17 CO 305/2022 - 236

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Kotrčové a soudkyň Mgr. Daniely Večerkové a JUDr. Miluše Farské ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa] zastoupená advokátem JUDr. PhDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1) [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], [rodné číslo] bytem [adresa] zastoupená advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2) [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], [rodné číslo] bytem [adresa] zastoupená obecným zmocněncem [jméno] [příjmení] bytem [adresa] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 5 C 372/2020-176 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích I., II. a III. mění tak, že se zrušuje podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných 1) a 2) k jednotce č. 1938, jiný nebytový prostor, vymezené podle občanského zákoníku v pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], s podílem na společných částech [číslo], v katastrálním území Vinohrady, obec Praha, zapsané na LV [číslo] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, a uvedená jednotka se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.

II. Ve výroku IV. se rozsudek mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit na vypořádání podílu žalované 1) částku [částka] a žalované 2) částku [částka], to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná 1) je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná 2) je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl, že podílové spoluvlastnictví žalobkyně k ideální 1/3 jednotky č. 1938, jiný nebytový prostor, vymezeno v p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba, [adresa], rodinný dům [list vlastnictví] a k ní náležejícímu podílu [číslo] na společných částech nemovitosti, vše zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, pro obec Praha, k.ú. [část obce], se zrušuje (výrok I.), ideální 1/3 podíl žalobkyně se přikazuje do spoluvlastnictví 2. žalované, která se tak stává nově spoluvlastnicí ideálních 2/3 jednotky č. 1938, jiný nebytový prostor, vymezeno v p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba, [adresa], rodinný dům, [list vlastnictví] a k ní náležejícímu podílu [číslo] na společných částech nemovitosti, vše zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, katastrální pracoviště Praha, obec Praha, k.ú. [část obce] (výrok II.), spoluvlastnický podíl 1. žalované v rozsahu ideální 1/3 zůstává nedotčen (výrok III.), 2. žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na vypořádání podílu částku [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.), žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.), žalobkyně, 1. žalovaná a 2. žalovaná jsou povinny nahradit státu zálohované znalečné ve výši, která bude uvedena v samostatném rozhodnutí (výroky VI., VII. a VIII.).

2. Takto soud rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví ke shora uvedené nebytové jednotce (dále jen„ Jednotka“) a přikázání této Jednotky do svého výlučného vlastnictví. Žalované 1) a 2) v řízení shodně navrhovaly, aby Jednotka byla přikázána do jejich podílového spoluvlastnictví tak, aby žalovaná 1) byla nadále spoluvlastníkem id. 1/3 Jednotky a žalovaná 2) aby se stala spoluvlastníkem id. 2/3 Jednotky.

3. Soud I. stupně vzal za prokázané, že každá z účastnic je spoluvlastníkem podílu o velikosti id. 1/3 Jednotky na základě Dohody spoluvlastníků o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum] (dále jen Dohoda). Každá z účastnic je zároveň výlučným vlastníkem jedné z bytových jednotek (1938, 1938 a 1938) v domě [adresa] (dále jen„ Nemovitost“). Žalobkyně a 1. žalovaná v Nemovitosti bydlí. Jednotka není dlouhodobě užívána nikým, je ve stavu vyžadujícím rekonstrukci a není reálně dělitelná. V Dohodě se spoluvlastnice dohodly na prodeji Jednotky, žalované oslovily žalobkyni ohledně prodeje Jednotky a navrhly prodej konkrétnímu zájemci, což žalobkyně odmítla. Následně probíhala mezi účastnicemi komunikace, kdy žalobkyně i 2. žalovaná projevovaly zájem o získání Jednotky do svého vlastnictví (resp. žalobkyně o získání výlučného vlastnictví Jednotky, 2. žalovaná o získání podílu žalobkyně při zachování spoluvlastnictví s 1. žalovanou). Znaleckým posudkem ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], aktualizovaným ke dni [datum], bylo prokázáno, že obvyklá cena Jednotky ke dni [datum] činila [částka], ke dni aktualizace [částka]. Protože znalkyně dostatečně zodpověděla námitky proti znaleckému posudku, soud jej považuje za věrohodný a způsobilý pro stanovení vypořádacího podílu. Žalobkyně i 2. žalovaná jsou solventní a schopny zaplatit vypořádací podíl ostatních spoluvlastníků, když žalobkyně má na účtu u [právnická osoba] zůstatek [částka], 2. žalovaná má na účtu u mBank zůstatek [částka] a její manžel ing. [jméno] [příjmení] má na spořícím účtu u Airbank zůstatek [částka] 1. žalovaná vede správu Nemovitosti, žalobkyně i 2. žalovaná činily úkony ve snaze zajistit údržbu a opravy Nemovitosti, avšak účastnice měly rozdílné názory na způsob a rozsah provedení prací a přiměřenost ceny. Některé provedené důkazy soud I. stupně nehodnotil, neboť je vzhledem ke svému právnímu závěru nepovažoval za relevantní. Žalobkyně hodlá Jednotku využít jako hobby místnosti pro sebe a pro členy rodiny, 2. žalovaná hodlá prostor Jednotky využít pro účely ubytování rodiny svého syna při jejich pobytech v [obec] a prostor využívat i pro potřeby 1. žalované.

