použity donucovací prostředky. Žalobce měl za to, že policista [jméno FO] hledal nějakou záminku, aby mohl použít prostředky donucovací. Pak ucítil, že jej někdo chytil za temeno, nevěděl kdo, slyšel, že tento policista řekl, že je zajištěn. Poté čelem narazil do zdi, kdy měl poraněno pravé obočí, měl tam tržnou ránu. Žalobce měl u sebe měl peněženku a v ní měl 1.000 Kč, měl klíče, a také měl v kapse kalhot složenou 1.000 Kč. Pokud šlo o hodinky, byly to hodinky chromované s modrým displejem značky Skmei a mobilní telefon značky Samsung J5. Ještě před služebnou byl podroben osobní prohlídce, kdy mu policisté vyndali věci z kapes, našli i doklady, které měl v peněžence a řekli, že nějaký [jméno FO] z [adresa]. Poté ty věci vrátili zpátky, ale tam, kam nepatří. Spoutali mu ruce a pak jej složili na zem, kdy jeden z policistů jej zaklekl kolenem do podkolenní jamky. Nevěděl, že ztratil hodinky, to se od [jméno FO] dozvěděl později, který je našel a odnesl na služebnu. Policisté tedy dle jeho tvrzení po něm požadovali, aby odešel, jinak si ho tam taky nechají. Na služebně došlo k dalšímu prohledávání. Do místnosti přišli další policisté, kdy jej začali škrtil, nandali mu tzv. kravatu a pak došlo k incidentu, kvůli kterému čelil trestnímu stíhání (výkop nohou), ale žalobce dle jeho tvrzení nechtěl na nikoho útočit, jeho noha nesměřovala proti tělu policisty. Stále měl spoutané ruce. Na podepsání jakýchkoliv listin nebyl prostor, taky nebyl prostor kontrolovat věci. To, že telefon měl prasklý displej, pásek na hodinkách je utržen, kdy vypadl první dílek i osičkou, zjistil, až když mu je druhý ten vydávali. Současně zjistil, že mu chybí 1.000 Kč. Důvod opravy poškozených věcí s určitým časovým odstupem několika měsíců, žalobce vysvětlit tak, že používal náhradní mobil a ten poškozený nechal opravit poté, co mobil potřeboval, když náhradní měl problém. Předmětné hodinky nejsou na každodenní nošení, dostal je jako dárek, má k nim citový vztah, tak je nenosí často. Vzhledem k tomu, že celý incident a s tím související trestní stíhání mělo na mělo na žalobce hluboký dopad, neměl náladu účastnit se společenského života, tak to neřešil. Za opravu telefonu dal něco přes 2.000 Kč a za hodinky 890 Kč nebo tak. Postup policistů považoval za neadekvátní, sám odpor nekladl, až do okamžiku, kdy jej propustili z cely, tak žádné vulgarismy nepoužíval. Bylo to zcela zbytečné a nezákonné, celé to vnímá velmi úkorně. Naopak to byli policisté, kteří se k žalobci chovali vulgárně, ani přes jeho žádost mu těsná pouta povolili, dovolili mu použít WC, ani kontaktovat advokáta. S ošetřením zranění na hlavě souhlasil, ale s převozem do nemocnice nikoliv. Omdlel a probral v sanitce, což měl být pro žalobce šok. Krev mu v sanitce odebrali násilím z prstu proti jeho vůli. V nemocnici se taky nechoval vulgárně, domáhal se lékaře, když přestal cítit ruce, ale policisté i personál mu nějak moc pozornosti nevěnovali, říkali, aby se uklidnil. Také odmítl vyšetření na rentgenu. V nemocnici měl i přikurtované nohy a měl pouta, kdy jej policista [jméno FO] „proliskal“, pak jej uchopil za pouta a praštil s ním o lehátko, s tím, že se má zklidnit. Cítil se bezmocný. Poté byl převezen zpátky na celu, v autě jej policista [jméno FO] držel hlavu v předklonu. Pustili jej druhý den. Následně navštívil praktickou lékařku, která mu taky dala doporučení na neurologii, kdy se léčil u doktorky [jméno FO], a to pro poškození nervů v zápěstí a necítil některé prsty. Odbornou pomoc z oboru psychologie, psychiatrie, to jsem nevyhledal. V současné době žádné léky na uklidnění nebere. Celý incident vnímá jako nespravedlnost, kdy jeho důvěra v policii, jako instituci, klesla na bod nula. Vše mělo vliv i na jeho soukromý život, kdy se i rozešel s přítelkyní, se kterou plánoval rodinu, uzavřel se a přestal se věnovat i tomu, co jej bavilo, třeba sportovním aktivitám. Do té doby byl aktivní a veselý člověk. Žalobce nepopřel, že v roce 2013 došlo k incidentu a byl vyšetřován a byl odsouzen. Žalobce je vysokoškolsky vzdělaný, vystudoval fakultu sportovních studií, pedagogickou fakultu a právnickou fakultu s tím, že právnickou fakultu ukončil v roce 2008, ale tomuto oboru se nevěnoval. Následně žalobce svoji výpověď upravil tak, že v průběhu incidentu 10.11.2018 vůči policistům použil vulgarity až v okamžiku, kdy jej škrtili, kdy použil slova vole nebo jdi do hajzlu, neboť nemohl dýchat. O tom, že v době incidentu měli policisté kamerky na uniformách, a že ve výslechové místnosti byla kamera, se dozvěděl až následně.

14. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že jsou se žalobcem přátelé. V listopadu 2018 mu žalobce volal, že potřebuje vrátit peníze, které mu půjčil. Setkali se ve městě, kdy svědek měl žalobci vrátit 1.000 Kč. Byli v pekárně naproti [Anonymizováno], na přesnou ulici si nevzpomněl, koupili si nějaké jídlo, sedli si na lavičku a jedli. Poté k nim přistoupili 3 policisté a chtěli je ztotožnit, svědek sdělil, že u sebe občanský průkaz nenosí, ale nadiktoval své rodné číslo a tito ověřili jeho totožnost. Ze stejného důvodu oslovili i žalobce, ale ten se jich zeptal, z jakého důvodu ho chtějí legitimovat. Něco se vedle asi stalo, ale o tom nic nevěděli. Žádný z policistů nebyl schopen říct žalobci, proč by se měl legitimovat. Jeden z nich byl arogantnější. Tak žalobce navrhl, že tedy půjde s nimi na služebnu, kde si na ně bude stěžovat nadřízenému a tak se stalo, svědek šel za nimi. Před [Anonymizováno] se ho ještě jednou zeptali, zda tedy předloží občanský průkaz, na to se žalobce ptal, z jakého důvodu, když se dohodli na tom, že půjdou právě na tu služebnu. Jeden z nich potom řekl, že bude žalobce zatčen. Otočili ho, narazili hlavou o zeď, pak ho povalili na zem a zaklekli. Jeden mu asi z kapsy vytáhl občanku, když svědek slyšel, jak říká jeho jméno, možná i ulici bydliště a pak mu dali pouta. Svědek si nebyl jistý, ale myslel si, že se žalobce nebránil vstupu do služebny, měl za to, že žalobce nebyl nějak agresivní, vulgární nebo policisty k něčemu vyprovokoval. Dle svědka po celou dobu od o lavičky až před služebnu žalobce odpor nekladl, a to ani poté, co byl spoután, žalobce šel s policisty dobrovolně. Nevšiml si, že by některý z policistů ten incident nahrával na kamerku. Nevzpomněl si, že by některý z těch záznamů viděl, ale myslí si, že nikoliv. Pak zjistili, že na zemi je telefon, ten zvedli a odešli na služebnu. Svědkovi řekli, aby šel domů, nebo může skončit stejně. Svědek si ještě všiml, že na zemi byly hodinky, ty nebyly v pořádku, něco bylo s páskem, tak svědek zazvonil na služebnu a ty hodinky jim tam nechal. To bylo vše, co vlastně viděl, nic jiného neviděl. Byl jenom na schodech, nebyl přítomen toho, co se dělo na služebně nebo v nemocnici. Dále bylo zjištěno, že svědek měl s sebou telefon a pořídil na něj záznam, ale to bylo až před tou služebnou, když byl žalobce na zemi a policisté nemluvili tj. na záznamu není zaznamenána komunikace týkající se občanského průkazu před služebnou ani to, že mu některých z policistů řekl, že má jít domů, že může dopadnout stejně, a být zadržen na 48 hodin. Svědek si nebyl jistý, ale myslí si, že záznam vypnul v momentě, kdy policisté žalobce odvedli. Ke svému trestnímu stíhání uvedl, že mu to přišlo zvláštní, divné, když se ničeho nedopustil, a když mu přišel od samosoudce nějaký příkaz, tak se pak začal bránit, protože nevěděl, zač by měl být stíhán. K osobě [Anonymizováno] uvedl, že toho od té doby (listopad 2018) neviděl a určitě existuje. Dále svědek uvedl, že si nepamatuje, že by na záznamu říkal, že je žalobce opilý, jemu samotnému nepřišlo, že by žalobce byl opilý, říkal, že mu není dobře, se svědkem měl jedno pivo. Svědek sám přiznal, že on střízlivý nebyl.

15. Ze spisu sp. zn. [spisová značka] zejména ze žaloby ze dne 21.5.2020, usnesení č.j. [spisová značka] ze dne 9.6.2021, protokolu z jednání ze dne 9.5.2023 a protokolu o jednání ze dne 15.6.2023 bylo zjištěno, že žalobce se v souvislosti s totožným incidentem ze dne 10.11.2018, který byl následně projednán Městským soudem v Brně pod sp. zn. [spisová značka], domáhá po [Anonymizováno]- [Anonymizováno] náhrady imateriální újmy ve výši 40.000 Kč a majetkové újmy ve výši 21.600 Kč v podobě náhrady odměny za obhajobu v trestním řízení, to vše s příslušenství. Pro částku ve výši 19.800 Kč s příslušenstvím od 24.6.2020 do zaplacení bylo řízení usnesením č.j. [spisová značka] ze dne 9.6.2021 dle ust. § 96 odst. 1,2 o.s.ř. částečně zastaveno, kdy tato částka byla dne 23.6.2020 ze strany žalovaného tj. [Anonymizováno] žalobci zaplacena. Žalobce uvedl, a to i v rámci své účastnické výpovědi, že po celou dobu vedení trestního stíhání od 10.12.2018 do 19.6.2019 (právní moc zprošťujícího rozsudku) tj. 191 dní byl vystaven duševním útrapám v podobě negativního stresu, obavám a strachu z výsledku trestního stíhání. Vzhledem k tomu, že bylo vůči žalobci toto stíhání vedeno, nemohl se stát opatrovníkem svého těžce nemocného otce v rámci řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka], kdy nesplňoval jednu z podmínek, a to bezúhonnost. U žalobce by prohlubován pocit křivdy a navíc se po rozšíření informací mezi přátele a známé v okolí stal terčem pohrdání, nadávek pomluv apod. Žalobce tak mezi blízkými ztratil kredit, kdy ve svém důsledku se přestal zúčastňovat společenských aktivit a sportovních aktivit, kdy hrál hokej a špatná atmosféra v šatně měla vliv na jeho sportovní výkony. Stáhl se do ústraní, došlo ke zhoršení vztahu s přítelkyní, s kterou plánoval založit rodinu, kdy se následně v roce 2019 rozešli. Žalobce byl vystaven i anonymním telefonátům. Dále trestní stíhání zhatilo i jeho pracovní aktivity, kdy se chtěl věnovat právu a chtěl se zaměřit na Prahu, kde dle jeho názoru je více příležitostí. I když přiznal, že na justici původně zanevřel, a to v důsledku incidentu z roku 2011, kdy byl dle jeho názoru nespravedlivě asi v roce 2012 odsouzen, a proto bylo ze strany advokátní komory v roce 2013 odmítnuto jeho zapsání do seznamu koncipientů. Kromě práv má vystudovanou Pedagogickou fakultu se zaměřením na tělocvik, angličtinu a učitelství obecně, ale ve školství nepůsobil, neboť k tomu neměl předpoklady, kdy k tomu přesvědčení dospěl již během studia. Vykonával tedy překladatelskou činnost, kterou však ukončil asi v roce 2018 a od roku 2018, 2019 je veden na Úřadu práce. V důsledku uvedeného tedy žalobce rovněž trpěl a trpí úzkostí, psychickými problémy, nespavostí, nesoustředěností, nervozitou a strachem z odvety policistů. Ve věci sp. zn. [spisová značka] nebylo doposud rozhodnuto.

16. Ze záznamu z kamerek na uniformě policistů a z prostoru uvnitř a před obvodním oddělením policie (jednotlivé složky jsou nazvány osobní kamery, které obsahují následující soubory), a to z videozáznamu - Zákrok 1.mp4, - délka 3:37 vteřin bylo zjištěno, že policisté se pokusili o ztotožnění žalobce, kdy žalobce odmítl přes poučení prokázat svoji totožnost, souhlasil s odchodem na oddělení, kdy žalobce v ruce držel plechovku piva, které při rozhovoru s policistou popíjel, žalobce byl evidentně v podnapilém stavu, hlasitě se smál, v 1:30 zaznamenána přítomnost svědka [jméno FO] (o této skutečnosti nebylo v projednávané věci sporu). Dále zaznamenána cesta na obvodní oddělení, kdy se žalobce dotazoval, z čeho je obviněn, bylo mu sděleno, že z ničeho, že je předveden ke zjištění totožnosti, neboť jak mu bylo opakovaně sděleno, byl přítomen na místě, kde došlo ke spáchání přestupkového činu. Žalobce na záznamu mluví důrazným, zvýšeným hlasem. Ze strany svědka [jméno FO] zazní, že je žalobce opilý.

17. Z videozáznamu - Zákrok 2.mp4 – délka 1:24 vteřin bylo zjištěno, že je zaznamenána situace před služebnou, opět zjištěna komunikace mezi žalobcem a policisty s tím, že opakovaně bylo žalobci sdělováno, že když odmítl prokázat svoji totožnost, je odváděn na oddělení za tímto účelem, neboť je povinen prokázat svoji totožnost, žalobce se opakovaně ptá, proč, mluví nesouvisle. V čase 0:48 byl žalobce výslovně vyzván policistou, aby je následoval na obvodní oddělení jménem zákona s tím, že byl poučen o zajištění a o použití donucovacích prostředků. Žalobce nespolupracuje. Policisté se dotazovali žalobce, zda tomuto poučení rozuměl, který na uvedené reaguje rozhořčeným a zvýšeným hlasem, zda byl z něčeho obviněn. V čase 1:04-05 došlo k zajištění žalobce. Následně je situace nepřehledná, neboť na záznamu není nic vidět, je tma, jsou slyšet pouze zvuky a cinkot pout.

18. Z videozáznamu - Zákrok 3.mp4, – délka 3:05 vteřin - bylo zjištěno, že nejprve je záznam opět tmavý, v čase 0:23 je slyšet hlasitý smích žalobce. V čase 1:25 zaznamenána přítomnost svědka [jméno FO]. Žalobce byl v předklonu se spoutanýma rukama, na kterých měl pouta mezi dvěma policisty před vstupem na služebnu. Dále zjištěn vstup na obvodní oddělení a chůze po schodech. Není zjištěn žádný rozhovor. V čase cca 2:03 vstup na do výslechové místnosti. V čase cca 2:32 sděleno ze strany policistů, že je žalobce zajištěn. Žalobce v době, kdy již seděl na židli se opětovně zvýšeným hlasem dotazoval, zda spáchal nějaký trestný čin. Bylo mu sděleno, že se dopustil přestupku, opakovaně zvýšeným hlasem se dotazoval jakého. Na to sděleno neuposlechnutí výzvy. Žalobce byl neklidný, následně vulgární, kdy policisté se snažili vykrýt prudké pohyby jeho nohou, následně vstal ze židle, snaha o provedení prohlídky, kdy byl policisty vyzván opakovaně, aby si sedl, následně byl jimi opět usazen na židli za pomoci chvatu kravaty. Žalobce je vulgární, klade odpor. Na závěr je slyšet od policistů, takže útok.

19. Z videozáznamu svědka [jméno FO] z CD žalobce, které je v přílohové obálce, bylo zjištěno, že toto je v délce 0:21 vteřin, kdy žalobce leží na zemi, ze strany jednoho policisty je držen za nohy a jsou mu nasazována pouta. Žádná další podstatná skutková zjištění nebyla z tohoto důkazu zjištěna. Záznam neprokazuje hrubé naražení žalobce hlavou na zeď, ztotožnění žalobce před služebnou, ani tvrzení stran zastrašování svědka [jméno FO], že má odejít domů, aby nedopadl jako žalobce.

20. Z video záznamu označeného 10.11.2018 vstup01 04.03.35-04.04.16.avi – délka 0:41 vteřin - kamera na budově před oddělením - vstup do budovy, bylo zjištěno, že se jedná o záznam ve špatné kvalitě, kdy je seznatelné toliko to, že dva policisté vchází do budovy, kdy uprostřed je muž, který je veden v předklonu, má ruce za zády. Vstup do budovy trvá poměrně delší časový úsek, za nimi jde další třetí policista, kdy další policista odchází ze záběru cca 0:33 a na záznamu se objevuje opět cca v 0:36-0:37, kdy vchází do budovy.

21. Z video záznamu označeného 10.11.2018 chodba01 04.04.02-04.04.21.avi – délka 0:18 vteřin - záznam vstupu na služebnu, bylo zjištěno, že je zachyceno schodiště, po kterém nahoru vchází dva policisté, kteří vedou uprostřed muže, který má ruce spoutané za zády. Následně za nimi jde další policista. Další policista následuje skupinu, cca se na záznamu objevuje v čase 0:11-0:12 dveřmi umístěnými na pravé straně nahoře schodiště, které následně za sebou zavírá.

22. Z přílohové obálky žalovaného – z video záznamu ze dne 10.11.2018 výslechovka – 04.04.19-04.49.33.avi, a dále z fotodokumentace a z výňatků z kamerových záběrů 5x, v čase 0:45, 0:47, 0:58, 1:01, 1:07 až 1:08 (přílohová obálka žalobce) zjištěno, že do původně zhasnuté místnosti vchází dva policisté, kteří následně žalobce (toto bylo nesporné) usazují na židli, v 0:11 se v místnosti nachází 2 policisté a žalobce, kdy jeden z policistů dává na stůl blíže nespecifikovaný předmět. Dále zjištěno, že žalobce je neklidný, pohybuje se u něj jeden policista, kdy v místnosti jsou celkem policisté čtyři, žalobce je neklidný cca v čase od 0:33 do 0:56, v 0:40 přistupuje k žalobci další policista, pravděpodobně jsou kontrolována v tomto období do 0:56 i pouta. V čase 0:57 žalobce vstává ze židle, snaží se z místnosti spoutaný odejít, následně jej policisté usazují zpět na židli, a to v čase 1:05, následuje v čase cca 1:07 - 1:09 vykopnutí nohy žalobcem vůči jednomu z policistů (pro tento úkon bylo vůči žalobci vedeno řízení pod sp. zn [spisová značka]). Poté žalobce na židli sedí, v 2:41 žalobce zůstává v místnosti sám toliko s jedním policistou a v 2:50 – 2:53 přichází zpět dva policisté. Cca od 7:10 – 7:13 sedí žalobce na židli opřen o zeď s nohou přes nohu s tím, že cca v 7:30 se ze židle sesouvá. V 7:35 se sám vrací zpět na židli. Od toho okamžiku cca do času 23 minuta (23:09) do místnosti přichází záchranáři, v čase cca 24-25 minuta tito provádí ošetření zranění žalobce nad okem. V místnosti se nachází policisté a 2 záchranáři v době, kdy se žalobce v čase cca 28:35 - 28:40 cca sesunul k zemi ze židle, leží na zemi, ruce za zády. V čase cca 28:52 k žalobci přistupují tři policisté s tím, že jej snaží pravděpodobně posadit, následně žalobce ponechán ležící na zemi, s tím, že v čase 29:38 zaznamenán prudký pohyb nohou ze strany žalobce, následně došlo k vytáhnutí peněženky policistou z kapsy u kalhot žalobce a v 29:55 policista peněženku otvírá u stolu. Z této polohy byl žalobce, kdy v místnosti byli přítomni záchranáři i policisté, v čase 31:53 posazen a opřen o zeď. V rozsahu cca času 32 minuty – 33:25 zaznamenávání zranění žalobce. Od času 44:55 do konce záznamu odnos žalobce za ruce a nohy z místnosti.

23. Z video záznamu označeného 10.11.2018 chodba02 04.49.35-04.49.55.avi – délka 0:20 vteřin - zachycen odnos žalobce do sanitky, bylo zjištěno, že žalobce je vynášen z budovy, kdy dva policisté jej vynáší za nohy, za pravou ruku v podpaží jej drží záchranář a za levou ruku v podpaží policista, kdy další záchranář jde za nimi a pohybuje se v oblasti hlavy žalobce.

24. Z video záznamu označeného 10.11.2018 vstup02 04.49.46-04.49.58.avi – délka 0:12 vteřin - kamera na budově před oddělením - odnos do sanitky, bylo zjištěno, že žalobce je vynášen z budovy nohama napřed, za které jej drží dva policisté, za pravou ruku v podpaží záchranář, za levou v podpaží policista.

25. Z video záznamu označeného vytěžení ke zranění, které obsahuje soubor 00596.MTS – délka 0:55 vteřin, bylo zjištěno, že žalobce je v poloze pololeh/polosed, kdy hlavou je opřen o zeď, vůbec nereaguje, je zaznamenáváno jeho zranění na hlavě.

26. Ze spisu Obvodního oddělení policie [název] č.j. [Anonymizováno] (ztráta bankovky), a to listin: oznámení ze dne 4.12.2018 a úřední záznam ze dne 3.1.2019 bylo zjištěno, že dle oznámení žalobce došlo ke ztrátě bankovky v nominální hodnotě 1.000 Kč, a to při služebním zákroku dne 10.11.2018, kdy tuto měl mít podnapilý žalobce stočenou v tzv. ruličce v kapse bundy a tato měla z kapsy vypadnout. Nebylo zjištěno přesné místo ztráty a ani nebyl zjištěn nález bankovky.

