17 Co 72/2022- 1536

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Kotrčové a soudkyň Mgr. Daniely Večerkové a JUDr. Miluše Farské ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa], Kanada zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky [anonymizována tři slova], [částka] s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], doplněnému rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. mění tak, že co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

II. Ve výrocích II. a III., v části výroku IV., jíž bylo rozhodnuto o základu požadavku na zaplacení částky [částka], a v části výroku V., jíž bylo rozhodnuto o základu požadavku na zaplacení částky [částka], se rozsudek soudu I. stupně potvrzuje.

III. V části výroku IV., jíž bylo rozhodnuto o základu požadavku na zaplacení částky [částka], se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

IV. V části výroku IV., jíž bylo rozhodnuto o základu požadavku na zaplacení částky [částka], v části výroku V., jíž bylo rozhodnuto o základu požadavku na zaplacení částky [částka], a ve výroku VI. se rozsudek soudu I. stupně zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem, ve znění rozsudku doplňujícího, soud I. stupně rozhodl, že žaloba je v části I - požadavku na zaplacení částky [částka] co do základu důvodná (výrok I.), že žaloba je v části II. - požadavku na zaplacení částky [částka] co do základu důvodná (výrok II.), že žaloba je v části III. - požadavku na zaplacení částky [částka] co do základu důvodná (výrok III.), že žaloba je v části IV. - požadavku na zaplacení částky [částka], [částka] a [částka] co do základu důvodná (výrok IV.), že žaloba je v části V. - požadavku na zaplacení částky [částka] a [částka] co do základu důvodná (výrok V.), že žaloba je v části VI. - požadavku na zaplacení částky [částka] co do základu důvodná (výrok VI.) a že o výši nároku a o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku (výrok VII.).

2. Soud tak rozhodl tak o žalobě ve znění pozdějších změn a doplnění, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení celkem [anonymizována tři slova], [částka] s příslušenstvím, z titulu náhrady škody, jež žalobkyni vznikla porušením povinností žalované (resp. jejího právního předchůdce [anonymizována tři slova]) dle § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“) nakládat s péčí řádného hospodáře s nemovitostmi (parcelou parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec] se stavbou objektu [anonymizováno] [adresa] včetně všech součástí a příslušenství), jež byly následně, v r. [rok], na základě zákona o půdě žalobkyni vydány. Celkově požadovaná částka byla složena z následujících nároků: I) na náhradu škody způsobené porušením povinnosti žalované pořídit a odevzdat žalobkyni dokumentaci skutečného provedení stavby ve výši [částka] (žalobkyně částku vynaložila za vyhotovení dokumentace), II) na náhradu škody [částka] z důvodu porušení povinnosti žalované provádět opravy a údržby spalinových cest (žalobkyně uvedenou částku vynaložila na opravy dvou komínových těles), III) na náhradu škody [částka] z důvodu porušení povinností žalované provádět kontroly, opravy a údržby dešťové kanalizace (žalobkyně uvedenou částku uhradila za odstranění nedostatků dešťové kanalizace), [příjmení]) z důvodu porušení povinnosti žalované zabránit demontáži technologického zařízení [anonymizováno] a pěstitelské pálenice a povinnosti odevzdat tuto technologii žalobkyni požadovala žalobkyně zaplacení částky [částka] (náhrada za nepředané technologické zařízení), částky [částka] (náhrada ušlého zisku žalobkyně za rok [rok], kdy žalobkyně nemohla [anonymizováno] a pálenici provozovat) a částky [částka] (náhrada nákladů vynaložených na znalecký posudek [titul]. [příjmení]), V) z důvodu porušení povinnosti žalované provádět základní údržbu nemovitostí žalobkyně požadovala náhradu škody ve výši [částka] (škoda na obytném objektu, na objektu výroby lihu a elektroinstalaci sýpky) a částky [částka] (náklady na znalecké posudky [titul]. [příjmení]) a [příjmení]) z důvodu porušení povinností žalované předat doklady týkající se dešťové kanalizace a provést řádně opravu a údržbu dešťové kanalizace ve dvorní části objektu žalobkyně požadovala náhradu částky [částka], vynaložené na odstranění závady dešťové kanalizace ve dvorní části objektu [anonymizováno]).

3. Žalovaná se bránila zejména tím, že ve věci není pasivně věcně legitimována, že uplatněné nároky jsou promlčené a prekludované, navíc je vylučuje § 28 zákona o půdě. Žalovaná povinnosti péče řádného hospodáře neporušila, naopak do údržby a rekonstrukce nemovitostí investovala značné finanční prostředky. Technologické zařízení [anonymizováno] a pálenice nebylo součástí stavby [anonymizováno] a bylo odprodáno státním podnikem [anonymizováno] [obec] na přelomu let [rok] a [rok], jednalo se o vybavení potravinářského provozu, jež nepodléhá zákonu o půdě, ale zákonu č. 87/1991 Sb. o mimosoudních rehabilitacích, dle nějž se za toto zařízení peněžitá náhrada neposkytuje.

4. Soud I. stupně vzal za prokázané, že žalobkyni byly na základě rozhodnutí [anonymizováno 6 slov] pro [příjmení] kraj sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok] ze dne [datum] (jež nabylo právní moci [datum]) vydány nemovitosti, mimo jiné pozemky parc. č. st. [číslo] v k. ú. a obci [obec] se stavbou objektu [anonymizováno] [adresa] včetně všech součástí a příslušenství. Žalobkyně před vydáním nemovitostí upozorňovala v dopise ze dne [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], že na nemovitosti dochází dle vnějšího pohledu k zanedbávání péče řádného hospodáře, údržby a k poškozování nemovitosti a snižování její hodnoty. Nemovitosti byly fyzicky předány žalobkyni dne [datum]. Žalobkyni nebyla předána dokumentace skutečného provedení stavby, žalobkyně tak na své náklady musela nechat vyhotovit pasport stavby, zaměření obvodu stavby a kalkulaci nákladů nezbytných oprav objektu, za což vynaložila částku [částka]. Žalobkyni nebyly ze strany žalované předány doklady o opravách a údržbách spalinových cest a revizích, žalobkyně nechala provést kontrolu spalinových cest, při níž bylo zjištěno, že spalinové cesty nevyhovují pro provoz spotřebičů a byly zjištěny další nedostatky zejména na dvou komínových tělesech, žalobkyně na své náklady musela [datum] provést opravy dvou komínových těles a za provedení těchto oprav a odstranění závad na spalinových cestách zaplatila částku [částka]. Žalobkyně dále zjistila při předání dokumentace a nemovitostí závažné závady na kanalizaci v západní a severní straně objektu, nechala provést jejich kontrolu společností [právnická osoba] a za odstranění závad na kanalizaci touto společností zaplatila celkem [částka]. V létě [rok] žalobkyně zjistila při ucpání dešťové kanalizace dvorní části objektu [anonymizováno], že žalovaná či její právní předchůdce při předchozí opravě kanalizace přerušil přípojku dešťové kanalizace a při obnovení nenapojil dva okapové svody ve dvorní části objektu [anonymizováno] na přípojku dešťové kanalizace, přičemž dešťovou vodu z okapových svodů svedl do zdiva 1. podzemního podlaží objektu, čímž docházelo k dlouhodobému podmáčení zdiva. Žalobkyni ze strany žalované nebyly předány žádné situační plány dešťové kanalizace ani doklady o provedení její opravy či údržby, žalobkyně tak na závadu nemohla přijít dříve, než při ucpání dešťové kanalizace. Po zjištění závady nechala žalobkyně provést kontrolu dešťové kanalizace společností [právnická osoba] dne [datum], kterou byla závada spočívající v nenapojení dvou dešťových svodů do potrubí dešťové kanalizace odhalena, za provedení opravy zaplatila žalobkyně [částka] společnosti [právnická osoba] a společnosti [právnická osoba] Součástí [anonymizováno] bylo již od doby původního vlastníka pana [jméno] [příjmení] technologické zařízení [anonymizováno], které bylo v 80. letech 20. století rozšířeno o pěstitelskou pálenici (část technologického zařízení [anonymizováno] byla původní z 20. a 30. let 20. stol., část z let 60., 70. a 80.). Technologické zařízení [anonymizováno] a pěstitelské pálenice bylo součástí [anonymizováno] i po datu podání žádosti právní předchůdkyně žalobkyně o vydání nemovitostí dne [datum]; šlo o součást stavby, což vyplynulo z kolaudačních rozhodnutí, z pevného zabudování do stavby a umístění technologických linek v navazujících částech stavby. K [datum] vykonával k nemovitostem právo hospodaření [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] podnik, k tomuto dni přešly nemovitosti dle § 17 zákona o půdě do správy [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (dále jen [anonymizována dvě slova]“). Nájemcem [anonymizováno] byla na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] společnost [právnická osoba], poté na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s r. o. (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), jejímiž jednateli a zároveň společníky byli [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] byla uzavřena nájemní smlouva mezi [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], jejíž přílohou byl seznam budov, staveb a zařízení, kde byly vypsány mimo jiné kvasné kádě, nádrž na výpalky, přívodní potrubí. Část vybavení [anonymizováno] měl odkoupit od [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] podnik, jednatel [příjmení] a jednatel [příjmení], o tom nebyly předloženy kupní smlouvy, pouze ze dne [datum], s datem splatnosti [datum] a kupní cenou [částka]. K odkupu těchto věcí nebyla vládou schválena výjimka dle ust. § 45 odst. 1, 2 zákona č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] uzavřeli dohodu o ukončení nájemní smlouvy dne [datum]. Dne [datum] oznámil [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], že ukončili výrobu lihu a pěstitelského pálení, je demontováno zařízení, z toho důvodu je nutné vybourat montážní otvor v obvodové zdi s tím, že vše se uvede do původního stavu. [anonymizována dvě slova] neučinil žádné opatření k ověření, komu patří demontované technologické zařízení a nebránil odmontování, vybourání a odvozu zařízení. Žalobkyni byl objekt předán bez technologického zařízení [anonymizováno] a pálenice. Správci nemovitostí ve vlastnictví státu, zejména [anonymizována dvě slova], resp. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], neprováděli inventarizace a evidence technologického zařízení, kontroly tohoto majetku ani předávaných a přebíraných částí technologického zařízení nájemcům; příloha nájemní smlouvy mezi [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] je velmi kusá, přestože součástí objektu muselo být nadále technologické zařízení [anonymizováno] i pálenice, jinak by nájemce nemohl v objektu provozovat svou živnost. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k zaplacení částky [částka] představující znalcem vyčíslenou hodnotu částečně opotřebeného technologického zařízení, které bylo součástí objektu, dále částky [částka] představující ušlý zisk žalobkyně za rok [rok], který mohla generovat, pokud by provozovala [anonymizováno] a pálenici, a částky [částka] představující odměnu a náklady zaplacené znalci [titul]. [jméno] [příjmení] za vypracování znaleckého posudku. [anonymizována dvě slova] až na výjimky neprováděl běžnou údržbu budov, provedl pouze a) rekonstrukci krovu střechy provozní budovy v roce [rok] – nová dřevěná konstrukce věže, demontáž výtahu a váhy, odpojení a nová montáž elektroinstalace v půdním prostoru a zřízení hromosvodu (práce byly provedeny proto, že dřevěná konstrukce věže byla napadena dřevokazným hmyzem a byla v havarijním stavu, jiné práce bylo bezpodmínečně nutné provést, neboť při demontáží elektroinstalace při výměně krovu došlo k jejímu odpojení a v důsledku stáří nebylo možné provést zpětnou montáž); b) rekonstrukce střešní konstrukce zámeckého špýcharu v roce [rok] (špýchar byl bez využití a běžná údržba dosud chyběla, v několika místech do střechy zatékalo a prvky krovu byly poškozeny); c) rekonstrukce střechy nad kotelnou v roce [rok] - [rok], d) oprava a odkanalizování sociálního zařízení v roce [rok], e) oprava střechy obytné části a fasády věže v roce v roce [rok], e) oprava podlah v provozních částech [anonymizováno] v roce [rok], související zejména s odstraněním části bývalé technologie (odřezání nádrží) zapuštěné do podlahy, kdy došlo k odřezání ocelových trubek ve sklepě a podchycení děr bedněním, f) zaizolování vodovodního rozvodu, který zamrzl v roce [rok], g) žalovaná objednala čištění komínu a kontrolu spalinových cest u obydlených jednotek u různých objektů od roku [rok], ale s tím, že u [adresa] [obec] se kominické práce z důvodu převodu na fyzickou osobu provádět nebudou. [příjmení] uvedené práce související zejména s hrozbou havarijního stavu nemovitosti nebyla prováděna běžná údržba, což u některých částí budov (např. u objektu špýcharu) konstatoval i [stát. instituce]. Dle znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení] byly na obytném objektu, provozní budově a na elektroinstalaci sýpky zjištěny závady související s nedostatečnou údržbou a opravami, obytný dům byl ke dni předání [datum] objektem s neprováděnou běžnou údržbou (kromě opravy střechy a fasády věže a dvorní části), spodní stavba a podloží byly zatíženy dešťovou vodou, jejíž likvidace nebyla řešena, svislé konstrukce vykazovaly viditelné vady, svislé a vodorovné trhliny ve zdech, v 1. PP obytné části byla zřetelná značná koroze obvodového zdiva, rozsáhlé trhliny ve vrcholech a patách kleneb, konstrukce krovu byla poškozena v místech zatékání krytinou, klempířské prvky prorezivělé nebo zanesené. [ulice] omítky byly popraskané v důsledku závad svislých konstrukcí, omítky sklepů zcela zdevastované, vnější omítky kromě dvorní části a věže rovněž zdevastované. [obec] byla poškozena zatékáním chybějícím zasklením, nátěry a netěsnostmi. Konstrukce krovu vykazovaly stopy po zatékání, lokální hniloby, napadení dřevokazným hmyzem, podlaha byla odstraněna, na klenbách se nacházela vrstva eternitové krytiny zbylé po opravě. Co se týče budovy výroby lihu, v r. [rok] šlo o výrobní objekt podsklepený s jedním nadzemním podlažím s přístavbou, částečně klenbovými stropy, s osazeným technologickým zařízením; v r. [rok] šlo o objekt s neprováděnou běžnou údržbou (kromě opravy krovu, střechy a dvorní části fasády), spodní stavba a podloží byly zatíženy dešťovou vodou, jejíž likvidace neřešena. Svislé konstrukce vykazovaly viditelné trhliny, stropní konstrukce na několika místech byla vybourána, vnitřní i vnější omítky vlhké, opadávající, elektrická instalace v částech přerušena, demontována, nefunkční, technologické zařízení demontováno. U elektroinstalace sýpky zcela chyběly kabely pro technologii dopravníků, motorů, ovladačů, byly utrhané kabely z roštů, neukončené, uštípané kabely, chybějící rozvaděč. Na provedení nezbytných zajišťovacích a udržovacích prací na záchranu objektu byla nutná částka [částka], částka [částka] byla žalobkyní vynaložena za znalecké posudky [titul]. [příjmení]. Žalovaná převzala výzvy žalobkyně k plnění z [datum] a z [datum], škodu odmítla nahradit. Závěry o skutkovém stavu učinil soud I. stupně zejména na základě znaleckých posudků [titul]. Koženého a [titul]. [příjmení] a výslechu těchto znalců. Výslechy svědků [příjmení] a [příjmení] ohledně koupě technologického zařízení [anonymizováno] shledal soud nesourodé a nevěrohodné, oba svědkové naopak věrohodně popsali špatný stav objektu a minimální rozsah oprav. Soud dále vycházel z nájemních smluv, ze sdělení Městského úřadu Klatovy o stavu objektu a prováděných opravách, a též ze sdělení [právnická osoba].

5. Po právní stránce soud I. stupně věc posuzoval (na základě přechodných ustanovení § [číslo], § 3079 a § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., „nového“ občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) dle ustanovení o náhradě škody § 420 odst. 1 a 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), promlčení posuzoval dle § 106 odst. 1 a 2 obč. zák., dále vycházel zejména z ustanovení zákona o půdě. Na straně žalované shledal pasivní věcnou legitimaci, když žalovaná je právním nástupcem původní povinné osoby, [anonymizováno] [obec], s.p., která předmětný majetek předala do správy [anonymizována dvě slova] ke dni [datum], ačkoliv formální předání proběhlo zřejmě až v roce [rok] a v katastru nemovitostí byla tato změna vyznačena v r. [rok]. Judikatura (např. rozsudek Nejv. soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), dospěla k závěru, že [anonymizována dvě slova] může být považován za osobu povinnou dle § 5 zákona o půdě (naopak rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] tuto otázku neřeší). Soud se neztotožnil s námitkou, že [anonymizována dvě slova] převzal nemovitosti do správy až v r. [rok], neboť [anonymizováno] [obec] s.p. i [anonymizována dvě slova] prohlásily, že k převzetí správy nemovitosti došlo ke dni [datum] na základě § 17 zákona o půdě. Pasivní legitimaci žalované soud dovodil i na základě rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], a usnesení Nejv. soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Podle § 5 odst. 3 zákona o půdě je povinná osoba s nemovitostmi až do jejich vydání oprávněné osobě povinna nakládat s péčí řádného hospodáře, ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného. Právo na náhradu škody způsobené porušením těchto povinností je nedotčeno § 28 zákona o půdě. § 23 zákona o půdě se vztahuje k jinému nároku (ke znehodnocení stavby v době užívání stavby organizací dle zvláštních předpisů). Též ustanovení § 13 a § 14 zákona o půdě a lhůty v těchto ustanoveních uvedené se vztahují k jiným nárokům (na náhradu mrtvého a živého inventáře, na náhradu za podstatné zhodnocení či znehodnocení stavby), nikoli na žalobou uplatněné nároky.

6. Pokud jde o nárok dle části I žaloby, žalovaná jako osoba povinná dle § 5 zákona o půdě porušila v letech [rok], resp. [rok] – [rok] povinnost dle § 5 odst. 3 zákona o půdě, když po dobu převzetí nemovitostí do své správy jednak v rozporu s § 103 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb. a s § 125 zákona č. 183/2006 Sb. neuchovávala dokumentaci skutečného provedení stavby, tuto nenechala zhotovit a nepředala ji žalobkyni jako novému vlastníku. V příčinné souvislosti s tím vznikla žalobkyni škoda spočívající v uhrazení nákladů na vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby a pasportu stavby, na základě faktury [číslo] [rok] ze dne [datum] [titul]. [jméno] [příjmení]. Tento nárok není promlčen, neboť o neodevzdání a nezpracování dokumentace žalovanou se žalobkyně dozvěděla až [datum] při protokolárním předání nemovitostí, o skutečné výši škody se dozvěděla až k datu vystavení příslušné faktury. Zavinění na straně žalované je nedbalostní, žalovaná měla a mohla vědět, že žalobkyni v důsledku uvedeného porušení povinností řádného hospodáře vzniknou náklady.

7. Pokud jde o nárok dle části II žaloby, žalovaná jako povinná osoba porušila povinnost dle § 5 odst. 3 zákona o půdě, konkrétně povinnost udržovat stavbu dle § 86 zákona č. 50/1976 Sb., § 154 odst. 1 písm. a) zákona č 183/2006 Sb. a § 3 a § 4 nařízení vlády č. 91/2010 Sb. o podmínkách požární bezpečnosti. Ke kontrole, pravidelným revizím spalinových cest před rokem [rok] žalovaná nepředložila žádný důkaz, jediná předložená objednávka kominických prací se netýkala předmětné nemovitosti. Porušení povinností pečovat v uvedeném směru o nemovitost vyplývá i ze zjištění kominictví [příjmení] bezprostředně po předání nemovitosti žalobkyni, že obě spalinové cesty nevyhovují pro provoz spotřebičů, bylo porušeno komínové zdivo, zjištěny netěsnící sopouchy komína, poškozená omítka na komínovém plášti a vybírací dvířka, chybějící přístup k čištění komínového průduchu a další závady podstatného charakteru, které by při provádění pravidelné údržby a revize byly odhaleny a opraveny. V příčinné souvislosti s tím musela žalobkyně nechat provést opravy spalinových cest a komínových těles dle faktur vystavených [jméno] [příjmení], zavinění na straně žalované je opět nedbalostní. Nárok není promlčen, neboť žalobkyně se o chybějící dokumentaci a zanedbané údržbě dozvěděla dne [datum] ze zpráv [příjmení] [příjmení], až na základě následné fakturace ze září a listopadu [rok] se dozvěděla o rozsahu majetkové újmy. Žaloba byla podána dne [datum], v rámci dvouleté subjektivní promlčecí doby.

8. Pokud jde o nárok dle části III žaloby, žalovaná jako povinná osoba porušila povinnost dle § 5 odst. 3 zákona o půdě, když neprováděla běžnou údržbu dešťové kanalizace v severní a západní části objektu. Žalovaná nepředložila žádný důkaz o tom, že by za více jak 20 let provedla na této části dešťové kanalizace nějakou opravu, čištění žlabů či jinou údržbu. Rovněž porušila povinnosti zakotvené v § 86 zákona č. 50/1976 Sb. a § 154 odst. 1 písm. s) zákona č. 183/2006 Sb., udržovat stavbu po celou dobu její existence a provádět práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby, a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost. V příčinné souvislosti s tím vznikla žalobkyni škoda, když na opravu kanalizace musela vynaložit náklady. Zavinění žalované je nedbalostní. Nárok není promlčen, neboť žalobkyně provedla kontrolu dešťové kanalizace v březnu až květnu [rok], bezprostředně po převzetí objektu, opravné a údržbové práce provedla rovněž v této době prostřednictvím společnosti [právnická osoba], které za opravy zaplatila na základě fakturace ze dne [datum]; žaloba byla podána dne [datum], v rámci subjektivní dvouleté promlčecí doby.

9. Pokud jde o nárok dle části IV žaloby, soud I. stupně dospěl k závěru, že technologické zařízení [anonymizováno] a pěstitelské pálenice bylo součástí objektu [adresa] ve smyslu § 120 odst. 1 obč. zák., když zařízení bylo pevně zabudováno do stavby, což vyplývá ze znaleckých posudků ([titul]. Koženého, [titul] [příjmení] a [titul]. [příjmení]), i z toho, že poslednímu nájemci trvalo téměř [anonymizováno] měsíců, než objekt„ vyklidil“, přičemž pro vybourání technologického zařízení bylo nutné vybourat montážní otvor v obvodové zdi. V rámci využití objektu bývalého špýcharu jako součásti [anonymizováno] byla v části střechy rozebrána část krytiny a z okolního objektu tudy byly přivedeny ocelové trubky, jednotlivé technologické části [anonymizováno] a pálenice tedy byly propojeny i mezi jednotlivými objekty. Po odstranění technologie musela být provedena oprava podlah v provozní části [anonymizováno], kde zůstaly části bývalé technologie, pravděpodobně ocelové násypky zapuštěné do podlahy, bylo třeba odstranit ocelové profily v podlaze, vzniklé otvory podchytit bedněním a dorovnat betonovou mazaninou do úrovně stávající podlahy. Jednotlivé části technologie byly tedy zapuštěny do zdiva a podlah, jejich odstranění nebylo úplné, a po odstranění došlo ke znehodnocení stavby, která nemohla být bez dalšího dál pronajata, neboť musely být provedeny stavební práce za přísných bezpečnostních opatření k odstranění následků vybourání technologie. Soud I. stupně odkázal na judikaturu Nejv. soudu [anonymizováno], zejména na rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dle nějž jsou zabudovaná zařízení pěstitelské pálenice součástí pěstitelské pálenice jako věci hlavní, jejich oddělením by se znemožnilo užívání pěstitelské pálenice k jejímu účelu a došlo by ke znehodnocení stavby, když by významně klesla její užitná hodnota i cena. Naopak rozsudek Nejv. soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], považoval soud I. stupně za překonaný. I dle rozsudku Nejv. soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], je významné, zda jde o pevně zabudovanou součást stavby. Demontáž technologického zařízení stavbu znehodnotila a poškodila, šlo o součást stavby, to je i jeden z důvodů neplatnosti kupní smlouvy o odprodeji částí technologického zařízení. Dalším důvodem neplatnosti je neudělení výjimky dle § 45 odst. 1, 2 zákona č. 92/1991 Sb., nadto dle předložené faktury měl být odprodán panu [příjmení] jen zlomek technologického zařízení. Zařízení navíc nemohlo být platně odkoupeno od [anonymizováno] [obec], s.p., když nejpozději od [datum] byl objekt ve správě [anonymizována čtyři slova] měl svěřený majetek státu chránit, porušil však svou prevenční povinnost dle § 415 obč. zák. a povinnost řádného hospodáře dle § 5 odst. 3 zákona o půdě, když neevidoval řádně majetek, který měl převzít do správy, nezabránil demontáži technologického zařízení, nekontroloval legálnost jeho převodu a neodevzdal žalobkyni stavbu včetně technologického zařízení jako součásti stavby. V příčinné souvislosti s tím žalobkyni vznikla škoda v hodnotě demontovaného zařízení a ušlý zisk dle § 442 odst. 1 obč. zák., když žalobkyně nemohla (ač chtěla) pokračovat v podnikání (což prokázala svým čestným prohlášením a prohlášením [titul]. [jméno] [příjmení], která by prováděla funkci odpovědného zástupce živnosti). Zavinění žalované je nedbalostní, nárok není promlčen, neboť žalobkyně se o škodě dozvěděla nejdříve dne [datum], kdy zjistila, že v objektu absentuje technologické zařízení, o rozsahu znehodnocení areálu a konkrétní újmě se dozvěděla až po zpracování znaleckého posudku [titul]. Koženým dne [datum]; žaloba byla podána v rámci dvouleté subjektivní promlčecí doby.

10. Pokud jde o nárok dle části V žaloby, žalovaná jako povinná osoba porušila povinnost dle § 5 odst. 3 zákona o půdě, když neprováděla na nemovitostech udržovací a zajišťovací práce a v důsledku tohoto zanedbání vznikla žalobkyni škoda na obytném objektu, na objektu výrobny lihu a elektroinstalaci sýpky – technologii. K degradaci objektu došlo právě v období, kdy správu nemovitosti prováděl [anonymizována dvě slova]. Toto bylo prokázáno znaleckým posudkem [titul]. [jméno] [příjmení], jehož závěry byly podpořeny množstvím listinných důkazů (např. zprávou Městského úřadu Klatovy ze dne [datum]) i výslechy svědků [příjmení] a [příjmení] a znalce [příjmení]. Žalovaná a její právní předchůdce prováděli opravy až tehdy, kdy hrozil havarijní stav konstrukcí, a zejména dokud byl objekt pronajat, poté již jen sporadicky. Rekonstrukční práce byly provedeny z důvodu dříve zanedbané údržby (pokud by žalovaná tyto práce neprovedla, byl by objekt ještě v daleko horším stavu). Nárok není promlčen, neboť o rozsahu degradace se žalobkyně dozvěděla nejdříve při přebírání nemovitostí [datum], o výši škody až po vypracování znaleckého posudku [titul]. [příjmení] v listopadu 2016, žaloba byla podána [datum], tedy před uplynutím subjektivní promlčecí doby.

11. Pokud jde o nárok dle části VI žaloby, žalovaná či její právní předchůdce při prováděné opravě splaškové kanalizace či jiné stavební činnosti v minulosti přerušili přípojku dešťové kanalizace a při jejím obnovení nespojili dva okapové svody ve dvorní části objektu [anonymizováno] na přípojku dešťové kanalizace a dešťovou vodu z těchto okapových svodů svedli do zdiva 1. PP objektu, čímž docházelo k dlouhodobému podmáčení zdiva. Na tuto skrytou závadu žalovaná žalobkyni neupozornila, závada byla zjistitelná až po provedení výkopových prací betonového krytu svodů dešťové vody. Při předání nemovitosti žalobkyni nebyly předány situační plány dešťové kanalizace a doklady o provedení její opravy a údržby. V důsledku toho nemohla žalobkyně zjistit tyto vady při předání objektu, ale až při ucpání odtoku z těchto dešťových svodů, kdy musela nechat provést kontrolu dešťové kanalizace dvorní části objektu a dne [datum] při monitoringu zjistila uvedenou závadu (nenapojení dešťových svodů na dešťovou kanalizaci) a musela ji nechat opravit za částku [částka]. Žalovaná porušila povinnost dle § 5 odst. 3 zákona o půdě, § 86 zákona č. 50/1976 Sb. a § 154 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., když opravu splaškové kanalizace či jinou stavební činnost neprovedla řádně. Pokud by ji provedla řádně, resp. pokud by prováděla řádně udržovací a záchovné stavební práce na objektu, závadu by odhalila a ke vzniku škody by nedošlo. Dle názoru soudu k chybně provedenému napojení svodů kanalizace muselo dojít v době správy nemovitosti žalovanou (resp. [anonymizována dvě slova]), jinak by ke vzlínání vlhkosti a ucpání kanalizace došlo podstatně dříve. Žalovaná rovněž mohla porušit prevenční povinnost dle § 415 obč. zák. Příčinná souvislost mezi porušením povinností a vznikem škody je dána, zavinění žalované je nedbalostní. Nárok není promlčen, žalobkyně zjistila závadu až [datum] na základě zjištění společnosti [právnická osoba], v srpnu [rok] závadu nechala odstranit a dozvěděla se o reálné výši nákladů. Nárok byl uplatněn [datum], tzn. v rámci dvouleté subjektivní promlčecí doby.

12. Soud I. stupně tedy shledal, že co do základu jsou důvodné všechny žalobou uplatněné nároky, a rozhodl o nich mezitímním rozsudkem, s tím, že o výši jednotlivých nároků a nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku.

13. Proti výrokům I. – VI. mezitímního rozsudku podala včasné odvolání žalovaná. Uvedla, že nesouhlasí zejména se skutkovými a právními závěry soudu týkajícími se technologického zařízení [anonymizováno] a pěstitelské pálenice, právní závěry soudu jsou rozporné s právními předpisy, judikaturou i smyslem restitučního zákonodárství. Teoretické úvahy o tom, co je součástí nemovitosti, jsou irelevantní, ve specifické oblasti restituce nelze obecnou úpravu aplikovat. Účelem restitučního zákonodárství je zmírnit (ne odčinit) následky některých majetkových křivd, v uvedeném případě bylo cílem navrácení některých pozemků a staveb tvořících bývalý zemědělský statek [obec], nikoliv navrácení plně funkčního provozu [anonymizováno]. Nebylo zamýšleno, aby restituentům byly vydávány provozy vybudované v prostorách původního majetku v době po odnětí tohoto majetku státem (jako např. pěstitelská pálenice zbudovaná v 80. letech). Z toho vycházeli i úředníci Ministerstva zemědělství ČR, když v dopise z [datum] uvedli, že movitý majetek [anonymizováno] [obec] (tedy i jeho technologické zařízení) není předmětem restituce a je navrhován jeho odprodej na základě výjimky z § 45 zákona č. 92/1991 Sb. Nešlo o privatizaci celého provozu [anonymizováno]. Smyslem § 505 o.z., resp. § 120 obč. zák. je usnadnit dispozice s majetkem, když se jednotlivá zabudovaná zařízení stávají součástí provozní jednotky. Je proto třeba rozlišovat, zda předmětem právního vztahu je převod funkčního [anonymizováno] jako provozní jednotky nebo jen výčet pozemků a na nich stojících staveb vydávaných v restituci. V daném případě technologické zařízení [anonymizováno] a pěstitelské pálenice součástí staveb nebylo, nanejvýš šlo o příslušenství (viz rozsudek Nejv. soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Podle zákona č. 87/1991 Sb. se náhrada za takové zařízení neposkytuje, žalobkyně tedy není oprávněna požadovat náhradu škody za technologické zařízení. Dle odborné literatury pokud odejmutí stroje znamená pouze poškození betonu a drobné poškození stroje, které nemá vliv na jeho činnost a zároveň nezpůsobí poškození budovy, pak je stroj samostatnou věcí v právním smyslu. Pokud tedy bylo technologické zařízení odmontováno bez trvalého poškození budovy a bez poškození zařízení samotného, které by mělo vliv na jeho činnost, nelze je považovat za součást nemovitosti. Je přitom logické, že technologické zařízení [anonymizováno] a pěstitelské pálenice muselo být nějak připevněno k podlaze nebo zdivu. Závěr soudu, že demontáží zařízení došlo ke znehodnocení a poškození stavby, neodpovídá skutečnosti. Jedním z důvodů nesprávného skutkového zjištění bylo zamítnutí návrhu na doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem z oboru stavebnictví (žalovaná přitom nemohla nechat posudky zpracovat sama, když do [anonymizováno] nemá přístup) a návrhu na provedení místního šetření. Součástí [anonymizováno] byl jen sklad uhlí a kvasné kádě, k jejichž odprodeji nedošlo. Jednotlivá strojní zařízení tvořící technologii [anonymizováno] jsou samostatnými věcmi, tudíž mohla být předmětem prodeje i bez jejich faktického oddělení (demontáže), zařízení [anonymizováno] je od stavby [anonymizováno] oddělitelné a může být použito i mimo ni a sledovat vlastní právní osud. Většina technologického zařízení byla navíc pořízena až v období 70. a 80. let. Technologické zařízení bylo odprodáno zájemcům na základě znaleckého posudku ing. [příjmení], ještě než [anonymizováno] přešel do správy žalované, k odprodeji muselo dojít mezi [datum] a [datum], [anonymizována dvě slova] převzal areál [anonymizováno] do správy až v průběhu roku [rok] a nijak nepochybil, když později umožnil [právnická osoba] [anonymizováno], aby si technologické zařízení demontovala a odvezla. Pokud jde o výjimku dle § 45 zákona č. 92/1991 Sb., to, že se ji nepodařilo dohledat, neznamená, že neexistuje, žalovaná navrhovala soudu, aby si vyžádal nezveřejněné přílohy k usnesení vlády [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], které mohlo výjimku obsahovat, soud však tento návrh zamítl. Na velkou část technologického zařízení [anonymizováno] se navíc vztahovala„ generální výjimka“ dle usnesení vlády [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum] (udělená mj. k prodeji základních prostředků se zůstatkovou hodnotou do [částka]). Soud se nevypořádal ani se znaleckým posudkem vypracovaným znalcem [titul]. [jméno] [příjmení] ke dni [datum], kterým bylo oceněno technologické zařízení, jež k uvedenému datu v [obec] skutečně bylo, na základě jeho prohlídky a cenových údajů z inventárních karet. Naproti tomu znalec [titul]. Kožený oceňoval něco, co reálně neviděl a v době přípravy posudku to neexistovalo. Žalovaná též nesouhlasí se závěry (významnými pro výroky II., III., V. a VI rozsudku) o údajně zanedbané údržbě staveb, v řízení bylo naopak prokázáno, že žalovaná se o objekt starala s péčí řádného hospodáře, když v průběhu let [rok] – [rok] na nemovitostech realizovala větší opravy a investice ve výši [částka], v rámci drobných oprav byla vynaložena další částka téměř [anonymizována dvě slova] Kč, ke které se již nedochovala dokumentace. Žalovaná provedla investice do rekonstrukce střechy a krovu provozní budovy [anonymizováno] (za částku [částka]), rekonstrukce střešní konstrukce špýcharu (za [částka]), rekonstrukce střechy nad kotelnou (za [částka]), odkanalizování sociálního zařízení (za [částka]), opravu střechy obytné části a fasády věže ([částka]), opravu podlah provozních místností [anonymizováno] ([částka]), opatření proti zamrznutí rozvodu vody (za [částka]), a vynaložila další drobnější výdaje, jejichž soupis předložila. Pokud by se žalovaná nechovala s péčí řádného hospodáře, tyto opravy a údržbu by neobjednávala a nehradila a budovy by mohly vykazovat opravdové poškození vlivem povětrnostních podmínek. [příjmení] vynaložená žalovanou na opravy je výrazně vyšší, než částka, za niž žalobkyně objekt [anonymizováno] nabízela v r. [rok] k prodeji. Žalovaná dále poukázala na judikaturu Nejv. soudu k péči řádného hospodáře (rozsudek sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]) a uvedla, že šla ještě nad rámec tam vymezených povinností řádného hospodáře, když např. střechu vybudovala novou, ač by stačilo ji zakrýt. Soud I. stupně opravy realizované žalovanou bagatelizoval, převzal závěry znalce [příjmení], a provedené opravy a investice do nemovitosti nezohlednil. Budova [anonymizováno] byla zbudována před více než 100 lety, proto bude vždy vykazovat nějaké nedostatky a závady. Nárok na náhradu částky [částka] za údajné porušení povinnosti předat dokumentaci skutečného provedení stavby je zcela nedůvodný: nepořízení a nepředání dokumentace nelze podřadit pod § 5 odst. 3 zákona o půdě, takový nárok vylučuje § 28 zákona o půdě, nelze jej považovat ani za nárok mající původ ve znehodnocení budovy dle § 23 odst. 1 zákona o půdě.

14. Později žalovaná doplnila, že soud I. stupně se nevypořádal ani s namítaným uplynutím objektivní promlčecí doby. Od vzniku škodných událostí do podání žaloby marně uplynuly tři roky (např. technologické zařízení bylo demontováno v květnu 2007, žaloba na náhradu škody byla podána [datum]; obdobně u dalších nároků). Rozsudek sp. zn. [spisová značka], na němž založil své rozhodnutí soud I. stupně, se netýkal restituční problematiky, jeho aplikace je proto nepříhodná. Naproti tomu rozsudek sp. zn. [spisová značka] není překonaný, odkazuje na něj i aktuální rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] (vydané v obdobné věci, jako v tomto řízení), které dospělo k opačnému závěru, než zde soud I. stupně. Dle posledního zmíněného rozsudku pokud se v případě technologického zařízení nejedná o zabudovanou část stavby, postupuje se dle judikatury ve věcech sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Pokud se jedná o zabudovanou část stavby, spadá pod režim náhrad podle zákona o půdě a mělo by se jednat o náhradu živého a mrtvého inventáře, avšak zároveň Nejv. soud v rozsudku sp. zn. [spisová značka] dovodil, že strojní zařízení [anonymizováno] nelze považovat za mrtvý inventář. Již ve 20. letech 20. století dospěl Nejvyšší soud [anonymizováno] k závěru že„ běžné“ připevnění stroje k podlaze není považováno za upevnění ve smyslu tehdejšího občanského zákoníku a takto zajištěný stroj není součástí nemovitosti. Žalovaná též nalezla v médiích několik reálných restitučních případů z 90. let, u nichž byly restituentům vydávány nemovitosti vždy bez vnitřního inventáře a vybavení, což uvádějí sami restituenti (restituce sodovkárny [příjmení], [anonymizováno] [obec], olomoucké tvarůžkárny, cukrárny a lékárny v [obec]). Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek v rozsahu výroků I. až VI. zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

15. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání poukázala na to, že žalovaná neuvádí konkrétně, která skutková zjištění soudu neodpovídají skutečnosti, a např. nenapadá skutková zjištění, že k demontáži technologického zařízení došlo v době, kdy byla nemovitost ve správě žalované. Názor žalované, že v restitučních věcech je irelevantní, co je součástí nemovitosti, je chybný. Závěry soudu I. stupně nejsou v rozporu se smyslem restitučního zákonodárství, za cíl restitucí nelze považovat znehodnocení vydávané stavby a zabránění oprávněné osobě v dalším provozování [anonymizováno] a pěstitelské pálenice. Žalovaná a její právní předchůdci dlouhodobě porušovali povinnosti stanovené v § 5 odst. 3 zákona o půdě, což má pravděpodobně své skryté důvody. Soud I. stupně v bodech 179 a 180 odůvodnění svého rozsudku vysvětlil, že závěry rozsudku Nejv. soudu sp. zn. [spisová značka] (jímž žalovaná argumentuje) byly překonány rozsudkem Nejv. soudu sp. zn. [spisová značka]. Stejně jako je zabudovaný plynový kotel součástí bytu a provozní zařízení součástí vodní elektrárny, jsou i zabudovaná zařízení pěstitelské pálenice součástí pěstitelské pálenice jako věci hlavní. Závěr, že demontáž zabudovaného technologického zařízení stavbu znehodnotila a poškodila, soud řádně odůvodnil na základě provedených důkazů (bod 179 odůvodnění rozsudku) a žalovaná neuvádí, v čem byly tyto důkazy chybné či nesprávné. Žalovaná zamlčuje, že odborný článek o upevnění a odejmutí strojů zmiňuje i tzv.„ test funkčnosti“, tedy že zařízení, které je upevněno a funkčně spjato s nemovitostí, není samostatnou věcí v právním smyslu, ale součástí věci hlavní. Na technologické zařízení [anonymizováno] se nemohla vztahovat generální výjimka k prodeji základních prostředků se zůstatkovou hodnotou do [částka], když i dle posudku znalce [titul]. [příjmení] byla celková cena technologického zařízení [částka] (i tato částka je navíc neúměrně nízká). Jestliže se přípis Ministerstva zemědělství z [datum] týkal návrhu na odprodej movitého majetku na základě výjimky z § 45 zákona č. 92/1991 Sb., je zřejmé, že na tento majetek se nevztahovala generální výjimka. Znalecký posudek [titul]. [příjmení] neobsahuje žádné údaje ohledně zabudování technologie do budovy, proto z něj soud nevycházel, ocenění vybavení [anonymizováno] bude významné až pro konečné rozhodnutí soudu. Pokud jde o ušlý zisk, soud I. stupně vycházel z § 442 odst. 1 obč. zák. a § 2952 o.z., výše ušlého zisku bude rovněž zjišťována až pro konečné rozhodnutí. Společnosti [anonymizována dvě slova] žádná část technologického zařízení [anonymizováno] v [obec] nepatřila, proto žalovaná pochybila, když této společnosti umožnila technologické zařízení demontovat a odvézt. Opravy a investice do předmětných nemovitostí žalovanou nejsou dokladem péče řádného hospodáře, když bylo prokázáno, že žalovaná a její právní předchůdce provedli opravy až ve chvíli, kdy hrozil havarijní stav konstrukcí, a mimo rámec uvedených prací docházelo k zanedbání údržby. Zatížení spodní stavby a podloží dešťovou vodou, jejíž likvidace nebyla řešena, a zatékání do stavby bylo jednou z hlavních závad souvisejících s nedostatečnou údržbou a opravami. V bodech 154 – 156 rozsudku je též vysvětleno, proč je nepořízení a nepředání dokumentace skutečného provedení stavby porušením péče řádného hospodáře. U případů jiných restituentů, kteří dle zpráv z tisku údajně odkupovali technologické zařízení, neznáme skutkový stav, mohlo jít např. o nároky za zhodnocení nemovitostí dle § 14 zákona o půdě. Pro promlčecí dobu je významné, že vznik škody je nutno počítat až od vydání nemovitostí žalobkyni, až poté mohla žalobkyně nějakou škodu zjistit. Na straně žalované naopak vznikalo obohacení, když tím, že neprováděla údržbu, vlastně ušetřila. V předmětných nemovitostech jsou stále umístěny např. kotle jako základní vybavení pro provoz [anonymizováno], i to je významné pro posouzení součástí a příslušenství nemovitostí. Žalobkyně navrhla, aby odvolací rozsudek napadený rozsudek ve znění doplňujícího rozsudku potvrdil jako věcně správný.

16. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání při nařízeném jednání napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné.

17. Soud I. stupně provedl rozsáhlé a podrobné dokazování, a s výjimkou nároku dle části VI žaloby si pro svůj mezitímní rozsudek opatřil dostatečná skutková zjištění. Odvolací soud na tomto místě zdůrazňuje, že rozsudkem bylo rozhodnuto pouze o základu, nikoli o výši jednotlivých nároků. Jestliže v jednotlivých výrocích rozsudku jsou žalobou uplatněné nároky označené konkrétními částkami (např.„ požadavek na zaplacení částky [částka]“), tyto částky ve zkratce označují příslušný nárok uplatněný žalobkyní (v daném případě nárok na náhradu škody způsobené zanedbáním údržby nemovitosti na obytném objektu, objektu výroby lihu a elektroinstalaci sýpky, uplatněný žalobkyní ve výši [částka] s příslušenstvím), avšak nevyjadřují, že by nárok byl shledán důvodným v celé požadované výši). Výší jednotlivých nároků se soud I. stupně nezabýval, nebylo proto třeba, aby hodnotil z pohledu výše nároku provedené důkazy (např. značný rozdíl ve stanovení ceny technologického zařízení [anonymizováno] dle znaleckého posudku [titul]. [příjmení] a dle znaleckého posudku [titul]. [příjmení]).

18. Podle § 5 odst. 3 zákona o půdě je povinná osoba povinna s nemovitostmi až do jejich vydání oprávněné osobě nakládat s péčí řádného hospodáře, ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného. Takové právní úkony jsou neplatné. Právo na náhradu škody, kterou povinná osoba způsobí oprávněné porušením těchto povinností, zůstává ustanovením § 28 nedotčeno.

19. Žalobkyně jako oprávněná osoba žalobou uplatnila na základě shora uvedeného § 5 odst. 3 zákona o půdě několik nároků na náhradu škody, jež jí měla být způsobena porušením povinností žalované, resp. jejího právního předchůdce [anonymizována dvě slova] (do práv a povinností [anonymizována dvě slova] vstoupila žalovaná na základě zákona č. 503/2012 Sb. počínaje dnem [datum]) nakládat s péčí řádného hospodáře s nemovitostmi, které byly žalobkyni na základě rozhodnutí o vydání nemovitostí, jež nabylo právní moci [datum], fakticky předány dne [datum].

20. Soud I. stupně správně shledal, že uplatnění nároků na náhradu škody způsobené porušením povinnosti povinné osoby pečovat o nemovitosti s péčí řádného hospodáře není vyloučeno na základě § 28 zákona o půdě (tato skutečnost vyplývá přímo z textu ustanovení § 5 odst. 3), a že nároky na náhradu škody na základě § 5 odst. 3 zákona o půdě nelze ztotožňovat s nároky dle jiných ustanovení zákona o půdě (nároky dle § 14 na náhradu za nemovitosti, jež nelze vydat nebo jež zanikly, nárok dle § 20 na náhradu za mrtvý a živý inventář), tudíž se na jejich uplatnění nevztahují prekluzivní lhůty stanovené v § 13 zákona o půdě.

21. Odvolací soud souhlasí rovněž se závěrem, že v dané věci (ohledně všech nároků) je dána pasivní věcná legitimace žalované, neboť předmětné nemovitosti (jež byly k rozhodnému datu [datum] ve vlastnictví státu a hospodařil s nimi [anonymizováno] podnik [anonymizováno] [obec]) přešly na základě § 17 odst. 1 zákona o půdě do správy [anonymizována dvě slova], jenž se tak stal z hlediska § 5 odst. 3 zákona o půdě právním nástupcem původní povinné osoby. Odvolací soud pouze upřesňuje, že k převzetí správy nemovitostí [anonymizována dvě slova] nemohlo dojít dnem [datum] (byť tak stanoví zákon a [anonymizováno] [obec], s.p. i [anonymizována dvě slova] samotný toto potvrdily na listině, jež sloužila jako podklad pro zápis do katastru nemovitostí), ale až dnem [datum], kdy nabyl účinnosti zákon č. 569/1991 Sb. o Pozemkovém [anonymizováno] České republiky a [anonymizována dvě slova] skutečně vznikl. Na závěru o pasivní věcné legitimaci žalované v tomto řízení to však ničeho nemění. Od [datum], i v období před faktickým převzetím nemovitostí [anonymizována dvě slova] (kdy s nemovitostmi nadále fakticky hospodařil [anonymizováno] podnik – např. uzavíral nájemní smlouvy), byl [anonymizována dvě slova] povinen postupovat při správě nemovitostí s péčí řádného hospodáře, a pokud tak nečinil (např. proto, že správu fakticky nevykonával), přesto dle § 5 odst. 3 zákona o půdě za škodu, jež tím oprávněné osobě vznikla, odpovídá (jeho odpovědnost však mohla být společná a nerozdílná s odpovědností osoby, jež správu vykonávala fakticky – k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], a usn. Nejv. soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]).

22. Protože k porušení zákonem stanovené povinnosti, z nějž měla škoda vzniknout, mělo dojít před nabytím účinnosti o.z., na základě přechodného ustanovení § 3079 odst. 1 o.z. bylo třeba právo na náhradu škody posuzovat dle dosavadních předpisů, tedy (kromě zákona o půdě) zejména dle ustanovení obč. zák. (ustanovení o náhradě škody, promlčení atd.). Rozhodným z hlediska § 3079 odst. 1 o. z. byl okamžik porušení povinnosti, nikoli až vznik škody samotné. [jméno], kde mělo porušení povinnosti žalované spočívat v dlouhodobém jednání (zanedbání péče o nemovitosti), jež započalo ještě za předchozí právní úpravy a pokračovalo i po nabytí účinnosti nového o.z., je použití dosavadní právní úpravy ve smyslu § 3079 odst. 1 o.z. dáno tím, že již před nabytím účinnosti o.z. bylo možné jednání žalované kvalifikovat jako protiprávní (k tomu srov. [příjmení] [jméno] a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]). Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, [rok], s. 2026).

23. Pokud jde o vznesenou námitku promlčení, soud I. stupně se podrobně a jednotlivě pro každý nárok zabýval tím, kdy se žalobkyně o škodě dozvěděla, a proč k datu podání žaloby neuplynula ve vztahu k příslušnému žalobnímu požadavku subjektivní dvouletá promlčecí doba dle § 106 odst. 1 obč. zák.

24. Odvolací soud potom shledává, že ve vztahu k žádnému ze žalobních nároků neuplynula do podání žaloby ani tříletá objektivní promlčecí doba dle § 106 odst. 2 obč. zák. (doba desetiletá se v daném případě neuplatní, když u žádného z nároků nebylo shledáno zavinění žalované ve formě úmyslu). Promlčecí doba dle § 106 odst. 2 obč. zák. počíná běžet ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla. Dle ustálené soudní praxe i odborné literatury (srov. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a kolektiv, Občanský zákoník I, II, 2. vydání, [obec a číslo], s. 604) však škodní událost ve smyslu § 106 zahrnuje nejen porušení právní povinnosti – protiprávní úkon či zákonem zvlášť kvalifikovanou událost, nýbrž i vznik škody samé. Skutečná škoda, jež měla žalobkyni vzniknout v důsledku odstranění technologického zařízení [anonymizováno] a pěstitelské pálenice, nemohla žalobkyni vzniknout okamžikem vybourání a odvozu příslušného zařízení (v té době žalobkyně ještě nebyla vlastníkem předmětných nemovitostí a nebylo zřejmé, zda jí nemovitosti budou vydány), ale až okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí [anonymizována tři slova], jímž byly žalobkyni nemovitosti vydány, tzn. dne [datum]. Totéž platí pro další žalobní nároky, založené na zanedbání péče řádného hospodáře o předmětné nemovitosti - u žádného z nich škoda nevznikla žalobkyni dříve, než se žalobkyně stala vlastníkem předmětných nemovitostí. Ke vzniku ušlého zisku potom mělo docházet až v průběhu roku [rok]. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána k soudu dne [datum], resp. dne [datum] pro nárok dle části VI žaloby, byla i z pohledu objektivní promlčecí doby podána včas. Námitka promlčení tedy nebyla důvodná.

25. Ohledně jednotlivých žalobních nároků dospěl odvolací soud k následujícím závěrům:

26. Na rozdíl od soudu I. stupně odvolací soud shledává, že nárok dle části I žaloby (na náhradu škody způsobené porušením povinnosti žalované pořídit a odevzdat žalobkyni dokumentaci skutečného provedení stavby – škoda vyčíslená žalobkyní na [částka]) není důvodný. Nepořízení a nepředání dokumentace skutečného provedení stavby lze sice považovat za porušení povinnosti stanovené veřejnoprávním předpisem – stavebním zákonem (ust. § 103 odst. 1 stavebního zákona č. 50/1976 Sb. ukládalo vlastníkovi nemovitosti dokumentaci skutečného provedení stavby uchovávat a při změně vlastnictví stavby odevzdat novému nabyvateli; ustanovení § 125 zákona č. 83/2006 Sb., účinné od 1. 1. 2007, ukládá vlastníkovi stavby navíc povinnost dokumentaci skutečného provedení stavby pořídit tehdy, pokud dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu), nejedná se však o porušení péče řádného hospodáře ve smyslu § 5 odst. 3 zákona o půdě. Smyslem a účelem ust. § 5 odst. 3 zákona o půdě, pokud povinné osobě ukládá povinnost nakládat s nemovitostí s péčí řádného hospodáře, je zabránit poškození a znehodnocení nemovitosti až do jejího vydání oprávněné osobě (srov. rozsudek Nejv. soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Posouzení, zda určitým jednáním došlo k porušení péče řádného hospodáře, se proto musí odvíjet od toho, zda v důsledku tohoto jednání došlo či mohlo dojít k poškození či znehodnocení nemovitosti, nikoli od toho, zda jednání porušuje veřejnoprávní předpisy (je možné, že povinná osoba určitým jednáním poruší zároveň své povinnosti stanovené předpisy veřejného práva i povinnost péče řádného hospodáře; stejně je však možné, že dojde k porušení veřejnoprávní povinnosti, aniž by se zároveň jednalo o porušení péče řádného hospodáře, nebo naopak, že dojde k porušení povinnosti péče řádného hospodáře, ačkoli povinnosti dle veřejnoprávních přepisů budou povinnou osobou splněny). Protože porušení povinností uložených vlastníkovi stavby ve vztahu k dokumentaci skutečného provedení stavby k poškození či znehodnocení nemovitosti nevede, nejde o porušení péče řádného hospodáře dle § 5 odst. 3 zákona o půdě, a odpovědnost povinné osoby za škodu dle uvedeného ustanovení z tohoto důvodu je proto vyloučena. S ohledem na § 28 zákona o půdě je potom rovněž vyloučeno, aby žalobkyně vůči žalované uplatňovala nárok na náhradu nákladů vynaložených na pořízení dokumentace skutečného provedení stavby na základě jiného právního důvodu. S ohledem na shora uvedené odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. tak, že co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

27. Pokud jde o nároky na náhradu za poškození nemovitosti zanedbáním údržby a oprav, kam lze zařadit nároky dle části II žaloby (náhrada škody vzniklé porušením povinnosti žalované provádět opravy a údržby spalinových cest – škoda vyčíslená žalobkyní na [částka]), dle části III žaloby (náhrada škody vzniklé porušením povinnosti žalované provádět kontroly, opravy a údržby dešťové kanalizace v severní a západní části objektu – škoda vyčíslená žalobkyní na [částka]) a dle části V žaloby (náhrada škody vzniklé porušením povinnosti žalované provádět základní údržbu nemovitostí – škoda na obytném objektu, na objektu výroby lihu a elektroinstalaci sýpky, vyčíslená žalobkyní na [částka]), soud I. stupně dospěl na základě provedeného dokazování ke správným skutkovým závěrům, že k zanedbání péče řádného hospodáře žalovanou ([anonymizována dvě slova]) v uvedeném směru došlo, a v důsledku toho došlo ke zhoršení stavu předmětných nemovitostí nad rámec znehodnocení, k němuž by došlo samotným plynutím času a běžným opotřebením. Příslušný skutkový závěr soudu I. stupně nebyl založen pouze na znaleckých posudcích [titul]. [příjmení] (včetně připojené fotodokumentace stavu nemovitostí k datu jejich předání žalobkyni) a na výslechu tohoto znalce, ale též na listinných důkazech, jež závěry znalce podporovaly (jednalo se přitom jak o listiny pocházející z období po vydání nemovitostí žalobkyni, např. zápis sepsaný při předání nemovitostí dne [datum], zpráva o provedení kontroly spalinové cesty ze dne [datum], tak listiny z období předchozího, jako stanovisko Městského úřadu Klatovy ze dne [datum]), a podpůrně též na výpovědích svědků [příjmení] a [příjmení]. Doplnění dokazování místním šetřením by bylo nadbytečné vzhledem k tomu, že rozhodné skutkové okolnosti k posouzení základu nároku byly prokázány jinými důkazy, a též proto, že na předmětných nemovitostech došlo od data jejich předání žalobkyni k provedení různých oprav, a tedy stav nemovitostí se od stavu k datu jejich předání žalobkyni liší. V dané věci byl ostatně podstatně lépe zdokumentován stav stavby k datu jejího předání žalobkyni v r. [rok], než stav v roce [rok], který musel znalec [titul]. [příjmení] zpětně stanovit lineární metodou na základě údajů o životnosti objektu a odhadu běžného opotřebení. Nebyla též opodstatněná námitka žalované, že nemohlo dojít k zanedbání údržby nemovitostí, neboť žalovaná ([anonymizována dvě slova]) na nemovitostech nechala provést řadu opravných a rekonstrukčních prací. Zanedbání systematické základní údržby a provedení dílčích oprav či rekonstrukcí nemovitostí (zejména v okamžiku havarijního stavu určitých konstrukcí) se navzájem nevylučují. Provedené opravy a rekonstrukce vzal [titul]. [příjmení] při zpracování svého posudku v potaz (zohlednil např. provedenou výměnu některých prvků dlouhodobé životnosti), a zabýval se jimi podrobně i soud I. stupně v napadeném rozhodnutí. Z hlediska porušení péče řádného hospodáře ve smyslu § 5 odst. 3 zákona o půdě považuje odvolací soud za podstatné, že zanedbání údržby a oprav se týkalo oblastí významných pro další životnost a celkový stav nemovitosti, jako je např. odvod a likvidace dešťových vod, ochrana proti zatékání, běžná údržba elektroinstalace, kontrola a údržba spalinových cest u obytného objektu. Skutečnost, že žalovaná zároveň porušila své veřejnoprávní povinnosti udržovat stavbu dle ustanovení stavebního zákona (§ 86 zákona č. 50/1976 Sb., § 154 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb.) a provádět pravidelné kontroly a čištění spalinových cest dle nařízení vlády č. 91/2010 Sb., potom již odvolací soud nepovažuje z hlediska uplatněné odpovědnosti žalované ve vztahu k žalobkyni za rozhodující. S ohledem na vše shora uvedené jsou správné závěry soudu I. stupně, že uvedené nároky jsou co do základu důvodné. Odvolací soud proto napadený rozsudek ve výrocích II. a III. a v části výroku V., jíž bylo rozhodnuto o základu požadavku na zaplacení částky [částka], potvrdil podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný.

28. Pokud jde o nároky dle části IV žaloby (na náhradu skutečné škody a ušlého zisku, jež žalobkyni vznikly v důsledku odstranění technologického zařízení [anonymizováno] a pěstitelské pálenice), pro jejich posouzení byla klíčová předběžná otázka, zda technologie, jež se v nemovitosti nacházely k datu [datum], a byly odstraněny v letech 2007 [číslo], byly součástí vydávané nemovité věci nebo jejím příslušenstvím.

29. Otázku součásti věci nelze v restitučních věcech posuzovat jinak, než v jiných občanskoprávních vztazích. I v daném případě bylo třeba vycházet z rozlišení součásti věci a jejího příslušenství v ust. § 120 a § 121 obč. zák., tedy z toho, že součástí věcí je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila (§ 120 odst. 1 obč. zák.), naproti tomu příslušenstvím věci jsou věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány (§ 121 odst. 1 obč. zák.). Podle rozhodnutí Nejv. soudu [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], není součást věci způsobilým předmětem občanskoprávního vztahu, pokud není zákonem stanoveno jinak. Součást věci sdílí to, co se po právní stránce týká věci hlavní. Taktomu je i tehdy, jestliže se v důsledku faktického spojení stala součástí věci hlavní taková věc, která byla věcí samostatnou. Dle následné judikatury (např. rozhodnutí Nejv. soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) staví zákon samostatnost věci ve vztahu k věci jiné na dvou kritériích: [anonymizováno]) na vzájemné sounáležitosti věcí a 2) na míře jejich oddělitelnosti. První kritérium představuje spíše subjektivní rovinu, neboť "to, co k věci podle její povahy náleží," se určuje do značné míry podle lidských zvyklostí, zkušeností a norem vztahujících se ke konkrétní věci. [jméno] sounáležitosti se pak posuzuje prostřednictvím povahy té věci, která je považována za věc podstatnější, určující, a tedy ve vztahu více věcí za věc tzv. hlavní. (…) Druhé kritérium je více objektivní a sleduje spojení věcí především ve smyslu fyzickém. Formulace "nemůže být oddělena, aniž by se tím věc znehodnotila," však nevylučuje možnost faktické separace věcí, naopak vlastně v důsledcích jejich oddělení spatřuje měřítko samostatnosti věcí. Charakter "oddělení" zákon nestanoví, a tedy nutně tento pojem musí zahrnovat celou škálu způsobů od přímých zásahů do hmotné podstaty věci (např. vybourání vestavěných oken domu), přes manipulaci neničící podstatu věci (např. odmontování kola automobilu), po pouhé volně proveditelné odnětí věci (např. odnesení bezdrátového sluchátka od telefonního aparátu). Definici součásti věci pak z tohoto pohledu vyhovují ty případy, kdy oddělení kterýmkoliv z uvedených způsobů znamená pro věc hlavní (nikoliv též pro její oddělovanou součást) újmu na její hodnotě. Znehodnocením nemusí být ovšem jen ztráta hodnoty peněžní, nýbrž může jít i o znehodnocení funkční, estetické či jiné. Jinými slovy řečeno se znehodnocením míní stav, kdy hlavní věc v porovnání se stavem před oddělením její součásti slouží svému původnímu účelu méně kvalitně nebo mu nemůže sloužit vůbec. Teprve faktické oddělení součásti doprovázené znehodnocením věci hlavní přináší právní důsledek, že dřívější součást se stává věcí samostatnou a na dosavadní hlavní věci nezávislou.

30. Podle rozsudku Nejv. soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], spolu příslušenství věci a její součást úzce souvisí a v některých případech činí určení, kdy jde o příslušenství a kdy o součást věci, potíže; v takových případech je třeba vzít do úvahy všechny okolnosti věci.

31. Soud I. stupně správně posuzoval charakter technologického zařízení [anonymizováno] a pěstitelské pálenice s přihlédnutím ke všem okolnostem věci, vzal v úvahu vzájemnou sounáležitost technologie a stavby i míru jejich oddělitelnosti, a dospěl ke správnému závěru, že technologie [anonymizováno] a pěstitelské pálenice byly pevně zabudované součásti stavby. Z hlediska sounáležitosti je významné, že stavba nejen že byla (s výjimkou obytné části) užívána jako [anonymizováno], ale byla k takovému užívání též stavebně přizpůsobena, a zároveň i dle rozhodnutí stavebního [anonymizováno] určena (viz např. kolaudační rozhodnutí o povolení užívání pěstitelské pálenice z [datum]). Skutečnost, že pěstitelská pálenice byla do stavby zabudována až v 80. letech 20. století, není z tohoto pohledu významná – v souladu s výše zmíněným rozhodnutím [spisová značka] se v důsledku faktického spojení (zabudování do stavby) stala součástí nemovitosti jako věci hlavní. Skutkové závěry soudu I. stupně o stavebně technickém zabudování technologie do stavby byly založeny na znaleckém posudku a výslechu znalce [titul]. Koženého i výslechu znalce [titul]. [příjmení], znalecký posudek [titul]. [příjmení] se touto otázkou nezabýval. Nebyly proto dány důvody pro zpracování revizního znaleckého posudku k této otázce, a soud I. stupně nepochybil, když návrh na jeho zpracování zamítl.

32. Z hlediska posouzení„ oddělitelnosti“ technologického zařízení byla významná časová i stavebně technická náročnost oddělení zařízení, jež si vyžádala stavební zásahy do budovy (např. vybourání velkého otvoru v obvodové zdi, vybourání montážních otvorů ve stropě i v podlaze), zjevně přesahující„ odmontování upevněných strojů“ (z hlediska posouzení oddělitelnosti zařízení od stavby přitom není významné, do jaké míry byla tato stavební poškození následně, před vydáním nemovitostí žalobkyni, opravena), a dále to, že důsledkem„ oddělení“ bylo funkční znehodnocení stavby (některé součásti stavby včetně neodstraněných částí zabudované technologie – např. tovární komín a plamencový kotel - zůstaly po odstranění navazující části technologického zařízení bez využití; smyslu pozbyla i návaznost budovy na zařízení zabudované v dalším objektu - hale kvasných kádí na pozemku parc. č. st. 260) a s ním spojené snížení její hodnoty finanční (další využití stavby by vyžadovalo buď stavební úpravy a investice do znovuinstalace technologického zařízení, aby nemovitost mohla být nadále užívána k účelu, k němuž je stavebně přizpůsobena, nebo stavební úpravy a investice za účelem možnosti využití nemovitosti k jinému účelu).

33. Z hlediska poměřování prokázaných skutkových okolností judikaturou Nejv. soudu odvolací soud nepovažuje za přiléhavé vyjádření, že rozsudek Nejv. soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] byl překonán rozsudkem Nejv. soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Jestliže v prvním z těchto rozsudků Nejv. soud souhlasil se závěrem, že strojní zařízení [anonymizováno] není součástí budovy [anonymizováno], ale jejím příslušenstvím, a ve druhém„ naopak“ shledal, že zabudované zařízení pěstitelské pálenice je součástí budovy pěstitelské pálenice jako věci hlavní, učinil tak vždy na základě konkrétního skutkového stavu a posouzení všech okolností věci (v prvním případě byly stroje sloužící provozu [anonymizováno] shledány jako oddělitelné bez znehodnocení budovy a nahraditelné např. při modernizaci provozu, ve druhém případě bylo shledáno, že oddělením zařízení pěstitelské pálenice by se znemožnilo užívání pěstitelské pálenice k jejímu účelu a došlo by ke znehodnocení stavby, když by významně klesla její užitná hodnota i cena). Rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] nevylučuje, že zařízení [anonymizováno] může být dle okolností případu též součástí vydávané nemovitosti (viz odstavec v závěru rozhodnutí, kde se Nejvyšší soud zabývá tím, že by v určitém případě mohla být povinná osoba, která věc vydává, povinna k náhradě za znehodnocení stavby – dle kontextu je myšlena náhrada podle § 14 odst. 3 zákona o půdě, poskytovaná za znehodnocení stavby před [datum]). Rozsudek Nejv. soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], stvrzuje závěr předchozí judikatury (rozsudku Nejv. soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudku ve věci [spisová značka]) že„ náhrada výrobní technologie či vnitřního inventáře provozní budovy, který nesloužil přímo zemědělské výrobě, byť provoz sám se zemědělskou výrobou souvisel, nespadá pod režim náhrad podle zákona o půdě, pokud nejde o pevně zabudovanou součást stavby“, nevylučuje však, že v konkrétním případě se o pevně zabudovanou součást stavby může jednat. Právní závěr soudu I. stupně, že v projednávaném případě bylo technologické zařízení [anonymizováno] a pěstitelské pálenice součástí věci hlavní (tedy součástí budovy [adresa], jež se k [datum] stala na základě ust. § 3054 o.z. součástí pozemku parc. [číslo]) nebyl tedy v rozporu ani s jedním ze shora uvedených rozhodnutí.

34. Protože technologické zařízení [anonymizováno] a pěstitelské pálenice bylo součástí nemovitosti, nebylo způsobilým předmětem občanskoprávního vztahu (nemohlo být před fyzickým oddělením od stavby platně převedeno kupní smlouvou na osobu odlišnou od vlastníka nemovitosti), a mělo sdílet právní osud nemovitosti, tedy vydání žalobkyni. Zabývat se za dané situace tím, zda k prodeji technologického zařízení byla udělena výjimka dle § 45 zákona č. 92/1991 Sb., zda byly uzavřeny kupní smlouvy na všechny součásti technologického zařízení (a s kým) bylo již nadbytečné.

35. Odkazy žalované na zprávy z médií o případech restituentů, jimž byly vydány nemovitosti a technologie„ musely být odkoupeny“ odvolací soud neshledal jakkoli způsobilé ovlivnit skutkové a právní závěry v tomto případě, neboť konkrétní skutkové i právní okolnosti daných případů nebyly známy a mohly být od projednávané věci zcela odlišné 36. Jestliže [anonymizována dvě slova] v době, kdy měl předmětnou nemovitost ve správě, umožnil, aby technologické zařízení bylo třetí osobou odstraněno (přestalo být součástí nemovitosti), a tím došlo k funkčnímu znehodnocení nemovitosti a s tím spojené ztrátě její hodnoty, nepostupoval s péčí řádného hospodáře ve smyslu § 5 odst. 3 zákona o půdě, a v příčinné souvislosti s tímto jeho jednáním došlo na straně žalobkyně ke vzniku škody spočívající ve snížení hodnoty nemovitosti (snížení ceny nemovitosti po odstranění technologického zařízení přitom nemusí odpovídat ceně samostatného technologického zařízení, otázkou výše škody se však soud teprve bude zabývat). Zavinění žalované ([anonymizována dvě slova]) je dáno přinejmenším ve formě nevědomé nedbalosti, když ve vztahu k technologickému zařízení a umožnění jeho odstranění vystupoval pasivně a nepostupoval s náležitou opatrností. Nárok na náhradu skutečné škody vzniklé v důsledku odstranění technologického zařízení je proto co do základu důvodný, a odvolací soud napadený rozsudek v části výroku IV., jíž bylo rozhodnuto o základu požadavku na zaplacení částky [částka], potvrdil podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný.

37. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že pokud by odstraněné technologické zařízení bylo příslušenstvím, nikoli součástí nemovitosti, uplatnily by se na ně výše uvedené závěry rozsudku Nejv. soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], tedy že se jedná o vybavení provozu potravinářského, jež podléhá nikoli zákonu o půdě, ale zákonu č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Za takové zařízení se náhrada neposkytuje a oprávněným osobám se vydávají věci z jejich původního vlastnictví, pokud lze prokázat, že existují a kde se nalézají. I v takovém případě by tedy bylo nadbytečné zabývat se tím, zda k prodeji technologického zařízení byla udělena výjimka dle § 45 zákona č. 92/1991 Sb., protože ani případná pochybení při prodeji zařízení či neplatnost kupních smluv by nebyly důvodem odpovědnosti za škodu dle § 5 odst. 3 zákona o půdě.

38. Pokud jde o nárok na náhradu ušlého zisku, odvolací soud shledává, že uplatnění takového nároku není a priori vyloučeno, neboť § 5 odst. 3 zákona o půdě nestanoví omezení ohledně rozsahu škody, jež má být nahrazena. S ohledem na § 442 odst. 1 obč. zák. je proto třeba vycházet z toho, že se nahrazuje jak skutečná škoda (to, oč se majetek poškozeného snížil), takto, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Odvolací soud nicméně dospěl – na rozdíl od soudu I. stupně – k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok na náhradu ušlého zisku za rok [rok], jenž jí měl vzniknout tím, že v daném roce nemohla provozovat [anonymizováno], není důvodný.

39. Za ušlý zisk je považováno takové rozmnožení majetku, které by bylo možné očekávat za obvyklého, pravidelného průběhu věcí. Dle konstantní judikatury ušlý zisk nemůže představovat jen zmaření zamýšleného výdělečného záměru či příslibu možného výdělku, není-li takový majetkový přínos podložen již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že nebýt škodné události, k zamýšlenému zisku by skutečně došlo (srov. rozsudek Nejv. soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z dalších rozhodnutí Nejv. soudu vyplývá, že pouhá pravděpodobnost zvýšení majetku poškozeného v budoucnosti při posuzování ušlého zisku nepostačuje, ale musí být postaveno najisto, že při pravidelném běhu věcí, pokud by nebylo protiprávního jednání škůdce, mohl poškozený důvodně očekávat zvětšení svého majetku (usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), a specificky pro ušlý zisk z podnikání bylo judikováno, že musí jít o situaci, kdy poškozený byl nejen ochoten, ale i schopen začít s provozem konkrétní podnikatelské činnosti, včetně zajištění příp. zákonných podmínek (usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

40. V daném případě žalobkyně zřejmě měla výdělečný záměr provozovat [anonymizováno] a pěstitelskou pálenici, nebyly zde však existující či reálně dosažitelné okolnosti, na jejichž základě by bylo možné usuzovat, že nebýt odstranění zabudovaných technologií, žalobkyně by v r. [rok] předmětnou podnikatelskou činnost začala provozovat a dosáhla by z ní zisku. Jak vyplynulo z doplněných tvrzení žalobkyně, jediný reálný krok, který žalobkyně k provozování [anonymizováno] učinila, bylo zajištění příslibu osoby, jež by mohla vykonávat činnost odpovědného zástupce, že tuto činnost případně bude pro žalobkyni vykonávat. Žalobkyně však neměla živnostenské oprávnění ani pro koncesovanou živnost výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů, a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin, ani pro volnou živnost pěstitelské pálení (srov. § 5 a přílohy 3 a 4 zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání), neměla zajištěné zaměstnance, dodavatele surovin, odběratele produktů, žalobkyně ani netvrdila, že by měla konkrétní podnikatelský plán, finanční prostředky pro rozjezd podnikání, atd. Že plány žalobkyně nebyly konkrétní, dokládá její vlastní tvrzení, že kdyby jí nezbytná povolení nebyla vydána, nemovitosti by za účelem provozu [anonymizováno] pronajímala. Dle § 6 zákona o půdě mohly být žalobkyni vydány pouze nemovitosti, nemělo se jednat o převod obchodního závodu, jejž by žalobkyně ze dne na den začala provozovat. I kdyby tedy byla nemovitost vydána žalobkyni včetně příslušného technologického zařízení, toto by nejprve bylo nutné (po několikaleté přestávce, k níž došlo po ukončení nájmu [anonymizována dvě slova]) uvést do provozu, zajistit revize elektrických zařízení, zajistit splnění podmínek pro výrobu lihu a provozování pěstitelské pálenice dle zákona č. 61/1997 Sb. o lihu, atd. Za této situace bylo nepodloženou spekulací, že by žalobkyně po převzetí nemovitostí v průběhu roku [rok] vůbec mohla podnikatelskou činnost zahájit, natož dosahovat zisku. Vyčíslení ušlého zisku provedené ve znaleckém posudku [titul]. Koženého je potom jen teoretický propočet, nepodložený reálnými údaji (sám znalec uvedl, že při výpočtu vycházel z nerealizovaného privatizačního projektu [anonymizováno], ten byl ovšem zpracován na počátku 90. let a předpokládal privatizaci provozu [anonymizováno] formou založení a.s., nikoli provozování [anonymizováno] žalobkyní, projekt též vzhledem k datu svého vzniku nemůže odpovídat ekonomické realitě roku [rok]). Reálné podklady pro výpočet ušlého zisku znalec k dispozici ani mít nemohl, právě proto, že konkrétní kroky k provozování [anonymizováno], jež by odůvodňovaly předpoklad zahájení činnosti a dosažení zisku v r. [rok], nebyly žalobkyní (je nerozhodné, z jakých důvodů) učiněny.

41. Protože při pravidelném běhu věcí (nebýt protiprávního jednání žalované) žalobkyně nemohla důvodně očekávat v r. [rok] dosažení zisku z provozování [anonymizováno], odvolací soud napadený rozsudek v části výroku IV., jíž bylo rozhodnuto o základu požadavku na zaplacení částky [částka], změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. tak, že co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

42. Pokud jde uplatněné požadavky na náhradu částek, jež žalobkyně vynaložila na znalecké posudky [titul]. Koženého (částka [částka], uplatněná v rámci části IV žaloby) a [titul]. [příjmení] (částka [částka], uplatněná v rámci části V žaloby), k nim je třeba uvést, že se nejedná svou povahou o samostatné nároky na náhradu škody, ale jde o náklady spojené s uplatněním pohledávek ve smyslu § 121 odst. 3 obč. zák., tedy o příslušenství pohledávek na náhradu škody. Náhrada těchto nákladů může být žalobkyni přiznána tehdy, pokud soud shledá, že náklady byly v souvislosti s uplatněním korespondujících pohledávek na náhradu škody vynaloženy účelně. Vzhledem k tomu, že předmětné znalecké posudky byly vypracovány nejen k posouzení otázek významných pro základ nároků, ale též pro posouzení jejich výše (o níž soudem prozatím nebylo rozhodováno), je rozhodnutí o„ základu“ nároků na náhradu znalečného v mezitímním rozsudku předčasné (u znaleckého posudku [titul]. Koženého lze prozatím konstatovat toliko skutečnost, že neúčelný byl výpočet hypotetické výše ušlého zisku za situace, kdy požadavek na náhradu ušlého zisku nebyl důvodný), neboť posouzení důvodnosti tohoto požadavku závisí i na dokazování a závěru o výši příslušných nároků. Odvolací soud proto příslušné části výroků IV. a V. napadeného rozsudku podle § 219a odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil, a v tomto rozsahu věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

43. Pokud jde o nárok dle části VI žaloby (na náhradu škody způsobené porušením povinností provést řádně opravu a údržbu dešťové kanalizace ve dvorní části objektu), zde odvolací soud dospěl k závěru, že provedenými důkazy bylo sice prokázáno, že v minulosti došlo k poškození dešťové kanalizace (okapové svody nebyly napojeny na přípojku dešťové kanalizace a voda byla svedena do zdiva), jež mělo za následek podmáčení objektu, nebylo však prokázáno, kdy k uvedenému pochybení došlo a že souvisí se správou nemovitostí žalovanou ([anonymizována dvě slova]). Předmětné poškození dešťové kanalizace bylo skryté a sama žalobkyně (přestože po převzetí nemovitostí nechala provést v r. [rok] znalecké místní šetření ke zjištění stavu nemovitostí a v r. 2016 pasportizaci nemovitosti [titul]. [příjmení]) je zjistila až v r. [rok], když z důvodu ucpání dešťové kanalizace nechala provést určité specifické výkopové práce. Z uvedeného vyplývá, že závadný stav existoval dlouhodobě, mohl tedy nastat i dříve, než byly nemovitosti svěřeny do správy [anonymizována dvě slova]. Soud I. stupně vyslovil názor, že k poškození dešťové kanalizace muselo dojít v době, kdy byly nemovitosti ve správě [anonymizována dvě slova], taková skutečnost však nevyplývá ze žádného z provedených důkazů a činit odborný závěr o tom, za jak dlouho po poškození kanalizace se na dané nemovitosti projevilo či mohlo projevit vzlínání vlhkosti způsobené tímto konkrétním poškozením, soudu nepřísluší. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení týkajících se uvedeného nároku označila v podání z [datum] i další důkazy (navrhla, aby si soud vyžádal zprávy od [právnická osoba] a od [právnická osoba], též navrhla výslech osoby, jež vykonávala stavební dozor nad opravou kanalizace v r. [rok]), jež soud I. stupně bez zdůvodnění neprovedl. Odvolací soud však dospěl k závěru, že ke zjištění skutkového stavu věci je třeba tyto další navržené důkazy provést, a pokud rozhodné skutečnosti nadále nebudou prokázány, poskytnout žalobkyni v tomto směru poučení o její důkazní povinnosti dle § 118a odst. 3 o.s.ř. Takové dokazování přitom svým rozsahem přesahuje účel odvolacího řízení, proto odvolací soud napadený rozsudek ve výroku VI. podle § 219a odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil, a v tomto rozsahu věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

44. Výrok VII. napadeného rozsudku, jenž vyjadřoval pouze skutečnost, že se nejedná o konečné rozhodnutí ve věci, nebyl odvoláním dotčen.

45. Na soudu I. stupně nyní nejprve bude, aby doplnil dokazování ohledně základu nároku dle části VI žaloby již označenými důkazy, případně aby žalobkyni při neprokázání tvrzení o odpovědnosti žalované za škodu popsanou v části VI žaloby poskytl poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. a dal jí možnost označit v tomto směru další důkazy. Následně soud znovu učiní závěr o důvodnosti či nedůvodnosti tohoto nároku (je na soudu I. stupně, aby zvážil, zda je účelné o tomto nároku znovu rozhodovat mezitímním rozsudkem).

46. Dále se soud I. stupně bude zabývat výší nároků, které byly shledány co do základu důvodné, tedy výší způsobené škody. Byť mezitímním rozsudkem bylo rozhodnuto samostatně o základu jednotlivých nároků rozdělených podle toho, jakým jednáním žalovaná porušila svou povinnost péče řádného hospodáře a na jaké části nemovitosti škoda vznikla, u nároků, jež byly shledány co do základu důvodné (i u nároku dle části VI žaloby), se vesměs jedná o škodu vzniklou na téže věci (nemovitosti).

47. V obdobné věci (rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) Nejv. soud připomenul, že skutečnou škodou na věci, za niž odpovídá škůdce, je újma, která znamená snížení hodnoty věci v důsledku jeho jednání (konáním či opomenutím) oproti stavu před poškozením. Zásadně přicházejí v úvahu dva způsoby určení výše peněžní náhrady za škodu způsobenou na věci; buď porovnání ceny obvyklé, jakou věc měla před poškozením, s obvyklou cenou po poškození, anebo náhrada nákladů potřebných k tomu, aby poškozený uvedl věc do stavu před poškozením, přičemž při určení rozsahu náhrady škody není soud vázán způsobem, jaký žalobce navrhuje ke stanovení její výše, a není ani podstatné, zda věc skutečně opravil či nikoliv (…). Výše náhrady za škodu způsobenou na věci se odvíjí buď od nákladů potřebných k uvedení věci do stavu před poškozením s tím, že dochází-li provedenou opravou ke zhodnocení věci, náhrada se o toto zhodnocení snižuje, nebo se vychází z porovnání, oč se poškozením věci snížil majetkový stav poškozeného oproti stavu před škodnou událostí, tedy z obecné ceny věci před a po poškození, což je vhodným způsobem určení výše náhrady zejména v situaci, kdy obnovení původního stavu opravou věci není dost dobře možné.

48. V daném případě nelze pustit ze zřetele, že výši škody na nemovitosti je třeba odlišit od znehodnocení nemovitosti, k němuž by došlo (v době od [datum] do [datum]) samotným plynutím času a běžným opotřebením nemovitosti, a že výši škody nelze poměřovat stavem nemovitosti v roce [rok], ale stavem, v němž by se nemovitost nacházela k [datum], nebýt porušení péče řádného hospodáře (tzn. nebýt zanedbané údržby a nebýt odstranění zabudovaného technologického zařízení [anonymizováno] a pěstitelské pálenice).

49. Soud I. stupně se proto bude muset zabývat tím, jaký je v daném případě nejvhodnější způsob stanovení výše škody. Zda výši škody stanovit jako rozdíl mezi obecnou (tržní) cenou, jakou by nemovitost měla v době vydání, kdyby žalovaná ([anonymizována dvě slova]) neporušila své povinnosti péče řádného hospodáře (vzhledem k tomu, že v takovém případě by nadále bylo součástí nemovitosti zabudované technologické zařízení, logické se jeví ocenění nemovitosti včetně této součásti, nikoli izolované ocenění nemovitosti, a poté zvlášť její součásti), a mezi obecnou (tržní) cenou, kterou nemovitost skutečně měla v době, kdy přešla do vlastnictví žalobkyně. Nebo zda je vhodnější odvíjet výši náhrady škody od nákladů potřebných k uvedení věci do stavu před poškozením (což připadá v úvahu tehdy, jestliže vůbec bylo možné, aby k uvedení do takového stavu došlo, např. s ohledem na stáří nemovitosti i technologického zařízení); v tom případě by bylo nutné pečlivě rozlišovat a zohlednit, zda vynaložením nákladů nedošlo zároveň ke zhodnocení nemovitosti, neboť dochází-li provedenou opravou ke zhodnocení věci, náhrada škody se o toto zhodnocení snižuje.

50. O výši škody rozhodne soud I. stupně ve svém konečném rozhodnutí, stejně jako o požadavku žalobkyně na náhradu nákladů vynaložených na znalecké posudky (jehož důvodnost posoudí v závislosti na účelnosti zpracování těchto posudků).

51. V konečném rozhodnutí rozhodne soud I. stupně též o náhradě nákladů řízení, včetně tohoto řízení odvolacího (§ 151 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení