17 Co 365/2021- 179

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Kotrčové a soudkyň JUDr. Miluše Farské a JUDr. Martiny Tvrdkové věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1) realdrazby.cz s.r.o., [IČO] sídlem [adresa] 2) [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby, k odvolání žalobkyně a druhého žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 31 C 375/2020-130 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že dobrovolná veřejná dražba movité věci – automobil Peugot 5008, [příjmení]: VF30EBHZMGS016030, provedená dne [datum], evidovaná v oficiálním informačním systému o dražbách a ostatních nabídkách pod [číslo] ze strany obchodní společnosti realdrazby.cz s.r.o., sídlem [adresa], [IČO], je neplatná.

II. První žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení před soudem I. stupně [částka] a na nákladech odvolacího řízení [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

III. Žalobkyně a druhý žalovaný nemají navzájem právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby movité věci – automobil Peugot 5008, [příjmení]: VF30EBHZMGS016030, uskutečněné dne [datum] na elektronickém portálu první žalované, první žalovanou (dražebník), ukončené vydražením věci druhým žalovaným (vydražitel). Tvrdila, že dražba byla provedena neoprávněně, neboť nebyla splněna zákonná podmínka, mezi navrhovatelem dražby – žalobkyně a dražebníkem – první žalovaná, nebyla uzavřena smlouva o provedení dražby. Žalobkyně obdržela od první žalované nepodepsaný koncept smlouvy o provedení dražby, žalobkyně první žalované zaslala podepsaný návrh smlouvy, od první žalované neobdržela akceptovanou smlouvu o provedení dražby, akceptace návrhu smlouvy ze strany první žalované nebyla doručena do sféry dispozice žalobkyně. Smlouva o provedení dražby neobsahovala ani další zákonné náležitosti, lhůta pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující [částka] byla stanovena kratší než 10 dní, absentovalo ujednání o tom, že dražba bude pro navrhovatele provedena bezúplatně. Poukazovala na nesprávný postup první žalované spočívající v tom, že jí nebyla zaslána dražební vyhláška, nebyl jí zaslán dražební protokol.

2. První žalovaná uvedla, že vykonává činnost dražebníka prostřednictvím internetového portálu, že dne [datum] byla uskutečněna veřejná dobrovolná dražba, evidovaná pod [číslo] jejímž předmětem bylo vozidlo Peugot [číslo], [příjmení]: VF30EBHZMGS016030, druhému žalovanému byl udělen příklep za nejvyšší nabídkovou cenu, kterou uhradil. Tvrdila, že s žalobkyní uzavřela písemnou smlouvu o provedení dražby [číslo] dne [datum] smlouvu podepsala, že smlouva obsahovala všechny povinné zákonné náležitosti. Zpochybňovala aktivní legitimaci žalobkyně, s tím, že netvrdí a neprokazuje, jak konkrétně mělo být dražbou podstatným způsobem zasaženo do jejích práv, nezaslání dražební vyhlášky neměla za podstatný zásah do práv žalobkyně.

3. Druhý žalovaný činil nesporným, že se dne [datum] zúčastnil veřejné dobrovolné elektronické dražby, dle dražební vyhlášky [číslo] ze dne [datum], že vydražil osobní automobil Peugot 5008, [příjmení]: VF30EBHZMGS016030, za cenu [částka], první žalované zaplatil dne [datum] jistotu [částka] a dne [datum] doplatek [částka], dne [datum] zaplatil rovněž odměnu dražebníka ve výši [částka]. První žalovaná mu dne [datum] zaslala oznámení, že se stal výhercem dražby a dne [datum] potvrzení o nabytí vozidla, vozidlo mu nebylo předáno. První žalovaná mu předložila smlouvu o provedení dražby ze dne [datum]. Poukazoval na to, že jednal jako spotřebitel a nastalou situaci nezavinil.

4. Shora uvedeným rozsudkem soud I. stupně žalobu o určení neplatnosti dobrovolné veřejné dražby provedené dne [datum], evidované v oficiálním informačním systému o dražbách a ostatních nabídkách pod [číslo] zamítl (výrok I.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit první žalované i druhému žalovanému náklady řízení, každému ve výši [částka] (výroky II. a III.).

5. Soud I. stupně jednal a rozhodl v nepřítomnosti první žalované, jejíž omluvu z jednání neměl ani za včasnou, ani za důvodnou. Po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že žalobkyně byla vlastnicí motorového vozidla tov. zn Peugeot [číslo], [příjmení]: VF30EBHZMGS016030, v době, kdy uzavřela s první žalovanou na základě e-mailové komunikace smlouvu o provedení dobrovolné dražby, že dne [datum] zaslala žalobkyně první žalované návrh smlouvy o provedení dobrovolné dražby [číslo] opatřený razítkem a podpisem zaměstnance žalobkyně. Ze smlouvy o provedení dobrovolné dražby vyplývá, že žalobkyně jako navrhovatelka dražby a první žalovaná jako dražebník se dohodly podle zák. č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách, o provedení dobrovolné dražby, jejímž předmětem byla 4 vozidla, mimo jiné i Peugeot [číslo], který je ve smlouvě popsán včetně technických údajů, za nejnižší podání ve výši [částka], s lhůtou pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující [částka] do 7 dnů ode dne skončení dražby. Výše odměny dražebníka nebo způsob jejího určení, popř. ujednání o bezúplatném provedení dražby bylo sjednáno v čl. VI. smlouvy. Dle dražební vyhlášky čj. [číslo] – 1 byla dražebníkem první žalovaná, navrhovatelem dražby byla žalobkyně jako vlastník vozidla Peugeot [číslo], dražebník vyhlásil konání veřejné dobrovolné elektronické dražby movitých věcí včetně jejich právních a faktických součástí a příslušenství s tím, že dražba se koná elektronicky prostřednictví elektronického dražebního systému, zahájení elektronické dražby bylo stanoveno na den [datum] v 10 hod. na internetové adrese první žalované, ukončení dražby bylo stanoveno na den [datum] ve 12 hod., elektronická dražba byla zahájena prohlášením o zahájení dražby. Prohlídka předmětu dražby se uskutečnila [datum] v 10 hod. a [datum] v 10 hod. na adrese žalobkyně. Odhadnutá cena předmětu dražby činila [částka], nejnižší podání činilo [částka]. Na elektronickém portálu první žalované proběhla dne [datum] od 10 hod do 12,09 hod. dobrovolná dražba vozidla Peugeot [číslo], byla ukončena příklepem za nejvyšší podání ve výši [částka]. Dle listiny - potvrzení o nabytí ze dne [datum] se vydražitelem vozidla Peugeot [číslo] stal druhý žalovaný, plně uhradil cenu dosaženou v dražbě. V době od [datum] proběhla komunikace mezi účastníky, první žalovaná a druhý žalovaný vyzývali žalobkyni k předání předmětu dražby vydražiteli, žalobkyně argumentovala neplatností dražby, zaslala předžalobní upomínky.

6. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně po právní stránce posoudil podle ust. § 561 odst. 1, § 1731 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (o. z.) a podle ust. § 16a, § 19, § 22, § 24 odst. 3, § 31 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, a podle judikatury Nejvyššího soudu ČR. Dospěl k závěru, že smlouva o provedení elektronické dobrovolné dražby byla platně uzavřena mezi žalobkyní jako navrhovatelkou dražby a první žalovanou jako dražebníkem, a to dne [datum], že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby na určení neplatnosti dobrovolné veřejné dražby, v řízení prokázala, že jí bylo vlastníkem předmětného vozidla uděleno oprávnění k jeho provozování a dále oprávnění s vozidlem hospodařit, zejména ho zcizit. Rovněž dovodil, že mezi žalobkyní a první žalovanou byl dodržen zákonný postup při uzavírání smlouvy, kdy žalobkyně zaslala jí podepsaný návrh na uzavření smlouvy o provedení dobrovolné elektronické dražby, emailem potvrdila odeslání tohoto návrhu smlouvy první žalované a první žalovaná ještě týž den, tj. [datum] vydala dražební vyhlášku, tzn. akceptovala návrh žalobkyně a smlouvu podepsala, že smlouva o provedení dobrovolné elektronické dražby ze dne [datum] splňuje všechny zákonné nároky na ní kladené. První žalovaná poté splnila všechny zákonné podmínky dražby. Konstatoval, že povinnost zaslat vlastníkovi předmětu dražby ve lhůtě 30 dnů před zahájením dražby dražební vyhlášku, byla ze strany první žalované splněna, jednalo se o elektronickou dobrovolnou dražbu a dražební vyhláška byla vyvěšena na portálu první žalované, dražební protokol byl žalobkyni rovněž zaslán. Dodal, že jednáním první žalované nebylo a ani nemohlo být podstatně zasaženo do práv žalobkyně, že provedení veřejné dobrovolné dražby motorového vozidla Peugeot [číslo] bylo zcela v souladu se zákonnou úpravou veřejné dobrovolné dražby.

7. O nákladech řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., jejich náhradu přiznal úspěšným žalovaným a jejich rozsah a výši specifikoval dle vyhl. č. 177/1996 Sb.

8. Rozsudek napadli žalobkyně a druhý žalovaný včasným odvoláním.

9. Žalobkyně rekapitulovala svá žalobní tvrzení, namítala, že se soud I. stupně její zásadní argumentací o absenci oboustranně uzavřené smlouvy o provedení dražby zabýval jen minimálně, svoji úvahu o perfektnosti kontraktačního procesu formuloval jen tak, že žalovaná dne [datum] vydala dražební vyhlášku, tzn. akceptovala návrh žalobkyně a smlouvu podepsala. Odůvodnění rozsudku měla za zmatečné, když soud dovodil, že smlouva o provedení dobrovolné dražby byla uzavřena na základě e-mailové komunikace mezi žalobkyní a první žalovanou v době od 3. do [datum], současně konstatoval, že návrh smlouvy byl zaslán [datum], tedy měl za to, že smlouva byla uzavřena dříve než byl návrh smlouvy zaslán žalobkyní první žalované. Dle názoru žalobkyně soud I. stupně nesprávně dovodil, že první žalovaná akceptovala návrh smlouvy o provedení dražby tím, že vydala dražební vyhlášku, zdůraznila, že první žalovanou podepsaný návrh smlouvy se nikdy nedostal do sféry její dispozice, do její sféry dispozice se nedostala ani jiná informace o akceptaci návrhu smlouvy první žalovanou. Odkazovala na judikaturu Nejvyššího soudu např. rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 33 Cdo 1311/2010, ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 25 Cdo 368/99, ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 30 Cdo 3192/2012, ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 21 Cdo 4964/2016, ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 24 Cdo 1090/2020. Poukázala na to, že mezi ní a první žalovanou nikdy nedošlo ani k dohodě, jejímž obsahem by byla modifikace zákonné úpravy vztahující se k akceptaci návrhu smlouvy, že jí ze strany první žalované nebyla zaslána ani dražební vyhláška, tedy není jasné, jak se o konání první žalované měla dozvědět. Také namítala, že není správný závěr soudu I. stupně, že smlouva o provedení dražby ze dne [datum] splnila všechny zákonné nároky na ni kladené, když neobsahovala zákonné náležitosti dle § 19 zákona o veřejných dražbách, byla v ní určena kratší (7 denní) než zákonná lhůta (10 denní) k uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující [částka], neobsahovala ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele dražby bezúplatně. Zdůraznila, že je povinností dražebníka upustit od dražby, je-li smlouva o provedení dražby neplatná. Rovněž namítala, že soud I. stupně nesprávně posoudil a dostatečně se nevypořádal s její další argumentací, že první žalovaná porušila povinnost zaslat jí dražební vyhlášku a protokol o provedené dražbě. Tvrdila, že provedením dražby bylo podstatně zasaženo do jejích práv (majetkových), že napadeným rozhodnutím je poskytována ochrana první žalované, v důsledku jejíhož jednání je poškozováno dobré jméno žalobkyně, je nucena vynakládat finanční prostředky na nápravu tohoto stavu. Poukazovala na právní jistotu a legitimní očekávání, že ve skutkově stejných věcech bude rozhodováno stejně, na skutečnost, že před Obvodním soudem pro Prahu 5 probíhají další tři řízení s totožným základem, ve dvou případech bylo žalobnímu návrhu vyhověno, ve třetí věci lze očekávat totéž, v této věci bylo rozhodnuto opačně. Navrhla, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

10. Druhý žalovaný brojil proti výroku III. o nákladech řízení, namítal, že soud I. stupně měl při určení tarifní hodnoty vycházet z hodnoty předmětného vozidla dosažené vydražením, tj. z částky [částka]. Dovozoval, že mu měla být přiznána náhrada nákladů řízení ve výši [částka], a v tomto směru navrhl změnu výroku III. rozsudku.

11. K odvolání žalobkyně druhý žalovaný uvedl, že sice obecně platí, že v případě akceptace nabídky je třeba, aby se projev vůle obláta dostal do dispoziční sféry oferenta, tedy oferent má mít možnost se s přijetím nabídky seznámit, v tomto případě se přijetí nabídky první žalovanou do dispoziční sféry žalobkyně dostalo, v opačném případě by žalobkyně jistě zjišťovala, z jakého důvodu jí nebyla podepsaná smlouva první žalovanou doručena, žalobkyně musela očekávat zveřejnění smlouvy na internetové stránce [webová adresa], ke kterému došlo. Poukazoval na ust. § 1744 o.z. které za určitých podmínek dovoluje přijetí nabídky tak, že se podle ní osoba, které je nabídka určena, zachová. Měl za to, že kratší lhůta k úhradě ceny dosažené vydražením přesahující [částka], nezakládá neplatnost smlouvy o provedení dražby, navíc v tomto případě cena dosažená vydražením činila [částka]. Tvrdil, že smlouva o provedení dražby obsahuje dostatečné ujednání o odměně dražebníka, je-li v ní uvedeno, že odměna dražebníka bude hrazena vydražitelem, je zjevné, že pro navrhovatele dražby bude dražba provedena bezúplatně.

12. Žalobkyně v replice k vyjádření druhého žalovaného namítala, že úvahy druhého žalovaného o tom, že se akceptace návrhu smlouvy o provedení dražby první žalovanou dostala do dispoziční sféry žalobkyně, jsou spekulativní, že předpoklady aplikace ust. § 1744 o.z. nejsou splněny, když mezi žalobkyní a první žalovanou nebyla zavedena žádná obvyklá praxe. K dalším námitkám opakovala, že smlouva o provedení dražby musí obsahovat všechny zákonné náležitosti (správná lhůta k úhradě ceny dosažené vydražením přesahující [částka], ujednání, že dražba bude pro navrhovatele provedena bezúplatně), jinak je neplatná.

13. Druhý žalovaný k replice žalobkyně uvedl, že pokud jde o přijetí nabídky k uzavření smlouvy první žalovanou, poukazuje na celkový kontext, kdy z dokazování neplyne, že by se žalobkyně po akceptaci smlouvy jakkoli sháněla, že by urgovala její dodání a proto se nabízí závěr, že žalobkyni bylo přijetí návrhu smlouvy první žalovanou doručeno, žalobkyně musela očekávat zveřejnění detailu dražby. V ostatním (lhůta k úhradě ceny dosažené vydražením přesahující [částka], ujednání, že dražba bude pro navrhovatele provedena bezúplatně) opakoval svoji předcházející argumentaci.

14. Žalobkyně v triplice znovu odmítla námitky druhého žalovaného vztahující se k oznámení o přijetí návrhu smlouvy první žalovanou jako spekulativní, poukazovala na to, že nemůže prokazovat negativní skutečnost -nedoručení podepsané smlouvy do její dispozice, naopak bylo na žalovaných, aby prokázali, že smlouva o provedení dražby podepsaná první žalovanou byla do dispoziční sféry žalobkyně doručena. Měla za to, že druhý žalovaný se snaží přenést veškerou odpovědnost za nastalou situaci na žalobkyni, ztrácí ze zřetele postupy první žalované.

15. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaných odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které mu předcházelo dle ust. § 212 a § 212a odst. 1, 5 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

16. Soud I. stupně žalobu zamítl na základě názoru, že smlouva o provedení veřejné dobrovolné dražby byla mezi žalobkyní a první žalovanou řádně uzavřena, že obsahovala všechny zákonné náležitosti, odvolací soud tento názor nesdílí.

17. Podle ust. § 19 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách lze dražbu provést pouze na základě písemné smlouvy o provedení dražby, kterou uzavře navrhovatel s dražebníkem; to neplatí, jde-li o majetek státu, je-li dražebníkem orgán státní správy a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, nebo jde-li o majetek územního samosprávného celku, je-li dražebníkem tento celek, nebo je-li dražebníkem navrhovatel.

18. Podle ust. § 19 odst. 2 zákona o veřejných dražbách smlouva o provedení dražby musí obsahovat označení, že jde o dražbu dobrovolnou, označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby, nejnižší podání, lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující [částka], výši odměny nebo způsob jejího určení nebo ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně. Uzavírá-li smlouvu o provedení dražby s dražebníkem společně více navrhovatelů, kteří nejsou spoluvlastníky předmětu dražby, musí být přílohou této smlouvy smlouva upravující jejich vzájemné vztahy týkající se dražby a jejích výsledků.

19. Podle ust. § 19 odst. 7 zákona o veřejných dražbách neobsahuje-li smlouva uzavřená mezi navrhovatelem a dražebníkem stanovené náležitosti, je neplatná.

20. Podle ust. § 22 odst. 1 písm. c) zákona o veřejných dražbách dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení, je-li smlouva o provedení dražby neplatná, dojde-li k odstoupení od smlouvy o provedení dražby nebo nelze-li podle podmínek sjednaných ve smlouvě o provedení dražby dražbu provést.

21. Podle ust. § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

22. Zásadní argumentací žalobkyně bylo, že dražba je neplatná, neboť mezi ní a první žalovanou nebyla uzavřena smlouva o provedení dražby, když první žalované zaslala návrh na provedení dražby, žalovaná jí podepsaný návrh nevrátila zpět ani jinak nesdělila, že návrh smlouvy na provedení dražby přijala, tedy, že přijetí návrhu první žalovanou se nedostalo do sféry její dispozice, současně mezi žalobkyní a první žalovanou nebyla uzavřena žádná dohoda o tom, že účinnost přijetí návrhu na uzavření smlouvy se váže k jinému okamžiku, než k okamžiku, kdy přijetí návrhu - souhlas s obsahem návrhu dojde navrhovateli smlouvy.

23. Podle ust. § 1740 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (o.z.) osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

24. Podle ust. § 1745 o.z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

25. Podle ust. § 1744 o.z. s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas.

26. Žalobkyně v průběhu řízení odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu, z nichž plyne, že podmínkou uzavření smlouvy mezi nepřítomnými osobami je, aby přijetí návrhu smlouvy došlo navrhovateli, nestačí pouze podpis návrhu smlouvy, ale je třeba, aby adresát návrhu projevil s takovou nabídkou vůči navrhovateli souhlas, přičemž mezi účastníky nebyla účinnost přijetí návrhu na uzavření smlouvy určena k jinému okamžiku (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 4.8.2020 sp. zn. 24 Cdo 1090/2020, také rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 21 Cdo 3382/2020).

27. V poměrech souzené věci bylo prokázáno, a nebylo sporné, že žalobkyně zaslala první žalované návrh smlouvy na provedení veřejné dobrovolné dražby, první žalovaná sice smlouvu podepsala, avšak podepsanou ji žalobkyni nezaslala zpět, ani žalobkyni jinak nesdělila, že návrh přijala, účinnost přijetí návrhu na uzavření smlouvy nebyla sjednána k jinému okamžiku. První žalovaná v tomto směru ani netvrdila, že by žalobkyni jakkoli oznámila, že návrh smlouvy přijala, hovořila pouze o tom, že vydala dražební vyhlášku, kterou zveřejnila na internetu. Zveřejnění dražební vyhlášky není přijetím návrhu smlouvy na provedení dražby, navíc za situace, kdy dražební vyhláška ani nebyla žalobkyni, v rozporu s ust. § 20 odst. 5 zákona o veřejných dražbách, doručena. V úvahu by připadalo poučení první žalované, dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby doplnila svá tvrzení ohledně přijetí návrhu smlouvy a předložila důkazy k prokázání svých tvrzení, první žalovaná se však k jednání odvolacího soudu, ač řádně a včas předvolána, bez omluvy nedostavila, uvedeného poučení se jí tak nemohlo dostat.

28. S ohledem na shora uvedené odvolací soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a první žalovanou nebyla uzavřena smlouva o provedení veřejné dobrovolné dražby, v takovém případě byl dražebník povinen od dražby, nejpozději do jejího zahájení upustit, a protože tak neučinil, je dán důvod k vyslovení neplatnosti dražby dle § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách.

29. Argumentace druhého povinného, pokud jde o uzavření smlouvy o provedení dražby, nebyla shledána důvodnou, neboť je vystavena na spekulaci o tom, že se žalobkyně o uzavření smlouvy o provedení dražby musela dozvědět, když se po ní nesháněla, že měla pátrat na internetu, aby zjistila, zda první žalovaná činí či nečiní nějaké kroky. Tuto argumentaci je třeba odmítnout, bylo povinností první žalované, jako dražebníka, aby včas žalobkyni sdělila, že návrh smlouvy na provedení dražby přijala, aby postupovala (jako profesionál) v souladu se zákonem o veřejných dražbách. Ust. § 1744 o.z. se v dané věci neuplatní.

30. V průběhu řízení vznikla polemika o tom, zda je žalobkyně k podání žaloby na určení neplatnosti dražby aktivně legitimována, odvolací soud dospěl k jednoznačnému závěru, že ano, neboť jde o navrhovatele dražby a provedením dražby, bez uzavření smlouvy o provedení dražby, bylo do jejích práv podstatným způsobem zasaženo, minimálně tím, že neplatnou dražbou by byla zbavena majetku. Soud I. stupně si v odůvodnění rozhodnutí protiřečí, když na jednu stranu hovoří o tom, že aktivní legitimace dána je, na stranu druhou o tom, že do práv žalobkyně provedením dražby zasaženo nebylo (bod 28 a 30 odůvodnění) směšuje aktivní legitimaci s důvodností žaloby.

31. Další argumentací žalobkyně, o tom, že smlouva o provedení dražby neobsahovala ani další zákonné náležitosti, se odvolací soud výslovně nezabýval, vzhledem k závěru, že smlouva o provedení dražby nebyla uzavřena.

32. Odvolací soud s ohledem na všechny shora uvedené důvody dospěl k závěru, že předmětná veřejná dobrovolná dražba je neplatná, neboť k jejímu konání nebyly splněny zákonné předpoklady. Napadený rozsudek proto změnil dle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. tak, že žalobě na určení neplatnosti dražby vyhověl.

33. Odvolací soud s ohledem na změnu napadeného rozsudku rozhodoval dle ust. § 224 odst. 1, 2 o.s.ř. o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

34. Ve vztahu mezi žalobkyní a první žalovanou rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., jejich náhradu přiznal úspěšné žalobkyni.

35. Náklady žalobkyně za řízení před soudem I. stupně tvoří odměna za pět úkonů právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále také jen vyhláška), za převzetí a přípravu zastoupení, za podání žaloby, za písemné vyjádření ze dne [datum], za účast u ústního jednání dne [datum], za kvalifikovanou předžalobní výzvu, po [částka] dle ust. § 9 odst. 3 písm. a), § 7 bod 5 vyhlášky, z tarifní hodnoty [částka], když předmětem řízení není hodnota vozidla dosažená vydražením, ale určení neplatnosti právního jednání (dražby), jehož předmět je penězi neocenitelný, pět režijních paušálů po [částka] dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky, náhrada za ztrátu času 12 půlhodin po [částka] dle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky za cestu k jednání soudu, cestovné [částka] za cestu k soudu vlakem, zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náhrada daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši [částka] dle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř., celkově [částka]. Nebyla přiznána náhrada za doplňující vyjádření, které je pouze opakováním předchozí argumentace.

36. Náklady žalobkyně za odvolací řízení tvoří odměna za čtyři úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. d), g), k ) vyhlášky, za podání odvolání, dalších dvou písemných vyjádření a za účast u odvolacího jednání dne [datum], po [částka] dle ust. § 9 odst. 3 písm. a), § 7 bod 5 vyhlášky, čtyři režijní paušály po [částka] podle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky, náhrada za ztrátu času 10 půlhodin po [částka] podle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky za cestu k jednání soudu dne [datum], cestovné za cestu k soudu na trase [obec] [obec] a zpět, ve výši [částka] podle vyhlášky 511/2021 Sb., zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši [částka] podle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř., celkově [částka].

37. Ve vztahu mezi žalobkyní a druhým žalovaným odvolací soud rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. á contrario, neboť žalobkyně se ve vztahu k druhému žalovanému náhrady nákladů řízení vzdala.