27. Ze spisu Obvodního oddělení policie [název] č.j. [Anonymizováno] (podezření ze spáchání přestupku žalobcem), a to listin: oznámení ze dne 10.11.2018, poučení zajištěné osoby ze dne 10. 11. 2018 č.j. [Anonymizováno], poučení eskortované osoby ze dne 10. 11. 2018 č.j. [Anonymizováno], rozhodnutí o eskortě ze dne 10. 11. 2018 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam o umístění osoby do policejní cely ze dne 10. 11.2018 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam o předvedení osoby ze dne 10. 11. 2018 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam o zajištění osoby ze dne 10. 11. 2018 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam o provedení služebního zákroku ze dne 10. 11. 2018 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam o použití donucovacího prostředku ze dne 10. 11. 2018 č.j. [Anonymizováno] (oprávněné, přiměřené), vyrozumění státního zástupce o použití donucovacích prostředků ze dne 10. 11. 2018 č.j. [Anonymizováno], žádost o vydání osoby z policejní cely ze dne 10. 11. 2018 č.j. [Anonymizováno], rozhodnutí o eskortě ze dne 10. 11. 2018 2018 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam o podání vysvětlení žalobce ze dne 10. 11. 2018, seznam odebraných věcí ze dne 10.11.2018, úřední záznam ze dne 10.11.2018, úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 10.11.2018 – chybějící hotovost, lékařská zpráva ze dne 10.11.2018 vč. 2x fotodokumentace (lékařskou zprávu žalobce z [nemocnice], a to [tituly před jménem] [jméno FO] z chirurgicko – traumatologické ambulance ze dne 10. 11. 2018), 3x fotodokumentace osobních věcí, úřední záznam ze dne 13.11.2018 – pouta, sdělení výsledku šetření ze dne 3.12.2018, úřední záznam ze dne 13.11.2018 (v protokolu z jednání chybně ze 14.11.2018) – peníze, úřední záznam ze dne 3.12.2018 – peníze, úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 10.11.2018 – [jméno FO] – záchranná služba, úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 13.12.2018 – [tituly před jménem] [adresa], [tituly za jménem] – záchranná služba, oznámení o přestupku ze dne 13.12.2018, úřední záznam ze dne 13.12.2018 a ze dne 29.3.2019 bylo zjištěno, že žalobce byl na obvodní oddělení [adresa] předváděn dne 10.11.2018 v ranních hodinách za účelem zjištění jeho totožnosti, a to v souvislosti s nahlášeným incidentem – poškození vozidla Taxi služby na [adresa]. K prvotní výzvě příslušníků Policie ČR žalobce na místě samém odmítl svoji totožnost prokázat. Před budovou obvodního oddělení došlo v důsledku odporu žalobce k jeho zajištění a použití donucujících prostředků (hmaty, chvaty, pouta). Výzvám ze strany policistů byl přítomen i kamarád žalobce [jméno FO]. Během policejního zákroku (při zajištění žalobce) mohlo dojít k poškození náramkových hodinek, kdy se uvolnil pásek. Žalobce byl vůči příslušníkům Policie vulgární, ve výslechové místnosti výkopem nohy napadl policistu [jméno FO]. Ke ztotožnění žalobce došlo v rámci jeho prohlídky na zbraň na obvodním oddělení. V důsledku zranění při zákroku – oděrka na čele byla přivolána jednotka rychlé záchranné služby, kdy byl žalobce následně ošetřen, a bylo poté rozhodnuto o jeho převozu k dalšímu vyšetření (RTG) do [název] nemocnice. Žalobce nespolupracoval, dechovou zkoušku na alkohol odmítl, ale byl cítit z jeho úst. Žalobce nespolupracoval nejen s policisty, ale také se zdravotním personálem a lékaři, byl agresivní a drzý. Z lékařské zprávy z [nemocnice], a to [tituly před jménem] [jméno FO] z chirurgicko – traumatologické ambulance ze dne 10. 11. 2018 bylo zjištěno, že se pacient (žalobce) sebepoškodil při zadržení policií, kdy na hlavě vpravo nad obočím byla drobná ranka. Pacient útočil na všechny kolem sebe, kopal i po záchranářích. Odmítal spolupracovat, a to na i u vyšetření na RTG, kdy byla zachycena toliko jen část lebky, ta bez traumatických změn. Utíkal. Zdravotní stav pacienta, který byl cítit alkoholem, umožnil jeho umístění v cele. Dle předložených úředních záznamů se žalobci dostalo uvedeného dne poučení osoby zajištěné, poučení osoby eskortované, neboť byl po ošetření v nemocnici téhož dne eskortován na celu předběžného zadržení na [adresa], kde byl umístěn a kde mu byla sejmuta pouta, která měl od jejich nasazení při svém zajištění. Vzhledem k tomu, že byl podnapilý a agresivní byl pod zvýšeným dohledem. U sebe měl řidičský průkaz [číslo], kreditní kartu u [Anonymizováno] na jméno [jméno FO] a na jméno [právnická osoba], občanský průkaz na jméno [Jméno žalobce], 2x svazek klíčů, sluchátka, klíčenku, poškozené hodinky bílý kov (ani z fotodokumentace nezjištěna značka či výrobní číslo), kartu pojištěnce na jméno [právnická osoba], věrnostní karu [Anonymizováno], mobilní telefon Samsung - poškozený, bílý, zelenou kartu, hnědou peněženku a [Anonymizováno]. Z policejní cely na [adresa] byl žalobce vydán k provedení služebních úkonů na obvodní oddělení [adresa], kam byl opět eskortován, dne 10.11.2018 z cely č. 6 v 16.20 hodin. V rámci podání vysvětlení na obvodním oddělení žalobce využil svého práva a odmítl ve věci neuposlechnutí výzvy vypovídat. Žalobce odmítl podepsat jakékoliv listiny. Použití donucovacích prostředků vůči žalobci bylo s ohledem na jeho chování a jednání vyhodnoceno jako přiměřené a oprávněné. Dle seznamu odebraných věcí ze dne 10.11.2018 bylo zjištěno, že žalobce měl u sebe řidičský průkaz [číslo], kreditní kartu u [Anonymizováno] na jméno [jméno FO] (tato mu byla ponechána, na základě sdělení jejího majitele) a na jméno [právnická osoba], občanský průkaz na jméno [Jméno žalobce], 2x svazek klíčů, sluchátka, klíčenku, poškozené hodinky bílý kov, kartu pojištěnce na jméno [právnická osoba], věrnostní karu [Anonymizováno], mobilní telefon Samsung - poškozený, bílý, zelenou kartu, hnědou peněženku a [Anonymizováno], dále zapalovač, černý gumový náramek, zápalky, plastový obal, použitou tramvajenku, stvrzenku a hotovost: 1 x 1.000 Kč, 1 x 100 Kč, 1 x 50 Kč, 4x 20 Kč, 2 x 10 Kč, 2x 1 Kč, celkem 1.252 Kč. Následně při vydání věcí uvedl toliko, že postrádá hotovost ve výši 1.000 Kč, mobilní telefon nebyl rozbitý a hodinky měly funkční pásek, nebylo poškrábáno sklo. Žalobcem zjištěná ztráta finanční hotovosti nebyla řešena v rámci podnětu na GIBS. Vzhledem k tomu, že žalobce byl podezřelý z přestupku na úseku přestupků proti veřejnému pořádku, a to neuposlechnutí opakované zákonné výzvy policistů Policie ČR, byli k podání vysvětlení předvolání [jméno FO], [adresa] - tito vypovídaly shodně jako ve věci sp. zn. [Anonymizováno]. Přestupek měl být projednán před [Anonymizováno] [adresa]. Žádná další podstatná zjištění učiněna nebyla.

28. Z podkladů [Anonymizováno]. odd. [Anonymizováno] Městského ředitelství policie Brno pod č.j. [Anonymizováno], tj. trestní spis vedený proti osobě žalobce (původní trestní stíhání žalobce pro útok na úřední osobu), a to listin: úřední záznam o podaném vysvětlení (pprap. [jméno FO]) ze dne 13. 11. 2018 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam o podaném vysvětlení (pprap. [tituly před jménem] [jméno FO]) ze dne 13. 11. 2018 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam o podaném vysvětlení (nstržm. [jméno FO]) ze dne 13. 11. 2018 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam o podaném vysvětlení (stržm. [jméno FO]) ze dne 13. 11. 2018 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam o podaném vysvětlení ([jméno FO] - zdravotnický záchranář) ze dne 3. 12. 2018 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam o podaném vysvětlení ([jméno FO] - zdravotnický záchranář) ze dne 4. 12. 2018 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam (+ foto) o vyhodnocení kamerových záznamů na obvodním oddělením police ze dne 4. 12. 2018 č.j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že v souvislosti prošetření postupu příslušníkům Policie ČR ppprap. [tituly před jménem] [jméno FO], pprap. [jméno FO], pprap. [jméno FO] a nstržm. [jméno FO] se tito ve věci vyjádřili, a to ve vazbě na své vlastní jednání a postup vůči žalobci, jakož i k chování a jednání samotného žalobce. Shodně uvedli, že dne 10.11.2018 žalobce odmítl k jejich výzvě na místě samém prokázat svoji totožnost, a proto byl za tímto účelem předváděn na obvodní oddělení. Důvodem nutnosti ztotožnění byla skutečnost, že na ulici Palackého třída došlo k poškození dveří taxíku (na místě samém byl policista [adresa] a [jméno FO], kdy na místě se také nacházela již jiná hlídka, a to policista [jméno FO] a [jméno FO]). Před obvodním oddělení žalobce počal klást odpor, a proto byly použity donucovací prostředky, kdy na jejich použití byl žalobce upozorněn, stejně tak na možnost zajištění. Následně byl zajištěn, byl sveden na zem a byla mu nasazena pouta. Byl vulgární, nadával, kladl odpor. Při zákroku zajištění pravděpodobně došlo k poškození jeho hodinek s kovovým páskem a žalobci vypadl telefon. Telefon ze země poté zvedl policista [jméno FO], měl prasklý displej. Následně byl odveden do výslechové místnosti, zde se žalobce pokusil kopnout policistu [jméno FO], tento stačil uhnout. Policista [jméno FO] provedl prohlídku žalobce, zda nemá zbraň. Žalobce stoupal ze židle, ale byl poté opět usazen. Stěžoval si na bolest hlavy, k oděrce na čele došlo při zajištění žalobce, žádal přivolání sanitky. Následně byl zdravotníky ošetřen. Poté seděl na židli, kdy se náhle sesunul na zem, ležel na boku, nekomunikoval. Policista [adresa] si všimnul, že má v zadní kapse kalhot peněženku, tuto vytáhl a dal na stůl. Následně byl žalobce opět posazen na zemi a opřen zády o zeď. Poté došlo ke ztotožnění žalobce policistou [jméno FO], a to na základě občanského průkazu v peněžence. Dle záchranářů měl žalobce svůj stav mdlob hrát. Poté došlo ke zdokumentování zranění žalobce, kdy žalobce opět nekomunikoval. Následně byl odnesen do sanitky společně se záchranáři a převezen do [název] nemocnice k ošetření – rentgenu hlavy. V sanitce byl se žalobcem a záchranáři policista [jméno FO], kdy v sanitce žalobce opět prudce vykopl nohu a zasáhl policistu a jednoho záchranáře. Ve služebním voze sanitku doprovázel policista [jméno FO]. V nemocnici žalobce nespolupracoval, dvakrát schválně spadl z lehátka, nadával. Při pádu si způsobil zranění rtu a krvácel a krev se snažil na ostatní plivat. Po ošetření v nemocnici byl žalobce umístěn to policejní cely na [adresa], kam byl převezen, kdy i lékař uznal, že je schopen být umístěn do cely. Z výslechu záchranářů [jméno FO] a [jméno FO] bylo zjištěno, že byli přivoláni na obvodní oddělení [adresa], zde ve výslechové místnosti ošetřili zranění na hlavě – oděrku na obličeji muže (žalobce), který seděl na židli. V místnosti byli přítomni policisté. Muž v civilu nadával, byl vulgární. Zprvu spolupracoval. Poté se sesunul na zem, dělal to schválně. Záchranáři byli přítomni zdokumentování zranění žalobce i jeho ztotožnění. Bylo rozhodnuto o jeho převozu do nemocnice, kdy do sanitky byl odnesen s policisty za ruce a nohy. V sanitce byl poté přítomen i jeden policista. [jméno FO] se snažil změřit hladinu krevního cukru u žalobce, kdy žalobce prudce vykopl nohu a kopl [jméno FO] i policistu. Byl otočen na břicho a připoután, poté už do nemocnice přijeli v klidu. Žalobce byl předán na ambulanci. V této věci byl proveden přepis videozáznamů, zjištění byla toliko shodná jako v této projednávané věci (chodba 1,2 , vstup 1,2, výslechovka).

29. Z podkladů GIBS pod č.j. [Anonymizováno], a to listin: odevzdání věci ke kázeňskému projednání ze dne 15. 2. 2020 č.j. [Anonymizováno], vyrozumění o výsledku šetření GIBS ze dne 18. 3. 2019 č.j. [Anonymizováno], postoupení stížnosti k dalšímu opatření na Policii ČR ze dne 18. 3. 2019 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam o vyhodnocení kamerového záznamu městského kamerového systému ze dne 20. 1. 2020 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam o vyhodnocení CD ze dne 20. 1. 2020 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam o přepisu záznamu pořízených na CD ze dne 28. 1. 2020 č.j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že GIBS dne 15.2.2020 odevzdala po provedeném prošetření věci ve vztahu stížnosti žalobce ze dne 21.11.2018 na prošetření postupu příslušníkům Policie ČR ppprap. [tituly před jménem] [jméno FO], pprap. [jméno FO], pprap. [jméno FO] a nstržm. [jméno FO] ke kázeňskému projednání Krajskému ředitelství policie Jihomoravského kraje tím, že předmětem šetření byly okolnosti a průběh událostí a jednání příslušníků Policie ČR, ke kterým došlo dne 10.11.2018 ve vztahu k žalobci. Po vyhodnocení kamerových záznamů Městské policie [adresa], kamerového záznamu Policie ČR budovy obvodního oddělení [adresa] a kamerových záznamům kamer umístěných na uniformách příslušníků Policie ČR a shromážděného spisového materiálu nebylo zjištěno, že by jednání příslušníků policie ČR vůči žalobci naplňovalo znaky přečinu zneužití pravomoci úřední osoby. Použití donucovacích prostředků bylo vyhodnoceno jako oprávněné a přiměřené situaci tj. v souladu se zákonem o Policii ČR. V průběhu šetření byla vyvráceno tvrzení žalobce, že byl ztotožněn před budovou obvodního oddělení, k uvedenému došlo až ve výslechové místnosti. Žalobce nespolupracoval, byl agresivní, byly použity hmaty, chvaty a pouta. Rovněž bylo vyvráceno, že byl žalobce úplně střízlivý, právě naopak. O uvedeném výsledku šetření žalobce informován přípisem ze dne 18.3.2019. Ve vztahu k pořízeným kamerovým záznamům, a to jak záznamů z městského kamerového systému, který zaznamenal incident, který byl následně předmětem trestního řízení stran jednání žalobce vedený pod sp. zn. [spisová značka], jakož i kamerových záznamů z výslechové místnosti, chodby, vstupu, vytěžení ke zranění žalobce a osobních kamer příslušníků Policie ČR byl proveden jejich přepis a vyhodnocení, a to dne 20.1.2020 a dne 28.1.2020. Při vyhodnocení těchto záznamů nebyla zjištěna jakákoliv manipulace s těmito záznamy či jejich úprava.

