18 C 127/2021-64

Rubrum

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Chalupskou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně] zastoupena advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa] zastoupen advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] o zaplacení 20 500 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 23. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení 15 784 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 20 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela společně s žalovaným a panem [jméno] [příjmení] smlouvu o zřízení předkupního práva, jejímž předmětem bylo zřízení předkupního práva, jako práva věcného, zapsaného v katastru nemovitostí, a to k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa], v k. ú. a obci [obec], část [územní celek], vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Příbram. Předkupní právo bylo zřízeno na dobu 5 let ode dne podpisu smlouvy. Strany se zavázaly po skončení doby, na kterou bylo předkupní právo zřízeno, poskytnout si součinnost při jeho výmazu. Dále si sjednaly, že pokud žalovaný nesplní tuto povinnost poskytnout součinnost, je povinen žalobkyni zaplatit smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení se splněním této povinnosti, a to počínaje dnem, kdy žalobkyně k poskytnutí součinnosti vyzve. Smlouva byla podepsána dne [datum], předkupní právo tedy skončilo uplynutím pěti let, tzn. dne [datum]. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala dopisem ze dne 10. 5. 2021 žalovaného k součinnosti s tím, že žalovanému bylo zároveň zasláno i potvrzení o zániku věcného práva předkupního s ověřeným podpisem [jméno] [příjmení]. Tato výzva byla žalovanému doručena dne 26. 5. 2021. Žalovaný však žalobkyni i přesto součinnost neposkytl, čímž porušil svou smluvní povinnost. Dopisem ze dne 7. 7. 2021 žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému předžalobní výzvu a zároveň ho vyzvala k zaplacení smluvní pokuty, kterou požadovala ode dne prodlení 27. 5. 2021 do dne 7. 7. 2021, tedy 41 dní x 500 Kč Celkem tak smluvní pokuta činila 20 500 Kč. Žalobkyně žalovanému poskytla lhůtu k zaplacení do 22. 7. 2021. Žalovaný však nereagoval a smluvní pokutu nezaplatil. Vedle samotné částky 20 500 Kč se žalobkyně domáhala rovněž příslušenství v podobě úroku z prodlení ode dne 23. 7. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl, aby byla zamítnuta. Tvrdil, že žalobkyně jako kupující a žalovaný jako prodávající uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu k pozemku, přičemž tento pozemek vznikl oddělením od jiného pozemku ve vlastnictví žalovaného, tzn., že pozemek ve vlastnictví žalobkyně těsně sousedí s pozemkem žalovaného. Po nabytí vlastnického práva ale žalobkyně odtěžila zeminu, a to nejen u hranice pozemku, ale částečně i na pozemku žalovaného, v důsledku čehož vzniklo riziko sesuvu půdy z pozemku žalovaného, na kterém se nachází stavba. Žalovaný několikrát apeloval na žalobkyni, aby na hranici pozemku postavila opěrnou zeď, což žalobkyně žalovanému přislíbila. V červnu 2015 se žalobkyně zavázala, že na hranici pozemku postaví zděnou opěrnou zeď, což vyplývá také z rozhodnutí stavebního úřadu Obecního úřadu v Petrovicích ze dne [datum], kterým bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení. Žalobkyni byla dále stanovena lhůta pro výstavbu opěrné zdi nejpozději do 31. 12. 2018, jak vyplývá z kolaudačního souhlasu vydané stavebním úřadem Obecního úřadu Petrovice ze dne 1. 12. 2017 Ani v této lhůtě žalobkyně opěrnou zeď nepostavila. Žalobkyně emailem ze dne 28. 3. 2021 požádala žalovaného o součinnost při výmazu předkupního práva z katastru nemovitostí, přičemž žalovaný na tuto žádost reagoval návrhem, aby žalobkyně postavila opěrnou zeď nebo mu alespoň dala písemné potvrzení, do kdy zeď postaví. Žalobkyně to ale odmítla. Jelikož byl žalovaný stále vystaven riziku sesuvu půdy, odmítl poskytnout žalobkyni součinnost k výmazu předkupního práva z katastru nemovitostí, neboť měl obavu, že jinak bude žalobkyně stavbu opěrné zdi nadále odkládat. Zároveň žalovaný žalobkyni sdělil, že své povinnosti poskytnout jí součinnost si je vědom a poskytne ji, jakmile bude opěrná zeď postavena. Na základě podnětu žalovaného bylo následně vedeno jednání se stavebním úřadem, kdy žalobkyni byla prodloužena lhůta pro stavbu opěrné zdi do 31. 12. 2022. Jelikož stavební úřad žalobkyni neuložil za nesplnění povinnosti postavit opěrnou zeď žádnou sankci, nezbylo žalovanému než postupovat podle § 14 občanského zákoníku. Žalobkyně nakonec nechala opěrnou zeď vybudovat. Na základě toho poskytl žalovaný žalobkyni potřebnou součinnost a dne 29. 9. 2021 bylo na katastrálním úřadě zahájeno řízení o výmazu předkupního práva. Žalovaný tak splnil svou povinnost vyplývající pro něho z uzavřené smlouvy, jakmile byla splněna povinnost žalobkyně. Žalovaný si je vědom skutečnosti, že poskytl součinnost až po termínu, nicméně má za to, že jeho postup byl oprávněný, neboť jeho jednání, či spíše nečinnost, sloužilo jako zajišťovací prostředek pro dosažení jeho oprávněného zájmu. Výstavby opěrné zdi po celou dobu nic nebránilo a šlo pouze o liknavost a úmysl ze strany žalobkyně. Žalovaný proto tvrdil, že v souladu s § 6 občanského zákoníku není návrh žalobkyně na úhradu smluvní pokuty po právu, neboť to byla žalobkyně, kdo se ve vztahu k žalovanému nechoval poctivě. Nárok žalobkyně proto žalovaný považuje pouze za účelovou snahu získat finanční prospěch na úkor žalovaného. Nárok žalobkyně je podle něj neoprávněný a rozporný s dobrými mravy, neboť žalobkyně jednala nepoctivě.

3. Žalovaný dále namítl nesprávnost tzv. kvalifikované výzvy podle § 114b odst. 1 o. s. ř., která byla v rámci elektronického platebního rozkazu vydána vyšší soudní úřednicí. Jelikož podle zákona může kvalifikovanou výzvu vydat pouze předseda senátu, považoval žalovaný vydaný elektronický platební rozkaz jako takový za nesprávný s tím, že už proto musí být zrušen. K tomu soud pouze stručně uvádí, že podle § 11 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednicích, provádí vyšší soudní úředník veškeré úkony soudu I. stupně s výjimkou úkonů vyjmenovaných ustanovení, mezi nimiž však kvalifikovaná výzva podle § 114b odst. 1 o. s. ř. není. Z toho vyplývá, že vyšší soudní úředník může v souvislosti s vydáním platebního rozkazu vydat i kvalifikovanou výzvu. Tento názor je souladný i s nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 31/10 ze dne 22. 5. 2013, dále například s usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3295/2016 23. 11. 2016.

4. Z kupní smlouvy o převodu vlastnictví nemovitosti včetně prohlášení o pravosti podpisu ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] na straně jedné jako prodávající a [celé jméno žalobkyně] na straně druhé jako kupující uzavřeli toho dne dohodu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k nemovitostem: pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] ostatní plocha, pozemek parc. č. st. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], zemědělská stavba, to vše zapsáno na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], [územní celek], část [územní celek], vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram.

5. Ze smlouvy o zřízení předkupního práva včetně prohlášení o pravosti podpisu ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] jako účastníci č. 1 a [celé jméno žalobkyně] jako účastník č. 2 uzavřeli dohodu, na základě které se podpisem této smlouvy zřizuje předkupní právo smluvní ve prospěch účastníků č. 1, a to k pozemku parc. č. st. [číslo] včetně jeho součásti, budovy [adresa]. Předkupní právo bylo zřízeno na dobu určitou v délce 5 let ode dne podpisu smlouvy. Strany se dohodly, že účastník č. 2 je povinen po dobu 5 let ode dne podpisu této smlouvy pro případ prodeje pozemku nabídnout ho ke koupi účastníkům č. 1 za celkovou kupní cenu 75 000 Kč (čl. II odst. 1 smlouvy). Předkupní právo bylo zřízeno jako právo věcné s tím, že vzniká zápisem do veřejného seznamu (čl. II. odst. 2). Strany se dále dohodly, že po skončení doby, na které je předkupní právo omezeno, se zavazují poskytnout si součinnost v případě výmazu tohoto předkupního práva z katastru nemovitostí. V případě, že účastník č. 1 [celé jméno žalovaného] nesplní povinnost uvedenou v článku IV. odst. 1 a neposkytne součinnost v případě výmazu předkupního práva z katastru nemovitostí, je povinen uhradit účastníkovi č. 2 smluvní pokutu ve výši 500 Kč denně za každý započatý den prodlení se splněním povinnosti počínající dnem, kdy účastník č. 2 účastníka č. 1 [celé jméno žalovaného] vyzve k poskytnutí součinnosti (čl. IV. odst. 1 a 3).

6. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] soud zjistil, že do katastru nemovitostí bylo zapsáno předkupní právo s dobou trvání 5 let, a to ve prospěch [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] ve vztahu k parcele č. st. [číslo], a to na základě smlouvy o zřízení věcného předkupního práva ze dne [datum].

7. Z výzvy k součinnosti ze dne 10. 5. 2021 včetně potvrzení o zániku věcného práva předkupního a podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k poskytnutí součinnosti k výmazu předkupního práva z katastru nemovitostí a upozornila jej, že se smluvně zavázal tuto součinnost poskytnout, stejně jako se zavázal uhradit smluvní pokutu za každý den prodlení, pokud tak neučiní. Součástí této výzvy bylo i přiložené potvrzení o zániku věcného práva předkupního, které bylo toho času podepsáno pouze [jméno] [příjmení].

8. Z předžalobní upomínky včetně podacího lístku ze dne 7. 7. 2021 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty za dobu od 27. 5. 2021 do 7. 7. 2021, tedy ve výši 20 500 Kč, a to s ohledem na to, že neposkytl žalobkyni součinnost pro výmaz předkupního práva z katastru nemovitostí. Žalobkyně poskytla žalovanému lhůtu do 22. 7. 2021 a upozornila ho, že nedojde-li k zaplacení smluvní pokuty, je zástupce žalobkyně oprávněn domáhat se práv žalobkyně soudní cestou.

9. Z rozhodnutí Obecního úřadu Petrovice – stavební úřad ze dne 14. 9. 2017 [číslo jednací] soud zjistil, že bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení na stavbu„ stavební úpravy zemědělské stavby na autodílnu na pozemku parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec]“, přičemž z části rozhodnutí„ Popis stavby“ bylo zjištěno, že v rámci stavby na pozemku budou umístěny„ 2 plechové garáže sloužící jako sklady a bude provedeno zděné oplocení severní hranice pozemku“.

10. Z projektové dokumentace – stavební úpravy zemědělské stavby na autodílnu byla zjištěna hranice pozemku parc. čl. st. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně a pozemku sousedního ve vlastnictví žalovaného.

11. Ze sdělení Obecního úřadu Petrovice – stavební úřad ze dne 1. 12. 2017 [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalobkyni jako stavebníkovi byl udělen kolaudační souhlas s užíváním stavby„ stavební úpravy zemědělské stavby na autodílnu na pozemku parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo]“, přičemž v rámci odůvodnění je uvedeno, že v řízení bylo„ prokázáno, že stavba je provedena v souladu s podmínkami stavebního povolení, vyjma dosud nedokončené části stavby v rozsahu opěrné zdi na hranici s pozemkem parc. [číslo] – tato část stavby bude dokončena na základě vydaných povolení v termínu do 31. 12. 2018“.

12. Z rozhodnutí Obecního úřadu Petrovice – stavební úřad ze dne 19. 7. 2021 [číslo jednací] soud zjistil, že byla povolena změna stavby před dokončením spočívající v prodloužení lhůty k dokončení stavby u stavby stavební úpravy zemědělské stavby na autodílnu na pozemku parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], respektive její dílčí části SO 02 – betonové oplocení v rozsahu opěrné zdi a byla prodloužena lhůta k dokončení stavby tak, že stavba bude dokončena nejpozději do 31. 12. 2022.

13. Z listiny Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, ze dne 29. 9. 2021 [číslo jednací] soud zjistil, že katastrální úřad informoval o vyznačení plomby, to u nemovitosti parc. č. st. [číslo] k. ú. [obec] s tím, že plomba byla vyznačena na základě listiny potvrzení o zániku předkupního práva ze dne [datum].

14. Z oznámení o zahájení řízení o změně stavby před jejím dokončením Obecního úřadu Petrovice – stavební úřad [číslo jednací] ze dne 16. 6. 2021 soud zjistil, že stavební úřad oznámil zahájení řízení o povolení změny stavby před jejím dokončením spočívající v prodloužení lhůty k dokončení stavby, betonového oplocení v rozsahu opěrné zdi, přičemž lhůta k dokončení stavby bude nově rozhodnutím stanovena tak, že stavba bude dokončena nejpozději do 31. 12. 2022. Toto oznámení bylo zasláno i dalším účastníkům řízení, mezi nimi i žalovanému.

15. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí ze dne [datum] včetně přiloženého potvrzení o zániku věcného práva předkupního soud zjistil, že žalobkyně navrhla výmaz předkupního práva k pozemku parc. č. st. [číslo] k. ú. [anonymizováno] [obec] ve prospěch [celé jméno žalovaného] a ve prospěch [jméno] [příjmení], doba trvání 5 let, které bylo zřízeno na základě smlouvy o zřízení věcného předkupního práva ze dne [datum]. Z přiloženého potvrzení o zániku věcného práva předkupního soud zjistil, že tato listina byla vlastnoručně podepsána [jméno] [příjmení] i žalovaným, přičemž podpis žalovaného byl připojen a ověřen dne [datum].

16. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] soud zjistil, že dne [datum] byl proveden vklad s právními účinky k 29. 9. 2021, a kterým bylo ve vztahu k parcele č. st. [číslo] zrušeno předkupní právo v délce trvání 5 let ve prospěch [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení].

17. Z emailové komunikace mezi účastníky soud zjistil, že dne 28. 3. 2021 odeslala žalobkyně žalovanému email, kdy jej požádala o podepsání a úřední ověření podpisu na potvrzení o zániku věcného práva předkupního. Nato žalovaný žalobkyni emailem odpověděl, že přetrvává problém v odtěžení materiálu na jeho pozemku a stabilitě svahu, na což již žalobkyni upozorňoval. Nepovažuje za nutné podmiňovat svůj podpis, postačí mu čestné prohlášení s úředně ověřeným podpisem, že k určitému datu žalobkyně dá tuto záležitost do pořádku v souladu se stavebním povolením. Nato žalobkyně žalovanému sdělila, že potvrzený dokument si od něj vyzvedne a pokud jde o dodělání zadního plotu, nemůže mu dát zatím žádný termín, neboť sama neví, kdy se k tomu dostane. Tato situace podle ní nemá spojitost s potvrzením dokumentu pro katastrální úřad. Z emailu ze dne 23. 9. 2021 zaslaného žalovaným žalobkyni soud zjistil, že žalovaný žalobkyni sdělil, že jelikož zjistil, že opěrná zeď je již v podstatě hotova, považuje její závazek vyplývající ze stavebního povolení za splněný, tím považuje za překonanou překážku, která mu bránila v podpisu listiny a sděluje, že tuto do konce týdne žalobkyni zašle.

18. Z černobílých i barevných fotografií předložených k důkazu soud zjistil, že na těchto je vyobrazena stavba a přilehlý pozemek, na jehož okraji je vysoká hráz zeminy. Tato hráz dle tvrzení účastníků v podstatě kopíruje hranici mezi pozemkem žalobkyně a žalovaného. Z fotografie je zřejmé, že tato hranice není hranicí přirozenou, naopak terén je zjevně uměle upravený.

19. Žalovaný navrhl doplnění dokazování svým účastnickým výslechem s tím, že tímto výslechem by chtěl shrnout své dosavadní vyjádření a přehledně uvést celou chronologii. Dále k důkazu navrhl emailovou komunikaci mezi žalobkyní a žalovaným, a to starší před rokem 2021, kterou chce prokázat, že žalobkyně věděla, že má být postavena opěrná zeď, a to minimálně po dobu 4 let. Tyto důkazní návrhy soud zamítl pro nadbytečnost, neboť podstatou sporu není samotná stavba opěrné zdi. Nadbytečný je v tomto směru i účastnický výslech žalovaného, který by tímto výslechem chtěl toliko shrnout svá dosavadní vyjádření a uvést veškerý děj chronologicky. Všechny tyto tvrzené skutečnosti už ale byly zjištěny provedeným dokazováním.

20. Podle § 2048 odst. 1 zákona č.89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1913 o. z., jedna strana nemůže odepřít plnění ani odstoupit od smlouvy proto, že dluh druhé strany vzniklý z jiného právního důvodu nebyl splněn řádně a včas. Podle § 14 o. z., každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě. Hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené. Směřuje-li však svépomoc jen k zajištění práva, které by bylo jinak zmařeno, musí se ten, kdo k ní přikročil, obrátit bez zbytečného odkladu na příslušný orgán veřejné moci. Podle § 6 o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

21. Na základě provedeného dokazování shrnuje soud rozhodný zjištěný skutkový stav tak, že bylo prokázáno, že žalovaný a [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalobkyně jako kupující uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu k nemovitostem a dále i smlouvu o zřízení předkupního práva k pozemku prac. č. st. [číslo], k. ú. a [územní celek], přičemž strany se dohodly na zřízení předkupního práva na dobu trvání 5 let. Dále se strany zavázaly poskytnout si po uplynutí doby 5 let trvání předkupního práva součinnost při výmazu tohoto předkupního práva z katastru nemovitostí s tím, že v případě, že některá ze stran neposkytne tuto součinnost, bude povinna uhradit druhé straně smluvní pokutu 500 Kč denně za každý započatý den prodlení se splněním této povinnosti, a to ode dne, kdy bude vyzvána k poskytnutí součinnosti. Jelikož předkupní právo mělo dle smluvních ujednání trvat 5 let ode dne podpisu smlouvy, uplynula doba jeho trvání dnem 24. 4. 2020. Bylo prokázáno, že žalobkyně se na žalovaného obrátila s žádostí o podpis na potvrzení zániku věcného práva předkupního již emailem ze dne 28. 3. 2021. Žalovaný si byl vědom své smluvní povinnosti poskytnout žalobkyni součinnost k výmazu předkupního práva, tuto však odmítl poskytnout s odůvodněním, že žalobkyně doposud na hranici jejich pozemku nepostavila opěrnou zeď, která by bránila sesuvu půdy z pozemku žalovaného, proto prozatím součinnost neposkytne. Požadoval přitom od žalobkyně alespoň čestné prohlášení s uvedením data, do kterého se žalobkyně zaváže tuto opěrnou zeď postavit. Stavba opěrné zdi přitom byla součástí stavebního povolení a rozhodnutí o umístění stavby, a to na stavbu stavební úpravy zemědělské stavby na autodílnu na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec]. V rámci těchto stavebních úprav měla žalobkyně postavit zděné oplocení severní hranice pozemku, přičemž lhůta ke stavbě této opěrné zdi jí nakonec byla stavebním úřadem prodloužena až do 31. 12. 2022. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného vyzvala k poskytnutí součinnost k výmazu předkupního práva dopisem ze dne 10. 5. 2021 a poskytla mu lhůtu do 23. 5. 2021. Žalovaný přesto součinnost žalobkyni neposkytl. Následně dopisem ze dne 7. 7. 2021 vyzvala žalovaného k zaplacení smluvní pokuty za dobu od 27. 5. 2021 do 7. 7. 2021 ve výši 20 500 Kč. Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, kterým následně došlo k výmazu předkupního práva a který byl podepsán i žalovaným dne 23. 9. 2021, byl podán dne 29. 9. 2021.

22. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Účastníci se smluvně dohodli na povinnosti poskytnout si vzájemně součinnost při výmazu předkupního práva z katastru nemovitostí po uplynutí 5 let. Pro případ nesplnění této povinnosti si platně sjednali smluvní pokutu ve výši 500 Kč denně. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k součinnosti k výmazu předkupního práva. Žalovaný však svou smluvní povinnost porušil, když žalobkyni součinnost odmítl poskytnout.

23. Soud se zabýval obranou žalovaného, že součinnost žalobkyni odmítl poskytnout proto, že žalobkyně nepostavila na hranici jejich pozemků opěrnou zeď, čímž hrozil sesuv půdy, a žalovanému tak nezbylo, než se tímto způsobem svépomocí domoci její výstavby. Nárok žalobkyně považoval za rozporný s dobrými mravy a zásadou poctivosti. Poté, co žalobkyně opěrnou zeď vystavila, obratem návrh na vklad k výmazu předkupního práva podepsal.

24. Podstata svépomoci ve smyslu § 14 o. z. spočívá v tom, že si oprávněný subjekt vynucuje uskutečnění svého práva vlastní mocí a silou. Jako forma ochrany subjektivních práv je přitom omezena jen na zcela nezbytnou míru. Svépomoc je tedy subjektivním právem ohrožené osoby k odvrácení bezprostředního a neoprávněného zásahu do práva (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 25 Cdo 815/2008). Svépomoc je zákonem povolenou výjimkou ze státního monopolu nalézání a vynucování práva, přičemž její legitimita spočívá v tom, že soukromá moc nahradí moc veřejnou v situaci, kdy je zřejmé, že zásah veřejné moci by přišel pozdě. Ohrožená osoba může jednat jen takovým způsobem, který je přiměřený okolnostem ohrožení tak, aby opatření odpovídalo druhu a intenzitě ohrožení (viz Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 125 a násl.) V daném případě je zřejmé, že se ze strany žalovaného nejednalo o oprávněné použití institutu svépomoci. Žalovaný tím, že odmítl být součinný při výmazu předkupního práva z katastru nemovitostí, si vynucoval na žalobkyni výstavbu opěrné zdi. Jedná se však o dvě zcela samostatné povinnosti. Splnění povinnosti nelze na druhé straně oprávněně vynucovat tím, že strana nesplní svou zcela odlišnou a nesouvisející smluvní povinnost, jak vyjadřuje i shora citovaný § 1913 o. z. Jednání žalovaného nesplňuje požadavky na oprávněné využití svépomoci, neboť jeho jednání, resp. pasivita ve vztahu ke splnění smluvní povinnosti být součinný při výmazu předkupního práva, nemohla vést bezprostředně k ochraně subjektivního práva ohroženého v důsledku nevystavění opěrné zdi žalobkyní. Pakliže by žalovaný skutečně chtěl svépomocně ochránit svůj majetek před případným sesuvem půdy z vlastního pozemku, bylo by adekvátním postupem například vlastní výstavba, byť provizorní, opěry. Žalovaný tedy tím, že neposkytl žalobkyni součinnost k výmazu předkupního práva, nejednal svépomocně za účelem ochrany svého subjektivního práva. Přitom plnění své smluvní povinnosti nemohl oprávněně odmítnout splnit s odůvodněním, že žalobkyně nesplnila svou povinnost vyplývající však z jiného právního důvodu.

25. Pokud jde o tvrzení žalovaného, že návrh žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty je v rozporu s dobrými mravy s tím, že se vůči žalovanému chovala nepoctivě, ani v tomto směru soud neshledal obranu žalovaného důvodnou. Smluvní pokuta je institutem s funkcí zajišťovací, sankční, kompenzační, prevenční. Je postavena na objektivní odpovědnosti, tj. zavinění dlužníka se zde nezkoumá. Poctivost představuje určitý standard mezi smluvními partnery, kdy jednání jednoho vůči druhému smluvnímu partnerovi by mělo být férové, respektující, otevřené, bez snahy druhého smluvního partnera poškodit. V daném případě však soud nepoctivost na straně žalobkyně neshledal. Žalobkyně vůči žalovanému uplatnila své právo na smluvní pokutu, neboť žalovaný i přes opakované výzvy nesplnil svou smluvní povinnost. Jak již soud konstatoval shora, žalovaný si nemohl oprávněně skrze institut svépomoci vynucovat, aby žalobkyně vystavila na hranici pozemků opěrnou zeď, jinak nebude k výmazu předkupního práva spolupracovat. Žalobkyně si své povinnosti vybudovat opěrnou zeď byla vědoma, ostatně v průběhu roku 2021 ji skutečně postavila. Jakkoli mezi účastníky zjevně nepanují dobré vztahy, žalobkyně nepřekročila pomyslnou hranici, za kterou by její jednání bylo lze považovat na rozporné s dobrými mravy. Naopak, jelikož žalovaný i přes opakované výzvy ze strany žalobkyně nespolupracoval při výmazu předkupního práva, nezbylo žalobkyni než využít podstaty a funkce smluvní pokuty a skrze tento nárok přimět žalovaného k patřičné aktivitě. Zcela v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními i smluvním ujednáním žalobkyně žalovaného vyzvala k poskytnutí součinnosti. Tento dopis byl odeslán dne 11. 5. 2021, v souladu s § 573 o. z. se má za to, že byl doručen žalovanému 14. 5. 2021. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu ode dne 27. 5. 2021 do 7. 7. 2021, ačkoli bylo prokázáno, že žalovaný podepsal návrh na vklad do katastru nemovitostí k výmazu předkupního práva až 23. 9. 2021; tedy až tohoto dne splnil svoji smluvní povinnost. Žalobkyně se tedy domáhá smluvní pokuty za kratší období než na které by měla nárok. Vzhledem k uvedenému neshledal soud, že by uplatnění práva žalobkyně na smluvní pokutu bylo rozporné s dobrými mravy a zásadou nepoctivosti. Rovněž neshledal soud důvodnou ani obranu žalovaného ve smyslu § 1765 o. z., na který odkázal v závěrečném návrhu, tedy že by mělo dojít k podstatné změně okolností. Mezi stranami bylo od počátku zcela jasné, jaké mají smluvní povinnosti. Na základě probíhajícího stavebního řízení si i žalobkyně byla vědoma svých povinností. V tomto směru posléze k žádné změně okolností nedošlo a shora uvedené závěry tedy na závěru soudu nemohou ničeho změnit.

26. S ohledem na shora uvedené soud shledal žalobu důvodnou a jako takové jí v plném rozsahu vyhověl. Přiznal proto žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty 500 Kč denně i za každý započatý den prodlení, a to v souladu s požadavkem žalobkyně ode dne 27. 5. 2021 do 7. 7. 2021, kdy žalobkyně požadovala zaplacení toliko 41 dní, tedy 41 x 500 Kč, celkem tedy 20 500 Kč. Jelikož žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve lhůtě do 22. 7. 2021, shledal soud oprávněným i zákonný úrok z prodlení 8,25% ročně z částky 20 500 Kč od 23. 7. 2021 do zaplacení. Ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činila výše zákonného úroku z prodlení v druhém pololetí roku 2021 výši 8,50% ročně, soud však nemohl překročit návrh žalobkyně. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jako třídenní.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 148 odst. 1, § 151 odst. 1 o.s.ř. a přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši 15 784 Kč Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 820 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 5 x 1 940 Kč (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka, účast u jednání soudu dne 14. 2. 2022 přesahující 2 hodiny) podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“), dále z 5x režijního paušálu po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t., náhrady jízdného k jednání u soudu dne 14. 2. 2022 za cestu z [obec] do [obec] a zpět v délce 2 x 59 km automobilem Volkswagen Tiguan při průměrné spotřebě 5,5 x 4,7 x 5,0 l /100 km, v žalobkyní požadované výši 767 Kč, náhrady za promeškaný čas při cestě na jednání a zpět ve výši 4 x 100 Kč, a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), tedy DPH 2 597 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.). Podle § 166 o.s.ř. opravil soud zřejmou nesprávnost ve výroku o nákladech řízení, když ve vyhlášeném znění absentovala povinnost tuto uhradit k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení