18 C 110/2023-56

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o 25 277 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 14 230 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 200 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 200 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 200 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 200 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 200 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 200 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 090 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 200 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 540 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 3 200 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky ve výši 11 047 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 047 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 924 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] (po jejím částečném zpětvzetí a rozšíření) domáhal zaplacení částky 25 277 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 200 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 200 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 247 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 200 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 200 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 200 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 090 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 200 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 587 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 3 200 Kč od [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce byl pověřen správou, provozem a opravami společných částí domu a zabezpečováním dalších činností spojených s provozem domu. Žalovaná je vlastnicí bytové jednotky v domě spravovaném žalobcem. S účinností od [datum] činily zálohy za služby spojené s užíváním bytu částku ve výši 2 110 Kč a poplatek do fondu oprav částku ve výši 1 090 Kč. Zálohy na služby spojené s užíváním bytu a poplatek do fondu oprav byly splatné vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, za který se platí. Žalované vznikl na základě vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu a poplatku do fondu oprav za období od [datum] do [datum] nedoplatek ve výši 11 047 Kč, který byl splatný do [datum]. Žalovaná dále žalobci dlužila za poplatek do fondu oprav ve výši 1 090 Kč za [anonymizováno] 2022 až [anonymizováno] 2023 a [anonymizováno] 2023 v plné výši a za [anonymizováno] 2023 a [anonymizováno] 2023 na poplatku za každý měsíc dlužila [částka] (celkem tak na poplatku dlužila [anonymizováno] [částka] + [částka] = [částka]). Konečně žalovaná žalobci dlužila na zálohách za služby spojené s užíváním bytu po [anonymizována dvě slova] Kč/měsíc za leden 2023 a duben 2023, tj. celkem [částka]. Veškeré nároky žalobce požadoval včetně příslušenství ode dne splatnosti (vyúčtování za rok 2021 splatné [datum], poplatky a zálohy splatné prvního dne následujícího měsíce). Žalobce se původně domáhal zaplacení i záloh za služby za měsíce [anonymizováno] 2022 až [anonymizováno] 2022, tj. celkem ve výši [částka]. Co do této částky však vzal žalobce žalobu zpět (vyhověno pravomocným usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), neboť v mezidobí došlo k vyúčtování záloh za rok 2022, a proto již nebylo možné tyto zálohy požadovat. Nadále však žalobce požadoval úroky z prodlení z těchto záloh ode dne jejich splatnosti do jejich vyúčtování. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána předžalobní výzvou, ničeho však neuhradila.

2. Žalovaná ve věci podáním ze dne [datum] uvedla, že vyúčtování služeb pro rok [rok] ve výši [částka] bylo uhrazeno dne [datum]. K tomuto roku je dále třeba zaslat podrobné vyúčtování, aby si mohla platby a reální náklady na byt zkontrolovat a případně reklamovat. Vyúčtování za rok 2022 ve výši [částka] uhradí po kontrole reálných nákladů s užíváním bytu do 10 dnů od doručení, popř. kontaktuje žalobce s žádostí o vysvětlení požadované částky. Po odsouhlasení částky ji nejpozději do tří dnů uhradí. Konečně pokud jde o uhrazení poplatku do fondu oprav za rok [rok], pak požaduje zaslání aktuální měsíční výši poplatků za služby pro rok [rok], aby mohla tuto částku v bance nastavit. Pokud bylo vystaveno vyúčtování reálných nákladů za užívání bytu, žádala o jeho zaslání s tím, že dokumenty mají být zasílány na její adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku.

3. Soud věc dne [datum] projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání předvolána, žalobce se z jednání omluvil a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasil.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění, která odpovídají i závěru o skutkovém stavu: Žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa] postaveném na stavebním pozemku parcelního čísla [číslo], [číslo], vše v katastrálním území Planá u Mariánských Lázní, obci [obec], včetně podílu na společných částech (dále jen„ bytová jednotka“) /viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 12 spisu/. Žalobce je zapsan v obchodním rejstříku jako společenství vlastníků jednotek s předmětem činnosti zajišťování správy nemovité věci. Dle článku 8 stanov platí členové pro účely financování nákladů na správu domu a pozemku příspěvky formou měsíčních záloh. Za účelem financování oprav, modernizací a rekonstrukcí společných částí se z celkového příspěvku na správu domu a pozemku vytváří účetně oddělený dlouhodobý finanční zdroj – dlouhodobá záloha. Pravidla pro jeho tvorbu a použití schvaluje shromáždění vlastníků. Výši měsíčního příspěvku do dlouhodobé zálohy stanoví statutární orgán na základě plánu oprav, modernizací a rekonstrukcí. Žalobce zajišťuje dodávku tepla, dodávku studené vody, odvádění odpadních vod, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čistění komínů a odvoz komunálního odpadu a další služby, o jejich poskytování rozhodne shromáždění vlastníků. Na náklady služby jsou členové společenství povinni platit měsíční zálohy splatné společně s příspěvkem na správu domu a pozemku a dlouhodobé zálohy vždy do konce příslušného kalendářního měsíce. Zálohy na služby se stanovují na základě skutečných nákladů předcházejícího zúčtovacího období, kterým je kalendářní rok, s přihlédnutím k předpokládané výši nákladů pro daný kalendářní rok. Náklady na služby se na vlastníky jednotek rozúčtují dle platného právního předpisu. Vyúčtování záloh na služby je společenství vlastníků povinno provést nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Vyúčtování se doručí členům společenství na oznámenou doručovací adresu. Přeplatky a nedoplatky z vyúčtování jsou splatné nejpozději do 31. 8. příslušného kalendářního roku /viz úplný výpis z rejstříku společenství vlastníků jednotek na č. l. 8 - 9 spisu a notářský zápis [spisová značka], [spisová značka] na č. l. 46 – 52 spisu/. Dne [datum] bylo na schůzi Společenství schváleno navýšení záloh do fondu opravu a služeb /viz pozvánka na schůzi Společenství na č. l. 10 spisu, zápis ze schůze Společenství ze dne [datum] na č. l. 11 spisu, prezenční listina Společenství pro dům, [ulice a číslo], [obec] na č. l. 11 spisu/. Ke dni [datum] žalobce evidoval dluh na zálohách a poplatcích za měsíce únor, březen, duben, červen, červenec, srpen, září, říjen a listopad roku [rok] (a to v každém měsíci v plné výši) /viz přehled plateb v roce [rok] na č. l. 17 spisu/. Žalované bylo v březnu roku [rok] odesláno na její trvalou adresu [adresa žalované] (tato hlášena od [datum] do současnosti) vyúčtování bytu za rok 2021 (dne [datum] se zásilka vrátila žalobci zpět). Ve vyúčtování jsou rozepsány jednotlivé položky (pojištění domu, poplatek za správu, elektř. společ. prost., odvoz odpadu, topení, pozemek pod domem – pronájem, vodné a stočné). U každé položky je uvedena částka předpisu zálohy roku [rok], v dalším sloupci jsou uvedeny náklady (vždy pouze uvedena konečná částka bez bližšího vysvětlení), následují sloupce rozepsaných úhrad za jednotlivé měsíce v roce [rok]). Výsledkem vyúčtování je, že žalovaná měla zaplatit na zálohách [částka], skutečně zaplatila v roce [rok] částku [částka] a skutečná výše nákladů byla [částka], žalovaná tak dluží po zaokrouhlení [částka] ([částka] – [částka]). Ničeho bližšího ve vyúčtování uvedeno není, zejména pokud byla vyúčtována položka topení ve výši [částka], není zde uveden mj. údaj o množství dodané služby, ani způsob rozúčtování (uvedena pouze částka bez jakéhokoliv bližšího rozúčtování) /viz vyúčtování bytu za rok [rok] včetně vrácené zásilky na č. l. 14 spisu a poštovního podacího archu na č. l. 13 spisu a výpis z CEO na č. l. 20 – 21 spisu/. S účinností od 6/ 2022 představovaly zálohy za služby spojené s užíváním bytu částku ve výši 3 200 Kč (navýšeno z částky 3 100 Kč) a byly tvořeny fondem oprav ve výši 1 090 Kč, elektrikou společných prostor 85 Kč, vodné, stočné ve výši 253 Kč, topení ve výši 1 455 Kč, pojištění domu ve výši 185 Kč, účetnictví ve výši 97 Kč a pronájem pozemku pod budovou ve výši 35 Kč. Toto bylo žalované odesláno na její trvalou adresu. Zásilka byla odeslána [datum]. Jelikož si ji žalovaná nevyzvedla, vrátila se dne [datum] žalobci zpět /viz změna předpisu záloh 06/ 2022 na č. l. 15 spisu a vrácená zásilka včetně podacího lístku na č. l. 15 spisu/. Dne [datum] žalobce odeslal žalované na adresu jejího trvalého pobytu vyúčtování záloh za rok 2022 s nedoplatkem ve výši [částka]. Vyúčtování bylo provedeno ve stejné formě jako za rok 2021. Zásilka se žalobci nedoručená vrátila zpět dne [datum] /viz vyúčtování včetně dokladu o odeslání na č. l. 36 – 37 spisu/. Za měsíce leden až duben 2023 žalovaná uhradila pouze v březnu částku [částka] a v dubnu částku [částka]. Ničeho dalšího /viz přehled dluhu na č. l. 35 spisu/. Dne [datum] byla předána k odeslání výzva, aby žalovaná před podáním žaloby dluh uhradila /viz předžalobní výzva včetně podacího lístku na č. l. 16 spisu/.

5. Po právní stránce soud danou věc posoudil dle ustanovení o bytovém spoluvlastnictví dle § 1158 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, a dále dle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, v rozhodném znění do 31. 12. 2022 (dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“), ve spojení s vyhláškou č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, v rozhodném znění (dále jen„ vyhláška č. 269/2015 Sb.).

6. Dle § 1176 o. z. vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pozemku a užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu.

7. Dle § 1180 odst. 1 o. z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

8. Dle § 1181 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

9. Dle § 1189 odst. 1 o. z. zahrnuje správa domu a pozemku vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu a pozemku zahrnuje i činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí, přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu.

10. Dle § 1194 odst. 1 o. z. je společenství vlastníků právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.

11. Dle § 1196 odst. 1 o. z. společenství vlastníků právně jedná v mezích svého účelu s vlastníky jednotek i s třetími osobami.

12. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

15. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle odst. 3 téhož ustanovení finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

16. Dle § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb. ve vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uvede: a) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápění, spotřebu tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody, b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé vody v Kč/m3, c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na vytápění a na teplo spotřebované na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na vytápění a nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody v % a v Kč.

17. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ nařízení vlády č. 351/2013 Sb.“), výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Soud po právním zhodnocení skutkových zjištění shledal žalobu za částečně důvodnou. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla v předmětném období od ledna roku 2020 do současnosti ve smyslu § 1176 o. z. členem společenství vlastníků bytových jednotek (žalobce), neboť žalovaná byla v předmětném období vlastníkem bytové jednotky. Žalovaná tak byla povinna hradit stanovené příspěvky na náklady spojené se správou domu a pozemku dle § 1180 odst. 1 o. z. a zároveň hradit jednotlivé zálohy na poskytnuté služby a jiná plnění související s užíváním bytu ve smyslu § 1181 o. z. Žalobce je právnická osoba založená ve smyslu § 1194 odst. 1 o. z. a jelikož jsou předmětem řízení nedoplatky na vyúčtovaných zálohách, neuhrazené zálohy za služby a příspěvky na náklady spojené se správou domu a pozemku byl žalobce v souladu s § 1196 odst. 1 o. z. ve spojení s § 1189 odst. 1 o. z. k podání žaloby aktivně věcně legitimován. Žalované vznikl dluh na příspěvcích za správu domu a pozemku (představujících poplatky hrazené do fondu oprav) v celkové výši [částka] za [anonymizováno] 2022 až [anonymizováno] 2023 a za [anonymizováno] 2023 (v těchto měsících nebylo na příspěvku uhrazeno ničeho) a za [anonymizováno] a [anonymizováno] 2023 v celkové výši [částka] (každý měsíc bylo zaplaceno o 100 Kč méně). V řízení nebylo prokázáno, že by tyto příspěvky byly žalovanou uhrazeny. Žalovaná to ani netvrdila, ani to nevyšlo v řízení najevo. Žalobce tak má nárok rovněž na úrok z prodlení z těchto jednotlivých nároků ode dne následující po jejich splatnosti do zaplacení. Splatnost tohoto nároku dle stanov byla sjednána do konce příslušného kalendářního měsíce. Jelikož se příspěvky ve smyslu § 1180 odst. 1 o. z. s ohledem na jejich charakter nevyúčtovávají, má žalobce na jejich úhradu nárok včetně nároku na úrok z prodlení ve smyslu § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. vždy od prvého dne následujícího po jejich splatnosti ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. dle data, kdy došlo k prodlení do jejich zaplacení.

19. Žalované dále vznikl nárok za zaplacení záloh dle § 1181 o. z. a § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. v celkové výši 4 220 Kč za leden a duben 2023, kdy nebyly zálohy ze strany žalované uhrazeny. V řízení bylo prokázáno, že žalobce rozhodl o jejich navýšení na měsíční částku [částka] (spolu s poplatkem do fondu oprav tak má žalovaná měsíčně hradit [částka]), což bylo žalované rovněž písemně oznámeno. V tomto ohledu je rozhodující uložení zásilky na poště, což je den, kdy se žalovaná mohla objektivně s odeslanou zásilkou seznámit. To, že tak neučinila, a zásilka se vrátila zpět, jde k její tíži. Jelikož se jedná o zálohy za rok 2023 nemohlo ještě dojít k jejich vyúčtování, a proto byl tento nárok žalobci přiznán včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení (splatnost je shodná jako u poplatku do fondu oprav, viz odstavec 18 tohoto odůvodnění). Jelikož nebyly řádně a včas uhrazeny rovněž zálohy za rok 2022 (konkrétně za měsíce červen až listopad), vznikl žalobci nárok na úrok z prodlení dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. z těchto částek. Jelikož však již uplynul termín, kdy mělo dojít k jejich řádnému vyúčtování ze strany žalobce, nemůže již žalobce požadovat úhradu těchto záloh, jakož ani úrok z prodlení po tomto vyúčtování. Žalobce tak ani v řízení nečinil a v souladu s právní úpravou požadoval pouze úrok z prodlení z těchto částek ode dne jejich splatnosti do vystaveného vyúčtování. Soud proto tomuto nároku vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku).

20. Soud však zamítl žalobu, pokud jde o nárok žalobce na zaplacení částky [částka] odpovídající vyúčtování za rok 2021. Žalovaná v této souvislosti namítla, že potřebuje zaslat podrobné vyúčtování služeb, aby si mohla náklady zkontrolovat a případně reklamovat. I kdyby však toto žalovaná v řízení neuvedla, je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda je předložené vyúčtování řádné a zda na jeho podkladu mohlo dojít ke splatnosti daného nároku. Po přezkoumání předloženého vyúčtování musí soud konstatovat, že se v daném případě o řádné vyúčtování nejedná. Aktuální judikatura (k tomu srov. zejména z nedávné doby rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2181/2022) uvádí, jaké náležitosti musí vyúčtování splňovat, aby se o řádné vyúčtování jednalo. Nejvyšší soud k tomu v citovaném rozsudku uvádí:„ Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 16. července 1981, sp. zn. Cpj 164, uveřejněné pod č. 4/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové z 9. února 1968, sp. zn. 7 Co 598/67, uveřejněný pod č. 15/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze tedy hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Tyto závěry je třeba aplikovat i v poměrech bytového spoluvlastnictví (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu z 28. listopadu 2018, sp. zn. 26 Cdo 356/2018, a z 5. června 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018) a není důvod se od nich odchylovat ani při vyúčtování služeb provedeného podle zákona č. 67/2013 Sb. Soud tedy v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným. Tím, zda je vyúčtování služeb řádné (a uplatněný nárok tudíž důvodný), se soud zabývá bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky (srov. § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.), neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování. Ostatně zákon č. 67/2013 Sb. s podáním námitek žádné následky ani nespojuje, pouze stanoví povinnost poskytovateli služeb na ně nejpozději do 30 dnů od jejich doručení reagovat (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z 26. srpna 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019). Náležitosti (řádného) vyúčtování služeb obecně upravuje ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. Podle citovaného ustanovení musí vyúčtování služeb obsahovat – vedle celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby – rovněž„ skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi“. Slovní spojení„ se všemi potřebnými náležitostmi“ implikuje závěr, že výčet náležitostí (řádného) vyúčtování služeb uvedený v § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. není úplný (uzavřený) a že v jiném právním předpisu (právních předpisech) mohou být stanoveny další náležitosti, které musí vyúčtování služeb obsahovat, aby je bylo možné pokládat za řádně provedené. O tom ostatně svědčí i ustanovení § 14a zákona č. 67/2013 Sb., jímž zákonodárce zmocnil Ministerstvo pro místní rozvoj k vydání prováděcího právního předpisu k citovanému zákonu, v němž mají být stanoveny mimo jiných právě i náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům. Tímto prováděcím právním předpisem pak byla v rozhodné době vyhláška č. 269/2015 Sb., ve znění účinném do 1. listopadu 2021 (dále jen„ Vyhláška“), která v § 6 vymezila náležitosti vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody příjemcům služeb, jež má (musí) poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování kromě (vedle) náležitostí stanovených zákonem (míněno především ustanovením § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.). Jde-li o ostatní poskytované služby, v rozhodné době nebyly obsahové náležitosti vyúčtování stanoveny jiným (zvláštním či prováděcím) právním předpisem. Podle názoru dovolacího soudu však vyúčtování těchto služeb, aby vůbec mohlo jít o vyúčtování, musí obsahovat – kromě náležitostí uvedených v § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. – minimálně i údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby (§ 11 odst. 1 písm. c/ zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví); vlastník jednotky totiž musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda pronajímatelem požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 20. července 2011, sp. zn. 26 Cdo 4742/2010, z jehož závěrů lze vycházet i v současné době). Pro úplnost zbývá dodat, že vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši. Je-li vyúčtování nesprávné, není zde (řádného) vyúčtování jako předpokladu pro vznik platební povinnosti. Protože (řádné) vyúčtování je také předpokladem pro vznik splatnosti částky v něm uvedené (nedoplatku), nestává se vyúčtovaná částka splatnou, a to ani z části. Na tomto závěru nemůže nic změnit skutečnost, že pozdější (řádné, správné) vyúčtování může (a většinou také bude), obsahovat – číselně vyjádřeno – zčásti nebo zcela i částky, jež byly původně (nikoli však řádně) vyúčtovány. Nejde zde totiž o to, zda – číselně vyjádřeno – bylo původní vyúčtování vyšší nebo nižší, případně stejné jako vyúčtování řádné (správné). Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 26. listopadu 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, uveřejněné pod C 2170 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, z 9. března 2005, sp. zn. 26 Cdo 1742/2005, z 24. června 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007, z 24. května 2016, sp. zn. 26 Cdo 1261/2015 /ústavní stížnosti podané proti naposledy citovaným rozhodnutím odmítl Ústavní soud usneseními z 12. května 2010, sp. zn. IV. ÚS 2495/09, a z 6. září 2016, sp. zn.

I. ÚS 2803/16, a z

5. června 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018). V poměrech souzené věci se uvedené teze projeví následovně. Vyúčtování, jež zahrnovala i vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody, měla obsahovat – vedle náležitostí podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. – rovněž náležitosti předepsané ustanovením § 6 Vyhlášky. Posléze uvedené náležitosti (přinejmenším některé z nich) však vyúčtování služeb v dané věci neobsahovala, třebaže i tyto náležitosti jsou zcela nezbytné k tomu, aby konečný spotřebitel měl adekvátní možnost přezkoumat, zda je vyúčtování správné, tj. zda zní na správnou cenu. Takto ve vyúčtováních scházely např. údaje o spotřebě tepla na vytápění a tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody za zúčtovací jednotku (§ 6 písm. a/ Vyhlášky), údaje o jednotkových cenách tepla na vytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé vody v Kč/m3 (§ 6 písm. b/ Vyhlášky), údaje o celkových nákladech v Kč odděleně na vytápění a na teplo spotřebované na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody a o podílech základních a spotřebních složek nákladů na vytápění a nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody v % a v Kč za zúčtovací jednotku (§ 6 písm. c/ Vyhlášky), údaje o podlahové ploše a započitatelné podlahové ploše zúčtovací jednotky (§ 6 písm. d/ Vyhlášky) atd.“ S ohledem na uvedené tak nelze než uzavřít, že žalobcem předložené vyúčtování není řádné, a proto nemohlo způsobit splatnost daného nároku. Ve vyúčtování totiž zcela absentují jakékoliv údaje týkající se zejména spotřeby topení. Soudu proto nezbylo, než tento nárok ve světle aktuální judikatury Nejvyššího soudu, od které nemá zdejší soud důvodu se odchýlit, spolu s úrokem z prodlení zamítnout (výrok II. tohoto rozsudku).

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 924 Kč, přičemž tato částka představuje 14 % z jejich celkové výše 13 746 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57 % a úspěchu žalované v rozsahu 43 %). Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení. Pouze pro úplnost soud dodává, že částečné zpětzvetí žaloby nemohlo jít k tíži žalobce, neboť tak učinil s ohledem na novou právní skutečnost (povinnost provést vyúčtování záloh), po které již v této části nemohl být nárok v daném rozsahu požadován (avšak v době podání žaloby žalovaný nárok existoval). Náklady se skládají ze soudního poplatku ve výši 1 210 Kč, odměny za zastupování advokátem v celkové výši 9 160 Kč za tři úkony právní služby po 2 340 Kč/úkon z tarifní hodnoty 30 247 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) a za jeden úkon právní služby po 2 140 Kč z tarifní hodnoty 25 277 Kč (částečné zpětvzetí žaloby a její rozšíření), paušální částky náhrady hotových výdajů 1 200 Kč za 4 úkony právní služby po 300 Kč, to vše podle § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d), a § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. Nadto soud dodává, že nebyla přiznána náhrada za podání ze dne [datum] obsahující omluvu k jednání a shrnutí požadovaného nároku (neobsahuje žádné nové skutečnosti), neboť se nejednalo o podání ve věci samé, ale pouze o procesní úkon (omluva). Dále z toho 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobce ve výši 2 176 Kč, která patří k nákladům podle § 137 odst. 2, 3 o. s. ř. za použití § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb., když dle předloženého osvědčení je zástupkyně žalobce registrována jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupkyně žalobce jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).

Poučení