30. Z podkladů kanceláře ředitele Městského ředitelství policie Brno pod č.j. [Anonymizováno], a to návrhu na uložení věci „AA“ ze dne 24. 3. 2020 č.j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že ve věci podezření z kázeňského přestupku policistů [jméno FO], [jméno FO], [adresa] [jméno FO] v souvislosti s jejich chováním a jednáním vůči žalobci byla věc odložena bez dalšího patření, neboť marně uplynula prekluzivní lhůta 1 roku a kázeňský trest za kázeňský přestupek nešlo již uložit. Dále bylo zjištěno, že kázeňský přestupek policistů nelze spatřovat v tom, že policisté ponechali žalobci pivo za situace, kdy dobrovolně s nimi odcházel na obvodní oddělení policie [adresa] za účelem ztotožnění jeho osoby. Rovněž nelze skutečnost, že měl [jméno FO] měl 2x při zákroku žalobci tykat, považovat, a to s ohledem na průběh zákroku a jeho okolnosti, za snižování cti a vážnosti žalobce. Projednávaná věc byla předložena řediteli Městského ředitelství Brno dne 21.2.2020, bylo prokazatelně zjištěno (video se záznamem z osobních kamer policistů - zákrok č. 1,2,3), že žalobce byl zakročujícím policistou řádně poučen o důvodu k prokázání totožnosti a současně také o následcích neuposlechnutí výzvy vč. sdělení, že pokud výzev policistů neuposlechne, bude zajištěn, a to i za použití donucovacích prostředkům. Z předložených videozáznamů nebylo prokázáno, že byly řečeny výroky na místě samém jako „ je to [jméno FO]“ , „mám to“, dále nebyly zaznamenány ani stížnosti žalovaného na jakoukoliv bolest jako důsledek postupu policistů, dále ze záznamu z kamerového systému monitorujícího výslechovou místnost nebylo prokázáno, že by došlo ke škrcení žalovaného „v kravatě“. Dále bylo zjištěno, že Policie ČR je mimo jiné též represivní složkou, kdy po svévolném nesplnění výzvy vyslovené policistou logicky následuje razantnější služební zákrok, jehož intenzita reflektuje jednání vyzvané osoby. Pokud se taková osoba brání a zvyšuje intenzitu své obrany, o to intenzivnější musí být postup policistů, kteří jsou nuceni překonat aktivní odpor takové osoby. Je nepřípustné, aby policisté takový úkon nedokončili, aby si přímo nevynutili splnění povinnosti tj. pokud by nedošlo k překonání aktivního odporu osoby odmítající uposlechnout výzvu, pak by nebylo možné ze strany příslušníků Policie ČR přímo vynutit splnění jakékoliv povinnosti. Ad absurdum by tedy policii nezbývalo, než nechat takovou osobu svévolně odejít. V takovém případě, by byla policie respektována pouze a toliko ze strany „bezproblémových“ občanů.

31. Z podkladů odboru vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje č.j. [Anonymizováno] (vyhodnocení použití donucovacích prostředků), a to listin: zpráva ze systému Jitka ze dne 10. 11. 2018, úřední záznam k vyhodnocení kamerových záznamů ze dne 4. 12. 2018 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam ke služebnímu zákroku ze dne 13. 12. 2018 č.j. [Anonymizováno], zprávu o získaných údajích ze dne 17. 12. 2018 č.j. [Anonymizováno], dodatek ke zprávě o získaných údajích ze dne 9. 4. 2019 č.j. [Anonymizováno], opakované vyhodnocení oprávněnosti použití donucovacích prostředků vedoucím odboru služby pořádkové policie Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje ze dne 11. 12. 2018 č.j. [číslo] bylo zjištěno, že pokud bylo ve vztahu k žalobci policisty použito donucovacích prostředků, a to v souvislosti s incidentem, který se odehrál dne 10.11.2018, kdy prvotně žalobce odmítl k výzvě příslušníků Policie ČR prokázat svoji totožnost – 4:19 hodin a následně byl zadržen, toto bylo vyhodnoceno jako přiměřené a důvodné, policisté se nedopustili žádného protiprávního jednání a jejich postup byl v souladu s obecně závaznými předpisy. Dále bylo prokázáno, že k použití donucovacích prostředků (hmatů, chvatů, pout) bylo přistoupeno z důvodu, že žalobce nereagoval na výzvy policistů před obvodním oddělením, kdy odmítl vstoupit do budovy, a to i přes výzvu „jménem zákona, vás vyzývám následujte nás…..“ Následně žalobce kladl odpor, a proto byl obličejem svezen na zem a byla mu nasazena pouta na ruce za zády. Poté byl odveden do výslechové místnosti obvodního oddělení [adresa], kde byl agresivní, nespolupracoval, snažil se z místnosti spoutaný odejít, kdy byl chvatem kravatou opět usazen na židli, kdy proti policistovi [jméno FO] vykopl nohu, a proto mu byla pouta ponechána. V souvislosti se zraněním - krvácející oděrky nad obočím byla přivolána rychlá záchranná služba, kdy došlo k ošetření tohoto zranění. Při zdokumentování zranění žalobce s policistou nespolupracoval, nekomunikoval, odmítl se vyjádřil, seděl na podlaze a částečně byl opřen o zeď s rukama za zády. Následně bylo rozhodnuto o převozu žalobce do [název] nemocnice k dalšímu vyšetření – 4:45 hodin . Dle záznamu ze systému Jitka došlo ke ztotožnění žalobce v 4:56 hodin ve výslechové místnosti. V rámci tohoto řízení bylo vyhodnoceno 9 pořízených kamerových záznamů, a to záznam o vytěžení ke zranění žalobce, záznam z výslechové místnosti, záznamy na chodbě – vstup, výstup při zajištění žalobce, jakož i při odnosu žalobce do sanitky a záznamy ze tří kamerek na uniformách policistů – zákrok 1,2,3. Současně nebylo zjištěno, že by při zákroku došlo ke ztrátě tisícikorunové bankovky, která měla vypadnou žalobci z kapsy, na chodníku před služebnou nalezl svědek [jméno FO] toliko hodinky s poškozeným páskem, které ihned předal policistovi.

32. Z podkladů odboru vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje pod č.j. [Anonymizováno], a to listin: úřední záznam (stržm. [jméno FO]) ze dne 9. 4. 2019 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam (nstržm. [jméno FO]) ze dne 10. 4. 2019 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam (pprap. [jméno FO]) ze dne 12. 4. 2019 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam (pprap. [jméno FO]) ze dne 17. 4. 2019 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam (sanitář [jméno FO]) ze dne 3. 5. 2019 č.j. [Anonymizováno], návrh na vyřízení stížnosti ze dne 6. 5. 2019 č.j. [Anonymizováno], zpráva o způsobu vyřízení stížnosti, adresovanou žalobci, ze dne 6. 5. 2019 č.j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že stížnost žalobce byla vyhodnocena jako nedůvodná, kdy dle shodných výpovědí jednotlivých policistů a sanitáře měl odbor vnitřní kontroly za to, že nebylo prokázání tvrzení žalobce, že mu při zákroku policistů vypadla z kapsy volně složená 1.000 Kč, žalobci toliko vypadl telefon, a došlo k roztržení pásku hodinek. Dále nebylo prokázáno, že by se policisté vůči žalobci chovali nevhodně, že by mu během eskorty policista držel hlavu pod úrovní sedačky či jej udeřili hlavou proti zdi, kdy došlo k jeho zranění. K použití hmatů, chvatů a nasazení pout jako donucovacích prostředků došlo v důsledku chování žalobce, který opakovaně neuposlechl výzvy policistů, byl agresivní a vulgární, s tím, že tito chtěli zlomit aktivní odpor žalobce, kdy ruce schovával pod tělo, aby zamezil přiložení pout. S ohledem na to byl sveden na zem, kde se opětovně snažil z chvatů vymanit a ruce schovával pod tělo a kopal kolem sebe nohama. Pokud byl následně žalobce převezen do [název] nemocnice, zde se rovněž choval agresivně, křičel, byl vulgární i vůči zdravotnickému personálu, kdy vzhledem k jeho jednání se jej nepodařilo zrentgenovat. V nemocnici se sesouval z lehátka a poranil si ret, kdy poté na všechny plival krev, kdy mu proto byla nasazena rouška. Policisté odmítli jakékoliv posmívání se žalobci, nadávání a urážky, liskání po tváři, tahání za pouta, nebylo zjištěno ani zvedání úchytem v podpaží či naskočení kolenem policisty do podkolenní jamky žalobce. Vzhledem k tomu, že GIBS nebylo shledáno, že ze strany policistů došlo ke spáchání trestného činu byla věc předána k přijetí vlastních opatření resp. prověření, zda postupem příslušníků Policie ČR nebyl spáchán kázeňský přestupek nebo nebyly porušeny interní akty řízení Policie ČR.

33. Ze spisu sp. zn. [Anonymizováno] tj. trestní spis vedený proti [jméno FO], a to listiny protokol o ohledání místa, včetně náčrtku, ze dne 21. 11. 2018 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam o služebním zákroku ze dne 15. 11. 2018 č.j. [Anonymizováno] a protokol z kontrolního měření přístroje Dräger - [jméno FO] ze dne 10. 11. 2018 bylo zjištěno, že ve vztahu ke svědkovi [jméno FO] bylo zahájeno trestní řízení ve věci přečinu výtržnictví, který byl následně předmětem trestního řízení vedeného vůči žalobci, který byl veden u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] a který byl spáchán dne 10.11.2018 kolem 3:38 hodin na Palackého třídě v Brně v prostoru před nostop pekárnou s tím, že ve vztahu k osobě pachatele došlo k záměně. Bylo zjištěno, že místo, kde k přečinu výtržnictví došlo, bylo na ulici Palackého třída 57 v Brně v prostoru před domem, bylo zjištěno místo vchodu do pekárny, do obytné částky domu a do trafiky, kdy tento prostor je volně přístupný s tím, že bylo zaznamenáno místo poškození vozidla. Dále bylo zjištěno, že v dne 10.11.2018 v 4:25:09 byla přístrojem Dräger - [jméno FO] naměřena hodnota alkoholu v dechu 2,29 promile. Jmenovaný odmítl podepsat protokol o výsledku měření. U Městského soudu v Brně bylo následně po podání obžaloby na [jméno FO] toto řízení vedeno pod sp. zn. [spisová značka].

34. Z daňového dokladu ze dne 25.11.2019 bylo zjištěno toliko, že hodinářství [název] vyúčtovalo blíže nespecifikované osobě mj. částku ve výši 60 Kč za montáž řemínku a řemínek ZRC kov ve výši 800 Kč. Hrazeno bylo v hotovosti.

35. Z fotodokumentace, a to hodinek s novým páskem 2x bylo zjištěno, že jsou zachyceny hodinky s datumovkou a chronometry, kdy není seznatelná jejich značka, ani barva ciferníku s tím, že je zachycena mezera mezi prvním úchytným dílem s osičkou a tělem hodinek.

36. Z fotografie starého nefunkčního pásku 2x bylo zjištěno, že řemínek je porušen s tím, že značka hodinek není seznatelná, jejich displej je poškrábaný, kdy chybí první úchytný dílek s osičkou.

37. Z fotografie s popisem z webu výrobce hodinek zjištěno, že má znázorňovat, jak vypadá uchycení řemínku k tělu hodinek - bez mezery mezi prvním úchytným dílem s osičkou a tělem hodinek.

38. Z fotografie hodinek s novým páskem opatřená popisem toho, jak se liší současný vzhled hodinek s novým páskem (s mezerou) od vzhledu hodinek s původním páskem (bez mezery).

39. Z objednávky mobilního telefonu č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalobce si za částku ve výši 3.700 Kč objednal mobilní telefon značky Samsung Galaxy J5 (2017) (J530FZ), dual SIM-Gold. Tato objednávka je z data 24.10.(pravděpodobně 2018, což lze dovodit z čísla objednávky).

40. Ze servisního protokolu [Anonymizováno] ze dne 22.3.2019 a z faktury ze dne 22.3.2019 bylo zjištěno, že u předmětné společnosti byla objednána oprava prasklého displeje mobilního telefonu značky Samsung J530 ORI zlatá. Za výměnu LCD panelu byla vyúčtována cena opravy ve výši 2.400 Kč, a to fakturou č. [hodnota] ze dne 22.3.2019, která je vystavena pravděpodobně na jméno žalobce bez bližších identifikačních údajů, kdy je uvedeno toliko [Jméno žalobce]. Byla splatná dne 22.3.2019 s tím, že mělo být hrazeno v hotovosti. Z faktury není seznatelný důvod opravy, je uveden toliko důvod opravy.

41. Z 2x fotografie rozbitého displeje bylo zjištěno poškození displeje blíže nespecifikovaného mobilního telefonu. Na fotografiích je datum 14.11.2018. Barva a značka telefonu nezjištěna.

42. Další důkazy, a to videozáznam z městské kamery z křižovatky ulic Husitská a Palackého (DVD soubor je uložen pod názvem Husitská x Palackého třída, kód exportmkds198415.g64x) soud neprovedl, neboť jej nešlo přehrát. Dále soud pro nadbytečnost neprovedl listiny označené žalovaným ze [Anonymizováno]. odd. [Anonymizováno] Městského ředitelství policie Brno pod č.j. [Anonymizováno], tj. trestní spis ve věci nově vedeného trestního stíhání žalobce pro přečin výtržnictví dle ust. § 358 odst. 1 trestního řádu: záznam o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 2. 9. 2019 č.j. [Anonymizováno], návrh na podání obžaloby ze dne 13. 7. 2020 č.j. [Anonymizováno], neboť byl proveden obsah spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] vč. obžaloby Městského státního zastupitelství ze dne 23. 7.2020 pod č.j. [spisová značka]. Soud pro nadbytečnost neprováděl listiny označené žalovaným ze spisu č.j. [Anonymizováno], tj. trestní spis vedený proti [jméno FO]: úřední záznam o podaném vysvětlení (zákaznice [jméno FO]) ze dne 20. 11. 2018 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam o podaném vysvětlení (zákazník [jméno FO]) ze dne 23. 11. 2018 č.j. [Anonymizováno], úřední záznam o podaném vysvětlení (taxikář [jméno FO]) ze dne 19.12. 2018 č.j. [Anonymizováno], neboť by jejich provedení by nemělo vliv na právní posouzení věci, neboť skutková tvrzení byla prokázáno jinými důkazy.

43. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

44. Dle ust. § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 35/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) – dále jen zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

45. Dle ust. § 3 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

46. Dle ust. § 5 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

47. Dle ust. § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. je nesprávným úředním postupem také porušení povinností učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinností učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

48. Dle ust. § 14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

49. Dle ust. § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. má žalobce nárok (bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda) na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

50. Podle ust. § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

51. Dle ust. § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

52. Dle ust. § 26 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen zákona o Policii ČR) je policista oprávněn zajistit osobu, která dle písm. e) při předvedení kladla odpor nebo se pokusila o útěk.

53. Dle ust § 31 zákona o Policii ČR policista je oprávněn použít při zákroku donucovací prostředek a zbraň, k jejichž používání byl vycvičen.

54. Dle ust § 52 písm. a) zákona o Policii ČR donucovacími prostředky jsou hmaty, chvaty, údery a kopy, dle písm. p) pouta.

55. Dle ust § 54 písm. a) zákona o Policii ČR policista je oprávněn použít pouta a prostředek k zamezení prostorové orientace také ke spoutání osoby zajištěné.

56. Dle ust § 57 odst. 1 zákona o Policii ČR po použití donucovacího prostředku nebo zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je policista povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit neodkladné úkony nebo jiná opatření, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.

57. Dle ust § 63 odst. 1 zákona o Policii ČR prokázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydliště v zahraničí, rodného čísla a státní příslušnosti. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.

58. Dle ust § 63 odst. 2 zákona o Policii ČR policista je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu a) podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku, d) od níž je požadováno vysvětlení, h) zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu nebo přestupku, k požáru anebo jiné mimořádné události, 59. Dle ust. § 63 odst. 3 zákona o Policii ČR odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné přiměřené součinnosti a policista nemůže její totožnost zjistit provedením úkonu na místě, je oprávněn osobu předvést k provedení úkonů směřujících ke zjištění její totožnosti. Potřebnou součinnost k prokázání totožnosti policista poskytne způsobem a v rozsahu, který nezmaří účel úkonu.

60. Dle ust. § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, se přestupku dopustí ten, kdo neuposlechne výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci.

61. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná. Žalobce se v rámci podané žaloby domáhal dvou nároků, a to a) nemajetkové újmy ve výši 10.000 Kč, která mu byla způsobena postupem příslušníků Policie ČR dne 10.11.2018 a dále b) náhrady hmotné škody na movitých věcech, které byly daného dne poškozeny v důsledku postupu příslušníků Policie ČR, kdy se jednalo o náhradu, kterou musel žalobce vynaložit v souvislosti s poškozením hodinek ve výši 860 Kč a mobilního telefonu zn. Samsung ve výši 2.400 Kč , a dále mělo dojít ke ztrátě částky ve výši 1.000 Kč.

62. V řízení bylo prokázáno, že 10. 11. 2018 v ranních hodinách cca kolem 4 hodiny na Palackého třídě v Brně policisté na místě samém vyzvali žalobce a svědka [jméno FO], kteří seděli na lavičce před vstupem na úřad městské části, aby prokázali svoji totožnost. Bylo prokázáno, že na místo se policisté dostavili z důvodu oznámení přečinu výtržnictví a poškození vozidla taxi služby na ulici Palackého třída v Brně, kdy k lavičce byli nasměrováni svědky tohoto přečinu. Následně byli svědek [jméno FO] a žalobce vyzváni, aby ve smyslu v souladu s ust. § 63 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky prokázali svoji totožnosti. Uvedenou povinnost splnil toliko svědek [jméno FO], žalobce však nikoliv, a to ani přes opakované výzvy. Žalobce činil opakované dotazy z jakého důvodu jej příslušníci Policie ČR chtějí ztotožnit tj. požadují prokázání jeho totožnosti, zda je z něčeho obviněn. Při komunikaci s policisty žalobce v ruce držel plechovku piva, které při rozhovoru s policistou popíjel, byl evidentně v podnapilém stavu, hlasitě se smál. Vzhledem k tomu, že žalobce odmítl prokázat svoji totožnosti, byť mu bylo sděleno, že je k uvedenému vyzýván z důvodu, že byl přítomen na místě, kde došlo ke spáchání přestupkového činu, byl poučen o tom, že v případě neposkytnutí potřebné součinnosti ke zjištění jeho totožnosti na místě, bude k provedení úkonu zjištění jeho totožnosti předveden na příslušené obvodní oddělení (Obvodní oddělení Policie ČR- [název]). Uvedené vyplývalo, jak z provedených listinných důkazy, tak kamerových záznamů, ale také z výpovědi svědka [jméno FO] i výpovědi žalobce. Z tímto postupem žalobce souhlasil a následoval společně se svědkem [jméno FO] příslušníky Policie ČR na obvodní oddělení. Avšak nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že byl tak činil z důvodu, že si na policisty a jejich postup bude stěžovat, jak uváděl ve své výpovědi, kdy toto tvrzení nemá oporu v provedeném dokazování kamerovými videozáznamy, kdy tyto jsou v rozporu s výpovědi žalobce i svědka [jméno FO].

63. Dále bylo prokázáno, že vůči žalobci došlo před budovou obvodního oddělení ze strany příslušníků Policie ČR k použití donucovacích prostředků - hmatů a chvatů a pout dle ust. § 52 písm. a), p) a ust. § 54 písm. a) zákona o Policii ČR. Kamerovými videozáznamy bylo prokázáno, že žalobce se před budovou obvodního oddělení se stává agresivnějším, odmítá s policisty spolupracovat, nereaguje na jejich opakované výzvy „jménem zákona“, a to přes upozorněním, že bude přikročeno k použití donucovacích prostředků ve smyslu ust. § 52 zákona o Policii ČR. Nebylo prokázáno hrubé naražení hlavou žalobce o zeď. Následně tedy ve smyslu ust. § 26 zákona o Policii ČR došlo k jeho zajištění. Vzhledem k tomu, že žalobce kladl odpor byl obličejem svezen na zem a byla mu nasazena pouta na ruce za zády. Následně byl odveden do výslechové místnosti obvodního oddělení [adresa]. Nebylo prokázáno, že by došlo ke ztotožnění žalobce na základě občanského průkazu, který měl vytáhnout policista z jeho peněženky před tím, než byl žalobce odveden na obvodní oddělené. Na místě zákroku tj. před budovou obvodního oddělení svědek [jméno FO] nalezl hodinky, které byly poškozeny v části pásku, které následně odevzdal policistovi (o uvedeném nebylo v řízení sporu). Současně bylo prokázáno, že po zákroku nebyla před budovou nalezena žádná bankovka v nominální hodnotě 1.000 Kč. Nebylo prokázáno žádným z důkazů tvrzení žalobce ani tvrzení svědka [jméno FO], že svědkovi bylo ze strany některého z policistů řečeno, aby odešel, jinak si ho tam taky nechají, že může dopadnout stejně jako žalobce a bude zadržen na 48 hodin.

64. V řízení bylo prokázáno, že při zajištění bylo sepsány osobní věci žalobce, kdy hodinky s chronometrem stříbrné barvy (značka špatně neseznatelná, výrobní číslo nezjištěno) s poškozeným kovovým páskem, platební karta mBank, bankovky v hodnotě 1x 1.000 Kč a 1 x 100 Kč a mobilní telefon zn. Samsung, bílý, kdy došlo k jeho poškození v části displeje, kdy žalobci vypadl.

65. Dále má soud za prokázané, že žalobce poté co byl odveden do výslechové místnosti s policisty nespolupracoval, byl agresivní, vulgární, policisté se snažili vykrýt prudké pohyby jeho nohou, snažil se z místnosti spoutaný odejít, vstával ze židle, a zde byl poté byl chvatem kravatou opět usazen na židli, nebylo prokázáno škrcení žalobce, ať již jednorázové či opakované. V této souvislosti bylo žalobci opět sděleno, že je zajištěn pro neuposlechnutí výzvy, kdy se tímto dopustil přestupku (ust. § 47 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích). V důsledku donucovacích prostředků vůči žalobci došlo ke jeho zranění, které bylo definováno jako krvácející oděrka nad levým obočím, a proto byla přivolána rychlá záchranná služba, kdy si žalobce stěžoval na bolest hlavy, poté tedy došlo k ošetření tohoto zranění (cca 24-25 minuta kamerového záznamu – výslechovka). Byla provedena prohlídka žalobce. Dále má soud za prokázané, že v cca 28:35 se žalobce sesunul k zemi ze židle, ležel na zemi a měl ruce za zády, kdy v místnosti se nacházeli policisté a 2 záchranáři. V čase cca 28:52 k žalobci přistoupili tři policisté s tím, že jej snažili pravděpodobně posadit, následně žalobce ponechán ležící na zemi. V rámci těchto okamžiků došlo ke ztotožnění žalobce. V čase 31:53 byl žalobce posazen a opřen o zeď, kdy mu nebyla ze strany policistů ani záchranářů věnována zvýšená pozornost s tím, že v rozsahu cca času 32 minuty – 33:25 došlo k zaznamenávání zranění žalobce. Při zdokumentování zranění žalobce s policistou nespolupracoval, nekomunikoval, odmítl se vyjádřil, seděl na podlaze a částečně byl opřen o zeď s rukama za zády. Vzhledem k tomu, že záznam nedisponoval zvukem, nebylo možno posoudit, zda žalobce skutečně omdlel a upadl do bezvědomí, kdy měl říci, že mu je špatně, nebo zda tento stav simuloval, kdy k uvedenému měl dospět jeden ze záchranářů. Z toho důvodu nelze jakkoliv hodnotit časový okamžik, od sesunutí se žalobce ze židle až pod jeho odnos z výslechové místnosti, kdy byly v místnosti přítomni policisté i záchranáři. Nicméně následně tedy bylo rozhodnuto o převedení žalobce do nemocnice, kdy tento byl z výslechové místnosti odnášen za ruky obouručně (nikoliv tahem za loky) a nohy policisty a jedním záchranářem.

