18 Ad 27/2022–48

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánovou, Ph.D., v právní věci žalobce: J. Z., narozen X omezen ve svéprávnosti bytem trvale X zastoupen opatrovníkem J. Z., narozeným X bytem trvale X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 6. 2022, č. j. X, o invalidním důchodu, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Specifikace věci

1. Podstatou věci je nesouhlas žalobce s posouzením jeho invalidity. Domnívá se, že s ohledem na doložené lékařské zprávy, zejména pak na znalecký posudek zpracovaný v řízení o omezení jeho svéprávnosti, a jejich závěry, je invalidním v třetím stupni.

2. Konktrétně se žalobce domáhá přezkumu v záhlaví specifikovaného rozhodnutí, jímž žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 11. 2. 2022, na jehož základě zamítla žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu pro nesplnění podmínek dle § 41 odst. 3 a § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“).

II. Relevantní skutková zjištění z obsahu posudkového a správního spisu

3. Žalobci byl v roce 2014 přiznán invalidní důchod pro invaliditu II. stupně, jenž byl potvrzen i při kontrolní lékařské prohlídce v roce 2016.

4. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 31. 8. 2021, č. j. 123 Nc 3305/2020–80, právní moc k 13. 10. 2021, byl žalobce omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý jednat ve všech záležitostech, vyjma nakládání s finančními prostředky v tam specifikované výši a vyjma udělování souhlasu se zásahem do jeho tělesné integrity a poskytování informovaného souhlasu.

5. Dne 22. 11. 2021 žalobce prostřednictvím svého opatrovníka požádal o změnu výše invalidního důchodu s poukazem na zhoršení svého zdravotního stavu, jakož i na závěry znaleckého posudku MUDr. Břetislava Bureše, jenž byl zpracován v řízení o omezení svéprávnosti žalobce. Domnívá se, že je u něj dána invalidita ve třetím stupni.

6. Dne 6. 1. 2022 byl posouzen zdravotní stav žalobce lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) Karviná se závěrem, že se u žalobce jedná o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Lékař stanovil pokles pracovní schopnosti žalobce ve výši 45 % dle kapitoly V, položky 3c, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., jíž se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“) a danou hodnotu zvýšil o 10 % dle § 3 odst. 2 dané vyhlášky na celkových 55 %.

7. Žalovaná žádost o změnu výše invalidního důchodu žalobce prvostupňovým rozhodnutím ze dne 11. 2. 2022 zamítla.

8. Proti uvedenému rozhodnutí vznesl žalobce prostřednictvím svého opatrovníka námitky.

9. V řízení o námitkách přezkoumal dne 11. 5. 2022 zdravotní stav žalobce lékař České správy sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) Ostrava, na základě jehož posudku bylo za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce seznáno postižení specifikované v kapitole V, položce 3 d, přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro něž stanovil míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 60 %, přičemž procentní míra poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 citované vyhlášky nebyla změněna.

10. O námitkách žalobce rozhodla žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím a uzavřela, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidním v druhém stupni, a není tak důvodu pro změnu stupně jeho invalidity.

III. Obsah žaloby

11. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 19. 4. 2022 žalobce prostřednictvím svého opatrovníka namítá zhoršování svého zdravotního stavu. Poukazuje na závažnost svého psychiatrického onemocnění a skutečnost, že též trpí epilepsií. Dodává, že jeho ošetřující psychiatrička doporučila navýšení invalidity.

12. Žalobce též odkazuje na fakt, že byl omezen ve svéprávnosti a v této souvislosti na znalecký posudek MUDr. Břetislava Bureše, znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, zpracovaný dne 1. 6. 2021 v řízení o omezení jeho svéprávnosti před opatrovnickým soudem, z něhož se mj. podává, že žalobce není schopen pochopit smysl a důsledky uzavření pracovní smlouvy, samostatně jednat v pracovně–právních vztazích a výdělečné činnosti. Má za to, že jeho pracovní potenciál je nulový a je „nezaměstnatelný“.

13. Žalobce rovněž nesouhlasí s tím, že lékař ČSSZ v posudku ze dne 11. 5. 2022 neaplikoval § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž se domnívá, že míra poklesu jeho pracovní schopnosti měla být navýšena o 10 %, neboť v posudku lékaře OSSZ Karviná k takovému navýšení došlo.

14. Z výše uvedených důvodů navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí.

III. Vyjádření žalované

15. Žalovaná na podkladě žaloby navrhla k důkazu zpracování posudku posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „posudková komise MPSV“).

V. Řízení před krajským soudem

16. Krajský soud zadal v průběhu řízení o žalobě vypracování posudku posudkové komisi MPSV, pracoviště Ostrava, s tím, aby se komise zabývala procentní mírou poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy ke dni 8. 6. 2022.

17. Z posudku ze dne 26. 1. 2023 se podává, že posudková komise ve složení předsedy komise, lékařky s odborností psychiatrie a tajemnice, dospěla k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidním ve druhém stupni podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Žalobce i jeho opatrovník byli osobně přítomni posudkovému jednání. Posudková komise shledala, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 3d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 60 %, jež se již dále nemění. Posudková komise MPSV Ostrava potvrdila závěr lékaře ČSSZ Ostrava.

18. U jednání soudu konaného dne 21. 9. 2023 žalobce prostřednictvím svého opatrovníka setrval na žalobních námitkách, přičemž opětovně zmínil závěry znalce MUDR. Bureše, týkají se pracovně–právní oblasti. Nesouhlasil se závěry posudku posudkové komise MPSV Ostrava ze dne 26. 1. 2023. Opatrovník poukázal na neutěšenou finanční situaci rodiny a skutečnost, že žalobce zvládne pouze dojet si pro aplikaci depotní injekce, jinak celý den prospí. S odbornými závěry posudkových lékařů nesouhlasil, neboť tito nejsou v každodenním kontaktu se synem. Žalobce v konečném návrhu zmínil závažnost svého onemocnění, zejména v kombinací s epilepsií.

19. Žalovaná u jednání soudu odkázala na závěry posudkové komise MPSV Ostrava.

VI. Posouzení věci krajským soudem

20. O žalobě krajský soud rozhodl vycházeje ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), tj. ke dni 8. 6. 2022.

21. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

22. Krajský soud prvně shrnuje relevantní právní úpravu a judikaturu dopadající na projednávanou věc.

23. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Dle odstavce druhého citovaného ustanovení platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

24. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, medicínskou. Rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud si nemůže učinit úsudek o této otázce sám. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, dál jen „zákon č. 582/1991 Sb.“, posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění MPSV, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudkové komise jsou oprávněny posoudit pokles pracovní schopnosti a zaujmout posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti (srov. § 16a zákona č. 582/1991 Sb.) spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2017, č. j. 6 Ads 285/2016–38).

25. Úkolem posudkových lékařů i posudkových komisí MPSV věcí ovšem není vyšetřování posuzovaných osob, ale pouze posudkové zhodnocení nálezů klinických lékařů, které jsou pro vypracování posudku podkladem.

26. Náležitosti posudku pak upravuje v § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde–li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012–18).

27. Posudky posudkové komise hodnotí soud jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v ustanovení § 77 odst. 2 s. ř. s. V případě potřeby může uložit zpracování posudku i soudem ustanovenému znalci z oboru posudkového lékařství. Posudek pak slouží jako rozhodující důkaz pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Musí tedy splňovat požadavek úplnosti a přesvědčivosti a vypořádat se se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí především (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2017, č. j. 6 Ads 285/2016–38).

28. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a musí své posudkové závěry náležitě odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav stěžovatele byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace i s přihlédnutím ke všem jím tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být dále uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav posuzované osoby zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je více zdravotních potíží (§ 2 odst. 3 vyhlášky). Jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle rozhodujícího zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce (srovnej například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2022, č. j. 1 Ads 156/2021–43).

29. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, jež má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti komise vyhodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 vyhlášky (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2013, č. j. 6 Ads 45/2013–25).

30. Úkolem krajských soudů či Nejvyššího správního soudu v přezkumném řízení je pak vyhodnotit, zda je z lékařských posudků a zejména z posudků posudkové komise ministerstva zřejmé, že byl stav žadatele o invalidní důchod komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, zda je posudkový závěr náležitě, přesvědčivě a srozumitelně zdůvodněn. Správní soud je povinen rozhodovat na základě úplně zjištěného skutkového stavu, který je dostatečným podkladem pro jeho rozhodnutí. Případné chybějící či nepřesně formulované náležitosti posudku, které způsobují jeho nepřesvědčivost nebo neúplnost, nemůže správní soud nahradit vlastní úvahou. Nemá pro to potřebné odborné znalosti. Může si ale vyžádat doplnění posudku, vyhotovení srovnávacího posudku jinou komisí ministerstva nebo uložit vypracování revizního posudku (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 4. 2021, č. j. 1 Ads 252/2020–25).

31. V souzené věci byl zdravotní stav žalobce, resp. míra poklesu jeho pracovní schopnosti, z pohledu zákona o důchodovém pojištění hodnocen posudkovými lékaři žalované – lékařem OSSZ Karviná (posudek ze dne 6. 1. 2022) a lékařem ČSSZ Ostrava (posudek ze dne 11. 5. 2022) vždy se stejným závěrem stran invalidity žalobce, přičemž v přezkumném řízení soudním pak posudkovou komisí MPSV, pracoviště Ostrava (posudek ze dne 26. 1. 2023). Všichni posudkoví lékaři dospěli k identickému závěru, a to, že se u žalobce nejedná o třetí stupeň invalidity, nýbrž o stupeň druhý. Závěr lékaře ČSSZ a posudkové komise MPSV Ostrava jsou totožné též co do podřazení zdravotního stavu žalobce pod postižení předpokládaná v příloze k vyhlášce o posuzování invalidity s tím, že za rozhodujícíh příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce shledali paranoidní schizofrenii, t. č. ve stadiu reziduální schizofrenie, v anamnéze abusus alkohol, THC a pervitinu, a epilepsii. Lékař ČSSZ a posudková komise MPSV Ostrava jsou též zajedno, že u žalobce není na místě aplikovat § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity a navýšit horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti, přičemž rozdílná aplikace posudkových kritérií, konkrétně změna položky a procentní míry poklesu pracovní schopnosti mezi posudkem lékaře OSSZ Karviná a lékaře ČSSZ i posudkové komise MPSV Ostrava nevede ke změně posudkového závěru ve smyslu uznání II. stupně invalidity.

32. Posudková komise MPSV Ostrava se přitom v posudku ze dne 26. 1. 2023 srozumitelně a jednoznačně vyjádřila tak, že u žalobce je přítomno více zdravotních postižení, avšak působením těchto zdravotních postižení není pokles pracovní schopnosti žalobce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, tuto horní hranici proto nelze navýšit. Zdravotní postižení žalobce tak bylo podřazeno pod kapitolu V, položku 3d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro kterou je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti z možného rozmezí 50 – 60 %, a to na horní hranici, tedy 60 %. Posudková komise MPSV Ostrava tedy neshledala důvod pro navýšení procesní hranice poklesu pracovní schopnosti žalobce ve smyslu § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity, a tento svůj závěr řádně odůvodnila.

33. Posudková komise PK MPSV se též vyjádřila k námitce žalobce o zhoršování jeho zdravotního stavu a jeho odkazu na doporučení ošetřující psychiatričky stran doporučení k navýšení invalidního důchodu. Posudková komise MPSV uzavřela, že v závěru lékařské zprávy MUDr. P. ze dne 10. 11. 2022 je konstatováno přetrvávání závažné reziduální symptomatiky s narušením výkonu denních aktivit, což plně koreluje s jejich posudkovým hodnocením odpovídajícím kapitole V, položce 3 d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, tedy těžkému postižení s častějšími ataky, přičemž mezi ataky přetrvává závažná reziduální symptomatika, výkon některých denních aktivit podstatně narušen. Posudková komise se též vymezila k zprávě uvedené diagnóze „epilepsie, stav po epileptických záchvatech“ citované v dané zprávě s tím, že aktuálně u žalobce nejsou verifikovány nové, často se opakující epileptické záchvaty, a to i přes konzumaci alkoholu plynoucí z komplexní dokumentace žalobce.

34. Zde soud poukazuje na nález praktického lékaře MUDr. K. ze dne 22. 12. 2021, podle něhož žalobce mj. kouří 20 cigaret denně, „stále kouří a v pátky a soboty se pojící s kamarády“. Též MUDr. P. se ve zprávě z 10. 11. 2022 zmiňuje, že se žalobce zpožďuje při aplikaci depotních injekcí, na které nedochází pravidelně a zpožďuje se v termínech. MUDr. Bureš pak ve svém znaleckém posudku shrnuje vytěžení žalobce tak, že tento „zvládne na posezení vypít až 8 piv dvanáctek“, od dvaceti let kouří marihuanu, přičemž si „zahulí dost i v současné době“. Nelze tak než shodně se závěry posudkové komise PK MPSV uzavřít, že žalobce nedodržuje léčebná opatření, která jsou nezbytná pro úspěšnou terapii.

35. Co se pak týče námitky žalobce, že by posudková komise měla respektovat skutečnost, že byl žalobce omezen ve svéprávnosti v pracovně–právní oblasti ve světle závěrů znalce v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, MUDr. Břetislava Bureše, ze dne 1. 6. 2021, konstatuje krajský soud následující: znalecký posudek MUDr. Bureše byl zpracován k zadání Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově v řízení, které bylo zahájeno ex officio k podnětu okresního státního zastupitelství a v návaznosti na trestní stíhání žalobce ve věci přečinu úvěrového podvodu, které bylo posléze zastaveno pro nepříčetnost žalobce. Jedna ze znaleckých otázek se týkala schopností žalobce pracovně–právní oblasti, jíž znalec zodpověděl tak, že „posuzovaná osoba není schopna pochopit smysl, účel a důsledky uzavření pracovní smlouvy, není schopna samostatně jednat v pracovně–právních vztazích, není schopna výdělečné činnosti“.

36. S uvedeným se vypořádal jak lékař ČSSZ, tak i posudková komise MPSV, kteří uzavřeli, že žalobce má negativní příznaky jako jeden z příznaků schizofrenie, není mentálně retardovaný. Jedná se u něj o inhibici psychických funkcí, jejich astenizaci (tj. oslabení – poznámka soudu), slabost složky volní. Žalobce potřebuje pomoc a radu při uzavírání pracovní smlouvy, jednoduchou pracovní činnost na snížený úvazek s vyloučením možnosti úrazu a finanční odpovědnosti je ovšem dle názoru posudkových lékařů schopen vykonávat a k jednouché činnosti je schopen se zaučit. Posudková komise MPSV Ostrava poukázala rovněž na skutečnost, že pokud je žalobce omezen ve svéprávnosti v oblasti pracovně–právních vztahů, může za něj v soudem určeném rozsahu jednat opatrovník. Žalobce je orientován místem, časem i osobou, nelze tedy souhlasit s absencí orientace žalobce, jak je tvrzena v žalobě. Možná rizika žalobce v pracovním procesu lze eliminovat například formou chráněných pracovních míst. U žalobce nebyly zachyceny kvalitativní poruchy vnímání ve smyslu iluzí nebo halucinací. Jedná se u něj o inhibici psychických funkcí, jejich astenizaci, slabost složky volní, jak již bylo zmíněno shora.

37. V této souvislosti krajský soud musí důrazně upozornit na skutečnost, že je judikatorně ustáleno, že soudní znalec, který není znalcem z oboru posudkového lékařství, nedisponuje odbornou kompetencí k posouzení poklesu pracovní schopnosti a k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě, jak se ostatně vyslovil Nejvyšší správní soud například v rozsudku ze dne 19. 4. 2012, č. j. 4 Ads 50/2012–22. Stejně tak nejsou správní orgány či soud při svém rozhodování vázáni doporučeními ošetřujícího lékaře, byť specialisty v oboru. Závěr MUDr. Bureše o neschopnosti žalobce vykonávat výdělečnou činnost je tedy z pohledu právě posuzované problematiky invalidity irelevantní. Fakt, že je žalobce omezen ve svéprávnosti v oblasti pracovně–právních vztahů, totiž sám o sobě nevede k závěru, že jeho pracovní potenciál poklesl natolik, že se u něj jedná o invaliditu třetího stupně. Je nutno též poukázat na skutečnost, že se znalec v namítaném posudku nikterak nevyjadřuje k druhu či charakteru výdělečné aktivity, aby i přesto uzavřel, že ji žalobce není schopen vykonat. Krajský soud nemůže než podotknout, že jistojistě bude rozdíl mezi tím, zda je žalobce schopen vykonávat jednoduchou opakovanou manuální činnost či naopak činnost intelektuálně náročnou vyžadující koncentraci. Nelze přehlédnout, že sám žalobce připouští, že je schopen strávit několik hodin posezením s kamarády u piva a sám se dopravit ke své psychiatričce. Takto tedy nelze bez dalšího bližšího odůvodnění usoudit, že by žalobce nevydržel vykonávat jednoduchou činnost v rámci pracovního procesu, jak je rekomandováno posudkovou komisí, například v chráněné dílně. Posudkovými lékaři bylo srozumitelně uvedeno, že má žalobce potenciál se zaučit k jednoduché činnosti, není mentálně zaostalý, naopak je lucidní, orientovaný místem, časem i osobou, toliko jsou u něj zpomaleny a oslabeny psychické funkce, zejména složka volní.

38. Krajský soud proto v této souvislosti uzavírá, že se posudková komise MPSV vypořádala s žalobními námitkami stran nemožnosti žalobce pracovat, přičemž její závěr z pohledu požadavků kladených na bezvadný posudek obstojí.

39. Co se pak týče samotného posouzení zdravotního stavu žalobce, resp. jeho domněnky, že je invalidním ve třetím stupni invalidity, krajský soud připomíná, že posudková komise MPSV Ostrava při zpracování svého posudku ze dne 26. 1. 2023 disponovala kompletní zdravotní dokumentaci ošetřujícího praktického lékaře žalobce MUDr. K.; dále vycházela ze spisů OSSZ Karviná, Krajského soudu v Ostravě a ze spisové a zdravotnické dokumentace v nich doložené, dále pak z nálezů citovaných na straně 2 posudku, včetně nálezu psychiatrické ambulance MUDr. P. z 10. 11. 2022.

40. Posudková komise jednoznačně uzavřela, jak již bylo výše citováno, že u žalobce je přítomno více zdravotních postižení, avšak působením těchto zdravotních postižení není pokles pracovní schopnosti žalobce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (kapitola V, položku 3d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity), tuto horní hranici pak nelze navýšit. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na horní hranici možného procentuálního rozmezí, tedy činí 60 %. Zdravotní postižení žalobce nedosahuje takového stupně a rozsahu, aby odůvodňovalo vyšší míru procentního poklesu. U žalobce se jedná o těžké postižení, jak je předpokládáno kapitolou V, položkou 3d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, přičemž jsou u něj dány častější ataky, mezi ataky přetrvává reziduální symptomatika, výkon některých denních aktivit je podstatně narušen. Aktuálně nejsou verifikovány nové, často se opakující epileptické záchvaty, a to i přes nedodržování režimu (konzumace alkoholu etc.).

41. Krajský soud nemá důvod nerespektovat závěry posudkové komise o invaliditě žalobce dosahující druhého stupně, přičemž konstatuje, že posudek posudkové komise MPSV Ostrava ze dne 26. 1. 2023 vykazuje všechny výše popsané náležitosti kladené na řádný posudek. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 60 %, přičemž tento závěr jednoznačně vyplývá z posudku zpracovaného v soudním řízení, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Již výše bylo konstatováno, že posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího lékaře – psychiatra, tedy lékaře z oboru nemoci, která je uznávána jako dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. V posudku se posudková komise dostatečně vymezila vůči problematice závěrů znaleckého posudku MUDr. Bureše, resp. omezení ve svéprávnosti v pracovně–právní oblasti, k možnosti aplikovat § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity, jakož i k námitce stran zhoršování zdravotního stavu žalobce a doporučení ošetřující psychiatričky žalobce k navýšení stupně invalidity.

42. Výše bylo též předestřeno, že správní soud si nemůže učinit úsudek o otázce posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity sám, stejně tak si tento úsudek nemůže udělat sám žalobce či jeho opatrovník. Je třeba dále zdůraznit, že posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobce pod korespondující ustanovení vyhlášky, tzn. zhodnocení zdravotního stavu, určení rozhodujícího zdravotního postižení a přepočet procentní míry poklesu pracovní schopnosti, soud neprovádí, protože jde právě o ten typ odborné úvahy, již soud, který nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi z oboru posudkového lékařství, nečiní sám, ale vychází z důkazu posudkem příslušné posudkové komise. Při objektivním hodnocení zdravotního stavu žalobce posudkovou komisí pro účely přiznání invalidního důchodu nelze brát v úvahu to, že žalobce svá zdravotní postižení subjektivně vnímá jako těžší nebo že by je zařadil do jiné kapitoly přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., než jak je vyhodnotili a zařadili posudkoví lékaři (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2018, č. j. 6 Ads 23/2018–37).

43. Krajský soud shrnuje, že v souzené věci byl stav žalobce posudkem posudkové komise MPSV Ostrava ze dne 26. 1. 2023 komplexně vyhodnocen na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným námitkám.

44. Žalobce či jeho opatrovník též u ústního jednání dne 21. 2. 2023 výslovně potvrdili, že ve čteném posudku jsou zahrnuty veškeré lékařské zprávy a že žalobce netrpí jinými nemocemi či potížemi, než jsou uvedeny v diagnostickém souhrnu, který považovali za úplný. Jiné důkazní návrhy neměli. Toliko subjektivně nesouhlasili se závěry posudkových lékařů.

45. Krajský soud s ohledem na jednoznačně vyznívající závěry v řízení provedených důkazů neshledal potřebu dalšího dokazování. Všechny posudky, které hodnotily žalobcům zdravotní stav z pohledu poklesu jeho pracovního potenciálu dle posudkových kritérií relevantních pro posuzování invalidity, dospěly ke stejnému závěru, přičemž řádně reagovaly na námitky žalobce.

46. Jelikož u žalobce k datu 8. 6. 2022 nešlo o invaliditu ve třetím stupni, nýbrž nadále o invaliditu stupně druhého, žalovaná nepochybila, pakliže napadeným rozhodnutím námitky žalobce zamítla a zároveň potvrdila své prvostupňové rozhodnutí, jímž byla žalobci žádost o změnu výše invalidní důchod zamítnuta.

VII. Závěr a náklady řízení

47. Krajský soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem, proto žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

48. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (§ 60 odst. 2 s. ř. s. a § 118d zákona č. 582/1991 Sb., organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení

I. Specifikace věci II. Relevantní skutková zjištění z obsahu posudkového a správního spisu III. Obsah žaloby III. Vyjádření žalované V. Řízení před krajským soudem VI. Posouzení věci krajským soudem VII. Závěr a náklady řízení