17 Co 297/2022

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Kotrčové a soudkyň Mgr. Daniely Večerkové a JUDr. Miluše Farské ve věci nezletilých: A. D., narozená dne xxx V. D., narozená dne xxx obě bytem xxx, Praha zastoupené opatrovníkem Městskou částí Praha dětí rodičů: K. S., narozená dne xxx bytem xxx, Praha zastoupená advokátem D. A. D. L., narozený dne xxx bytem xxx, Praha zastoupený advokátkou o úpravu výchovy a výživy nezletilých dětí a o úpravu styku k odvolání otce nezletilých proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 5. 5. 2022, č. j. 0 P 38/2021-507 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. první odstavec o svěření nezletilých do péče matky potvrzuje.

II. Ve výroku I. odstavec druhý se rozsudek mění tak, že otec je povinen přispívat na výživu nezletilé xxx v období od 1. 3. 2021 do 28. 2. 2022 částkou 15 000 Kč měsíčně a počínaje dnem 1. 3. 2022 částkou 10 000 Kč měsíčně, a na výživu nezletilé xxx v období od 1. 3. 2021 do 28. 2. 2022 částkou 15 000 Kč měsíčně, a počínaje dnem 1. 3. 2022 částkou 10 000 Kč měsíčně, vždy do 15. dne v měsíci, na nějž se výživné platí, k rukám matky.

III. Ve výroku II. se rozsudek mění jen tak, že v období letních prázdnin je otec oprávněn se stýkat s nezletilými od 1. 7. od 8:00 hodin do 16. 7. do 18:00 hodin a od 1. 8. od 18:00 hodin do 15. 8. do 18:00 hodin, jinak se v tomto výroku potvrzuje. Ve výroku III. se rozsudek potvrzuje.

IV. Nedoplatek na výživném pro nezletilou xxx za období od 1. 3. 2021 do 30. 11. 2022 ve výši 104 860 Kč je otec povinen zaplatit k rukám matky ve dvou splátkách po 52 430 Kč splatných do 31. 3. 2023 a do 30. 6. 2023, pod ztrátou výhody splátek, a nedoplatek na výživném pro nezletilou xxx za období od 1. 3. 2021 do 30. 11. 2022 ve výši 104 860 Kč je otec povinen zaplatit k rukám matky ve dvou splátkách po 52 430 Kč splatných do 31. 3. 2023 a do 30. 6. 2023, pod ztrátou výhody splátek.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. rozhodl, že nezletilá xxx, narozená xxx a nezletilá xxx, narozená xxx, se svěřují do péče matky. Otec je povinen přispívat na výživu nezletilé xxx měsíčně částkou 18 000 Kč a na výživu nezletilé xxx měsíčně částkou 18 000 Kč, vždy do 15. dne každého měsíce předem, k rukám matky, s účinností od 1. 3. 2021. Nedoplatek na výživném za období od 1. 3. 2021 do 5. 5. 2022 v celkové výši 121 860 Kč na výživném pro nezletilou xxx a v celkové výši 121 860 Kč na výživném pro nezletilou xxx je otec povinen zaplatit k rukám matky do 31. 12. 2022 (výrok I.). Výrokem II. bylo rozhodnuto, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilými dětmi vždy každý lichý týden v kalendářním roce od čtvrtka od 12 hodin do neděle do 18 hodin. Dále je oprávněn s nezletilými dětmi strávit jarní prázdniny v každém sudém kalendářním roce, a to od pátku prázdninám bezprostředně předcházejícího od 12 hodin do neděle, kterou prázdniny končí, do 18 hodin. V každém lichém kalendářním roce je oprávněn s nezletilými dětmi strávit velikonoční prázdniny, a to od posledního školního dne předcházejícího prázdninám od 12 hodin do Velikonočního pondělí do 18 hodin. V době letních prázdnin je otec oprávněn s nezletilými dětmi strávit celkem tři týdny, rozdělené do dvou časových úseků, z nichž každý může trvat max. 14 dní, jejichž přesný termín je povinen matce sdělit vždy nejpozději do 31. 3. každého roku. Styk v době letních prázdnin započne vždy první den styku v 9 hodin a skončí poslední den styku v 18 hodin. V době vánočních prázdnin je oprávněn se s nezletilými dětmi stýkat vždy v každém lichém kalendářním roce od 22. prosince od 9 hodin do 27. prosince do 18 hodin a vždy v každém sudém kalendářním roce od 27. prosince od 18 hodin do 2. ledna 18 hodin následujícího kalendářního roku. Období školních prázdnin a svátků má speciální režim uvedený shora. Místem převzetí nezletilých dětí ke styku je jejich školské zařízení a v případě, že v něm v době počátku styku nebudou přítomny, bydliště matky. Místem předání nezletilých dětí po ukončení styku je bydliště matky. Matka je povinna nezletilé děti ke styku řádně připravit. Oba rodiče jsou povinni v případě, že styk se z vážných příčin nebude moci realizovat, sdělit tuto skutečnost druhému rodiči nejpozději 24 hodin před započetím styku. Výrokem III. byl zamítnut návrh otce na vyslovení předběžné vykonatelnosti výroku o styku otce s nezletilými dětmi a výrokem IV. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Řízení bylo zahájeno návrhem matky podaným k soudu dne 16. 2. 2021, matka navrhovala svěření nezletilých do své výlučné péče, otec v řízení navrhoval, aby nezletilé byly svěřeny do asymetrické střídavé péče obou rodičů (s větším podílem péče na straně matky).

3. Usnesením soudu I. stupně ze dne 25. 2. 2022, č.j. 0 P 38/2021-337, bylo k návrhu otce nařízeno předběžné opatření, na základě kterého je otec oprávněn stýkat se s nezletilými dětmi do doby pravomocného skončení řízení o úpravě jejich poměrů v každém lichém kalendářním týdnu od pátku 12 hodin do neděle 18 hodin.

4. Soud I. stupně vzal v napadeném rozsudku za prokázané, že rodiče žili společně do srpna 2016 v domě, který je od r. 2018 v podílovém spoluvlastnictví rodičů, a kde nyní žije matka s nezletilými dětmi. Dům je zatížen společným hypotečním úvěrem, splátku úvěru 28 000 Kč měsíčně splácel do konce roku 2021 otec, od ledna 2022 platí otec pouze polovinu splátky. Náklady spojené s provozem domu hradí matka. Matka vystudovala vyšší odbornou školu, před narozením dětí pracovala v různých médiích s příjmem asi 35 000 Kč až 40 000 Kč měsíčně, po narození dětí byla na rodičovské dovolené. Od července 2021 je matka evidována na úřadu práce, hledá si práci v oblasti žurnalistiky, úspěšně se ucházela o práci za cca 60 000 Kč měsíčně, z projektu však sešlo. Matka uvádí, že nemá jiné příjmy, než výživné zasílané otcem, finančně ji podporuje rodina. Otec má státní občanství Kanady a Portugalska, zázemí má dlouhodobě v České republice. Bydlí v pronajatém bytě v Praze s náklady na bydlení 28 000 Kč, od června 2021 u něj často pobývá přítelkyně J. V. Otec má ještě dvě zletilé děti, které se již živí samy. Otec má vysokoškolské vzdělání v oboru počítačová věda, podniká v oblasti IT prostřednictvím své obchodní společností xxx. Sám uvádí, že od září 2021 nemá žádné příjmy a žije z půjčky od švagra, která pokrývá jeho měsíční náklady asi 120 000 Kč (bydlení, splátky hypotečního úvěru, další úvěry na rekonstrukci domu a v souvislosti s podnikáním asi 22 000 Kč měsíčně, výživné na nezletilé děti). Od 1. 3. do 31. 8. 2021 byl otec zaměstnán u společnosti xxx s.r.o. s čistým příjmem 184 138 Kč měsíčně, při ukončení pracovního poměru mu bylo vyplaceno 844 122 Kč. Otec nemá žádné zdravotní omezení pracovní způsobilosti. Mezi rodiči je spor týkající se jejich dřívějšího společného podnikání ve společnosti xxx, s.r.o., jež provozovala kavárny, a do níž rodiče vložili značné investice. Z podnikání této společnosti měl každý z rodičů příjem asi 15 000 Kč až 20 000 Kč jako zaměstnanec, dále společnost splácela rodičům poskytnuté finanční prostředky tak, aby pokryly měsíční výdaje rodiny asi 120 000 Kč. Společnost je nyní v likvidaci, dle matky otec z této společnosti po rozchodu rodičů vyváděl finanční prostředky, matka i babička nezletilých podávaly na otce v této věci trestní oznámení, věc je ve fázi prověřování. Spory mezi rodiči zesílily kvůli exekuci vedené proti oběma rodičům. Rodiče mezi sebou komunikují anglicky, otec s nezletilými dětmi česky a anglicky. Nezletilé navštěvovaly do r. 2021 mateřskou školu, v roce 2021 obě nastoupily do první třídy ZŠ, kde mají běžné náklady (stravné, družina). Nezletilé jsou zdravé, ve volném čase jezdí na koni, do ledna 2022 docházely na tenis. Rodiče se v minulosti ústně dohodli na styku otce s nezletilými o víkendu jednou za 14 dní, asi dva týdny v létě, jeden týden v době Vánoc a vždy o jarních prázdninách, fakticky ale styk probíhal méně často a jen s jedním přespáním nezletilých u otce. Dle matky styky nedodržoval otec a o děti jevil minimální zájem (toto potvrzoval přítel matky), dle otce k omezenému styku docházelo z důvodů na straně matky a při předávání dětí docházelo často k hádkám ze strany matky. Během předávání dětí matka opakovaně křičí kvůli dluhům z podnikání. Děti byly v minulosti opakovaně přítomny hádkám rodičů, rodiče měli v době svého soužití i fyzické potyčky. Asi od září 2021 se vztahy dětí s otcem zhoršily, dle otce matka začala děti manipulovat poté, co se dozvěděla o otcově přítelkyni J., otec proto žádá širší rozsah péče o děti, aby došlo ke zlepšení jejich vztahu k němu. Na audionahrávce telefonického hovoru otce s matkou a nezletilými pořízené v lednu 2022 bez vědomí matky děti po otci žádají zaplacení tenisu, zjevně instruovány matkou, otec jim odpovídá, že „nemá peníze, nepracuje“, matka na nahrávce za přítomnosti dětí na otce křičí. Delší dobu byly děti u otce jen na přelomu roku 2021 až 2022, kdy dle domluvy u otce trávily dobu od 29. 12. 2021 do 2. 1. 2022, a poté vzhledem k tomu, že matka byla covid pozitivní, měl otec děti u sebe až do 6. 1. 2022. V té době otec děti vozil a vyzvedával ze školy, učil se s nimi, seznámil se s učiteli a s družinářkou, pobyt dětí u otce probíhal dobře. Předtím otec se školou nebyl v kontaktu, informace o dětech měl jen z internetové aplikace, s dětmi byl ve škole jen první školní den v září 2021. Ani do mateřské školy otec děti nedoprovázel a se školkou nebyl v kontaktu. Rodiče komunikují pouze prostřednictvím SMS, matka otci neodpovídá na jeho dotazy. Otec přispíval matce na nezletilé děti částkou 40 000 Kč měsíčně (celkem na obě děti) asi do března 2020, poté několik měsíců nepřispíval ničím, popřípadě menšími částkami. Od března 2021 přispěl otec na výživu nezletilých následujícími částkami: v 3/2021 částkou 6 000 Kč, v 4/2021 částkou 30 000 Kč, v 5/2021 částkou 30 000 Kč, v 6/2021 částkou 20 000 Kč, v 7/2021 částkou 20 000 Kč, v 8/2021 částkou 20 000 Kč, v 9/2021 částkou 22 000 Kč, v říjnu a v listopadu 2021 poukázal otec dvakrát 20 000 Kč, další výživné bylo otcem poukazováno prostřednictvím bankovního účtu jeho přítelkyně na bankovní účet přítele matky, vzhledem k exekucím obou rodičů, a sice v prosinci 2020 celkem 20 000 Kč, od ledna 2021 posílá otec 10 000 Kč, kromě března, kdy poslal jen 5 000 Kč. Dále otec hradil pro každou z nezletilých od září 2021 stravné 580 Kč a družinu 500 Kč, takto zaplatil pro každou z dcer za období září 2021 až duben 2022 částku 8 640 Kč. V roce 2017 otec i matka navštívili psychologa, dle otce matka tuto spolupráci ukončila s tím, že to nemá cenu. Soud rodičům nařídil setkání s mediátorem, proběhlo nařízené první setkání, avšak mediace samotná započata nebyla. Otec tvrdil, že by si přál, aby rodiče a nezletilé děti navštěvovaly psychologa, přesto v tomto směru v minulosti aktivní kroky neučinil, ani na opakovanou výzvu soudu nekontaktoval řádně a včas orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD), společná edukační schůzka rodičů na OSPOD tak proběhla až v prosinci 2021. Rodičům byla doporučena spolupráce s xxx z xxx, došlo však pouze k jednomu setkání s každým z rodičů.

5. Kolizní opatrovník hovořil opakovaně s oběma nezletilými, z pohovorů byla znát silná citová vazba dětí k matce, bylo zjištěno, že dívky jsou vtaženy do konfliktu mezi rodiči. Při posledním pohovoru nezletilé uvedly, že chodí do 1. třídy ZŠ, do školy je vozí a vyzvedává většinou matka, často s nimi tráví čas přítel matky, s mámou i s jejím přítelem tráví volný čas rády. Při dotazu na otce děti odpovídaly váhavě, s tátou se vídají každý druhý týden od pátku do neděle, jeho přítelkyně J. je na ně „málo hodná“, děti se u táty nudí, většinou koukají na televizi, někdy chodí na procházky. Otec navrhoval opakovaně, aby bylo dětem uloženo dostavit se k vyšetření do xxx, ke zjištění, zda jsou „nastaveny“ proti němu. Soud takový návrh považoval za zbytečné zatěžování nezletilých, jejichž postoj byl opakovaně zjištěn (OSPOD) a z pohovorů vyplynulo, že přirozeně inklinují k matce jako pečující osobě a přebírají její postoj k otci, jejich rezervovaný postoj k otci plyne i z jeho dlouhodobě nízkého zájmu o ně.

6. Soud rozhodl o úpravě poměrů nezletilých dle § 908 zákona č. 89/2012 sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), za použití kritérií § 907 o.z. Zohlednil dlouhodobý faktický stav, kdy nezletilé jsou téměř šest let ve faktické výlučné péči matky, na níž se původně rodiče dohodli. Soud neshledal důvod, proč stávající stabilní výchovné zázemí nezletilých měnit, navíc v rozporu s jejich přáním. Jádrem sporu rodičů jsou spíše jejich finanční problémy. Děti mohou přebírat negativní postoj matky vůči otci, nebylo však zjištěno (ani z již zmíněné nahrávky telefonického hovoru), že by matka nezletilé proti otci výslovně manipulovala. K nerealizaci některých kontaktů došlo ze strany obou rodičů, otec o širší kontakt s nezletilými před zahájením tohoto řízení neusiloval, několik měsíců v r. 2020 - 2021 se s nimi vůbec nevídal, ani v době docházky nezletilých do MŠ se na každodenní péči o ně nepodílel, až na výjimky to platí i pro docházku do školy. Otec napadal schopnost matky dohodnout se s druhým rodičem, sám však v tomto směru vyvinul jen minimální aktivita k citovým vazbám nezletilých k matce rozhodl soud o jejich svěření do péče matky. Z ničeho nevyplývá, že by svěření nezletilých do střídavé péče lépe zajistilo jejich potřeby do budoucna. Ze zákona ani judikatury nevyplývá paušální upřednostnění střídavé péče, soudy musí zohlednit všechny okolnosti a rozhodnout v nejlepším zájmu dítěte. Zásadně rovnocenný podíl obou rodičů na péči a výchově dítěte je dosažitelný i svěřením do výlučné péče jednoho z rodičů, za současné odpovídající úpravy styku dítěte s druhým rodičem (nález ÚS sp. zn. IV. ÚS 1921/17 ze dne 21. 11. 2017). Nadto při střídavé péči musí být naplněna i podmínka schopnosti rodičů vzájemně komunikovat, což zde není na straně žádného z rodičů.

7. Na základě ustanovení § 888 o.z. a § 891 odst. 1 o.z. soud upravil styk otce s nezletilými. Shledal důvodným, aby byl úzký rozsah styku nastavený předběžným opatřením rozšířen, a stanovil jej od čtvrtka 12:00 hodin do neděle 18:00 hodin, což je dostatečné pro posílení pozice otce v životě nezletilých, včetně podílu na jejich školní přípravě, s respektováním (vzhledem k věku) přirozené fixace nezletilých na matku. Otec je schopen se o nezletilé bez závad postarat, a při širším styku otce s nezletilými dojde ke zlepšení jejich vzájemného vztahu. Požadavek otce, aby matka v případě, že nezletilé nebudou ve škole, je předávala otci v místě jeho bydliště a o prázdninách aby bylo místem předání nezletilých dětí střídavě bydliště obou rodičů, neshledal soud důvodný vzhledem k tomu, že oba rodiče bydlí v jednom městě, s předáváním nezletilých tak nejsou spojeny podstatné finanční náklady ani časové zatížení, kromě toho na matce leží převážná část ostatních povinností spojených s péčí o nezletilé. Soud považoval za vhodnější ukončení víkendového styku v neděli v 18 hodin než předání dětí v pondělí ráno do školského zařízení, neboť rodiče by si měli předávat základní informace o dětech, včetně školní přípravy a programu na příští týden. Střídavě byl upraven styk otce s nezletilými vždy ob rok v období jarních a velikonočních prázdnin a po dobu jedné poloviny vánočních prázdnin, o letních prázdninách byl otci upraven styk s nezletilými na celkem tři týdny rozdělené do dvou časových úseků, přičemž otec je oprávněn zvolit si a matce sdělit nejpozději do 31. 3. každého roku přesný termín styku. Distanční styk prostřednictvím telefonu nebo videohovorů shledal soud nadbytečným. Návrh otce na vyslovení předběžné vykonatelnosti výroku o styku soud zamítl, neboť neshledal nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy, když odcizení dětí otci je zabráněno realizací předběžného opatření.

8. Při rozhodování o výživném soud postupoval podle § 913 odst. 1 a 2 a § 915 odst. 1 o.z. Konstatoval, že nezletilé mají běžné potřeby zdravých dětí svého věku, a přiměřené mimoškolní aktivity, žádný z rodičů jinou vyživovací povinnost nemá. Opatrovnický soud není povolán rozkrývat nejasné podnikatelské aktivity rodičů, nicméně v době soužití rodičů čerpala rodina ze svých obchodních společností částku min. 120 000 Kč měsíčně, což pokrylo veškeré její náklady. U otce nelze zohlednit, že nyní více než půl roku nikde nepracuje, neboť nebyly prokázány ani tvrzeny žádné objektivní skutečnosti (např. zdravotní důvody), které by mu v tom bránily. Otec má zjevně k dispozici dostatečné zdroje, aby platil své závazky. Obdobně u matky soud vychází z příjmů, kterých by mohla dosahovat, ani u ní nebyly shledány objektivní překážky pracovního zapojení. Na základě příjmů rodičů v předchozím zaměstnání, výdajů, které jsou rodiče (zejména otec) schopni dlouhodobě platit a s přihlédnutím k ziskům, kterých otec dlouhodobě dosahoval z podnikání, hodnotí soud reálné výdělkové možnosti otce (v oboru IT) částkou 120 000 Kč až 180 000 Kč měsíčně a matky částkou minimálně 35 000 Kč měsíčně. K tomu co otec „za matku“ platí, ač by nemusel (mobilní telefon, hypoteční úvěr, další půjčky) nelze při rozhodování o výživném přihlížet. Adekvátní částka výživného je 18 000 Kč měsíčně pro každou z nezletilých od března 2021, tedy měsíce následujícího po zahájení řízení. Pro stanovení výživného tři roky zpětně není důvod, neboť otec přispíval matce na základě mimosoudní dohody a matka ani zpětně rozhodnout o výživném nežádala. Za období březen 2021 až duben 2022 měl tedy otec zaplatit na výživném pro každou z nezletilých 252 000 Kč (14 x 18 000 Kč), na tuto částku soud započetl uskutečněné platby v celkové výši 243 000 Kč (tj. pro každou z nezletilých 121 500 Kč) a uhrazené stravné a platby za družinu pro každou z dcer 8 640 Kč. Výše nedoplatku na výživném tak činí 121 860 Kč a soud ji umožnil otci zaplatit do 31. 12. 2022.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“).

10. Proti všem výrokům rozsudku podal včasné odvolání otec nezletilých. Namítl, že rozsudek není v souladu s právem, ani s nejlepším zájmem nezletilých. Aktuální úprava poměrů nezletilých je pro ně z dlouhodobého hlediska nevyhovující, nenapravuje dřívější svévolné jednání matky, porušuje rovnoprávné postavení rodičů a vede k odcizení otce a nezletilých. V odůvodněnírozsudku není odlišen prokázaný skutkový stav od subjektivních vyjádření matky, rozsudek je nepřezkoumatelný. Otec byl diskriminován z důvodu pohlaví i proto, že je cizinec. Soud mu vytýká pasivitu, ač z důkazů vyplynula jeho marná snaha se s matkou na péči o děti domluvit a hostilita matky vůči otci. Soud neidentifikuje žádný závažný důvod pro nesvěření nezletilých do střídavé péče, a též chybně vyhodnotil ekonomická data pro stanovení výživného. Pracovní způsobilost otce je omezena proto, že je cizinec, neovládá dobře český jazyk, je mu 55 let a je v exekuci. Soud nezdůvodnil, jaké jsou konkrétní potřeby nezletilých v souvislosti s výší výživného 36 000 Kč. Soud nepostupoval totožně při hodnocení pracovní způsobilosti otce a matky (nezabýval se matčiným zdravotním stavem a tím, zda matka je při výdělečné činnosti limitována). Snahu otce sehnat práci soud devalvuje slovem „údajně“, ač otec předložil seznam pracovních míst, na něž reagoval. Nedoložené tvrzení matky, že se ucházela o práci se mzdou 60 000 Kč, soud však nezpochybňuje. Soud nevzal v potaz informace svědčící o nezdravém chování matky vůči otci v přítomnosti dětí, ani to, že když má otec možnost o nezletilé pečovat, činí tak zcela plnohodnotně. Otec neúspěšně žádal o nařízení předběžného opatření již pro vánoční prázdniny 2021, což dokládá jeho snahu získat širší přístup k dětem. Začátkem letních prázdnin 2022 matka přestala předběžné opatření dodržovat a otci o prázdninách umožnila nezletilé vidět pouze celkem 12 dnů (1 x 4 dny a 1 x 8 dnů), to dokládá, že matka nemá zájem na zachování citových vazeb dětí s otcem. Soud měl proto vyslovit předběžnou vykonatelnost výroku o styku. Soud vytýkal rodičům, že nedocházejí k odborníkům a nezabývá se tím, že k odborníkům nechce docházet matka. Otec marně žádal ve škole pro nezletilé zajištění psychologické pomoci. Výtka, že otec nekontaktoval řádně a včas OSPOD, je nepřípadná, neboť otec si musel pro jednání u OSPOD zajistit tlumočníka, navíc OSPOD nemá k dispozici psychology a telefonický kontakt xxx odmítal. Formální edukační schůzka na OSPOD nebyla prospěšná, kolizní opatrovník neumí nebo nechce pomoci řešit situaci nezletilých. Zamítnutí návrhu otce na diagnostické vyšetření nezletilých v xxx je v rozporu s principy spravedlivého procesu i s nejlepším zájmem nezletilých. Soud si byl vědom, že děti jsou ve svém názoru na otce negativně ovlivňovány matkou, ale nepřihlédl k tomu. Stabilita výchovného prostředí nemůže být sama o sobě argumentem pro zachování dosavadního uspořádání založeného jednostranně matkou. Otec pro emočně nekontrolované chování matky upustil na krátké období v roce 2020 od snahy přebírat děti do péče a soud to zaměnil za dlouhodobě nízký zájem otce o děti. Otec se ze společné nemovitosti odstěhoval na žádost matky, přesto v zájmu nezletilých až do 12/2021 plně hradil hypotéku, nyní ji hradí z ˝ a hradí i další úvěry. Dle Ústavního soudu absence či horší komunikace mezi rodiči nemůže vést bez dalšího k vyloučení střídavé péče, soud měl zkoumat důvody nízké komunikace rodičů (spory v komunikaci vyvolává matka). Otec navrhoval předávání dětí prostřednictvím školy, aby se vyhnul osobním předávkám s matkou a eliminoval s tím spojené stresování nezletilých. V xxx mohla probíhat rodinná terapie, soud mohl rovněž nařídit znalecké zkoumání rodičů i nezletilých, tak by vyšla najevo prudká povaha matky a její manipulace dětmi proti otci. Otec je emocionálně stabilní a v řízení nebyla zpochybněna jeho výchovná způsobilost, matka naopak je labilní a nevyzrálá. Soud nerespektoval nález Ústavního soudu ze dne 3. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 3065/21, když jednostranně upřednostnil matku a ponechal nezletilé v péči otce jen 8 dní v měsíci, což není „širší“ rozsah styku. Argument, že děti jsou vzhledem k věku přirozeně fixovány na matku, je nepřípadný u dětí ve věku 9 a 7,5 let. Zdůvodnění předávání dětí v bydlišti matky v neděli v 18 hodin nerespektuje zjištění, že mezi rodiči panuje animozita, informace si rodiče mohou předávat elektronicky. I úprava styku o letních prázdninách je nedůvodně nevyvážená ve prospěch matky. Stanovené výživné je nepřiměřeně vysoké vzhledem k omezeným až nulovým příjmům otce, dluhům z podnikání i potřebám dětí. Otec i v minulosti pracoval tzv. „na kontrakty“, které jsou časově omezené a nezajišťují pravidelný příjem. Podnikání otce přestalo prosperovat z důvodu covidu, žádná banka otci nepůjčí kvůli dluhům a vysokému věku. Platby otce ve prospěch matky by soud měl zohlednit, např. splácení úvěrů souvisejících s domem snižuje matce náklady na bydlení. Soud nerespektoval čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Střídavá péče (byť asymetrická) umožní zlepšit vztah nezletilých k otci, narušovaný nevhodným vlivem matky, a může zabránit i rozvoji syndromu zavrženého rodiče. Otec má zájem o plnohodnotnou péči o dcery, souhlasí však s mírným vychýlením rozsahu péče ve prospěch matky. Navrhuje proto, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že svěří nezletilé do asymetrické střídavé péče rodičů (do péče otce v lichém týdnu od středy 12:00 hodin do pondělí následujícího týdne 8:00 hodin, do péče matky od pondělí sudého týdne od 8:00 hodin do středy následujícího týdne do 12:00 hodin), rodiče budou povinni nezletilé na péči druhého rodiče vždy řádně připravit, bude stanovena speciální úprava péče v období prázdnin (o letních prázdninách budou nezletilé v péči otce vždy od prvního dne prázdnin od 8:00 hodin do 16. 7. do 18:00 hodin a od 31. 7. od 18:00 hodin do 15. 8. do 18:00 hodin a v péči matky od 16. 7. od 18:00 hodin do 31. 7. do 18:00 hodin a od 15. 8. od 18:00 hodin do posledního dne prázdnin do 18:00 hodin, o jarních prázdninách budou nezletilé v péči otce v lichém kalendářním roce a v péči matky v sudém kalendářním roce, s tím, že k předání dojde v pátek předcházející jarním prázdninám v 15:00 hodin v místě bydliště toho rodiče, který měl nezletilé v uplynulém týdnu v péči, a v pondělí bezprostředně následující po skončení jarních prázdnin v 8:00 hodin ve školském zařízení, o velikonočních prázdninách budou nezletilé v sudém roce v péči otce a v lichém v péči matky, vždy od posledního školního dne předcházejícího prázdninám od 12:00 hodin do úterý následujícího po Velikonočním pondělí do 8:00 hodin, s vyzvednutím a předáním ve školském zařízení, a o vánočních prázdninách budou nezletilé v péči otce v sudém roce od prvního dne vánočních prázdnin od 9:00 hodin do 25. 12. do 18:00 hodin a v péči matky od 25. 12. od 18:00 hodin do 2. 1. následujícího roku do 18:00 hodin, v lichém roce naopak), místem předání/převzetí nezletilých je školské zařízení nezletilých, v případě jejich nepřítomnosti zde bydliště toho z rodičů, u kterého nezletilé svůj pobyt končí, otec bude povinen přispívat na výživu každé z nezletilých částkou 5 000 Kč měsíčně, matce se povinnost přispívat na výživu nezletilých nestanoví, dluh na výživném otci nevznikl a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

11. Později otec uvedl, že kolizní opatrovník zjišťuje názor nezletilých vždy v době péče matky, jednou dokonce za osobní přítomnosti matky u pohovoru, a že odmítl návrh otce na pohovor s nezletilými v některém ze dnů péče otce, jakož i účast psychologa nebo pořízení audiozáznamu vyjadřování dětí. Opatrovník proto nekoná v nejlepším zájmu nezletilých, jeho zaměstnanci navíc nejsou vzděláni k rozpoznání indoktrinace dětí, odvolací soud by měl zjistit názor nezletilých sám. Matka nepřipravuje děti řádně na styk s otcem a nespolupracuje s ním, to by mělo vést k psychologickému znaleckému zkoumání, které by pomohlo zhodnotit výchovnou způsobilost rodičů a míru negativního ovlivnění nezletilých. Otec se spojil se školou nezletilých, aby vyhodnotila stav a chování nezletilých, o tom by si soud měl vyžádat zprávu. Matka se zřejmě obává psychologických závěrů o sobě či nezletilých, proto se zkoumání brání. Cílem otce je zajistit rovnocenný přístup nezletilých k oběma rodičům a zabránit negativní manipulaci nezletilých ze strany matky. Nezletilé i matka potřebují psychologickou pomoc, u nezletilých v tomto směru musí zasáhnout soud. Otec předkládá čestná prohlášení několika osob a fotografie nezletilých z doby péče otce, aby prokázal svou rodičovskou kompetenci. Když jsou nezletilé delší dobu v péči otce, jejich vztah k otci se zlepšuje. Zásadní dopad na psychiku nezletilých mají interakce rodičů při předání, není důvod tím děti traumatizovat, když se přechod péče může vyřešit prostřednictvím školy. Otec navrhl doplnit dokazování audionahrávkami svých kontaktů s matkou i komunikace otce s dětmi, aby prokázal, že matka opakovaně řeší v přítomnosti dětí rodičovské záležitosti, negativně se chová k otci, nezletilé přebírají matčiny negativní názory na otce a mají v matčině péči problémy s chováním. Dále otec navrhl doplnit dokazování k prokázání, že nezletilé mají letos vysokou absenci ve škole, navrhl, aby si soud vyžádal zprávu školy o tom, že dívky potřebují psychologickou pomoc, a důkazy, že veškeré výdaje matky hradí její přítel xxx xxx xxx, který prostřednictvím své společnosti xxx xxx s.r.o. koupil otcův podíl na nemovitosti, v níž matka bydlí, a též automobil xxx, který matka užívá.

12. Matka k odvolání otce uvedla, že otec sděluje rozporné informace o svých příjmech - jednou uvádí, že má až nulové příjmy, jindy uvádí, že má příjem cca 55 000 Kč čistého měsíčně. Tato částka by však nepokryla ani základní měsíční výdaje otce (35 000 Kč za nájem, fakticky hrazené výživné 10 000 Kč na obě děti celkem, nájem automobilu xxx cca 13 000 Kč, náklady na vytápění a elektřinu cca 2 000 Kč), kromě toho má otec náklady na stravu, oblečení, pohonné hmoty, právní zastoupení, atd. Otec nedoložil podklady, z nichž by bylo možné odvodit jeho skutečné příjmy. Dle informací na sociální síti xxx otec pracuje od března 2022 jako xxx xxx. Otec zjevně disponuje dostatečnými finančními zdroji, aby platil své závazky. Od března do srpna 2021 dosahoval otec v oboru IT nadstandardních příjmů, výše výživného proto musí být stanovena z jeho výdělkových možností a schopností, nikoliv z toho, že (údajně) nyní vydělává méně. Před OSPOD otec uváděl, že dosahuje příjmu 54 000 Kč čistého, když pracuje jako OSVČ pro svou vlastní společnost. Nebylo prokázáno, že by matka otci jakkoli bránila ve styku s nezletilými. Otec dříve o širší kontakt s dcerami nejevil zájem, až v průběhu soudního řízení se na základě předběžného opatření začal stýkat s dětmi pravidelně a začal se domáhat střídavé péče. Otec si s dětmi vzhledem ke špatné znalosti češtiny příliš nerozumí, neumí se s nimi učit, a když jsou děti s ním, příliš se jim nevěnuje (většinou jsou v péči jeho partnerky). Nezletilé si na současný režim pobytu u otce dosud nezvykly, často předtím brečí a stěžují si na bolesti břicha. Než jim bylo soudně nařízeno s otcem se stýkat, nebyly moc nemocné, nyní jsou nemocné často, podle matky je to důsledkem donucení navštěvovat otce v rozsahu dle předběžného opatření. Školní docházka dětí není zanedbávána, ve škole mají vynikající výsledky. Otec inicioval bez souhlasu matky intervenci školního psychologa, závěry psychologického zkoumání však byly jiné, než otec namítá. Zpravidla je to matka, kdo žádá otce, aby trávil čas s nezletilými, otec porušuje sjednané dohody i soudem nařízené termíny a často ruší styk s dcerami na poslední chvíli. Otec není schopen zvládat péči o děti ani od čtvrtka do neděle, nezletilé nechtějí s otcem a jeho partnerkou trávit čas ani v dosud nařízeném rozsahu, v jejich nejlepším zájmu proto je určení styku s otcem v rozsahu, který budou lépe snášet, a který umožní otci, aby se jim skutečně věnoval. Matka proto navrhla, aby soud stanovil otci vyživovací povinnost ve výši 20 000 Kč pro každou z nezletilých a tyto svěřil do výlučné péče matky, s tím, že otec bude oprávněn se s nezletilými stýkat každý druhý týden od pátku od 18:00 hodin do neděle do 18:00 hodin. Ve zbylém rozsahu se matka ztotožňuje s napadeným rozsudkem.

13. Kolizní opatrovník nezletilých k odvolání uvedl, že soud I. stupně provedl řádné dokazování a postupoval odpovědně, oba rodiče by si měli uvědomit, že svou neschopností se domluvit škodí především nezletilým. Kolizní opatrovník navrhl napadený rozsudek potvrdit jako věcně správný. Později doplnil, že opakovaně plánoval další pohovor s nezletilými, matka však nezletilé vždy omluvila pro nemoc a únavu. Rodiče by měli spolupracovat s odborníky na řešení dlouhodobého konfliktu, opakovaně jim bylo doporučeno zajistit dětem pomoc z oblasti pedopsychologie. Z pohledu kolizního opatrovníka jsou oba rodiče kompetentní k výchově nezletilých.

14. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání při nařízeném jednání napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a po zjištění názoru nezletilých a po doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání otce je z větší části nedůvodné.

15. V dané věci jde o řízení s cizím prvkem. Mezinárodní příslušnost českých soudů je ve věci dána na základě čl. 8 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 a na základě čl. 3 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (dále jen „Nařízení o výživném“), když obvyklé bydliště nezletilých je na území České republiky a rozhodnutí o výživném v dané věci souvisí s řízením ve věci rodičovské zodpovědnosti.

16. Rozhodným právem je dle § 57 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém ve spojení s čl. 17 Úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí přijaté v Haagu dne 19. 10. 1996, publikované pod č. 141/2001 Sb.m.s., a podle čl. 15 Nařízení o výživném ve spojení s čl. 3 odst.

1. Haagského protokolu ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti, právo české, vzhledem k obvyklému bydlišti nezletilých v České republice.

17. Doplněním dokazování v odvolacím řízení bylo prokázáno, že matka na sebe dne 26. 9. 2022 podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, insolvenční návrh byl odmítnut, což bylo zveřejněno 5. 12. 2022 (výpis z insolvenčního rejstříku), důvodem odmítnutí insolvenčního návrhu bylo nedoložení soudem požadovaných podkladů matkou (usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 95 INS 15357/2022-A-8 ze dne 2. 12. 2022). Matka pobírala podporu v nezaměstnanosti ve výši 6 197 Kč měsíčně po dobu 5 měsíců počínaje dnem 21. 7. 2021 (rozhodnutí úřadu práce ze dne 21. 7. 2021), dne 23. 2. 2022 byl pro matku vypracován individuální akční plán ke zvýšení možnosti uplatnění na trhu práce (individuální akční plán ze dne 23. 2. 2022). Matka sama uvedla, že práci nenašla, protože aktuálně řešila jiné záležitosti.

18. Potvrzením o příjmu vystaveným společnosti xxx s.r.o. ze dne 14. 12. 2022 bylo prokázáno, že otec jako jednatel a společník společnosti xxx s.r.o. má před uzavřením účetního období předpokládaný očekávaný měsíční příjem z této společnosti (výplata podílu na zisku přepočtená na měsíční bázi) za rok 2022 ve výši 76 000 Kč hrubého, tj. 64 600 Kč čistého.

19. Profilem otce ze sociální sítě xxx bylo prokázáno, že otec tam jako své pracovní zkušenosti uvádí zaměstnání na plný úvazek u xxx od února 2021 do prosince 2021 a práci na základě smlouvy pro „xxx“ od března 2022 dosud. Otec vysvětlil, že zaměstnání u „xxx“ bylo jeho zaměstnání u společnosti xxx s.r.o. a práce na základě smlouvy s „xxx“ je jeho současný zdroj příjmů. Nesoulad údajů na xxx s tvrzeními otce a důkazy o délce trvání jeho zaměstnání otec vysvětlil tím, že na xxx uvádí dobu trvání svých pracovních zkušeností nepravdivě delší než ve skutečnosti, aby v životopise neměl časovou mezeru, neboť to by zhoršilo jeho šance získat další pracovní příležitosti.

20. Z nesporných tvrzení účastníků má odvolací soud za prokázané, že na výživu každé z nezletilých uhradil otec v období květen - listopad 2022 částku 35 000 Kč (7 x 5 000 Kč), stravné a družinu nezletilých již otec neplatí.

21. Odvolací soud zjistil názor nezletilé xxx a nezletilé xxx jejich výslechem dle § 100 odst. 3 o.s.ř. (rozhovor s každou z nezletilých byl odvolacím soudem proveden zvlášť, za přítomnosti kolizního opatrovníka). Z výslechu nezletilých odvolací soud zjistil, že nezletilé si přejí zůstat v péči matky, nepřejí si rozšíření styku s otcem, naopak se vyslovily pro zúžení tohoto styku, s tím, že aktivity, kterým se věnují u otce, označily jako nudné, na rozdíl od oblíbených aktivit, kterým se věnují u matky (jízda na koni, jízda na kole).

22. Další dokazování odvolací soud neprováděl, neboť je považoval za nadbytečné. Stejně jako soud I. stupně, i odvolací soud shledává, že otec je schopen zajistit péči o nezletilé. Nebylo proto třeba provádět důkazy, jež to měly potvrdit (čestná prohlášení partnerky otce, jejích rodičů, přátel otce, resp. výslechy těchto osob, fotografie nezletilých v péči otce, audionahrávky komunikace otce s nezletilými). Stejně tak bylo již v řízení před soudem I. stupně prokázáno, že vztahy mezi rodiči jsou vysoce konfliktní a že matka se k otci před nezletilými (minimálně někdy) chová nevhodně a vtahuje tím nezletilé do konfliktu mezi rodiči (viz audionahrávka komunikace o zaplacení tenisu, kterou k důkazu prováděl soud I. stupně). Bylo proto nadbytečné provádět k důkazu další audionahrávky komunikace mezi otcem a matkou. Skutečnost, že spoluvlastnický podíl na nemovitosti obývané matkou a nezletilými odkoupila společnost vlastněná současným přítelem matky, nebyla mezi účastníky sporná, a nebylo třeba ji dokazovat, pro toto řízení nebyly podstatné ani detaily týkající se automobilů užívaných rodiči a jejich financování, důkazy týkající se nemocnosti nezletilých a jejich absence ve škole (ani otec netvrdil, že by se absence nezletilých negativně odrážela v jejich klasifikaci nebo by ohrožovala jejich postup do dalšího ročníku). Provádět pohovor s nezletilými v xxx nebo vyžadovat si zprávy o pohovoru s nimi ze školy bylo nadbytečné vzhledem k tomu, že odvolací soud zjistil názor nezletilých přímo. Odvolací soud též nepovažoval za nutné podrobovat nezletilé či matku a otce znaleckému zkoumání. Kompetence matky a otce pečovat o nezletilé vyplývá již z toho, že matka o nezletilé fakticky dlouhodobě pečuje, a otec má sice s péčí o nezletilé podstatně méně praktických zkušeností, ale jeho styk s nezletilými probíhá již delší dobu na základě předběžného opatření, a při několika příležitostech (na přelomu roku 2021/2022, o letních prázdninách) již byly nezletilé v péči otce po delší časový úsek, než jen o víkendu. Znalecké zkoumání nezletilých považoval odvolací soud v současné době za přílišné zatěžování nezletilých (blíže viz dále v odst. 30.).

23. Podle § 907 odst. 1 o.z. může soud svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, nebo do střídavé péče, nebo do společné péče; soud může dítě svěřit i do péče jiné osoby než rodiče, je-li to potřebné v zájmu dítěte. Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili. Podle § 907 odst. 2 o.z. při rozhodování o svěření do péče soud rozhoduje tak, aby rozhodnutí odpovídalo zájmu dítěte. Soud přitom bere ohled na osobnost dítěte, zejména na jeho vlohy a schopnosti ve vztahu k vývojovým možnostem a životním poměrům rodičů, jakož i na citovou orientaci a zázemí dítěte, na výchovné schopnosti každého z rodičů, na stávající a očekávanou stálost výchovného prostředí, v němž má dítě napříště žít, na citové vazby dítěte k jeho sourozencům, prarodičům, popřípadě dalším příbuzným i nepříbuzným osobám. Soud vezme vždy v úvahu, který z rodičů dosud o dítě řádně pečoval a řádně dbal o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu, jakož i to, u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje. Podle § 907 odst. 3 o.z. soud při rozhodování o svěření dítěte do péče dbá rovněž na právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi, na právo druhého rodiče, jemuž dítě nebude svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti, dále soud bere zřetel rovněž ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem.

24. Prioritním hlediskem pro svěření dítěte do péče je jak dle § 907 odst. 2 o.z., tak dle čl. 3 Úmluvy o právech dítěte, nejlepší zájem dítěte. Kritéria, jež musí soudy z hlediska zohlednění nejlepšího zájmu dítěte vzít v úvahu při rozhodování o úpravě výchovných poměrů, jsou přitom dle konstantní judikatury Ústavního soudu (zejména nález ze dne 30. 12. 2014, sp. zn. I. ÚS 1554/14, nověji nález ze dne 3. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 3065/21) následující: (1) existence pokrevního pouta mezi dítětem a o jeho svěření do péče usilující osobou; (2) míra zachování identity dítěte a jeho rodinných vazeb v případě jeho svěření do péče daného rodiče; (3) schopnost daného rodiče zajistit jeho vývoj a fyzické, vzdělávací, emocionální, materiální a jiné potřeby; a (4) přání dítěte. Soudy jsou povinny vzít v potaz i další relevantní kritéria, pokud to specifické okolnosti projednávaného případu vyžadují. Naplňují-li oba rodiče všechna kritéria přibližně stejnou měrou, je třeba vycházet z ústavněprávního předpokladu, že je v nejlepším zájmu dítěte být svěřen do péče obou rodičů, k vyvrácení tohoto předpokladu jsou zapotřebí pádné a objektivní důvody, např. specifický zdravotní a psychický stav dítěte či velká vzdálenost mezi rodiči.

25. V nálezu sp. zn. I. ÚS 1554/14 zdůraznil Ústavní soud pro svěření dítěte do střídavé péče též subjektivní kritérium, že oba rodiče projevují o svěření dítěte do péče upřímný a skutečný zájem. V nálezu sp. zn. I. ÚS 3065/21 se Ústavní soud vyjádřil k některým dalším faktorům, jež bývají v soudních řízeních namítány jako překážka střídavé péče, jako je stabilita výchovného prostředí, nedostatečná komunikace mezi rodiči, vzájemný respekt rodičů k rodičovské roli druhého rodiče, vzdálenost mezi bydlištěm matky a otce, pracovní vytíženost rodičů, a dále posouzením rozdílu mezi střídavou a výlučnou péči s širokým stykem.

26. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí o svěření nezletilých do výlučné péče matky především ve světle uvedených kritérií, a byť nesouhlasí se všemi detaily odůvodněnísoudu I. stupně, shledává správným závěr, že svěření nezletilých do výlučné péče matky je v současné době v nejlepším zájmu nezletilých.

27. Ve špatné komunikaci mezi rodiči odvolací soud překážku střídavé péče nespatřuje, neboť k určité komunikaci mezi rodiči musí docházet jak při střídavé péči rodičů, tak při výlučné péči jednoho z rodičů (Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 3065/21 konstatoval, že u vyžadovaného obsahu a kvality komunikace rodičů není mezi modely výlučné a střídavé péče velký teoretický ani praktický rozdíl). Přeceňovat nelze ani zájem na stabilitě výchovného prostředí, neboť ta je sice důležitým faktorem, ale nemůže být sama o sobě argumentem pro vyloučení střídavé péče. V opačném případě by se totiž fakticky konzervoval status quo daný prvním rozhodnutím ve věci a ve výsledku by ke změně nemuselo dojít nikdy (opět viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3065/21).

28. Otci i matce svědčí v daném případě stejnou měrou kritérium existence pokrevního pouta, a rovněž schopnost zajistit vývoj a vzdělávací i materiální potřeby nezletilých. Pokud jde o potřeby emocionální, ty je dle odvolacího soudu v současné době lépe schopna zajistit matka, k níž mají nezletilé silné citové pouto (vyplývající jak z jejich předchozích pohovorů před OSPOD, tak z výslechu nezletilých odvolacím soudem). Jednoznačně ve prospěch výlučné péče matky potom vyznívá přání nezletilých. Kritérium míry zachování identity nezletilých a jejich vazeb k druhému rodiči v případě svěření do péče jednoho z rodičů naopak svědčí spíše ve prospěch otce, neboť matka ne vždy kontroluje před nezletilými své negativní emoce vůči otci, a tím nepodporuje dostatečně pozitivní vztah dětí k otci. Lze souhlasit s otcem, že nezletilé musí mít možnost utvářet si názor na otce při osobním kontaktu s ním.

29. Vzhledem ke všem okolnostem daného případu, především s ohledem na přání nezletilých, jakož i na v minulosti velmi omezené kontakty mezi nezletilými a otcem a nedostatečně vybudovaný vzájemný vztah mezi nimi (k námitce otce, že v minulosti na častější styk s nezletilými rezignoval kvůli chování matky, soud uvádí, že otec se v takovém případě mohl domáhat soudní úpravy poměrů k nezletilým a dosáhnout tak dříve např. předběžné úpravy styku, jež by přispěla k dřívějšímu navázání vzájemného pouta mezi ním a nezletilými, to však otec neučinil, naopak i v tomto řízení zahájeném matkou byl zpočátku pasivní a svůj zájem o svěření nezletilých do střídavé péče vyjádřil až při jednání soudu dne 26. 10. 2021) však odvolací soud shodně jako soud I. stupně považuje za vhodnější než svěření nezletilých do střídavé péče rodičů jejich svěření do výlučné péče matky, za současného rozšíření styku otce s nezletilými oproti rozsahu styku dosud stanovenému předběžným opatřením.

30. Navrhoval-li otec znalecké zkoumání nezletilých (případně matky) z důvodu, zda matka nemanipuluje nezletilé proti otci a u nezletilých nedochází ke vzniku syndromu zavrženého rodiče, odvolací soud tento návrh nepovažuje za zcela neopodstatněný. Náznaky, že nezletilé ve vztahu k otci a prostředí otce přebírají názory či vyjádření matky, dle odvolacího soudu pozorovat lze (např. obě nezletilé shodně vypověděly o přítelkyni otce, že „se jim nelíbí, protože je navoněná“, což se nejeví jako spontánní vyjádření nezletilých). Znalecké zkoumání by tak mohlo lépe osvětlit důvody, pro které nezletilé nechtějí trávit více času s otcem. Odvolací soud však vzal též v úvahu, že trvající soudní řízení a s ním spojené „soupeření“ rodičů o přízeň nezletilých, jakož i opakované zjišťování názoru nezletilých (kolizním opatrovníkem, soudem) je pro nezletilé vzhledem k jejich nízkému věku zatěžující, stejně jako pro ně není příznivá nejistota, jak budou soudním rozhodnutím uspořádány jejich poměry. Znalecké zkoumání nezletilých v této fázi řízení by tento nepříznivý stav nejistoty prodloužilo a zátěž nezletilých dále prohloubilo, což není v jejich zájmu. Ukončení řízení pravomocným rozhodnutím soudu, které rozšíří styk otce s nezletilými, by naopak mělo umožnit prohlubování a zlepšení vztahu mezi otcem a nezletilými (byť ne až na rozsah požadovaný otcem), samozřejmě za podmínky dodržování soudního rozhodnutí oběma rodiči).

31. Úprava „běžného“ styku otce s nezletilými tak, jak ji provedl soud I. stupně, odpovídá nejlepšímu zájmu nezletilých - oproti dosavadnímu „víkendovému“ styku dle předběžného opatření je styk rozšířen tak, aby měl otec možnost podílet se i na školní přípravě a všednodenním životě nezletilých, s respektem silné citové vazby nezletilých k matce. Naopak omezení styku nezletilých s otcem pouze na víkend (jak navrhovala matka) by dle odvolacího soudu i přes vyjádřené přání nezletilých nebylo v jejich nejlepším zájmu, neboť by tak nedošlo k žádoucímu posílení role otce v jejich životě. Je-li nedílnou součástí života nezletilých v tomto věku školní docházka, neměl by být otec z participace na školní přípravě a plnění souvisejících povinností nezletilých vyloučen. Rozsah styku otce s nezletilými od čtvrtka od 12:00 hodin do neděle do 18:00 hodin se jeví za daných okolností jako přiměřený, nelze jej však ještě považovat za asymetrickou střídavou péči.

32. Vyzvedávání nezletilých otcem přímo ve školském zařízení by mělo předejít možným konfliktům mezi otcem a matkou při předávání nezletilých, jež by mohly negativně ovlivnit průběh styku nezletilých s otcem. Navrhoval-li otec, aby k předávání nezletilých zpět matce docházelo nikoli v neděli večer, ale až v pondělí ráno, a to rovněž ve školském zařízení (aby ani při „vracení“ nezletilých matce nemohlo dojít k nežádoucí interakci mezi rodiči), odvolací soud shledal, že je nutno vzít v úvahu i potřebu přípravy nezletilých na vstup do nového školního týdne (zahrnující nejen předání informací mezi rodiči, zmíněné soudem I. stupně, ale též předávání či přípravu školních pomůcek, oblečení atd.), která bude lépe zajištěna, budou-li nezletilé předány zpět do péče matky již v neděli večer.

33. Úprava styku otce s nezletilými v období jarních, velikonočních a vánočních prázdnin byla soudem I. stupně provedena tak, aby podíl rodičů na péči o nezletilé v těchto časových obdobích byl vyrovnaný. Pokud jde však o úpravu styku nezletilých s otcem v období letních prázdnin, zde odvolací soud nespatřuje důvody pro to, aby podíl péče otce o nezletilé byl významně nižší, než podíl matky (jak stanovil soud I. stupně), a navíc vzhledem k problémové vzájemné komunikaci rodičů bude vhodnější, když soudní rozhodnutí stanoví pevné termíny styku otce s nezletilými v tomto období, čímž se předejde neshodám mezi rodiči při vyjednávání konkrétního termínu (o tom, že úprava provedená soudem I. stupně může působit problémy, svědčí vzájemné stížnosti rodičů na průběh komunikace o termínu styku otce s nezletilými o posledních letních prázdninách). Při určení pevných termínů mohou rovněž oba rodiče s předstihem naplánovat svou letní dovolenou, případně zajistit pro nezletilé na léto další program.

34. K námitkám otce proti místu předávání nezletilých (v místě bydliště matky, nedojde-li k předávání ve školském zařízení) odvolací soud plně odkazuje na zdůvodnění této úpravy místa předání soudem I. stupně.

35. Odvolací soud dále zdůrazňuje, že povinnost obou rodičů „v případě, že styk se z vážných příčin nebude moci realizovat, sdělit tuto skutečnost druhému rodiči nejpozději 24 hodin před započetím styku“ je stanovena výslovně pouze pro vážné příčiny, mezi něž nepatří např. nachlazení nezletilých nebo přání jednoho z rodičů. Jestliže si rodiče nejsou schopni vzájemně vycházet vstříc např. ohledně posunutí hodiny předávání nezletilých, nezbývá jim, než aby oba důsledně dodržovali soudní rozhodnutí a trvali na jeho dodržování i druhým rodičem. Bezdůvodné trvalé či opakované bránění pečujícím rodičem druhému rodiči ve styku s dítětem může být dle § 889 o.z. důvodem pro nové rozhodnutí soudu o tom, který z rodičů má mít dítě ve své péči.

36. Při stanovení vyživovací povinnosti otce k nezletilým odvolací soud vycházel především z § 913 odst. 1 o.z., dle nějž jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného, a dále z § 915 odst. 1 o.z., dle nějž má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

37. Ohledně příjmů matky se odvolací soud ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že matka je (i přes svou evidenci na úřadu práce) schopna dosahovat příjmu cca 35 000 Kč měsíčně (jehož dosahovala i v minulosti), vzhledem k tomu, že jí v zaměstnání nebrání zdravotní důvody, děti již jsou školního věku a nevyžadují tolik její osobní péče. Jestliže matka nespatřuje v nalezení zaměstnání svou prioritu, je to její rozhodnutí, jeho důsledky však nelze přenášet na otce prostřednictvím výše výživného pro nezletilé.

38. Pokud jde o příjmy otce, odvolací soud po výše uvedeném doplnění dokazování konstatuje významný rozdíl ve výši příjmů otce v době jeho zaměstnání u xxx s.r.o. v roce 2021, vzhledem ke způsobu práce otce (na konkrétních časově omezených projektech) z toho však nedovozuje, že by se otec bez důležitého důvodu vzdal vyššího příjmu. V pracovním poměru u xxx s.r.o. dosahoval otec nadstandardního příjmu přes 184 000 Kč měsíčně až do konce srpna 2021, při ukončení pracovního poměru mu byla jednorázově vyplacena částka cca 844 000 Kč, jež mu dle odvolacího soudu umožnila udržet a financovat nadprůměrnou životní úroveň (na níž měly právo se podílet i nezletilé) minimálně po dalších 6 měsíců. Pro období od 1. 3. 2022 potom odvolací soud při stanovení výživného vycházel z průměrného příjmu otce prokázaného potvrzením xxx. ze dne 14. 12. 2022, tedy z čistého příjmu 64 600 Kč měsíčně. Přestože otec uváděl, že tohoto příjmu dosahuje až od měsíce srpna 2022, odvolací soud vzhledem k tomu, že tato skutečnost z uvedeného potvrzení nevyplývá a otec sám na síti xxx uvádí, že jeho současná profesní aktivita byla zahájena již v březnu, vycházel z uvedené částky čistého měsíčního příjmu při stanovení výživného již od března 2022, zároveň se zohledněním, že otec zřejmě vzhledem k probíhajícím exekucím není motivován k dosahování vysokého vlastního příjmu, ale užívá dalších plnění, jež dále zvyšují jeho životní úroveň (jako užívání automobilu, který není v jeho vlastnictví).

39. Vzhledem k prokázaným skutečnostem o výši příjmů otce považuje odvolací soud výživné stanovené otci soudem I. stupně nepřiměřeně vysoké. Pro období od 1. 3. 2021 do 28. 2. 2022 proto odvolací soud stanovil výživné částkou 15 000 Kč, kterou lze vzhledem k nízkému věku nezletilých považovat za dostatečnou nejen k zajištění jejich základních životních potřeb, ale i k zajištění (vyšší) životní úrovně shodné s životní úrovní otce v daném období. Za přiměřenou současné životní úrovni otce (tzn. v období od 1. 3. 2022), a zároveň dostačující k zabezpečení potřeb nezletilých, považuje odvolací soud výživné ve výši 10 000 Kč měsíčně pro každou z nezletilých (tato částka mírně přesahuje výživné dle doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti, dle níž by doporučené výživné mělo orientačně činit 9 044 Kč pro každou z nezletilých). Vzhledem k této výši výživného, jež by mělo být spotřebováno na zabezpečení aktuálních potřeb nezletilých, odvolací soud neshledal důvodným požadavek, aby část výživného byla hrazena nikoli k rukám matky, ale na účet.

40. Za období od 1. 3. 2021 do 30. 11. 2022 (výživné na měsíc prosinec je splatné až ke dni vyhlášení tohoto rozsudku, proto při výpočtu nedoplatku ještě nebylo zohledňováno) byl otec povinen uhradit na výživu každé z nezletilých 270 000 Kč (12 x 15 000 Kč a 9 x 10 000 Kč). Otec na výživu každé z nezletilých uhradil 165 140 Kč (130 140 Kč do data vydání rozsudku soudu I. stupně, 35 000 Kč v průběhu odvolacího řízení), na výživném pro každou z nezletilých mu proto vznikl nedoplatek ve výši 104 860 Kč. Odvolací soud otci umožnil tyto nedoplatky na výživném zaplatit ve 2 splátkách (pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení první splátky), tak, aby nedoplatky byly zcela uhrazeny přibližně do půl roku od rozhodnutí odvolacího soudu. Tato lhůta je přiměřená jak příjmovým poměrům otce, tak účelu výživného, jímž je zabezpečit potřeby nezletilých.

41. Na základě shora uvedeného odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. první odstavec (o svěření nezletilých do péče matky) potvrdil podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný, ve výroku I. druhý odstavec (o výživném) jej podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. změnil tak, že otec je povinen přispívat na výživu nezletilé xxx v období od 1. 3. 2021 do 28. 2. 2022 částkou 15 000 Kč měsíčně a počínaje dnem 1. 3. 2022 částkou 10 000 Kč měsíčně, a na výživu nezletilé xxx v období od 1. 3. 2021 do 28. 2. 2022 částkou 15 000 Kč měsíčně, a počínaje dnem 1. 3. 2022 částkou 10 000 Kč měsíčně, vždy do 15. dne v měsíci, na nějž se výživné platí, k rukám matky. Odvolací soud též stanovil výši nedoplatku na výživném k datu svého rozhodnutí a podmínky jeho splatnosti. Ve výroku II. (o styku otce s nezletilými) odvolací soud napadený rozsudek změnil podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. jen tak, že v období letních prázdnin je otec oprávněn se stýkat s nezletilými od 1. 7. od 8:00 hodin do 16. 7. do 18:00 hodin a od 1. 8. od 18:00 hodin do 15. 8. do 18:00 hodin, jinak jej v tomto výroku podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil.

42. Odvolací soud dále potvrdil podle § 219 o.s.ř. napadený rozsudek ve výroku III. (o zamítnutí návrhu na vyslovení předběžné vykonatelnosti výroku o styku otce s nezletilými), když jej shledal věcně správným (viz odůvodněnítohoto výroku soudem I. stupně), k datu rozhodování odvolacího soudu se potom již jedná o nevýznamnou otázku, neboť rozsudek odvolacího soudu nabude právní moci okamžikem doručení.

43. S ohledem na změnu napadeného rozsudku rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 23 z.ř.s. o nákladech řízení před soudem I. stupně, když neshledal takové okolnosti případu, jež by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů některému z účastníků. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 23 z.ř.s., když opět neshledal důvod přiznat jejich náhradu některému z účastníků.

Poučení