18 C 107/2024 - 428

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], [tituly za jménem], nar. [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená [Jméno Zástupce], advokátkou sídlem [adresa] proti žalované: [stát, organizační složka státu] sídlem v [adresa] jednající [název státní instituce] sídlem [adresa] o náhradu škody a nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 222.900,- Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 293.410,07 Kč se zákonnými úroky z prodlení od [datum] ve výši 14,75 % ročně do zaplacení, částky 8.350,- Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení a zákonných úroků ve výši 14,75 % ročně z částky 231.250,- Kč od [datum] do [datum] se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se v řízení domáhá na žalované náhrady škody spočívající v nákladech na obhajobu a náhrady nemajetkové újmy z délky řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] (dále také jako „okresní soud“) pod sp. zn. [spisová značka], když proti žalobkyni bylo usnesením Policie ČR, KŘP [název kraje], odboru hospodářské kriminality, detašovaného pracoviště [adresa] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací] zahájeno trestní stíhání pro obvinění ze spáchání zločinu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. f) tr. zákoníku, přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku (skutek 1), přečinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 256 odst. 1 tr. zákoníku (skutek 2), přečinu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a pokusu o přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 21 odst. 1, § 220 odst. 1 tr. zákoníku (skutek 3). Usnesení bylo zrušeno na základě stížnosti žalobkyně usnesením Krajského státního zastupitelství v [adresa] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací]. Usnesením Policie ČR, KŘP [název kraje], odboru hospodářské kriminality, detašovaného pracoviště [adresa] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], bylo proti žalobkyni zahájeno trestní stíhání pro přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejného soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. b) a c) tr. zákoníku (skutek 1), přečin porušení povinností při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku (skutek 2), pokus o přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 21 odst. 1, § 220 odst. 1 tr. zákoníku (skutek 3). Obžaloba byla podána dne [datum], a to pro trestný čin pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 128a odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákona č. 140/1961 Sb. (skutek 1), trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku dle § 255 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákona č. 140/1961 Sb. (skutek 2), přečin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěžit a veřejné dražbě dle § 256 odst. 1 tr. zákoníku (skutek 3). Rozsudkem okresního soudu ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], byla žalobkyně obžaloby zproštěna, rozsudek byl zrušen usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum]. Okresní soud žalobkyni obžaloby opět zprostil rozsudkem ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], rozsudek byl zrušen usnesením krajského soudu ze dne [datum], následně bylo trestní stíhání žalobkyně zastaveno usnesením okresního soudu ze dne [datum], č.j. [číslo jednací] z důvodu promlčení trestní odpovědnosti žalobkyně. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. V délce předmětného řízení trvajícího 12 let a 6 měsíců žalobkyně spatřuje nesprávný úřední postup, řízení nebylo skutkově ani právně složité, věc byla řešena jen na dvou stupních soudní soustavy, žalobkyně se na jeho délce nijak nepodílela, naopak spolupracovala s orgány činnými v trestním řízení. Naopak na straně orgánů činných v trestním řízení docházelo k průtahům, a to už od zahájení trestního stíhání, následně v řízení před soudem došlo 3x k výměně soudního senátu. Předmětné řízení jakožto řízení trestní mělo pro žalobkyni zvýšený význam, zasáhlo do její osobní i profesní sféry, bylo medializováno. V souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení vznikla žalobkyni nemajetková újma, kterou v žalobě vyčíslila na částku 156.250,- Kč. Žalobkyně v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení musela vynaložit náklady na obhajobu, které vyčíslila v žalobě ve výši 370.852,40 Kč.

2. Žalobkyně uplatnila nárok předběžně u žalované podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. podáním ze dne [datum]. Žalovaná nárok projednala a žalobkyni přiznala odškodnění nemajetkové újmy z nepřiměřené délky řízení ve výši 31.250,- Kč.

3. Žalovaná v řízení učinila nesporným předběžné uplatnění nároku u žalované dne [datum], s tím, že žádost byla projednána dne [datum], žalovaná jako kompenzaci nemajetkové újmy poskytla žalobkyni odškodnění ve výši 31.250,- Kč, tuto částku žalobkyni uhradila dne [datum], pro vyšší finanční odškodnění neshledala žalovaná důvody, když věc byla skutkově a právně značně složitá, trestní stíhání skončilo zastavením, což je svým způsobem rovněž kompenzace nemajetkové újmy, k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 843/201(vyjádření z [datum]). Nárok na náhradu škody nebyl shledán důvodným, když trestní stíhání žalobkyně bylo zastaveno z důvodu promlčení trestní odpovědnosti žalované, která netrvala na projednání věci a nedosáhla tak ve věci pravomocného zprošťujícího rozsudku, k tomuto nároku tedy absentuje odpovědnostní titul. Žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 30 Cdo 2458/2014 a dále Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 1391/15. Žalovaná z uvedených důvodů navrhuje žalobu zamítnout.

4. Na vyjádření žalované reagovala žalobkyně podáním ze dne [datum], v němž pokud jde o náhradu škody a trvání na projednání trestní věci odkázala na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Machalický proti České republice ze dne 10. 10. 2024, č. 42760/16 a zdůraznila zásadu presumpce neviny. Žalobkyně netrvala na projednání věci s ohledem na dosavadní přístup orgánů činných v trestním řízení, kdy by další řízení zřejmě bylo zatíženo dalšími průtahy a po žalobkyni nelze spravedlivě požadovat, aby čelila dalším finančním a časovým ztrátám. Jako odpovědnostní titul k náhradě škody pak označuje nesprávný úřední postup podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. K nároku na odškodnění nemajetkové újmy žalobkyně vyjádřila pochybnosti o nestrannosti soudů, v postupu krajského soudu spatřuje záměrnou pasivitu, která způsobila zastavení řízení. Žalobkyně současně navrhuje rozšíření žaloby v části požadující odškodnění nemajetkové újmy na částku 231.250,- Kč.

5. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o připuštění změny žaloby.

6. Na jednání dne [datum] žalovaná namítla promlčení žaloby v rozsahu rozšíření žalobního požadavku ze dne [datum].

7. Žalobkyně na jednání dne [datum] byla vyzvána, aby doplnila svá tvrzení, pokud jde o požadované úkony, neboť po provedeném dokazování vyplynulo, že některé úkony žalobkyní označené nejsou ve spise, respektive se tam nachází s jiným datem, tak aby bylo upřesněno, zda žádá náhradu škody, za které úkony, a žalobkyně byla dále vyzvána podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkazy k prokázání svých tvrzení, že jí vznikla majetková škoda spočívající v nákladech obhajoby ve výši 370 852,40 Kč.

8. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala podáním ze dne [datum], v němž upřesnila požadované úkony a učinila zpětvzetí žaloby o 77.442,33 Kč s tím, že nadále je na náhradě škody požadována částka 293.410,07 Kč. Usnesením ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], bylo řízení částečně zastaveno.

9. Soud zjistil ve věci z nesporných skutečností a důkazů následující skutečnosti. Z nesporných tvrzení účastníků řízení plyne, že žalobkyně uplatnila u žalované dne [datum] nárok na poskytnutí náhrady škody v celkové výši 683 352,40 Kč, která se skládá z náhrady majetkové škody spočívající v nákladech obhajoby ve výši 370 852,40 Kč, bylo uplatněno i zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním ve výši 50 000 Kč, které není předmětem této žaloby, dále za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení ve výši 262 500 Kč z titulu trestního řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Nárok byl projednán stanoviskem ze dne [datum], žalobkyni bylo poskytnuto odškodnění nemajetkové újmy z nepřiměřené délky trestního řízení ve výši 31 250 Kč.

10. Ze spisu Okresního soudu v [adresa], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující. Svazek jedna, podle usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro skutek jedna jako zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. f) tr. z., přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 2 písm. b) tr. z., dále skutek dva přečin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1 tr. z. a skutek tři přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. z. a pokusu o přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 21 odst. 1, § 220 odst. 1 tr. z. Proti usnesení byla podána stížnost žalobkyní zastoupenou [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ze dne [datum]. Podle usnesení Krajského státního zastupitelství v [adresa] ze dne [datum] bylo usnesení policie zrušeno částečně a uloženo jí, aby znovu jednala a rozhodla ve věci. Usnesením Policie České republiky ze dne [datum], Policie ČR, Služba kriminální policie a vyšetřování, odbor HK, 1. oddělení, detašované pracoviště [adresa], bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně jako obviněné ze spáchání skutek 1 přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 2 písm. b) tr. z. a zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražby podle § 256 odst. 1, 2 písm. b), c) tr. z., skutek 2 přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 2 písm. b) tr. z. a skutek 3 pokus o přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 21 odst. 1, § 220 odst. 1 tr. z. Proti tomuto usnesení byla podána stížnost ze dne [datum], žalobkyně žádala o zastavení trestního stíhání. Podle usnesení Krajského státního zastupitelství v [adresa] ze dne [datum] bylo usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] v části skutku 3 zrušeno a policii bylo znovu uloženo znovu jednat a rozhodnout. Je vedeno i trestní stíhání [jméno FO] podle usnesení ze dne [datum] a obviněný [jméno FO] proti tomuto usnesení podal stížnost dne [datum]. Stížnost pana [jméno FO] byla doplněna [datum]. Bylo vydáno usnesení Krajského státního zastupitelství v [adresa], kdy byla zamítnuta stížnost obviněného [jméno FO], a to dne [datum]. Úřední záznam o předvedení osoby, [datum] byla předvedena žalobkyně, včetně rozhodnutí o eskortě, protokol o vydání věci [datum] a pak jsou ve spise založeny vydané dokumenty [tituly před jménem] [jméno FO]. Svazek dva trestního spisu obsahuje protokoly o výslechu obviněných a výslechu svědků a dále záznamy o podaných podání vysvětlení, a to v průběhu září a října [rok]. Jedná se o více jak dvě desítky svědeckých výpovědí a podaných vysvětlení a i v období, pokud jde o podaná vysvětlení, leden [rok], leden [rok], leden až březen [rok]. Svazek tři trestního spisu obsahuje důkazní materiály, které se týkají skutku číslo 1. Byl založen [datum], jsou založeny smlouvy o dílo získané od Městského úřadu [adresa], zprávy a dopisy městského úřadu, výpisy z faktury, e-mailové zprávy, zprávy o hospodaření, závěrečný účet města [adresa], zápisy ze schůzí z roku [rok] a [rok]. Svazek číslo čtyři obsahuje důkazní materiály ke skutku číslo 2 označeného „Předčasně proplacené faktury“, obsahuje zprávy města [adresa], přehledy vyúčtování, přehledy faktur, tabulky k projektům, podklady k fakturám, zprávy společnosti [právnická osoba]., svazek založen policií dne [datum]. Svazek pět policie obsahuje přílohy ke skutku číslo 3 označeného „Pozměněný dokument předložený pro rozhodnutí hodnotící komise z února [rok]“ a skutek 4, „Promlčený pokus o proplacení faktury [právnická osoba].“, obsahuje zprávy města [adresa], dokumentaci, vyhlášení zadávacího řízení, zprávy různých společností, smlouvy o dílo, e-mailové komunikace, další dokumenty. Svazek šest obsahuje dále další důkazní materiály, zprávy, žádosti o podporu rozhodnutí, oznámení o zastavení projektu. Svazek sedm obsahuje další důkazní materiály, směrnice, organizační řády Městského úřadu [adresa], provozní řád, příkaz starosty města, dále obsahuje opatření o přibrání znalce z oboru kybernetika ze dne [datum], znalecký posudek z oboru kybernetika ze dne [datum], opatření o přibrání znalce z oboru ekonomie, odvětví účetní evidence ze dne [datum] a znalecký posudek ze dne [datum]. Předmětem znaleckého posudku z oboru ekonomika bylo, o kolik korun českých by se nejméně zhodnotil majetek města [adresa], kdyby s ním bylo nakládáno s péčí řádného hospodáře a kdyby byly uloženy na uvedených bankovních účtech. Pokud jde o znalecký posudek z oboru kybernetika, předmětem posouzení byly přílohy e-mailových zpráv, respektive čas odeslání e-mailových zpráv a zda mohlo dojít ke změně objemu dat souboru otevřením či uložením. Policie dále vyžadovala poskytnutí informací, které jsou předmětem bankovního tajemství, od bankovních ústavů. Svazek osm, [datum], obsahuje poučení poškozeného v trestním řízení ze dne [datum], usnesení o ustanovení opatrovníka poškozenému městu [adresa] státního zastupitelství ze dne [datum]. Obsahuje rovněž osobní spis žalobkyně, osobní spis [jméno FO]. Předvolání obviněné žalobkyně ze dne [datum]. Vyrozumění o konání procesních úkonů z [datum], [datum], [datum]. Omluvy z termínu podání vysvětlení z listopadu [rok] z důvodu kolize zástupce obviněných. Předvolání podezřelého, a to žalobkyně ze dne [datum]. Návrh obviněné žalobkyně na zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 tr. ř. Vyrozumění o učiněných opatřeních ze dne [datum], vyrozumění o námitkách [datum]. Byly rozeslány kopie znaleckých posudků, a to v květnu [rok]. Předvolání obviněného [jméno FO] [datum]. Vyrozumění o konání procesních úkonů [datum]. Předvolání obviněného žalobkyně [datum]. Předvolání obviněného [jméno FO] [datum], vyrozumění žalobkyně o konání procesních úkonů [datum], téhož dne předvolání obviněné. Omluva z účasti na výslechu žalobkyně do doby rozhodnutí o stížnosti žalobkyně ze dne [datum]. Vyrozumění o konání procesních úkonů [datum], předvolání obviněné z téhož dne. Omluva účasti z výslechu [jméno FO]. Vyrozumění o konání procesních úkonů [datum]. Vyrozumění o konání procesních úkonů, a to výslechu svědků [datum]. Předložení listinných důkazů [datum]. Vyrozumění policie z [datum], vyrozumění ze [datum], vyrozumění o možnosti prostudovat trestní spis [datum]. Vyjádření ke znaleckému posudku, respektive znalecký posudek číslo [číslo]. Záznam o prostudování spisu ze [datum], a to obviněným [jméno FO]. Upozornění na změnu právní kvalifikace z [datum]. Usnesením z [datum] bylo odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny ohledně neznámého pachatele. Návrh na podání obžaloby je z [datum], byl doručen Okresnímu státnímu zastupitelství v [adresa] dne [datum]. Obviněná podala dne [datum] návrh na zastavení trestního stíhání. Svazek devět, obžaloba byla doručena Okresnímu soudu v [adresa] dne [datum], je ze dne [datum]. Ve spise je žádost o prodloužení lhůty k úkonu podle § 181 odst. 3 tr. ř. ve věci napadlé [datum] odůvodněná přednostními pracemi na věcech starších a vazebních. Místopředseda Okresního soudu v [adresa] prodloužil lhůtu k provedení úkonů směřujících k rozhodnutí ve věci nejpozději do [datum]. Jsou založena rozhodnutí [název státní instituce], další žádost o prodloužení lhůty směřujících k rozhodnutí ve věci podle § 181 odst. 3 tr. ř. je z [datum], žádost je odůvodněna převzetím celkem 67 starších věcí po návratu z mateřské dovolené ke dni [datum], [tituly před jménem] [jméno FO] převzala senát [číslo] a místopředsedkyně Okresního soudu v [adresa] rozhodla o prodloužení lhůty do [datum]. Byl podán návrh na předběžné projednání obžaloby dne [datum]. Žádost o prodloužení lhůty podle § 181 odst. 3 ze dne [datum], lhůta byla předsedou Okresního soudu v [adresa] prodloužena do [datum]. Žádost o prošetření pobytu a zpráva o pověsti z [datum]. Pokynem z [datum] soudkyně žádala o prošetření pobytu obviněných, nový opis rejstříku trestů a zjištění stavu související věci u Okresního soudu v [adresa]. Pokynem ze dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum]. Obžalovaná požádala o odročení jednání s ohledem na zdravotní stav dne [datum], doloženo lékařskou zprávou. Hlavní líčení bylo z důvodu nemoci odročeno na [datum]. Žádost o odročení je z [datum] z důvodu kolize opatrovníka města [adresa]. Soud obdržel návrh na uložení povinnosti nahradit škodu poškozenému ze dne [datum]. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] bylo zrušeno ustanovení opatrovníka z důvodu změny starostky města [adresa]. Podle protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] hlavní líčení bylo zahájeno v 8:30 hod., účastnili se ho obhájce paní [tituly před jménem] [jméno FO], hlavní líčení bylo skončeno v 12:46 hod., přestávka 11:03 hod. až 11:15 hod., bylo odročeno za účelem dokončení výslechu obžalované a výslechu svědků na [datum] a [datum]. Byl soud doručen návrh na vyúčtování opatrovníka ze dne [datum]. Hlavní líčení pokračovalo dne [datum], za účasti obhájce žalobkyně bylo zahájeno v 8:30 hod. a trvalo do 11:45 hod. Dále hlavní líčení pokračovalo [datum] od 8:30 hod. za účasti obhájce žalobkyně do 11:41 hod., bylo odročeno na [datum] za účelem předvolání svědků. [datum] se konalo hlavní líčení od 8:30 hod. za účasti obhájce do 12:55 hod., přerušeno na 10 minut ve 12:12 hod., bylo odročeno na [datum]. Usnesením okresního soudu z [datum] bylo rozhodnuto o odměně ustanoveného opatrovníka, proti tomu podal o ustanovený opatrovník stížnost dne [datum]. Byli voláni svědkové k hlavnímu líčení. Přísedící sdělila, že se nemůže dostavit dne [datum] ze zdravotních důvodů k hlavnímu líčení, byli zjišťováni náhradní přísedící. Hlavní líčení bylo nakonec odročeno z tohoto důvodu na [datum]. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení, od 8:00 hod. s přestávkami 9:51 hod. až 10:08 hod. a dále v 11:30 hod. do 12:30 hod. a skončilo v 16:30 hod., odročeno na [datum]. Na neveřejném zasedání dne [datum] bylo rozhodnuto o stížnosti opatrovníka, která byla zamítnuta usnesením Krajského soudu v [adresa]. Pokyn z důvodu neodkladného vyšetření přísedícího je zrušeno hlavní líčení nařízené na [datum]. Žádost o odročení jednání z [datum]. Podle protokolu o hlavním líčení [datum], to proběhlo od 8:00 hod. do 13:21 hod., odročení na [datum], kdy se hlavní líčení nekonalo. Hlavní líčení bylo nařízeno na [datum] a bylo následně přeloženo na [datum] pokynem z [datum]. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení od 8:30 hod. do 11:02 hod., odročeno na [datum]. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení od 8:30 hod. do 11:25 hod. Svazek deset. Dne [datum] hlavní líčení od 8:30 hod., odročeno na [datum] a z [datum] za účelem výslechu znalce přeloženo na [datum]. Dne [datum] hlavní líčení od 8:30 hod. do 10:39 hod., odročeno na [datum] za účelem opětovného předvolání znalce a svědků. V mezidobí soud kontaktoval znalce. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení od 8:30 hod. do 11:00 hod., bylo odročeno na neurčito za účelem přibrání znalce. Následně soud rozhodoval o znalečném. Bylo zjišťováno v průběhu září [rok], kdy je schopen znalec [jméno FO] se účastnit hlavního líčení. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum]. Obhájkyně obžalovaného [jméno FO] žádala o odročení hlavního líčení ze [datum]. Bylo zjišťováno dne [datum], kdy je znalec [jméno FO] schopen se účastnit hlavních líčení, byly zjišťovány i volné termíny obhájců a hlavní líčení bylo přeloženo na [datum] z důvodu žádosti obhájkyně pana [jméno FO]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení od 8:30 hod. do 10:19 hod., bylo odročeno na neurčito za účelem přibrání znalce. S ohledem na pochybnosti znaleckého posudku znalce [jméno FO] bylo rozhodováno o znalečném. Následně bylo nařízeno neveřejné zasedání na [datum], a to dne [datum], předmětem neveřejného zasedání je rozhodování o vyloučení věci podle § 23 odst. 1 tr. ř. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] bylo rozhodnuto tak, že se věc obžalovaného [jméno FO] vylučuje k samostatnému projednání a rozhodnutí. Opatřením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] byl přibrán znalec z oboru ekonomiky, odvětví peněžnictví a pojišťovnictví [tituly před jménem] [jméno FO]. Bylo nařízeno hlavní líčení [datum], a to na [datum]. Námitky proti formulaci otázek položených znalci položené obžalovanou dne [datum]. Znalecký posudek je ze dne [datum], byl doručen [datum]. Svazek číslo jedenáct. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení od 8:30 hod. do 15:33 hod. s přestávkou 11:25 hod. až 13:30 hod., hlavní líčení bylo odročeno na [datum]. Byly vyúčtovány náklady znalce. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení od 8:30 hod. do 10:57 hod., bylo odročeno na [datum]. Byla přednesena závěrečná řeč, byly doručeny soudu závěrečné řeči a vyúčtování znalečného. Dne [datum] se konalo hlavní líčení od 8:30 hod., na kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žalobkyně zproštěna obžaloby podle § 226 písm. b) tr.ř., hlavní líčení skončilo v 9:05 hod. Byla prodloužena lhůta k vyhotovení a vypravení rozsudku do [datum], dále byla prodloužena do [datum] a dále do [datum], vždy schváleno předsedkyní Okresního soudu v [adresa], následně prodlouženo do [datum]. Rozsudek je založen ve spise, má č. j. [číslo jednací] a byl zrušen usnesením Krajského soudu v [adresa] č. j. [číslo jednací]. Proti rozsudku bylo podáno odvolání, odůvodnění odvolání státního zástupce je ze dne [datum]. Spis byl předložen Krajskému soudu v [adresa] dne [datum]. Žalobkyně se vyjádřila k odvolání dne [datum]. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] byl napadený rozsudek zrušen a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení, kdy soudu bylo uloženo s ohledem na to, že předmětné skutečnosti nasvědčují zániku trestní odpovědnosti, aby se zabýval tím, zda jsou v tomto případě splněny podmínky pro promlčení trestního stíhání obžalované pro skutek pod bodem tři. Byla prodloužena lhůta pro vypravení rozhodnutí do [datum]. Spis byl vrácen zpět Okresnímu soudu v [adresa] dne [datum]. Vyjádření k odvolání státní zástupkyně je ze dne [datum]. Došlo ke změně v obsazení senátu s účinností ke dni [datum] díky dlouhodobému dočasnému přidělení předchozí předsedkyně senátu [tituly před jménem] [jméno FO] ke Krajskému soudu v [adresa], takže obžalovaná byla dotázána, zda bude souhlasit s postupem podle § 219 odst. 3 věta druhá tr. ř., státní zástupce s tímto postupem souhlasil, žalobkyně se vyjádřila k žádosti a k usnesení krajského soudu podáním ze dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení, a to na [datum] a [datum]. Dne [datum] byl podán návrh na zastavení trestního stíhání ohledně skutku 2 a 3. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, a to od 12:30 hod. do 14:23 hod. Bylo pokračováno dále 8. 12. od 12:30 hod., bylo odročeno za účelem zajištění přítomnosti senátu, skončeno 13:05 hod. Hlavní líčení dále bylo nařízeno na [datum], tohoto dne se konalo od 12:30 hod. do 12:40 hod. s ohledem na nutnost zajištění přítomnosti senátu. Dále bylo hlavní líčení nařízeno pokynem ze dne [datum] na [datum], [datum] a [datum]. Obhájce se omlouval a žádal o odročení hlavního líčení z [datum]. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení od 12:30 hod. do 14:30 hod. Dne [datum] od 12:30 hod. do 14:15 hod., dne [datum] od 8:30 hod. do 14:05 hod. a bylo odročeno na [datum], [datum], [datum] a [datum]. Následně pokynem ze dne [datum] byly tyto termíny zrušeny s ohledem na neúčast přísedícího. Pokynem ze dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum], tohoto dne se konalo hlavní líčení od 8:30 hod. 11:30 hod., bylo odročeno na [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dne [datum] hlavní líčení 8:30 hod. až 10:50 hod., dne 21. 3. od 9:00 hod. do 13:43 hod., dne 22. 3. 8:30 hod. do 14:38 hod., dne 25. 3. od 8:30 hod. do 10:51 hod., bylo odročeno na 17. 5., 24. 5., 27. 5., 13. 6. a [datum]. Svazek dvanáct. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení od 8:30 hod. do 11:05 hod., dne [datum] od 9:30 hod. do 13:30 hod., dne [datum] od 8:30 hod. do 9:46 hod. Návrh na doplnění dokazování státního zástupce je ze dne [datum]. Hlavní líčení proběhlo dne [datum], 8:30 hod. až 9:30 hod., odročeno na [datum] a dále [datum] a [datum]. Je založen rozsudek ve věci [jméno FO]. Záznam, že dne [datum] soud vyhlásil na hlavním líčení [datum] rozsudek a žádá o prodloužení lhůty k jeho vyhotovení, kdy hlavní líčení proběhlo dne 13. 7. 8:30 hod. až 13:50 hod. s tím, že byl vyhlášen rozsudek, kterým byla obžalovaná zproštěna obžaloby a bylo zrušeno další hlavní líčení. Lhůta vyhotovení rozsudku byla prodloužena do [datum], následně pověřeným místopředsedou prodloužena do [datum], dále do [datum]. Rozsudek má č. j. [číslo jednací], zrušen usnesením Krajského soudu v [adresa], č. j. [číslo jednací]. Státní zástupce proti rozsudku podal odvolání ze dne [datum]. Spis byl předložen dne [datum] Krajskému soudu v [adresa]. Obžalovaná se vyjádřila k odvolání dne [datum]. Usnesením Krajského soudu v [adresa] byl rozsudek okresního soudu zrušen, usnesení je ze dne [datum], č. j. [číslo jednací]. Spis byl vrácen zpět okresnímu soudu [datum]. Žádost podle § 129 odst. 3 tr. ř. o prodloužení lhůty k vypracování rozhodnutí, vyhotovení rozhodnutí, usnesení krajského soudu, která byla prodloužena do [datum], žádost je z [datum]. Podle protokolu o neveřejném zasedání ze dne [datum], které bylo nařízeno dne [datum] u Okresního soudu v [adresa], bylo vyhlášeno usnesení, kterým trestní stíhání obžalované bylo zastaveno s ohledem na promlčení. Ohledně předmětného rozhodnutí byla podána žádost o prodloužení lhůty podle § 129 odst. 3 tr. ř. ze dne [datum], prodloužení lhůty do [datum]. Usnesení má č. j. [číslo jednací], nabylo právní moci dne [datum].

11. Podle osvědčení o registraci vozidla osobního automobilu [jméno FO], RZ [SPZ], toto je registrováno na vlastníka [právnická osoba] s tím, že palivo je benzín 95 a průměrná spotřeba na 100 km je 8 litrů. Podle osvědčení o registraci vozidla, jedná se o vozidlo [značka vozidla], nákladní automobil RZ [SPZ], vlastníkem je [jméno FO]., palivem je motorová nafta se spotřebou průměrnou 7 l/100 km. Podle stížnosti na průtahy v řízení z [datum], tuto podala žalobkyně v předmětném trestním řízení prostřednictvím svého zástupce dne [datum]. Podle čestného prohlášení žalobkyně o potvrzení o úhradě smluvní odměny, ze dne [datum] žalobkyně prohlašuje, že uhradila smluvní odměnu obhájci [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]. Podle výpisu z bankovního ústavu [právnická osoba], potvrzení na vlastní žádost klienta, žalobkyně má vedený korunový účet č. [hodnota] založený [datum] s tím, že obsahuje přehled transakcí na účet č. [č. účtu] v období od [datum] do [datum] v celkové výši 322.419,- Kč.

12. Na základě provedeného dokazování má soud prokázán následující skutkový stav: soud má prokázaný průběh řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Soud má za prokázáno, že žalobkyně zaplatila advokátní kanceláři [název] v období od [datum] do [datum] částku 322.419,- Kč. Žalobkyně uplatnila u žalované dne [datum] nárok na poskytnutí náhrady škody v celkové výši 683 352,40 Kč, která se skládá z náhrady majetkové škody spočívající v nákladech obhajoby ve výši 370 852,40 Kč, bylo uplatněno i zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním ve výši 50 000 Kč, které není předmětem této žaloby, dále za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení ve výši 262 500 Kč z titulu trestního řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Nárok byl projednán stanoviskem ze dne [datum], žalobkyni bylo poskytnuto odškodnění nemajetkové újmy z nepřiměřené délky trestního řízení ve výši 31 250 Kč.

13. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících zákonných ustanovení. Podle ust. § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 8 odst. 2 zákona byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle ust. § 12 odst. 1 písm. b) zákona právo na náhradu škody nemá ten, kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31 odst. 1 tohoto zákona náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Dle odst. 2 tamtéž náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Dle odst. 3 tamtéž náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

14. Pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení náhrady škody spočívající v nákladech na obhajobu, musí zdejší soud po zhodnocení argumentace stran, ustálené judikatury Nejvyššího soudu, Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva uzavřít, že nárok žalobkyně za zjištěných skutkových okolností není důvodný. Ohledně odkazu žalobkyně na rozsudek ESLP ve věci Machalický proti České republice, má zdejší soud za to, že ESLP shledal důvodnou námitku stěžovatele, že v jeho věci došlo k porušení principu presumpce neviny, a to v první řadě formulacemi rozhodnutí vydaných v odškodňovacích řízeních, a dále tím, že civilní soudy vycházely ve hmotněprávní rovině ze závěru, že se stěžovatel trestného činu dopustil, ačkoliv jeho trestní stíhání bylo zastaveno a v občanskoprávním řízení nebyly provedeny žádné důkazy. Taková situace však v případě žalobkyně nenastala. Zdejší soud konstatuje, že trestní stíhání bylo zastaveno pro promlčení trestní odpovědnosti, bez vynesení rozsudku o vině či nevině. Soud není oprávněn hodnotit skutkovou podstatu jednání žalobkyně z hlediska její trestní odpovědnosti. Zdejší soud se však musel v rámci žalobkyní uplatněného nároku zabývat splněním podmínek pro vznik odpovědnosti za škodu, a to existencí odpovědnostního titulu, příčinnou souvislostí a vznikem škody. V dané věci nelze shledat existenci nezákonného rozhodnutí, usnesení o zahájení trestního stíhání, neboť to nebylo zrušeno ani změněno ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., a není tak naplněna hmotněprávní podmínka odpovědnosti státu za škodu, když usnesení o zastavení trestního stíhání z důvodu promlčení trestní odpovědnosti není rozhodnutím, které by zakládalo nezákonnost trestního stíhání, jelikož věc nebyla pro promlčení meritorně projednána. V tomto směru je nutné odkázat na závěry uvedené např.[Anonymizováno]v rozhodnutích Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 30 Cdo 2458/2014, 30 Cdo 1975/2020, 30 Cdo 1479/2022, které shrnují, že: „nepřiznáním odškodnění není v těchto případech zpochybněn princip presumpce neviny za předpokladu, že trestně stíhanému byla dána možnost domoci se skončení řízení z pro něj příznivějšího důvodu, zejména pokud měl možnost trvat na projednání věci tak, aby dosáhl své plné rehabilitace (v prvé řadě zprošťujícího rozsudku) a na tomto základě posléze i náhrady škody (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2458/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3713/2016). Na dané téma se vyjádřil Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 14. 7. 2020, sp. zn. I. ÚS 1664/2020, v němž zdůraznil, že právní hodnocení Nejvyššího soudu lze sice považovat za přísné, vychází ovšem z ustálené judikatury, kterou Ústavní soud již ve své rozhodovací praxi jako ústavně konformní aproboval. V nálezu sp. zn. III. ÚS 1391/15 ze dne 19. 1. 2016 vyslovil právní závěr, že nebylo-li (pro promlčení) zastavené trestní řízení zahájeno, resp. vedeno svévolně, nelze pokládat požadavek soudů v kompenzačním řízení na vyčerpání prostředku nápravy v podobě využití možnosti obviněného v trestním řízení pokračovat, a domoci se tak pravomocného zprošťujícího rozsudku, a tím i kompenzace za nezákonné stíhání, za rozporný s ústavně garantovaným právem na náhradu škody (či nemajetkové újmy) způsobené veřejnou mocí v rozporu se zákonem (čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod).“ Trestní stíhání žalobkyně skončilo v době, kdy tato ustálená judikatura byla známa, včetně důsledků plynoucích z neuplatnění práva trvat na projednání věci a dosáhnout tak pro sebe příznivějšího rozhodnutí ve věci, resp. takového, které by následně zakládalo nárok na náhradu škody. Takto však žalobkyně nepostupovala. Zdejší soud ve věci reflektuje požadavky judikatury Evropského soudu pro lidská práva, především nutnost respektování zásady presumpce neviny, proto v daném případě zdůrazňuje, že nárok žalobkyně nebyl posuzován na základě domněnky, že by spáchala trestný čin, nýbrž bylo soudem zkoumáno naplnění podmínek pro vznik odpovědnosti státu za škodu, kdy soud musel uzavřít, jak je uvedeno výše, že nebyla naplněna podmínka existence nezákonného rozhodnutí, neboť tu by mohlo založit pouze meritorní rozhodnutí. Zastavení pro promlčení je pak funkčně obdobné jiným případům výluky odpovědnosti dle § 12 zákona č. 82/1998 Sb. Z uvedených důvodů soudu nezbylo, než nárok na náhradu škody ve výši 293.410,07 Kč se zákonnými úroky z prodlení zamítnout (výrok II.).

15. Žalobkyně rovněž tvrdí, že odpovědnostním titulem je nesprávný úřední postup podle § 13 odst. 1 uvedeného zákona, škodu představují náklady na zastoupení ve smyslu § 31 odst. 1 zákona, které žalobkyně musela vynaložit na nápravu nesprávného úředního postupu. Soudem je učiněn závěr o existenci odpovědnostního titulu, nesprávném úředním postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, avšak zdejší soud neshledal splnění podmínky vynaložení nákladů na zastoupení na úkonech směřujících k nápravě nesprávného úředního postupu. Z jednotlivých žalobkyní uplatněných úkonů, včetně náhrady za promeškaný čas, náhrady cestovních výdajů a DPH, se nepodává, že by směřovaly k odstranění průtahů ve věci, když se typově jedná o úkony převzetí a příprava zastoupení, stížnost proti zahájení trestního stíhání, účast na výslechu svědků, prostudování spisu při skončení vyšetřování, návrh na doplnění vyšetřování, žádost o předběžné projednání obžaloby, účast na hlavním líčení, vyjádření k odvolání, vyjádření k rozhodnutí odvolacího soudu, návrh na zastavení trestního stíhání. V daném případě tyto úkony směřovaly primárně k obhajobě žalobkyně, tedy v intencích zákona č. 82/1998 Sb., ke změně nebo zrušení nezákonného rozhodnutí, jehož existence však nebyla v tomto řízení shledána.

16. Dále se soud zabýval nárokem žalobkyně na odškodnění nemajetkové újmy z nepřiměřené délky řízení. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

17. Vycházeje z kritérií vymezených v ust. § 31a odst. 3 zákona, řešil zdejší soud otázku přiměřenosti délky posuzovaného řízení.

18. Předmětné řízení trvalo od [datum], kdy bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání, do [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o zastavení trestního stíhání, celková doba řízení tak činí 12 let a 6 měsíců.

19. Předmětný spor je nutné řadit ke složitějším. Žalobkyně se měla dopustit trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby, porušení povinnosti při správě cizího majetku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, a to třemi různými skutky. Předmětem dokazování byl zejména průběh událostí, a to výslechy svědků a početnými listinami. V řízení nebyl přítomen cizí prvek, nejednalo se o organizovanou, sofistikovanou či dlouhodobou trestnou činnost, avšak byla přítomna mnohost skutků. V řízení bylo prováděno rozsáhlejší dokazování, a to jak listinnými důkazy (policejními orgány byly shromážděny četné smlouvy, zápisy ze schůzí, vyúčtování, faktury, podklady k vyúčtování, smlouvy o dílo), tak svědeckými výslechy, o rozsáhlosti spisu vypovídá i samotný trestní spis. Ve věci bylo nutné ustanovit znalce z oboru ekonomie, účetní evidence a dále znalce z oboru kybernetika. Pro skutkovou a právní složitost bylo opakovaně vyhověno žádosti o prodloužení lhůty k vypracován písemného rozhodnutí. Posuzované řízení vykazovalo i složitost procesní, když obvinění podávali opakovaně podání s průběžnými návrhy na dokazování, návrhy na předběžné projednání obžaloby, na zastavení trestního stíhání, ve věci musel okresní soud dále rozhodovat o znalečném. Ve věci proběhly desítky hlavních líčení, soud musel zajišťovat účast svědků. Věcně bylo rozhodováno na dvou stupních soudní soustavy, okresní soud rozhodoval ve věci samé dvěma rozsudky, jinak bylo rozhodováno o zastavení trestního stíhání z důvodu promlčení, krajský soud vydal dvě usnesení.

20. Posuzované řízení se typově řadí mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jelikož se jedná o řízení trestní. Zvýšený význam řízení se proto presumuje.

21. Žalobkyně se na délce řízení nepodílela negativně, žalobkyně souhlasila s postupem podle § 219 odst. 3 trestního řádu.

22. Jde-li o činnost soudů, je nutno konstatovat, že postup soudů nebyl během řízení vždy plynulý a koncentrovaný. V řízení docházelo k průtahům, a to zejména ve fázi řízení před soudem prvního stupně. Obžaloba byla okresnímu soudu doručena dne [datum], hlavní líčení bylo nařízeno až dne [datum] na den [datum]. Ačkoliv byla opakovaně prodloužena předsedou nebo místopředsedou soudu třítýdenní lhůta podle § 181 odst. 3 tr. řádu pro nařízení projednání věci, má zdejší soud za to, že užití tohoto institutu prodloužení lhůty má být výjimečným a nemělo by vést k tomu, že hlavní líčení bude nařízeno a konáno po 2 letech a 4 měsících od doručení obžaloby. Obdobně byl během řízení soudy obou stupňů opakovaně využit institut prodloužení lhůty k vyhotovení a vypravení rozhodnutí podle § 139 odst. 3 písm. a) trestního řádu, aniž by bylo v souladu s tímto ustanovením písemně odůvodněno, v případě dalšího prodloužení delšího 20 dnů, proč nebylo možné stanovit lhůtu kratší. Takto byl rozsudek ve věci první okresního soudu ze dne [datum] vypraven až dne [datum], po více než 5 měsících, následně v odvolacím řízení bylo vydáno rozhodnutí odvolacího soudu ze dne [datum], spis byl vrácen zpět okresnímu soudu dne [datum], kdy byla opět prodloužena lhůta pro vyhotovení a vypravení rozhodnutí. Obdobně byla prodloužena lhůta pro vyhotovení a vypravení rozhodnutí, a to rozsudku okresního soudu ze dne [datum], prodlouženo do [datum], a následně ohledně usnesení krajského soudu ze dne [datum] do [datum]. Ve všech případech byla rozhodnutí vyhotovena a vypravena ve lhůtách nepoměrně delších, než zákon předpokládá. V dalším ohledu byl postup okresního soudu nekoncentrovaný, když hlavní líčení se znovu konalo až dne [datum], což soud zdůvodnil tím, že došlo ke změně v obsazení senátu. Průtah lze spatřovat v prodlevě mezi hlavními líčeními konanými dne [datum] a [datum], v mezidobí byl soud nečinný. Nelze nadto uzavřít, že by soud postupoval ve věci koncentrovaně, když četná hlavní líčení s výslechy svědků vyústila v zastavení trestního stíhání z důvodu promlčení trestní odpovědnosti.

23. Délku řízení trvajícího 12 let a 6 měsíců je tak nutné považovat za nepřiměřenou, a to zejména kvůli průtahům a nekoncentrovanému postupu soudu prvního stupně, uvedená délka řízení pak neodpovídá právní ani skutkové složitosti věci, žalobkyni tak vznikla nemajetková újma, která se presumuje. S ohledem na celkovou délku řízení, význam řízení pro žalobkyni, který byl shledán zvýšeným typově i konkrétně, má soud za to, že je nutno nemajetkovou újmu žalobkyně odškodnit finančně, jelikož konstatování porušení práva žalobkyně se nejeví dostatečným.

24. Dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR pro poměry České republiky se považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15.000,- Kč až 20.000,- Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1.250,- Kč až 1.667,- Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat) bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů. Stejně tak lze zvýšit základní částku za příslušný časový úsek v případě, kdy je samotné kompenzační řízení nepřiměřeně dlouhé a žalobce zvýšení odškodnění z tohoto důvodu navrhne. S ohledem na tuto citovanou judikaturu soud uzavřel, že je na místě stanovit základní částku odškodného ve výši 17.000,- Kč ročně (resp. za prvé dva roky řízení polovina), jelikož délka řízení trvajícího 12 let a 3 měsíce již odůvodňuje navýšení základní částky odškodnění, a to o 2.000,- Kč za jeden rok řízení, jelikož je již delší než 10 let a současně stále není délkou extrémní.

25. Základní částka odškodnění by tak činila za řízení dlouhé 12 let a 6 měsíců celkem 195.500,- Kč (11 x 17.000,- Kč + 8.500,- Kč). Soud se dále zabýval a vzal v úvahu další kritéria uvedené v § 31a odst. 3 shora cit. zák., která by odůvodňovala případné zvýšení či snížení uvedené částky. Soud má za to, že tuto částku je potřeba zvýšit o 20 % vzhledem ke zvýšenému významu řízení pro žalobkyni, který je s ohledem na typ řízení presumován. Současně je namístě základní částku zvýšit z důvodu průtahů a nekoncentrovaného postupu zejména okresního soudu, a to o 30 %, když došlo k velkým prodlevám pokud jde o nařizování hlavních líčení a rovněž pokud jde vyhotovování jednotlivých rozhodnutí, kdy sice byly dodrženy formální postupy, pokud jde o prodloužení lhůt, avšak četnost a délka těchto prodloužení, za absence přesvědčivého písemného zdůvodnění, již dle názoru soudu nenaplňuje smysl a účel ustanovení § 129 odst. 3 trestního řádu a § 181 odst. 3 trestního řádu. Z důvodu procesní a skutkové složitosti věci má soud za to, že je třeba základní částku naopak snížit, a to o 20 % zejména z důvodu skutkové složitosti věci, kdy bylo potřeba provádět mimořádně rozsáhlé dokazování listinami a výslechy svědků. Základní částka je tak navýšena o 30 % a činí 254.150,- Kč. Žalovaná však již uhradila žalobkyni v rámci předběžného projednání částku 31.250,- Kč, na nárok žalobkyně tedy zbývá zaplatit částku 222.900,- Kč (výrok I. rozsudku). Ve zbytku byla žaloba co do částky 8.350,- Kč s příslušenstvím zamítnuta jako nedůvodná (výrok II. rozsudku)

26. Tuto částku pak soud uložil zaplatit žalované, aniž by shledal důvodnou námitku promlčení, vznesenou žalovanou na jednání dne [datum] (č.l. 62), vztahující se k rozšíření žaloby ze dne [datum] (doručeným soudu téhož dne) o zaplacení nemajetkové újmy z nepřiměřené délky řízení, z částky 156.250,- Kč na 231.250,- Kč, tedy o 75.000,- Kč. Žalovaná uvedla, že promlčecí lhůta uplynula ve vztahu k tomuto rozšíření žaloby již dne [datum], aniž by byl nárok předběžně uplatněn u žalované podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. Dle názoru soudu se jedná o stále tentýž nárok se stejným skutkovým i právním základem, který se promlčuje jako takový, k tomu soud odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2022, sp. zn. I. ÚS 543/2022. Soud dále podotýká, že stanovení výše přiměřeného zadostiučinění (žalobkyní uplatněný nárok) je podle § 31a odst. 2 a 3 určeno především úvahou soudu a nikoliv žalobním požadavkem, resp. výpočtem žalobkyně, kdy soud je vázán dispoziční zásadou ve smyslu § 153 odst. 2 o.s.ř. v tom směru, že nesmí překročit žalobní návrh.

27. Pokud jde o požadavek na zaplacení zákonných úroků z prodlení, žalobkyně má nárok na úroky z prodlení po uplynutí 6 měsíců od uplatnění žádosti u žalované (§ 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.) Nárok byl uplatněn dne [datum], 6 měsíční lhůta uplynula dne [datum] (§ 607 zákona č. 89/2012 Sb.), úrok z prodlení byl přiznán od [datum], ve zbytku byla žaloba zamítnuta (výrok II. rozsudku). Soud rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně uplatnila v řízení dva samostatné nároky, ohledně nároku na náhradu škody byla zcela neúspěšná, co do nároku na nemajetkovou újmu byla zcela úspěšná, s ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 3223/2013 ze dne 10.2. 2015, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Poučení