17 C 98/2018- 212

Rubrum

Obvodní soudu pro Prahu 9 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Miloše Žitného a přísedících Lubomíra Paveleka a Ing. Jiřího Bašného ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobce], [země] zastoupena advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa], [ulice a číslo] zastoupena advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 240 000 Kč s příslušenstvím a o zaplacení náhrady nákladů na výživu pozůstalé žalobkyně takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku celkem 324 341,93 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna na náhradě nákladů na výživu pozůstalé žalobkyni zaplatit za období počínaje od dne [datum] částku ve výši 1 000 Kč měsíčně, a to se splatností vždy do 20. kalendářního dne daného kalendářního měsíce, s tím, že náhrada nákladů na výživu za měsíc květen roku 2022 bude uhrazena společně s náhradou nákladů na výživu za období měsíce června roku 2022.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 229 688,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna na náhradě nákladů řízení státu zaplatit částku 1 250 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9.

V. Žalovaná je povinna zaplatit Obvodnímu soudu pro Prahu 9 soudní poplatek ve výši 16 750 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně (původní žalobkyně a/) a původní žalobkyně b/ se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhaly náhrady škody vzniklé pracovním úrazem [anonymizováno] [celé jméno žalobce], narozeného dne [datum] (dále jen„ poškozený“). Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 16. 12. 2020, č. j. 17 C 98/2018-114 byla žaloba ve vztahu k žalobkyni b/ zamítnuta s tím, že rozsudek nabyl právní moci dne [datum] ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 6. 2021, č. j. 62 Co 199/2021-162 a v řízení tak bylo dále rozhodováno toliko o nároku žalobkyně (původní žalobkyně a/).

2. Žalobkyně se jako pozůstalá manželka poškozeného v tomto řízení se domáhá jednorázového odškodnění pozůstalých ve výši 240 000 Kč, náhrady nákladů na výživu za období od [datum] do [datum] ve výši 35 400 Kč, jakož i náhrady nákladů na výživu ve výši 1 000 Kč měsíčně počínaje ode dne [datum].

3. Žalobkyně v žalobě žalobkyně tvrdila, že dne [datum] byly v obci [obec], okres [okres], prováděny výkopové práce bagrem v souvislosti se stavbou kanalizace, když na místě byli čtyři dělníci, a to svědci [celé jméno svědka] (obsluha bagru), [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] konečně i poškozený. Poté, co svědek [celé jméno svědka], který obsluhoval bagr, provedl výkop mezi kontrolní šachtou 36 – 37, bylo nutno změřit hloubku výkopu a očistit kanalizační trubku od hlíny. Za tímto účelem vstoupil poškozený do výkopu. Výkop se však v místě, kde byl rozvod vody, začal bortit a došlo tak k zavalení poškozeného zeminou. Do výkopu proto skočil další z dělníků, a to svědek [celé jméno svědka], následně však oba dělníky zavalila další sesypaná zemina. V důsledku této události utrpěl poškozený vážná zranění, kterým dne [datum] ve Fakultní nemocnici v [obec] podlehl. Poškozený vstoupil do výkopu za účelem očištění trubek, popř. vytažení měřící tyče, tj. za účelem provést úkol, který poškozený vykonával jako dělník, a to s cílem realizovat stavbu kanalizace. Poškozený tak do výkopu nevstoupil samovolně, dobrovolně a o své vůli, ale právě za účelem nutného vykonání prací na stavbě, tedy v zájmu žalované.

4. Žalovaná na předmětnou stavbu kanalizace dodala dělníky (mj. poškozeného) pro subdodavatele stavebních prací, [právnická osoba] servis [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO]. Generálním zhotovitelem stavby byla společnost [právnická osoba] se sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], [IČO]. Věc byla vyšetřována Policí České republiky pro podezření ze spáchání zločinu těžkého ublížení na zdraví, přičemž usnesením ze dne 11. 9. 2015, č. j. KRPH-48041-66/TČ-2015-050571 byla věc odložena. Věc byla rovněž šetřena Státním úřadem inspekce práce – Oblastní inspektorát práce pro [územní celek], přičemž tento úřad dospěl k závěru, že poškozený byl zaměstnancem žalované. Žalovaná je společností, ve které byl poškozený zaměstnán a jedná se proto o pracovní úraz.

5. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná porušila předpisy upravující požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, když podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., zhotovitel musí prohlédnout stav stěn výkopu, pažení a přístupů. Pažení stěn musí být vždy navrženo a provedeno tak, aby spolehlivě zachytilo tlak zeminy a zajišťovalo tak bezpečnost fyzických osob ve výkopech. Je tedy zřejmé, že při výkopových pracích mělo být používáno pažení, které zabraňuje sesuvu půdy. Zde však použito nebylo, což vedlo k tragickému úmrtí poškozeného. Pažení chybělo na mnoha šachtách, což vyplývá ze zápisů ve stavebním deníku. Dále žalobkyně poukázala na porušení § 5 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Školení BOZP proběhlo v českém jazyce, přičemž poškozený uměl pouze lámaně česky a rovněž nebylo provedeno žádné přezkoušení.

6. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Žalovaná uvedla, že nedošlo z její strany k porušení žádných právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, když to byl naopak poškozený, kdo svévolně a v rozporu s předpisy bezpečnosti práce a vnitřnímu předpisy žalované do výkopu vstoupil. O rizicích byl poškozený řádně proškolen, což žalovanou vedlo k závěru, že by měla být odpovědnosti nahradit škodu zproštěna. V podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že pažící boxy již byly v době úrazu poškozeného odstraněny, neboť výkopové práce již byly ukončeny. V podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že výkop byl vyhrabán teprve ten den dopoledne a v podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že úraz se stal v době předcházející uložení pažícího boxu. V závěrečném návrhu při jednání dne [datum] pak žalovaná uvedla, že k výkopu došlo před obědovou přestávkou jen v částečném rozsahu, přičemž po přestávce měl být výkop dokončen a mělo dojít k zabezpečení výkopu připraveným pažením.

7. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že poškozený jako zaměstnanec žalované prováděl dne [datum] v rámci svých pracovních úkolů výkopové práce v obci [obec]. Poškozený vstoupil do výkopu mezi kontrolními šachtami 36 – 37, který se zbortil a zavalil jej, přičemž dne [datum] poškozený zraněním způsobeným závalem výkopu podlehl (poškozený tak zemřel v důsledku závalu zeminou při plnění pracovních úkolů dne [datum]). Rovněž je pak nesporné, že poškozený v dané době nebyl pod vlivem alkoholu ani jiných návykových látek.

8. Nadále pak mezi účastníky zůstaly sporné zejména okolnosti prací realizace výkopu a jeho zabezpečení, tj. kdy byl výkop proveden, zda a jakým způsobem byl zabezpečen, případně zda a z jakých důvodů bylo zabezpečení výkopu odstraněno; okolnosti vstupu poškozeného do výkopu, tj. z jakých důvodů a z čí vůle či pokynu tak učinil, jakož i okolnosti proškolení poškozeného žalovanou ohledně bezpečnosti práce a vstupu do výkopů, tj. zda tento byl skutečně řádně proškolen a zda takovému proškolení mohl rozumět.

9. Na základě provedených důkazních prostředků soud učinil následující skutková zjištění:

10. Z listiny označené jako„ oddací list žalobkyně (1)“, z listiny označené jako„ rodný list dcery žalobkyně a poškozeného (3)“ a z listiny označené jako„ oddací list dcery žalobkyně a poškozeného (2)“ soud zjistil, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s poškozeným manželství. Dne [datum] se žalobkyni a poškozenému narodila dcera [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] (tj. původně žalobkyně b/), která se dne [datum] vdala za [anonymizována dvě slova] [celé jméno původního účastníka] a přijala příjmení [celé jméno původního účastníka]. Ve vztahu k pracovnímu poměru poškozeného a žalované:

11. Z listiny označené jako„ pracovní smlouva (15)“ soud zjistil, že mezi žalovanou a poškozeným byla dne [datum] uzavřena pracovní smlouva, na základě které byl poškozený u žalované zaměstnán na pozici pomocný stavební dělník. Den nástupu do práce byl sjednán na den [datum]. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou ve výši 40 hodin týdně s hrubou měsíční mzdou ve výši 3 600 Kč.

12. Z listiny označené jako„ smlouva o dílo č. S [číslo] ze dne [datum] (f)“ a z listiny označené jako„ zápis o předání a převzetí staveniště ze dne [datum] (g)“ soud zjistil, že svědek [příjmení] jako zhotovitel uzavřel se společností [právnická osoba] jako objednatelem smlouvu o dílo, kdy předmětem této smlouvy byl„ [obec] – [obec]“, zakázkové číslo objednatele [číslo]. Zhotovitel se touto smlouvou zavázal provést na své náklady a nebezpečí pro objednatele kompletní provedení gravitační stoky SO01, SO01b, čerpací stanice ČS1 SO02, výtlak V1A SO04 a napojovací body SO09. To vše včetně zemních prací, zakládání, vodorovných konstrukcí, komunikací, bourání a trubního vedení (bez dodávek materiálů uvedených v příloze [číslo] které zajišťuje objednatel). Zhotovitel se zavázal dokončit předmět smlouvy do [datum], kdy rovněž byly sjednány dílčí termíny k provedení zemních prací, provedení kanalizace a stoků. Celková cena díla byla sjednána na částku 11 528 968 Kč bez DPH. Objednatel se zavázal předat zhotoviteli staveniště (pracoviště) nejpozději do [datum], kdy k tomuto termínu se zhotovitel zavázal zahájit realizaci díla (dodávky a práce). K předání pracoviště došlo dne [datum]. Za objednatele (předávajícího) byl přítomen svědek [celé jméno svědka] a za zhotovitele (přejímajícího) byl přítomen svědek [příjmení].

13. Z listiny označené jako„ smlouva o dílo ze dne [datum] (h)“ a z listiny označené jako„ protokol o předání staveniště ze dne [datum] (ch)“ soud zjistil, že mezi [právnická osoba] servis [právnická osoba], jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem byla uzavřena smlouva o dílo. Předmětem této smlouvy bylo provedení zemních a pomocných stavebních prací při stavbě kanalizace v obci [obec] u [obec] (akce Gravitační kanalizace v obci [obec]), dle schválené a předané projektové dokumentace. Termín zahájení byl sjednán na den [datum] a termín dokončení na den [datum] Cena díla byla sjednána na částku 85 000 Kč. Dne [datum] došlo mezi svědkem [příjmení] (objednatel) a [právnická osoba] servis [právnická osoba], (zhotovitel) k předání pracoviště dodavateli k realizaci stavby„ Kanalizace [obec] – [obec]“. Staveniště bylo shledáno způsobilé k převzetí.

14. Z listiny označené jako„ dokumentace pro provádění stavby – situace 2 (i)“ a z listiny označené jako„ dokumentace pro provádění stavby – vzorové uložení potrubí PPU2 a PVC (j)“ soud zjistil konkrétní strukturu plánovaných staveb a jejich návaznost a rozložení. Ve vztahu ke školení zaměstnanců ohledně BOZP:

15. Z listiny označené jako„ plán BOZP na staveništi [právnická osoba] (x)“ a z listiny označené jako„ zápis o provedených školeních BOZP (t)“ soud zjistil, že v květnu 2014 byl zpracován plán BOZP na staveništi„ [obec] [anonymizována tři slova]“. Mezi základní podmínky pro práci na výkopových pracích patří mj. povinnost zhotovitele zajistit stabilitu stěn výkopu pažením a svahováním. Dle prezenční listiny byl o tomto poučen také poškozený, který prezenční listinu podepsal vlastnoručním podpisem.

16. Z listiny označené jako„ evidence pracovních ochranných prostředků (ze spisu Oblastního inspektorátu práce pro [územní celek], s. ú. 2-5- 2015, číslo úrazu: [číslo] [datum])“ soud zjistil, že dne [datum] převzal poškozený modrý pracovní oblek, 5x ochranné rukavice, boty s ocelovou špičkou a bílou helmu.

17. Z listiny označené jako„ technologický předpis společnosti [právnická osoba] (20)“ soud zjistil, že v červnu 2014 byly zpracovány technologické předpisy pro provádění systémového pažení, pro pokládku kanalizačního potrubí a pro provádění zemních prací; výkopů stavebních rýh a jam. Byla zjištěna základní pravidla a požadavky pro stavební práce, jakož i popsaný technologický postup. Dle technologického předpisu pro provádění systémového pažení je nutné zajistit systémové pažení, jehož účelem je zajištění stability stěn výkopů a ochrana života a zdraví pracovníků.

18. Z listiny označené jako„ kniha bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (ze spisu PČR, sp. zn. KRPH [číslo] 2015 [číslo]), (w)“ soud zjistil, že dne [datum] proběhlo proškolení nových zaměstnanců společnosti [právnická osoba] ohledně BOZP a rizik na staveništi a dalších souvisejících bezpečnostních a technických pravidel, kdy proškolení vzali na vědomí jmenovitě svědci [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [příjmení] a poškozený, což všichni stvrdili svým podpisem.

19. Z listiny označené jako„ zápis ze stavebního deníku – list [číslo] (11), (l)“ soud zjistil, že objednatel upozorňoval zhotovitele na neplnění termínů smlouvy o dílo a požadoval do [datum] provedení výkopů. Dne [datum] byl ve stavebním deníku učiněn mj. zápis o tom, že na šachtách 17 – 27 a 33 – 35 jsou prováděny práce bez použití pažení a bylo zakázáno pokračování prací do sjednání nápravy. Zhotovitel pracovníky na stavbě dle tohoto zápisu důrazně upozorňoval na nutnost dodržování technologických postupů, zvláštně na používání pažení. Těmto upozorněním byl mj. přítomen právě poškozený.

20. Z listiny označené jako„ identifikace rizik z 8/ 2014 zpracované [celé jméno svědka] (b)“ a z listiny označené jako„ prezenční listina BOZP ze dne [datum] (d)“ soud zjistil přehled rizik na stavbě a jejich míru. V případě výkopů stavebních rýh (pro kanalizaci, vodovod, plynovod apod.) a stavební jámy byla shledána pravděpodobnost vzniku a existence rizika jako velmi pravděpodobná; pravděpodobnost následků – závažnost jako smrtelný úraz; názor hodnotitelů byl klasifikován jako více významných a nepříznivých vlivů na závažnost a následky ohrožení a nebezpečí a míra rizika byla shledána jako nežádoucí riziko. Pro předejití uvedeným rizikům byla doporučena bezpečnostní opatření, zejména zajištění stěn výkopů proti sesutí stěn pažením nebo svahováním; kontrola stěn výkopu, pažení před vstupem, vyloučení vstupu osob do nezajištěného výkopu; vyloučení vstupu pracovníků do výkopu s nezajištěnými stěnami (strojně hloubenými) při větší hloubce než 1,3 resp. 1,5 metru apod. Dne [datum] byl mj. poškozený seznámen s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle osnov a dalších dokumentů, prohlásil, že výkladu plně porozuměl a že si je vědom, že jejich porušováním se dopouští hrubého porušování ustanovení zákoníku práce. Dokument poškozený vlastnoručně podepsal.

21. Svědek [celé jméno svědka] při jednání dne [datum] vypověděl, že byl ze strany žalované požádán o zpracování identifikace rizik. K předložené listině označené jako„ prezenční listina BOZP ze dne [datum] (d)“ svědek uvedl, že se jedná o jeho podpis a že tedy zřejmě realizoval i školení. Školení probíhají tak, že svědek má vždy osnovu, podle které školí ohledně příslušných právních norem, přičemž takové školení obvykle trvá do hodiny, pokud nejsou se strany zadavatele požadavky na podrobnější školení. Svědek si již nepamatuje průběh daného školení, ani to, zda mu byl přítomen poškozený. Jistě však na školení školil ohledně rizik a pravidel vstupu do výkopu.

22. Svědek [příjmení] (zhotovitel zakázky) v rámci výslechu provedeného [název soudu] jako soudem dožádaným dne [datum] k této otázce vypověděl, že na místě organizoval práci a každý den kontroloval její plnění. Na stavbě tehdy pracovali i zaměstnanci dalších subdodavatelů, mimo jiné i zaměstnanci svědka [celé jméno svědka]. Všichni absolvovali před zahájením prací školení BOZP a podepsali příslušná poučení. Proškolen tedy byl i konkrétně poškozený, který také podepsal příslušný doklad. Žádné výhrady stran BOZP nebyly za svědkova působení na staveništi vznášeny. Zajišťovali pažící boxy a související obslužné nástroje. Umisťování pažících boxů byla vyžadovaná praxe, s výjimkou, kdy byly výkopy v rozsahu 1 – 1,5 metru. Výpověď svědka [příjmení] byla dále dokreslena provedenými listinami označenými jako„ záznam o poskytnutí informace ze dne [datum] (n)“ a„ úřední záznam o podaném vysvětlení svědka [příjmení] ze dne [datum] (ze spisu PČR, sp. zn. KRPH [číslo] 2015 [číslo]), (zb)“, ze kterých soud zjistil, že tento svědek v rámci šetření inspektorátu práce a při výslechu u policejního orgánu uvedl, že skupina svědka [celé jméno svědka] (tj. svědek [celé jméno svědka], svědek [celé jméno svědka], svědek [celé jméno svědka] a poškozený) nastoupila na stavbu dne [datum] a následující den byly zahájeny práce. Na staveništi si tuto skupinu převzal svědek, řekl jim, na čem budou pracovat a rovněž je seznámil s BOZP a o tomto byli poučeni také pracovníkem společnosti [právnická osoba]

23. Svědek [celé jméno svědka] (jednatel společnosti [anonymizována dvě slova] [právnická osoba]) při jednání dne [datum] vypověděl, že kontrola bezpečnosti práce byla na místě několikastupňová. Jeho společnost byla subdodavatelem pro svědka [příjmení], který zhotovoval dílo pro společnost [právnická osoba] a oni tak prováděli kontrolu. Jednalo se o drahou stavbu, tudíž ze zákona musel být investorem najat bezpečnostní koordinátor. Svědek si nepamatuje, kdo toto vykonával. Školení o bezpečnosti musí každoročně probíhat ve společnosti s tím, že dále je i povinnost realizovat proškolení vždy také na stavbě. Své zaměstnance si vždy proškolovali a na proškolování zaměstnanců pracujících na stavbě byla zaplacena společnost. Poškozený tak musel být proškolen. Svědek neví o tom, že by na stavbě byly porušovány bezpečnostní předpisy a že by snad pažící boxy užívány nebyly. Nikdo jej o tom neinformoval. Na dané stavbě svědek nebyl. K předloženým listinám označeným jako„ plán BOZP na staveništi [právnická osoba] (x)“ a„ zápis o provedených školeních BOZP (t)“ svědek uvedl, že proškolení poškozeného tedy zřejmě nebylo realizováno prostřednictvím jeho společnosti, neboť on nebyl jeho zaměstnancem.

24. Svědek [celé jméno svědka] (tehdy vedoucí předmětného projektu společnosti [právnická osoba]) při jednání dne [datum] k této otázce vypověděl, náplní jeho práce byla mj. kontrolní činnost, jakož i bezpečnost práce. Svědek tak měl kontrolovat stavbyvedoucí, zda plní své úkoly ve vztahu k bezpečnosti práce, zejména zda mají proškolené zaměstnance a zda dodržují technologické postupy. Tedy, pokud svědek viděl nezapažený výkop, tak v tomto směru konal. Přímo s poškozeným ničeho ohledně školení bezpečnosti práce či jakékoliv její nedostatky neřešil, veškeré záležitosti řešil se svědkem [příjmení]. Kontrolování postupu a bezpečnosti měl na starosti rovněž stavbyvedoucí svědek [celé jméno svědka]. Na stavbě se řešilo mnoho nedostatků, jako nezapažené výkopy apod.,„ prostě s panem [příjmení] to bylo peklo“. Poté, co byly nedostatky uvedeny ve stavebním deníku, byly odstraněny. Kontroly probíhaly fakticky každý den, a to ze strany svědka [celé jméno svědka]. Výpověď svědka [celé jméno svědka] byla dále dokreslena provedenou listinou označenou jako úřední záznam o podaném vysvětlení svědka [celé jméno svědka] ze dne [datum] (ze spisu PČR, sp. zn. KRPH [číslo] 2015 [číslo]), (r)“, ze které soud zjistil, že tento svědek při výslechu u policejního orgánu uvedl, že kontrolu prováděných prací a vedení prováděl denně přímo svědek osobně nebo stavbyvedoucí svědek [celé jméno svědka]. Drobné nedostatky provádění prací byly běžné, nejednalo se však o nic zásadního, vše však vygradovalo dne [datum], kdy z důvodu nezapaženého výkopu svědek zastavil stavbu, o čemž byl učiněn zápis ve stavebním deníku. Po odstranění závady bylo ve stavbě pokračováno a žádné další nedostatky zjištěny nebyly.

25. Svědek [celé jméno svědka] (stavbyvedoucí spol. [právnická osoba]) při jednání dne [datum] k této otázce vypověděl, že objížděl jednotlivé pracovní skupiny a zadával jim, co mají dále dělat. Současně upozorňoval na nedostatky při plnění a při zabezpečení bezpečnosti práce. Za společnost [právnická osoba] svědek na stavbě prováděl proškolení BOZP zaměstnanců od jiných společností, jakož i jejich obeznámení s technologickými postupy a s konkrétní trasou díla. Školení se vždy přizpůsobují typu stavby, pročež tak v tomto případě bylo školení zaměřeno na rizika výkopu. K předloženým listinám označeným jako„ plán BOZP na staveništi [právnická osoba] (x)“ a„ zápis o provedených školeních BOZP (t)“ svědek uvedl, že školení dne [datum] prováděl on. Toto proškolení trvalo asi půl hodiny, kdy zaměstnanci byli seznámeni s bezpečnostními riziky a tím, co budou dělat. Zejména byli seznámeni s bezpečnostními pomůckami a zabezpečením výkopů. Svědek vyloučil, že by pod bodem 17 připojený podpis poškozeného byl učiněn někým jiným, než touto osobou.

26. Svědek [celé jméno svědka] (jeden z pracovníků na předmětné stavbě, vedoucí skupiny) v rámci výslechu provedeného [název soudu] jako soudem dožádaným dne [datum] k této otázce vypověděl, že před započetím prací jim svědek [příjmení] sdělil, jak mají postupovat. Zda tato instruktáž měla formu školení, či zda v této souvislosti podepisovali nějaké pokyny, si však svědek nevybavuje. Dodržování předepsaných postupů na místě řešil svědek [příjmení] a občas tam byl i nějaký jeho nadřízený. Svědek [příjmení] byl na stavbě skoro každý den. Pro účely práce neobdrželi žádné ochranné pomůcky a pracovali vždy s vlastním nářadím i vlastními přilbami. Již na počátku stavby jim bylo uloženo, aby si přilby a vesty zajistili. Školení pravidel BOZP podepisovali, ale svědek si není jist, zda to bylo před stavbou. Svědek si nevybavuje, zda byly vznášeny výhrady k jejich práci, to oni se občas obraceli na svědka [příjmení] s výhradami, kdy se snad jednalo právě i o pažení, ale více si svědek nepamatuje. Výpověď svědka [celé jméno svědka] byla dále dokreslena provedenými listinami označenými jako záznam o poskytnutí informace ze dne [datum] (s )“ a z„ úřední záznam o podaném vysvětlení svědka [celé jméno svědka] ze dne 12. 5. 2015, č. j. KRPH-48041-1/TČ-2015-050581 (13)“, ze kterých soud zjistil, že tento svědek v rámci šetření inspektorátu a při výslechu u policejního orgánu uvedl, že poté, co byli on, svědek [celé jméno svědka], svědek [celé jméno svědka] a poškozený ze strany svědka [celé jméno svědka] ze [právnická osoba] servis [právnická osoba], zapůjčeni na výkopové práce, byli všichni na místě proškoleni zaměstnancem společnosti [právnická osoba] na BOZP.

27. Svědek [celé jméno svědka] (druhý poškozený, jeden z pracovníků na předmětné stavbě) v rámci výslechu provedeného [název soudu] jako soudem dožádaným dne [datum] k této otázce vypověděl, že před započetím prací všichni absolvovali školení BOZP, na kterém byli seznámeni i s metodikou, dle které mají při výkopech postupovat. Dodržování bezpečnostních pravidel měli zajišťovat vedoucí pracovníci, z nichž jeden byl vždy na staveništi přítomen. Žádné speciální pomůcky nedostávali, měli pouze rukavice, vesty a přilby. V době závalu na staveništi nebyl žádný vedoucí pracovník, ale všichni postupovali dle toho, jak jim bylo uloženo. Kontroly na pracoviště jezdily každý den a nikdy jim nebyla udělena žádná výtka a práce nikdy nebyly přerušeny. Výpověď svědka [celé jméno svědka] byla dále dokreslena provedenými listinami označenými jako záznam o poskytnutí informace ze dne [datum] (z)“ a z listiny označené jako„ úřední záznam o podaném vysvětlení svědka [celé jméno svědka] ze dne 29. 7. 2015, č. j. KRPH-48041/TČ-2015-050571 (12)“, ze kterých soud zjistil, že tento svědek v rámci šetření inspektorátu práce a při výslechu u policejního orgánu uvedl, že na začátku je o práci informoval svědek [příjmení], poté je svědek [celé jméno svědka] ze společnosti [právnická osoba] informoval o práci a rovněž byli všichni seznámeni s pracovními postupy, kdy k tomuto všichni podepsali příslušné listiny.

28. Svědek [celé jméno svědka] (jeden z pracovníků na předmětné stavbě) při jednání dne [datum] vypověděl, že ohledně bezpečnosti práce něco podepisovali, ale neví, co to bylo. Pojem štětovnice mu nic neříká, jeho školení trvalo opravdu jen pár minut, pamatuje si, že mu říkali něco o obuvi, vestě a přilbě a že nemá vstupovat do jámy u bagru. Zda byl proškolen poškozený, svědek neví, neboť ten na stavbě začal pracovat dříve, než svědek. Výpověď svědka [celé jméno svědka] byla dále dokreslena provedenou listinou označenou jako„ úřední záznam o podaném vysvětlení svědka [celé jméno svědka] ze dne [datum] (ze spisu PČR, sp. zn. KRPH [číslo] 2015 [číslo])“, ze které soud zjistil, že tento svědek při výslechu u policejního orgánu uvedl, že když na stavbu nastoupili, tak jim svědek [celé jméno svědka] řekl, co budou dělat. Nic o bezpečnosti práce jim neříkal, toliko si svědek pamatuje, že byl přítomen nějakému setkání asi před půl rokem v [obec]. Ve vztahu ke dni úrazu a dodržení podmínek BOZP:

29. Z listiny označené jako„ záznam o úrazu s doručenkou datové zprávy (ze spisu Oblastního inspektorátu práce pro [územní celek], s. ú. 2-5- 2015, číslo úrazu: [číslo] [datum])“ soud zjistil, že dne [datum] byl Oblastnímu inspektorátu práce pro [územní celek] doručen ze strany žalované záznam o smrtelném úrazu poškozeného. Dle záznamu došlo k úrazu dne [datum] ve [údaj o čase] hodin s tím, že dne [datum] poškozený zemřel. K úrazu došlo v obci [obec] v rámci investiční akce„ [obec] [anonymizováno 5 slov]“, kde probíhala výstavba. Poškozený zde pracoval jako pomocný dělník, kdy ke dni úrazu byl u žalované zaměstnán 16 let a 4 měsíce. Bezprostředně před vznikem úrazu poškozený odpracoval 4,5 hodiny. K úrazu došlo při zaměřování nivelačního bodu. Společně s poškozeným byla zraněna ještě další jedna osoba. Dle popisu úrazového děje vstoupil poškozený do vykopaného prostoru pro zaměření nivelačního bodu, kdy následně došlo k samovolnému rozpohybování hlíny, a poškozený byl zasypán.