4. Po právní stránce soud I. stupně věc posuzoval dle § 1140 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), § 1143 o.z. a § 1147 o.z. Protože nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvávat a ze žaloby je zjevné, že žalobkyně zájem na dalším setrvání ve spoluvlastnictví nemá a ani žalované nepovažují další trvání spoluvlastnictví všech účastnic k Jednotce za možné, soud žalobě na zrušení podílového spoluvlastnictví vyhověl. Pokud žalované zpočátku namítaly, že mezi spoluvlastnicemi došlo k dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k Jednotce jejím prodejem na základě Dohody, tak dle soudu nemohlo dojít k platné dohodě o zrušení podílového spoluvlastnictví k Jednotce v době, kdy tato ještě neexistovala (právní účinky zápisu Dohody nastaly až dnem [datum]). Soud se dále zabýval tím, jak bude po zrušení spoluvlastnictví vypořádáno. Při úvaze o tom, komu ze stávajících spoluvlastníků bude věc přikázána, vycházel ze zjištění, že žalobkyně i 2. žalovaná mají o Jednotku zájem, a 1. žalovaná má zájem na zachování svého spoluvlastnictví s 2. žalovanou, s níž ji pojí rodinné vazby a je mezi nimi názorová shoda. Názor žalobkyně, že žalované nemají o Jednotku zájem, neboť navrhovaly její prodej, soud nesdílí, neboť prodej Jednotky žalované navrhovaly vedeny názorem, že se takto všechny spoluvlastnice domluvily v Dohodě. Z další e-mailové komunikace je zřejmé, že žalované měly zájem na zachování svého spoluvlastnictví k Jednotce. Ačkoliv v r. 2021 žalované nabízely prodej svých podílů žalobkyni, z textu nabídek je patrné, že tak činily výlučně pro účely mimosoudní dohody. Soud proto vycházel ze zásady, že vlastnictví je základní lidské právo, jež je nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné, až na zákonem stanovené výjimky. Jestliže v daném případě dvě spoluvlastnice (obě žalované) mají zájem na zachování svého vlastnictví, 2. žalovaná má zájem o podíl žalobkyně a prokázala, že je dostatečně solventní, je nanejvýš spravedlivé, aby vlastnické právo dvou spoluvlastnic bylo zachováno. 1. žalovaná je schopna se nadále o Jednotku starat minimálně v rozsahu jako doposud, když zajišťuje správu celé Nemovitosti. Rovněž 2. žalovaná, ačkoliv s ohledem na věk a zdravotní stav se sama bezprostředně na údržbě Nemovitosti nepodílí, je schopna se prostřednictvím manžela o Jednotku řádně postarat, tedy dostatečně, odborně a účelně zajistit péči o celou Nemovitost. Za situace, kdy 2. žalovaná v Nemovitosti trvale nebydlí, ale vlastní jednu z jednotek, na údržbě Nemovitosti se podílí a je schopna údržbu Nemovitosti dále zajišťovat, nevyhodnotil soud při úvahách o dalším spoluvlastnictví jako rozhodující hledisko dalšího využití Jednotky, ačkoliv žalobkyně věrohodně prokázala, že by Jednotka byla využita jako hobby místnost pro ni a pro jejího syna jako člena její domácnosti, naopak prohlášení syna 2. žalované žijícího s rodinou ve Francii, že hodlá pobývat společně s rodinou občasně v Nemovitosti, přičemž bytová jednotka ve vlastnictví 2. žalované je pro 2. žalovanou s manželem a rodinu jejího syna nedostačující, nebylo způsobilé přesvědčit soud o dalším účelném využití Jednotky. Dle Nejvyššího soudu pro rozhodnutí, komu má být věc přikázána, není rozhodující výše podílů, ani účelné využití věci, ale souhrn skutečností, které jsou v dané věci relevantní, a soud může věc přikázat do výlučného vlastnictví i tomu spoluvlastníkovi, kterému zákonná kritéria nesvědčí (rozsudek Nejv. soudu sp. zn. 22 Cdo 879/2005). Proto soud rozhodl soud o přikázání spoluvlastnického podílu žalobkyně 2. žalované, neboť s výjimkou účelného využití Jednotky jsou kritéria svědčící pro žalobkyni a 2. žalovanou (likvidita, schopnost zajištění údržby či investic) shodná, avšak nedojde k odnětí vlastnictví dvěma osobám, ale pouze jedné, a lze předpokládat, že spoluvlastnictví žalovaných nebude provázeno konflikty. Soud stanovil 2. žalované povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádání částku [částka] jakožto 1/3 z obvyklé ceny nemovitosti, jež činí [částka] Lhůta pro splnění povinnosti byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Výrok VI. – VIII. je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř., neboť v průběhu řízení bylo znalkyni přiznáno znalečné, jehož výše dosud není pravomocně stanovena, podíl každé z účastnic na náhradě nákladů státu bude činit 1/3.

5. Proti rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně. Uvedla, že nesouhlasí s určeným způsobem vypořádání a napadá rozsudek v celém rozsahu. Skutková zjištění soudu I. stupně jsou neúplná, soud pominul řadu tvrzení a důkazních návrhů žalobkyně a učinil nesprávné závěry o existenci a významu kritérií rozhodných pro způsob vypořádání spoluvlastnictví. Nesprávné a vybočující z ustálené judikatury je též právní posouzení. Soud se vůbec nezabýval kritériem citového vztahu, bydliště, zásluhovosti či možné údržby Jednotky, aniž by uvedl, proč tak neučinil. Též zcela chybí hodnocení významu jednotlivých kritérií. Soud shledal, že kritérium účelného využití svědčí ve prospěch žalobkyně, zároveň však z tohoto kritéria nevycházel, aniž by bylo zřejmé proč. Nebylo zdůvodněno, proč má mít kritérium, že„ nedojde k odnětí vlastnictví dvěma osobám, ale pouze jedné“ vyšší váhu, toto kritérium je navíc nepřiléhavé vzhledem k tomu, že žalované uzavřely dne [datum] Smlouvu o smlouvě budoucí, dle níž 1. žalovaná prodá 2. žalované v případě úspěchu v řízení svůj spoluvlastnický podíl na Jednotce. Žalobkyně prokázala, že je připravena Jednotku řádně a účelně využívat, konzistentně tvrdí záměr konkrétního využití Jednotky, který je neprodleně realizovatelný a odpovídá stavebně technickým parametrům a vnitřnímu uspořádání Jednotky. Žalobkyně v domě žila do svých 24 let, a nyní v něm opět bydlí od r. [rok] s celou rodinou a hodlá zde žít po celý život. Naopak budoucí využití Jednotky tvrzené 2. žalovanou je nevěrohodné již proto, že 2. žalovaná v domě vlastní bytovou jednotku, kterou nikdo neužívá, a lze mít pochybnosti o tom, zda se ve věku 80 let vůbec kdy vrátí do ČR. Prohlášení syna 2. žalované, že se„ v příštích letech“ hodlá s rodinou navrátit do ČR,„ aby mohl rodičům ve stáří pomáhat“ (jeho 80letá matka by přitom bydlela ve vlhkém suterénu) je zcela nevěrohodné. 2. žalovaná navíc projevila v řízení zájem o podíl žalobkyně až poté, co bylo postaveno najisto, že nedojde k prodeji Jednotky ve veřejné dražbě (předtím žalované prosazovaly prodej Jednotky [titul] [jméno] [příjmení]), tedy nemá o Jednotku takový zájem, jako žalobkyně. Kdyby 2. žalovaná [příjmení] získala do vlastnictví, pravděpodobně by ji prodala. Využití Jednotky navrhované žalobkyní by nebylo na újmu žalovaným, které budou moci nadále užívat své bytové jednotky a za svůj spoluvlastnický podíl obdrží finanční náhradu. Skutkově obdobná věc byla řešena v rozsudku Nejv. soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 5265/2009, ve prospěch minoritního spoluvlastníka, kterému byla věc přikázána proto, že ji účelněji využije. Dále na rozdíl od žalobkyně 2. žalovaná neprokázala hodnověrně svou schopnost zaplatit vypořádací podíl, když předložila důkaz„ screening monitoru“, kde ani není uvedeno číslo účtu, další důkaz se týká účtu, jehož majitelem je manžel 2. žalované. Pokud se týká schopnosti uvést věc do řádného stavu, soud se nevypořádal s tím, že po vzniku Jednotky do doby zahájení soudního řízení se žalobkyni nepodařilo přimět žalované k součinnosti na nutných opravách domu a pozemku, proto žalobkyně sama musela řešit havarijní stav plotu. Aktivita žalovaných je jen deklarovaná a přichází až po podání žaloby. Vzdálenost bydliště 2. žalované jí zjevně činí obtíže se zařizováním věcí v [obec]. Soud by měl postoje účastnic k vlastnictví Jednotky podrobit kritickému úsudku. Opakovaně se měnící postoj žalovaných nesvědčí o jejich skutečném zájmu a nedává žádnou záruku do budoucna (srov. rozh. Nejv. soudu sp. zn. 22 Cdo 3750/2021). Rozhodný je skutkový stav v době rozhodování soudu, stěhování 2. žalované a jejího syna nemusí nikdy nastat. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že podílové spoluvlastnictví účastnic k Jednotce zruší a jednotku přikáže do výlučného vlastnictví žalobkyně, s tím, že žalobkyni bude uloženo zaplatit každé ze žalovaných přiměřenou náhradu ve výši [částka], žalovaným bude uloženo nahradit náklady řízení vzniklé žalobkyni a státu. Žalobkyně zároveň navrhla žalovaným uzavření soudního smíru, dle nějž by bylo spoluvlastnictví k Jednotce zrušeno, jednotka přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně a žalobkyně by se zavázala zaplatit každé ze žalovaných náhradu [částka] (žalobkyně by zaplatila polovinu nákladů státu, žádný z účastníků by neměl právo na náhradu nákladů řízení). 6. 2. žalovaná k odvolání uvedla, že žalobkyně zneužívá své postavení soudkyně k protahování soudních procedur. 2. žalovaná rozhodnutí soudu přijímá, přestože s některými body zdůvodnění nesouhlasí, zvláště hrazení soudních výloh je nespravedlivé, když proces vyvolala žalobkyně. Návrhy na mimosoudní jednání žalobkyně po několik let odmítala, Dohodu o zrušení spoluvlastnictví s klauzulí o prodeji Jednotky, kterou si původně sama vyžádala, prohlásila později za neplatnou, a snahu řešit zrušení spoluvlastnictví Jednotky jednáním mezi spoluvlastníky, případně mediací, trvale zamítala. 7. 1. žalovaná k odvolání uvedla, že k domu a Jednotce má větší citovou vazbu, než žalobkyně, a že se též výlučně starala o původního majitele nemovitosti pana [jméno] [příjmení]. Proto kvituje rozhodnutí soudu I. stupně, jímž byla podtržena soudržnost rodin žalovaných. Obě žalované jsou zcela ve shodě o využití Jednotky a jsou připraveny si (svým rodinám) vzájemně vypomoci. Plán 2. žalované na návrat do ČR se synem a jeho rodinou není možno uskutečnit v řádu měsíců, proto by mohl Jednotku dočasně využívat jako pracovní prostor vnuk 1. žalované [jméno] [příjmení], který od vyhlášení rozsudku soudu I. stupně pomáhá při udržovacích pracích na zahradě a na domě. Tak by byl využit potenciál jednotky, vnuk 1. žalované je umělecký truhlář a mohl by se zapojit do přípravy neodkladných sanačních prací, zabrání se tak další degradaci Jednotky a bude zajištěna kontinuita užívání. Smlouva o smlouvě budoucí z [datum] byla uzavřena jako projev sounáležitosti žalovaných, aby bylo možné jejich podíly vzít do úvahy jako podíl většinový, a pokud by měla být při rozhodování soudu problém, jsou žalované připraveny ji zrušit. Není pravda, že 2. žalovaná o jednotku neměla dříve zájem, v minulosti se řešila i varianta, že by se byt 2. žalované s prostorem Jednotky spojil jako mezonetový byt. Žalobkyně však stále měnila svá stanoviska a všechny úkony blokovala. [příjmení] vůbec bylo možné vytvořit a zapsat bytové jednotky, přistoupily žalované na návrh žalobkyně na prodej Jednotky třetí osobě, dalším ústupkem bylo např. získání podkrovního prostoru žalobkyní nad rámec jejího spoluvlastnického podílu. Žalovaným nemůže být kladeno k tíži, že trvaly na dodržení uzavřené Dohody, naopak k tíži žalobkyně by mělo být přičteno, že místo aby existenci dohody přiznala, popírala ji, resp. vykládala ji pro sebe příznivějším způsobem, aby se domohla přikázání Jednotky do svého vlastnictví. Též není pravda, že žalobkyně o dům výlučně pečuje, žalobkyně vždy pouze účelově projeví snahu o péči a vůči ostatním spoluvlastníkům postupuje tak, aby následně mohla jejich tvrzenou nečinnost obrátit ve svůj prospěch (např. k výměně okna v jednotce 1. žalované je třeba požádat o stanovisko památkářů, k žádosti je třeba připojit plnou moc od žalobkyně, o kterou ji 1. žalovaná již přes rok marně žádá) . 1. žalovaná proto navrhuje potvrzení napadeného rozsudku. 8. 2. žalovaná v dalším vyjádření uvedla, že možnost bydlet v horizontu 2-3 let pod jednou střechou s rodinou syna je pro ni velmi přitažlivá a zcela realistická. Rodina 2. žalované má v ČR přátele a mnoho kontaktů, syn [jméno] zde má pracovní příležitosti. Dům 2. žalované ve Francii jí neumožňuje společné bydlení s rodinou syna. Žalobkyně není ochotna ke kompromisu a překrucuje skutečnosti. Využití Jednotky předkládané žalobkyní zdaleka neodpovídá potenciálu 75 m2 obytných prostor (3 pokoje, kuchyňka, předsíň, koupelna a WC, původně byly prostory užívány jako byt). Žalobkyně vlastní byt o rozloze 150m2, a kromě toho i byt v blízké Dukelské ulici. Rozhodnutí soudu umožňuje 2. žalované zachovat spoluvlastnictví s rodinou 1. žalované, Jednotku bude možné udržovat a využívat dle aktuálních možností a potřeb obou rodin. Současný stav Jednotky vyžaduje bezodkladnou přípravu sanačních prací, jako nejvhodnější se nyní jeví poskytnout prostor k užívání vnukovi 1. žalované, což zároveň umožní částečné zahájení nejnutnějších sanačních opatření. 2. žalovaná již kontaktovala několik firem, [právnická osoba] předložila první analýzu stavu budovy včetně doporučené metody sanace podzemního podlaží, stavební [právnická osoba] předložila předběžný rozpočet nákladů na rekonstrukci Jednotky. Žalobkyně dlouhodobě nedokáže přispět k zajišťování údržby a společných prací na domě, toto zajišťují téměř výhradně rodiny žalovaných. Manžel 2. žalované má více než 50 let zkušeností ve stavebnictví, což je záruka řádného provedení renovačních prací. Solventnost 2. žalované byla prokázána, pokud by to nebylo dostačující, je možné předložit bankou potvrzený certifikát. 2. žalovaná se v domě narodila a bydlela nepřetržitě do 40 let, má tedy k nemovitosti citový vztah, rodina 1. žalované v Jednotce pobývala celých 9 let. Rodina žalobkyně se s výjimkou„ svého bytu“ na údržbě Nemovitosti nepodílela. Po roce 1989 si užívání„ nebytové jednotky“ přisvojil otec žalobkyně, který prostory pronajímal, aniž se o zisk dělil se spoluvlastníky, což výrazně zhoršilo vztahy mezi nimi. Žalobkyně v minulosti měnila svá stanoviska ke koupi/prodeji Jednotky, v roce 2017 poprvé projevila (v rozporu s uzavřenou Dohodou) o Jednotku zájem, na výzvy k projednání a sepsání smlouvy o koupi/prodeji u advokáta reagovala vždy zamítavě. Napadený rozsudek splňuje základní požadavky účastníků, tj. u žalovaných setrvání ve spoluvlastnictví a u žalobkyně nezájem na setrvání, proto by jej odvolací soud měl potvrdit.

