18 Ad 12/2024 – 26

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Ž. R. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 8. 2024, o invalidním důchodu, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Podstatou věci je nesouhlas žalobkyně s posouzením své invalidity a odnětím invalidního důchodu v návaznosti na kontrolní lékařskou prohlídku. Domnívá se, že je i nadále invalidní.

2. Konktrétně se žalobkyně domáhá přezkumu v záhlaví specifikovaného rozhodnutí, jímž žalovaná zamítla její námitky a potvrdila rozhodnutí ze dne 20. 5. 2024. Tímto rozhodnutím žalovaná, jako správní orgán prvního stupně, odňala žalobkyni invalidní důchod třetího stupně přiznaný od 4. 3. 2022 pro nesplnění podmínek § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť dle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 8. 3. 2024 žalobkyni poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pracovní schopnost pouze o 15 %.

II. Relevantní skutková zjištění

3. Ke dni 4. 3. 2022 Česká správa sociálního zabezpečení žalobkyni uznala za invalidní ve třetím stupni. Kontrolní lékařskou prohlídku stanovila ke dni 31. 3. 2024.

4. Lékař IZPS Ostrava dne 8. 3. 2024 provedl kontrolu invalidity žalobkyně se závěrem, že není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Posudkový lékař stanovil pokles pracovní schopnosti žalobkyně v rozsahu 5 % dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Tuto hodnotu zvýšil ve smyslu citované vyhlášky o 10 %, na celkových 15 %.

5. Na základě daného posudkového hodnocení rozhodla žalovaná dne 20. 5. 2024 a žalobkyni invalidní důchod odňala.

6. V řízení o námitkách přezkoumal zdravotní stav žalobkyně lékař IZPS námitkového řízení v Českých Budějovicích dne 18. 7. 2024. Podle jeho posudku rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně představuje postižení uvedené v kapitole II, oddílu A, položce 1a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovil míru pokles pracovní schopnosti ve výši 15 %. Míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 vyhlášky nezměnil.

7. O námitkách žalobkyně rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím.

III. Žaloba

8. Žalobou doručenou soudu dne 5. 9. 2024 žalobkyně nesouhlasí s napadeným rozhodnutím, resp. posudkovým závěrem. Posudkový lékař dle žalobkyně nesprávně posoudil její zdravotní stav, pochybil i při jeho zařazení dle přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, rovněž nezvýšil míru poklesu pracovní schopnosti a neodůvodnil odchylku od předchozího posudku o invaliditě.

9. Žalobkyně zdůraznila, že se její zdravotní stav nelepší. V roce 2022 prodělala rakovinu prsu a podstoupila mastektomii. Její denní aktivity jsou výrazně omezeny. Trpí zvýšenou únavou. Užívá léky proti bolestem. Má problémy s levým kolenem, rovněž i gynekologické problémy.

10. Dle žalobkyně není napadené rozhodnutí dostatečně odvodněné, zejména co do důvodů odnětí dříve přiznané invalidity. Posudek o invaliditě považuje za neúplný a nepřesvědčivý.

11. Z výše uvedených důvodů navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí.

IV. Stanovisko žalované

12. Ve vyjádření ze dne 20. 9. 2024 žalovaná s ohledem na námitky žalobkyně navrhla vypracovat důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

V. Jednání soudu

13. K jednání soudu dne 12. 2. 2025 se žalobkyně nedostavila, byť ji soud řádně a včas předvolal. Svou neúčast nijak neomluvila. Soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně.

14. Žalovaná u jednání setrvala na svém procesním stanovisku. Po provedeném dokazování ve světle závěrů posudku PK MPSV Ostrava navrhla zamítnutí žaloby.

VI. Posouzení věci krajským soudem

15. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů.

16. Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

17. Krajský soud předně shrnuje relevantní právní úpravu a judikaturní závěry dopadající na souzenou věc.

18. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

19. Podle § 39 odst. 2 téhož zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

20. Soud předesílá, že rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), posouzení, zda je žadatel invalidní a o jaký stupeň invalidity se jedná, provádí posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS), a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti.

21. Náležitosti posudku přitom upravuje v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde–li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 – 18).

22. Posudek posudkové komise MPSV (dále též i posudek „PK MPSV“) pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou–li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí ve dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011–43).

23. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a musí své posudkové závěry náležitě odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav stěžovatele byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace i s přihlédnutím ke všem jím tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být dále uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav posuzované osoby zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je více zdravotních potíží (§ 2 odst. 3 vyhlášky). Jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle rozhodujícího zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce (srovnej například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2022, č. j. 1 Ads 156/2021–43).

24. Jelikož rozhodnutí soudu v případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal si v souzené věci krajský soud odborný lékařský posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, pracoviště Ostrava, jež je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ.

25. Úkolem správních soudů v přezkumném řízení je pak vyhodnotit, zda je z lékařských posudků a zejména z posudků posudkové komise ministerstva zřejmé, že byl stav žadatele o invalidní důchod komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, zda je posudkový závěr náležitě, přesvědčivě a srozumitelně zdůvodněn. Správní soud je povinen rozhodovat na základě úplně zjištěného skutkového stavu, který je dostatečným podkladem pro jeho rozhodnutí. Případné chybějící či nepřesně formulované náležitosti posudku, které způsobují jeho nepřesvědčivost nebo neúplnost, nemůže správní soud nahradit vlastní úvahou. Nemá pro to potřebné odborné znalosti. Může si ale vyžádat doplnění posudku, vyhotovení srovnávacího posudku jinou komisí ministerstva nebo uložit vypracování revizního posudku (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 4. 2021, č. j. 1 Ads 252/2020–25).

26. V posuzované věci byl zdravotní stav žalobkyně, resp. míra poklesu její pracovní schopnosti, z pohledu zákona o důchodovém pojištění hodnocen posudkovými lékaři lékař IPZS Ostrava (posudek ze dne 8. 3. 2024), v námitkovém řízení lékařem ČSSZ – IPZS České Budějovice (posudek ze dne 18. 7. 2024), v přezkumném řízení soudním pak PK MPSV Ostrava (posudek ze dne 27. 11. 2024), a to vždy s identickým závěrem, že žalobkyně není invalidní (byť se hodnocení z části lišilo co do stanovení rozhodující příčiny dlouhodobého poklesu pracovní schopnosti, resp. její konkrétní míry, závěry o invaliditě se nerozcházely).

27. Z obsahu posudku PK MPSV Ostrava ze dne 27. 11. 2024 se podává, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialistky s odborností neurologie. Posudek nese dle názoru soudu všechny výše specifikované náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti. Posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila.

28. Z posudku krajský dále zjistil, že PK vycházela při jeho vypracování z komplexní zdravotní dokumentace praktického lékaře MUDr. H., z lékařských nálezů specifikovaných na straně druhé posudku, z úplné spisové dokumentace vedené IPZS Ostrava, ze spisové dokumentace Krajského soudu v Ostravě včetně žaloby a dalších lékařských zpráv doložených žalobkyní.

29. Rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí (tj. k 19. 8. 2024) představuje dle posudkové komise stav po pravostranné mastektomii a revizi pravé axily dne 3. 2. 2022 pro mluticentrický duktální karcinom in situ, BRCA (geny rakoviny prsu – poznámka soudu) negativní, sentinelové i nesentilové uzliny bez přítomnosti nádoru, nyní bez známek recidivy či generalizace. Jde o zdravotní postižení odpovídající kapitole II, oddílu A, položce 1a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které posudková komise stanovila míru poklesu pracovní schopnosti z rozmezí 5 až 10 % na horní hranici, tj. 10 %. S ohledem na další onemocnění podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky tuto hodnotu komise zvýšila o 10 %. Celkový pokles pracovní schopnosti žalobkyně tedy činí 20 %.

30. Pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil 20 %: tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV Ostrava, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Žalobkyně byla u jednání PK MPSV osobně přítomna a neuroložkou přešetřena. Posudková komise sdělila, že v případě žalobkyně nemůže hodnotiti dle položek 1c, 1d a 1e vyhlášky o posuzování invalidity, neboť u žalobkyně nejsou zjištěny příznaky tyto položky charakterizující. Potíže, které žalobkyně uváděla v žalobě a při jednání posudkové komise jsou odůvodnitelné zjištěnými diagnózami. Lékařské nálezy, které žalobkyně dodala v průběhu soudního řízení pak nepřináší nové posudkově významné skutečnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí.

31. PK MPSV se rovněž vypořádala s námitkou žalobkyně stran zdůvodnění odnětí invalidního důchodu. Připomněla, že žalobkyně byla uznána invalidní ve třetím stupni při zjišťovací prohlídce dne 15. 3. 2022, tj. více než rok po operaci karcinomu pravého prsu (operace proběhla dne 3. 2. 2022). U žalobkyně nebyla nutnost následné onkologické léčky. Tehdy označená rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu (kapitola II, oddíl A, položka 1e přílohy o posuzování invalidity) s poklesem pracovní schopnosti na dolní hranici rozmezí 70 až 80 % byla posudkovým omylem. Posudkový lékař totiž vycházel z nepravdivé informace praktického ošetřujícího lékaře žalobkyně (MUDr. H. dne 4. 3. 2022) o tom, že v době posuzování probíhala komplexní onkologická léčka, která zdaleka nebyla ukončena. Ve skutečnosti však onkologická léčba žalobkyně byla ukončena samotnou operací dne 3. 2. 2022 a žalobkyně neměla vůbec být uznána invalidní. Stejně nepravdivě, tedy tvrzením o „probíhající onkologické léčbě“ MUDr. H. informoval posudkové orgány i v posledním nálezu pro posudkové řízení ve věci invalidity ze dne 29. 1. 2024. PK MPSV v této souvislosti poukázala na onkologický nález MUDr. P. Ph.D., ze dne 31. 1. 2024, který uvádí, že „sono bylo negativní“.

32. PK MPSV uzavřela, že žalobkyně není omezena ve svých každodenních aktivitách. Analgetika ji předepsal praktický lékař v roce 2022 jedenkrát a v roce 2023 rovněž jedenkrát. V roce 2024 již nebyla analgetika předepsána. Ortoped MUDr. S. předepsal jedno balení. Není tedy prokázán důvod, pro který by žalobkyně měla trpět zvýšenou únavou vzhledem ke zdravým vrstevníkům.

33. Další zdravotní postižení pak PK MPSV, resp. žalovaná, zohlednila ve smyslu § 3 vyhlášky o posuzováni invalidity (tedy navýšila pokles pracovní schopnosti o 10 %).

34. Předestřené závěry PK MPSV Ostrava považuje krajský soud za plně přezkoumatelné a přesvědčivé a podotýká, že žalobkyně nevznesla žádné námitky co do úplnosti diagnostického souhrnu na straně druhé posudku ze dne 27. 11. 2024; rovněž nesporovala komplexnost lékařských zpráv, z nichž PK MPSV Ostrava vycházela.

35. Posudková komise svým zařazením rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně do kapitoly II, oddílu A, položky 1a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity hodnotila zdravotní stav žalobkyně sice odlišně od IPZS Ostrava, avšak shodně s IPZS České Budějovice. Závěr o absenci invalidity u žalobkyně přitom sdílejí všichni posudkoví lékaři. PK MPSV rovněž dostatečně přesvědčivě a v souladu s judikaturní praxí odůvodněným konstatováním o posudkovém omylu vysvětlila svůj odklon od závěrů posudkových lékařů v roce 2022, kdy byla žalobkyně shledána invalidní.

36. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 – 46).

37. Posudková komis závěr o odnětí invalidního důchodu, resp. absenci invalidity, postavila na dřívějším posudkovém omylu posudkových lékařů. Ti totiž vycházeli z nepravdivé informace praktického lékaře žalobkyně o nadále probíhající onkologické léčbě. U žalobkyně nicméně onkologická léčba neprobíhala, neboť ta byla ukončena samotnou operací. Uvedený závěre je podpořen zprávami onkologa MUDR. P., Ph.D.

38. Již výše soud nastínil, že si nemůže učinit úsudek o otázce posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity sám, stejně tak si tento úsudek nemůže udělat sama žalobkyně. Je třeba dále zdůraznit, že posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobkyně pod korespondující ustanovení vyhlášky, tzn. zhodnocení zdravotního stavu, určení rozhodujícího zdravotního postižení a přepočet procentní míry poklesu pracovní schopnosti, soud neprovádí, protože jde právě o ten typ odborné úvahy, již soud, který nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi z oboru posudkového lékařství, nečiní sám, ale vychází z důkazu posudkem příslušné posudkové komise. Při objektivním hodnocení zdravotního stavu žalobkyně posudkovou komisí pro účely přiznání invalidního důchodu nelze brát v úvahu to, že žalobkyně svá zdravotní postižení subjektivně vnímá jako těžší nebo že by je zařadila do jiné kapitoly přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., než jak je vyhodnotili a zařadili posudkoví lékaři (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2018 č. j. 6 Ads 23/2018–37).

39. Dle názoru krajského soudu byl posudek PK MPSV Ostrava vypracován pro účely tohoto přezkumného soudního řízení dostatečně přesvědčivě a úplně, přičemž zdejší soud nemá důvody s jeho závěry jakkoli polemizovat. Nelze ostatně přehlédnout, že žalobní námitky žalobkyně směřovaly jednoznačně do medicínského posouzení věci.

40. PK MPSV se rovněž vypořádala s dalšími obtížemi žalobkyně tvrzenými v žalobě. Tyto zohlednila při aplikaci § 3 vyhlášky o posuzování invalidy a procesní míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně navýšila o 10 %. Rovněž vypořádala stesky žalobkyně týkající se únavy a nemožnosti vykonávat každodenní aktivity. Potíže uváděné v žalobě a při jednání posudkové komise jsou dle PK MPSV jsou odůvodnitelné zjištěnými diagnózami. Není prokázán důvod, pro který by měla žalobkyně trpět zvýšenou únavou vzhledem ke zdravým vrstevníkům.

41. Pro úplnost krajský soud k žalobkyní předloženým lékařským zprávám, které byly vypracovány až po vydání napadeného rozhodnutí, tj. po dni 19. 8. 2024 uvádí, že v souzené věci je možné vycházet v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. toliko ze zdravotního stavu, jaký měla v době rozhodování žalované. Případné zhoršení či prohloubení stávajících zdravotních obtíží, ke kterému by mělo dojít po tomto datu, popř. vznik nových zdravotních obtíží, nebo změna zdravotního stavu žalobkyně jako taková, proto nemohou být v tomto řízení v zásadě nikterak zohledněny. Žalobkyně tak má možnost poukazovat na své případně se zhoršující zdravotní obtíže, které nastaly po datu 19. 8. 2024, v novém správním řízení. Soud zdůrazňuje, že posudková komise měla k dispozici i lékařské zprávy po tomto datu vyhotovené. Konstatovala však, že nepřináší nově posudkově významné skutečnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí.

42. Důvodem pro přiznání nároku na konkrétní stupeň invalidity nemůže být toliko subjektivní pocit žadatele o důchod o jeho neutěšeném zdravotním stavu. Přiznání invalidního důchodu musí být podloženo objektivně zjištěným zdravotním stavem, posuzovaným příslušnou PK MPSV.

43. Jelikož žalobkyně k datu 19. 8. 2024 nebyla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., žalovaná nepochybila, pokud napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 20. 5. 2024.

VII. Závěr a náklady řízení

44. Krajský soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem, proto žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

45. Žádnému z účastníků soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (§ 60 odst. 2 s. ř. s. a § 118d zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění).

Poučení

I. Vymezení věci II. Relevantní skutková zjištění III. Žaloba IV. Stanovisko žalované V. Jednání soudu VI. Posouzení věci krajským soudem VII. Závěr a náklady řízení