30. Z listiny označené jako„ protokol o ohledání místa činu ze dne [datum] včetně náčrtku a fotodokumentace (ze spisu PČR, sp. zn. KRPH [číslo] 2015 [číslo]), (m)“ a z listiny označené jako„ fotodokumentace (ze spisu Oblastního inspektorátu práce pro [územní celek], s. ú. 2-5- 2015, číslo úrazu: [číslo] [datum])“ soud zjistil, že na místě nehody nebyly zjištěny ani zajištěny žádné stopy. [obec] bylo ofotografováno a byl pořízen náčrtek místa činu. Vedle výkopu byl zjištěn hydraulický pažící box zčásti zasypaný vybagrovanou zeminou.

31. Z listiny označené jako„ zpráva Fakultní nemocnice [obec] ze dne [datum] (ze spisu PČR, sp. zn. KRPH [číslo] 2015 [číslo])“ a z listiny označené jako„ oznámení o výslechu zdravotní pitvy (ze spisu PČR, sp. zn. KRPH [číslo] 2015 [číslo])“ soud zjistil, že u poškozeného byla po vyproštění zjištěna zástava dechu a oběhu, byl 20 minut resuscitován na místě a poté ještě opakovaně v průběhu transportu. Po přijetí do nemocnice byl shledán nepříznivý neurologický nález s vyhaslou bilat. fotoreakcí a postupnou absencí spontánní dechové aktivity při nulové sedaci [anonymizováno] po dosažení normotermie a při absenci seda zjištěny klinické známky smrti mozku a byla zahájena palitativní péče. Dne [datum] ve [údaj o čase] hodin byla konstatována smrt. Příčinou smrti byl shledán otok mozku.

32. Z listiny označené jako„ přípis Policejního prezidia České republiky ze dne [datum], [číslo] [rok] s kopií průkazky zdravotní pojišťovny (5)“ a z listiny označené jako„ průkaz pojištěnce VZP (14)“ soud zjistil, že dne [datum] došlo ke zranění poškozeného, který je státním příslušníkem Ukrajiny. Poškozený byl v době úrazu držitelem platné průkazky zdravotní pojišťovny [číslo] vydané pojišťovnou VZP ČR.

33. Z listiny označené jako„ protokol Oblastního inspektorátu ze dne 17. 6. 2015, č. j. 11341/8.42/15-1 (a)“ soud zjistil, že ve dnech [datum] a [datum] byla provedena kontrola na předmětném místě úrazu. Provedenou kontrolou nebyly zjištěny žádné nedostatky.

34. Z listiny označené jako„ usnesení Policie České republiky ze dne 11. 9. 2015, č. j. KRPH-48041-66/TČ-2015-050571 (4)“ soud zjistil, že věc úmrtí poškozeného a zranění druhého poškozeného [celé jméno svědka], ke kterým došlo následkem úrazu při výkopových pracích u pozemní komunikace v obci [obec] – [obec] dne [datum] v době od [údaj o čase] hodin do [údaj o čase] hodin byla odložena, neboť ve věci nešlo o podezření z trestného činu a nebylo na místě věc vyřídit jinak.

35. Svědek [příjmení] v rámci výslechu provedeného [název soudu] jako soudem dožádaným dne [datum] k této otázce vypověděl, že v den závalu na místě nebyl, ale pamatuje si, že pracovníkům svědka [celé jméno svědka] den předtím uložil, aby do výkopu, v němž došlo k závalu, byl umístěn pažící box. Důvodem byla skutečnost, že v blízkosti byly umístěny již další trubky. Na zával jej upozornil pan [jméno], jemuž svědek uložil zavolat záchranné složky. Zapažení konkrétního výkopu bylo možné. Bylo by realizováno tak, že by byl pažící box umístěn do výkopu, do kterého by postupně dosednul. Bylo nutno ho v daném místě použít, protože tam vedle již jiné trubky byly. Právě skutečnost, že byly nově pokládané trubky vedeny paralelně vedle již položených, hrozila závalem. Výpověď svědka [příjmení] byla dále dokreslena provedenými listinami označenými jako„ záznam o poskytnutí informace ze dne [datum] (n)“ a z listiny označené jako„ úřední záznam o podaném vysvětlení svědka [příjmení] ze dne [datum] (ze spisu PČR, sp. zn. KRPH [číslo] 2015 [číslo]), (zb)“, ze kterých soud zjistil, že tento svědek v rámci šetření inspekce práce a policejního orgánu uvedl, že kontroloval práci zaměstnanců [právnická osoba] servis [právnická osoba], zejména kontroloval, zda odpovídá předané projektové dokumentaci a pracovním postupům. Na nedostatky svědek vždy upozorňoval, když se jednalo zejména o nepoužití pažícího boxu pro zajištění výkopu. Jsou o tomto zápisy ve stavebním deníku. Na stavbě byly k dispozici 3 pažící boxy, kdy tyto byly pronajaté. Svědka nikdo neoslovil s požadavkem na menší box.

36. Z listiny označené jako„ úřední záznam o podaném vysvětlení svědka [celé jméno svědka] ze dne [datum] (ze spisu PČR, sp. zn. KRPH [číslo] 2015 [číslo]), (y)“ soud zjistil, že svědek [celé jméno svědka] při výslechu u policejního orgánu uvedl, že se z doslechu dozvěděl, že v předmětné době neměl poškozený v jámě co dělat, neboť jáma již měla být zasypána, kdy však poškozený do jámy i přesto vstoupil. Pracovníci pravidelně absolvují školení na BOZP, kdy přímo na staveništi byli opětovně všichni o BOZP poučeni ze strany pracovníka společnosti [právnická osoba] Pažení na stavbu dodala buď společnost svědka [příjmení], nebo společnost [právnická osoba] a na staveništi tak byly různé délky pažení. Svědek osobně na stavbě nebyl, o všem ví jen z doslechu. Při jednání dne [datum] pak svědek [celé jméno svědka] k této otázce vypověděl, že teleskopické šroubovací pažící boxy na stavbě byly, což svědkovi telefonicky potvrdil svědek [celé jméno svědka] Tyto boxy se daly nastavit do šířky, nikoliv do délky. Kdyby boxy na stavbě nebyly, stavba by nemohla probíhat.

37. Svědek [celé jméno svědka] dále při jednání dne [datum] k této otázce vypověděl, že mu tenkrát volal asi ředitel [příjmení], že se na stavbě stal úraz. Po příjezdu na stavbu zde byl vrtulník a záchranáři. Důvod, proč nebyl dodržen správný bezpečnostní postup, tedy proč nebyl užit pažící box, je dle svědka proto, že v daném místě výkopu byly vedeny inženýrské sítě. Dle svědka byl v daném místě veden vodovod a snad i plynovod, půda tam byl zvodnělá a pažící box se tam prostě nevešel. V daném místě tak byl stav zeminy komplikovaný, nesoudržný a jednoznačně jej bylo nutno zapažit. To však bylo nutno vždy, i za ideálních podmínek. Riziko sesuvu bylo v daném místě neúměrně vyšší. Ke zpevnění lze užít také klasickou výdřevu, fošny, štětovnice, případně menší box. Při výkopu tak jednoznačně mělo dojít k jeho zpevnění, ať s fošnami či menším boxem, avšak svědek neví, zda v daný moment byly na stavbě adekvátní prostředky k takovému postupu. O způsobu zabezpečení výkopu po jeho realizaci vždy rozhodoval vedoucí dané pracovní čety, v daném případě tedy svědek [celé jméno svědka].

38. Svědek [celé jméno svědka] dále při jednání dne [datum] k této otázce vypověděl, že v den úrazu na stavbě nebyl. Když pak svědek přijel na místo úrazu, viděl vedle jámy uložený box, který byl částečně zasypán zeminou. S ohledem na vodovodní uzel bylo zjevné, že tento nebylo možné do výkopu umístit. K zabezpečení tedy mělo být použito příložní pažení nebo larzeny, toto však učiněno nebylo. Svědek skupinu již v minulosti upozorňoval na to, že je nutno boxy užívat. V nezabezpečeném výkopu neměl nikdo co dělat.

39. Svědek [celé jméno svědka] v rámci výslechu provedeného [název soudu] jako soudem dožádaným dne [datum] k této otázce vypověděl, že práce jim nebyla od svědka [příjmení] zadávána každý den konkrétně, dostali prostě úkol realizovat výkopy a umisťovat trubky. Někdo vždy vlezl do výkopu a tam na umístění trubek pracoval. K závalu došlo někdy po obědě, kdy ještě ani nezačali pracovat. Svědek má za to, že výkop ještě ani nebyl dokončen, protože se nedostali do požadované hloubky. Obecně platilo, že do nezajištěného výkopu se nemá lézt, ale poškozenému tam něco spadlo (snad laserová tyč, lať nebo lopata), a proto do něj vlezl a strávil tam několik minut. Svědek seděl v bagru a byl otočený na druhou stranu, když pak všichni začali volat. Svědek se s bagrem natočil ve směru k výkopu, ale vše se událo velmi rychle a zával nestihl zastavit. Správně tedy poškozený ve výkopu být neměl. Nejprve ve výkopu s poškozeným nikdo nebyl, teprve když začal zával, běžel poškozenému na pomoc svědek [celé jméno svědka], jehož to však také zavalilo. Výkop nebyl nikterak zajištěn, pažení v době závalu bylo umístěno vedle výkopu. Svědek má za to, že umístění pažení bylo v daném případě technicky možné. Předchozí výkopy zapažovali jen v některých místech, podle jejich hloubky. Výpověď svědka [celé jméno svědka] byla dále dokreslena provedenými listinami označenými jako záznam o poskytnutí informace ze dne [datum] (s )“ a z„ úřední záznam o podaném vysvětlení svědka [celé jméno svědka] ze dne 12. 5. 2015, č. j. KRPH-48041-1/TČ-2015-050581 (13)“, ze kterých soud zjistil, že tento svědek v rámci šetření inspektorátu a při výslechu u policejního orgánu uvedl, že provedl výkop kanalizace do hloubky asi 2,8 metru a v době předcházející pracovnímu úrazu tento výkop dočista dohrabával od šachty [číslo] směrem k šachtě [číslo] strojem [příjmení] 315, přičemž tento výkop nebyl nikterak zajištěn. Bezprostředně před úrazem poškozený a svědek [celé jméno svědka] stáli na kraji výkopu a připravovali nivelační lať a upevňovali měřící laser na lať. Svědek pozoroval, jak poškozený vlezl do výkopu přidržet měřící lať, neboť laser odpovídajícím způsobem nefungoval, zatímco se svědek bagrem otáčel od výkopu a dveřmi byl natočený k nim. V tu chvíli svědek [celé jméno svědka] na poškozeného po svědkovo upozornění křičel, že to padá, když následně byl poškozený zavalen. Do výkopu za ním pak vlezl svědek [celé jméno svědka], který se mu snažil pomoci, ale také byl částečně zavalen. Svědek dále uvedl, že byli seznámeni s tím, že dle projektové dokumentace se má při výkopu používat pažení, které ze začátku, nepoužívali, pak ale přišla kontrola, byli na to upozorněni a dále pažení normálně používali. V tomto případě jej však nepoužili z důvodu, že pažení bylo moc dlouhé a nevešlo by se mezi odkryté přípojky. O tom, že by bylo potřeba kratší pažení, říkal svědek svědku [příjmení] asi týden před předmětnou událostí.

40. Svědek [celé jméno svědka] v rámci výslechu provedeného [název soudu] jako soudem dožádaným dne [datum] k této otázce vypověděl, že svědek [celé jméno svědka] vždy nejprve realizoval výkop a zbylí tři pracovníci do něj poté vlezli, aby tam položili trubky. Poté byl výkop vždy hned zasypán. Dne [datum] před závalem sestoupil poškozený do výkopu, aby v souladu s jejich obvyklým postupem očistil trubku tak, aby potom svědek mohl zatlouct klíny a trubky spojit. Ve výkopu byl v tomto konkrétním případě poškozený asi čtvrt hodiny a v době, kdy k závalu došlo, byl ve výkopu i svědek. Výkop nebyl zajištěný. Výpověď svědka [celé jméno svědka] byla dále dokreslena provedenými listinami označenými jako záznam o poskytnutí informace ze dne [datum] (z)“ a z listiny označené jako„ úřední záznam o podaném vysvětlení svědka [celé jméno svědka] ze dne 29. 7. 2015, č. j. KRPH-48041/TČ-2015-050571 (12)“, ze kterých soud zjistil, že tento svědek v rámci šetření inspektorátu práce a při výslechu u policejního orgánu uvedl, že bezprostředně před úrazem svědek s poškozeným měřili hloubku výkopu, když najednou se poškozený sebral a šel dolů. Důvod svědek nezná, asi chtěl očistit trubku, na kterou chtěli následně napojit další. Svědek [celé jméno svědka] potom křičel, že to padá, a poté, co zemina poškozeného zavalila, šel mu svědek na pomoc, avšak byl také zavalen. Při seskoku do jámy měl na hlavě přilbu i vestu a další pracovní pomůcky, stejně jako poškozený. Pažící boxy k dispozici měli a většinou je používaly, avšak asi dvakrát je nepoužili, neboť se jim délkou do výkopu nevešly. V jednom místě byl výkop přibližně 70 cm široký, a box šel stáhnout jen na nějakých 85 cm. Předmětný výkop byl vykopán ten den dopoledne s tím, že vzpěry, které zabraňují sesypání hlíny, v tomto výkopu nebyly, výkop tedy zajištěný nebyl.

41. Svědek [celé jméno svědka] dále při jednání dne [datum] k této otázce vypověděl, že toho dne došlo k nehodě kolem [údaj o čase] hodin. Svědek si to již moc nepamatuje, ale má za to, že jámu vykopali ráno a poté šli na oběd. Po návratu z oběda měli pokládat trubky, jáma nebyla zabezpečená, protože neměli vhodné pažení. Svědek vedle bagru korigoval dopravu, takže neviděl, proč poškozený do jámy vlezl. Z doslechu se svědek toliko dozvěděl, že tam údajně skočil pro spadlou lať na měření. Výpověď svědka [celé jméno svědka] byla dále dokreslena provedenou listinou označenou jako„ úřední záznam o podaném vysvětlení svědka [celé jméno svědka] ze dne [datum] (ze spisu PČR, sp. zn. KRPH [číslo] 2015 [číslo])“, ze které soud zjistil, že tento svědek při výslechu u policejního orgánu uvedl, že po vykopání jámy do ní chtěli dávat pažení. Svědek korigoval dopravu, když najednou slyšel, jak svědek [celé jméno svědka] křičí na poškozeného, že se to sype, aby vylezl ven. Když se svědek otočil, viděl již do poloviny těla zasypaného poškozeného. Neví, tam poškozený dělal. Do jámy pak na pomoc poškozenému skočil také svědek [celé jméno svědka], jehož to však také částečně zasypalo.

42. Soud se dne [datum] pokusil o opakovaný výslech tohoto svědka, avšak k jednání se dostavil toliko bratr svědka s totožným jménem a příjmením a výslech se tak nepodařilo znovu provést, když následně při opětovných pokusech o jeho výslech bylo zjištěno, že svědek se z důvodu válečného konfliktu zdržuje na Ukrajině. Z tohoto důvodu výslech svědka za účelem zjištění toho, kdy a jakým způsobem, případně zda vůbec, jménem žalované předal žalobkyni částku 2 000 $. Ve vztahu k výši nároku žalobkyně:

43. Z listiny označené jako„ přehled průměrné mzdy dle odvětví za 1. čtvrtletí [rok] (17)“ soud zjistil, že v oboru stavebnictví v 1. čtvrtletí roku [rok] činila průměrná měsíčná mzda (na přepočtené počty zaměstnanců) částku 22 073 Kč a průměrná měsíční mzda (na fyzické osoby) částku 21 715 Kč.

44. Jednatel žalované [jméno] [příjmení] při účastnickém výslechu při jednání dne [datum] vypověděl, že po úmrtí poškozeného žalovaná vyřídila veškeré doklady nezbytné k tomu, aby jeho tělo mohlo být převezeno na Ukrajinu. Žalovaná vyřídila i transport prostřednictvím pohřební služby města Chrudim, kdy poslední papíry vyřizovali na celnici u [obec]. K transportu došlo asi 3 nebo 4 dny po úmrtí a tělo bylo vezeno do Zakarpatské oblasti. Vozidlo transportující tělo doprovázel ve vlastním voze svědek [celé jméno svědka] a manžel dcery žalobkyně. Tělo bylo následně předáno rodině zemřelého. Na celnici u [obec] také jednatel žalované osobně předal svědku [celé jméno svědka] částku 2 000 dolarů, čemuž byl přítomen i jednatelův synovec [jméno] [příjmení]. Svědek [celé jméno svědka] dostal pokyn, aby uvedené prostředky předal manželce poškozeného, tedy žalobkyni. Po návratu z Ukrajiny mu svědek [celé jméno svědka] sdělil, že uvedenou částku žalobkyni předal. Více o tom jednatel neví, prostředky byly poskytnuty z dobré vůle, kdy tuto částku jednatel stanovil dle odhadu nákladů nezbytných na pohřeb. Náklady na převoz těla hradila žalovaná v částce asi 58 000 Kč.

45. Na základě shora uvedených nesporných tvrzení účastníků, jakož i na základě provedených důkazních prostředků včetně výpovědí svědků a jednatele žalované, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti plně v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2015, sp. zn. 33 Cdo 3318/2013), soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

46. Na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] byl poškozený zaměstnán u žalované na pozici pomocný stavební dělník. Na základě smlouvy o dílo ze dne [datum] byl poškozený společně se svědkem [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] přidělen přes [právnická osoba] servis [právnická osoba], na stavební práce [obec] [anonymizována tři slova] [obec] – [obec] ([anonymizováno] kanalizace) vykonávané svědkem [příjmení] pro společnost [právnická osoba]

47. Dne [datum] tito čtyři pracovníci nastoupili na staveniště, přičemž provedeným dokazováním bylo prokázáno, že před zahájením prací byli všichni proškoleni ohledně BOZP, když účast na těchto školeních všichni čtyři pracovníci stvrdili svými podpisy na prezenčních listinách. Dne [datum] se po obědové pauze ve [údaj o čase] hodin nacházel poškozený v nezajištěném výkopu mezi šachtou [číslo] směrem k šachtě [číslo] přičemž následně byl tento poškozený zcela zavalen zeminou, v důsledku čehož utrpěl zranění, jímž dne [datum] ve [údaj o čase] hodin v nemocnici podlehl. Společně s poškozeným byl zraněn také svědek [celé jméno svědka], který za poškozeným do jámy vlezl.

