18 Ad 22/2023 – 44

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobce: J. K. zastoupen Mgr. Petrem Miketou, advokátem sídlem Jaklovecká 1249/18, 710 00 Ostrava proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 7. 2023, o invalidním důchodu, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

IV. Odměna a náhrada hotových výdajů ustanoveného zástupce žalobce Mgr. Petra Mikety, advokáta, sídlem Jaklovecká 1249/18, Ostrava, se určuje částkou ve výši 6292 Kč a bude mu vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 7. 2023, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí žalované ze dne 6. 4. 2023, č. j. X (dále též jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná zamítla žádost o změnu výše invalidního důchodu podle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť byl žalobce shledán invalidním nadále pro invaliditu druhého stupně.

2. Základem pro vydání prvostupňového rozhodnutí byl posudek Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) ze dne 13. 3. 2023, podle něhož rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole IV, položce 2c přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), a míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena ve výši 45 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu byla tato hodnota zvýšena o 10 % na celkových 55 %.

3. Podle posudku o invaliditě České správy sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) ze dne 14. 6. 2023, vypracovaného pro účely námitkového řízení, byl tento závěr potvrzen. Příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo stanoveno zdravotní postižení uvedené v kapitole IV, položce 2c (diabetes mellitus, středně těžké funkční postižení s několika diabetickými komplikacemi lehčího až středního stupně – cévní, oční, neurologické).

II. Žaloba

4. Žalobce nesouhlasí s tím, jak byl posouzen jeho zdravotní stav. Napadené rozhodnutí bylo nedostatečně odůvodněné a vycházelo z nesprávného zařazení zdravotního stavu pod položku přílohy vyhlášky o posuzování invalidity; míra poklesu pracovní schopnosti nebyla stanovena správně.

5. Posudková lékařka v posudku o invaliditě ze dne 14. 6. 2023 stanovila postižení žalobce jako středně těžké funkční postižení dle kapitoly IV, položky 2c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. Dále však uvedla, že stejného výsledku by mohlo být dosaženo při hodnocení dle položky 2d téže kapitoly přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, kterému však zdravotní stav žalobce neodpovídá. Také posudková lékařka uvedla, že postižení žalobce nelze hodnotit ani podle položky 2e téže kapitoly, neboť není doloženo, že se jedná o zvlášť těžké funkční postižení. S tímto posudkovým závěrem žalobce nesouhlasil.

6. Žalobce měl za to, že se u něj projevuje těžká porucha pohyblivosti a za rozhodující příčinu tohoto stavu považuje zdravotní postižení uvedené v kapitole IV, položce 2e přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity.

7. Z uvedených důvodů žádal o nové posouzení zdravotního stavu.

III. Vyjádření žalované

8. Žalovaná ve svém vyjádření shrnula relevantní právní úpravu, předcházející průběh řízení a závěry uvedené v napadeném rozhodnutí. Dle žalované byl zdravotní stav žalobce posudkem lékaře OSSZ Nový Jičín a posudkem pracoviště ČSSZ Plzeň plně posouzen, správní orgán vycházel ze zjištěných diagnóz na základě posudků, které považuje za objektivní.

9. Na napadeném rozhodnutí žalovaná trvá a navrhuje zamítnutí žaloby.

IV. Replika žalobce

10. Žalobce v replice ze 19. 1. 2024 uvedl, že nesouhlasí s posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště v Ostravě ze dne 19. 10. 2023. Závěry tohoto posudku nejsou správné, jelikož lékaři posudkové komise neměli k dispozici ambulantní zprávu MUDr. P. B. ze dne 4. 1. 2024 a MUDr. M. S. ze dne 24. 10. 2023. Z nich se podává, že u žalobce došlo k podstatnému zhoršení zdravotního stavu, s ohledem na pokračující onemocnění je nezbytná 24hodinová pomoc žalobci při běžných denních aktivitách a že vzhledem k progresu nemoci se doporučuje přesun do domova s pečovatelskou službou. Žalobce má za to, že uvedený stav trvá nejméně od podání žádosti o změnu výše invalidního důchodu. Vyšetření mohl žalobce podstoupit až v průběhu řízení, proto nemohl lékařské zprávy předložit dříve. Žalobce proto navrhl, aby posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí byla s ohledem na nově předložené lékařské zprávy vyzvána k doplnění posudku ze dne 19. 10. 2023. Lékařské zprávy obsahují tak zásadní skutečnosti, že by měly být v posudkovém hodnocení zohledněny.

V. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem

11. V průběhu řízení krajský soud vyžádal správní spis OSSZ a také správní (dávkový) spis žalované, z nichž vyplývají následující skutečnosti.

12. Žalobce je poživatelem invalidního důchodu druhého stupně od 20. 10. 2021, s dobou platnosti posudku trvale. Žalobce dne 23. 1. 2023 požádal o změnu výše invalidního důchodu poskytovaného pro invaliditu druhého stupně z důvodu zhoršení zdravotního stavu.

13. Dle posudkového hodnocení lékaře OSSZ MUDr. J.J. rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles zdravotní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole IV, položce 2c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena ve výši 45 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu byla tato hodnota zvýšena o 10 % na celkových 55 %.

14. Na základě uvedeného posudku žalovaná prvostupňovým rozhodnutím zamítla žádost o změnu výše invalidního důchodu podle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění, neboť byl žalobce shledán invalidním nadále pro invaliditu druhého stupně.

15. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce námitky, v nichž nesouhlasil s tím, že žalovaná nevyhověla jeho žádosti o zvýšení invalidního důchodu. Namítal, že posudková lékařka pouze opsala nové lékařské nálezy, aniž by na ně jakkoli reagovala a zohlednila je při posouzení zhoršeného zdravotního stavu žalobce. Posudková lékařka neuvedla, co znamená podstatně menší rozsah, podstatně menší intenzita a co znamená vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti. Dále měl za to, že jeho špatný zdravotní stav nevyplývá pouze z jedné příčiny, ale souhrn vícero onemocnění mu brání v soustavné, ale i v jakékoli jiné pracovní činnosti.

16. V rámci námitkového řízení byl zpracován posudek posudkovým lékařem ČSSZ MUDr. I. D., Ph.D., ze dne 14. 6. 2023. Tímto posudkem byly závěry posudku lékaře OSSZ potvrzeny, tedy že nedošlo k podstatnému zhoršení zdravotního stavu ve srovnání s posouzením v listopadu 2021. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav byl zhodnocen jako postižení uvedené v kapitole IV, položka 2c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Byla zvolena horní hranice procentní míry poklesu pracovní schopnosti, tj. 45 % pro pokročilost jediné diabetické komplikace – polyneuropatii. Vzhledem ke komorbiditám (hepatopatie, hypertenze, vertebroalgie Cp.) a s přihlédnutím k profesní kvalifikaci zvýšeno o 10 % na celkem 55 %. Následně bylo vydáno napadené rozhodnutí.

17. Proti napadenému rozhodnutí brojil žalobce žalobou. Krajský soud nechal vypracovat posudek Posudkové komise MPSV, pracoviště v Ostravě (dále též jen „PK MPSV“), která dne 19. 10. 2023 zasedala ve složení předsedkyně komise, další lékař s odborností v oboru interního lékařství a tajemnice. Žalobce byl jednání PK MPSV přítomen. V posudku byl shrnut předchozí průběh řízení a závěry prvostupňového rozhodnutí a napadeného rozhodnutí, soupis veškeré podkladové zdravotní dokumentace, dále byla uvedena pracovní anamnéza žalobce (posuzován jako elektrikář) a diagnostický souhrn. Proveden byl též výpis posudkově závažných skutečností ze zdravotní dokumentace. Na straně 2–4 je popsáno posudkové hodnocení, z něhož lze shrnout následující:

18. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý stav, jehož rozhodující příčinou je úplavice cukrová 2. typu na PAD – neúplně kompenzovaná s diabetickou polyneuropatií dolních končetin středně těžkou. Jedná se o středně těžké funkční postižení s komplikacemi až středně těžkého stupně. Nejedná se o těžké funkční postižení s opakovanými dekompenzacemi s těžkými poruchami zraku, pohyblivosti, prokrvení, nejedná se o zvlášť těžké funkční postižení. Žalobce je tak schopen práce s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti.

19. Posudek se zakládá na zprávě praktického lékaře MUDr. S. ze dne 7. 2. 2023, podle kterého má žalobce chování, komunikaci, orientaci, paměť, intelekt, trávicí systém, urogenitální systém, hybnost horních končetin, sluch v normě, visus OU 4/5 v normě. Tremor hlavy, dýchání v normě, oběhový systém taktéž, kontinentní. Hybnost horních končetin v normě, akrální motorika a hybnost dolních končetin bez poruch. Stoj a chůze samostatně. Došlo ke zhoršení tremoru hlavy a projevů polyneuropatie dolních končetin.

20. PK MPSV zohlednila neurologické vyšetření MUDr, B., dle kterého postupující tremor hlavy esenciálního charakteru, magnetická rezonance mozku s normálním nálezem. Postupující porucha chůze, parestezie DKK restless DKK v rámci polyneuropatie DK středně těžké senzitivně motorické.

21. Z EMG vyšetření MUDr. K. ze dne 20. 7. 2023 vyplývá, že vyšetření podporuje předpoklad smíšené senzitivně motorické neuropatie DKK, symetrické, distální, zřejmě axonálního typu, středně těžké.

22. Podle diabetologického vyšetření MUDr. M. ze dne 14. 9. 2023 žalobce má žalobce diabetes mellitus 2. typu, na PAD, t. č. subkompenzován, dle EMG možnost polyneuropatie, DK smíšené senzitivně motorické distální, symetrické, axonální, lehké.

23. Ze zdravotní dokumentace žalobce vyplývá, že opakovaně neužívá doporučenou medikaci, neakceptuje vysvětlení (polyneuropatie DK při dlouhodobé dekompenzaci diabetu při non compliance). Poučen o nutném užívání antihypertenziv.

VI. Jednání u krajského soudu

24. Krajský soud ve věci nařídil ústní jednání, které se uskutečnilo dne 25. 1. 2024. Zástupce žalobce uvedl, že pro rozhodnutí ve věci jsou důležité lékařské zprávy, které soudu zaslal v replice ze dne 19. 1. 2024 (dále jen „replika“). Ty prokazují, že je u žalobce nutná 24hodinová asistence, daným postižením trpěl v době podání žádosti o zvýšení míry invalidity. PK MPSV tyto zprávy neměla v době zpracování posudku k dispozici, jelikož nebyly volné termíny na vyšetření, proto je žalobce nemohl předložit dříve. Žalobce navrhuje doplnění posudku PK MPSV, protože jeho závěry jsou zpochybněny lékařskými zprávami předloženými k replice. Zdravotní stav podle lékařských zpráv v replice je shodný se zdravotním stavem v okamžiku podání žádosti a v okamžiku vydání napadeného rozhodnutí tak, jak jej vnímal sám žalobce. Žalobce potřebuje 24hodinovou pomoc, bylo mu navrhováno přemístění do domova s pečovatelskou službou, proto není a nebyl schopen vykonávat pracovní činnost.

25. Zástupkyně žalované odkázala na vyjádření k žalobě a na další přednesy a uvedla, že posudek PK MPSV se shoduje s posudky OSSZ i ČSSZ. PK MPSV měla k dispozici i lékařské zprávy vydané po datu vydání napadeného rozhodnutí, její závěr je správný a úplný.

26. V rámci dokazování byl proveden důkaz posudkem PK MPSV ze dne 19. 10. 2023. Návrh na provedení důkazu lékařskými zprávami předloženými k replice (MUDr. P. B. ze dne 4. 1. 2024 a MUDr. M. S. ze dne 24. 10. 2023) krajský soud neprovedl. V souzené věci je možné vycházet v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. toliko ze zdravotního stavu žalobce v době rozhodování žalované. Případné zhoršení stávajících zdravotních obtíží, ke kterému by mělo dojít po tomto datu, popř. vznik nových zdravotních obtíží, nebo změna zdravotního stavu žalobce jako taková, proto nemohou být v tomto řízení v zásadě nikterak zohledněny. Žalobce tak má možnost poukazovat na své případně se zhoršující zdravotní obtíže v novém správním řízení. Navíc v posuzované věci PK MPSV měla k dispozici lékařskou zprávu totožné lékařky, MUDr. P. B., ze dne 10. 7. 2023. Žalobce argumentoval tím, že dle zprávy MUDr. B. potřebuje 24hodinou pomoc a měl by být umístěn do domova s pečovatelskou službou, což prokazuje, že nebyl schopen pracovat už v okamžiku vydání napadeného rozhodnutí. S tímto závěrem se krajský soud neztotožňuje. MUDr. B. konkrétně uvedla, že je „vhodné sociální řešení nutná pomoc v denních aktivitách po 24 hodin, nesoběstačný vzhledem k progresu základních onemocnění event. přesun do domova s pečovatelskou službou“. Krajský soud z citovaného tvrzení neshledal, že by tato zpráva měla přesah do okamžiku vydání napadeného rozhodnutí. Zpráva MUDr. S. ze dne 24. 10. 2023 obsahovala konkrétní výsledky vyšetření vážící se k datu zpracování této zprávy, tedy k 24. 10. 2023; taktéž u této zprávy krajský soud přesah do doby vydání napadeného krajský soud neshledal. Z uvedených důvodů krajský soud vázán § 75 odst. 1 s. ř. s. neprovedl navržené lékařské zprávy k důkazu.

27. Poté krajský soud dal účastníkům řízení prostor ke konečným návrhům a následně postupoval podle § 49 odst. 12 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).

VII. Posouzení věci krajským soudem

28. Žaloba není důvodná.

29. Žalobce nesouhlasil s tím, jak byl ve správním řízení posouzen jeho zdravotní stav, resp. nesouhlasil se závěrem, že není invalidní ve druhém stupni, ale již jen v prvním stupni.

30. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, jakož i schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti.

31. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). Při přezkumu rozhodnutí žalované vydaného na podkladě posudku lékařské služby ČSSZ v řízení o námitkách (dle § 88 zákona č. 582/1991 Sb.), resp. posudku odborné lékařské posudkové služby OSSZ vydaného pro účely prvoinstančního řízení, neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou–li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá v tom, že se komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a že své posudkové závěry náležitě odůvodní.

32. Při rozhodování o nároku na invalidní důchod je tedy stěžejní naplnění požadavku na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění správního rozhodnutí, resp. posudkového hodnocení, na němž je rozhodnutí založeno (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2003, č.j. 5 Ads 42/2003–61, č. 800/2006 Sb. NSS, ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011–43, ze dne 11. 10. 2013, č.j. 4 Ads 42/2013–43, či ze dne 8. 7. 2015, č. j. 10 Ads 116/2014–46). Úkolem krajského soudu je vyhodnotit, zda je z lékařských posudků a zejména z posudku PK MPSV zřejmé, že byl stav žalobce komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace a že bylo přihlédnuto ke všem tvrzeným obtížím – tedy zda je posudkový závěr náležitě, přesvědčivě a srozumitelně zdůvodněn (srov. např. rozsudek NSS ze dne 23. 3. 2017, č. j. 2 Ads 17/2017–15, bod 19).

33. Napadené rozhodnutí, resp. posudkové hodnocení, na jehož podkladě je rozhodnutí o stupni invalidity vydáno, musí obsahovat přesvědčivé odůvodnění, co se při porovnání s předchozím obdobím ve zdravotním stavu pojištěnce přesně změnilo, jinak řečeno, určit a objasnit důvod či příčinu zániku nebo změnu stupně invalidity. Je tedy nutno přesvědčivě odůvodnit, zda zůstal oproti předchozímu bdobí zdravotní stav nezměněn, případně v čem spočívá zlepšení zdravotního stavu nebo jeho stabilizace při porovnání s obdobím, kdy dávka byla přiznána či naposledy ponechána, případně zda dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu. „Pro přesvědčivost posudkových závěrů je nezbytné, aby v posudku uváděný důvod zániku nebo změny stupně invalidity byl zcela konkrétně a jednoznačně vysvětlen, neboť jen tak může soud získat potřebný skutkový základ pro správné právní posouzení věci“. Jedná se přitom o otázku odbornou, pro jejíž posouzení nemá soud potřebné (medicínské) znalosti (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2011, č. j. 4 Ads 147/2010–117).

34. Náležitosti posudku jsou upraveny v § 7 vyhlášky o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012–18).

35. Krajský soud vyhodnotil zjištěný skutkový stav ve světle uplatněné žalobní námitky, že byl zdravotní stav žalobce zjištěn nesprávně, resp. že jeho aktuální zdravotní stav nebyl vůbec reflektován. Za tímto účelem byl v soudním řízení vypracován posudek PK MPSV ze dne 19. 10. 2023, který byl proveden jako důkaz při ústním jednání soudu ve věci dne 25. 1. 2024. Krajský soud hodnotí tento posudek po formální stránce jako zcela souladný s požadavky vyhlášky o posuzování invalidity, byl vypracován komisí zasedající v řádném složení (členem byl též lékař s odborností v oboru interního lékařství), a PK MPSV zohlednila všechny relevantní lékařské zprávy.

36. Krajský soud má skutkový stav za řádně a dostatečně zjištěný. Předmětný posudek PK MPSV soud považuje za úplný ve vztahu k podkladům i k hodnocení zdravotního postižení žalobce z hlediska jeho vlivu na jeho pracovní schopnost ke dni vydání napadeného rozhodnutí.

37. Z hlediska přesvědčivosti závěrů tohoto posudku je nutné zdůraznit, že přijaté závěry se shodují ve stanovení kategorie zdravotního postižení žalobce jak s posudkem OSSZ, tak s posudkem lékaře žalované v námitkovém řízení. Všechny vypracované posudky zdravotního stavu žalobce se shodují v kvalifikaci rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to podle kapitoly IV, položky 2c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity.

38. Rovněž pokud jde o stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobce, tato byla všemi posudky stanovena na horní hranici procentního rozpětí, tedy na 45 %, a shodně byla zvýšena o dalších (maximálně možných) 10 %, tedy na celkových 55 %. Z volby příslušné položky zdravotního postižení ve spojení s odůvodněním posudku vyplývá, jakým způsobem posudkoví lékaři nahlíželi na celkovou výkonnost žalobce, jeho pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity.

39. Žalobce v žalobě namítal, že má více problémů. K tomu je třeba odkázat na § 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity, podle které je–li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Všechny posudky se shodují v tom, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je diabetes mellitus 2. typu s diabetickou polyneuropatií dolních končetin středně těžkou s chronickým esenciálním třesem hlavy a horních končetin. To, že u žalobce dochází k synergii vícero zdravotních problémů, jak tvrdí v žalobě, ani jeden ze zdravotních posudků nepopírá. V souladu s platnou právní úpravou muselo dojít k posouzení pracovního poklesu na základě nejzávažnější zdravotní postižení. Žalobce ani netvrdil, že žalovaný, potažmo posudkové komise, měly tento závěr přehodnotit a považovat za rozhodující postižení jiné. Celou dobu má toliko za to, že z důvodu onemocnění diabetes mellitus u něj nejde o středně těžké funkční postižení, ale zvlášť těžké funkční postižení dle kapitoly IV, položky 2e přílohy vyhlášky o posuzování invalidity.

40. Žalobce popsal, že trpí polyneuropatií, má bolesti nohou, píská mu v uších a trpí třesem, všechny tyto diagnózy však byly v posudcích opakovaně přezkoumány a na jejich základě správní orgány dospěly k závěru, že lze u žalobce shledat invaliditu 2. stupně.

41. Žalovaný vysvětlil v napadeném rozhodnutí, z jakých důvodů neshledává zvýšení invalidity na 3. stupeň za důvodné a tyto závěry podporuje i posudek posudkové komise MPSV. Námitky žalobce tak krajský soud neshledal důvodnými.

VIII. Závěr a náhrada nákladů řízení

42. V soudním řízení nebylo prokázáno, že by žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v jiném než druhém stupni. Závěry napadeného rozhodnutí tedy nezbývá než potvrdit. Žaloba nebyla shledána důvodnou a krajský soud ji zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

43. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 s. ř. s., podle kterého nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšné žalované žádné náklady nad rámec její obvyklé úřední činnosti nevznikly, náhrada nákladů řízení jí tudíž přiznána nebyla (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014–47).

44. Žalobci byl ustanoven k ochraně jeho práv podle § 35 odst. 10 s. ř. s. zástupce z řad advokátů Mgr. Petr Miketa, jehož odměnu a hotové výdaje hradí stát. Soud zástupci žalobce přiznal odměnu za zastupování podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), ve výši 4 000 Kč, a to za čtyři úkony právní služby á 1 000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, prostudování spisu, písemné podání ze dne 19. 1. 2024, účast u jednání soudu dne 24. 1. 2024) podle § 9 odst. 2 advokátního tarifu. Dále soud přiznal zástupci žalobce paušální náhradu hotových výdajů za čtyři úkony právní služby ve výši 1200 Kč á 300 ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Odměna a náhrada hotových výdajů byla navýšena o daň z přidané hodnoty v zákonné výši, celkem činí 6292 Kč a bude zástupci žalobce vyplacena z rozpočtových prostředků krajského soudu do 30 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení

I. Vymezení věci II. Žaloba III. Vyjádření žalované IV. Replika žalobce V. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem VI. Jednání u krajského soudu VII. Posouzení věci krajským soudem VIII. Závěr a náhrada nákladů řízení