18 C 148/2020- 96

Rubrum

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Leonou Poplerovou ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa], [obec] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem budova [anonymizována dvě slova], [adresa] [anonymizováno], [obec] - [část obce] proti žalovaným: ; [anonymizováno] [územní celek], [IČO] Nám. [ulice a číslo], [PSČ], [obec] zastoupené advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] žalované: ; [anonymizováno] [celé jméno žalované], [anonymizováno] dne [datum] bytem [adresa], [obec] Zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. N ávrh, aby soud nahradil projev vůle žalovaného k uzavření kupní smlouvy s žalobcem, kterou dojde k prodeji jedné poloviny těchto nemovitých věcí: pozemkové parc. st. [číslo] kdy na pozemku stojí stavba [obec] č.p [číslo], a pozemku parc. [číslo] vše v obci a kat. území [obec], vedené u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice, když kupní cena byla již uhrazena, tohoto znění: [územní celek], [IČO], [ulice a číslo], PSČ [PSČ], zastoupené starostou [jméno] [příjmení], dále jen prodávající a [celé jméno žalobce], [rodné číslo], bytem [adresa žalované a žalobce] dále jen kupující

I. Předmět kupní smlouvy 1. Prodávající touto kupní smlouvou převádí na kupujícího těchto nemovitých věcí a to: pozemkové parc. st. [číslo] kdy na pozemku stojí stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo] vše v obci a kat. území [obec], vedené u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště, a kupující tyto nemovité věci kupuje a nabývá do podílového spoluvlastnictví.

1. Kupující vlastnictví k předmětným nemovitým věcem se všemi součástmi, příslušenstvím a všemi jinými právy k převáděným nemovitým věcem náležejícím kupuje a přijímá je do podílového spoluvlastnictví, kdy podíl kupujícího je z celku, ve stavu, v jakém se nachází ke dni uzavření této kupní smlouvy.

III. Kupní cena a způsob úhrady 1. Prodávající výslovně prohlašuje, že kupní cena stanovená ve smlouvě o budoucí kupní smlouvě [číslo] a jejích dodatků, byla v plné výši uhrazená před datem 30.04. 2020.

IV. Odpovědnost za právní a faktické vady 1. Prodávající prohlašuje, že na předmětu koupě popsaného v čl. II. této smlouvy neváznou ke dni podpisu této smlouvy žádné závazky, předmět koupě nemá jiné právní vady, zejména, že na něm nevázne žádné zástavní právo.

2. V případě, že se tvrzení prodávajícího uvedená v tomto článku této smlouvy ukáží být jako nepravdivá, má kupující právo od kupní smlouvy odstoupit.

3. Prodávající poskytuje kupujícímu záruku, že předmět koupě nebude zatížen jakýmkoliv právem třetích osob, včetně exekuce a výkonu rozhodnutí až do okamžiku, kdy bude do katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo k předmětu kupní smlouvy ve prospěch kupujícího.

V. Všeobecná ujednání 1. Vlastnictví k jedné polovině převáděných nemovitých věcí přechází se všemi právy a povinnostmi na kupujícího vkladem do katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice s právními účinky ke dni podání návrhu na povolení vkladu vlastnického práva. Tímto dnem přechází na kupujícího veškeré užitky, nebezpečí a povinnosti, zejména povinnost platit příslušné daně a poplatky, jakož i práva spojená s vlastnictvím předmětné nemovité věci.

2. V případě, že se vyskytnou překážky bránící vkladu vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem ve prospěch kupujícího, jsou smluvní strany povinny poskytnout si neprodleně veškerou potřebnou součinnost k jejich odstranění.

3. Pokud katastrální úřad pravomocně zamítne návrh na vklad vlastnického práva dle této smlouvy, nebo bude-li řízení o povolení vkladu pravomocně zastaveno, zavazují se smluvní strany uzavřít za stejných podmínek novou kupní smlouvu splňující požadavky na povolení vkladu.

VI. Závěrečná ujednání 1. Práva a povinnosti z této smlouvy přecházejí i na případné právní nástupce smluvních stran. [územní celek] – prodávající [celé jméno žalobce] –kupující se zamítá.

II. N ávrh, aby soud určil, že kupní smlouva uzavřená mezi žalovaným 1. a žalovanou 2., jejíž vklad do Katastru nemovitostí byl povolen Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice, pod [číslo jednací] a jejímž předmětem jsou: pozemková parcela st. [anonymizováno], kdy součástí je stavba - budova s čp. [adresa], pozemek parc. [číslo] půda, vše v obci a k.ú. [obec], zapsáno na [list vlastnictví], vedeného u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice, je neplatná, se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit 1. žalovanému na nákladech řízení částku 36 786,42 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám právního zástupce 1. žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení].

IV. Žalobce je povinen nahradit 2. žalované na nákladech řízení částku 26 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám právní zástupkyně 2. žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 1. 7. 2020 domáhal nejprve proti 1. žalovanému určení, aby soud nahradil jeho projev vůle k uzavření kupní smlouvy s žalobcem, tj. aby došlo k prodeji jedné poloviny nemovitých věcí a to pozemkové parc. st. [číslo] kdy na pozemku stojí stavba [obec] č.p [číslo], a pozemku parc. [číslo] vše v obci a k.ú. [obec], vedené u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice s tím, že kupní cena již byla uhrazena. Tvrdil, že 1.žalovaný uzavřel s [celé jméno žalované] (původně označenou jako vedlejší účastník) dne 16. 8. 1999 smlouvu o budoucí kupní smlouvě [číslo], ve které se zavázal, že za předem dohodnutou cenu uzavře nejpozději do 30. 4. 2020 řádnou kupní smlouvu, kde prodávající bude 1.žalovaný a kupujícím [celé jméno žalované], dříve [příjmení]. Dne 27. 7. 2005 byl pak uzavřen dodatek ke smlouvě o budoucí kupní smlouvě o změně účastníků smlouvy, kdy účastníkem smlouvy o budoucí kupní smlouvě se stávají manželé [příjmení] [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce]. V říjnu 2016 však došlo k rozvodu manželství žalobce a [celé jméno žalované] a v roce 2020 začal tvrdit 1.žalovaný, že předmětný dodatek je neplatný, námitku neplatnosti však 1. žalovaný ani [anonymizováno] [celé jméno žalované] ve lhůtě 3 let nevznesli. Manželství žalobce bylo rozvedeno více než před 3 lety, proto se žalobce domáhal, aby byla uzavřena kupní smlouva s jeho osobou v rozsahu předmětných nemovitostí. Žalobce tvrdil, že předmětný dodatek ke smlouvě byl schválen zastupitelstvem obce a dodatek tak je platný. Současně však tvrdil, že zákon o obcích stanoví povinnost schválení zastupitelstva obce pouze při převodu vlastnictví z majetku obce do majetku jiné osoby, k čemuž při uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní ještě nedochází, proto k uzavření předmětné smlouvy o smlouvě budoucí kupní není třeba žádné schválení zastupitelstva obce. Tuto smlouvu pak považuje za uzavřenou v souladu s občanským zákoníkem, kdy jedna strana se zavazuje uzavřít smlouvu po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednou roku a dodatek ke smlouvě i vlastní smlouvu o smlouvě budoucí považuje za platnou a závaznou pro všechny smluvní strany.

2. V průběhu řízení žalobce označil [celé jméno žalované] jako 2.žalovanou, nikoli jako vedlejšího účastníka. Soud tedy připustil dle 92 odst. 1 o.s.ř., aby žalovaná vstoupila do řízení jako 2.žalovaná. 3. 1. žalovaný s žalobou nesouhlasil. Nesporoval, že zastupitelstvo [územní celek] schválilo dne 3. 8. 1999 obsah smlouvy o budoucí kupní smlouvě, mj. k pozemkům par. [číslo] st. [anonymizováno] a nemovitostech na nich stojících, tj. k domu [adresa] v [katastrální uzemí] a dne 27. 7. 2005 byl tehdejším starostou [územní celek] podepsán dodatek [číslo] ke smlouvě o budoucí kupní smlouvě ze dne 16. 8. 1999. Tento Dodatek však nebyl, řádně schválen zastupitelstvem [územní celek] 1. žalovaný odkazoval na ust. § 85 zákona o obcích,který dopadá i na na uzavření smlouvy, na jejímž základě se obec zaváže, že na budoucího kupujícího nemovitou věc převede až v budoucnu, neboť na podkladě takové smlouvy má být ve prospěch budoucího kupujícího zřízeno právo, které mu v budoucnu založí nárok na převod nemovité věci ze strany budoucího prodávajícího. Dále pak i na judikaturu NS ČR, kdy i zřízení„ pouhého“ předkupní právo podléhá rozhodnutí zastupitelstva obce (viz rozsudek NS ČR sp.zn. 28 Cdo 805/2009). Starosta obce zásadně nemůže sám vůli obce vytvářet, dotvářet či pozměňovat, právní úkon starosty, u nějž chybí platné rozhodnutí příslušného schválení orgánu obce, popř. úkon, který se od schváleného rozhodnutí odchyluje, není pak bez řádného schválení perfektní a je neplatný (viz rozsudek NS ČR sp.zn. 30 Cdo 3130/2005, sp.zn. 30 Cdo 4255/2009, sp.zn. 25 Cod 1329/2014, sp.zn. 30 Cdo 999/2015). Pravomoc rozhodovat o majetkoprávních jednáních se vztahuje i na rozhodování o změnách těchto právních jednání, např. dodatky smluv (viz např. rozsudek NS ČR sp.zn. 30 Cdo 3328/2014, sp.zn. 30 Cdo 3785/2015). Dodatek je tedy právním úkonem podléhajícím schválení ze strany zastupitelstva [územní celek], ať již bude posouzen jako převodní smlouva, jež měla v případě schválení založit žalobcovo právo na převod předmětných nemovitostí, anebo jako dodatek ke Smlouvě o budoucí smlouvě kupní, který se jednak týkal změny podstatných náležitostí této smlouvy a jednak byl činěn v záležitosti, ohledně níž zastupitelstvo [územní celek] schválením konkrétního textu projevilo svoji úplnou vůli, kterou starosta nebyl oprávněn nijak měnit. Dodatek je ztížen absolutní neplatností, kterou 1. žalovaný a 2. žalovaná nebyli povinni namítat ve lhůtě 3 let, jak tvrdí žalobce. 1.žalovaný tvrdil, že prošel veškerou svou dokumentaci, přesto se však z žádného materiálu nepodává ani projednání dodatku, natož jeho schválení zastupitelstvem. 4. 2. žalovaná s žalobou nesouhlasila, ztotožnila se s vyjádřením 1.žalovaného. Tvrdila, že nebyl dodržen legislativní proces při uzavírání Smlouvy o budoucí kupní smlouvě [číslo], tato smlouva je pak od počátku absolutně neplatná a v důsledku toho je pak i absolutně neplatný dodatek č. 1 ke smlouvě o budoucí kupní smlouvě datovaný dne 27. 5. 2005. S ohledem na to, pak kupní smlouva ze dne 19. 6. 2020 uzavřená mezi žalovanými je platná. Kromě toho žalovaná namítá, že byla účelově při uzavírání dodatku č. 1 uvedena žalobcem v omyl, žalobce jí prezentoval účelově zkreslené tvrzení o jeho majetkové a finanční situaci, udržoval jí v přesvědčení, že je zcela nemajetný, tajil jí vlastnictví nemovitostí, které nabyl z dědictví a do které investoval nemalé prostředky ze SJM, mlžil o svých příjmech, které účelově zkresloval s cílem nabýt nemovitosti financované žalovanou do svého vlastnictví, což je v příkrém rozporu s dobrými mravy a zakládá neplanost citovaného dodatku. I po rozvodu zůstal žalobce v rodinném domě, odmítá se odstěhovat, ztěžuje život v domě ostatním (žalovanou šikanuje, ponižuje, devastuje rodinný dům záměrně ho špiní, ničí zařízení domu i věci žalované a dcer, ruší je v noci atd.), o nemovitosti nepečuje, veškeré opravy a úpravy hradí žalovaná. Usnesení zastupitelstva obce ze dne 29.6.2005 mimo řešilo pozemek [číslo] v k.ú. [obec] a nepatří mezi nemovitosti, které jsou předmětem tohoto řízení.

5. Žalobce rozšířil žalobu podáním ze dne 8. 10. 2020 a domáhal se určení neplatnosti kupní smlouvy, kterou uzavřel 1.žalovaný s 2.žalovanou právě na základě Smlouvy o budoucí kupní smlouvě [číslo], neboť tito respektovali ujednání v dodatku ke smlouvě, přestože žalobce vyzval 1.žalovaného k uzavření řádné kupní smlouvy. Tuto změnu soud připustil dle § 95 o.s.ř. u jednání dne 4. 2. 2021.

6. V návaznosti na skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Dle § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, řídí se právní poměry ze smluv vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na to, že k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní došlo před nabytím účinnosti zákona číslo 89/2012 Sb., aplikoval soud předpis účinný k tomuto dni. Tím je zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

7. Podle § 50a odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. platného do 31. 12. 2013 účastníci se mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu; musí se však přitom dohodnout o jejích podstatných náležitostech. Podle odst. 2 téhož ustanovení nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Právo na náhradu škody tím není dotčeno. Podle odst. 3 téhož ustanovení tento závazek zaniká, pokud okolnosti, ze kterých účastníci při vzniku závazku vycházeli, se do té míry změnily, že nelze spravedlivě požadovat, aby smlouva byla uzavřena.

8. Podle § 36a odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb. o obcích (obecní zřízení)) platného do 12. 11. 2000 do obecní zastupitelstvo rozhoduje o majetkoprávních úkonech obce a to nabytí a převodu nemovitých věcí.

9. Podle § 85 písm. a) zák č. 128/2000 Sb. (zákon o obcích) účinného k 27. 7. 2005 je zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech týkajících se nabytí a převod nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce, nabytí a převod nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce, 10. Podle § 41 odst. 1 zák. o obcích účinného k 27. 7. 2005 podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Podle odst. 2 téhož ustanovení právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení od počátku neplatné.

11. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

12. Podle § 161 odst. 3 o.s.ř. pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení.

13. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a to na základě následujících skutkových zjištění:

14. V řízení soud zjistil, že dne 16. 8. 1999 1. žalovaný, coby budoucí prodávající s 2. žalovanou, coby budoucí kupující – zastoupený starostou, uzavřel Smlouvu o budoucí kupní smlouvě [číslo], jejímž předmětem byla koupě pozemkové parc. st. [číslo] domu [adresa] na st.p. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v obci a k.ú. [obec], vedené u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice zapsané na [list vlastnictví] 1. žalovaný se zavázal nejpozději do 30. 4. 2020 uzavřít s budoucí kupující kupní smlouvu za kupní cenu 580 000 Kč, když tato cena byla stanovena jako pevná. Před podepsáním této smlouvy složila budoucí kupující zálohu ve výši 330 000 Kč a dále se zavázal hradit po dobu 15 let měsíční zálohu 1 389 Kč a po dobu dalších 5 let ve výši 400 Kč měsíčně.

15. Z Dodatku č. 1 ke smlouvě o smlouvě budoucí kupní smlouvě [číslo] uzavřeného dne 21. 7. 2004 bylo zjištěno, že 2.žalvoaná složila za dobu od 1. 8. 199 do 31. 7. 2004 celkovou zálohu včetně měsíčních splátek ve výši 565 000 Kč a zavazuje se platit po dobu následujících 10 let zálohu 125 Kč měsíčně, tj. do 31. 7. 2014 a po dobu následujících 5 let zálohu ve výši 400 Kč měsíčně.

16. Z Dodatku, který je rovněž označen č. 1 ke smlouvě o smlouvě budoucí kupní smlouvě [číslo] uzavřeného dne 27. 7. 2005 bylo zjištěno, že se do smlouvy doplňuje nový článek I., kdy a budoucí kupující jsou [celé jméno žalované] a [celé jméno žalobce], dále pak byl doplněn čl. VIII., na základě kterého nabývají budoucí kupující stejná práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o budoucí kupí smlouvě.

17. Z Usnesení ze zasedání Obecního zastupitelstva v [obec] ze dne 3. 8. 1999 bylo zjištěno, že zastupitelstvo schválilo obsah nájemní smlouvy o nájmu obecního bytu a smlouvy o budoucí kupní smlouvě. V tomto usnesení se nijak nehovoří o jaké nájemní smlouvy se mělo jednat, k jakým konkrétním obecním bytům, kdo měl být účastníkem těchto smluv nájemních i smluv o budoucí kupní smlouvě, jaké byly náležitosti těchto smluv, nebyly ani přílohou tohoto usnesení.

18. Z Usnesení ze zasedání Obecního zastupitelstva v [obec] ze dne 29. 6. 2005 bylo zjištěno, že zastupitelstvo schválilo prodej pozemků, mimo jiné i pozemku par. [číslo] o výměře 379 m2 v k.ú. [obec] pro kupující manželé [jméno] a [celé jméno žalované] za cenu 40 Kč/m2 s platebními podmínkami do 15 dnů od registrace smlouvy.

19. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že ohledně stavby [adresa] na pozemku st.p. [číslo] bylo zahájeno dne 19. 6. 2020 vkladové řízení pod č. [anonymizováno] [číslo] [rok], převodce je označeno [územní celek] a nabyvatel [celé jméno žalované].

20. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

21. Žaloba na nahrazení prohlášení vůle je procesní vyjádření vůle jedné ze stran smlouvy, dosáhnout uzavření realizační smlouvy, jíž musí předcházet zcela konkrétně a shodně projevená vůle dvou nebo více stran písemné smlouvy o smlouvě budoucí, kterou však jedna nebo více smluvních stran odmítá, v budoucnu v dohodnuté době, tedy následně, naplnit. Soud k již dříve, budoucími smluvními stranami dohodnutému obsahu smlouvy, tedy k obsahově jednoznačně projevené vůli, výrokem rozsudku„ pouze“ nahradí chybějící akceptaci, tedy na písemném vyjádření realizační smlouvy onen chybějící projev vůle odpírající strany. Žádnou obsahově novou tj. dříve neprojevenou vůli odpírající smluvní stany soud nevytváří, tedy nekonstituuje.

22. Soud měl v řízení za prokázané, že 16.8.1999 byla mezi Obcí [obec], 1. žalovaným, a [anonymizováno] [celé jméno žalované], 2. žalovanou, uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní ve smyslu, kdy se budoucí prodávající [územní celek] zavázal nejpozději do 30. 4. 2020 zavřít s 2.žalovanou kupní smlouvu. Jménem budoucího prodávajícího jednal starosta obce, nebyl však předložen žádný listinný důkaz prokazující, že by tato Smlouva o budoucí kupní smlouvě [číslo] (dále jen„ předmětná smlouva“), kdy předmětem koupě měl být pozemek [číslo] st.p. [číslo] dům [adresa] na st. [parcelní číslo] v k.ú. [obec], byla schválena orgánem obce, tedy zastupitelstvem. Soud má za to, že i v případě uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní, kdy je předmětem budoucí převod nemovitostí, které jsou ve vlastnictví obce, je k platnosti takovéhoto právního úkonu třeba schválení příslušného orgánu obce, tak jak je uvedeno v zákoně č. 367/1990 Sb. platného do 12. 11. 2000, přičemž obdobné znění převzal i zákon č. 128/2000 Sb., když obec se uzavřením takovéto smlouvy zavazuje převést své vlastnické právo k nemovitostem na třetí osobu. Soud zde analogicky vychází z rozhodnutí NS ČR sp.zn. 28 Cdo 805/2009, kdy i předkupní právo k nemovitým věcem podléhá rozhodnutí zastupitelstva obce, proto není důvod pochybovat o tom, že uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní vyžaduje rovněž schválení zastupitelstva obce, jinak je od počátku absolutně neplatné. Předmětnou smlouvu uzavřel jménem 1.žalovaného pouze starosta, schválení takovéto smlouvy zastupitelstvem obce nebylo v řízení prokázáno. 1. žalovaný potvrdil, že žádnou takovou listinu k dispozici nemá. Soud uzavřel, že takovouto listinou, prokazující schválení uzavření této konkrétní Smlouvy o budoucí kupní smlouvě [číslo] není ani Usnesení ze zasedání Obecního zastupitelstva v [obec] ze dne 3. 8. 1999, neboť z tohoto usnesení nevyplývá, že by takováto předmětná smlouva byla schválena. Zastupitelstvo obce 1. žalované 13 dní před uzavřením předmětné smlouvy pouze schválilo, jak budou vypadat nájemní smlouvy a smlouvy o smlouvě budoucí kupní, ale toto usnesení postrádá další podrobnosti ohledně náležitostí těchto smluv (účastníci smluv, předmět smluv – vymezení konkrétních nemovitostí, kupní cena, doba uzavření kupní smlouvy apod.). Takovéto obecné schválení nemůže nikterak nahradit rozhodnutí zastupitelstva schválit konkrétní předmětnou smlouvu. Soud tedy s ohledem na absenci tohoto právního úkonu a s odkazem na shora citované ustanovení zákona č. 367/1990 Sb. považuje předmětnou smlouvu za absolutně neplatnou. Žalobce předložil soudu po poučení dle § 118a o.s.ř. Usnesení ze zasedání Obecního zastupitelstva v [obec] ze dne 29. 6. 2005, toto zastupitelstvo však schválilo prodej pozemku [číslo] v k.ú. [obec] pro kupující [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované] - jednalo se však o prodej zcela jiného pozemku, než těch, které byly předmětem Smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Takovýto důkaz je tedy pro toto řízení irelevantní. K námitce žalobce, že se jedná o event.. neplatnost relativní s tím, že nebyla ve lhůtě 3 let vznesena tato námitka, soud uvádí, že se nejedná o neplatnost relativní, nýbrž absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti, bez návrhu účastníků a zákon nestanoví žádnou časovou mez, do kdy je třeba k vadě právního úkonu přihlédnout. Z takového právního úkonu totiž nevznikne žádné právo, tedy ani takové právo, které by se mohlo promlčet. Pakliže je tedy takováto smlouva absolutně neplatná, nemohou být k ní uzavřeny ani platně žádné dodatky. Ostatně ani tyto dodatky nebyly podrobeny schvalovacímu procesu zastupitelstva, tak jak to vyžaduje zákon č. 128/2000 Sb o obcích, což by samo o sobě nemohlo obstát právě proto, že hlavní smlouva (předmětná smlouva) je absolutně neplatným právním úkonem. Soud tedy nemohl nahradit projev vůle účastníků, resp. žalovaných k něčemu, co je neplatným právním úkonem a proto žalobu na nahrazení projevu vůle zamítl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

23. Pokud jde o návrh žalobce, aby soud určil, že kupní smlouva, která byla uzavřena mezi 1. žalovaným a 2. žalovanou je neplatná, uzavřel soud, že za situace, kdy předmětná smlouva, tj. smlouva o smlouvě budoucí kupní je neplatným právním úkonem, pak je svobodnou volbou účastníků, s kým uzavřou kupní smlouvu, neboť nejsou nikterak vázání svými projevy učiněným v předmětné smlouvě. Zde soud poznamenává, že kupní smlouvu, jejíž neplatnost žalobce požadoval určit, ani soudu nepředložil. Soud právě s ohledem na zamítnutí žaloby na nahrazení projevu vůle, zamítl i žalobu na určení neplatnosti kupní smlouvy, když žalobce ani nedoplnil po poučení dle § 118a o.s.ř., jaký naléhavý právní zájem na tomto určení má (výrok II.).

24. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když rozhodoval o nákladech žalobce ve vztahu k oběma žalovaným. V řízení byl žalobce neúspěšný, proto soud úspěšnému 1. žalovanému přiznal vůči žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak: odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po 2 500 Kč (za řízení o nahrazení projevu vůle – tarifní hodnota 35 000 Kč) dle § 11 odst. 1 písm. a), d) , g) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření, porada s klientem), tj. 7 500 Kč odměnou advokáta za 5 úkonů právní pomoci po 3 900 Kč (za řízení o nahrazení projevu vůle a o neplatnost kupní smlouvy – tarifní hodnota 70 000 Kč) dle § 11 odst. 1 písm. a), d) , g) vyhl. č. 177/96 Sb. (účast u jednání soudu dne 4. 2. 2021, dne 30. 3. 2021, 2x vyjádření, porada s klientem), 19 500 Kč náhradou jeho hotových výdajů za 8 úkonů právní pomoci po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. 2 400 Kč cestovným k jednání soudu osobním automobilem zn.. Škoda Superb, [registrační značka] při průměrné spotřebě 5,97 l /100 km, ujetí 4 x 25 km k 2 jednáním z Hradce Králové do Pardubic a zpět, ceně 27,20 Kč motorové nafty, sazbě základní náhrady 4,40 Kč /km, tj. celkem 602Kč náhradou za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. za 4 půlhodiny po 100 Kč, tj. 400 Kč s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal 1. žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalobci nahradit 1.žalovanému náklady řízení ve výši 36 786,42 Kč (výrok III.).

25. Ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. pak soud rozhodoval i ve vztahu k úspěšné 2. žalované a přiznal jí vůči žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak: odměnou advokátky za 2 úkony právní pomoci po 2 500 Kč (za řízení o nahrazení projevu vůle – tarifní hodnota 35 000 Kč) dle § 11 odst. 1 písm. a), d) , g) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, porada s klientem), tj. 5 000 Kč odměnou advokátky za 5 úkonů právní pomoci po 3 900 Kč (za řízení o nahrazení projevu vůle a o neplatnost kupní smlouvy – tarifní hodnota 70 000 Kč) dle § 11 odst. 1 písm. a), d) , g) vyhl. č. 177/96 Sb. (účast u jednání soudu dne 4. 2. 2021, dne 30. 3. 2021, 2x vyjádření, porada s klientem) náhradou jejích hotových výdajů za 7 úkonů právní pomoci po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 2 100 Kč Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal 2. žalované právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalobci nahradit 2.žalované náklady řízení ve výši 26 600 Kč (výrok IV.).

26. Soud uložil žalobci zaplatit soudní poplatek z rozšířeného návrhu na určení neplatnosti kupní smlouvy, jejímž předmětem jsou nemovitosti, a to ve výši 5 000 Kč dle položky č. 4) Sazebníku Soudních poplatků (výrok V.).

27. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Poučení