9. Žalobkyně reagovala replikou, v níž uvedla, že tvrzení žalovaných, že by Jednotku mohl dočasně využívat vnuk 1. žalované, je nové a nelze k němu proto přihlédnout. Navíc jde o hypotetickou variantu, z níž je patrné, že žalované nemají jasnou koncepci, jak s Jednotkou naložit, a jejich představy se v čase mění. Napadený rozsudek je nesprávný v právním posouzení účelného využití věci, když majoritní spoluvlastnicí Jednotky by se dle rozsudku měla stát spoluvlastnice žijící mimo ČR, jež uvažuje o umožnění užívání Jednotky formou výprosy či nájmu třetí osobě, a i podíl na společných částech nemovité věci by se zvýšil ve prospěch spoluvlastnice, která v Nemovitosti nebydlí. Pro 2. žalovanou by bylo účelné Jednotku, resp. podíl na ní, prodat společně s bytem. Naopak žalobkyně takový záměr nemá, je připravena žalovaným jejich podíl vyplatit a Jednotku si ponechat a využít. Pokud by žalobě bylo vyhověno podle žalobního petitu, snížila by se žalovaným výše příspěvku do fondu oprav domu. Žalobkyně opět poukázala na svůj návrh na uzavření soudního smíru. 10. 2. žalovaná v dalším vyjádření (předloženém při jednání odvolacího soudu) zopakovala svůj záměr dalšího využití Jednotky, vyloučila, že by Jednotku chtěla prodat, uvedla, že členové její rodiny jezdí do ČR několikrát ročně. Uzavření smíru tak, jak jej navrhla žalobkyně, 2. žalovaná odmítla, nabídla však, že v rámci smírného řešení vyplatí žalobkyni za její podíl na Jednotce částku [částka].

11. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání při nařízeném jednání napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o.s.ř.) a po zopakování dokazování Smlouvou o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne [datum], První analýzou stavu budovy ze dne [datum], cenovou nabídkou rekonstrukce bytové jednotky od JTM PARTNERS a doplnění dokazování výpisy z účtů 2. žalované u mBank a výpisy z účtů manžela 2. žalované u Airbank a ČSOB dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

12. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

13. Základní zásady pro vypořádání spoluvlastnictví přikázáním společné věci za náhradu některému ze spoluvlastníků byly shrnuty např. v usnesení Nejv. soudu ze dne 16. 10. 2016 sp. zn. 22 Cdo 2024/2016, následovně: I. Spoluvlastníkovi lze přikázat společnou věc za náhradu, pokud o přikázání společné věci do jeho výlučného vlastnictví projeví zájem a pokud je spoluvlastník solventní. Přichází-li do úvahy přikázání věci více dosavadním spoluvlastníkům, musí soud rozhodnout o tom, komu společnou věc přikáže, přičemž musí vzít do úvahy veškerá rozhodná kritéria. II. Při rozhodování o vypořádání spoluvlastnictví je třeba vždy vzít do úvahy v zákoně uvedená hlediska, nejde však o hlediska rozhodující; to, komu bude věc přikázána, záleží na úvaze soudu, která může vyjít i z jiných než v zákoně výslovně uvedených kritérií, respektujících základní principy soukromého práva (§ 2 a násl. o.z.). Soud se v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví má vždy zabývat výší podílů spoluvlastníků a účelným využitím věci, jeho rozhodnutí však může vyjít i z jiných rozhodných kritérií. III. U nemovitosti sloužící k bydlení či k podnikání je třeba přihlížet i k tomu, který ze spoluvlastníků v nemovitosti bydlel či podnikal, udržoval ji, opravoval, případně do ní investoval a je schopen se o její údržbu nadále starat. IV. Je třeba přihlížet i k likviditě, tedy schopnosti a včasnosti zaplacení vypořádacího podílu (přiměřené náhrady). Stejně tak lze za zohlednitelné kritérium považovat, že spoluvlastník navrhne zaplacení vyšší finanční náhrady dalším spoluvlastníkům, neboť i to vyjadřuje jeho vztah k věci. Lze přihlédnout i k historické rodinné vazbě na společnou věc.

14. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně učinil správná skutková zjištění týkající se vzniku jednotek v Nemovitosti, spoluvlastnictví Jednotky, jejího stavu a obvyklé ceny, užívání Nemovitosti jednotlivými spoluvlastníky, a dále o tom, že žalobkyně i 2. žalovaná činily úkony ve snaze zajistit údržbu a opravy Nemovitosti, nemohly však dospět ke vzájemné shodě (byly tedy nedůvodné námitky jak žalobkyně, tak 2. žalované, jež vzájemně zpochybňovaly svou účast na údržbě Nemovitosti), a dále že i v minulosti projevovala jak žalobkyně, tak 2. žalovaná zájem o nabytí Jednotky do svého vlastnictví. Soud I. stupně dospěl též ke správnému závěru, že Jednotka není reálně dělitelná.

15. Pokud jde o právní závěry, odvolací soud se ztotožňuje se soudem I. stupně v tom, že v daném případě jsou splněny důvody pro zrušení spoluvlastnictví k Jednotce a vzhledem k její reálné nedělitelnosti je namístě dle § 1147 o.z. jednotku přikázat za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Ustanovení Dohody z r. 2016, že„ se spoluvlastníci dohodli v souvislosti s celkovým zrušením spoluvlastnictví na prodeji této jednotky“ nelze považovat za platnou dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k Jednotce nejen proto, že (jak uvedl soud I. stupně) Jednotka v daném okamžiku ještě neexistovala, ale též pro neurčitost jak ohledně osoby kupujícího, tak ohledně kupní ceny. Dohoda tedy nijak nebrání zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k Jednotce soudem, dle zákonných kritérií. Zároveň dle odvolacího soudu nelze v tomto řízení klást k tíži žalovaných (jež na rozdíl od žalobkyně nemají právnické vzdělání), pokud se s odvoláním na Dohodu snažily pro Jednotku nalézt kupujícího z řad třetích osob a ujednání Dohody tímto způsobem naplnit. Bylo ostatně prokázáno, že vedle návrhů na prodej Jednotky třetí osobě projevovala 2. žalovaná před zahájením tohoto řízení opakovaně zájem o nabytí Jednotky do svého vlastnictví.

16. Zájem o nabytí Jednotky do vlastnictví projevila v řízení žalobkyně a 2. žalovaná. Obě tyto účastnice prokázaly svou solventnost i likviditu dostupných prostředků - žalobkyně ve vztahu k vyplacení náhrady za nabytí podílů obou žalovaných, 2. žalovaná ve vztahu k vyplacení náhrady za nabytí podílu žalobkyně.

17. Námitky žalobkyně, že 2. žalovaná svou solventnost neprokázala, nebyly důvodné, pochybnosti v tomto směru byly rozptýleny v odvolacím řízení, kdy bylo prokázáno, že 2. žalovaná má na účtech u mBank uloženy finanční prostředky v celkové výši [částka], z toho na účtu č. [bankovní účet] částku [částka], na účtu č. [bankovní účet] částku [částka], na účtu č. [bankovní účet] částku [částka] a na účtu č. [bankovní účet] částku [částka] (výpisy z účtů 2. žalované u mBank ke dni [datum]), manžel 2. žalované má na účtech u [právnická osoba] uloženy finanční prostředky ve výši [částka] a [částka] (potvrzení o zůstatku na účtech [jméno] [příjmení] u [právnická osoba] ze dne [datum] a ze dne [datum]), a na účtu u ČSOB zůstatek [částka] (potvrzení o zůstatku účtu [jméno] [příjmení] u ČSOB ze dne [datum]).

18. Za této situace bylo třeba v souladu s ustálenou judikaturou vzít do úvahy veškerá rozhodná kritéria, včetně těch výslovně uvedených ve výše citovaném rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 2024/2016, posoudit jejich význam v dané věci, a rozhodnout na základě těch, jež budou rozhodující v okolnostech daného případu. Soud I. stupně založil své rozhodnutí na kritériu minimalizace zásahu do stávajících vlastnických vztahů, nevysvětlil však, proč je považoval za významnější, než kritérium účelného využití Jednotky, a proč se některými dalšími v úvahu přicházejícími kritérii (s výjimkou kritéria likvidity a zajišťování údržby a investic) vůbec nezabýval.

19. Odvolací soud zopakoval dokazování ohledně tvrzeného účelného využití Jednotky žalobkyní a 2. žalovanou, a též ohledně deklarovaného zájmu 1. žalované setrvat ve spoluvlastnictví Jednotky.

20. Smlouvou o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že smlouvu uzavřela 1. žalovaná jako budoucí prodávající a manžel 2. žalované jako budoucí kupující, 1. žalovaná se touto smlouvou zavázala do 18 měsíců od uzavření této smlouvy uzavřít kupní smlouvu, jíž převede své vlastnické právo k podílu id. 1/3 na Jednotce na budoucího kupujícího za částku [částka].

21. První analýzou stavu budovy ze dne [datum], zpracovanou [právnická osoba] [obec] a [právnická osoba], bylo prokázáno, že tato společnost pro manžela 2. žalované zpracovala na základě předložených listinných podkladů obecnou nabídku možností sanace podzemního podlaží Nemovitosti (bez prohlídky Nemovitosti a zatím bez návrhu konkrétního postupu a cenové nabídky). [příjmení] nabídkou rekonstrukce bytové jednotky od JTM PARTNERS bylo prokázáno, že tato společnost zpracovala cenovou nabídku rekonstrukce bytové jednotky na cenu [částka], z nabídky není zřejmé, kdy, pro koho a na základě jakých podkladů byla vypracována, ani zda se týká právě předmětné Jednotky.

22. Z plánu Jednotky (označeného jako důkaz [číslo]) má dovolací soud za prokázané, jaké další využití Jednotky navrhuje žalobkyně, tedy že v jedné místnosti bude pracovna se šicím strojem a střihačským stolem, v jedné místnosti bude tělocvična (fitness) a ve třetí místnosti (označené jako„ letní místnost“) bude umístěna sedací souprava a stolek.

23. Po tomto částečném zopakování dokazování hodnotil odvolací soud jednotlivá kritéria pro přikázání Jednotky do vlastnictví spoluvlastníků (žalobkyně a 2. žalované) následovně:

24. Kritérium výše podílů spoluvlastníků nesvědčí ani jedné ze spoluvlastnic, když každá z nich vlastní spoluvlastnický podíl na Jednotce o velikosti id. 1/3.

25. Kritérium účelného využití věci (Jednotky): Jednotka tak, jak je vymezena, může být samostatně užívána (tzn. její využití není vázáno na vlastnictví či užívání např. některé bytové jednotky v Nemovitosti) a jako samostatná nemovitá věc je převoditelná na 3. osobu, ať již bude přikázána do vlastnictví kterékoli z aktuálních spoluvlastnic. Za aktuálního stavu však může být Jednotka účelněji využita žalobkyní, která v Nemovitosti bydlí, může s údržbou a sanačními pracemi Jednotky začít bezprostředně a z ČR je může snáze zajistit i organizovat. Žalobkyní navrhovaný způsob užívání Jednotky nepředpokládá podstatné změny měnící účel užívání Jednotky (lze tedy předpokládat menší rozsah a rychlejší provedení rekonstrukce). Způsob dalšího užívání Jednotky navrhovaný 2. žalovanou není sice vyloučen, závisí však na řadě skutečností, jež dosud nenastaly (přestěhování rodiny 2. žalované a rodiny jejího syna do ČR po dlouholetém pobytu v cizině, podstatné stavební úpravy Jednotky tak, aby byla přizpůsobena pro účely bydlení) a nastat z různých důvodů nemusí. Možnost provizorního užívání Jednotky vnukem 1. žalované, kterou žalované předestřely soudu v odvolacím řízení, svědčí o tom, že 2. žalovaná hodlá k zahájení případné rekonstrukce přistoupit až v delším časovém horizontu, neboť smysluplné užívání Jednotky vnukem 1. žalované za současného provádění kompletní rekonstrukce pro účely bydlení rodiny 2. žalované si lze stěží představit. Oddalování rekonstrukce Jednotky, jejíž stav je dlouhodobě zanedbaný, však není žádoucí. Kritérium účelného využití věci proto svědčí ve prospěch žalobkyně.

26. Historická rodinná vazba a citový vztah k nemovitosti svědčí stejně všem spoluvlastnicím, neboť všechny mají rodinné vazby na původního vlastníka Nemovitosti a v Nemovitosti bydlí buď aktuálně (žalobkyně, 1. žalovaná) nebo dlouhodobě v minulosti (2. žalovaná). Zároveň každá z účastnic vlastní v Nemovitosti svou bytovou jednotku, takže ani v případě, že jim bude„ odňat“ jejich spoluvlastnický podíl na Jednotce, nebudou vyloučeny z užívání (obývání) Nemovitosti, k níž mají citový vztah.

27. Kritérium„ který ze spoluvlastníků v nemovitosti bydlel či podnikal, udržoval ji, opravoval, případně do ní investoval“ nesvědčí žádnému ze spoluvlastníků více než ostatním. Přímo v Jednotce (od r. 2016, kdy Jednotka jako samostatná nemovitá věc vznikla), případně v předchozích letech v prostoru odpovídajícím nynější Jednotce žádná ze spoluvlastnic nebydlela, ani jej neužívala (poslední využití prostor Jednotky byl pronájem třetí osobě do r. 2012). Jednotku nyní žádná ze spoluvlastnic neopravuje a neudržuje, o čemž svědčí její aktuální špatný stav. Pokud jde o celou Nemovitost, každá ze spoluvlastnic zajišťuje opravy a údržbu vlastní bytové jednotky a z finančních prostředků vybíraných do fondu oprav (tzn. z příspěvků od všech spoluvlastnic) jsou udržovány i společné části Nemovitosti, mezi spoluvlastnicemi je pouze problematické dohodnout se na konkrétním způsobu opravy společných částí (při zrušení podílového spoluvlastnictví k Jednotce však ohledně oprav Jednotky tento komunikační problém odpadne). Odvolací soud neshledává důvod zabývat se okolnostmi a průběhem oprav, údržby a stavebních úprav Nemovitosti v období před rozdělením Nemovitosti na Jednotky, neboť uzavřením Dohody byly vztahy mezi spoluvlastníky upraveny a definovány nově a na novém právním základě, a není důvodu tyto nové vztahy„ zatěžovat“ spory spoluvlastníků z předchozí doby, kdy byl způsob užívání Nemovitosti jednotlivými spoluvlastníky (právními předchůdci dnešních spoluvlastnic Jednotky) odlišný.

28. Kritérium„ který ze spoluvlastníků je schopen se o údržbu nemovitosti (Jednotky) nadále starat“ svědčí ve prospěch žalobkyně, která v Nemovitosti bydlí. Aniž by odvolací soud umenšoval ochotu a snahu 2. žalované (a jejího manžela) podílet se na údržbě Nemovitosti, tak vzhledem k tomu, že 2. žalovaná s rodinou nebydlí v ČR, je pro ni objektivně obtížnější starat se o údržbu Nemovitosti, než pro žalobkyni [příjmení] platí specificky pro údržbu a opravy Jednotky, jež vzhledem ke svému stavu bude v tomto ohledu ještě náročnější.

29. Kritérium„ co nejmenšího zásahu soudu do vlastnických práv“ (na němž založil své rozhodnutí soud I. stupně) svědčí ve prospěch 2. žalované, která postupuje ve shodě s 1. žalovanou jako s dalším spoluvlastníkem. Z toho, že 1. žalovaná uzavřela Smlouvou o uzavření budoucí kupní smlouvy, jíž se zavázala svůj spoluvlastnický podíl na Jednotce v budoucnu převést na manžela 2. žalované, však vyplývá, že 1. žalovaná nemá skutečný zájem na zachování svého spoluvlastnictví k Jednotce. Jestliže 1. žalovaná v odvolacím řízení uvedla, že smlouvu uzavřela proto, aby podpořila v řízení 2. žalovanou (a zároveň prohlásila, že nabude-li 2. žalovaná spoluvlastnický podíl žalobkyně na Jednotce, smlouva o smlouvě budoucí bude zrušena), tak i tento její postoj svědčí o tom, že prioritní pro ni není zachování jejího spoluvlastnictví k Jednotce, ale čistě podpora 2. žalované (resp. procesního stanoviska, že vlastníkem Jednotky by se neměla stát žalobkyně). Způsob dalšího využití Jednotky navrhovaný 2. žalovanou (využití pro potřeby vlastního bydlení, případně bydlení rodiny syna) však další zachování spoluvlastnického práva 1. žalované k Jednotce nijak neopodstatňuje, naopak pro rekonstrukci a další nakládání s Jednotkou by zachování minoritního a majoritního spoluvlastnictví k Jednotce mohlo být spíše komplikací. Uvedenými skutečnostmi je význam kritéria„ co nejmenšího zásahu do vlastnických práv“ v dané věci podstatně snížen.

30. Jako další kritérium lze zohlednit i ochotu zaplatit za vypořádání spoluvlastnictví vyšší finanční náhradu, než je obvyklá cena (jež byla v tomto případě zjištěna znaleckým posudkem). V daném případě toto kritérium nesvědčilo ani ve prospěch žalobkyně, ani ve prospěch 2. žalované, neboť obě navrhovaly vyplacení vyššího vypořádacího podílu pouze pro účely uzavření smíru, nikoli pro soudní vypořádání.

31. Po zhodnocení všech shora uvedených kritérií proto odvolací soud dospěl k závěru, že v dané věci je třeba jako z nejvýznamnějších vycházet z kritéria účelného využití věci (Jednotky) a schopnosti zajistit údržbu Jednotky. Obě tato kritéria svědčí ve prospěch žalobkyně, která v Nemovitosti bydlí a další užívání Jednotky spojuje s aktuální situací, nikoli s hypotetickými plány do budoucna.

32. Odvolací soud proto shledal důvodným, aby na základě § 1147 o.z. byla Jednotka přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, a to za přiměřenou náhradu, jež vychází z prokázané obvyklé ceny Jednotky dle znaleckého posudku. Při obvyklé ceně Jednotky [částka] činí přiměřená náhrada za každý spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/3 částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má finanční prostředky k výplatě přiměřené náhrady zajištěny, postačí lhůtu k zaplacení podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovit v délce 15 dnů.

33. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek změnil podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. ve výrocích I., II. a III. tak, že se zrušuje podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných 1) a 2) k jednotce č. 1938, jiný nebytový prostor, vymezené podle občanského zákoníku v pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], s podílem na společných částech [číslo], v katastrálním území Vinohrady, obec Praha, zapsané na LV [číslo] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, a uvedená jednotka se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně. Ve výroku IV. byl rozsudek změněn tak, že žalobkyně je povinna zaplatit na vypořádání podílu žalované 1) částku [částka] a žalované 2) částku [částka], to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

34. O nákladech řízení před soudem I. stupně rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř., když výsledek řízení je třeba vzhledem k charakteru řízení považovat za částečný úspěch žalobkyně i žalovaných. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2081/21, je v řízeních o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví § 142 o.s.ř. třeba interpretovat tak, že (plný) úspěch a neúspěch procesních stran podle § 142 odst. 1 o.s.ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li obecný soud návrh na zrušení spoluvlastnictví; vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznávat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o.s.ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Výjimečné důvody pro postup dle § 142 odst. 3 o.s.ř. přitom odvolací soud v daném případě neshledával.

35. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř., když důvody aplikace ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. jsou vysvětleny výše.

36. O nákladech řízení vzniklých státu, jejichž celková výše činí [částka] (znalečné znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], o nichž bylo pravomocně rozhodnuto usnesením soudu I. stupně ze dne 10. 12. 2021, č.j. 5 C 372/2020-99) rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 148 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k charakteru řízení odvolací soud uložil všem třem účastnicím řízení nahradit náklady státu rovným dílem, tedy každé z účastnic uložil povinnost k náhradě částky [částka].