18 Ad 40/2022–43

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánovou, Ph.D., ve věci žalobce: G. A. zastoupený Mgr. Martinem Schulhauserem, advokátem sídlem Karola Śliwky 125, 733 01 Karviná proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 9. 2022, o invalidním důchodu, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Specifikace věci

1. Podstatou věci je nesouhlas žalobce s posouzením své invalidity. Domnívá se, že s ohledem na doložené lékařské zprávy se jeho zdravotní stav neustále zhoršuje, a je tedy invalidním v třetím stupni.

2. Konktrétně se žalobce domáhá přezkumu v záhlaví specifikovaného rozhodnutí, jímž žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila rozhodnutí ze dne 22. 4. 2022, č. j. X, na jehož základě byla zamítnuta žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu (z invalidity druhého stupně na invalidity stupně třetího) pro nesplnění podmínek dle § 41 odst. 3 a § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“).

II. Relevantní skutková zjištění

3. Žalobce má přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně.

4. Dne 2. 3. 2022 žalobce požádal o změnu výše invalidního důchodu.

5. Dne 5. 4. 2022 byl posouzen zdravotní stav žalobce lékařem OSSZ Karviná se závěrem, že se u něj nadále jedná o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Lékař stanovil pokles pracovní schopnosti žalobce ve výši 55 % dle kapitoly X, oddílu B, položky 3c, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., jíž se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“).

6. Na základě takového posudkového hodnocení žalovaná dne 22. 4. 2022 zamítla žádost žalobce o změnu výše invalidní důchodu.

7. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky.

8. V řízení o námitkách přezkoumal zdravotní stav žalobce lékař České správy sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) Ostrava dne 17. 8. 2022, na základě jehož posudku bylo za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce seznáno postižení specifikované v kapitole X, oddílu B, položce 3c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro něž stanovil míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 55 %.

9. O námitkách žalobce rozhodla žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím a uzavřela, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidním v druhém stupni, a není tak důvodu pro změnu stupně jeho invalidity.

III. Žaloba

10. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27. 10. 2022 žalobce namítá, že žalovaná se dle jeho názoru neměla spokojit toliko s formálním prostudováním lékařských zpráv žalobce a jeho zcela nedostačujícím vyšetřením.

11. Žalobce opírá svůj nárok na přiznání invalidního důchodu třetího stupně zejména o neustále se zhoršující zdravotní stav. Uvádí, že podstupuje další lékařská vyšetření, která jednoznačně potvrdí, že se u něj jedná o invaliditu třetího stupně. Poukazuje na lékařskou zprávu pneumologa ze dne 8. 9. 2022, z níž má jednoznačně vyplývat zhoršující se zdravotní stav, přičemž lékař doporučuje přiznání invalidního důchodu třetího stupně.

12. Porušení příslušných ustanovení správního řádu lze dle žalobce na straně správních orgánů spatřovat v nedodržení ustanovení § 50 odst. 2, odst. 3 správního řádu, podle něhož je povinností správního orgánu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch účastníka řízení.

13. Žalobce navrhuje vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví pracovního lékařství, na jehož základě bude možno jednoznačně rozhodnout, zda se u žalobce jedná o invaliditu druhého stupně, jak uvádí žalovaná, či zda se jedná o jiný druh invalidity, o čemž je přesvědčen žalobce.

14. Z výše uvedených důvodů navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí.

IV. Stanovisko žalované

15. Žalovaná na podkladě žaloby navrhla k důkazu zpracování posudku posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „posudková komise MPSV“).

V. Jednání soudu

16. U jednání soudu dne 28. 3. 2023 právní zástupce žalobce setrval na svých závěrech stran nepříznivého zdravotního stavu žalobce. Poukázal zejména na lékařskou zprávu pneumologa doporučující přiznání třetího stupně invalidity žalobci. Navrhl zpracování srovnávacího posudku za účelem opětovného posouzení zdravotního stavu žalobce, a to posudkovou komisí se sídlem v Čechách.

17. Navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.

VI. Posouzení věci krajským soudem

18. O žalobě krajský soud rozhodl vycházeje ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), tj. ke dni 8. 9. 2022.

19. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

20. Krajský soud předně shrnuje relevantní právní úpravu dopadající na souzenou věc.

21. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

22. Podle § 39 odst. 2 téhož zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

23. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, medicínskou. Rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud si nemůže učinit úsudek o této otázce sám. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, dál jen „zákon č. 582/1991 Sb.“, posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění MPSV, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudkové komise jsou oprávněny posoudit pokles pracovní schopnosti a zaujmout posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti (srov. § 16a zákona č. 582/1991 Sb.) spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2017, č. j. 6 Ads 285/2016–38).

24. Úkolem posudkových lékařů i posudkových komisí MPSV věcí ovšem není vyšetřování posuzovaných osob, ale pouze posudkové zhodnocení nálezů klinických lékařů, které jsou pro vypracování posudku podkladem.

25. Náležitosti posudku přitom upravuje v § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde–li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012–18).

26. Posudek posudkové komise MPSV pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou–li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011–43).

27. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a musí své posudkové závěry náležitě odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav stěžovatele byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace i s přihlédnutím ke všem jím tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být dále uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav posuzované osoby zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je více zdravotních potíží (§ 2 odst. 3 vyhlášky). Jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle rozhodujícího zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce (srovnej například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2022, č. j. 1 Ads 156/2021–43).

28. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, jež má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti komise vyhodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 vyhlášky (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2013, č. j. 6 Ads 45/2013–25).

29. Úkolem krajských soudů či Nejvyššího správního soudu v přezkumném řízení je pak vyhodnotit, zda je z lékařských posudků a zejména z posudků posudkové komise ministerstva zřejmé, že byl stav žadatele o invalidní důchod komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, zda je posudkový závěr náležitě, přesvědčivě a srozumitelně zdůvodněn. Správní soud je povinen rozhodovat na základě úplně zjištěného skutkového stavu, který je dostatečným podkladem pro jeho rozhodnutí. Případné chybějící či nepřesně formulované náležitosti posudku, které způsobují jeho nepřesvědčivost nebo neúplnost, nemůže správní soud nahradit vlastní úvahou. Nemá pro to potřebné odborné znalosti. Může si ale vyžádat doplnění posudku, vyhotovení srovnávacího posudku jinou komisí ministerstva nebo uložit vypracování revizního posudku (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 4. 2021, č. j. 1 Ads 252/2020–25).

30. Jak již bylo předestřeno výše, jelikož rozhodnutí soudu v případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal si v souzené věci krajský soud odborný lékařský posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, pracoviště Ostrava, jež je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ.

31. Z obsahu posudku PK MPSV Ostrava ze dne 10. 2. 2023 vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialisty s odborností interního lékařství, tedy lékaře z oboru nemoci, která je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Posudek nese dle názoru soudu všechny výše specifikované náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti. Posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila. Posudek přitom nevzbuzuje žádné pochyby.

32. Z posudku krajský soud dále zjistil, že komise vycházela při jeho vypracování z komplexní zdravotnické dokumentace praktické lékařky MUDr. I. K., z lékařských nálezů popsaných na straně druhé posudku, jakož i z žalobcem doložené lékařské zprávy MUDr. S. Komise se též opřela i o spisovou dokumentaci Krajského soudu v Ostravě včetně žaloby a ze spisové dokumentace OSSZ Karviná.

33. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí 8. 9. 2022 představuje dle posudkové komise průduškové astma těžké, perzistující v kombinaci s chronickou obstrukční plicní nemocí, s fixovanou lehkou restrikční ventilační poruchou. Vzhledem ke kombinaci plicních onemocnění hodnotila posudková komise jako astma pod nedostatečnou kontrolou. Syndrom spánkové apnoe je dle komise při používání CPAP výborně kompenzovaný, přičemž jeho funkční dopad na pracovní schopnost zůstává lehký. Další onemocnění nemají vliv na pokles pracovní schopnosti. Zdravotní postižení odpovídají kapitole X, oddílu B, položce 3c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které posudková komise stanovila míru poklesu pracovní schopnosti z rozmezí 50 – 60 % na střední hranici, tj. 55 % s ohledem na dělnickou profesi žalobce a syndrom spánkové apnoe.

34. Posudková komise sdělila, že zdravotní postižení žalobce není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle položky 3d, kapitoly X, oddílu B přílohy citované vyhlášky, pročež se nejedná o astma s častými opakovanými exacerbacemi, s těžkou obstrukční poruchou, FEV1 menší než 50 % NH, s nutností opakované ústavní péče.

35. Posudková komise svým posudkovým závěrem hodnotila zdravotní stav žalobce totožně jako lékař OSSZ Karviná i lékař ČSSZ Ostrava. Posudková komise rovněž upřesnila, že žalobce je schopen pracovního zařazení s vyloučením středně těžké a těžké fyzické práce, práce v nepříznivých klimatických podmínkách, v prostřední alergenů, v nočních směnách.

36. Krajský soud konstatuje, že PK MPSV se vyrovnala i s námitkou žalobce o zhoršování se jeho zdravotního stavu odkazující na lékařskou zprávu MUDr. S. ze dne 8. 9. 2022. Posudková komise MPSV uzavřela, že dle dané lékařské zprávy je objektivní fyzikální nález na plicích bez známek patologie, s fyziologickou saturací kyslíkem 97 %, také dle spirometrie – bez progrese. Subjektivně je u žalobce dána pouze zřejmá únava a spavost, občas rýma. Není u něj konstatováno aktuální zhoršení, pouze co do výhledu do budoucna se konstatuje, že není předpoklad regrese onemocnění. U žalobce není doporučována ústavní léčba, pouze úprava medikace. Posudková komise zhodnotila, že zdravotní stav žalobce a jeho objektivní i subjektivní zlepšení je jednoznačně možné úpravou životního stylu, dietním režimem s vyloučením kuřáctví.

37. Krajský soud ve světle výše uvedeného nevyhověl návrhu žalobce na vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví pracovního lékařství, pro nadbytečnost takového důkazu. Krajský soud musí upozornit na skutečnost, že je judikatorně ustáleno, že soudní znalec, který není znalcem z oboru posudkového lékařství, nedisponuje odbornou kompetencí k posouzení poklesu pracovní schopnosti a k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě, jak se ostatně vyslovil Nejvyšší správní soud například v rozsudku ze dne 19. 4. 2012, č. j. 4 Ads 50/2012–22. Stejně tak nejsou správní orgány či soud při svém rozhodování vázány doporučeními ošetřujícího lékaře, byť specialisty v oboru. Dále z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že pokud krajský soud považuje posudek komise za správný, přesvědčivý a svůj názor zdůvodní, není dokazování znaleckým posudkem na místě, neboť neexistují pochybnosti, které by znalec musel svým posudkem rozptýlit (srov. např. rozsudek ze dne 28. 5. 2014, č. j. 3 Ads 88/2013–73, nebo přiměřeně rozsudek ze dne 25. 6. 2003, č. j. 2 Ads 9/2003–50).

38. Již výše bylo nastíněno, že správní soud si nemůže učinit úsudek o otázce posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity sám, stejně tak si tento úsudek nemůže vyvodit sám žalobce. Je třeba dále zdůraznit, že posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobce pod korespondující ustanovení vyhlášky, tzn. zhodnocení zdravotního stavu, určení rozhodujícího zdravotního postižení a přepočet procentní míry poklesu pracovní schopnosti, soud neprovádí, protože jde právě o ten typ odborné úvahy, již soud, který nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi z oboru posudkového lékařství, nečiní sám, ale vychází z důkazu posudkem příslušné posudkové komise. Při objektivním hodnocení zdravotního stavu žalobce posudkovou komisí pro účely přiznání invalidního důchodu nelze brát v úvahu to, že žalobce svá zdravotní postižení subjektivně vnímá jako těžší nebo že by je zařadil do jiné kapitoly přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., než jak je vyhodnotili a zařadili posudkoví lékaři (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2018 č. j. 6 Ads 23/2018–37).

39. Krajský soud nemá v souzené věci sebemenšího důvodu nerespektovat závěry posudkové komise o invaliditě žalobce dosahující druhého stupně. Posudek posudkové komise MPSV Ostrava ze dne 10. 2. 2023 vykazuje všechny výše popsané náležitosti kladené na řádný posudek. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 55 %, přičemž tento závěr jednoznačně vyplývá z posudku zpracovaného v soudním řízení, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Již výše bylo konstatováno, že posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího lékaře – internisty, tedy lékaře z oboru nemoci, která je uznávána jako dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. V posudku se posudková komise dostatečně zabývala lékařskou zprávou MUDr. S., jakož i námitkou stran zhoršování zdravotního stavu žalobce a doporučení ošetřujícího pneumologa k navýšení stupně invalidity.

40. Právní zástupce žalobce u ústního jednání dne 28. 3. 2023 uvedl, že jinými nemocemi či potížemi, než které jsou uvedeny v diagnostickém souhrnu posudku, žalobce netrpí, pročež jsou v posudku zahrnuty veškeré lékařské zprávy žalobce.

41. Krajský soud s ohledem na jednoznačně vyznívající závěry v řízení provedených důkazů neshledal potřebu dalšího dokazování. Z povahy věci by se nabízel doplňující, případně následně i srovnávací posudek jiné posudkové komise, jak navrhoval i právní zástupce žalobce u ústního jednání, následně i znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví posudkového lékařství. Kterýkoliv z těchto dalších posudků však má být zpracován tehdy, pakliže jsou dosud shromážděné posudky neúplné, nepřesvědčivé, vzájemně nesouladné a podobně. Nic takového nicméně v souzené věci nenastalo. Všechny posudky, které hodnotily žalobcům zdravotní stav, dospěly ke stejnému závěru, přičemž řádně reagovaly na postupně vznášené námitky žalobce.

42. Dle názoru krajského soudu byl posudek PK MPSV Ostrava vypracován pro účely tohoto přezkumného soudního řízení dostatečně přesvědčivě a úplně a zdejší soud nemá důvody s jeho závěry, potažmo s napadeným rozhodnutím, jakkoliv polemizovat.

43. Jelikož u žalobce k datu 8. 9. 2022 nešlo o invaliditu ve třetím stupni, nýbrž nadále o invaliditu stupně druhého, žalovaná nepochybila, pakliže napadeným rozhodnutím námitky žalobce zamítla a zároveň potvrdila své prvostupňové rozhodnutí, jímž byla žalobci žádost o změnu výše invalidní důchod zamítnuta.

VII. Závěr a náklady řízení

44. Krajský soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem, proto žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

45. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (§ 60 odst. 2 s. ř. s. a § 118d zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění).

Poučení

I. Specifikace věci II. Relevantní skutková zjištění III. Žaloba IV. Stanovisko žalované V. Jednání soudu VI. Posouzení věci krajským soudem VII. Závěr a náklady řízení