17Co 346/2023

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Kotrčové a soudkyň Mgr. Daniely Večerkové a JUDr. Miluše Farské ve věci nezletilého: D. D., narozený dne xxx bytem trvale K., Praha bytem fakticky Španělské království, S., C., C. zastoupený kolizním opatrovníkem Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí sídlem Š., B. syna rodičů: V. D., narozená dne xxx trvale bytem K., Praha fakticky bytem Španělské království S., C., C. zastoupená advokátkou A. A. sídlem C., Praha F. D., narozený dne xxx trvale bytem H., Praha zastoupený advokátkou K. B. sídlem P., Praha o úpravě poměrů nezletilého a styku nezletilého s otcem k odvolání otce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19.9.2023, č. j. 32 P 4/2023-123 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že odvolací soud schvaluje následující dohodu rodičů: 1/ Nezletilý D. se svěřuje před i po rozvodu manželství do výlučné péče matky. 2/ Otec uděluje souhlas s pobytem nezletilého na T. bez časového omezení. 3/ Otec je oprávněn se stýkat s nezl. D. každý třetí týden v měsíci /čtvrtek - pondělí/, dle dostupnosti letů, s tím, že místem pobytu otce s nezletilým bude vždy jeden měsíc Praha a jeden měsíc T., počínaje březnem 2024, kdy se styk uskuteční na T. Matka zajistí dopravu syna do Prahy, otec zajistí dopravu syna na T., pokud se rodiče nedohodnou jinak. 4/ Otec je oprávněn stýkat se se synem o jarních prázdninách v každém kalendářním roce v době školních únorových prázdnin od prvního dne těchto prázdnin od 9:00 hod do posledního dne těchto prázdnin do 18 hod., pokud se rodiče nedohodnou jinak. 5/ Otec je oprávněn stýkat se se synem o velikonočních prázdninách v každém kalendářním roce v době školních velikonočních prázdnin od prvního dne těchto prázdnin od 9:00hod do posledního dne těchto prázdnin do 18:00 hod, pokud se rodiče nedohodnou jinak. 6/ Otec je oprávněn se stýkat s nezletilým v době školních letních prázdnin v každém sudém kalendářním roce od 1. července od 9:00 hod do 31. července do 18:00 hod a v každém lichém kalendářním roce od 1. srpna od 9:00 hod do 31. srpna do 18:00 hod., pokud se rodiče nedohodnou jinak. 7/ Otec je oprávněn se stýkat s nezletilým o vánočních prázdninách v každém sudém kalendářním roce od prvního dne školních vánočních prázdnin od 9:00 hod do posledního dne před zahájením školní docházky v bezprostředně následujícím kalendářním roce do 18:00 hod, pokud se rodiče nedohodnou jinak. 8/ Úprava prázdninového režimu má přednost před úpravou běžného styku. 9/ Otec je povinen hradit na nezletilého D. výživné v částce 65 000 Kč měsíčně k rukám matky, splatné vždy k 5. dni v měsíci, počínaje 1.2.2024. 10/ Dluh na výživném nevznikl.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl, že se nezletilý D. svěřuje pro dobu před rozvodem i po rozvodu manželství rodičů do péče matky (výrok I. první odstavec, výrok II. první odstavec). Dále bylo rozhodnuto pro dobu před rozvodem rodičů, že otec je povinen platit na výživu nezletilého D. počínaje dnem 1.10.2023 částku 105 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 1. dne v měsíci, na který se výživné platí, a to v částce 75 000 Kč k rukám matky a v částce 30 000 Kč na účet nezletilého, který je otec povinen založit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a z něhož je otec povinen zasílat k rukám matky každoročně vždy k 31.1. roční výpis za předcházející kalendářní rok (výrok I. druhý odstavec). Dále bylo rozhodnuto (pro dobu po rozvodu manželství rodičů nezletilého), že otec je povinen platit na výživu nezletilého D. částku 105 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 1. dne v měsíci, na který se výživné platí, a to v částce 75 000 Kč k rukám matky a v částce 30 000 Kč na účet nezletilého D., který je otec povinen založit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a z něhož je otec povinen zasílat k rukám matky každoročně vždy k 31.1. roční výpis za předcházející kalendářní rok, to vše počínaje dnem právní moci rozsudku, kterým bude manželství rodičů rozvedeno (výrok II. druhý odstavec). III. výrokem rozsudku soud rozhodl, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilým D. v době školních letních prázdnin v každém kalendářním roce od 1.7. od 9.00 hodin do 31.7. do 18.00 hodin, v každém sudém kalendářním roce od prvního dne školních vánočních prázdnin od 9.00 hodin do 26.12. do 18.00 hodin a v každém lichém kalendářním roce od 26.12. od 18.00 hodin do posledního dne před zahájením školní docházky v bezprostředně následujícím kalendářním roce do 18.00 hodin, v každém kalendářním roce v době školních únorových prázdnin od prvního dne těchto prázdnin od 9.00 hodin do posledního dně těchto prázdnin do 18.00 hodin, v každém kalendářním roce v době velikonočních prázdnin od prvního dne těchto prázdnin od 9.00 hodin do posledního dně těchto prázdnin do 18.00 hodin a v každém kalendářním roce mimo dobu školních prázdnin od druhé soboty v měsíci říjnu od 9.00 hodin do třetí soboty v měsíci říjnu do 18.00 hodin. Matka je povinna předat nezletilého D. otci nebo jím pověřené osobě v době zahájení styku v bydlišti matky, nedohodnou-li si rodiče jiné místo předání. Otec je povinen předat nezletilého D. matce nebo jí pověřené osobě v době ukončení styku v bydlišti otce, nedohodnou-li si rodiče jiné místo předání. Matka je povinna nezletilého D. na styk s otcem řádně připravit a styk umožnit. IV. výrokem rozsudku bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Řízení bylo zahájeno návrhem matky podaným k soudu dne 8.2.2023. Matka navrhovala svěření nezletilého do své výlučné péče, s tím, aby otci bylo stanoveno výživné pro nezletilého v celkové výši 145 000 Kč měsíčně (později matka částku upravila na 125 000 Kč měsíčně), a aby byl upraven styk nezletilého s otcem.

3. Otec navrhoval, aby byl nezletilý svěřen do péče matky nejdéle do 31.8.2024, s tím, že po tu dobu bude přispívat na výživu nezletilého částkou 50 000 Kč měsíčně a bude upraven jeho styk s nezletilým, a od 1.9.2024 aby byl nezletilý svěřen do střídavé péče rodičů v týdenních intervalech (se zvláštní úpravou péče o prázdninách), s tím, že otec bude přispívat na výživu nezletilého částkou 20 000 Kč měsíčně a matka částkou 5 000 Kč měsíčně.

4. Kolizní opatrovník navrhoval, aby byl nezletilý do července 2024 svěřen do péče matky a otci bylo stanoveno výživné na nezletilého 65 000 Kč měsíčně, od 1.8.2024 aby byl nezletilý svěřen do střídavé péče rodičů a otci bylo stanoveno výživné 35 000 Kč měsíčně, matce 5 000 Kč měsíčně.

5. Soud I. stupně vzal za prokázané, že rodiče nezletilého D. jsou manželé, zpočátku vychovávali nezletilého společně, ale vzhledem k pracovnímu zaneprázdnění otce měla větší podíl na péči o nezletilého matka. V roce 2019 se rodina přestěhovala do N., kde se nezletilý cítil sociálně izolován. Poté se rodina přestěhovala do Prahy do K. ulice, zpočátku bydleli společně, později bydlel nezletilý s matkou v jednom bytě a otec se svým starším synem z předchozího vztahu v jiném bytě v témže domě. Jako možnost vyřešení manželské krize se rodiče dohodli, že se matka s nezletilým dočasně přestěhuje na T., což se stalo v srpnu 2022. Bydleli zde v pronajaté nemovitosti, otec hradil nájemné 86 000 Kč měsíčně a k rukám matky kolem 40 000 Kč, v říjnu 2022 rodiče nemovitost na T. (v A.) zakoupili (neshodnou se na tom, zda nemovitost je v SJM nebo ve výlučném vlastnictví otce). Nezletilý chodí na T. do soukromé školy nedaleko svého bydliště, s otcem je v telefonickém kontaktu 1x týdně. Na T. je nezletilý spokojený, má tam kamarády, kromě školy má výuku golfu a doučování španělštiny. Náklady na školné a uvedenou zájmovou činnost činí v českých korunách zhruba 45 000 Kč (tzv. „fixní náklady“), tuto částku otec zasílá matce na účet každý měsíc. Od přestěhování matky s nezletilým na T. otec kromě fixních nákladů zaplatil 7.10. 2022 částku 981 600 Kč, dále zaplatil 16.10. 2022 150 000 Kč a 6.11. 2022 45 000 Kč, tedy celkem nad rámec fixních nákladů 1 176 600 Kč. V únoru 2023 zaplatil otec částku 1 000 000 Kč k dovybavení bytu na T. Otec podniká, vydělává kolem 200 000 Kč měsíčně, je vlastníkem řady nemovitostí a v roce 2018 obdržel dědictví po svém otci v hodnotě cca 234 000 000 Kč. Několik nemovitostí v České republice mají rodiče v SJM. Matka v České republice provozovala (a stále z 50% vlastní) xxx, které však nevydělávalo. V době covidu se dostalo do ztráty, kterou uhradil otec prostřednictvím své firmy. Matka si udělala na T. xx a otevřela si xxx, za jeden a půl měsíce fungování se zatím podařilo pokrýt náklady na rekonstrukci a provoz. Matka prodala svůj byt v Praze za 15 500 000 Kč, z výnosu z prodeje financuje jednak zřízení xxx, jednak náklady pro sebe a pro syna na T. Otec si přeje, aby se nezletilý vrátil od příštího školního roku do České republiky, aby mohl být ve střídavé péči rodičů, matka si přeje na T. zůstat. Otec podmiňuje svůj souhlas se setrváním nezletilého na T. tím, že matka se spokojí s částkou 50 000 Kč měsíčně na výživném. Nezletilý D. má rád oba rodiče, primární pečující a vztahovou osobou je však pro něj matka, chce dál žít a chodit do školy na T., chce být s maminkou po celý rok a s tátou o prázdninách. Matka měla v minulosti problém s xxx, v letech xxx a xxx absolvovala léčení, od té doby problémy nemá.

6. Soud na základě § 906 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a § 907 odstavec 1 o.z. rozhodl o svěření nezletilého do výlučné péče matky, když shledal, že v nejlepším zájmu nezletilého (zejména s ohledem na jeho vyjádřené přání) je zůstat i nadále v péči matky za současného zachování širokého styku s otcem. K návrhu otce a kolizního opatrovníka upravit poměry nezletilého jinak pro období od 1.9.2024 soud odkázal na § 154 odstavec 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a na to, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení, proto nelze předjímat situaci k 1.9.2024.

7. Styk nezletilého s otcem upravil soud na základě § 888 o.z., opět s přihlédnutím k názoru nezletilého. S ohledem na specifickou situaci v rodině soud stanovil otci styk s nezletilým zejména o prázdninách, tak, aby nezletilý s otcem strávil většinu prázdnin, jediné rovnoměrné rozdělení péče mezi rodiče bylo stanoveno o letních a vánočních prázdninách (o vánočních prázdninách tak, aby nezletilý Štědrý den a oba vánoční svátky trávil v sudém roce s otcem a v lichém roce s matkou). Dále soud určil styk nezletilého s otcem jeden týden v říjnu i mimo školní prázdniny, aby odloučení otce a syna od léta do vánočních prázdnin nebylo příliš dlouhé. Předávání nezletilého soud stanovil tak, aby byli zatíženi oba rodiče rovnoměrně.

8. Při rozhodování o výživném soud postupoval podle § 910 odst. 1, § 913 odst. 1 a 2 a § 915 odst. 1 o.z. K nezletilému mají vyživovací povinnost oba rodiče, nicméně každodenní pravidelná péče matky u ní zčásti vyvažuje plnění finanční. Majetková situace otce je vysoce nadstandardní, tomu musí odpovídat i nadstandardní výživné, nicméně mezi majetkem otce a výší výživného není přímá úměra. Je zde určitá limitace daná důrazem na výchovu nezletilého k finanční odpovědnosti, hierarchii životních hodnot a k odpovědnosti za svůj život, i k motivaci sám něco dokázat (viz nález Ústavního soudu IV. ÚS 650/15). Matkou požadovaná částka výživného by byla v rozporu s právem druhého rodiče vychovávat dítě v souladu s uvedenými kritérii, nicméně návrh otce na výživné 50 000 Kč měsíčně je v rozporu s prokázanou majetkovou situací otce a s jeho možnostmi. I matka se musí podílet na výživě nezletilého měrou odpovídající jejím možnostem a schopnostem, proto dle soudu zákonným kritériím odpovídá výživné 105 000 Kč měsíčně, a to 75 000 Kč k rukám matky a 30 000 Kč na účet nezletilého k tvorbě úspor. Z částky 75 000 Kč měsíčně matka uhradí fixní náklady 45 000 Kč a zbývající částku použije na úhradu běžných každodenních potřeb nezletilého, na níž se bude odpovídající měrou podílet i ona sama dle svých možností. Výživné za dobu před podáním návrhu nebylo požadováno. Soud zohlednil, že otec nad rámec fixních nákladů za dobu, kdy matka žije s nezletilým v zahraničí, zaplatil k rukám matky částku 1 176 600 Kč, plus 1 000 000 Kč na dovybavení domácnosti na T. Těmito platbami dostatečně dostál své vyživovací povinnosti, neboť i platbou na vybavení domácnosti se podílí na zajištění bytových potřeb nezletilého. Ostatní částky bez uvedení účelu jsou také dostatečné pro pokrytí potřeb nezletilého až do vyhlášení rozsudku. Proto soud stanovil výživné až od 1.10.2023.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“).

10. Proti všem výrokům rozsudku podal včasné odvolání otec nezletilého. Namítl, že soud se řídil přáním nezletilého, ale ne jeho zájmem, bez odůvodnění nerespektoval ani stanovisko kolizního opatrovníka. Nezletilý má právo na péči obou rodičů. Souhlas otce s pobytem nezletilého v zahraničí je jen dočasný. Soud se nezabýval citovými vazbami nezletilého k širší rodině a neposoudil, u kterého z rodičů má nezletilý lepší předpoklady pro zdravý vývoj. Ústavní soud stanovil kritéria, která musí soudy při svěření dítěte do péče vzít v potaz, kritérium zachování identity nezletilého a rodinných vazeb nebude dlouhodobým pobytem nezletilého na T. naplněno. Zásadní problém představuje odcizení nezletilého s polorodým bratrem F. Rozpad rodiny nezletilému ublížil, proto otec souhlasil s tím, že nezletilý stráví školní rok u moře a bude hrát golf. V dlouhodobém horizontu však nezletilý potřebuje vedle matky vzor v podobě otce. Problematická může být i návaznost vzdělávacího systému na T. na české školství. Nezletilý je pod vlivem matky, má tendenci ji ochraňovat, není tedy ve svých postojích nezávislý. Odkaz na § 154 odst. 1 o.s.ř. je nepřípadný, toto ustanovení se týká zjišťování skutkového stavu, ale nebrání tomu, aby určitá úprava poměrů byla realizována jen dočasně. Nepřezkoumatelné a nepodložené je rozhodnutí o výživném. Z příjmu otce cca 200 000 Kč měsíčně má výživné dle doporučujících tabulek činit maximálně 28 000 Kč měsíčně (když otec má 2 vyživovací povinnosti). Podstatná část majetku, který otec nezletilého zdědil, již byla spotřebována na nákladný provoz rodiny a na dluhy matky z podnikání. Matka přes své vysokoškolské vzdělání nevykazuje dlouhodobě žádnou výdělečnou činnost, soud se měl zabývat jejími možnostmi a schopnostmi, resp. potenciálním příjmem. Ve věku x let dítěte postupně odpadá osobní péče matky o nezletilého. Z rozsudku nevyplývá, jaké jsou odůvodněné potřeby nezletilého a jaké výdaje jsou s nimi spojeny, není zřejmé, jakou částkou se má na úhradě těchto potřeb podílet matka. Otec hodně pracoval proto, aby pokryl nákladný životní styl matky, ale nechce v tom pokračovat a chce trávit čas s nezletilým, namísto v práci nad rámec běžného pracovního dne. Otec proto navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že se nezletilý D. svěřuje do péče matky a počínaje dnem 1.8.2024 do střídavé péče rodičů v týdenních intervalech tak, že matka předá nezletilého otci každý sudý pátek v 18:00 hodin v místě bydliště otce a otec předá nezletilého matce každý lichý pátek v 18:00 hodin v místě bydliště matky. Do 31.7.2024 je otec povinen přispívat na výživu nezletilého částkou 50 000 Kč měsíčně k rukám matky vždy k 1. dni daného měsíce, a počínaje dnem 1.8.2024 je otec povinen přispívat na výživu nezletilého částkou 20 000 Kč měsíčně k rukám matky vždy k 1. dni daného měsíce a matka je povinna přispívat na výživu nezletilého částkou 5 000 Kč měsíčně k rukám otce vždy k 1. dni daného měsíce.

11. Matka k odvolání otce uvedla, že zpráva kolizního opatrovníka předložená v průběhu řízení vyvrací argumentaci otce. Objektivně zaznamenává názor nezletilého a jím preferované rodinné uspořádání do budoucna, vyjádření psychologa hodnotí přání dítěte v kontextu jeho nejlepšího zájmu a potřeb. D. je dostatečně rozumově a emocionálně vyspělý, aby si uvědomoval dosah svého rozhodnutí setrvat na T. Snaha o prosazení určitého řešení proti vůli dítěte může být s jeho narůstajícím věkem kontraproduktivní. Nezletilý je frustrován tím, že otec podal odvolání proti rozsudku soudu I. stupně, prohloubily se tím jeho úzkostné stavy, ani pravidelné telefonické hovory s otcem jeho psychickému rozpoložení nepomáhají. Otec používá D. jako nátlakový nástroj proti matce, jde mu o dosažení ekonomických cílů v rámci rozvodu. V listopadu xxx otec oznámil své rozhodnutí prodat rodinné sídlo v N., což byla demonstrace jeho moci. Otec nemá skutečný zájem o D. osobně pečovat, za rok a čtvrt pobytu D. na T. jej navštívil pouze dvakrát. Doporučení kolizního opatrovníka (resp. jeho právničky) vyhovět návrhu otce je v rozporu s doporučením psycholožky. § 154 odst. 1 o.s.ř. neumožňuje návrhu otce vyhovět. Nucený návrat do ČR a střídavá péče by D. způsobily trauma, dopady takové změny navrhuje matka případně posoudit znalcem z oboru pedopsychologie. Míra zachování identity a rodinných vazeb nezletilého po přestěhování na T. zůstala prakticky nedotčená. Příbuzní z matčiny strany s D. komunikují pravidelně, prarodiče z otcovy strany již nežijí a polorodý bratr F. je již dospělý a má jiné zájmy, D. s ním však sporadicky komunikuje. Otec nikdy nefungoval jako primární pečující osoba o D., navíc odešel od rodiny k milence a vystavil matku s D. finanční nejistotě ve snaze přimět matku, aby přistoupila na navržené rozdělení SJM. Matka tak byla nucena prodat svoji nemovitost v ČR. Pokud by měl soud pochybnosti o tom, u koho z rodičů bude mít D. lepší předpoklady pro zdravý a úspěšný vývoj, navrhuje matka znalecký posudek k posouzení výchovných schopností obou rodičů. Matka svou vyživovací povinnost k synovi plní a přispívá na jeho výživu i finančně, částky, které otec poskytl matce na vybavení nemovitosti na T., nelze považovat za příspěvek na výživu nezletilého. Matka zrekapitulovala, jaké finanční částky jí otec poskytl po dobu jejího pobytu na T., s tím, že některé částky byly účelově vázané (např. na úhradu nájemného nebo tzv. „fixní náklady“), další částky dosahují 2 090 846 Kč, zatímco matka měla na T. výdaje (mimo výdaje na své osobní potřeby) 2 912 489 Kč, z toho 2 605 743,31 Kč na rekonstrukci, zařízení a vybavení bytu. Životní úroveň D. má být zásadně shodná s životní úrovní otce. D. vždy navštěvoval jen soukromá školská zařízení. Otec souhlasil s výběrem školy na T. a s náklady s ní spojenými. Syn je zvyklý na luxusní životní úroveň, kterou považuje za samozřejmou. Fixní náklady na jeho vzdělání 45 000 Kč měsíčně nelze zaměňovat s náklady na uspokojování jeho běžných potřeb. Dále má D. nárazové potřeby, jako např. na zdravotní péči, školní uniformu, studijní materiály, elektroniku a sportovní vybavení, zvýšené náklady na letenky do ČR a zpět. Na potřeby nezletilého (nad rámec fixních nákladů) je částka 30 000 Kč měsíčně zcela nedostatečná. Velkou část svých příjmů otec generuje z obchodování s cennými papíry a tyto příjmy se neodráží v daňovém přiznání, i tím by se měl soud zabývat. Matka se ztotožnila s rozhodnutím soudu I. stupně o péči o nezletilého a pokud jde o výživné, to je sice stanoveno v nedostatečné výši, matka se však rozhodla ji nerozporovat vzhledem k tomu, že pro D. je stěžejní zůstat na T.

12. Kolizní opatrovník odvolacímu soudu sdělil, že uskutečnil dne 8.11.2023 online formou rozhovor s nezletilým, nezletilý při něm působil sklesle. Nezletilý sdělil, že když se dozvěděl o rozhodnutí soudu I. stupně, byl šťastný, ale když se dozvěděl, že se otec odvolal, byl hrozně smutný. S otcem byl o letních prázdninách, to bylo dobré, ale jinak je šťastný na T. S otcem také řešil otázku trávení Vánoc, když je chtěl strávit s maminkou na T. Kolizní opatrovník měl online schůzku i s oběma rodiči, apeloval na ně, aby vnímali potřeby nezletilého a snažili se rodičovsky spolupracovat, podpořil je v nalezení dohody.

13. Krátce před jednáním odvolacího soudu otec sdělil, že s matkou dospěli ohledně úpravy poměrů nezletilého k dohodě. Před odvolacím soudem byla dne 11.1.2024 uzavřena dohoda rodičů, s níž souhlasil též kolizní opatrovník.

14. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání při nařízeném jednání napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a aniž doplňoval dokazování, dospěl k následujícím závěrům:

15. V dané věci jde o řízení s cizím prvkem, jenž je dán tím, že nezletilý s matkou (ač státní příslušníci České republiky) v současnosti pobývají na T. (ve Španělském království). Odvolací soud nicméně shledal, že obvyklé bydliště nezletilého bylo k datu zahájení řízení, a je i k datu rozhodování odvolacího soudu stále na území České republiky, vzhledem k tomu, že rodiče nezletilého zpočátku pojímali pobyt matky s nezletilým na T. jako pouze dočasný, souhlas s neomezeným pobytem nezletilého na T. dává otec až nyní (v uzavřené dohodě rodičů).

16. Mezinárodní příslušnost českých soudů je tak ve věci dána na základě čl. 8 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 a na základě čl. 3 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (dále jen „Nařízení o výživném“), když obvyklé bydliště nezletilého je na území České republiky a rozhodnutí o výživném v dané věci souvisí s řízením ve věci rodičovské zodpovědnosti.

17. Rozhodným právem je dle § 57 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém ve spojení s čl. 17 Úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí přijaté v Haagu dne 19.10.1996, publikované pod č. 141/2001 Sb.m.s., a podle čl. 15 Nařízení o výživném ve spojení s čl. 3 odst.

1. Haagského protokolu ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti, právo české.

18. Podle § 906 odst. 1 o.z. má-li být rozhodnuto o rozvodu manželství rodičů dítěte, soud nejprve určí, jak bude každý z rodičů napříště o dítě pečovat, a to s uvážením zájmu dítěte; s tímto zřetelem se od souhlasného stanoviska rodičů soud odchýlí jen tehdy, vyžaduje-li to zájem dítěte. Soud vezme v úvahu nejen vztah dítěte ke každému z rodičů, ale také jeho vztah k sourozencům, popřípadě i k prarodičům. Podle § 906 odst. 2 o.z. soud může rozhodnout i tak, že schválí dohodu rodičů, ledaže je zřejmé, že dohodnutý způsob výkonu rodičovské odpovědnosti není v souladu se zájmem dítěte.

19. Podle § 907 odst. 1 o.z. může soud svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, nebo do střídavé péče, nebo do společné péče; soud může dítě svěřit i do péče jiné osoby než rodiče, je-li to potřebné v zájmu dítěte. Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili. Podle § 907 odst. 2 o.z. při rozhodování o svěření do péče soud rozhoduje tak, aby rozhodnutí odpovídalo zájmu dítěte. Soud přitom bere ohled na osobnost dítěte, zejména na jeho vlohy a schopnosti ve vztahu k vývojovým možnostem a životním poměrům rodičů, jakož i na citovou orientaci a zázemí dítěte, na výchovné schopnosti každého z rodičů, na stávající a očekávanou stálost výchovného prostředí, v němž má dítě napříště žít, na citové vazby dítěte k jeho sourozencům, prarodičům, popřípadě dalším příbuzným i nepříbuzným osobám. Soud vezme vždy v úvahu, který z rodičů dosud o dítě řádně pečoval a řádně dbal o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu, jakož i to, u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje. Dle § 907 odst. 3 o.z. soud při rozhodování o svěření dítěte do péče dbá rovněž na právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi, na právo druhého rodiče, jemuž dítě nebude svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti, dále soud bere zřetel rovněž ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem.

20. Podle § 910 odst. 1 o.z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 915 odst. 1 o.z. má být životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle § 913 odst. 1 o.z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

21. Podle § 888 o.z. dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže; soud může také určit podmínky styku, zejména místo, kde k němu má dojít, jakož i určit osoby, které se smějí, popřípadě nesmějí styku účastnit. Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat.

22. Odvolací soud shledal, že dohoda, kterou rodiče v rámci odvolacího řízení uzavřeli, a která upravuje pro období před rozvodem i po rozvodu manželství rodičů péči o nezletilého, vyživovací povinnost, styk nezletilého s otcem i otázku místa dalšího pobytu nezletilého, odpovídá shora uvedeným zákonným ustanovením, je v nejlepším zájmu nezletilého a je způsobilá zajistit dosažení stavu prospívajícího dítěti.

23. Dohoda odpovídá přání nezletilého, vyjádřenému opakovaně v průběhu řízení, být především v péči matky a nadále pobývat na T. Specifické situaci velké vzdálenosti bydlišť otce na straně jedné a matky s nezletilým na straně druhé je přizpůsobena úprava styku nezletilého s otcem. Ujednaná výše výživného odpovídá životním potřebám nezletilého a je dostatečná k zajištění jeho nadstandardní životní úrovně.

24. Na základě shora uvedeného změnil odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. napadený rozsudek tak, že podle § 906 odst. 2 o.z. schválil uzavřenou dohodu rodičů.

25. S ohledem na změnu napadeného rozsudku rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 23 z.ř.s. o nákladech řízení před soudem I. stupně, když neshledal takové okolnosti případu, jež by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů některému z účastníků. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 23 z.ř.s., když opět neshledal důvod přiznat jejich náhradu některému z účastníků.