18 A 59/2021 – 82
Citované zákony (14)
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 9 odst. 4 písm. d
- o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), 218/2000 Sb. — § 44a odst. 4 písm. a § 44a odst. 4 písm. b
- o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), 256/2000 Sb. — § 11a
- soudní řád správní, 150/2002 Sb. — § 60 odst. 1 § 75 odst. 1 § 75 odst. 2 § 76 odst. 1 § 76 odst. 1 písm. a § 78 odst. 4 § 78 odst. 5 § 103 odst. 1
- správní řád, 500/2004 Sb. — § 36 odst. 3
Rubrum
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmannaa soudců Mgr. Jana Ferfeckého a Mgr. Aleše Sabola ve věci žalobce: J. B., bytem X zastoupený advokátkou JUDr. Nadjou Clare Hrušovskou sídlem Pod Jezerem 415/2, Plzeň proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2021, č. j. MZE–20835/2021–14132 takto:
Výrok
I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2021, č. j. MZE–20835/2021–14132, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce JUDr. Nadjy Clare Hrušovské, advokátky.
Odůvodnění
I. Vymezení věci
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „správní orgán I. stupně“, nebo „Fond“) ze dne 28. 8. 2020, č. j. SZIF/2020/0553655. Tím byla žalobci podle § 11a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, v rozhodném znění (dále jen „zákon o SZIF“), uložena povinnost vrátit finanční prostředky v plné výši 9 491 819 Kč, které mu byly poskytnuty jako dotace v rámci Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013, na opatření II 2.
4. Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společných funkcí lesů (dále jen „dotace“).
2. Správní orgán I. stupně především shledal, že žalobce porušil část A, kapitolu 3, písm. l) Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007–2013, č. j. 154936/2012–MZE–14112 (dále jen „Pravidla“), neboť do žádosti o dotaci uvedl údaje a popis projektu, které již v době podání této žádosti nebyly platné. Dle správního orgánu I. stupně žalobce již v této době věděl, že projekt nebude realizován podle údajů a popisu projektu v podané žádosti. Tím žalobce porušil též čl. XIII odst. 1 dohody o poskytnutí dotace (dále jen „Dohoda“). Kromě toho Fond v průběhu řízení dovodil, že žalobci by byly kráceny finanční prostředky i z důvodu porušení části A kapitoly 12 písm. h) Pravidel ve výši 457 205,92 Kč, a to jako nezpůsobilé výdaje vynaložené na položky, které nebyly součástí projektové dokumentace předložené se žádostí o dotaci.
II. Napadené rozhodnutí
3. Žalovaný v napadeném rozhodnutí nejprve zrekapituloval skutkové okolnosti případu a uvedl, že žalobce požádal o dotaci dne 17. 10. 2012. Dne 9. 5. 2013 podepsal žalobce Dohodu, čímž se zavázal k plnění podmínek stanovených Pravidly. Dne 16. 9. 2013 byla žalobci proplacena dotace ve výši 9 491 819 Kč. Po realizaci projektu s názvem „Povodňová opatření – obora Žíkov“ byla dne 18. 7. 2018 provedena cílená kontrola ex post č. 22103790, která je zachycena v protokolu o kontrole č. j. SZIF/2018/0537139 (dále jen „protokol o kontrole“). Na základě protokolu o kontrole bylo s žalobcem dne 3. 7. 2019 zahájeno správní řízení o vrácení dotace.
4. K meritu věci žalovaný přiblížil, že žalobce ohlásil Městskému úřadu Rokycany (dále též „MÚ Rokycany“) realizaci udržovacích prací v rozsahu protipovodňové opatření, zkapacitnění a stabilizace vodního koryta, oprava lesní cesty a odstranění škod na lesní cestě a sanace břehových částí u vodního koryta, k čemuž doložil v té době neaktuální projektovou dokumentaci z ledna 2012; městský úřad vydal 12. 10. 2012 souhlasné stanovisko. Dne 12. 12. 2019 bylo ovšem Fondu doručeno sdělení MÚ Rokycany, z něhož vyplývá, že skutečné provedené dílo neodpovídá předloženému ohlášení udržovacích prací, schválenému na základě projektové dokumentace z ledna 2012. Skutečně provedené práce vyžadují povolení vodoprávního úřadu. K tomu žalovaný uvedl, že již v říjnu 2012 měl žalobce novou verzi projektové dokumentace, podle které byl projekt skutečně proveden. Pokud by žalobce tuto projektovou dokumentaci předložil spolu s ohlášením udržovacích prací MÚ Rokycany, tento příslušný vodoprávní úřad by souhlasné stanovisko k udržovacím pracím nevydal.
5. Žalovaný rovněž popsal, že žalobce s žádostí o dotaci předložil projektovou dokumentaci z ledna 2012, avšak po srovnání s fakturovanými položkami bylo zjištěno, že položky byly fakturovány, aniž by měly opodstatnění v předložené projektové dokumentaci. Nejednalo se tedy o výdaje, na které by bylo možné dotaci poskytnout. Z Kontrolního protokolu NKÚ vůbec nevyplývá, že by i položky v projektové dokumentaci byly skutečně realizovány, jak namítal žalobce.
6. Žalovaný žalobci dále vytýkal, že v žádosti o dotaci uvedl, že záměrem projektu bylo odstranění škod po povodni, která nastala v červnu 2012, nicméně realizace výběrového řízení na projekt byla v období od 11. 1. 2012 do 10. 2. 2012, tedy před vznikem škody způsobené povodní. Podle žalobce byla projektová dokumentace vypracována pro odstranění škod způsobených povodní v roce 2011, tato povodeň ale není potvrzena v žádném dokumentu.
7. Pochybení žalobce shledal žalovaný i v tom, že smlouva o dílo byla se společností BERDYCH plus, spol. s. r. o. (dále jen „BERDYCH“) uzavřena již dne 24. 2. 2012 – tu žalobce předložil při kontrole NKÚ – a jednalo se tedy o jinou smlouvu, než která byla předložena Fondu. Podle kapitoly 7 písm. f) části A Pravidel ostatní výdaje, na které může být poskytnuta dotace, jsou realizovány z hlediska času od zaregistrování žádosti o dotaci do data předložení žádosti o proplacení. Aby žalobce podmínky dotace splnil, uzavřel znovu stejnou smlouvu o dílo s dodavatelem BERDYCH po podání žádosti o dotaci, čímž došlo k porušení Pravidel.
8. V žádosti o dotaci nebyla dle žalovaného zmíněna realizace sypané hráze tak, jak uvádí žalobce. K žádosti o dotaci byla předložena neaktuální projektová dokumentace a žalobce následně realizoval předmět dotace podle jiné projektové dokumentace, což Fondu ani vodoprávnímu úřadu neohlásil.
9. K námitce žalobce, že po realizaci projektu došlo k obnovení funkce lesa, což mají prokázat fotografie před realizací a po realizaci projektu, žalovaný uvedl, že fotografie nebyly označeny datem ani údajem o poloze GPS.
10. K námitce, dle níž lhůta vázanosti na projekt uplynula před zahájením kontroly ex post, žalovaný konstatoval, že dle zpřesnění Pravidel ze dne 20. 8. 2015 je Fond oprávněn k provádění kontroly u příjemců dotace. Kontrola může být prováděna ode dne zaregistrování žádosti o dotaci po dobu deseti let od proplacení dotace.
11. Uložená sankce pak byla podle žalovaného zcela v souladu s Pravidly, která za dané porušení stanoví konkrétní výši, v tomto případě sankci C – 100%. Žalovaný uzavřel, že žalobce porušil čl. XIII odst. 1 Dohody a ustanovení části A, kapitolu 3, písm. l) Pravidel. Žalobci tak byla oprávněně uložena sankce po dle části A, kapitoly 15, odst. 2 Pravidel ve výši 100 %.
III. Žaloba
12. V podané žalobě žalobce v prvé řadě brojil proti způsobu, s nímž se žalovaný vypořádal s jeho odvolacími námitkami ohledně překvapivosti prvostupňového rozhodnutí či pominutí jeho námitek a návrhů na doplnění dokazování, a namítal, že správní orgány vycházely z nesprávně a neúplně zjištěného skutkového stavu. Fond podle žalobce rozhodoval tzv. „od stolu“, aniž by skutečnosti v rozhodnutí uvedené byly objektivně na místě samém ověřeny, např. sondami, znaleckým posudkem. Všechna zjištění popsaná v kontrolním protokolu ze dne 5. 9. 2018 považoval žalobce za nesprávná a namítal, že není patrné, v rozporu s kterou dokumentací jsou. V této souvislosti žalobce namítal, že např. nesoulad položek položkového rozpočtu je v kontrolním protokolu popsán velice zmatečně. V jedné části se uvádí odkaz na projektovou dokumentaci, v jiné části téhož bodu se odkazuje na dokumentaci skutečného provedení.
13. Žalobce dále namítal, že se nemohl seznámit se sdělením MÚ Rokycany, z něhož má vyplývat, že skutečně provedené dílo neodpovídá předloženému ohlášení udržovacích prací, schválenému na základě projektové dokumentace vypracované v lednu 2012. Toto sdělení nebylo při seznámení se s podklady ve správním spise. Z místního šetření MÚ z července 2013 přitom nevyplývá, že by na místě prohlídky byly zjištěny nesrovnalosti.
14. Žalobce dále uvedl, že veškeré práce uvedené v položkovém rozpočtu byly skutečně realizovány a jsou obsaženy v předmětném stavebním díle. To je i potvrzeno podrobným stanoviskem kontrolních pracovníků NKÚ, kteří prováděli v délce dvou měsíců místní šetření přímo realizovaného díla. Dle žalobce není možné, aby ex post kontrola správního orgánu I. stupně provedená bez fyzického šetření na místě realizace projektu ustanovila závěr ohledně realizace položek z rozpočtu, které byly skutečně provedeny.
15. Především pak žalobce nesouhlasil s tvrzením žalovaného ohledně termínu zhotovení projektové dokumentace skutečného provedení stavby. Žalobce uvedl, že v době od realizace výběrového řízení (11. 1. 2012) až do dokončení stavebních prací (17. 5. 2013) byla k dispozici pouze jediná dokončená projektová dokumentace, která byla součástí veškerých řízení vedených s příslušnými úřady. Uvedl k tomu, že přijaté realizované řešení úprav v roce 2013 (pozn. soudu: realizace sypané hráze) nebylo dražší než projektantem navrhované původní úpravy z ledna 2012. Nově navržený postup byl uchazeči výběrového řízení vyhodnocen jako optimálnější ke zvýšení stability lesního ekosystému proti erozivnímu působení vody. Ke zkreslení záměru, účelu ani hodnoty nebo ceny díla v žádném případě nedošlo.
16. Žalobce uvedl, že žádnou jinou projektovou dokumentací než tou z ledna 2012 nedisponoval a uchazeči výběrového řízení, tj. odborníky z oboru nebyl upozorněn, že by měl vyžádat změny projektu před započetím prací, neboť se mělo jednat o drobné změny technologického postupu. Upozornil, že v Pravidlech je popsán přesný postup, jak se při změnách oproti předloženým a schváleným dokumentům postupuje. Tyto změny se zapisují do formulářů a průběžně se při realizaci před vyplacením dotace předkládají ke schválení. To žalobce činil a ze strany Fondu byl opakovaně před vyplacením prostředků kontrolován. Žádné vady v jeho postupu, které by bránily ve vyplacení dotace, mu nebyly vytčeny.
17. Podle žalobce nebyl dán žádný důvod, aby v období od 11. 1. 2012 do dubna 2012, ani do října 2012 dal pokyn ke změnám výkresové části projektové dokumentace, jak se tvrdí v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Další projektová dokumentace byla dokumentace skutečného provedení z dubna 2013. Drobné úpravy v projektové dokumentaci na základě návrhu prohlídky staveniště (a uvedení do položkového rozpočtu) před registrací žádosti o dotaci nemohou v žádném případě být nazývány „úmyslem“ ani „záměrným uváděním nepravdivých informací“. Žalobce k tomu dodal, že za účelem srovnání rozsahu a typů projektové dokumentace z ledna 2012 a dubna 2013 nechal zpracovat znalecký posudek.
18. Základní rozpor měl spočívat toliko v realizaci sypané hráze, která nebyla zmíněna v žádosti o dotaci, nicméně žalobce nebyl vyzván k doplnění žádosti o bližší informace o projektu v příslušné fázi administrace projektu. V Hlášení o změnách č. 1 byla přitom změna sypané hráze provedena, protože při výběrovém řízení v lednu 2012 se jeho účastníci shodli, že projektantem navržené řešení úplně nezohledňuje místní poměry. Toto se dle žalobce zaneslo do zápisu z výběrového řízení ze dne 13. 1. 2012, ale změna projektové dokumentace se nedělala (z finanční hospodárnosti), protože se dalo předpokládat, že při skutečné realizaci může dojít ke změnám, které nelze předem předvídat.
19. Žalobce také namítl, že pokud se událo několik povodňových aktivit v Pravidlech povoleném období 3 let, je na uvážení žadatele, kterou povodeň uvede v žádosti o dotaci. Žalobce původně reagoval na povodeň z roku 2011, která je prokazatelná; v době provedení projektové dokumentace a výběrového řízení nemohl předpokládat další povodňovou činnost, která se udála v roce 2012. Při registraci žádosti o dotaci a přílohové dokumentace byla použita povodeň, která se udála jako poslední. Pravidla pro žadatele toto doložení nevylučovala, proto dle žalobce nedošlo k porušení žádné podmínky.
20. Dále žalobce namítal, že za neuvedení informace ohledně zhotovitele stavby v ohlášení vodoprávnímu úřadu nemůže být sankcionován. Pokud se správní orgán domnívá, že byly porušeny stavební předpisy, pak má tato výtka směřovat na stavební úřad.
21. V rámci námitky týkající se dvou rozdílných smluv se společností BERDYCH, které byly v různém znění předloženy NKÚ a Fondu, se žalobce snažil vysvětlit, že pokud jde o rozsah a hodnotu díla, byly smlouvy stejné. Smlouvy se mezi sebou lišily jen v termínu zahájení realizace díla.
22. Žalobce rovněž odkázal na kontrolu provedenou NKÚ ve dnech 3. 5. 2017 do 27. 7. 2017, která uzavřela, že žalobce splnil podmínky Pravidel stanovené pro schválení žádosti o dotaci.
23. Žalobce dále namítal, že lhůta vázanosti na projekt uplynula před zahájením kontroly ex post a v této závazné lhůtě nedošlo k porušení žádné z podmínek.
24. Žalobce uvedl, že pokud by mu byly vytknuty konkrétní rozporuplné skutečnosti a tyto jednoznačně prokázány, byl by připraven přijmout sankce v přiměřené výši dle odpovídající korekce, nikoli však ve výši dle kategorie „C“, tj. 100%, jestliže projekt byl řádně realizován a po dobu vázanosti také plněn. Uložená sankce je pro žalobce tvrdá a zcela likvidační po všech stránkách.
25. Žalobce dále uvedl, že se zahájením kontroly ex post začaly probíhat z podnětu trestního oznámení první úkony trestního řízení proti žalobci. Podle žalobce je zcela evidentní, že mnohá zjištění a argumentace Fondu vyplývají a jsou formulována obdobně jako ve spise policejního orgánu v dosud nepravomocně skončené věci. Jestliže správní orgán přebírá některou argumentaci, je to porušením práv žalobce, které má vliv na nesprávné posouzení věci. Žalobce má za to, že žalovaný měl vyčkat na pravomocné skončení trestní věci.
IV. Vyjádření k žalobě
26. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že rozhodoval na základě správně a úplně zjištěného skutkového stavu věci. Kontrola nemusí být pouze fyzická, naopak mohou být dle žalovaného kontrolovány jen doklady týkající se projektu. Žalovaný dále uvedl, že proti protokolu o kontrole podal žalobce námitky, v nichž zmatečnost nenamítal. Tyto námitky byly zamítnuty, s čímž se žalovaný zcela ztotožnil.
27. Žalovaný dále uvedl, že skutečně provedené dílo (projekt) neodpovídá předloženému ohlášení udržovacích prací, schválenému na základě projektové dokumentace vypracované v lednu 2012. Na místě byla vybudována vodní nádrž, která je klasifikována jako vodní dílo, a proto vyžaduje povolení vodoprávního úřadu. Dle žalovaného žalobce disponoval v říjnu 2012 novou projektovou dokumentací, podle které byl projekt skutečně proveden. Pokud by žalobce předložil tuto novou projektovou dokumentaci spolu s ohlášením udržovacích prací, příslušný vodoprávní úřad by souhlasné stanovisko k udržovacím pracím nevydal, jelikož bylo potřeba zmíněné povolení.
28. Žalovaný uvedl, že řízení o vrácení dotace bylo zahájeno na základě zjištění z provedení cílené kontroly ex post. Žalovaný vycházel z dokumentu ve spise, sdělení MÚ Rokycany bylo adresováno Policii ČR pro podezření z neoprávněného čerpání dotace. Toto sdělení bylo Fondu doručeno dne 12. 12. 2019 pro informaci. O předmětném sdělení byl žalobce informován v rozhodnutí o uložení povinnosti vrátit dotaci, proti kterému podal odvolání, kde však tuto skutečnost nenamítal.
29. Žalovaného rovněž vysvětlil, že byly fakturovány položky, aniž by měly opodstatnění v předložené projektové dokumentaci z ledna 2012. Nejednalo se tak o výdaje, na které by bylo možné dotaci poskytnout. Z kontrolního protokolu NKÚ nevyplývá, že by i položky neuvedené v projektové dokumentaci byly skutečně realizovány, jak uvádí žalobce. Vzhledem k tomu, že při kontrole NKÚ byly žalobcem předloženy jiné dokumenty, než byly předloženy Fondu, nemůže se žalobce odvolávat na konstatování neporušení Pravidel.
30. Žalovaný dále uvedl, že nerozporuje tvrzení žalobce, dle nějž Pravidla umožnují, aby povodeň proběhla až 3 roky před podáním žádosti. Žalobce si sám zvolil údajnou povodeň v červnu 2012, kdy ale práce na projektu započaly již v lednu 2012, tedy půl roku před samotnou povodní.
31. Co se týče předložených smluv se společností BERDYCH, žalovaný zopakoval, že aby žalobce splnil podmínku časové realizace výdajů, uzavřel znovu stejnou smlouvu o dílo po dni podání žádosti o dotaci, čímž došlo k porušení Pravidel. Žalobce měl ovšem k původně uzavřené smlouvě správně uzavřít dodatek měnící termín realizace díla, avšak pokud by takovou smlouvu o dílo předložil k žádosti o dotaci, dotace by byla zamítnuta, jelikož smlouva byla uzavřena před podáním žádosti o dotaci, což je v rozporu s motivačním účinkem.
32. K lhůtě vázanosti projektu na účel žalovaný uvedl, že projekt může být kontrolován po celou dobu, co může být uložena povinnost vrátit poskytnutou dotaci a tato úprava nemá nic společného s lhůtou vázanosti projektu na účel, jelikož znamená dobu, do které musí být projekt funkční v souladu s Pravidly.
33. Uložená sankce je dle žalovaného v souladu s Pravidly. Žalobce porušil čl. XIII odst. 1 Dohody.
34. Závěrem žalovaný konstatoval, že nepřejímal argumenty a zjištění uvedená v usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce, neboť v době, kdy měl Fond možnost nahlédnout do trestního spisu žalobce, bylo již prvostupňové rozhodnutí vydáno. Fond neměl povinnost vyčkat na pravomocně ukončené trestní řízení.
V. Posouzení věci Městským soudem v Praze
35. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a jedná se o žalobu přípustnou, splňující všechny formální náležitosti na ni kladené. Napadené rozhodnutí žalovaného soud přezkoumal na základě skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí a v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s., jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti. Dospěl přitom k závěru, že žaloba je z části důvodná.
36. O podané žalobě soud rozhodl bez nařízení jednání, a to v souladu § 51 odst. 2 ve spojení s § 76 odst. 1 s. ř. s. Napadené rozhodnutí totiž zrušil z důvodu jeho (částečné) nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů, zapříčiněné absenci úvah ohledně stanovení výše krácené dotace (část V.E tohoto rozsudku), přičemž identifikoval i další dílčí pochybení (viz část V.B).
37. Podstatou projednávané věci bylo ovšem v prvé řadě věcné posouzení závěrů správních orgánů ohledně porušení Pravidel a uzavřené Dohody ze strany žalobce. Správní orgány identifikovaly celou řadu rozporů a pochybení, jež také byly jednotlivě žalobcem v odvolání i nynější žalobě zpochybňovány. Klíčovou otázku ovšem představuje především skutečnost, zda žalobce ve své žádosti o dotaci, resp. v prohlášení v rámci posléze uzavřené Dohody, uvedl úmyslně nesprávné údaje (vědomě předložil neaktuální projektovou dokumentaci), pokud jde o podobu a jednotlivé součásti projektu (zejména co se týče otázky sypané hráze). Ostatní zjištění správních orgánů k této základní otázce jen dále přistupovala a byla z tohoto pohledu fakticky vedlejší.
38. Soud při posouzení této klíčové otázky vycházel z následujícího znění Pravidel a Dohody.
39. Podle části A, kapitoly 3, písm. l) Pravidel platí, že „(v) případě, kdy bude zjištěno, že podmínky stanovené pro získání dotace byly splněny jen z části nebo zdánlivě anebo byly uměle vytvořeny a žadatel tak získal výhodu, která není v souladu s cíli a podmínkami opatření, Pravidel či Dohody, nelze dotaci poskytnout/proplatit. Dotaci nelze poskytnout/proplatit rovněž v případě, pokud bylo ze strany žadatele/příjemce dotace či s jeho vědomím třetí osobou úmyslně podáno nepravdivé prohlášení nebo nepravdivý důkaz. V kterémkoli z těchto dvou případů bude žadatel/příjemce dotace navíc vyloučen z poskytování dotace v rámci téhož opatření během daného a následujícího roku; C.“ (pozn.: zvýraznění doplněno soudem)
40. Podle čl. XIII. odst. 1 Dohody příjemce dotace prohlásil, že veškeré úkony spojené s realizací projektu, které učinil před podpisem této Dohody, jsou v souladu s Pravidly, a že nedošlo ke změnám oproti této Dohodě a stav realizace akce je ke dni podpisu v souladu se žádostí. V.A K nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu /vč. uvedení nesprávných údajů a předložení neaktuální projektové dokumentace/ 41. Žalobce v prvé řadě namítal nedostatečně zjištěný skutkový stav věci a v této spojitosti i nesprávná zjištění uvedená v kontrolním protokolu ze dne 5. 9. 2018, nesprávná tvrzení ohledně projektové dokumentace a nejasnosti ohledně odkazu na projektovou dokumentaci vs. dokumentaci skutečného provedení stavby.
42. Na úvod považuje soud za potřebné shrnout podstatný obsah správního spisu. Žalobce nechal vypracovat projektovou dokumentaci na projekt v lednu 2012. V této projektové dokumentaci nebyla zahrnuta výstavba sypané hráze, ale pouze výstavba přepadu v dolní části vodního toku s výstavbou dopadové plochy. Následně proběhlo výběrové řízení na dodavatele, v jehož rámci byla odsouhlasena změna technických parametrů projektu, konkrétně výstavba sypané hráze. Tato skutečnost vyplývá ze zápisu z prohlídky staveniště ze dne 13. 1. 2012. Realizace sypané hráze byla zanesena rovněž do smlouvy s dodavatelem BERDYCH (v rámci ujednání o ceně díla), uzavřené dne 29. 10. 2012, jež je také součástí spisu.
43. Součástí spisového materiálu je rovněž dokumentace skutečného provedení stavby, která obsahuje realizaci sypané hráze. Na deskách dokumentace je uvedeno datum duben 2013, na jednotlivých výkresech je uveden duben 2012. Objednávka na zpracování dokumentace po realizaci stavebních prací byla vyhotovena v říjnu 2012, faktura byla vystavena dne 26. 10. 2012. Dle výpisu z účtu žalobce byla platba za projektovou dokumentaci odepsána dne 26. 4. 2013.
44. Žalobce podal žádost o dotaci dne 17. 10. 2012. K ní předložil projektovou dokumentaci z ledna 2012, souhlasné stanovisko MÚ Rokycany ze dne 23. 10 2012 k zásahu do významných krajinných prvků a souhlasné stanovisko téhož úřadu k udržovacím pracím koryta ze dne 12. 10. 2012, jehož podkladem byla projektová dokumentace z ledna 2012. V žádosti o dotaci žalobce realizaci sypané hráze nezmínil.
45. Na základě těchto podkladů lze podle soudu dojít k závěru, že skutkový stav věci byl zjištěn dostatečně a bez důvodných pochybností: veškeré dokumenty jsou součástí správního spisu, přičemž závěry protokolu o kontrole jsou stejně tak podloženy výše zmíněnými dokumenty. Proto soud ani jeho závěry nepovažuje za nesprávné (nepodložené), jak tvrdí žalobce. Všechny výše uvedené skutečnosti jsou zaznamenány rovněž v protokole NKÚ, který prováděl kontrolu ve dnech 3. 5. 2017 do 27. 7. 2017. Pro projednávanou věc není v tomto směru relevantní, zda žalobce naplnil účel projektu a naplnil stanovené indikátory, o čemž vypovídá protokol NKÚ, ale to, zda uvedl ve vztahu k žádosti o dotaci nepravdivé údaje.
46. K této rozhodné otázce soud zdůrazňuje, že z právě uvedeného jasně vyplývá, že žalobce již před podáním žádosti o dotaci věděl, že v rámci projektu bude realizována sypaná hráz. Toho si byl vědom již od ledna 2012, neboť realizace sypané hráze byla dohodnuta na prohlídce staveniště dne 13. 1. 2012. Realizace projektu včetně sypané hráze byla součástí i smlouvy s dodavatelem BERDYCH. Ostatně sám žalobce toto nepopírá. V žádosti o dotaci proto žalobce jednoznačně uvedl nepravdivé údaje týkající se technických parametrů stavby. Kromě toho žalobce k žádosti předložil projektovou dokumentaci z ledna 2012, kde nebyla realizace sypané hráze uvedena, přestože dobře věděl, že tato již není aktuální. To současně znamená, že i MÚ Rokycany vydal své souhlasné stanovisko na základě neaktuální projektové dokumentace – vycházel z neúplných údajů. Ze sdělení tohoto úřadu ze dne 11. 11. 2019, č. j. MeRo/5790–1/OŽP/19, přitom vyplývá, že skutečně provedené dílo neodpovídá předloženému ohlášení udržovacích prací. Dále je podle tohoto sdělení na místě vybudovaná vodní nádrž, která je klasifikovaná jako vodní dílo a vyžaduje povolení vodoprávního úřadu.
47. Co se týče dřívější existence druhé projektové dokumentace, nelze přehlížet, že na výkresech dokumentace skutečného provedení stavby je jasně stanoveno datum duben 2012. Je tedy otázkou, jestli žalobce již v době podání žádosti neměl určitou podobu aktualizované projektové dokumentace k dispozici, jak tvrdí správní orgány. I pokud by tomu však nebylo (na deskách je uvedeno datum duben 2013 a platba za dokumentaci byla provedena až v dubnu 2013), nic to nemění na závěru, že žalobce uvedl do žádosti o dotaci nepravdivé prohlášení týkající se technických parametrů stavby. Tento postup nelze obhájit snahou o finanční hospodárnost, jak to činí žalobce ve vztahu k potřebě vyhotovit novou projektovou dokumentaci, neboť to neomlouvá úmyslné uvedení nepravdivých údajů v žádosti o dotaci (bez ohledu na to, jestli bylo namístě vypracovat novou projektovou dokumentaci).
48. Lze tedy uzavřít, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně, a to i přes absenci místního šetření v rámci ex post kontroly. Ve vztahu ke klíčovému závěru správních orgánů (uvádění neaktuálních resp. nepravdivých údajů) by místní šetření nemohlo nic změnit, obdobně jako by v tomto ohledu nemohly nic změnit ani žalobcem navržené výslechy svědků (administrátora Ing. K., projektanta Ing. N., M. T. z MÚ Rokycany a dalších). Žalobce jako důkaz též navrhoval znalecký posudek srovnávající rozsah a typ projektové dokumentace z ledna 2012 a dubna 2013. K tomu soud v prvé řadě uvádí, že žalobce tento posudek společně s podanou žalobou soudu nepředložil. Provedení důkazu znaleckým posudkem by navíc bylo zcela nadbytečné. Žalobci je kladeno za vinu uvedení nepravdivého prohlášení v žádosti o dotaci, nikoliv to, do jaké míry se jednotlivé dokumentace liší, či zda změny v projektu byly potřebné a zda splňují svůj účel. Stejně tak námitka týkající se fotodokumentace není rozhodná pro projednávanou věc, neboť z hlediska toho, co správní orgány žalobci vytýkají, není podstatná samotná realizace projektu a účel jeho naplnění, ale to, že žalobce neuvedl do žádosti o dotaci správné a pravdivé údaje.
49. Přestože o pochybení žalobce nemůže být sporu, soud zároveň nepřehlédl, že žalobce následně, po podání žádosti o dotaci, ale ještě před žádostí o její proplacení, oznámil změnu projektu v podobě realizace sypané hráze, a to prostřednictvím hlášení o změnách dne 27. 5. 2013. Fond přitom tuto změnu schválil. Přestože tato skutečnost nemůže mít vliv na prvotní pochybení žalobce, neboť do žádosti o dotaci uvedl jednoznačně nepravdivé údaje a předložil neaktuální projektovou dokumentaci, může mít tato skutečnost potenciálně vliv na výši „sankce“, jak bude uvedeno níže. V.B K dalším zjištěným rozporům a pochybením 50. Jak vyplývá z předchozích částí tohoto rozsudku, správní orgány kromě pochybení spočívajících v předložení neaktuální projektové dokumentace (pominutí plánované sypané hráze), identifikovaly ještě další pochybení žalobce, která přistupují ke shora popsaným závěrům. Rovněž v tomto směru dal soud správním orgánům za pravdu, v části však bylo nutné jejich závěry korigovat.
51. Soud totiž musel přisvědčit žalobci v otázce, zda měl v žádosti o dotaci uvést povodeň z roku 2011 nebo 2012. Správní orgány žalobci vytýkaly, že v žádosti o dotaci uvedl povodeň z léta 2012, výběrové řízení ale bylo vypsáno již v lednu 2012. Žalobce uvedenou nesrovnalost vysvětlil tak, že se udály obě povodně, v létě 2011 i 2012, a pokud došlo k několika povodňovým aktivitám v Pravidlech povoleném období 3 let, je na uvážení žadatele, kterou povodeň uvede v žádosti o dotaci.
52. Ze správního spisu vyplynulo, že povodeň z roku 2012 byla potvrzena MÚ Rokycany sdělením ze dne 28. 1. 2013, č. j. MeRo/486–1/OŽP/13. Zároveň bylo v potvrzení Obecního úřadu Němčovice č. j. 51/013 ze dne 27. 1. 2013 uvedeno, že dne 20. 6. 2012 došlo v důsledku silného přívalového deště k vodní erozi ze zemědělských pozemků v lokalitě Žíkov a následně ke smyvu ornice, v důsledku čehož došlo při nahromadění erozních půdních sedimentů ve spodních částech svahů k poškození pozemků p. č. 1125/2 a 1126 v k. ú. Olešná u Radnic.
53. Stejně tak byla potvrzena povodňová aktivita z roku 2011, a to Obecním úřadem Němčovice č. j. 096/017 ze dne 24. 5. 2017, dle nějž dne 6. a 7. 6. 2011 došlo v důsledku silného přívalového deště k vodní erozi ze zemědělských pozemků v lokalitě Žíkov a následně ke smyvu ornice, v důsledku čehož došlo při nahromadění erozních půdních sedimentů ve spodních částech svahů k poškození pozemků p. č. 1125/2 a 1126 v k. ú. Olešná u Radnic. Dále je obsahem spisu sdělení MÚ Rokycany, odboru životního prostředí č. j. MeRo/3743/OŽP/17 ze dne 26. 7. 2017 k povodňovým škodám vzniklým v červnu 2011.
54. Z uvedeného je zřejmé, že k povodňové aktivitě došlo jak v létě 2011, tak v létě 2012. Žalobce výběrovým řízením reagoval na škody způsobené povodňovou aktivitou v létě 2011. V té době ovšem nemohl očekávat, že přijde nová povodňová aktivita v létě 2012. Následně žalobce v říjnu 2012 požádal o dotaci, přičemž v žádosti uvedl povodeň z roku 2012. V uvedeném postupu neshledává soud žádné pochybení ze strany žalobce. Je logické, že v žádosti uvedl poslední povodňovou aktivitu, neboť ta musela zanechat nejvíce aktuální škody. Z pravidel přitom vyplývá (Část B, Podopatření II.2.4.1 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření, kap. 10, přílohy pro záměr b) Pravidel), že „datum průběhu povodně/přívalového deště nesmí být starší 3 let od data podání Žádosti o dotaci“. Je proto nerozhodné, zda byla žalobcem uvedena povodeň z roku 2011 anebo 2012. V této dílčí otázce proto soud dal žalobci za pravdu – neshledal totiž, že by uvedení jiné povodně, než ke které se projekt původně vztahoval, bylo samo o sobě uvedením nepravdivého údaje.
55. Naopak, co se týče smlouvy se společností BERDYCH, žalobce měl dle správních orgánů uzavřít dvě smlouvy, první před podáním žádosti o dotaci dne 24. 2. 2012 a druhou dne 29. 10. 2012, aby splnil podmínku části A, písm. f) Pravidel. Dle této podmínky „výdaje, na které může být poskytnuta dotace, jsou realizovány z hlediska času následovně, pokud není ve specifických podmínkách Pravidel uvedeno jinak: od zaregistrování Žádosti o dotaci do data předložení Žádosti o proplacení – ostatní výdaje“. Skutečnost, že byly uzavřeny dvě smlouvy, žalobce nijak nepopřel. Uvedl ale, že se lišily pouze v termínu zahájení realizace projektu – dle první smlouvy měla být realizace zahájena dne 1. 3. 2012 (uvedená smlouva není součástí správního spisu, ale žalobce její existenci nepopřel) a dle druhé smlouvy 1. 11. 2012. Dle soudu z jednání žalobce jasně vyplývá účelovost, neboť aby došlo ke splnění podmínek Pravidel, uzavřel totožnou smlouvu, pouze s jiným termínem zahájení realizace projektu. Bylo by přitom logické, aby v případě změn smluvního vztahu s dodavatelem uzavřel pouze dodatek k původní smlouvě. Jak ale uvedl žalovaný ve svém vyjádření k žalobě, v takovém případě by nesplnil uvedenou podmínku, protože by žádal o dotaci na projekt, na který již má uzavřenou smlouvu o dílo. Žalobce tedy posunul realizaci projektu tak, aby byly výdaje na projekt kryty poskytnutou dotací.
56. Obdobně neobstojí námitka, že všechny uplatněné výdaje byly skutečně realizovány, což si mohly správní orgány ověřit kontrolou na místě. Správní orgány totiž výslovně nepopřely, že by určité položky nebyly zrealizovány – žalobce ostatně ani konkrétně netvrdil konkrétní výdaje, jež mu snad z tohoto důvodu nebyly uznány. Správní orgány shledávaly pochybení v tom, že určité položky byly zrealizovány a fakturovány i přes to, že do původní dokumentace přiložené k žádosti nebyly zaneseny. Jednalo se totiž o položky, které souvisely s realizací sypané hráze. K tomuto závěru nebylo nutné provést kontrolu na místě, neboť tato zjištění vyplývají z listinných důkazů, konkrétně z projektové dokumentace z ledna 2012, dokumentace skutečného provedení stavby a z žádosti o dotaci.
57. Stejně tak námitka žalobce, dle níž měla výtka vztahující se k porušení vodoprávních či stavebních předpisů směřovat příslušnému úřadu, není důvodná. Pochybení v tomto ohledu spočívá na straně žalobce, neboť ten předložil MÚ Rokycany neaktuální projektovou dokumentaci. MÚ Rokycany tak nemohl vycházet ze všech relevantních a úplných informací při vydání souhlasného stanoviska k udržovacím pracím koryta ze dne 12. 10. 2012. Žalobci přitom nebylo vytýkáno to, že porušil vodoprávní či stavební předpisy, pokud společně s ohlášením předložil neaktuální dokumentaci, ale že v důsledku nesprávných vstupních informací byly se žádostí o dotaci předloženy i neodpovídající závěry příslušného úřadu.
58. Již jen pro pořádek pak soud dodává, že jako důvodnou neshledal ani námitku týkající se přebírání argumentace orgánů činných v trestním řízení. Předmět zde posuzované věci je odlišný od předmětu trestního řízení vedeného se žalobcem. V posuzovaném případě je předmětem řízení zákonnost napadeného rozhodnutí, jímž byla žalobci stanovena povinnost vrátit poskytnutou dotaci. V trestním řízení je předmětem řízení posouzení naplnění skutkové podstaty trestného činu. Žalobci nemohla být případným využitím některých argumentů policejního orgánu způsobena újma, pokud odpovídají zjištěnému skutkovému stavu věci. V.C K porušení § 36 odst. 3 správního řádu 59. Žalobce dále namítal, že sdělení MÚ Rokycany ze dne 11. 11. 2019 nebylo součástí správního spisu a nemohl se s ním před vydáním prvostupňového rozhodnutí seznámit.
60. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce byl poučen o právu seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí podle § 36 odst. 3 správního řádu dne 3. 7. 2019, společně se zahájením řízení o vrácení dotace, nicméně zmíněné sdělení MÚ Rokycany bylo založeno do spisu až poté, kdy žalobce do spisu nahlížel. Následně Fond žalobce k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí nevyzval, přitom na uvedené sdělení ve svém prvostupňovém rozhodnutí odkazoval.
61. K otázce povinnosti seznámit účastníka řízení s podklady pro vydání rozhodnutí se již několikrát vyjádřil Nejvyšší správní soud. V rozsudku ze dne 14. 11. 2006, č. j. 7 A 112/2002 – 36, zdůraznil, že „(s)myslem […] je umožnit účastníku řízení, aby ve fázi před vydáním rozhodnutí, tedy poté, co správní orgán ukončil shromažďování podkladů rozhodnutí, mohl uplatnit své výhrady, resp. učinit procesní návrhy tak, aby rozhodnutí skutečně vycházelo ze spolehlivě zjištěného stavu věci“. V rozsudku ze dne 26. 2. 2010, č. j. 8 Afs 21/2009 – 243, kasační soud ovšem uvedl, že „(n)ení samo o sobě porušením § 36 odst. 3 správního řádu, pokud správní orgán souběžně s oznámením o zahájení správního řízení stanoví jednak lhůtu, ve které lze navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a rovněž následnou lhůtu, ve které se účastníci mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Vždy je třeba zkoumat, zda poté, kdy účastník v souladu s poučením postupoval, byl správní spis následně doplňován či nikoli, a zda tak účastník měl faktickou možnost se s úplným správním spisem seznámit“.
62. Žalobce přitom neuvádí, jakým konkrétním způsobem měl být zkrácen na svých právech tím, že nebyl seznámen s uvedeným sdělením. Jeho námitka zůstala pouze v obecné rovině. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2011, č. j. 8 As 28/2011 – 78 přitom vyplývá, že „(n)amítl–li žalobce v posuzované věci nemožnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí, je […] pro úspěšnost dané námitky nezbytné, aby žalobce upřesnil podklady, jež neměl k dispozici, a jakým způsobem takové pochybení správního orgánu mohlo ovlivnit vydané meritorní rozhodnutí. Jinak řečeno, žalobce musí popsat, co by se změnilo v případě, kdyby k takové procesní vadě nedošlo.“ Z novější judikatury odkazuje soud v této souvislosti např. na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 10. 2018, č. j. 7 Azs 284/2018 – 28, nebo ze dne 6. 9. 2018, č. j. 7 As 225/2018 – 116.
63. Přestože se tedy Fond jistě dopustil pochybení, když žalobce nevyzval, aby se seznámil s podklady pro vydání rozhodnutí poté, co bylo do spisu založeno sdělení MÚ Rokycany, neměla tato vada vliv na vydání prvostupňového a následně napadeného rozhodnutí; resp. žalobce neuvedl nic konkrétního ohledně toho, jak toto pochybení ovlivnilo zákonnost napadeného rozhodnutí. V.D K lhůtě vázanosti projektu /k časovému omezení zahájení ex post kontroly/ 64. Žalobce dále namítal, že lhůta vázanosti uplynula před zahájením kontroly ex post a v této závazné lhůtě nedošlo k porušení žádné z podmínek.
65. Nejprve je nutné odlišit otázku lhůty vázanosti projektu na účel a otázku lhůty k provádění kontrol splnění podmínek projektu.
66. Lhůta vázanosti projektu na účel je stanovena v části B, kap. 9, bod b) 1 Pravidel a činí 5 let od data podpisu Dohody. Dle části A, kap. 1, písm. y) Pravidel je lhůtou vázanosti myšlena doba trvání závazku, uvedená ve specifických podmínkách Pravidel, resp. v Dohodě, po kterou je příjemce dotace povinen splňovat účel projektu a dodržovat specifické podmínky z Dohody. Lhůta vázanosti na účel začíná běžet od data podpisu Dohody. Z uvedeného je zřejmé, že lhůta vázanosti projektu na svůj účel je doba, ve které musí být plněn účel projektu. Co se týče plnění účelu projektu, není přitom žalobci ničeho vytýkáno.
67. Skutečnost, že je účel projektu plněn, nemá vliv na to, zda došlo k porušení jiných podmínek Pravidel ve spojitosti s podáním žádosti o dotaci. Zde naopak hraje roli případná lhůta k provádění kontrol. Dne 20. 8. 2015 přitom byla žalovaným schválena změna Pravidel, která opravňuje Fond k provádění kontrol po dobu 10 let od proplacení dotace. V tomto ohledu přitom platí, že Pravidla v části A, kap. 16, bod 1 umožňují provést změnu nebo zpřesnění dotačních podmínek. Jelikož byla žalobci dotace proplacena dne 16. 9. 2013, mohl tedy Fond zahájit dne 18. 7. 2018 kontrolu ex post, neboť lhůta 10 let stále neuplynula. V tomto ohledu přitom žalobce nesnesl žádné námitky, nenamítal, že tato lhůta byla stanovena v rozporu se zákonem nebo že k ní nelze přihlížet. V.E Ke stanovení výše vrácené dotace 68. Žalobce dále – stejně jako ve svém odvolání – namítal, že uložená sankce je příliš tvrdá a zcela likvidační po všech stránkách. Žalobce je přesvědčen, že část A, kap. 3, písm. l) Pravidel splnil, účel projektu byl řádně realizován a projekt byl po dobu vázanosti plněn v požadovaném rozsahu. Žalobce tedy namítal nepřiměřenost krácené výše dotace.
69. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že uložená sankce je zcela v souladu s Pravidly, která za příslušné porušení stanoví konkrétní sankci (v tomto případě sankci C – 100 %). Dle žalovaného není možné stanovit výši sankce tak, aby byla pro žalobce v přiměřené výši. Tento názor žalovaného soud nemohl aprobovat.
70. Je totiž nezbytné odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2021, č. j. 4 Afs 253/2020 – 31, č. 4176/2021 Sb. NSS, který navázal na závěry, k nimž dospěl rozšířený senát tohoto soudu v usnesení ze dne 30. 10. 2018, č. j. 1 Afs 291/2017 – 33, č. 3854/2019 Sb. NSS. Připomněl, že rozšířený senát zdůraznil, že „(j)ednou z elementárních zásad působení práva ve společnosti je, že zásahy veřejné moci do právní sféry fyzických a právnických osob musí být přiměřené. Ve vztahu k rozhodování o odvodu za porušení rozpočtové kázně to znamená, že při ukládání odvodu nelze abstrahovat od závažnosti porušení dotačních podmínek […]. [P]ři stanovení výše odvodu je třeba zvažovat všechny podstatné okolnosti konkrétního porušení rozpočtové kázně a vycházet z principu přiměřenosti, tedy rozumného poměru mezi závažností porušení rozpočtové kázně a výší za ně předepsaného odvodu.“ Tyto závěry byly činěny na podkladě § 44a odst. 4 zákona č. 215/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Podle čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu jsou ovšem přenositelné i na zákon o SZIF.
71. Konkrétně a přiléhavě pro nyní projednávanou věc kasační soud v rozsudku č. j. 4 Afs 253/2020 – 31 judikoval, že „není dán rozumný důvod pro rozlišování mezi zákonem o rozpočtových pravidlech a zákonem o SZIF, neboť oba právní předpisy se týkají dotací z veřejných prostředků, které představují obdobné dobrodiní ze strany státu. Závěry přijaté rozšířeným senátem zdejšího soudu ve výše uvedeném usnesení je tedy třeba vztáhnout jak na odvod za porušení rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel, tak i na vrácení dotace podle zákona o SZIF, k němuž došlo v posuzované věci.“ (pozn. zvýraznění doplněno zdejším soudem).
72. Nejvyšší správní soud jasně dovodil, že aplikaci zásady přiměřenosti při stanovení výše odvodu za porušení rozpočtové kázně v režimu rozpočtových pravidel je třeba vztáhnout rovněž na rozhodování o vrácení dotace podle § 11a zákona SZIF. Žalovaný přitom rozhodoval o vrácení dotace právě podle tohoto ustanovení.
73. Soud nijak nerozporuje, že § 11a zákona o SZIF neobsahuje zmocnění ke správní úvaze o výši uložené sankce a neobsahuje jej ani část A, kapitoly 3, písm. l) Pravidel, která se týká uvedeného snížení částky dotace. Přesto byl žalovaný povinen přiměřenost výše sankce posuzovat. Tato povinnost vyplývá přímo z ústavních práv žalobce. Uzavřením Dohody a splněním podmínek pro vyplacení dotace vzniká příjemci dotace veřejné subjektivní majetkové právo na dotaci, které podléhá ochraně vlastnického práva dle čl. 11 Listiny základních práv a svobod (viz např. nález Ústavního soudu Pl. ÚS 12/14). Do vlastnického práva chráněného čl. 11 Listiny lze zasáhnout, avšak zásah musí sledovat legitimní účel a splňovat podmínku přiměřenosti.
74. Z tohoto důvodu proto soud i v nyní projednávané věci dospěl k závěru, že nepostačuje konstatovat, jak to učinily správní orgány, že ze strany žalobce došlo k porušení části A, kap. 3, písm. l) Pravidel, což má za následek sankci C, která znamená vrácení dotace ve výši 100 %. Nejvyšší správní soud k tomu na půdorysu obdobně upraveného sankčního systému (snížení dotace o 1 %, o 10 %, o 50 % a o 100 %) v rozsudku č. j. 4 Afs 253/2020 – 31 uvedl, že tento systém nenahrazuje zcela posouzení přiměřenosti míry snížení, resp. vrácení dotace, neboť se v zásadě jedná o obdobný (pouze do více kategorií rozčleněný) systém, jako je tomu v § 44a odst. 4 písm. a) a b) rozpočtových pravidel, jímž se již zabýval rozšířený senát v rozsudku citovaném výše.
75. Pouhý odkaz na ustanovení Pravidel, určujících výši sankce, je tak jinými slovy nepřezkoumatelný.
76. Je třeba se zabývat tím, zda výše vrácení dotace není zcela nepřiměřená ve vztahu k porušení podmínek dotace. Konkrétně je třeba hodnotit poměr mezi závažností porušení podmínek dotace, které v posuzované věci spočívá v uvedení nesprávných údajů (ohledně dílčí části celého projektu) v žádosti o dotaci a výší finančních prostředků (poskytnuté dotace), jež je žalobce povinen vrátit v důsledku tohoto porušení Pravidel. Povinností žalovaného tak bude v souladu s uvedenou judikaturou posoudit otázku přiměřenosti uložené sankce, a to i přesto, že Pravidla jasně stanoví za uvedené porušení sankci ve výši 100 %.
77. Žalovaný přitom vezme v potaz závěry výše uvedené. Přihlédne k tomu, zda byl účel projektu zcela naplněn, zohlední i to, že soud žalobci přisvědčil ve vztahu k uvedení povodně z roku 2012 do žádosti o dotaci. Stejně tak je třeba vzít v potaz, že původní pochybení žalobce, tj. neuvedení realizace sypané hráze, bylo správním orgánem I. stupně odsouhlaseno v režimu hlášení změn, byť samozřejmě žalobce pochybil, pokud tuto změnu oznámil až v rámci tohoto hlášení změn.
VI. Závěr a náklady řízení
78. Na základě všech shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že je třeba napadené rozhodnutí zrušit podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Je totiž nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů v otázce přiměřenosti výše vrácené dotace. Zároveň soud vrátil věc žalovanému podle § 78 odst. 4 s. ř. s. k dalšímu řízení.
79. Právním názorem soudu vysloveným v tomto rozsudku je žalovaný v dalším řízení vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Žalovaný se proto bude zabývat tím, zda je žalobci uložená sankce ve výši 100 % přiměřená všem okolnostem porušení Pravidel. Žalovaný přitom vezme v potaz závěry učiněné zdejším soudem.
80. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce měl ve věci úspěch, a proto mu náleží právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 000 Kč. V otázce přiznání odkladného účinku žalobce úspěšný nebyl, proto mu soud nepřiznal náhradu nákladů za poplatek ve výši 1 000 Kč. Dále náklady spočívají v odměně za 2 úkony právní služby [§ 11 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. převzetí zastoupení, písemné podání k soudu – žaloba] v částce 3 100 Kč za jeden úkon, celkem 6 200 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu] a náhradě hotových výdajů za 2 úkony v částce 300 Kč za jeden úkon, celkem 600 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky). Zástupkyně žalobce osvědčila, že je plátcem DPH, a proto se částka dále zvyšuje o hodnotu příslušné sazby. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně celkem 11 228 Kč.
Poučení
I. Vymezení věci II. Napadené rozhodnutí III. Žaloba IV. Vyjádření k žalobě V. Posouzení věci Městským soudem v Praze V.A K nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu /vč. uvedení nesprávných údajů a předložení neaktuální projektové dokumentace/ V.B K dalším zjištěným rozporům a pochybením V.C K porušení § 36 odst. 3 správního řádu V.D K lhůtě vázanosti projektu /k časovému omezení zahájení ex post kontroly/ V.E Ke stanovení výše vrácené dotace VI. Závěr a náklady řízení