48. Soud se tak v řízení zabýval zejména otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro zproštění či částečné zproštění odpovědnosti žalované za škodu, když z výsledků dokazování shledal odpovědnost žalované v celém rozsahu. Ohledně bezpečnosti práce:

49. Z provedeného dokazování dle názoru soudu jednoznačně vyplynulo, že v místě úrazu došlo k porušení pravidel bezpečnosti práce v důsledku nedodržení technologických a bezpečnostních postupů.

50. Povinnost zajistit stabilitu stěn výkopů pažením a svahováním přitom vyplývá přímo ze zákona, kdy k tomuto byly také zpracovány příslušné dokumenty – zejména listiny označené jako„ plán BOZP na staveništi [právnická osoba] (x)“,„ technologický předpis společnosti [právnická osoba] (20)“,„ zápis ze stavebního deníku – list [číslo] (11), (l)“,„ identifikace rizik z [anonymizováno] [rok] zpracované [celé jméno svědka] (b)“. Dle názoru soudu bylo v řízení jak listinnými důkazy, tak svědeckými výpověďmi prokázáno, že pracovníci nějakým způsobem ohledně bezpečnosti práce proškoleni skutečně byli, když svědek [celé jméno svědka] v rámci výslechu, který uvedl, že„ obecně platilo, že do nezajištěného výkopu se nemá lézt, ale poškozenému tam něco spadlo, a proto tam vlezl. Poškozený tam tedy správně neměl být.“ Absolvování školení BOZP pak potvrdil i svědek [celé jméno svědka], jakož i svědek [celé jméno svědka], který uvedl, že„ ohledně bezpečnosti práce jsme něco podepisovali, ale nevím, co to bylo. Školení trvalo opravdu jen pár minut, pamatuji si, že nám říkali něco o obuvi, vestě a přilbě a že nemáme vstupovat do jámy u bagru“. Z výpovědí spolupracovníků poškozeného rovněž vyplynulo, že poškozený hovořil a rozuměl českému jazyku a lze tedy usoudit, že pokynu„ nevstupovat do nezabezpečené jámy“ poškozený rozuměl.

51. Současně však ovšem z provedeného dokazování také jednoznačně vyplynula najevo určitá liknavost žalované spočívající v nedostatečném zajištění dodržování těchto požadovaných bezpečnostních podmínek. Přímo svědek [celé jméno svědka] v rámci svého výslechu uvedl, že„ na daném projektu se řešilo opravdu mnoho věcí jako nezapažené výkopy, neoznačené výkopy, … prostě s panem [příjmení] to bylo peklo“. Také ze stavebního deníku je patrné nedodržování bezpečnostních předpisů, když dne [datum] zde byl učiněn mj. zápis o tom, že na šachtách 17 – 27 a 33 – 35 jsou prováděny práce bez použití pažení a bylo zakázáno pokračování prací do sjednání nápravy. Zhotovitel pracovníky na stavbě dle tohoto zápisu důrazně upozorňoval na nutnost dodržování technologických postupů, zvláštně na používání pažení. Těmto upozorněním byl mj. přítomen právě poškozený. Nedostatečné zajištění bezpečnosti práce bylo prokázáno ostatně také tím, že na staveništi nebyly v době úrazu k dispozici potřebné zabezpečovací materiály. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] i svědka [celé jméno svědka] totiž vyplynulo, že v daném případě pažení ve výkopu nepoužili, neboť dostupné pažení na staveništi bylo moc dlouhé a nevešlo se mezi přípojky.

52. Lze tedy konstatovat, jak již uvedeno výše, že všichni čtyři pracovníci školení bezpečnosti práce v nějaké podobě absolvovali, i když otázkou může stále být kvalita tohoto proškolení, jakož i jeho konkrétní obsah. Svědek [celé jméno svědka] pak při své výpovědi uvedl, že„ pro účely práce neobdrželi žádné ochranné pomůcky a pracovali vždy s vlastním nářadím i vlastními přilbami. Již na počátku stavby jim bylo uloženo, aby si přilby a vesty zajistili.“, kdy však toto ovšem nekoresponduje s listinou označenou jako„ evidence pracovních ochranných prostředků (ze spisu Oblastního inspektorátu práce pro [územní celek], s. ú. 2-5- 2015, číslo úrazu: [číslo] [datum])“, dle které poškozený dne [datum] převzal modrý pracovní oblek, 5x ochranné rukavice, boty s ocelovou špičkou a bílou helmu. Jak pak již uvedeno výše, svědek [celé jméno svědka] uvedl, že něco ohledně bezpečnosti práce podepisovali, ale neví, co to bylo.

53. S ohledem na tyto skutečnosti tak dle názoru soudu lze pochybovat o skutečném průběhu proškolení bezpečnosti práce, a naopak, i vzhledem k prokázanému chaosu a neuspořádanosti vládnoucím na staveništi (prokázané mj. výslechem svědka [celé jméno svědka]) je možné, že příslušní vedoucí pracovníci toliko formálně předložili svědkům a poškozenému příslušné prezenční listiny k podpisu (tj. ke stvrzení toho, že školení BOZP absolvovali), sdělili nejzákladnější instrukce a rovnou jim přidělili práci. Toto by totiž korespondovalo s výpovědí svědka [celé jméno svědka], který uvedl, že jeho školení trvalo opravdu jen pár minut, kdy jím říkali něco o vestě a přilbě a že nemají vstupovat do výkopu.

54. Byla to však právě a jen žalovaná, kdo měl dodržování bezpečnostních pravidel zajistit. V žádném případě totiž nelze pouhému řadovému zaměstnanci klást k tíži nedodržení podmínek bezpečnosti, když tyto ze strany žalované nebyly jakkoliv vynucovány. Je totiž známo, že nekontrolovaná a nikterak jinak nevynucovaná pravidla mají lidé tendence spíše nedodržovat, než dodržovat. Bylo tak povinností žalované proto na předmětném staveništi vykonávat pravidelné a důsledné kontroly, když v případě shledaných nedostatků bylo na místě dané pracovníky z místa například vyloučit, či na místě s nimi setrvat do doby, než tito začnou postupovat v souladu s bezpečnostními pravidly. Nepostačilo tedy například pracovníkům opakovaně sdělit, že mají pažení používat, když toto zjevně k nápravě nevedlo. Dle názoru soudu tak není na místě jakkoliv uvažovat o možných liberačních důvodech žalované. Povinnost soustavných kontrol přitom vyplývá zaměstnavateli přímo z § 270 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, jak je rozebíráno dále. Ohledně úrazu poškozeného:

55. Zde je dle názoru soudu předně nutno poukázat na v řízení nekonzistentní tvrzení žalované ohledně uskutečnění výkopu a jeho zabezpečení, když v podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že„ pažící boxy již byly odstraněny, neboť výkopové práce již byly ukončeny.“ V podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že„ výkop byl vyhrabán teprve ten den dopoledne“ a v podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že„ úraz se stal v době předcházející uložení pažícího boxu.“ V závěrečném návrhu při jednání dne [datum] pak žalovaná uvedla, že„ k výkopu došlo před obědovou přestávkou jen v částečném rozsahu, přičemž po přestávce měl být výkop dokončen a mělo dojít k zabezpečení výkopu připraveným pažením“, která již sama o sobě zavdávající pochybnost soudu o její věrohodnosti a o řádném zabezpečení staveniště.

56. Z provedeného dokazování lze toliko učinit závěr, že mezi výpověďmi svědků panují i zásadní rozpory v tvrzeních ohledně důvodu, na základě kterého se poškozený ve výkopu zdržoval.

57. Svědek [celé jméno svědka] u policejního orgánu a v rámci šetření inspektorátu práce uvedl, že sledoval, jak poškozený vlezl do výkopu přidržet měřící lať, neboť laser odpovídajícím způsobem nefungoval, zatímco se on bagrem otáčel od výkopu a dveřmi byl natočený k nim. Při výslechu před soudem pak tento svědek uvedl, že poškozenému do jámy něco spadlo, a proto tam na několik minut vlezl. Svědek [celé jméno svědka] pak předně u policejního orgánu a v rámci šetření inspektorátu práce vypověděl, že„ bezprostředně před úrazem jsme s poškozeným měřili hloubku výkopu, když najednou se poškozený sebral a šel dolů. Poškozený chtěl asi očistit trubku, na kterou chtěli následně napojit další.“ Při výslechu před soudem pak tento svědek upřesnil, že„ svědek [celé jméno svědka] vždy nejprve realizoval výkop a zbylí tři pracovníci do něj poté vlezli, aby tam položili trubky. Poté byl výkop vždy hned zasypán. Dne [datum] před závalem sestoupil poškozený do výkopu, aby v souladu s jejich obvyklým postupem očistil trubku tak, aby potom on mohl zatlouct klíny a trubky spojit. Ve výkopu byl v tomto konkrétním případě poškozený asi čtvrt hodiny a v době, kdy k závalu došlo, byl ve výkopu i on. Výkop nebyl zajištěný.“ Konečně pak svědek [celé jméno svědka] uvedl, že„ má za to, že jámu vykopali ráno a poté šli na oběd. Po návratu z oběda měli pokládat trubky, jáma nebyla zabezpečená, protože neměli vhodné pažení.“ 58. Jak navíc pak dále vypověděl sám svědek [celé jméno svědka],„ někdo vždy vlezl do výkopu a tam na umístění trubek pracoval.“ Dle názoru soudu tak lze vzhledem k těmto skutečnostem učinit závěr, že práce v nezabezpečeném výkopu byla v případě této pracovní skupiny spíše běžným pracovním postupem, než výjimkou. Soud má tak za to, že v daném případě se nejednalo o situaci, kdy by poškozenému do jámy něco spadlo, či že by se v takto nezabezpečeném výkopu nacházel výjimečně, naopak k této nešťastné události došlo v době, kdy poškozený společně s dalšími pracovníky již byli po obědové pauze zpět v pracovním procesu. V takovém případě, tedy v případě absolutního nerespektování bezpečnostních pravidel a rezignaci na ně je potom pravděpodobnost úrazu velmi vysoká, a to zvlášť na daném místě, kde se již ve výkopu jiné trubky a kanalizace nacházeli a půda zde byla problematická. Je tedy zřejmé, že k pracovnímu úrazu poškozeného došlo právě při výkonu pracovních úkolů a v souvislosti s nimi. Jak již bylo uvedeno výše, bylo přitom povinností žalované zajistit dodržování bezpečnostních pravidel, tedy, skutečně nepostačilo toliko každý den provést kontrolu pracoviště a upozornit na nutnost používat pažící boxy, ale bylo nezbytné pracovní skupiny neopustit, dokud nebylo pažení do jámy umístěno.

59. Konečně pak nelze také ponechat bez povšimnutí skutečnost, že pracovníci po realizování výkopu tento výkop ponechali zcela nezajištěný bez jakéhokoliv dozoru a odešli na obědovou pauzu. V této době přitom do jámy mohl spadnout či vlézt kdokoliv jiný a mohlo dojít k vážnému úrazu také kohokoliv jiného. Toto pak jen potvrzuje liknavý postup žalované ohledně bezpečnosti práce a dodržování technologických postupů, když z provedeného dokazování a ze zjištěné situace na staveništi přímo vyplývá, že to, kdy dojde k vážnému úrazu někoho z přítomných, je spíše otázkou času, nežli nešťastnou náhodou.

60. Po právní stránce soud věc posuzoval jako pracovněprávní vztah, pročež ve věci aplikoval speciální úpravu zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, a dále pak zejména ve znění účinném do 31. 12. 2014, dále jen„ zákoník práce“), když na jím neupravené otázky aplikoval obecnou úpravu občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ OZ“), a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

61. Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi poškozeným a žalovanou vznikl pracovní poměr (§ 33 odst. 1 zákoníku práce), který byl založen na základě platně uzavřené pracovní smlouvy (§ 34 a násl. zákoníku práce). Od vzniku tohoto pracovního poměru byl zaměstnavatel (žalovaná) povinen přidělovat zaměstnanci (poškozenému) práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem, jakož i zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru (§ 38 odst. 1 písm. a), b) zákoníku práce).

62. Jak bylo prokázáno, a jak bylo ostatně mezi účastníky nesporné, dne [datum] utrpěl poškozený pracovní úraz, na jehož následky dne [datum] zemřel. K tomuto pracovnímu úrazu došlo v přímé souvislosti s plněním pracovních povinností, a tudíž platí, že zaměstnavatel (žalovaná) odpovídá zaměstnanci (poškozenému) za škodu vzniklou pracovním úrazem (§ 366 odst. 1 zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 12. 2014). V takovém případě pak platí, že zaměstnavatel (žalovaná) je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti zcela nebo zčásti nezprostí (§ 366 odst. 4 zákoníku práce).

63. Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že škoda vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody (§ 367 odst. 1 písm. a) zákoníku práce).

64. Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že škoda vznikla v důsledku skutečností uvedených v § 367 odst. 1 písm. a) zákoníku práce a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody, případně že škoda vznikla proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce (§ 367 odst. 2 písm. a), b) zákoníku práce). Současně platí, že zprostí-li se zaměstnavatel odpovědnosti z části, je povinen určit zaměstnavatel část škody, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v § 367 odst. 2 písm. b) zákoníku práce je však povinen uhradit zaměstnavatel alespoň jednu třetinu škody (§ 367 odst. 4 zákoníku práce).

65. Současně platí, že zemře-li zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout náhradu nákladů na výživu pozůstalých a jednorázové odškodnění pozůstalých (§ 375 odst. 1 písm. c), d) zákoníku práce).

66. Přímo z ustanovení § 270 odst. 1 písm. a) zákoníku práce totiž vyplývá, že„ zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány.“ Podmínkou liberace zaměstnavatele je, aby porušení předpisů nebo pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bylo ze strany postiženého zaměstnance zaviněno alespoň z nedbalosti (stačí i nevědomá nedbalost, kdy zaměstnanec vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům měl a mohl vědět, že svým jednáním porušuje bezpečnostní předpisy nebo pokyny), aby postižený zaměstnanec byl s těmito předpisy nebo pokyny řádně seznámen a aby jejich znalost a dodržování byly zaměstnavatelem soustavně vyžadovány a kontrolovány. O řádné seznámení zaměstnance s předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nejde, jestliže by zaměstnavatel pouze dal zaměstnanci tyto předpisy nebo pokyny k přečtení, a to ani v případě, že by zaměstnanec svým podpisem potvrdil, že byl s nimi seznámen. Aby seznámení zaměstnance s předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bylo řádné, musí proběhnout takovým způsobem a v takovém časovém rozsahu, aby zaměstnanec mohl obsah těchto předpisů nebo pokynů náležitě - zejména se zřetelem ke své duševní vyspělosti - vnímat a pochopit. Neprokáže-li zaměstnavatel, že znalost a dodržování předpisů nebo pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byly z jeho strany soustavně vyžadovány a kontrolovány (že vyvíjel úsilí k tomu, aby se podle těchto předpisů a pokynů skutečně v praxi postupovalo), nemůže se své povinnosti k náhradě újmy zprostit, i kdyby byl zaměstnanec s těmito předpisy nebo pokyny řádně seznámen (komentář systému ASPI k § 270 zákoníku práce autora Doležílka).

67. Z konstantní judikatury také vyplývá požadavek na konkrétnost pokynů a poučení ohledně bezpečnosti práce. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2141/2011 například Nejvyšší soud konstatoval, že pokynem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je jakýkoli výslovný pokyn učiněný písemně nebo ústně, bez ohledu na svoji expresívnost anebo na to, do jaké míry jeho obsah odpovídá pravidlům společenských konvencí, jestliže je jím stanoven pro podřízené zaměstnance závazný způsob chování. Takovýto pokyn nelze chápat jen jako nějaké formalizované abstraktní poučování o pravidlech chování v situacích, které teoreticky mohou (ale nemusí) v budoucnu nastat, nýbrž také jako praktickou reakci, jejímž smyslem je usměrnit jednání podřízených tak, aby se vyhnuli možnému nebezpečí, které by v průběhu výkonu práce při jiném způsobu chování mohlo jinak reálně hrozit.

68. Dle názoru soudu je z výše citovaných závěru více než zřejmé, že pro dostatečné proškolení nepostačí sdělit zaměstnancům neurčité bezpečnostní pokyny a dát jim podepsat listinu o absolvování školení, naopak je potřeba provést školení zcela na míru dané situaci a řádně a intenzivně zaměstnance poučit o možných hrozbách při výkonu pracovních úkolů, a dodržování těchto pokynů kontrolovat. V řízení bylo zjištěno, že k proškolení zaměstnanců sice došlo, kdy svědci potvrdili i skutečnost, že byli upozorněni na to, že nemají vstupovat do nezabezpečených výkopů, avšak ze strany žalované nebyla vyvíjena dostatečná kontrola dodržování příslušných bezpečnostních pravidel, když předmětná skupina pracovníků opakovaně pracovala ve výkopech bez příslušného pažení. V důsledku nedodržování těchto bezpečnostních pravidel, která, jak již soud uzavřel výše, nebyla dodržována z důvodu jejich nevynucování ze strany žalované (potažmo vedoucích pracovníků) pak utrpěl poškozený při plnění pracovních úkolů smrtelný pracovní úraz.

69. Jak tedy již bylo konstatováno výše, soud po provedeném dokazování neshledal žádné důvody jak pro úplné, tak ani pro částečné zproštění odpovědnosti za škodu vzniklou pracovním úrazem, když bylo shledáno, že na staveništi dlouhodobě a opakovaně nebyla bezpečnostní pravidla dodržována.

70. Žalobkyně se tak v tomto řízení domáhala jednorázového odškodnění a náhrady nákladů na výživu. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně je pozůstalou manželkou poškozeného, když tito dne [datum] uzavřeli manželství. Aktivní legitimace žalobkyně tak byla v řízení prokázána. Pokud pak jde o pasivní legitimaci žalované, v řízení bylo prokázáno, zejména i protokolem Oblastního inspektorátu ze dne 17. 6. 2015, č. j. 11341/8.42/15-1 (a), že úraz poškozeného byl pracovním úrazem. V takovém případě je pak k náhradě škody povinen právě zaměstnavatel, jak uváděno již výše. Žalovaná byla na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] zaměstnavatelem poškozeného, kdy je tak zřejmé, že žalobkyně může svůj nárok uplatnit toliko po žalované a v řízení tak byla prokázána i pasivní legitimace žalované (tato má následně možnost uplatnění nároku na náhradu škody vůči jak společnosti [právnická osoba], tak vůči [právnická osoba] servis [právnická osoba]).

71. Dle § 378 odst. 1 zákoníku práce platí, že jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši nejméně 240 000 Kč; rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši nejméně 240 000 Kč. Jednorázové odškodnění ve výši nejméně 240 000 Kč přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič.

72. Dle § 377 odst. 1 zákoníku práce pak platí, že náhrada nákladů na výživu pozůstalých přísluší pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, a to do doby, do které by tuto povinnost měl, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, kdy by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku.

73. Dle § 377 odst. 2 zákoníku práce platí, že náhrada nákladů podle odstavce 1 přísluší pozůstalým ve výši 50 % průměrného výdělku zaměstnance, zjištěného před jeho smrtí, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat jedné osobě, a 80 % tohoto průměrného výdělku, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat více osobám. Od částek připadajících na jednotlivé pozůstalé se odečte důchod přiznaný pozůstalým. K případnému výdělku pozůstalých se nepřihlíží.

74. Předně je nutno konstatovat, že vzhledem k tomu, že v řízení nebyla provedenými důkazními prostředky zjištěna aktuální výše mzdy poškozeného, když žalobkyně uváděla, že tyto informace nemá k dispozici, vycházel soud proto pro tyto účely z výše minimální mzdy pro rok [rok], kdy tuto činila částka 9 200 Kč měsíčně. V souladu s § 377 odst. 2 zákoníku práce pak 50 % z této částky představuje částka 4 600 Kč a soud tak shledal, že žalobkyní žalovaná měsíční renta ve výši 1 000 Kč měsíčně je oprávněná v plné výši. Soud tak kapitalizoval výši této měsíční renty za období ode dne [datum] (tj. den následující po dni úrazu poškozeného) do dne [datum] (tj. do dne vyhlášení rozsudku v této věci)), když za období od [datum] do [datum] činí výše této renty 35 412,90 Kč (žalováno však bylo toliko 35 400 Kč) a za období od 25. 4: 2018 do [datum] tato výše činí 48 941,93 Kč.

75. Pokud pak žalovaná v řízení tvrdila, že vyplatila žalobkyni 2 000 $ a uhradila náklady na převoz těla poškozeného na Ukrajinu v částce přibližně 58 000 Kč, tak k tomuto je nutno konstatovat, že toto se v řízení nepodařilo prokázat. Při jednání dne [datum] soud pochybil, když k tomuto nepřipustil otázky žalované s tím, že řízení již bylo koncentrováno, když však následně soud zjistil, že žalovaná toto tvrzení učinila již v podání ze dne [datum], tedy před tím, než nastala koncentrace řízení. Z výpovědi jednatele žalované bylo toliko prokázáno předání částky 2 000 svědku [celé jméno svědka], avšak nebylo již prokázáno, že tyto peněžní prostředky svědek [celé jméno svědka] žalobkyni předal. Za tímto účelem měl soud v úmyslu opětovně tohoto svědka vyslechnout, když však na jednání soudu dne [datum] se dostavil„ jiný“ [celé jméno svědka], a to toliko stejnojmenný bratr požadovaného svědka. Ani po dalších pokusech o zajištění výslechu svědka [celé jméno svědka] se jej nepodařilo zajistit, a lze tak toliko konstatovat, že dané pochybení do budoucna představuje důvod pro podání žaloby na obnovu řízení.

76. Výrokem ad I. tohoto rozsudku tak soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 324 341,93 Kč, když tato částka je složena z jednorázového odškodnění pozůstalé žalobkyně ve výši 240 000 Kč (plně v souladu s § 378 odst. 1 zákoníku práce) a dále z částky 35 400 Kč a 48 941,93 Kč představující příslušné odškodnění za jednotlivé uplynulé roky, jak uvedeno výše.

77. Výrokem ad II. tohoto rozsudku pak soud uložil žalované hradit žalobkyni na náhradě nákladů na výživy pozůstalé žalobkyni ode dne [datum] pravidelnou měsíční rentu ve výši 1 000 Kč. Tuto částku tak bude žalovaná povinna hradit žalobkyni vždy do 20 dne kalendářního měsíce počínaje dnem následujícím po dni vyhlášení rozsudku, tj. ode dne [datum], a to do konce kalendářního měsíce, kdy by poškozený dosáhl 65 let věku (tj. do [datum]).

78. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl (výroky ad I a ad II).

79. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad III.) žalované zaplatit žalobkyni částku 229 688,04 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). V daném případě se žalobkyně domáhala zaplacení jednorázové odškodnění ve výši 240 000 Kč a výživného ve výši 1 000 Kč, tj. opětujícího se plnění na dobu delší než 5 let. Součet částky 240 000 Kč a pětinásobku ročního plnění výživného činí 300 000 Kč, a tyto nároky tak dle § 8 odst. 1, odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, dále jen„ AT“ představující tarifní hodnotu. Dle § 7 odst. 6 AT pak hodnota jednoho úroku právní služby činí částka 9 500 Kč. Advokát úspěšné žalobkyně v řízení vykonal celkem 17 úkonů právní služby, a to konkrétně úkony: převzetí a příprava zastoupení; sepis žaloby; sepis repliky k vyjádření žalované ze dne [datum]; sepis podání ze dne [datum]; účast u jednání před soudem dne [datum]; účast u jednání před soudem dne [datum] přesahující čtyři hodiny (tj. 3 úkony právní služby); účast u jednání před soudem dne [datum] přesahující dvě hodiny (tj. dva úkony právní služby); účast u jednání před soudem dne [datum]; účast u jednání před soudem dne [datum]; účast u jednání před soudem dne [datum]; účast u jednání před soudem dne [datum]; účast u výslechu svědka [jméno] [příjmení] dožádaným soudem dne [datum]; účast u výslechu svědka [celé jméno svědka] dožádaným soudem dne [datum]; účast u výslechu svědka [celé jméno svědka] dožádaným soudem dne [datum], kdy se jedná o úkony dle § 11 odst. 1 písm. a) c), d), g), i), odst. 3 AT. Za těchto 17 úkonů právní služby tak úspěšného advokátovi náleží odměna v celkové výši 161 500 Kč (tj. 17 * 9 500 Kč) a v souladu s § 13 odst. 4 AT mu náleží také náhrada hotových výdajů ve výši 5 100 Kč (tj. 17 * 300 Kč), tj. celkem 166 600 Kč. Z této částky pak byla advokátovi přiznána 21 % DPH, tj. částka 34 986 Kč.

80. Úspěšnému advokátovi dále náleží náhrada cestovného a promeškaného času, když advokát se na soudní jednání dopravoval z [obec] vozidlem kombinovanou spotřebou 6,0 l / 100 km. Vzdálenost mezi sídlem advokáta a zdejším soudem činí 202 km, cesta z [obec] do [obec] trvá 2 hodiny, kdy se započítáním zpáteční cesty se tak celkem jedná o 404 km a 4 hodiny strávené na cestě. Výše náhrady cestovného pak vychází vždy z platné vyhlášky pro příslušný kalendářní rok, tj. v daném případě byly použity vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí o změnách sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a to vyhláška č. 333/2018 Sb.; vyhláška č. 358/2019 Sb., vyhláška č. 589/2020 Sb. a vyhláška č. 511/2021 Sb. Cestovné včetně 21 % DPH tak činí celkem částka 21 326,04 Kč (tj. za jízdné dne [datum] částku 2 975 Kč; dne [datum] pak částku 2 991,70 Kč; dne [datum] a dne [datum] částku 2 966,28 Kč; dne [datum], [datum] a [datum] částku 3 142,26 Kč). Konečně pak v souladu s § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT náleží úspěšnému advokátovi také náhrada za promeškaný čas při sedmi cestách z [obec] do [obec] a zpět, tedy náhrada za celkem 56 započatých půlhodin v celkové výši 5 600 Kč (tj. 56 * 100 Kč).

81. Na náhradě nákladů řízení státu soud pak uložil (výrok ad IV.) v řízení neúspěšné žalované zaplatit částku 1 250 Kč, kdy tato částka je složena z tlumočného, tj. konkrétně z odměny tlumočníka, který byl pro řízení zajištěn za účelem tlumočení při výslechu svědka [celé jméno svědka].

82. Konečně pak soud žalované uložil (výrok ad V.) zaplatit Obvodnímu soudu pro Prahu 9 soudní poplatek ve výši 16 750 Kč, neboť žalobkyně byla v souladu s § 11 odst. 2 písm. e) zákona České národní rady č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, v platném znění, dále jen„ zákon o soudních poplatcích“ osvobozena. Dle § 2 odst. 3 tohoto zákona o soudních poplatcích pak platí, že„ je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen.“ V daném případě bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno a soud tak v souladu s tímto ustanovením uložil žalované povinnost k úhradě soudního poplatku, jehož výše je stanovena dle položky 1 písm. b) sazebníku poplatků v příloze k zákonu o soudních poplatcích, v platném znění.

83. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) (místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení