18 C 128/2018

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Valešovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení 720 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 378 669 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 378 669 Kč ode dne 5. 3. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 341 331 Kč a co do úroků z prodlení v zákonné výši z částky 720 000 Kč ode dne 5. 9. 2017 do dne 4. 3. 2018 a z částky 341 331 Kč ode dne 5. 3. 2018 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18 456 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 5. 7. 2018 domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 720 000 Kč s příslušenstvím jakožto náhrady nemajetkové újmy, jež vznikla žalobkyni v důsledku nepřiměřeně dlouhého restitučního řízení. Tvrdila, že dne 21. 12. 1992 uplatnila u Pozemkového úřadu v [obec] restituční nárok ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, a to na vydání původních pozemků PK parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], knihovní vložka [číslo] [anonymizováno] [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v [katastrální uzemí], knihovní vložka [anonymizováno]. Řízení o žádosti žalobkyně je vedeno u Pozemkového úřadu v [obec] pod [číslo jednací]. Řízení bylo ukončeno rozhodnutími v červenci roku 2017, kdy proti rozhodnutí [číslo jednací], ze dne 14. 7. 2017 podala žalobkyně dne 19. 9. 2017 u Okresního soudu v Ostravě žalobu, kterou se domáhá zrušení tohoto rozhodnutí a vyhovění jejímu nároku. Řízení je vedeno pod sp.zn. 40 C 235/2017. Žalobkyně má za to, že je namístě přiznat odškodnění mimořádné výši, a to v částce 30 000 Kč za každý rok řízení, což za 25 let řízení činí částku 720 000 Kč. Žalobkyně se žalobou domáhala odškodnění pouze za část řízení vedenou před pozemkovým úřadem.

2. Žalovaná s nárokem žalobkyně nesouhlasila. Namítla, že již od 15. 12. 2010 nemohla být žalobkyně v nejistotě ohledně výsledku řízení, když byla vyrozuměna o tom, že pokud nepředloží relevantní důkaz prokazující tíseň a nápadně nevýhodné podmínky, vydá pozemkový úřad negativní rozhodnutí. O tomto byla žalobkyně vyrozumívána opakovaně. K délce řízení přispěla především žalobkyně, která nevyvíjela potřebnou aktivitu směřující ke zkrácení délky řízení. Její nespolupráce tak byla primární příčinou dlouhého řízení. Řízení bylo po právní i skutkové stránce složité, správní orgán se musel sám vypořádat s důkazní nouzí a vyhledávat potřebné doklady. V řízení vyvstala i pochybnost, zda se v době přechodu pozemků na stát jednalo o pozemky zemědělské. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení, kterou však na jednání konaném dne 9. 5. 2019 vzala zpět.

3. Z provedených důkazů soud zjistil následující.

4. Z podání ze dne 21. 12. 1992 soud zjistil, že žalobkyně rozšířila svou žádost ze dne 10. 12. 1992 o všechny pozemky uvedené na výpise z pozemkové knihy knihovní vložky [anonymizováno] a [anonymizováno]. Podání je opatřeno razítkem o přijetí s datem 29. 12. 1992.

5. Z výzvy ze dne 8. 2. 1993 soud zjistil, že pozemkový úřad vyzval žalobkyni k doplnění dokladů.

6. Z výzvy ze dne 2. 6. 1993 soud zjistil, že pozemkový úřad opakovaně vyzval žalobkyni k doplnění dokladů.

7. Z podání ze dne 11. 1. 1993 soud zjistil, že žalobkyně doplnila některé doklady.

8. Z objednávky ze dne 29. 7. 1993 soud zjistil, že pozemkový úřad objednal u katastrálního úřadu vyhotovení listin týkajících se předmětných pozemků.

9. Ze sdělení ze dne 21. 11. 1995 soud zjistil, že pozemkový úřad zaslal žalobkyni kopie identifikace parcel a snímků pozemkových map s tím, že tyto doklady by měly sloužit jako podklad pro výzvu povinných osob s upozorněním, že neuplatněním nároku ve lhůtě práva zanikají.

10. Z žádosti ze dne 21. 11. 1995 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal katastrální úřad o další listiny.

11. Z přípisu ze dne 7. 12. 1995 soud zjistil, že katastrální úřad zaslal pozemkovému úřadu listiny.

12. Ze sdělení ze dne 23. 9. 1996 soud zjistil, že pozemkový úřad vyrozuměl žalobkyni o tom, že pozemky uvedené ve sdělení nepřešly na stát ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., a proto pozemkový úřad v dané věci nemůže rozhodovat.