66. Zde je ještě třeba uvést, že ve svém nevhodném chování žalobce pokračoval i v sanitce, kdy fyzicky – kopy nohama – zaútočil na policistu [jméno FO] i záchranáře [jméno FO], dále ve zdravotnickém zařízení, kdy má soud za prokázané, že byl agresivní, vulgárně křičel a choval i vůči zdravotnickému personálu. Nespolupracoval, nemohl být řádně zrentgenován, kdy opakovaně svévolně se sesunul z lůžka, kdy došlo k jeho dalšímu zranění, roztrhl si ret, s tím, že následně po všech plival krev, a proto mu byla nasazena rouška. Nebylo ze strany lékaře shledáno, že by nebyl v takovém zdravotním stavu, aby nemohl být umístěn do cely. Po ošetření v nemocnici byl žalobce dne 10.11.2018 převezen do cely předběžného zadržení na [adresa], odkud byl v odpoledních hodinách dne 10.11.2018 opět eskortován k podání vysvětlení na obvodní oddělení [název].

67. Souhrnně je třeba uvést, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že by ke zranění žalobce na hlavě došlo tak, že došlo k naražení žalobce (jeho hlavy) na zeď. Nebylo prokázáno, že by si žalobce stěžoval na příliš utažená pouta a žádal o jejich povolení, dále že by mu během eskorty policista držel hlavu pod úrovní sedačky, byl tahán za pouta, škrcen v „kravatě“, a to i opakovaně, liskán po tváři, zvedán úchytem v podpaží, že došlo ke zhmoždění kolen či že by se vůči němu chovali příslušníci Policie ČR s despektem, nadávali mu, posmívali se či uráželi. Naopak bylo prokázáno nevhodné chování žalobce, který se ignoroval opakované výzvy příslušníků Policie ČR, choval agresivně, vulgárně, a to i vůči zdravotnickému personálu v nemocnici.

68. Soud se nejprve zabýval vznesenou námitkou promlčení, kterou soud shledal důvodnou, kdy má za to, že nárok ve výši 10.000 Kč je promlčen. Dle ust. § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 35/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

69. Došlo-li k provedení služebního zákroku dne 10.11.2018, jehož průběh měl za následek žalobcem tvrzenou nemajetkovou újmu, uplynula promlčecí lhůta dne 13.5.2019, kdy je nepochybné, že již dne 10.11.2018 se žalobce musel dozvědět o vzniklé nemajetkové újmě, která mu měla být služebním zákrokem příslušníků Policie ČR způsobena. Až dne 19.11.2019 tj. po uplynutí promlčecí doby se žalobce obrátit na žalovaného se svým nárokem dle výzvy ze dne 19.11.2019, o kterém bylo žalovaným rozhodnuto dne 6.5.2020, a žaloba byla soudu doručena dne 21.5.2020.Vzhledem k uvedené tedy žalobci nelze v soudním řízení poskytnout ochranu. K tomu dále soud uvádí, že podle ust. § 14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

70. Stran počátku a běhu promlčecí doby soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1896/2009 ze dne 19. 1. 2011. Zákon zde stanoví kombinovanou subjektivní a objektivní promlčecí dobu, jejichž vzájemný vztah je takový, že běží nezávisle na sobě a k promlčení dochází, jakmile jedna z nich uplyne. Počátek běhu šestiměsíční subjektivní doby se odvíjí od vědomosti poškozeného, že došlo k nemajetkové újmě, tedy kdy se dozvěděl, že v jeho poměrech nastaly nepříznivé důsledky, nikoliv od vědomosti o samotné okolnosti tento důsledek vyvolávající. Vědomost poškozeného o nemajetkové újmě přitom nemusí z časového hlediska spadat vždy vjedno s protiprávním úkonem či se zákonem kvalifikovanou škodní událostí, za kterou se odpovídá (srov. např. Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I, Komentář, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, s. 604). Objektivní desetiletá doba počíná běžet od okamžiku této okolnosti (právní skutečnosti), která je coby nesprávný úřední postup pro vznik újmy vyvolávajícím činitelem. Soud má za to, že subjektivní i objektivní promlčecí doba počala tedy běžet právě dne 10.11.2018.

71. Dále dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1249/2014 ze dne 23. 10. 2014 počátek běhu šestiměsíční subjektivní promlčecí doby podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. se odvíjí od vědomosti poškozeného, že došlo k nemajetkové újmě, tedy ode dne, kdy se poškozený dozvěděl, že v jeho poměrech nastaly nepříznivé důsledky. Závěr, že žalobce se o tvrzené újmě ve své psychické sféře (ztráta důvěry v činnost policie, pocit bezbrannosti) dozvěděl, když zjistil, že jeho vozidlo nebylo zařazeno do systému pátrání, je s citovanou judikaturou v souladu. Nelze přisvědčit námitce žalobce, že se o vzniklé újmě dozvěděl až v okamžiku, kdy zjistil, že jeho stížnost na nesprávný postup policie byla důvodná. Aplikace judikatury Nejvyššího soudu týkající se posuzování počátku běhu promlčecí doby v případě neoprávněně zahájeného trestního stíhání není namístě, neboť v případě neoprávněně zahájeného trestního stíhání se jedná o újmu odškodňovanou na základě extenzivního výkladu ustanovení o újmě způsobené nezákonným rozhodnutím státu, nárok na zadostiučinění tedy nelze u státu uplatnit před zrušením nezákonného rozhodnutí nebo před zastavením trestního stíhání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 96/2011).

72. Pro úplnost soud uvádí, že mezi účastníky řízení je nesporné, že žalobce se na základě výzvy ze dne 19.11.2019 k náhradě škody a imateriální újmy způsobené nesprávným úředním postupem, která byla žalovanému - doručena dne 19.11.2019 domáhal náhrady ve výši 34.430 Kč, sestávající se z majetkové škody ve výši 4.430 Kč a částky ve výši 30.000 Kč za způsobené psychické útrapy, kdy žalovaný dne 6.5.2020 tvrzený nárok jako nedůvodný zamítl, a to stanoviskem ze dne 6.5.2020 č.j. [Anonymizováno].

73. Pokud v této souvislosti žalobce k námitce promlčení uvedl, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, má soud za to, že tato argumentace žalobce není důvodná, neboť to byl žalobce, kdo k uvedenému incidentu zavdal příčinu, kdy se sám choval v rozporu s dobrými mravy, kdy ve stavu opilosti se dopustil jednání, které bylo předmětem řízení sp. zn. [spisová značka], i když toto jednání nedosahovalo dle závěru odvolacího soudu znaků trestného činu, ale přestupku, bylo na jisto postaveno, že se jej dopustil žalobce. Pokud by se žalobce takto nechoval, nebyla by následně nutná účast příslušníků Policie ČR. V závadném jednání žalobce pokračoval i poté, kdy žalobce odmítl prokázat svoji totožnosti, a opakovaně neuposlechl opakované výzvy příslušníků Policie ČR, což vedlo poté až k jeho zajištění. Pokud se tedy žalobce sám choval v rozporu s dobrými mravy, nemůže se nyní dobrých mravů dovolávat.

74. K povinnosti prokázání totožnosti soukromé osoby, jakož i neuposlechnutí výzvy úřední osoby, soud uvádí, že stejně jako Ústavní soud také Nejvyšší správní soud nepochybuje o tom, „…že ústavní systém České republiky vychází z principů materiálního právního státu.“ Lze souhlasit, že obecně vzato „…orgán veřejné moci vykonává určitou pravomoc a kompetenci ultra vires nejen tehdy, jedná-li mimo formálně zákonem stanovený rámec pravomocí a kompetencí, ale materiálně též tehdy, pokud svým jednáním nesleduje určitý předvídatelný a racionálně zdůvodnitelný účel, pro který mu byla určitá pravomoc a kompetence svěřena, resp. tehdy, narušuje-li svým, byť o zákon se opírajícím postupem, základní práva dotčených osob více, než je nezbytně nutné k tomu, aby byl ještě dosažen zákonem stanovený účel. Ukládá-li na základě zákona orgán veřejné moci soukromým osobám povinnosti, a tím omezuje jejich základní práva, musí přesto dbát na to, aby zcela nepopřel samotnou podstatu toho kterého základního práva nebo jeho smysl. Omezení nelze užít k jiným, než zákonem předvídaným účelům (čl. 4 odst. 4 Listiny). Tak základní práva zpětně omezují svá, formálním zákonem předvídaná, omezení.“ (nález ze dne 18. 2. 2010 ve věci I. ÚS 1849/08). Policista výzvou k prokázání totožnosti ve vztahu k žalobci nejednal mimo formálně zákonem stanovený rámec vlastní pravomoci a kompetence a uvedeným jednáním sledoval také výzvou naznačený účel, a to v souvislosti s nahlášením přečinem výtržnictvím a poškozením movité věci, kdy k místu, kde se nacházel žalobce a svědek [jméno FO] byla hlídka nasměrována oznamovatelem a svědky. Neuposlechnutí výzvy policisty jen podle subjektivní úvahy o tom, že se jedná o výzvu nesprávnou, dle žalobce nedostatečně odůvodněnou, představuje nikoli bezvýznamné ohrožení jednoho z pravidel fungování demokratické společnosti. Obdobné lze vztáhnout na jednání žalobce, ke kterému došlo před budovou služebny obvodního oddělení [adresa], kdy odmítl do budovy vstoupit, byť byl na oddělení předvádět právě za účelem provedení úkonu zjištění jeho totožnosti. Jde o jednání, které právě v uvedeném smyslu naplňuje zákonné formální i materiální znaky přestupku dle § 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Navíc žalobce jako osoba práva znalá, více jak kdo jiný má chápat následky svého jednání v podobě neuposlechnutí výzev úřední osoby, jakož i to, jak se má v rámci vzniklé situace chovat. Jedná se o zaviněné jednání (žalobce vědomě neuposlechl výzvy policisty), které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti (aby policie byla schopná přijímat odpovídající operativní opatření v případech, kdy je to zapotřebí pro řádné fungování společenských procesů) a je za přestupek výslovně označeno v tomto zákoně [§ 47 odst. 1 písm. a) citovaného zákona]. Shodně srovnej i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 63/2011 ze dne 17. 8. 2011.

75. Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 263/1997 ze dne 6. 1. 1998 občané jsou povinni se podrobit výkonu pravomoci veřejného činitele bez ohledu na vlastní soukromý názor. Jsou-li přesvědčeni, že tímto jednáním bylo porušeno jejich právo či jim byla způsobena škoda, mohou se proti takovému postupu veřejného činitele bránit jiným, a to zákonným způsobem. Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod, ani žádná jiná právní norma nepřipouštějí, aby občané nejprve hodnotili zákonnost postupu veřejných činitelů a teprve na základě toho jejich pokynů uposlechli nebo neuposlechli.

76. Ústavní soud již např. v usnesení ze dne 26. 2. 1998 sp. zn. II. ÚS 249/97 definoval dobré mravy jako souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu. Jinými slovy řečeno Ústavní soud ustáleně považuje korektiv dobrých mravů za souhrn etických, obecně uznávaných a zachovávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti [srov. nález ze dne 12. 3. 2001 sp. zn. II. ÚS 544/2000 či bod 32 nálezu ze dne 14. 11. 2017 sp. zn. I. ÚS 3391/15. Přitom § 3 odst. 1 starého občanského zákoníku, či § 6 a 8 občanského zákoníku může vystupovat jako nejzazší korektiv autonomie vůle [srov. bod 29 nálezu ze dne 2. 5. 2019 sp. zn. II. ÚS 3101/18. Ústavní soud v nálezu ze dne 28. 8. 2001 sp. zn. I. ÚS 528/99 uvedl, že úvaha soudu při použití korektivu dobrých mravů musí vycházet z okolností konkrétní věci a musí být podepřena konkrétními zjištěními. Pojem „dobré mravy“ totiž nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou [srov. např. nález ze dne 6. 9. 2005 sp. zn. I. ÚS 643/04).

77. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se ohledně otázky rozporu výkonu práva s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 občanského zákoníku ve znění do 31.12.2013) konsolidovala v názoru, že se jedná o právní normu s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. o právní normu, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a která tak přenechává soudu, aby ji podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4755/2014, či ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5246/2015, jakož i jeho usnesení ze dne 5. 12. 2002, sp. zn. 21 Cdo 486/2002, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3838/2014). Judikatura lpí především na patřičně podloženém, jasném a přesvědčivém závěru o rozporu (či souladu) výkonu práva s dobrými mravy, jenž je učiněn na základě komplexního zhodnocení všech rozhodných okolností dané věci (k tomu viz kupř. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2006, sp. zn. 26 Cdo 3084/2005, ze dne 11. 11. 2014, sp. zn. 28 Cdo 555/2014, a ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4791/2014, dále pak též usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 1. 2007, sp. zn. III. ÚS 729/06). Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu dále platí, že pro závěr, že je výkon práva v rozporu s dobrými mravy, není relevantní zavinění jednajícího, resp. vědomí takového rozporu s dobrými mravy (srov. např. rozsudek ze dne 27. 11. 2013 sp. zn. 25 Cdo 4209/2011 či ze dne 17. 3. 2014 sp. zn. 28 Cdo 4180/2013).

78. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2603/2013 ze dne 10.1.2014 uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení.) Obdobně srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2574/2010 ze dne 15.6.2011 79. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4112/2010 ze dne 25.4.2011 Nejvyšší soud opakovaně dovodil, že dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 59/2004, a dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5.12. 2002, sp. zn. 21 Cdo 486/2002; ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 25 Cdo 2905/99; ze dne 30. 5. 2001, sp. zn. 33 Cdo 1864/2000; ze dne 21. 4. 1999, sp. zn. 25 Cdo 484/99; ze dne 28. 6. 2000, sp. zn. 21 Cdo 992/1999; Je přitom nutno zdůraznit, že tyto okolnosti by musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 25 Cdo 2905/99).

80. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 20.10.2011 sp. zn. II. ÚS 2369/2011 je v souvislosti s námitkou promlčení poukázat zejména na princip právní jistoty, který je doplněn zásadou vigilantibus iura (bdělým náležejí práva). Pakliže zákon stanoví konkrétní lhůtu pro uplatnění nároku, bylo by v rozporu s principem právní jistoty, aby tato lhůta byla v jednom individuálním případě prolomena jen s poukazem na případnou tvrdost zákona (byť by tato tvrdost byla zjevná), či na (pouze žalobce tvrzený) nemravný postup státního orgánu.

81. V projednávané věci má tedy soud za to, a to s ohledem na provedené dokazování, jakož i judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, že žalovaným vznesená námitka promlčení byla zcela legitimním postupem, kdy žalovaný tolik brání svá práva a využívá k tomu právní nástroje, které mu k tomu dává platný právní řád. Dále je třeba uvést, že to nebyl žalovaný, kdo by zapříčinil marné uplynutí promlčecí doby či tímto způsobem zneužil práva na úrok žalobce. Žalobci nebránilo ničeho se svého nároku domáhat u soudu včas, pokud takto nepostupoval, nemůže jít uvedená skutečnost k tíži žalovaného.

82. Podmínky odpovědnosti státu za škodu jsou stanoveny zákonem č. 82/1998 Sb. Podle ust. § 1 odst. 1) tohoto zákona odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Podle ust. § 3 písm. a) tohoto zákona stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány. Podle ust. § 5 písm. b) tohoto zákona odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 tohoto zákona je nesprávným úředním postupem také porušení povinností učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinností učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 tohoto zákona má žalobce nárok (bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda) na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle ust. § 31a odst. 2 tohoto zákona se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže majetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

83. I kdyby nárok žalobce nebyl promlčen, má soud za to, že nárok na úhradu částky ve výši 10.000 Kč z titulu nemajetkové újmy není důvodný, nelze jej přiznat, neboť nebyl naplněn základní atribut náhrady nemajetkové újmy, kdy po provedeném dokazování nebyl prokázán nesprávný úřední postup Policie ČR tj. v řízení nebyla prokázána tvrzení žalobce, že došlo k naražení žalobce obličejem na zeď budovy a způsobení tržné rány na čele, naskočení kolenem policisty do podkolenní jamky žalobce (zhmoždění kolene), držení žalobce v utažených poutech nepřetržitě déle než 4 hodiny, bolestivému zvedání za pouta, zastrašování žalobce slovní manipulací budoucího písemného úředního záznamu, omezování osobní svobody žalobce na výslechové místnosti bez reálného důvodu (po ztotožnění), bezdůvodnému škrcení v tzv. kravatě dvěma policisty ve výslechové místnosti, vulgárnímu urážení žalobce policisty a vyhrožování umístěním v policejní cele, odepírání žalobci povolení pout, WC a právní pomoci advokáta, neposkytnutí první pomoci žalobci po jeho zkolabování, neprofesionálnímu přenesení do sanitky za lokty a nohy za asistence policistů, nedobrovolnému převozu do nemocnice za asistence policisty, připoutání žalobce za nohy v sanitce za asistence policisty, odběru krve žalobce proti jeho vůli za asistence policisty, nedobrovolnému vyšetření žalobce na RTG za asistence policistů, mučení žalobce policisty vytahováním za pouta na několik sekund do výšky, vytahování za pouta na lehátku, bití žalobce policistou do tváře otevřenou rukou a následně pěstí, převozu žalobce na celu v ponižující poloze s hlavou pod sedadlem a urážení žalobce či nezákonnému zadržení žalobce v policejní cele.

84. Na uvedeném nezmění nic ani skutečnost, že žalobce byl zproštěn obžaloby pro přečin násilí proti úřední osobě dle ust. § 325 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a přečin výtržnictví dle ust. § 358 odst. 1 trestního zákoníku rozsudek Městského soudu v Brně č.j. [spisová značka], kdy je třeba připomenout, že předmětem tohoto ani jakéhokoliv jiného řízení nebyla trestná činností policistů, ale žalobce. Podle ustálených závěrů soudní praxe je soud v občanském soudním řízení vázán pouze výrokem rozhodnutí příslušného orgánu o tom, kdo a jaký trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt spáchal; není vázán odůvodněním takového rozhodnutí (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 25 Cdo 4686/2015 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2012, sp. zn. 25 Cdo 4151/2010). Z hlediska právní jistoty sice není žádoucí, aby soudy při opakovaném posuzování týchž otázek ve věcech týchž účastníků dospívaly k rozdílným závěrům, avšak tuto možnost nelze vyloučit za předpokladu, že jsou rozdílné závěry řádně odůvodněny (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 10. 7. 2008, sp. zn. II. ÚS 2742/07). Závěry tohoto rozsudku [spisová značka] by měl soud zohlednit, avšak tato skutečnost nic nemění na tom, že všechny rozhodné skutečnosti si soud v projednávané věci musí posoudit sám. Soud v této právní věci uvádí, že má za to, že ve věci sp. zn. [spisová značka] soud uvedl ve svém odůvodnění rozsudku řadu závěrů, které nevycházely z předložených a provedených důkazů, a to i v této právní věci. Soud má za to, že nebylo prokázáno, že by ke ztotožnění žalobce došlo ještě před služebnou obvodního oddělení Policie ČR [adresa], a proto nebyl důvod pro následný postup vůči žalobci vč. zajištění. Tato skutečnosti nebyla prokázána kamerovými záznamy. Naopak soud má za prokázané, že je ztotožnění žalobce došlo až poté, co byly vůči němu použity donucovací prostředky, byl zajištěn a odveden na obvodní oddělení. Ke ztotožnění došlo za přítomnosti policistů a záchranářů ve výslechové místnosti. Dále na rozdíl od trestního soudu, v rámci této věci soud považuje za absolutně nevěrohodné, a to v kontextu celého dokazování tvrzení svědka [jméno FO] o osobě [Anonymizováno]. Narozdíl od soudu ve věci sp. zn. [spisová značka] se v rámci toto řízení soud také neztotožnil s výtkami soudu, že žalobce byl ze strany policistů slovně „zastrašován“ manipulací budoucího písemného záznam o proběhlých událostech či odhánění svědka [jméno FO] od policejní stanice s tím, že má jít domů, aby nedopadl stejně jako žalobce. Žádné z těchto tvrzení nebylo v tomto řízení prokázáno. Na rozdíl od trestního řízení tedy soud v této věci výpovědi žalobce a svědka [jméno FO] vyhodnotil jako účelové a nevěrohodné, neboť tyto byly v rozporu s provedenými důkazy, a to ať již důkazy listinnými, tak kamerovými záznamy. Soud v trestní věci nezohlednil kontext událostí. Žalobce zcela bez jakékoliv sebereflexe popírá svá vlastní jednání, vždy se staví jen a pouze do pozice oběti, a vinu hledá u ostatních, byť bylo jednoznačně prokázáno, že se těchto jednání dopustil. Takovýmto způsobem přistupuje i k svému předchozímu odsouzení, kdy je přesvědčen to tom, že byl odsouzen neprávem. Skutečnost, že žalobce byl v trestní věci sp. zn. [spisová značka] zproštěn obžaloby sama o sobě nesvědčí a neprokazuje ničeho o protiprávním jednání policistů. Ve shodě s Kanceláří ředitele Městského ředitelství policie Brno v podání ze dne 24.3.2020 č.j. [Anonymizováno] soud uvádí, že Policie ČR je mimo jiné též represivní složkou, kdy po svévolném nesplnění výzvy vyslovené policistou logicky následuje razantnější služební zákrok, jehož intenzita reflektuje jednání vyzvané osoby. Pokud se taková osoba brání a zvyšuje intenzitu své obrany, o to intenzivnější musí být postup policistů, kteří jsou nuceni překonat aktivní odpor takové osoby. Je nepřípustné, aby policisté takový úkon nedokončili, aby si přímo nevynutili splnění povinnosti tj. pokud by nedošlo k překonání aktivního odporu osoby odmítající uposlechnout výzvu, pak by nebylo možné ze strany příslušníků Policie ČR přímo vynutit splnění jakékoliv povinnosti. Ad absurdum by tedy policii nezbývalo, než nechat takovou osobu svévolně odejít. V takovém případě, by byla policie respektována pouze a toliko ze strany „bezproblémových“ občanů.

85. Současně je třeba poukázat na to, že v řízení sp. zn. [spisová značka] bylo jednoznačně prokázáno, že protiprávního jednání popsaného v obžalobě, za které byl v první fázi žalobce odsouzen, se dopustil právě žalobce. Toto jeho jednání bylo bez pochybností prokázáno, byť jeho intenzita nedosáhla přečinu výtržnictví, ale toliko přestupku, a právě a pouze z tohoto důvodu byl v důsledku odvolání žalobce rozsudek Městského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne 6.10.2021 zrušen rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne 22.2.2022 s tím, že žalovaný byl zproštěn obžaloby, neboť označený skutek není trestním činem. Odvolací soud, jakož i Nejvyšší soud v rozhodnutí č.j. [spisová značka] ze dne 15.6.2022 a Ústavní soud v rozhodnutí ze dne 1.11.2022 sp. zn. [Anonymizováno] neměly pochybnosti o tom, že to byl žalobce, kdo se daného jednání popsaného v obžalobě dopustil. Je třeba dále uvést, že žalobce i svědek [jméno FO] byli v podnapilém stavu, což bylo patrno i z jejich chůze, navíc v řízení sp. zn. [spisová značka] svědek [jméno FO] při svém výslechu dne 31.3.2021 uvedl, že minule jeho výpověď vymýšlel hlavně obhájce – pan [jméno FO], kdy svědek byl v této souvislosti poučen o trestně právních důsledcích křivé výpovědi. Uvedené tedy jednoznačně znevěrohodňuje i v této věci svědka [jméno FO], který je se žalobcem v úzkém přátelském vztahu, který nebyl nikterak narušen ani poté, že z důvodu záměny osob bylo prvotně vedeno trestní řízení pro skutek, který spáchal žalobce (sp. zn. [spisová značka]), vůči svědkovi [jméno FO]. Ve věci sp. zn. [spisová značka] výpovědi žalobce i svědka [jméno FO] soud vyhodnotil v kontextu důkazů, a to i videozáznamu z městské kamery jako nevěrohodné.

86. V projednávané věci má soud za prokázané, že žalobce byl dne 10.11.2018 pod vlivem alkoholu (ke shodnému zjištění dospěl i trestní soud ve sp. zn. [spisová značka]), byl vulgární, arogantní a následně agresivní. Neuposlechl opakované výzvy příslušníků Policie ČR, což ve svém důsledku vedlo k jeho zajištění, zadržení a následném umístění do cely. Řada jeho tvrzení stran nesprávného postupu Policie ČR nebyla vůbec prokázána (viz bod 83). Přičemž postup příslušníků Policie ČR obvodního oddělení [adresa] byl opakovaně prověřen, kdy nebylo pochybení tj. že by se policisté obvodního oddělení dopustili protiprávního jednání a jejich postup byl opakovaně vyhodnocen jako v souladu s obecně závaznými předpisy, kdy nebylo zjištěno, že byl jejich jednání mohlo být hodnoceno také jako kázeňský přestupek. Současně bylo prokázáno, že vůči žalobci došlo k použití donucovacích prostředků (hmatů, chvatů, pout), a toliko v důsledku jeho vlastního chování, kdy neuposlechl výzev příslušníků Policie ČR, a to opakovaně a kladl aktivní odpor.

87. Dále je třeba uvést, že pravost všech k důkazu provedených a popsaných videozáznamů byla potvrzena rovněž Generální inspekcí generálních sborů, nebyl předložen ani označen důkaz k prokázání toho, že by s těmito záznamy bylo jakkoliv a kýmkoliv manipulováno. Navíc předmětné videozáznamy byly jako důkazní prostředky provedeny rámci dvou trestních řízení resp. tří vedených u Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka] (žalobce), sp. zn. [spisová značka] (žalobce) a sp. zn. [spisová značka] (svědek [jméno FO]) a u Krajského soudu v Brně tj. u obou soudních instancí, dále také v řízení o náhradě škody na Ministerstvu vnitra. V neposlední řadě před Generální inspekcí generálních sborů, která má k dispozici prostředky, kterými může prokázat, zda datový záznam je autentický nebo byl modifikován tj. zda do něj bylo nějak zasahováno, a to jak v případě videozáznamu poskytnutého Policií ČR, tak v případě záznamu z mobilního telefonu předloženého svědkem [jméno FO]. Nic takového prokázáno nebylo. Navíc je s podivem, že s videozáznam, který pořídil svědek [jméno FO], který by snad měl prokazovat manipulaci s kamerovými záznamy ze strany Policie ČR, kdy však tímto záznamem nebylo v tomto směru prokázáno ničeho, nebylo žalobcem ani svědkem [jméno FO] argumentováno a nebyl ani předložen v rámci shora uvedených trestních řízení. Navíc tímto svědkem pořízeným záznamem nebylo prokázáno nic jiného než to, že žalobce leží na zemi a je policisty poután.

88. Dále soud k důkazům, jimiž byly lékařské zprávy, a to zpráva ze dne 12. 11. 2018 vypracovaná [tituly před jménem] [právnická osoba] zpráva ze dne 12.4.2019 vypracovaná [tituly před jménem] [jméno FO] uvádí, že z těchto listin nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že u žalobce došlo k porušení nervové tkáně v rukou právě a výlučně v důsledku postupu příslušníků Policie ČR dne 10.11.2018 tj. že nemohlo být způsobeno běžným nasazením policejních pout, ale že jej za ta pouta musel někdo surově tahat tak, že se mu zařezaly do tkáně. Navíc je třeba ještě poukázat na skutečnost, že obě zprávy byly vyhotoveny pouze na základě tvrzení žalobce. Kdy zpráva [tituly před jménem] [jméno FO] byla vyhotovena až 12.4.2019 tj. cca 5 měsíců po předmětném policejním zákroku.

89. V rovině tvrzení zůstalo také toliko to, že se žalobce v okolí stal terčem pohrdání, nadávek pomluv, došlo ke zhoršení vztahu s přítelkyní, což vedlo následně k jejich rozchodu, přestal se zúčastňovat společenských aktivit a sportovních aktivit, kdy hrál hokej a špatná atmosféra v šatně měla vliv na jeho sportovní výkony. Rovněž zůstalo neprokázáno tvrzení žalobce, že byl vystaven anonymním telefonátům a trestní stíhání zhatilo i jeho pracovní aktivity, kdy se chtěl věnovat právu v Praze. V řízení dále žalobce neprokázal, že by v důsledku uvedeného policejního zákroku dne 10.11.2018 trpěl a trpí úzkostí, psychickými problémy, nespavostí, nesoustředěností, nervozitou a strachem z odvety policistů. K uvedeným skutečnostem vypovídal pouze žalobce, kdy výslech účastníka řízení je důkazem toliko podpůrným.

90. S ohledem na shora uvedené tedy soud nárok ve výši 10.000 Kč s příslušenstvím jako nedůvodný zamítl.

91. Soud zamítl rovněž nárok žalobce v rozsahu částky 4.260 Kč, kdy k nároku týkajícího se ztráty 1.000 Kč soud uvádí, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce měl dne 10.11.2018 v kapse volně složenou bankovku o nominální hodnotě 1.000 Kč, a že k její ztrátě došlo v souvislosti s incidentem dne 10.11.2018 v rámci situace před služebnou obvodního oddělení [adresa], kde došlo k zajištění žalobce. Na uvedeném nezmění nic ani sdělení svědka [jméno FO], že daného dne žalobci vrátil 1.000 Kč, neboť v rámci sepisu hotovosti žalobce bylo zjištěno, že měl u sebe bankovku v hodnotě 1.000 Kč. Nebylo prokázáno, že byl bankovku nalezla třetí osoba, či že by tuto bankovku odcizil některý z policistů. K uvedenému se nemohl vyjádřit ani svědek [jméno FO], který před služebnou, poté do byl žalobce zajištěn, nalezl hodinky a tyto nalezené hodinky žalobce předal policistovi. Žádnou bankovku před služebnou nenašel.

92. K nároku na úhradu částky ve výši 2.400 Kč za poškození mobilního telefonu zn. Samsung, který měl žalobci vypadnout z ruky při služebním zákroku dne 10.11.2018 soud uvádí, že i v rozsahu této částky shledal žalobu nedůvodnou. Pokud byla předložena objednávka č. [hodnota] a faktura ze dne 22.3.2019 vč. servisního protokolu od společnosti [právnická osoba] na částku ve výši 2.400 Kč s datem splatnosti 22.3.2019, bylo prokázáno, toliko žalobce vlastnil a zakoupil za částku ve výši 3.700 Kč mobilní telefon značky Samsung Galaxy J5 (2017) (J530FZ), dual SIM-Gold (objednávka č. [hodnota] ze dne 24.10.). Následně si u společnosti [právnická osoba] dne 22.3.2019 objednal opravu prasklého displeje mobilního telefonu zlaté barvy Samsung J530, zlatá (viz. servisní protokol), kdy v souvislosti s touto zakázkou byla vystavena faktura na částku 2.400 Kč, kdy v této není uveden přesný důvod opravy. Zde je třeba uvést, že nebylo prokázáno, že opravovaný telefon byl mobilním telefonem, který měl žalobce dne 10.11.2018 u sebe, neboť ze spisového materiálu vyplývá, že v daný den měl žalobce u sebe mobilní telefon zn. Samsung, ale bílé, nikoliv zlaté barvy. Navíc nebylo zjištěn přesný typ tohoto telefonu. Soud proto toto tvrzení žalobce shledal účelovým, stejně tak shledal soud účelovým vysvětlení žalobce stran výrazného časového odstupu od incidentu 10.11.2018 do opravy 22.3.2019. Pokud byla předložena fotodokumentace rozbitého displeje mobilního telefonu s datem 14.11.2018, tato zas neprokazuje barvu a značku tohoto mobilního telefonu.

93. K nároku na úhradu částky ve výši 860 Kč, kterou měl žalobce vynaložil v souvislosti s poškozením hodinek soud uvádí, že nebylo sporu o tom, že při služební zákroku došlo k poškození hodinek žalobce ve svém uchycení, avšak z předmětných fotografii v rámci spisového materiálu Policie ČR vč. dokumentace nešlo přesně a jednoznačně určit, zda se jednalo o hodiny zn. Skmei, výrobní číslo [hodnota], jak uváděl žalobce. [právnická osoba] z předloženého dokladu od [právnická osoba] nebyla zjištěna souvislost se žalobcem, ani hodinkami Skemi s tachometrem a datumovkou tj. že částka ve výši 860 Kč byla uhrazena žalobcem, a to v souvislosti s výměnou kovového pásku u hodinek Skemi, výrobní číslo [hodnota], které měly být dne 10.11.2018 poškozeny. Navíc tato účtenka je datována 25.11.2019 tj. více jak rok po incidentu. Soud shledal účelovým vysvětlení žalobce stran výrazného časového odstupu od incidentu 10.11.2018 do opravy 25.11.2019.

94. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., dle které soud přiznal zcela úspěšnému žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 15.425,90 Kč. Tyto náklady řízení se sestávají paušální náhrady dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to - ve výši 300 Kč za sepis vyjádření k žalobě ze dne 27.8.2020, - ve výši 300 Kč za přípravu na jednání dne 2.3.2022, - ve výši 300Kč za účast u jednání dne 2.3.2022 od 13:00 hodin do 14:15 hodin, - ve výši 300 Kč za sepis vyjádření ze dne 22.4.2022, - ve výši 300 Kč za sepis vyjádření ze dne 29.4.2022, - ve výši 300 Kč za sepis vyjádření ze dne 6.1.2023, - ve výši 300 Kč za sepis vyjádření ze dne 2.2.2023, - ve výši 300 Kč za přípravu na jednání dne 7.6.2023, - ve výši 300 Kč za účast u jednání dne 7.6.2023 od 13:00 do 15:25 hodin tj. 2 x 300 Kč - 600 Kč, - ve výši 300 Kč za přípravu na jednání dne 20.9.2023 - ve výši 300 Kč za účast u jednání dne 20.9.2023 od 13:00 do 15:00 hodin, - ve výši 300 Kč za sepis závěrečného návrhu ze dne 19.10.2023, - ve výši 300 Kč za účast na jednání dne 22.11.2023, tj. 14 x 300 Kč – 4.200 Kč, - dále cestovného k jednání dne 2.3.2022 ve výši 2.628,60 Kč za cestu k jednání u soudu zaměstnancem žalovaného, kdy souhlas s využitím služebního vozidla byl soudem dán, a to z [adresa] a zpět o vzdálenosti 418 km motorovým vozidlem Škoda Octavia 1,9, RZ [SPZ] průměrné spotřebě 4,4 litru motorové nafty na 100 km (3 údaj o spotřebě dle technického průkazu), kdy soud vycházel z ceny nafty ve výši 36,10 Kč za litr a základní náhrady za 1 km ve výši 4,7 Kč za kilometr (vyhláška č. 511/2021 Sb.), - cestovného k jednání dne 7.6.2023 ve výši 2.984,70 Kč za cestu k jednání u soudu zaměstnancem žalovaného, kdy souhlas s využitím služebního vozidla byl soudem dán, a to z [adresa] a zpět o vzdálenosti 418 km motorovým vozidlem Škoda Octavia 1,9, RZ [SPZ] průměrné spotřebě 4,4 litru motorové nafty na 100 km (3 údaj o spotřebě dle technického průkazu), kdy soud vycházel z ceny nafty ve výši 44,10 Kč za litr a základní náhrady za 1 km ve výši 5,2 Kč za kilometr (vyhláška č. 85/2023 Sb.), - cestovného k jednání dne 20.9.2023 ve výši 2.806,30 Kč za cestu k jednání u soudu zaměstnancem žalovaného, kdy souhlas s využitím služebního vozidla byl soudem dán, a to z [adresa] a zpět o vzdálenosti 418 km motorovým vozidlem Škoda Octavia 1,9, RZ [SPZ] průměrné spotřebě 4,4 litru motorové nafty na 100 km (3 údaj o spotřebě dle technického průkazu), kdy soud vycházel z ceny nafty ve výši 34,40 Kč za litr a základní náhrady za 1 km ve výši 5,2 Kč za kilometr (vyhláška č. 191/2023 Sb.), - cestovného k jednání dne 22.11.2023 ve výši 2.806,30 Kč za cestu k jednání u soudu zaměstnancem žalovaného, kdy souhlas s využitím služebního vozidla byl soudem dán, a to z [adresa] a zpět o vzdálenosti 418 km motorovým vozidlem Škoda Octavia 1,9, RZ [SPZ] průměrné spotřebě 4,4 litru motorové nafty na 100 km (3 údaj o spotřebě dle technického průkazu), kdy soud vycházel z ceny nafty ve výši 34,40 Kč za litr a základní náhrady za 1 km ve výši 5,2 Kč za kilometr (vyhláška č. 191/2023 Sb.), Soud žalovanému nepřiznal paušální náhradu za úkon - příprava na jednání na 22.11.2023, kdy tento úkon neshledal účelně vynaloženým, neboť náplní daného jednání byl toliko přenes závěrného návrhu, kdy za tento úkon byla paušální náhrada přiznána, a vyhlášení rozhodnutí ve věci samé, kdy za účast na daném jednání byla rovněž paušální náhrada přiznána.

95. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení