18 Ad 35/2023 – 31

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobce: M. Š. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 7. 2023, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 18. 7. 2023, č. j. X se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 20. 3. 2023, č. j. X („prvostupňové rozhodnutí“), zamítla žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) Opava ze dne 14. 3. 2023 nebyl žalobce invalidní, jelikož se u něj nejednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.

2. Žalobce brojil proti prvostupňovému rozhodnutí námitkami. Pro účely námitkového řízení Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“ nebo „žalovaná“) nechala vypracovat posudek o invaliditě ze dne 11. 7. 2023. Podle posudku se u žalobce jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění, nešlo o invaliditu podle § 39 zákona o důchodovém pojištění. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu poklesla pracovní schopnost žalobce pouze o 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého stavu žalobce je chronická obstrukční plicní nemoc (dále také „CHOPN“) při letitém kuřáctví. Ventilační porucha byla hodnocena jako středně těžká, nízká byla vitální kapacita plic při obezitě a dekondici. Jednalo se o středně těžké funkční postižení, subjektivně dominuje dušnost při zátěži. Z posudku vyplývá, že posudek Lékařské posudkové služby OSSZ Opava ze dne 14. 3. 2023 nelze plně potvrdit. Posudkový závěr o nepřiznání invalidity se však nemění. Lékař v prvostupňovém řízení neuznal dlouhodobě nepříznivý stav, přičemž jako rozhodující zdravotní příčinu, která nejvíce ovlivňuje pracovní schopnost, byla určena benigní hyperplasie prostaty s přetrvávající noční polyurií. Rozhodující příčinou podle posudku ze dne 11. 7. 2023 je však postižení plic s podílem letitého kuřáctví, stavu po plicní embolii, obezity. Pokles pracovní schopnosti je hodnocen srovnatelně s postižením uvedeným v kapitole X. – Postižení dýchací soustavy, oddíl B – Dolní dýchací cesty, položka 1b) – chronická obstrukční plicní nemoc, středně těžké funkční postižení. Procentní pokles 15–30 %, zvolena horní mez při zohlednění komorbidit a profese 30 %. Ke zvýšení základní procentní meze neshledal lékař medicínské odůvodnění, pokles pracovní schopnosti 30 % nevede k invaliditě.

3. Žalovaná rozhodnutí ze dne 18. 7. 2023, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), zamítla námitky žalobce a potvrdila prvostupňové rozhodnutí.

II. Žaloba

4. Žalobce nesouhlasil s napadeným rozhodnutím a navrhoval, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

5. Konkrétně namítal, že posudkový lékař v posudku ze dne 11. 7. 2023 učinil závěr o tom, že žalobce není invalidní, aniž by podrobněji zkoumal jeho zdravotní stav a zhodnotil jej komplexně. Žádost o invalidní důchod se týkala nejen onemocnění CHOPN, ale především neustálých problémů s močovým měchýřem. K problémům s močovým měchýřem posudkový lékař nijak nepřihlédl, ačkoli žalobce trpí dle lékařských zpráv syndromem OAB (Over Active Bladder). Žalobcova pracovní schopnost na základě obou onemocnění poklesla tak, že již žalobce není schopen práci řádně vykonávat.

6. Posudkový lékař nedostatečně zhodnotil celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity vzhledem k položce 1 kapitoly X oddílu B přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Žalobce je těžce omezen v denních aktivitách, není schopen vykonávat základní pracovní činnost. Práci mu nejvíce ztěžuje hyperaktivní močový měchýř. Toto onemocnění mělo být ve správním řízení zohledněno a podle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity mělo dojít ke zvýšení procentní hodnoty poklesu pracovní schopnosti žalobce.

7. Žalobce navrhoval, aby mu žalovaná přiznala invalidní důchod zpětně od 10. 8. 2023.

8. Žalobce navrhl provedení důkazů napadeným rozhodnutím, podklady správního spisu, lékařskými zprávami z plicní ambulance ze dne 22. 8. 2023, 12. 9. 2023, 26. 9. 2023, 10. 10. 2023, lékařskou dokumentací z urologie v Opavě včetně pitných a mikčních karet, celkovým zhodnocením léčby a prognóz do budoucnosti ze dne 4. 9. 2023, ortopedickými nálezy, výpisem ze zdravotní dokumentace, zprávou pro úřad práce, výslechem žalobce.

III. Vyjádření žalované

9. Žalovaná se ve vyjádření přímo nevyjádřila k obsahu žaloby ani k jednotlivým námitkám uvedeným v žalobě. Místo toho se zaměřila na právní rámec, ustanovení zákona o důchodovém pojištění a posudky lékařů k posouzení zdravotního stavu žalobce. Zdůraznila objektivitu a správnost svého rozhodnutí, opírajícího se o odborný posudek a právní předpisy. Žalovaná je po zhodnocení předložené zdravotnické dokumentace přesvědčena, že byl plně posouzen a zjištěn zdravotní stav žalobce. Při vyhodnocení posudkových závěrů vycházela ze zjištěných diagnóz. Posudek považovala za objektivní. Ve věci odkázala na podrobné odůvodnění napadeného rozhodnutí a s ohledem na námitky žalobce, navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí („PK MPSV“) ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení („zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“).

IV. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem

10. V průběhu řízení si krajský soud vyžádal správní (posudkový) spis OSSZ a také správní (dávkový) spis žalované, z nichž vyplývají následující skutečnosti.

11. Žalobce dne 6. 2. 2023 požádal o přiznání invalidního důchodu. Pro posouzení této otázky nechala žalovaná posoudit zdravotní stav žalobce, m. j. na základě profesního dotazníku žalobce, a nemalého množství lékařských zpráv a nálezů. Lékař OSSZ Opava posoudil zdravotní stav žalobce a dne 14. 3. 2023 vydal posudek se závěrem, že se u žalobce nejedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. S ohledem na závěry uvedené v posudku žalovaná prvostupňovým rozhodnutím žádost žalobce o invalidní důchod zamítla.

12. Proti prvostupňovému rozhodnutí brojil žalobce námitkami, ve kterých upozornil na urologické problémy; poukázal na to, že nedostatek nepřerušovaného spánku se u něj začíná projevovat zhoršeným psychickým stavem. Ke svým námitkám přiložil lékařskou zprávu z urologie ze dne 3. 4. 2023 13. Zdravotní stav žalobce pro účely námitkového řízení posoudil lékař ČSSZ. V posudku o invaliditě ze dne 11. 7. 2023 dospěl k závěru, že žalobce není invalidní. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je zdravotní postižení uvedené v kapitole X., oddílu B, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 30 %. Na základě posudku o invaliditě ze dne 11. 7. 2023 vydala žalovaná dne 18. 7. 2023 žalobou napadené rozhodnutí.

14. Krajský soud nechal vypracovat posudek PK MPSV, pracoviště v Ostravě, která dne 17. 1. 2024 zasedala ve složení předsedkyně komise, další lékař s odborností v oblasti interní lékařství a tajemnice. Žalobce byl přítomen jednání PK MPSV.

15. PK MPSV měla k dispozici dosavadní správní spisovou dokumentaci OSSZ a ČSSZ, zdravotní dokumentaci a lékařské nálezy předložené žalobcem. V posudku byl shrnut průběh předchozího řízení, závěry prvostupňového rozhodnutí a napadeného rozhodnutí. Byly popsány žalobní námitky žalobce. Byla uvedena pracovní anamnéza žalobce. Žalobce při jednání posudkové komise uvedl, že jeho největší potíže jsou urologické. PK MPSV do posudku uvedla diagnostický souhrn žalobce. Následně provedla objektivní interní vyšetření žalobce při jednání komise. Na straně 5–6 posudku následně zpracovala posudkové hodnocení.

16. PK MPSV uvedla, že hlavní příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je postižení plic s podílem letitého kuřáctví, stav po plicní embolii, vše při obezitě.

17. PK MPSV po vyšetření žalobce a prostudování lékařských nálezů konstatovala, že pokles pracovní schopnosti je hodnocen srovnatelně s postižením uvedeným v kapitole X., oddílu B, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., tj. chronická plicní nemoc se středně těžkým funkčním postižením poruchy ventilace, s nutným navýšením medikace, pro které v rámci rozmezí 15–30 % stanovila míru poklesu pracovní schopnosti o 30 %. Tu zvýšila o dalších 10 % na celkových 40 %, a to s ohledem na další zdravotní omezení žalobce. Pokles pracovní schopnosti je 40 % a vede dle PK MPSV ke vzniku invalidity v prvním stupni. Vznik invalidity PK MPSV datuje plicním vyšetřením ze dne 8. 2. 2023. Vzhledem k věku žalobce posudková komise upustila od kontrolní lékařské prohlídky. Žalobce není chopen těžké fyzické práce s přenášením nadlimitních předmětů, v prašném prostředí, trvale v chladu a vlhku. Zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal prvnímu stupni invalidity.

V. Jednání soudu

18. Krajský soud ve věci nařídil ústní jednání, které se uskutečnilo dne 21. 3. 2024 za přítomnosti žalobce a zástupkyně žalované. Žalobce žádal, aby krajský soud zohlednil závěry uvedené v posudku PK MPSV a napadené rozhodnutí zrušil. Zástupkyně žalované uvedla, že s ohledem na posudek PK MPSV je třeba napadené rozhodnutí zrušit. V rámci dokazování byl proveden důkaz posudkem PK MPSV ze dne 17. 1. 2024, žádné další návrhy na doplnění dokazování vzneseny nebyly. Poté byl účastníkům řízení dán prostor ke konečným návrhům a následně bylo postupováno podle § 49 odst. 12 s. ř. s.

VI. Posouzení věci krajským soudem

19. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

20. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). Při přezkumu rozhodnutí žalované vydaného na podkladě posudku lékařské služby ČSSZ v řízení o námitkách (dle § 88 zákona č. 582/1991 Sb.), resp. posudku odborné lékařské posudkové služby OSSZ vydaného pro účely prvoinstančního řízení, neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou–li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá v tom, že se komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a že své posudkové závěry náležitě odůvodní.

21. Při rozhodování o nároku na invalidní důchod je tedy stěžejní naplnění požadavku na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění správního rozhodnutí, resp. posudkového hodnocení, na němž je rozhodnutí založeno (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2003, č.j. 5 Ads 42/2003–61, č. 800/2006 Sb. NSS, ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011–43, ze dne 11. 10. 2013, č.j. 4 Ads 42/2013–43, či ze dne 8. 7. 2015, č. j. 10 Ads 116/2014–46). Úkolem krajského soudu je vyhodnotit, zda je z lékařských posudků a zejména z posudku PK MPSV zřejmé, že byl stav žalobce komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace a že bylo přihlédnuto ke všem tvrzeným obtížím – tedy zda je posudkový závěr náležitě, přesvědčivě a srozumitelně zdůvodněn (srov. např. rozsudek NSS ze dne 23. 3. 2017, č. j. 2 Ads 17/2017–15, bod 19).

22. Náležitosti posudku jsou upraveny v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012–18).

23. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Rozhoduje–li žalovaná o odnětí určité dávky, musí v odůvodnění svého rozhodnutí jednoznačně vysvětlit, proč příjemce dávky již nesplňuje podmínky, na jejichž základě mu byla dávka přiznána (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, čj. 4 Ads 14/2009–37). Napadené rozhodnutí, resp. posudkové hodnocení, na jehož podkladě je rozhodnutí o zamítnutí žádosti o přiznání invalidního důchodu vydáno, musí obsahovat přesvědčivé odůvodnění, konkrétně musí určit a objasnit důvod, proč nebyl invalidní důchod přiznán. Je tedy nutno přesvědčivě odůvodnit, na základě, jakých skutečností a posudkových závěrů nebyla dávka přiznána. „Pro přesvědčivost posudkových závěrů je nezbytné, aby v posudku uváděný důvod zániku nebo změny stupně invalidity byl zcela konkrétně a jednoznačně vysvětlen, neboť jen tak může soud získat potřebný skutkový základ pro správné právní posouzení věci“. Jedná se přitom o otázku odbornou, pro jejíž posouzení nemá soud potřebné (medicínské) znalosti (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2011, č. j. 4 Ads 147/2010–117).

24. S ohledem na povahu sporu (spornou otázku) byl pro účely rozhodnutí ve věci v soudním řízení vypracován posudek PK MPSV ze dne 17. 1. 2024, který krajský soud provedl k důkazu při ústním jednání dne 21. 3. 2024. Krajský soud vyhodnotil posudek z hledisek shora uvedených, zabýval se jeho úplností a přesvědčivostí, a to jak vzhledem ke skutkovému stavu zjištěnému ze správních spisů, tak i vzhledem k žalobním námitkám, přičemž dospěl k následujícím závěrům.

25. Posudek PK MPSV byl vypracován posudkovou komisí zasedající v řádném složení (členem byl lékař se specializací v oboru interního lékařství). Posudek byl založen na všech dostupných podkladech (spisová dokumentace správních spisů včetně lékařské dokumentace a lékařských nálezů doložených žalobcem) a obsahoval požadované náležitosti. Posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila, přičemž posudek nevzbuzuje žádné pochybnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že posudek PK MPSV dospěl na rozdíl od posudků zpracovaných ve správním řízení k odlišnému závěru, zabýval se soud pro účely posouzení požadavku na přesvědčivost důvody pro tuto odlišnost.

26. Posudková komise na rozdíl od lékaře OSSZ Opava konstatovala, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Posudek posudkové komise a lékaře ČSSZ se nelišily v zařazení zdravotního postižení žalobce pod položku 1b, oddílu B, kapitoly X. přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, přičemž oba stanovily míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 30 %. Lišily se v tom, že posudková komise přistoupila ke zvýšení základní procentní výše o 10 %, což lékař ČSSZ neučinil. Zvýšení o 10 % odůvodnila posudková komise dalšími zdravotními omezeními žalobce, zejména tím, že žalobce limituje silná urgentní mikce, stav v urologické soustavné léčbě a mj. také porucha dynamiky páteře, obezita a verebralgie – cervikalgie s vertigem v anamnéze, což vyplývá z jeho zdravotní dokumentace.

27. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil ke dni vydání napadeného rozhodnutí 40 %. Tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise přitom posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího lékaře – internisty, tedy lékaře z oboru nemoci, která je uznávána jako dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce.

28. Již výše bylo nastíněno, že správní soud si nemůže učinit úsudek o otázce posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity sám, stejně tak si tento úsudek nemůže učinit sám žalobce. Je třeba též zdůraznit, že posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobce pod korespondující ustanovení vyhlášky, tzn. zhodnocení zdravotního stavu, určení rozhodujícího zdravotního postižení a přepočet procentní míry poklesu pracovní schopnosti, soud neprovádí, neboť se jedná právě o ten typ odborné úvahy, již soud, který nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi z oboru posudkového lékařství, nemůže činit sám, nýbrž vychází z důkazu posudkem příslušné posudkové komise. Při objektivním hodnocení zdravotního stavu žalobce posudkovou komisí pro účely přiznání invalidního důchodu nelze brát v potaz, zda žalobce svá zdravotní postižení subjektivně vnímá jako těžší či zda by je zařadil do jiné kapitoly přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., než jak je vyhodnotili posudkoví lékaři (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2018, č. j. 6 Ads 23/2018–37).

29. Soud považuje posudek PK MPSV ze dne 17. 1. 2024 za stěžejní důkaz o tom, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v prvním stupni. Napadené rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí, proto nemůže obstát, neboť se ukázalo, že vycházelo z nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci.

VII. Závěr a náhrada nákladů řízení

30. Žalovaná v napadeném rozhodnutím neshledala žalobce invalidním. Z provedeného dokazování v řízení před krajským soudem však vyplynulo, že napadené rozhodnutí spočívalo na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Krajský soud proto napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení [§ 76 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 78 odst. 1 a 3, 4 s. ř. s.]. V dalším řízení je žalovaná povinna vycházet z následujícího právního názoru soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Především bude vázána závěrem krajského soudu opírajícím se o posudek PK MPSV ze dne 17. 1. 2024, podle něhož žalobce byl ke dni vydání napadeného rozhodnutí invalidní v prvním stupni. Datum vzniku invalidity žalobce v prvním stupni je 8. 2. 2023.

31. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl ve smyslu § 60 s. ř. s., podle kterého nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci úspěšný, náhradu nákladů řízení však nepožadoval. Neúspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení nenáleží.

Poučení

I. Vymezení věci II. Žaloba III. Vyjádření žalované IV. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem V. Jednání soudu VI. Posouzení věci krajským soudem VII. Závěr a náhrada nákladů řízení