13. V žádosti ze dne 18. 5. 1999 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal Okresní soud v Karviné o zaslání rozhodnutí.

14. Z žádosti ze dne 18. 5. 1999 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal [anonymizována tři slova] [právnická osoba] o poskytnutí dokladů.

15. Z žádosti ze dne 20. 5. 1999 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal Archiv [územní celek] o poskytnutí dokladů.

16. Z žádosti ze dne 20. 5. 1999 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal Magistrát města Ostravy, odbor financí rozpočtu o poskytnutí dokladů.

17. Z přípisu ze dne 28. 5. 1999 soud zjistil, že Okresní soud v Karviné zaslal pozemkovému úřadu požadované rozhodnutí.

18. Ze sdělení ze dne 2. 6. 1999 soud zjistil, že Archiv města Ostravy sdělil pozemkovému úřadu, že požadovaný materiál se u něj nenachází.

19. Ze sdělení ze dne 3. 6. 1999 soud zjistil, že Magistrát města Ostravy sdělil pozemkovému úřadu, že žádosti nelze vyhovět.

20. Z žádosti ze dne 7. 6. 1999 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal [příjmení] archiv [obec] o poskytnutí dokladů.

21. Ze sdělení ze dne 8. 6. 1999 soud zjistil, že [právnická osoba] zaslali pozemkovému úřadu požadovanou trhovou smlouvu.

22. Ze sdělení ze dne 23. 6. 1999 soud zjistil, že [příjmení] archiv v [obec] nedohledal požadované listiny.

23. Z žádosti ze dne 28. 6. 1999 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal [anonymizována tři slova] [právnická osoba] o poskytnutí dokladů.

24. Z žádosti ze dne 1. 9. 2000 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal město Ostrava o vyjádření k žádosti žalobkyně o navrácení pozemků.

25. Ze sdělení ze dne 20. 10. 2000 soud zjistil, že město Ostrava pozemkovému úřadu sdělilo, že se nejedná o majetek, který se nevydává, a tudíž nemá námitek k jeho vydání, pokud byly dodány všechny potřebné doklady k posouzení nároku.

26. Ze sdělení ze dne 1. 11. 2000 soud zjistil, že pozemkový úřad seznámil žalobkyni se svými zjištěními a dále vyzval žalobkyni, aby prokázala, že kupní smlouvy byly uzavřeny v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek.

27. Z přípisu ze dne 17. 11. 2000 soud zjistil, že se žalobkyně vyjádřila ke sdělení pozemkového úřadu ze dne 1. 11. 2 1000.

28. Ze sdělení ze dne 23. 11. 2000 soud zjistil, že pozemkový úřad opětovně vyzval žalobkyni, aby prokázala předmětnou tíseň listinnými důkazy nebo navrhla svědky.

29. Z žádosti ze dne 29. 4. 2002 soud zjistil, že pozemkový úřad opakovaně vyzval žalobkyni prokázání tísně.

30. Z výzvy ze dne 26. 9. 2002 soud zjistil, že pozemkový úřad opětovně vyzval žalobkyni prokázání tísně s tím, že pokud nebudou podklady doplněny do 15. 10. 2002, bude mít pozemkový úřad za to, že od uplatněného nároku žalobkyně odstupuje.

31. Z podání ze dne 15. 10. 2002 soud zjistil, že žalobkyně požádala o sdělení, jaký důkaz k prokázání tísně bude pozemkový úřad akceptovat.

32. Z přípisu ze dne 5. 11. 2002 soud zjistil, že pozemkový úřad žalobkyni sdělil, že je její věcí, jak tíseň a nenápadně nevýhodné podmínky prokáže.

33. Z žádosti ze dne 5. 2. 2009 soud zjistil, pozemkový úřad požádal katastrální úřad o zaslání dokladů.

34. Z výzvy ze dne 5. 2. 2009 soud zjistil, že je pozemkový úřad vyzval žalobkyni k upřesnění restituční žádosti a doložení listin a důkazů.

35. Z žádosti ze dne 6. 2. 2009 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal Státní okresní archiv [obec] o zaslání dokladů.

36. Ze sdělení ze dne 11. 2. 2009 soud zjistil, že [příjmení] archiv v [obec] oznámil Pozemkovému úřadu, že jeho žádost postoupil olomoucké pobočce [příjmení] archivu v [obec].

37. Ze sdělení ze dne 12. 2. 2009 soud zjistil, že JUDr. [jméno] [příjmení] oznámila Pozemkovému úřadu, že žalobkyni již nezastupuje.

38. Z emailové komunikace ze dne 13. 2. 2009 soud zjistil, že [příjmení] archiv [obec] sdělil pozemkovému úřadu možnosti prostudování dokladů.

39. Z žádosti ze dne 16. 2. 2009 soud zjistil, že pozemkový úřad opakovaně vyzval žalobkyni k upřesnění restituční žádosti a k doložení listin a důkazů.

40. Z přípisu ze dne 3. 3. 2009 soud zjistil, že katastrální úřad list zaslal pozemkovému úřadu a listiny.

41. Z podání ze dne 24. 3. 2009 soud zjistil, že žalobkyně zaslala pozemkovému úřadu své stanovisko spolu s čestným prohlášením paní [jméno] [příjmení].

42. Z podání ze dne 4. 5. 2009 soud zjistil, že žalobkyně zaslala pozemkovému úřadu čestné prohlášení s úředně ověřeným podpisem a požádala o rozhodnutí ve věci v nejkratším možném termínu.

43. Z emailové komunikace ze dne 12. 5. 2009 soud zjistil, že pracovnice pozemkového úřadu žalobkyni požádala o trpělivost vyřízením restituce z personálních důvodů.

44. Z žádosti ze dne 13. 7. 2009 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal Okresní soud v Karviné o zaslání rozhodnutí.

45. Z žádosti ze dne 14. 7. 2009 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal Statutární město Ostrava o zaslání dokladů.

46. Z žádosti ze dne 14. 7. 2009 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal [ulice] báňský úřad o sdělení informací týkajících se těžby na pozemcích v žádosti uvedených.

47. Ze sdělení ze dne 16. 7. 2009 soud zjistil, že pozemkový úřad seznámil žalobkyni s výsledky svých šetření.

48. Z přípisu ze dne 27. 7. 2009 soud zjistil, že Okresní soud v Karviné zaslal pozemkovému úřadu rozhodnutí.

49. Ze sdělení ze dne 30. 7. 2009 soud zjistil, že Statutární město Ostrava sdělilo pozemkovému úřadu, že požadované písemnosti se v Archivu města Ostravy nenachází.

50. Z žádosti ze dne třicátého 31. 7. 2009 soud zjistil, že pozemkový úřad opětovně požádal Okresní soud v Karviné o zaslání rozhodnutí.

51. Ze sdělení ze dne 11. 8. 2009 soud zjistil, že [ulice] báňský úřad v [obec] odpověděl na žádost ze dne 14. 7. 2000.

52. Z žádosti ze dne 12. 8. 2009 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal [příjmení] archiv v [obec] o zaslání dokladů.

53. Z přípisu ze dne 24. 8. 2009 soud zjistil, že Okresní soud v Karviné zaslal pozemkovému úřadu fotokopii protokolu.

54. Ze sdělení ze dne 4. 9. 2009 soud zjistil, že [příjmení] archiv v [obec] sdělil pozemkovému úřadu, že se požadované listiny nepodařilo dohledat.

55. Z žádosti ze dne 22. 1. 2010 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal Statutární město Ostrava o doložení rozhodnutí.

56. Ze sdělení ze dne 24. 2. 2010 soud zjistil, že Statutární město Ostrava sdělilo pozemkovému úřadu, že požadovaný dokument nenalezlo.

57. Z žádosti ze dne 1. 3. 2010 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal Okresní archiv [obec] o doložení rozhodnutí.

58. Ze sdělení ze dne 7. 4. 2010 soud zjistil, že [příjmení] archiv v [obec] sdělil pozemkovému úřadu, že požadovaný dokument nebyl nalezen.

59. Z žádosti ze dne 13. 12. 2010 soud zjistil, že pozemkový úřad vyzval účastníky řízení k vyjádření se před vydáním rozhodnutí.

60. Ze sdělení ze dne 15. 12. 2010 soud zjistil, že pozemkový úřad obeznámil žalobkyni s tím, že pokud nebudou předloženy důkazy k prokázání tísně a nápadně nevýhodných podmínek, vydá pozemkový úřad negativní rozhodnutí.

61. Z žádosti ze dne 17. 12. 2010 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal katastrální úřad o poskytnutí údajů z katastru nemovitostí.

62. Z žádosti ze dne 17. 12. 2010 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal [ulice] báňský úřad v [obec] o zaslání dokladů.

63. Ze sdělení ze dne 29. 12. 2010 soud zjistil, že katastrální úřad reagoval na žádost pozemkového úřadu o zaslání dokladů.

64. Z vyjádření ze dne 7. 1. 2011 soud zjistil, že Statutární město Ostrava vyslovilo souhlas se zastavením řízení.

65. Z vyjádření ze dne 14. 1. 2011 soud zjistil, že se žalobkyně vyjádřila k žádosti ze dne 13. 12. 2010.

66. Ze sdělení ze dne 14. 1. 2011 soud zjistil, že [ulice] báňský úřad v [obec] reagoval na žádost ze dne 17. 12. 2010.

67. Z emailové komunikace ze dne 24. 1. 2011 soud zjistil, že pozemkový úřad vyrozuměl žalobkyni o svém předběžném závěru.

68. Z vyjádření ze dne 25. 1. 2011 soud zjistil, že žalobkyně reagovala na vyrozumění ze dne 24. 1. 2011.

69. Z žádosti ze dne 3. 2. 2011 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal katastrální úřad o poskytnutí údajů z katastru nemovitostí.

70. Z přípisu ze dne 24. 2. 2011 soud zjistil, že katastrální úřad zaslal pozemkovému úřadu požadované údaje z katastru nemovitostí.

71. Z přípisu ze dne 24. 2. 2011 soud zjistil, že katastrální úřad zaslal pozemkovému úřadu požadované údaje.

72. Z emailové komunikace ze dne 1. 3. 2011 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových o souhlas se zastavením řízení.

73. Z žádosti ze dne 2. 3. 2011 soud zjistil, že pozemkový úřad vyrozuměl účastníky řízení o možnosti vyjádřit se před vydáním rozhodnutí.

74. Z žádosti ze dne 2. 3. 2011 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal Městský obvod [část obce] o poskytnutí archivních listin.

75. Z emailové komunikace ze dne 7. 3. 2011 soud zjistil, že žalobkyně uvedla, že způsob vyřízení věci bere na vědomí.

76. Z přípisu ze dne 8. 3. 2011 soud zjistil, že Statutární město Ostrava zaslalo pozemkovému úřadu kopii hospodářské smlouvy.

77. Z vyjádření ze dne 8. 3. 2011 soud zjistil, že Statutární město Ostrava vyslovilo souhlas se způsobem vyřízení věci.

78. Z vyjádření ze dne 9. 3. 2011 soud zjistil, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se vyjádřil před vydáním rozhodnutí.

79. Z emailové komunikace z března roku 2011 soud zjistil, že probíhala komunikace mezi pozemkovým úřadem a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových.

80. Ze sdělení ze dne 4. 4. 2011 soud zjistil, že Pozemkový fond České republiky sdělil, že nemá námitek k navrženému postupu.

81. Ze sdělení ze dne 14. 4. 2011 soud zjistil, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vyslovil souhlas se zastavením řízení.

82. Z rozhodnutí ze dne 18. 4. 2011 soud zjistil, že bylo zastaveno řízení žadatelky - žalobkyně o navrácení vlastnických práv k zemědělským pozemkům PK [číslo] a [číslo].

83. Z rozhodnutí ze dne 18. 4. 2011 soud zjistil, že bylo rozhodnuto o tom, že žadatelka - žalobkyně není vlastníkem pozemku PK [číslo] a [číslo].

84. Z přípisu ze dne 20. 4. 2011 soud zjistil, že pozemkový úřad rozeslal rozhodnutí ze dne 18. 4. 2011.

85. Z přípisu ze dne 26. 4. 2011 soud zjistil, že pozemkový úřad rozeslal rozhodnutí ze dne 18. 4. 2011.

86. Z žádosti ze dne 27. 4. 2011 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal [ulice] báňský úřad v [obec] o zaslání dokladů.

87. Ze sdělení ze dne 13. 5. 2011 soud zjistil, že [ulice] báňský úřad v [obec] reagoval na žádost ze dne 27. 4. 2011.

88. Z žádosti ze dne 23. 5. 2012 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal Povodí [obec], státní podnik o sdělení.

89. Z vyjádření ze dne 29. 6. 2012 soud zjistil, že Povodí [obec], státní podnik reagovalo na žádost pozemkového úřadu.

90. Z žádosti ze dne 6. 12. 2013 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal Ministerstvo zemědělství o rozhodnutí, zda ke dni přechodu nemovitostí na stát byly tyto nemovitosti zemědělským majetkem.

91. Z oznámení ze dne 20. 1. 2014 soud zjistil, že Ministerstvo zemědělství oznámilo pozemkovému úřadu zahájení správního řízení o vydání rozhodnutí v pochybnostech podle ustanovení § 17 odst. 5 zákonem č. 229/1991 Sb.

92. Z rozhodnutí ze dne 6. 2. 2014 soud zjistil, že Ministerstvo zemědělství rozhodlo o tom, že se na restituci pozemků tam uvedených vztahuje režim zákona o půdě.

93. Z přípisu ze dne 8. 4. 2014 soud zjistil, že pozemkovému úřadu byl vrácen spis.

94. Z žádosti ze dne 23. 4. 2016 soud zjistil, že pozemkový úřad požádal katastrální úřad o vyhotovení identifikace parcel na snímku katastrální mapy.

95. Z přípisu ze dne 10. 5. 2016 soud zjistil, že katastrální úřad zaslal pozemkovému úřadu požadované údaje.

96. Z žádosti ze dne 5. 5. 2017 soud zjistil, že pozemkový úřad obeznámil účastníky řízení o možnosti vyjádřit se k pokladům pro rozhodnutí.

97. Z vyjádření ze dne 31. 5. 2017 soud zjistil, že žalobkyně sdělila své stanovisko ve věci.

98. Z rozhodnutí ze dne 14. 7. 2017 soud zjistil, že pozemkový úřad rozhodl tak, že žalobkyně není vlastníkem nemovitostí v [katastrální uzemí] PK [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]. Rozhodnutí je opatřeno doložkou o nabytí právní moci ke dni 27. 7. 2017.

99. Z rozhodnutí ze dne 24. 7. 2017 soud zjistil, že pozemkový úřad rozhodl o tom, že se žádost žalobkyně týkající se nemovitosti v [katastrální uzemí] PK [číslo] zamítá. Rozhodnutí je opatřeno doložkou o nabytí právní moci ke dni 12. 8. 2017.

100. Z žádosti ze dne 1. 9. 2017 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k poskytnutí zadostiučinění ve výši 750 000 Kč. Žádost je opatřena razítkem doručení dne 4. 9. 2017.

101. Ze stanoviska ze dne 5. 12. 2017 soud zjistil, že Ministerstvo zemědělství odmítlo nárok žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy.

102. Z žalobního návrhu ze dne 19. 9. 2017 soud zjistil, že žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí pozemkového úřadu ze dne 14. 7. 2017.

103. Z ostatních listin soud neučinil žádná zjištění relevantní pro jeho rozhodnutí ve věci.

104. Na základě výše uvedeného učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Dne 29. 12. 1992 byla pozemkovému úřadu doručena žádost žalobkyně o vydání pozemků uvedených na výpise z pozemkové knihy knihovní vložky 197 a 279. Dne 8. 2. 1993 a 2. 6. 1993 vyzval pozemkový úřad žalobkyni k doplnění žádosti. Dne 11. 1. 1993 žalobkyně doplnila některé doklady. Dne 29. 7. 1993 pozemkový úřad objednal u katastrálního úřadu vyhotovení listin týkajících se předmětných pozemků. Dne 21. 11. 1995 pozemkový úřad zaslal žalobkyni kopie identifikace parcel a snímků pozemkových map s tím, že tyto doklady by měly sloužit jako podklad pro výzvu povinných osob s upozorněním, že neuplatněním nároku ve lhůtě práva zanikají. Dne 21. 11. 1995 požádal pozemkový úřad o další listiny. Dne 23. 9. 1996 pozemkový úřad vyrozuměl žalobkyni o tom, že pozemky uvedené ve sdělení nepřešly na stát ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., a proto pozemkový úřad v dané věci nemůže rozhodovat. Dne 18. 5. 1999 a 20. 5. 1999 žádal pozemkový úřad o další doklady. Dne 2. 6. 1999 Archiv [územní celek] sdělil pozemkovému úřadu, že požadovaný materiál se u něj nenachází. Dne 3. 6. 1999 Magistrát města Ostravy sdělil pozemkovému úřadu, že žádosti nelze vyhovět. Dne 7. 6. 1999 pozemkový úřad požádal [příjmení] archiv [obec] o poskytnutí dokladů, který mu dne 23. 6. 1999 sdělil, že požadované listiny nedohledal. Dne 28. 6. 1999 požádal pozemkový úřad o další podklady. Dne 1. 9. 2000 pozemkový úřad požádal město Ostrava o vyjádření k žádosti žalobkyně o navrácení pozemků, které dne 20. 10. 2000 sdělilo, že proti vydání nemá námitek, jsou-li splněny všechny podmínky. Dne 1. 11. 2000 pozemkový úřad seznámil žalobkyni se svými zjištěními a dále vyzval žalobkyni, aby prokázala, že kupní smlouvy byly uzavřeny v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, která na to reagovala dne 17. 11. 2000. Dne 23. 11. 2000, 29. 4. 2002 a 26. 9. 2002 pozemkový úřad opětovně vyzval žalobkyni k prokázání tísně. Dne 5. 2. 2009 a 16. 2. 2009 pozemkový úřad vyzval žalobkyni k upřesnění restituční žádosti a doložení listin a důkazů. Dne 5. 2. 2009 a 6. 2. 2009 požádal pozemkový úřad o další doklady. Dne 24. 3. 2009 žalobkyně zaslala pozemkovému úřadu své stanovisko spolu s čestným prohlášením paní [jméno] [příjmení]. Dne 12. 5. 2009 pracovnice pozemkového úřadu žalobkyni požádala o trpělivost vyřízením restituce z personálních důvodů. Dne 13. 7. 2009 a 14. 7. 2009 požádal pozemkový úřad o zaslání dalších dokladů. Dne 16. 7. 2009 pozemkový úřad seznámil žalobkyni s výsledky svých šetření. Dne 30. 7. 2009 Statutární město Ostrava sdělilo pozemkovému úřadu, že požadované písemnosti se v Archivu [územní celek] nenachází. Dne 12. 8. 2009 pozemkový úřad požádal [příjmení] archiv v [obec] o zaslání dokladů, který však listiny nedohledal. Dne 22. 1. 2010 pozemkový úřad požádal Statutární město Ostrava o doložení rozhodnutí, která však ničeho nenalezla. Dne 1. 3. 2010 pozemkový úřad požádal Okresní archiv [obec] o doložení rozhodnutí, ten však také ničeho nenalezl. Dne 13. 12. 2010 pozemkový úřad vyzval účastníky řízení k vyjádření se před vydáním rozhodnutí a dne 15. 12. 2010 obeznámil žalobkyni s tím, že pokud nebudou předloženy důkazy k prokázání tísně a nápadně nevýhodných podmínek, vydá pozemkový úřad negativní rozhodnutí. Dne 17. 12. 2010 požádal pozemkový úřad o doložení dokladů. Dne 24. 1. 2011 pozemkový úřad vyrozuměl žalobkyni o svém předběžném závěru, na což žalobkyně reagovala dne 25. 1. 2011. Dne 3. 2. 2011 požádal pozemkový úřad o doložení dokladů. Dne 2. 3. 2011 pozemkový úřad vyrozuměl účastníky řízení o možnosti vyjádřit se před vydáním rozhodnutí. Rozhodnutím ze dne 18. 4. 2011 bylo zastaveno řízení žadatelky - žalobkyně o navrácení vlastnických práv k zemědělským pozemkům PK [číslo] a [číslo]. Rozhodnutím ze dne 18. 4. 2011 bylo rozhodnuto o tom, že žadatelka - žalobkyně není vlastníkem pozemku PK [číslo] a [číslo]. Dne 27. 4. 2011 a 23. 5. 2012 požádal pozemkový úřad o doložení dokladů. Dne 6. 12. 2013 pozemkový úřad požádal Ministerstvo zemědělství o rozhodnutí, zda ke dni přechodu nemovitostí na stát byly tyto nemovitosti zemědělským majetkem. Dne 6. 2. 2014 Ministerstvo zemědělství rozhodlo o tom, že se na restituci pozemků tam uvedených vztahuje režim zákona o půdě. Dne 23. 4. 2016 požádal pozemkový úřad o doložení dokladů. Dne 5. 5. 2017 pozemkový úřad obeznámil účastníky řízení o možnosti vyjádřit se k pokladům pro rozhodnutí, na což žalobkyně reagovala dne 31. 5. 2017. Dne 14. 7. 2017 pozemkový úřad rozhodl tak, že žalobkyně není vlastníkem nemovitostí v [katastrální uzemí] PK [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 7. 2017. Dne 19. 9. 2017 žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí pozemkového úřadu ze dne 14. 7. 2017. Dne 24. 7. 2017 pozemkový úřad rozhodl o tom, že se žádost žalobkyně týkající se nemovitosti v [katastrální uzemí] PK [číslo] zamítá, rozhodnutí nabylo právní moci dne 12. 8. 2017. Dne 4. 9. 2017 byla žalované doručena žádost o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou žalovaná dne 5. 12. 2017 odmítla.

105. Podle ust. § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon o odpov. za škodu“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

106. Podle ust. § 6 odst. 1 až 3 a 6 zákona o odpov. za škodu ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad"). Úřadem podle odstavce 1 je a) Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem, b) příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu. Není-li možno příslušný úřad určit podle odstavce 2, jedná za stát Ministerstvo financí. Úřad určený podle odstavců 1 až 5 jedná za stát jako organizační složka státu i v řízení před soudem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

107. Podle ust. § 13 zákona o odpov. za škodu stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

108. Podle ust. § 31a zákona o odpov. za škodu bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

109. Podle ust. § 14 odst. 2 zákona o odpov. za škodu byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány.

110. Podle ust. § 15 odst. 1 zákona o odpov. za škodu přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku.

111. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb. (dále jen„ Úmluva“), každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.

112. Podle ust. § 9 odst. 1 až 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), nárok uplatní oprávněná osoba u pozemkového úřadu a zároveň vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti. Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou do 60 dnů od podání výzvy dohodu o vydání nemovitosti. Dohoda podléhá schválení pozemkovým úřadem formou rozhodnutí vydaného ve správním řízení. Rozhodnutí pozemkového úřadu o neschválení dohody přezkoumá na návrh účastníka soud. Jestliže ani soud dohodu neschválí, vrátí věc pozemkovému úřadu k rozhodnutí ve věci. Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne o vlastnictví oprávněné osoby k nemovitosti pozemkový úřad.

113. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda na věc dopadá ust. § 13 odst. 1 věty druhé nebo ust. § 13 odst. 1 věty třetí. To z toho důvodu, že v případě věty třetí stát odškodňuje nepřiměřenou délku řízení, kdežto v případě věty druhé pouze jednotlivé dílčí průtahy. Pro zodpovězení této otázky je nutné nejprve posoudit, zda na předmětné řízení dopadá právo na projednání věci v přiměřené lhůtě podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy či nikoliv. Jak Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 344/2014, konstatoval, pro rozhodnutí o aplikovatelnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy je nutné zodpovědět tři základní otázky, a to:

1. Jde zde o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku?

2. Má toto právo nebo závazek svůj základ ve vnitrostátním právu?

3. Je právo nebo závazek, o které se v daném případě jedná, civilní (tj. soukromoprávní) povahy? Řízení, při kterém měla žalobkyni vzniknout nemajetková újma, je řízením o vydání majetku podle zákona o půdě, který byl přijat pro nápravu některých majetkových křivd. Jde tak nepochybně o právo, které je opravdové a vážné, a rozhodnutí o žádosti má přímý vliv na způsob výkonu tohoto práva, neboť v rámci takového řízení dochází k dopadu na vlastnické právo žalobkyně, a má svůj základ ve vnitrostátním právu. Poslední otázku, tedy zda má právo civilní povahu, je nutné zodpovědět v kontextu rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“). Ten již ve věci Allan Jacobsson proti Švédsku (č. 10842/84) uvedl, že význam slova civilní nemůže být interpretován s odkazem na vnitrostátní právo dotčeného státu. Čl. 6 odst. 1 Úmluvy se použije bez ohledu na postavení účastníků řízení a povahu právní úpravy, podle níž je ve věci rozhodováno. Podstatné je, zda dané právo nebo povinnost má civilní povahu. Vzhledem k tomu, že v daném případě rozhodnutí zasahuje do vlastnického práva žalobkyně, je tak třeba i na třetí otázku odpovědět kladně, tedy jedná se o právo civilní povahy. S ohledem na kladné zodpovězení všech tří otázek tak soud dospěl k závěru, že v dané věci je třeba aplikovat čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Na dané řízení se tak vztahují závěry Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011 (Cpjn 206/2010) (dále jen„ Stanovisko“). Na správní řízení navazovalo řízení soudní, a proto je splněno také kritérium aplikovatelnosti čl. 6 Úmluvy ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 1174/2016.

114. Dále soud posuzoval, zda řízení o předmětné žádosti bylo přiměřeně dlouhé či nikoliv. V daném případě trvalo řízení 24 let a 8 měsíců (řízení bylo zahájeno dne 29. 12. 1992 a skončeno dne 12. 8. 2017 – zde soud opětovně upozorňuje, že žalobkyně požadovala náhradu újmy pouze za řízení vedené před pozemkovým úřadem, fakticky ke skončení řízení nedošlo, neboť řízení pokračuje u Okresního soudu v Ostravě). Při hodnocení přiměřenosti délky řízení posuzoval ve smyslu Stanoviska následující otázky: a) složitost případu, b) chování poškozeného, c) postup příslušných orgánů, d) význam předmětu řízení pro poškozeného, přičemž soud podotýká, že se jedná o kritéria, která jsou obdobným způsobem hodnocena i při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění. Pokud jde o složitost řízení, řízení bylo skutkově i právně složité, pozemkový úřad musel sám vyhledávat podklady pro rozhodnutí a bylo také třeba vyčkat rozhodnutí, zda na vydání části pozemků dopadá režim zákona o půdě. Pokud jde o chování pozemkového úřadu, soud dospěl k závěru, že pozemkový úřad se sice snažil aktivně a rychle věc vyřídit, avšak k tomuto postupu docházelo pouze v určitých časových úsecích, po nichž následovala absolutní nečinnost, která v jednom případě trvala dokonce 7 let. Žalobkyně sama svým chováním k délce řízení nepřispěla, avšak neprojevovala žádnou významně vyšší aktivitu a součinnost. Řízení, kterým má dojít k nápravě křivd z minulosti, má nepochybně pro žalobkyni větší význam. S ohledem na výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že přiměřená délka řízení by činila 8 let. Řízení o předmětné žádosti tak bylo nepřiměřeně dlouhé.

115. Pomocí stejných kritérií soud rozhodoval o formě zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy. K tomu soud dodává, že s ohledem na aplikaci čl. 6 odst. 1 Úmluvy je zde vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení. Při volbě konkrétního zadostiučinění soud přihlédl vedle kritérií hodnocených v odstavci 114 rozsudku. Vzhledem k tomu, že doba potřebná pro rozhodnutí ve věci byla trojnásobně překročena, má soud za adekvátní částku 20 000 Kč za jeden rok řízení (soud se neztotožnil s námitkou žalobkyně, že je namístě přiznat zadostiučinění ve výši 30 000 Kč za jeden rok, když trojnásobné překročení přiměřené lhůty nepovažuje soud za extrémní) s tím, že za první dva roky řízení se zadostiučinění krátí na polovinu. Soud tak dospěl k částce 473 336 Kč (23 x 20 000 + 8 x 1 667). Z důvodu složitosti řízení soud částku ponížil o 50 %, výslednou částku pak naopak zvýšil o 20 % pro postup pozemkového úřadu a dále o 10 % pro význam řízení pro žalobkyni. Výsledná částka tak činí celkem 378 669 Kč. Ve zbytku soud žalobu žalobkyně zamítl.

116. Lhůta k dobrovolnému plnění činí 6 měsíců od uplatnění nároku, teprve pro uplynutí této doby nastává splatnosti nároku na zadostiučinění. Nárok byl u žalované uplatněn dne 4. 9. 2017, žalovaná tak měla plnit nejpozději do 4. 3. 2018 a ode dne 5. 3. 2018 je v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal také úroky z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne 5. 3. 2018 z přiznané částky a ve zbytku úroků z prodlení soud žalobu zamítl.

117. Pokud jde o námitku žalované, že žalobkyně nemohla být v nejistotě ohledně výsledku řízení, když přípisem ze dne 15. 12. 2010 byla vyrozuměna o tom, že pokud nepředloží další důkazy k prokázání tísně, nebude v řízení úspěšná, soud tuto námitku neposoudil jako důvodnou. Je sice pravdou, že žalobkyně byla opakovaně upozorňována na nutnost doložení dalších důkazů, avšak i po vyrozumění ze dne 15. 12. 2010 pozemkový úřad nepřistoupil k okamžitému vydání negativního rozhodnutí, nýbrž pokračoval v další„ pátrací“ činnosti a ve věci rozhodl až o dalších 7 let později.

118. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 456 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm a) a. t. sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za žalobní návrh dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 100 Kč za vyjádření ze dne 25. 3. 2019 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dne 9. 5. 2019 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 600 Kč ve výši 2 856 Kč.