18 C 150/2013 - 405

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci žalobců:a) [Jméno žalobce A], narozená dne [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený dne [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalované:[Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] o povolení práva nezbytné cesty takto:

Výrok

I. Soud povoluje ve formě služebnosti nezbytnou cestu zakládající nerušené právo chůze přes pozemek parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa] ve prospěch vlastníka pozemku p.č. [číslo][číslo], jehož součástí je stavba č.p. [číslo], stojící na pozemku p.č. [číslo][číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], a to v rozsahu v šířce cca 1,5 m a délce cca 8,5 m stanoveném geometrickým plánem č. [hodnota]–[číslo] ze dne 1. 12. 2022 zhotoveným [právnická osoba] , který je přílohou tohoto rozsudku, a to do doby než dojde ke zřízení přístupového venkovního schodiště umístěného na pozemku p.č. [číslo] v k.ú. [adresa] spojujícího veřejnou cestu a pozemek p.č. vedoucího k pozemku parc. č. [číslo][číslo] v k.ú. [adresa].

II. Žalobci a, b jsou povinni hradit žalované za užívání a údržbu nezbytné cesty částku 100 Kč měsíčně vždy k poslednímu dni daného měsíce užívání počínaje právní mocí tohoto rozsudku.

III. Žalobci a, b jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice - Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení státu částku 4. 568 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení státu částku 4.568 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění

1. Žalobci a, b se svojí žalobou soudu podanou dne 21. 11. 2013 domáhali zřízení věcného břemene chůze ve prospěch každého vlastníka stavby č.p.[číslo] na pozemku p.č. [číslo][číslo] v k.ú. [adresa] zatěžující pozemek p.č. [číslo] v k.ú. [adresa] v rozsahu šíře 1,5 m a délce 8 m podél jihozápadní hranice budovy č.p. [číslo], stojící na pozemku p.č. [číslo] v k.ú. [adresa]. V odůvodnění své žaloby žalobci uvedli, že mají ve společném jmění manželů rodinný dům č.p. [číslo] na pozemku p.č. [číslo][číslo] ([adresa]) a pozemek p.č. [číslo][číslo], vše v k.ú. [adresa]. Žalovaná je výlučným vlastníkem rodinného domu č.p. [číslo] stojícího na pozemku p.č. [číslo] ([adresa]) a pozemku p.č. [číslo], vše v k.ú. [adresa]. Statutární město [adresa] je vlastníkem sousedícího pozemku p.č. [číslo] v k.ú. [adresa]. Žalobci na základě dodatku ze dne 20. 6. 2013 získali do nájmu od města Brna jako právní nástupci původních vlastníků domu za účelem předzahrádky právo užívání části pozemku p.č. [číslo] o výměře 40 m. Také žalovaná má uzavřenu nájemní smlouvu na část pozemku p.č. [číslo] jako předzahrádku k domu [adresa]. Přístup k domu navrhovatelů [adresa] byl dosud zajištěn přes předzahrádku na pozemku p.č. [číslo], dále po zpevněné části (zámková dlažba) pozemku p.č. [číslo] a pozemku p.č. [číslo] podél domu [adresa] a návazně brankou po zpevněné části pozemku p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], na níž se nachází účelová komunikace. Přístup k domu [adresa] je v uvedeném rozsahu jako přístup využíván po celou dobu vlastnictví domu [adresa] žalobci, jakož i v minulosti byl takto využíván právními předchůdci žalobců. Historicky vedl přístup k domu žalobců vždy z [adresa] podél domu [adresa] přes pozemek p.č. [hodnota], dále přes pozemek p.č. [číslo] asi do poloviny domu [adresa], kde se cesta zatočila doprava kolem předzahrádky a pokračovala k domu [adresa] šikmo ve vzdálenosti asi 4 m od domu [adresa] až do domu [adresa]. Před vchodem do domu [adresa] bylo zapuštěno schodiště, které vedlo dolů do vzdálenosti asi 5 m od domu, a na které navazovala nezpevněná strmá cesta ústící na [adresa] a [Anonymizováno]. Tento stav trval až do roku 1992, kdy byla část městského pozemku (p.č. [číslo]) odprodána panu [jméno FO], který zazdil vyústění schodů a cestu tak uzavřel. Od té doby k domu žalobců existovala pouze jedna přístupová cesta, a to podél domu [adresa]. V lednu 2013 proběhlo zpochybnění stávající přístupové cesty ze strany žalované, kdy žalobci tuto žádali o zajištění bezpečného průchodu po stávající cestě, kde se volně pohyboval pes. Žalovaná jakékoliv řešení odmítla, zpochybnila právo přístupové cesty k domu [adresa]. Žalovaná znemožnila žalobcům dne 14. 6. 2013 využití přístupové cesty uzamčením branky v oplocení, které ohraničuje pronajatý pozemek parc. č. [číslo], a to na hranici s pozemkem p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa] a před branku k předzahrádce k domu [adresa] umístila květináče a později i malý dřevěný plůtek. Tím došlo k omezení možnosti žalobců v přístupu do jejich rodinného domu. Pro žalobce je současná situace velmi tíživá, jedná se o rodinu s dvěma malými dětmi ( 5 a 2 roky), žalobci běžně k transportu nezletilého syna používají dětský kočárek, takže přístup z veřejně přístupné komunikace může být zajištěn pouze přes pozemek žalované a pozemek p.č. [číslo]. Žalobkyni a) byla také tímto znemožněna podnikatelská činnost, když má živnostenské oprávnění s místem podnikání v domě [adresa].

2. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 25. listopadu 2013, č.j. [spisová značka] bylo nařízeno předběžné opatření, kterým bylo uloženo žalované strpět průchod osob – vlastníků budovy č.p. [číslo], stojící na pozemku p.č. [číslo][číslo] v k.ú. [adresa], jejich rodinných příslušníků a návštěv, včetně povinnosti zdržet si zásahu do tohoto práva, a to po pozemku žalované p.č. [číslo] v k.ú. [adresa] podél jihozápadní hranice budovy č.p. [číslo], na pozemku p.č. [číslo] v k.ú. [adresa] a po pozemku p.č. [číslo] v k.ú. [adresa], jehož je žalovaná nájemce. Toto předběžné opatření nabylo právní moci dne 28. 4. 2014. V návrhu na nařízení předběžného opatření žalobci uvedli skutečnosti jako v žalobě a dále, že pozemek p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa] náleží do vlastnictví rodičů žalobce b) – [jméno FO] a [jméno FO]. Žádný právní titul na užívání nemovitostí ve vlastnictví rodičů žalobce b), případně zajištění a strpění průchodu k rodinnému domu žalobců neexistuje. Na pozemcích p.č. [hodnota] a p.č. [hodnota] se nachází rozličné stavby vzájemně propojené chodníčky, tyto však neslouží k přístupu k rodinnému domu žalobců, parcely jsou oddělené plotem z živých keřů. Dále by přístup vedl mimo jiné skrze dům č.p. [číslo], [adresa]. Dům žalobců prošel v letech 2004–2006 rekonstrukcí, jednalo se o rekonstrukci stávající nemovitosti určené k bydlení, která na daném pozemku stála více než 150 let, proto nebylo zkoumání přístupové cesty k domu předmětem stavebního řízení ani kolaudace. Vycházelo se z historického přístupu k domu, a to právě po pozemcích p.č. [číslo] a p.č. [číslo]. Tomuto přístupu odpovídá i orientace domu žalobců, jehož hlavní vchod byl před rekonstrukcí, a je i nadále po rekonstrukci orientován směrem na jihozápad. V době, kdy žalovaná zakoupila dům č.p. [číslo](kupní smlouva ze dne 20. 11. 1998), žádný přístup k domu žalobců po schodišti neexistoval. Schody existovaly jako alternativní přístup (ne hlavní, nikdy na ně nenavazovala zpevněná cesta) do roku 1992, obec pozemek pod schody odprodala panu [jméno FO] s vysvětlením, že přístup k domu žalobců je veden podél domu právního předchůdce žalované. Přístup přes pozemek ve vlastnictví žalované a pozemek města Brna žalobci užívali sami po celou dobu, kdy na adrese žijí (2006–2013), a to až do svévolného uzavření dne 14. 6. 2013 žalovanou, branka umístěna na hranici pozemků p.č. [hodnota] a [číslo] nikdy nebyla uzamykána. Žalovaná nechává po přístupové cestě volně pobíhat psa, který při průchodu žalobců dne 15. 10. 2013 napadl dvouletého syna žalobců a povalil ho na zem. K odvolání žalované rozhodl Krajský soud v Brně, který svým usnesením ze dne 27. března 2014, č.j. [spisová značka] usnesení soudu prvního stupně potvrdil, toto usnesení nabylo právní moci dne 28. 4. 2014.

3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvádí, že přístup k domu žalobců může být zajištěn i jiným způsobem, historicky existoval přes schody vedené přes pozemek p.č. [číslo], v době, kdy žalovaná nabyla vlastnické právo k domu [adresa], žádná zpevněná cesta přes pozemek p.č. [číslo] nevedla, tento nebyl zatížen jakýmkoliv právem odpovídajícím věcnému břemeni, které by opravňovalo vlastníky budovy č.p. [číslo] k průchodu přes tento pozemek. Skutečnost, že schody byly v průběhu času zničeny, neopravňuje žalobce domáhat se zásahu do vlastnického práva žalované. Sami žalobci v době dostavby domu č.p. [číslo] uváděli, že přístup přes schody přes pozemek p.č. [číslo] budou obnovovat. Z katastrální mapy plyne, že žalobci mají možnost zajištění přístupu využitím části pozemku p.č. [číslo], jehož jsou nájemci, aniž by zasahovali do části tohoto pozemku, jehož nájemcem je žalovaná, či dokonce jehož je vlastníkem. Vlastníkem budovy č.p. [číslo] a pozemku p.č. [číslo][číslo] byli původně rodiče žalobce b). Vlastnické právo na žalobce bylo převedeno, rodiče žalobce b) jsou dále vlastníky budovy č.p. [číslo] na p.č. [hodnota] a pozemku p.č. [hodnota] a p.č. [hodnota]. Nemovitosti rodičů žalobce b) a nemovitosti ve vlastnictví žalobců spolu tvořily jeden komplex vzájemně propojen sítí účelových komunikací. Přístup k budově č.p. [číslo] nebyl v rámci stavebního řízení zkoumán proto, že byl zajištěn prostřednictvím sítě účelových komunikací, nebyl tedy předmětem tohoto řízení průchod k budově přes pozemek žalované. Pokud žalobci užívali přístupu k budově č.p. [číslo] bez vědomí žalované, činili tak bez jejího souhlasu a jakéhokoliv právního titulu s výjimkou několika případů, kdy žalobci požádali žalovanou o průjezd s kočárkem, žalovaná jim vyhověla. Pokud by byla žalovaná nucena strpět trvalý průchod žalobců, jednalo by se o výrazný zásah do jejího soukromí, neboť okna budovy č.p. [číslo] jsou poměrně nízko nad zemí a z důvodu alergie žalované nejsou opatřena záclonami. Žalobci dále v žalobě neuvádí, jakým způsobem jim byl umožněn průchod přes pozemek p.č. [hodnota], když vlastníci pozemku p.č. [hodnota] rovněž s průchodem žalobců nesouhlasí. Žalobci si nedostatek přístupu způsobili z hrubé nedbalosti či úmyslně, když jim muselo být známo, že žádné právo přístupu přes pozemek p.č. [číslo] nemají. Tato skutečnost musela být taktéž známa rodičům žalobce b) jako právním předchůdcům žalobců, když nechali nemovitosti ve svém vlastnictví propojit síti účelových komunikací s budovou č.p. [číslo].

4. Žalovaná dále doplnila své vyjádření tak, že tvrzení žalobců o bývalém využívání průchodu přes pozemek žalované není relevantní, neboť žalobci nepodali žalobu o určení existence věcného břemene, proto není důvod poukazovat na historickou cestu. Žalobci nikdy žalované nenabídli žádnou náhradu za povolení nezbytné cesty. Nejsou splněny všechny podmínky pro povolení nezbytné cesty. Na pozemku žalované nelze nezbytnou cestu povolit, neboť se jedná o prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup. V tomto případě nelze po žalované spravedlivě požadovat, aby cestu strpěla. Tento požadavek je naprosto nespravedlivý, ale i proti dobrým mravům, zákonu a rozhodovací soudní praxi, a to z důvodu, že i kdyby k povolení nezbytné cesty došlo, nebudou mít žalobci zajištěn přístup ke své nemovitosti, neboť pozemky p.č. [hodnota] a [číslo], mezi nimiž se nachází pozemek žalované, jsou ve vlastnictví třetích osob, které se tohoto řízení neúčastní; pozemek žalované se nachází ve dvoře za domem žalované, neboť žalovaná má přístup do domu z obecního pozemku p.č. [hodnota] a skrze vnitřní prostory svého domu má přístup na tento pozemek, jedná se tedy o uzavřený dvorek, kde žalovaná měla naprosté soukromí do doby k vydání předběžného opatření, měla tam vířivku, posezení, i lehátka, volně se zde pohyboval pes, vstup se zvonkem a domovní schránkou má umístěn na severozápadní straně domu z pozemku p.č. [hodnota], nechodily tedy tudy ani návštěvy, ani třetí osoby. Pozemek žalované, na kterém žalobci žádají povolení nezbytné cesty, je součástí uzavřeného dvora, nelze tedy na něm nezbytnou cestu povolit. Žalobci nabyli své nemovitosti za situace zajištění přístupu skrze pozemky p.č. [hodnota] [právnická osoba], kdy z leteckých snímků je jednoznačně patrné propojení pozemků ve vlastnictví rodičů s pozemkem žalobců, kdy žalobci po těchto pozemcích rovněž chodili v době, kdy žalovaná ještě nebyla nucena strpět jejich průchod přes svůj pozemek, rovněž používání této cesty žalobci deklarovali i v řízení o určení veřejně přístupné účelové komunikace. Součástí stavebních úprav bylo i zbudování masivní opěrné zdi na obecním pozemku p.č. [číslo], čímž došlo k definitivnímu zazdění přístupu na pěšinu, která původně zajišťovala přístup z [adresa] k domu č.p. [číslo]. Zastupitelstvem MČ [adresa] byl schválen záměr výstavby schodiště dne 24. 6. 2015 na pozemku p.č. [číslo] za účelem obnovení zpřístupnění nemovitostí na [adresa]. Výstavba schodiště je ideální řešení situace, jehož realizací by nemovitost ve vlastnictví žalobců získala přístup z obecního pozemku, aniž by došlo k narušení vlastnických práv třetích osob. Žalobci však shledávali tento přístup jako méně pohodlný, žalobce se pokoušel zvrátit schválení záměru výstavby schodiště s tím, že tvrdil, že to není nutné, neboť mají zajištěn přístup pomocí předběžného opatření. Žalobci se tedy snaží získat pro sebe nejlepší cestu. Pokud by soud nezbytnou cestu povolil, musel by současně stanovit výši úplaty kompenzující náklady vynaložené na zbudování cesty a zahrnující odčinění újmy žalované, stejně jako příspěvek na údržbu a úklid cesty.

5. Toto řízení bylo opakovaně přerušováno, a to do doby pravomocného skončení řízení vedeného u ÚMČ [adresa] č.j. [Anonymizováno], když předmětem řízení bylo určení, zda zpevněná plocha před rodinnými domy [adresa], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] na pozemcích parc. č. [hodnota], [číslo] a [číslo] je veřejně přístupnou účelovou komunikací podle zákona o pozemních komunikacích, řízení tak bylo přerušeno dle ustanovení § 109 odstavec 1 písmeno b) o.s.ř. Následně pak bylo řízení přerušováno do pravomocného skončení řízení vedených u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. [spisová značka] a [spisová značka], jejíž předmětem byl přezkum správního rozhodnutí, kterým byl rozhodnuto o otázce, zda specifikované pozemky tvoří veřejnou účelovou komunikaci či nikoliv. Rovněž došlo k přerušení řízení do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Nejvyššího správního soudu pod sp.zn. [spisová značka].

6. Po provedeném dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, že žalobci a, b jsou vlastníky (společné jmění manželů) pozemku p.č. [číslo][číslo], jehož součástí je budova č.p. [číslo] – rodinný dům (dále jen „předmětný dům žalobců“, popř. „předmětný pozemek žalobců“ ), kdy žalobci tento pozemek nabyli na základě smlouvy darovací ze dne 16. 7. 2008 s právními účinky vkladu ke dni 23. 7. 2008, smlouva o rozšíření SJM ve vztahu k tomto pozemku pak byla ze dne 21. 11. 2008 s právními účinky vkladu práva ke dni 25. 11. 2008; v části B1 se uvádí věcné břemeno chůze v rozsahu dle usnesení Městského soudu v Brně ze dne 29. 7. 2013, č.j. [spisová značka] ve vztahu k parc. č. [číslo] a [číslo] (výpis katastru nemovitostí LV [číslo], k. ú. [adresa] k datu 21. 11. 2013). Z výpisu z katastru nemovitostí LV [číslo] k. ú. [adresa] k datu 21. 11. 2013 soud zjistil, že žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku p.č. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [číslo] – rodinný dům (dále jen „předmětný dům žalované“, popř. „předmětný pozemek žalované“), nabývacím titulem byla kupní smlouva ze dne 20.11.1998, právní účinky vkladu ke stejnému dni, v části C je zde zaneseno věcné břemeno chůze v rozsahu usnesení Městského soudu v Brně ze dne 29. 7. 2013, č.j. [spisová značka]. Mezi účastníky nebylo sporné vlastnictví předmětných domů a pozemků. Z výpisu z katastru nemovitostí (částečného) LV [Anonymizováno] pro k.ú. [adresa] vyplývá vlastnické právo Statutárního města Brna k pozemku p.č. [číslo] o výměře 332 m – ostatní plocha (dále jen „pozemek p.č. [číslo]“), kdy v části C je zde zaneseno věcné břemeno chůze v rozsahu usnesení Městského soudu v Brně ze dne 29. 7. 2013, č.j. [spisová značka]. Soud provedl dále dokazování kopií katastrální mapy ve vztahu k předmětným pozemkům účastníků, ze které byla patrna situace předmětného domu žalobců, který sousedí s předmětným domem žalované, kdy předmětný pozemek žalované není zcela zastavěn předmětným domem žalované, nýbrž jeho část se nachází mimo tento dům a představuje onu část pozemku, o který se v tomto sporu jedná, kdy žalobci a, b se dožadují umožnění chůze právě po této části předmětného pozemku žalované.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 18. 12. 2013 LV [Anonymizováno] k.ú. [adresa] soud zjistil, že [jméno FO] (nar. [Anonymizováno]) a [jméno FO] (nar. [Anonymizováno]) bytem [adresa] [číslo][adresa] jsou vlastníky (společné jmění manželů) pozemků p.č. [hodnota], na kterém stojí stavba č.p. [číslo], rodinný dům (dále jen „dům rodičů žalobce b)“), a p.č. [hodnota] (zahrada), dále jen „pozemek rodičů žalobce b“), kdy tyto nemovitosti nabyli na základě smlouvy o převodu nemovitostí – kupní ze dne 28. 11.1973.

8. Z informace o řízení z internetových stránek nahlížení do katastru nemovitostí číslo V- [č. účtu] soud zjistil, že toto řízení je ukončeno a týkalo se manželů [jméno FO] a [jméno FO] jako převodců a žalobce b) jako nabyvatele, kdy k založení řízení došlo dne 23. 7. 2008 a ukončení 8. 9. 2008, k rozhodnutí o povolení vkladu došlo dne 18. 8. 2008, stejně jako provedení vkladu.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 19. 12. 2013, LV [Anonymizováno], k.ú. [adresa] soud zjistil, že pro [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [Anonymizováno], a [tituly před jménem] [Anonymizováno] [jméno FO], nar. [Anonymizováno] je zapsáno vlastnictví pro každého k id. 1/2 pozemku p.č. [hodnota] (dále jen „pozemek p.č. [hodnota]“), jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a to na základě smlouvy kupní ze dne 24. 5. 2013 s právními účinky vkladu ke dni 3. 6. 2013.

10. Z interního počítačového systému soudu ISAS bylo zjištěno, že u zdejšího soudu je vedeno řízení pod sp.zn. [spisová značka], ve kterém se stejní žalobci domáhají po žalované [tituly před jménem] [Anonymizováno] [jméno FO] zřízení věcného břemene chůze (nezbytné cesty) přes pozemek p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], tedy přes pozemek nacházející se v těsném sousedství předmětného pozemku žalované, když se žalobci domáhají zřízení nezbytné cesty prakticky přes tento pozemek jako přes první z veřejné cesty a jako druhý je předmětný pozemek žalované. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 24. ledna 2024, č. j. [spisová značka] bylo toto řízení přerušeno do doby pravomocného skončení řízení pod sp.zn. [spisová značka] (tohoto řízení), a to právě s odůvodněním, že soud nemůže povolit nezbytnou cestu přes označený pozemek, nemá-li najisto postaveno, že přes další pozemky, které představují překážku pro spojení s veřejnou cestou, má žadatel zajištěn přístup.

11. Z nájemní smlouvy ze dne 17. 5. 1999 uzavřené mezi městem Brnem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem soud zjistil, že pronajímatel přenechal touto smlouvou do užívání nájemci část pozemku p.č. [číslo] v k.ú. [adresa] o výměře [číslo] m za účelem předzahrádky, doba pronájmu počíná běžet od 1. 6. 1999, nájem byl sjednán na dobu neurčitou, nájemné za rok 1999 činí 86 Kč, kdy výše nájemného byla [číslo] Kč/rok. Přípisem ze dne 15. 4. 2014 starosta MČ [adresa] vypovídá žalované nájemní smlouvy ze dne 17. 5. 1999 a 1. 11. 2001, a to jako výlučný vlastník a pronajímatel pozemku p.č. [číslo] v k.ú. [adresa].

12. Dodatkem k nájemní smlouvě č. [číslo] ze dne 20. 6. 2023 mezi Statutárním městem Brnem jako pronajímatelem a žalobci jako nájemci došlo ke změně nájemní smlouvy č. [číslo] [hodnota] uzavřené na část pozemku p.č. [číslo] k.ú. [adresa] o výměře 40 m za účelem předzahrádky před domem [adresa] [číslo][adresa] ve prospěch nových vlastníků domu [adresa] [číslo][adresa] – žalobců místo [jméno FO] a [jméno FO], bytem [adresa].

13. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku ohledně žalobkyně a) soud zjistil, že zde má uvedeno jako místo podnikání [adresa] [číslo][adresa], tedy předmětný dům žalobců, předmět podnikání má výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona, obory činnosti: mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti, vznik oprávnění 13. 2. 2012 na dobu neurčitou. Z rodného listu [jméno FO] soud zjistil, že jde o syna žalobců, který se narodil dne 13. 8. 2011. Z rodného listu [jméno FO] soud zjistil, že jde o dceru žalobců, narozenou dne 22. 10. 2007.

14. Z výpovědi svědka [jméno FO], člena zastupitelstva MČ [adresa], soud zjistil, že má přátelský vztah k žalované, pracují spolu v různých komisích a výborech, snaží se o narovnání vztahů, od roku 2015 do rozpočtu v městské části dává vždy částku na vybudování schodiště, když hodně věcí dle jeho názoru zavinila obec, neboť po úmrtí p. [jméno FO] požádal [jméno FO] o pozemek za domem, kde vedly schody, po kterých chodila pouze p., [Anonymizováno], podle jeho názoru neměla jiný přístup do domu. Obec panu [jméno FO] pozemek prodala nebo směnila, on schodiště zlikvidoval. Po úmrtí p. [jméno FO] se předmětný dům žalobců zřejmě prodal staršímu p. [jméno FO], který si tam zařídil dílnu, pak zažádal o rekonstrukci, ale byla to stavba nového rodinného domu. Tehdy stavební úřad opomněl, neřešil přístupovou komunikaci, později to bylo předáno mladým. Rekonstrukce předmětného domu žalobců probíhala z [Anonymizováno] přes dům p. [jméno FO] staršího, předchozího vlastníka předmětného domu žalované svědek osobně neznal, ale podle jeho názoru chodil do domu z [Anonymizováno]. Někdy v letech 1996–2000 nechali vybudovat spojovací cestu se zábradlím až na [Anonymizováno]. Svědek tuto cestičku zakreslil do nákresu, který je přílohou k protokolu o jednání (nezažurnalizovanou).

15. Z přípisu ze dne 17. 6. 2013 [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [Anonymizováno], a [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [Anonymizováno], se podává, že jsou bývalí majitelé předmětného domu žalobců, tento zakoupili dne 10. 5. 1988, kdy k tomuto datu existovala přístupová cesta podél rodinných domů [adresa], vedla přímo podél těchto domů, dále cca od poloviny obvodu stěny domu [adresa] se cesta stočila doprava a pokračovala podél malé zahrádky s nízkým plůtkem až k předmětnému domu žalobců ve vzdálenosti cca 3–4 m od domu [adresa], tato přístupová cesta nikdy nebyla po dobu jejich vlastnictví omezena či jinak uzavřena (např. brankou) a i jimi mohla být běžně užívána. Asi v polovině předzahrádky před předmětným domem žalobců existovaly schody směrem dolů, na které navazovala strmá, nezpevněná cestička až ke spojovací skalní cestě mezi ulicemi [Anonymizováno] a [Anonymizováno], tato nebyla jimi v zásadě využívána z důvodu strmosti, kdy v průběhu jejich vlastnictví došlo k odprodeji pozemku pod schody p. [jméno FO], který schody zazdil a nezpevněnou cestu uzavřel. Jiná přístupová cesta k předmětnému domu žalobců neexistovala. Přístup přes pozemky [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a rodinný dům [adresa] ve vlastnictví [jméno FO] nikdy nebyl využíván a ani za jejich vlastnictví nikdy neexistoval. Tento stav trval po zbytek jejich vlastnictví až do prodeje 12. 10. 1993 manželům [jméno FO]. Toto prohlášení vydali na základě požadavku žalobců, součástí byla také příloha se schématem přístupové cesty a zákresem hlavní přístupové cesty podél domu [adresa], zákresem bývalého schodiště a nezpevněné cestičky navazující na schody.

16. Dále soud provedl dokazování listinou s nadepsaným textem, že podepsaní potvrzují, že v období 2006–14. 6. 2013 mnohokrát navštívili předmětný dům žalobců, k této návštěvě volně využívali přístupovou cestu podél domu [adresa] a [Anonymizováno], v průchodu jim nebylo nikdy bráněno, v přístupové cestě se často volně pohyboval pes; pod tímto textem je podepsáno 29 osob s identifikací datem narození, bydlištěm, datem podpisu a podpisem.

17. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 16. října. 2013 u [právnická osoba], Městské ředitelství policie [adresa], Obvodní oddělení policie [adresa], č.j. [Anonymizováno] soud zjistil, že žalobce b) se v tento den dostavil k podání oznámení, že ve věci sousedských sporů žalovaná nespolupracuje, kdy na pozemku, který musí se svou rodinou denně procházet, se pohybuje černý [název], který je divoký, stejně velký jako jejich dítě, dne 15. 10. 2013 se stalo, že se pes rozběhl k dítěti, skočil na něj a povalil jej, zranění způsobeno nebylo, dítě bylo pouze psychicky otřeseno. Žalovaná s touto věcí nechce nic, čárka proto učinil toto oznámení, dne 15. 10. 2013 okolo 20:15 hodin byla kvůli této věci na místě [právnická osoba], pes běhal na volno.

18. Z listiny nazvané prohlášení ze dne 19. 12. 2013 soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] jako vlastníci budovy č.p. [Anonymizováno] – rodinný dům, stojící na pozemku p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa] nikdy neudělili souhlas manželům [jméno FO] k trvalému průchodu k budově č.p. [číslo], a že s jejich průchodem přes pozemek p.č. [hodnota] nesouhlasí, není jim známo, že by žalobci pozemek p.č. [hodnota] k průchodu k budově č.p. [číslo] užívali.

19. Z listiny ze dne 18. června 2013 podepsané [jméno FO], [adresa], a [jméno FO], [adresa], soud zjistil, že toto prohlášení o přístupu k předmětnému domu žalobců napsali na žádost žalobců, kdy zde uvedli, že [jméno FO], nar. [Anonymizováno], bydlí v [adresa] od narození, od dětských let si pamatuje volný přístup bez omezení k předmětnému domu žalobců, který tehdy patřil paní [jméno FO], cesta vedla kolem prvního domu [adresa], potom asi do poloviny domu [adresa] (který patřil rodině [Anonymizováno]), za jejichž synem občas chodil, a od druhé poloviny domu cesta vyhýbala od domu kolem předzahrádky a končila u domu [adresa] p. [jméno FO]; od tohoto domu vedly krátké schody (asi šest cihlových schodů), které končily uprostřed srázu, pak pokračovala úzká neupravená pěšinka pro jednoho člověka šikmo svahem; p. [jméno FO] nikdy po schodech nechodila, vždy chodila kolem domu [adresa] a č. [hodnota]. Totéž zde potvrdila také [jméno FO], bydlící v [adresa] rovněž od narození. Součástí tohoto prohlášení byl zákres domu [adresa], předmětného domu žalované a předmětného domu žalobců se zákresem přístupové cesty podél rohového domu [adresa] a předmětného domu žalované k předmětnému domu žalobců; rovněž zde byly zakresleny schody i zmíněná neupravená pěšinka.

20. Z prohlášení ze dne 18. 3. 2014 [jméno FO], nar. [Anonymizováno], soud zjistil, že bydlel od narození v předmětném domě žalované, tento dům v roce 1998 prodal manželům [Anonymizováno], dále zde uvedl, že si ji pamatuje, že k předmětnému domu žalobců, kde dříve bydlela paní [jméno FO], byla přístupová cesta od domu č. [hodnota] kolem jejich domu (předmětného domu žalované) k domu č. [hodnota], ke kterému se dalo přijít i zespodu ze stráně po cihlových schodech. Toto prohlášení obsahovalo také situační obrázek znázorňující situaci v roce 1998 s poznámkou, že je to stav od roku 1975 tak, jak si ho [jméno FO] pamatoval; na tomto obrázku byla zakreslena cesta podél domu č. [hodnota], čárka předmětného domu žalované pod její menší zahrádkou k předmětnému domu žalobců; také tam bylo zakresleno schodiště a na to navazující cesta zespodu ze stráně. 21. [právnická osoba], narozená [adresa], ve své vyjádření ze dne 2. 3. 2013 uvedla, že si pamatuje, že k předmětnému domu žalobců vždy vedl oficiální přístup (chodník) kolem domu [adresa] (předmětného domu žalované), když u domu č. [hodnota] chodník procházel předzahrádkou; schůdky na [adresa] původní majitelé nepoužívali (prudký, neschůdný terén). Z prohlášení [jméno FO], narozené [Anonymizováno], bytem [adresa] [jméno FO], narozeného [Anonymizováno], bytem tamtéž, ze dne 27. 2. 2014 se podává, že oba bydlí v [adresa] od narození, dobře si pamatují, jak vedl přístup k domu [adresa] (předmětného domu žalobců), ve kterém dříve bydleli manželé [Anonymizováno] [adresa]. Potom asi do poloviny domu [adresa] (ten tehdy patřil [jméno FO]) a dále uhnula kolem zahrádky a končila u domu [adresa], před kterým v opěrné zdi vedly cihlové schůdky, ty končily s touto opěrnou zdí, dolů pak byla vyšlapaná cestička až na neupravenou cestu, která vedla na [adresa]; tuto pěšinku ani schody však [Anonymizováno] nevyužívali, snad výjimečně. Chodili kolem domu [adresa] a [Anonymizováno]. 22. [jméno FO], narozená [Anonymizováno], přípisem ze dne 18. 3. 2014 potvrdila, že v domě [adresa] bydlela od roku cca 1958 do roku cca 1994, kdy cesta k předmětnému domu žalobců byla vždy volně průchozí před domy [adresa] a [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [Anonymizováno], v přípise ze dne 11. března 2014 uvedl, že jeho tatínek [právnická osoba] se narodil, a bydlel se svými sourozenci v domku [adresa], kdy zde dožíval jeho dědeček od roku 1938 jako vdovec; téměř denně chodíval kolem jejich domku ([adresa]) do školy, protože to byla nejkratší cesta od [adresa]) po kamenných schodech kolem železného zábradlí přes dvůr ([adresa]) do dědiny; dědeček zde dožil až do roku 1964; všichni sousedé ([jméno FO] – [adresa], [Anonymizováno] - [adresa]) chodili kolem jejich, neznal jinou přístupovou cestu. [jméno FO], nar. [číslo], v přípise ze dne 4. 3. 2014 potvrdil, že celý svůj život žije v [adresa], od dětských let si pamatuje, že k domu [adresa] (tehdy dům [Anonymizováno]) byl vždy volný přístup vedený před domy [adresa] bez jakéhokoliv omezení; jeho dědeček [jméno FO] ho často brával ke své rodině v domě [adresa]. 23. [jméno FO], nar. [Anonymizováno], ve svém přípisu s úředně ověřeným podpisem dne 24. 3. 2014 v [adresa] uvedl, že se v domku v [adresa] [číslo] narodil a žil v něm; dále uvedl, že sousedé [Anonymizováno] kolem jejich domku nechodili směrem přes dvůr k návsi, jejich aktivity se vesměs odehrávaly ve spodní části vesnice, kde byla též zastávka autobusu, proto si zřídili schody a cestičku ve svahu, po které chodili také do práce a zpět, málokdy je viděl; před jejich okny nebyl žádný „průchoďák“, ctil se nepsaný zákon soukromí. Obyvatelé bydlící na horním konci převážně chodili spodní cestou kolem zábradlí až nahoru. Sám jako kluk vnímal, že pozemek před domkem je jejich, tak se to také užívalo, před kůlnou byla lavička, přes soukromý majetek nemá nikdo chodit, případná jiná svědectví některých jeho spolužáků, kteří ho občas navštívili, jsou zavádějící a zanedbatelná.

24. Pachtovní smlouvou č. [hodnota] ze dne 29.1.2024 uzavřelo Statutární město [adresa] jako propachtovatel s žalobci jako pachtýři ve vztahu k části pozemku p.č. [číslo] v k.ú. [adresa] s tím, že část o výměře 32 m přenechává propachtovatel pachtýři k dočasnému užívání a požívání, a to od 1. 2. 2024 na dobu neurčitou, pachtovné činí 128 Kč ročně. Pachtovní smlouvou č. [hodnota] ze dne 29. 1. 2024 Statutární město [adresa] jako propachtovatel přenechalo žalované jako pachtýři část pozemku p.č. [číslo] v k.ú. [adresa], a to o výměře 118 m od 1. 2. 2024 na dobu neurčitou za pachtovné ve výši 472 Kč ročně. Z přílohy pachtovní smlouvy – záměru (č. 10/2023) pachtu části pozemku p.č. [číslo] v k.ú. [adresa] vyplývá, že cena pronájmu činí 4 Kč/m2/rok.

25. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobci podali ke zdejšímu soudu návrh na nařízení předběžného opatření proti žalované a Statutárnímu městu Brnu dne 23. 7. 2013, kterému soud I. stupně vyhověl a dne 29. 7. 2013 vydal předběžné opatření č.j. [spisová značka], které k odvolání žalované 1 bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 11. 10. 2013, č.j. [spisová značka] ve vztahu k žalované 1 odmítnuto a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, které jsou žalobci povinni zaplatit žalované. V odůvodnění odvolací soud uvedl, že v návrhu na nařízení předběžného opatření chybí tvrzení žalobců o tom, jaké soudní řízení hodlají vést a s jakým předmětem řízení, proto došlo k odmítnutí návrhu ve vztahu k žalované 1. Z fotodokumentace založené ve sp.zn. [spisová značka] je patrná zejména situace před rekonstrukcí předmětného domu žalobců, kdy mělo jít o rok 2004 před domem je již terén upraven do roviny s vybudovanou kamennou zdí za tímto účelem, schody se tam v té době již nenachází. Předmětný dům žalované je již po rekonstrukci s novou střechou a novými okny, pozemek před tímto domem je již také upraven zřejmě do dnešních podoby teras a rovného terénu před tímto domem.

26. Ze zprávy Statutárního města Brna, Městská část [adresa] ze dne 11. 7. 2023 ve věci povolení užívání pozemku parc. č. [číslo] k.ú. [adresa] k přístupu k domu [adresa] [číslo][adresa] soud zjistil, že Statutární město [adresa], městská část [adresa] zde prohlásila, že užívání pozemku parc. č. [číslo] k.ú. [adresa] není veřejností nijak omezováno, kdy městské části [adresa] je známo, že tento pozemek je podél domů [adresa] a [Anonymizováno] v rozsahu vymezeném v GP č. [hodnota]–[číslo] ze dne 1. 12. 2022 v současnosti využíván k přístupu k domu [adresa] [číslo][adresa], kdy nejsou činěny ze strany vlastníka žádné kroky k zabránění tohoto přístupu a tyto kroky nejsou ani plánovány do budoucna. Jako příloha tohoto přípisu je přiložen geometrický plán ze dne 1. 12. 2022 č. [hodnota]-[číslo]. vyhotovitele [právnická osoba], na kterém je vyznačena cesta podél domu tak, jak se uvádí v přípisu.

27. ÚMČ [adresa], stavební úřad vydal dne 9. 12. 2022 oznámení – zahájení územního řízení, č.j. [Anonymizováno] s tím, že dne 2. 6. 2021 podalo Statutární město [adresa], městská část [adresa] žádost o vydání územního rozhodnutí na stavbu nazvanou: „Venkovní schodiště“ umístěnou na pozemku parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa], kdy dnem podání žádosti bylo zahájeno územní řízení; dále je zde popis a umístění stavby, kdy se jedná o venkovní ocelové přímé dvouramenné schodiště s mezipodestou, které bude sloužit k propojení dvou výškových úrovní a bude umožňovat přístup z pozemku parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] při hranici s pozemkem parc. č. [hodnota] (veřejného chodníku) k pozemku parc. č. [číslo][číslo] v k.ú. [adresa]. Ze zápisu zasedání č. [hodnota] Zastupitelstva městské části [adresa] konané dne 15. 12. 2022 soud zjistil, že návrh usnesení, kterým by byly schváleny finanční prostředky ve výši 600 000 Kč na investiční akci – schodiště [Anonymizováno], nebyl přijat. Emailovým přípisem ze dne 10. října 2022 tajemník ÚMČ [adresa] sděluje žalované, že záměr výstavby schodiště k předmětnému domu žalobců trvá, v rozpočtu na rok 2022 jsou vyčleněny na realizaci finanční prostředky, aktuálně byl proplacen projekt, smluvní projektant doplňuje další podklady nutné k zahájení stavebního řízení. Starosta MČ [adresa] [jméno FO] přípisem ze dne 15. 6. 2015 právní zástupkyně žalované sděluje, že se rozhodl podat návrh na vybudování schodiště na jednání zastupitelstva, kdy toto schodiště by mělo zajistit přístupovou cestu k pozemkům ve vlastnictví Statutárního města Brna s tím, že toto schodiště mohou využívat jak žalobci, tak žalovaná jako přístupovou cestu ke svým nemovitostem. Přípisem ze dne 16. 11. 2016 starosta městské části [adresa] sděluje zástupkyni žalované záměr zahrnout do návrhu rozpočtu na rok 2017 finanční částku na vybudování schodů na [adresa] k přístupu na dotčené pozemky. Z nákresu studie proveditelnosti – schodiště na [adresa] je patrno umístění venkovního schodiště na parc. č. [číslo] spolu se zpevněnými plochami, kdy toto by mělo vést před předmětný dům žalobců na zahrádku před jejich domem. Ze zápisu z [Anonymizováno] zasedání ZMČ [adresa], konaného dne [datum] se podává, že na programu tak bylo stanovisko k záměru výstavby schodiště k pozemku p.č. [číslo], když ve věci vystoupil žalobce b) a popsal situaci týkající se rozhodnutí o účelové komunikaci, kdy zmínil také soudní spor a nemalé náklady na vybudování schodů, které by také zasáhly do těchto soudních sporů; bylo schváleno usnesení, kterým došlo ke schválení záměru výstavby schodiště za účelem obnovení zpřístupnění pozemků ve vlastnictví Statutárního města [adresa] nemovitostem na [adresa].

28. Z nákresu půdorysu přízemí předmětného domu žalované se podává, že vstup do tohoto domu je z tzv. malého dvorku, kdy za vstupem se nachází předsíň; z domu lze vyjít chodbou na cestu, která je předmětem tohoto řízení, vedou na ni okna z pokoje a z koupelny předmětného domu žalované. Z katastrální mapy – ortofoto ze dne 8. 11. 2022 je rovněž patrná situace předmětného domu žalované se vstupem z tzv. malého dvorku a druhým „výstupem“ na zahrádku za domem žalované. Ze snímku z internetových stránek Google mapy ze dne 8. 11. 2022 leteckého také vyplývá situace obou domů účastníků, kdy je zde červeně vytržena a zakreslena cesta vedoucí z [Anonymizováno] domem rodičů žalobce b) a červeně zatržen předmětný dům žalované. Z fotografií předmětného domu žalované vyplývá, že kromě cesty má žalovaná vydlážděn zámkovou dlažbou celý poměrně velký prostor v rovině s jejím domem (terasovité řešení ve svahu), kromě posezení (lavice, stůl a houpací lavice se stolem) je tam také bouda s černým [název]. Z fotografie vstupních dveří předmětného domu žalované ([adresa]) se podává, že orientační číslo domu má umístěno na těchto dveřích stejně jako poštovní schránku a zvonek, jde o vstupní dveře z tzv. malého dvorku.

29. ÚMČ [adresa] vydal dne 24. 9. 2014 rozhodnutí č.j. [Anonymizováno], kterým určil, že zpevněná plocha na pozemku p.č. [hodnota] hraničící na severozápadě s pozemkem p.č. [Anonymizováno], na severovýchodě s budovou č.p. [Anonymizováno] ([adresa]) na pozemku p.č. [hodnota], na jihovýchodě s pozemkem p.č. [číslo] a na jihozápadě nejprve s nezpevněnou plochou zeleně oddělenou obrubníkem a poté s oplocenou jihozápadní nezpevněnou částí pozemku p.č. [hodnota], část zpevněné plochy na pozemku p.č. [číslo], hraničící na severozápadě s pozemkem p.č. [hodnota], na severovýchodě a jihovýchodě s pozemkem p.č. [číslo] a na jihozápadě ohraničena obrubníkem, zpevněná plocha na pozemku p.č. [číslo], přilehlá k budově č.p. [číslo] ([adresa]) a podél svého jihozápadního okraje hraničící s nezpevněnou plochou na tomtéž pozemku oddělenou oplocením, v celé své délce od severozápadní hranice s pozemkem p.č. [číslo] až k jihovýchodní hranici s pozemkem p.č. [číslo], a část zpevněné plochy na pozemku p.č. [číslo] při hranici s pozemkem p.č. [číslo][číslo] a budovou č. [číslo] ([adresa]) na něm v délce od plochy uvedené v bodě 3. až ke vchodu do budovy č.p. [číslo] v její jihozápadní fasádě, vše v k.ú. [adresa] (dále jen „předmětná cesta“), tvoří veřejně přístupnou účelovou komunikaci. K odvolání mimo jiné žalované rozhodl Magistrát města Brna dne 20. 1. 2015, č.j. [č. účtu], když odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí prvostupňového orgánu ze dne 24. 9. 2014, kterým bylo rozhodnuto, že zpevněná plocha před rodinnými domy [adresa], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] na pozemcích p.č. [hodnota], [číslo] a [číslo] je veřejně přístupnou účelovou komunikací. K žalobě proti tomuto rozhodnutí Magistrátu města Brna pak žalovaná a [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] podali žalobu, kterou Krajský soud v Brně svým rozsudkem ze dne 24. listopadu 2016 č.j. [spisová značka] zamítl. Soud k tomu prováděl dokazování také návrhem na zahájení řízení adresované Krajskému soudu v Brně ze dne 13. 3. 2015 žalovanou jako žalobkyní a obdobnou žalobou proti stejnému rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 20. 1. 2015 podanou coby žalobci [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [jméno FO] ze dne 20. 3. 2015. Následně rozhodoval Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 29. 6. 2017 sp.zn. [spisová značka], kdy tímto rozhodnutím zrušil výše uvedená rozhodnutí správních orgánů, jakož i rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26.11. 2016, č.j. [spisová značka]. V novém řízení správní orgán I. stupně vydal rozhodnutí dne 27. 3. 2017 (správně 2018), č.j. [Anonymizováno], kterým deklaroval, že na pozemcích p.č. [číslo], [Anonymizováno] a [číslo] v k.ú. [adresa] se veřejně přístupná účelová komunikace nenachází, následně k odvolání Magistrát města Brna, odbor dopravy jako odvolací orgán potvrdil toto rozhodnutí svým rozhodnutím ze dne 23. 7. 2018, sp.zn. [č. účtu], toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 31. 7. 2018. I proti tomuto rozhodnutí byla podána žaloba ze dne 26. 9. 2018 ke Krajskému soudu v Brně žalobcem b), o které Krajský soud v Brně rozhodl svým rozsudkem ze dne 11. 2. 2021,č.j. [spisová značka][číslo] tak, že žalobu zamítl;. toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 16. 2. 2021. Kasační stížnost žalobce b) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 2. 2021, č.j. [spisová značka][číslo] byla Nejvyšším správním soudem zamítnuta rozsudkem ze dne 14. 4. 2022, č.j. [spisová značka], z odůvodnění pak vyplývá, že předmětná cesta není veřejně přístupnou účelovou komunikací, když nesplňuje stanovené podmínky, kasační stížnost není důvodná. Výsledkem řízení před správními orgány (ÚMČ [adresa], Magistrát města Brna) a Krajským soudem v Brně a Nejvyšším správním soudem pak bylo deklarování, že veřejně přístupná účelová komunikace se na pozemcích p. č. [číslo], [Anonymizováno] a [číslo], vše v k.ú. [adresa], nenachází.

30. Soud prováděl dokazování rovněž fotografiemi z místa předmětných pozemků účastníků a okolí.

31. Kolaudačním rozhodnutím ze dne 7. 9. 2006, č.j. [Anonymizováno] povolil stavební úřad ÚMČ [adresa] užívání [jméno FO], narozeného [datum], změny stavby předmětného domu, která spočívala ve stavebních úpravách a nástavbě; současně byly stanoveny podmínky pro užívání stavby, a to do 30. 4. 2006 dokončení venkovních omítek, provedení dlažby na přístupovém chodníku a zabezpečení části pozemku p.č. [číslo] k.ú. [adresa] v místě výškového rozdílu, rozhodnutí nabylo právní moci dne 5. 10. 2006.

32. Geometrickým plánem pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku ze dne 1. 12. 2022 č. [hodnota] vyhotovitele [právnická osoba] došlo k vymezení požadované předmětné nezbytné cesty žalobci, včetně vymezení této cesty i ve vztahu k pozemkům, které nejsou předmětem řízení, a to pozemek p.č.[číslo] a p.č.[hodnota].

33. Soud ve věci provedl také místní ohledání. V rámci tohoto místního ohledání byla pořízena fotodokumentace, ze které je patrný stav cesty podél domů i jeho okolí. Vstup do předmětného domu žalované označený jmenovkou a zvonkem, se nachází z druhé části domu, než kudy by měla vést nezbytná cesta, a to z tzv. malého dvorku, do kterého je přístup z ulice, z veřejné cesty. Z této veřejné cesty vede také přístup k začátku nezbytné cesty přes pozemek p.č.[hodnota] podél domu [adresa], který je rohový, zřízení nezbytné cesty okolo tohoto domu je předmětem řízení Městského soudu v Brně pod sp.zn. [spisová značka]. Cesta okolo tohoto domu je vydlážděna zámkovou dlažbou a na druhé straně za ní pokračuje zahrádka oddělená nízkým drátěným plotem. Na konci této cesty se nachází branka vedoucí na cestu k předmětnému domu žalované, na této brance je cedulka upozorňující na pohyb psa, poštovní schránka. Na tuto cestu vydlážděnou zámkovou dlažbou podél předmětného domu žalované navazuje nízká dřevěná branka vedoucí před předmětný dům žalobců, kdy za touto brankou pokračuje cesta až do vstupních dveří předmětného domu žalobců, stejně tak vede na zahrádku, místa k posezení žalobců, která je na vyvýšeném místě v příkrém svahu zarovnána do roviny pomocí vybudované zdi. Takto obdobně je řešen i pozemek, resp. část pozemku, který má v nájmu žalovaná a užívá ho jako zahrádku či terasu k posezení. Na pronajatém pozemku je z důvodu svažitosti vybudováno několik teras s poměrně vysokým výškovým rozdílem (schodkem). Při hranici předmětného domu žalobců na opačnou stranu bylo patrné oddělení od pozemku rodičů žalobce b) nízkým dřevěným plotem s brankou, která vedla na pozemek rodičů žalobce b), když na branku navazovala stejná cesta z kamene a tato vedla celou zahrádkou (pozemkem rodičům žalobce b)) dále do zahrady. Zespodu z [adresa] potom byla také patrná svažitost terénu a místo, kde MČ [adresa] hodlá vybudovat schodiště k předmětnému domu žalobců. Také při pohledu zespodu je patrná vysoká zeď vystavěná žalobci, která jim zajistila rovnost terénu před domem. Na [Anonymizováno] u domu rodičů žalobce b) soud zjistil, že do tohoto domu je pouze jeden vstup, který je současně i vjezdem pro vozidla. Žalobce b) soudu v rámci místního šetření sdělil, že zvonek nemají, s automobilem parkuje na [Anonymizováno], s popelnicí to mají jak kdy, jde i přes dům rodičů. Širší volný přístup po veřejné cestě vede tedy z [Anonymizováno] uličkou až k domu [adresa], po této by bylo schopno přijet vozidlo. Na tuto uličku od domu [adresa] navazuje pak úzká cestička (schody) směrem dolů na [adresa] se zábradlím. Z vyjádření žalované soud zjistil, že záhon nacházející se pod vybudovanou cestičkou podél předmětného domu žalované se nachází ještě na pozemku ve vlastnictví žalované, až po vybudovanou betonovou zeď, která byla takto vybudována z důvodu svažitosti terénu, kdy další zarovnaná část pozemku se nachází ve výškovém rozdílu cca 70–100 cm.

34. Ze znaleckého posudku č. [č. účtu] [tituly před jménem] [adresa], znalce z oboru ekonomika a stavebnictví ze dne 5. 2. 2024 vyplývá, že znalec určil jako jednorázovou náhradu za používání cesty na předmětném pozemku žalované v šířce cca 1,5 m a délce cca 8,[číslo] m vyznačenou v geometrickém plánu č. [hodnota]–[číslo] ze dne 1. 12. 2022 zhotoveným [právnická osoba] znalec určil částku 10 000 Kč jako odpovídající hodnotě věcného břemene. Za měsíční a roční náhradu pak znalec vyšel z 2 % ročně z hodnoty pozemku a tuto částku tedy stanovil na 180 Kč/měsíc, tj. 2 160 Kč/rok. Jako náklady spojené s údržbou, úklidem určil částku 21 Kč/měsíc, to je 252 Kč/rok s tím, že četnost úklidu čtyřikrát ročně po dobu celkem jedné hodiny. Jako celkové náklady na vybudování této cesty určil částku 30 000 Kč. Pokud jde o hodnotu předmětného pozemku žalované a rodinného domu na něm, k tomu znalec uvedl, že dojde pouze ke snížení komfortu užívání, ale ke snížení tržní hodnoty nedojde. V rámci ústní výpovědi znalec setrval na závěrech svého znaleckého posudku, kdy zdůraznil, že ohledně stanovení ceny oceňoval vše v tržní hodnotě v rámci reálných skutečností, kdy předmětný pozemek je pozemkem stavebním, proto přistoupil ke stanovení jednorázové náhrady 10 000 Kč. Také bral přitom v úvahu, že cestu budou užívat žalobci, také ji bude užívat stále žalovaná. Dle názoru znalce tržní hodnota nemovitosti žalované neklesne, dojde k určité ztrátě komfortu, nicméně hodnota nemovitosti v řádu milionů zřízením cesty ztratí na obchodovatelnosti. Navíc objektivně se tento diskomfort žalované nedá ve vztahu k ceně nemovitosti vyčíslit. Tuto ztrátu komfortu znalec zahrnul do stanovení náhrady. Pokud by byl chodník budován v roce 2000, odhadl náklady na to ve výši 15 000 Kč. K náhradě za údržbu kalkuloval běžnou údržbu, ne mimořádnou, která představuje odklízení sněhu a podobně, tato se predikovat nedá. Dlažba se dle znalce po 30 letech obměňuje. Znalec setrval na tom, že cesta i ve formě zřízení věcného břemene nebude mít vliv na obchodovatelnost a na stanovení ceny, podotkl, že stanovuje ceny pro banky již 30 let a toto by nemělo vliv na stanovení ceny.

35. K hodnocení znaleckého posudku [tituly před jménem] [adresa] soud uvádí, že znalecký posudek jako jeden z důkazních prostředků (§ 125, § 127 o.s.ř.) soud hodnotí jako každý jiný důkaz dle § 132 o.s.ř., avšak od jiných se liší tím, že odborné závěry obsažené ve znaleckém posudku nepodléhají hodnocení soudem. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, dále logické odůvodnění jeho závěrů a samozřejmě i souhlas s ostatními provedenými důkazy. Soud při hodnocení tohoto důkazu posuzuje, zda tedy závěry jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda nejsou závěry posudku v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001). Soud shledal znalecký posudek [tituly před jménem] [adresa] jako objektivní a přesvědčivý důkaz, znalec splnil zcela zadání posudku, tento je v souladu se zákonem č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a s vyhláškou č. 504/2020 Sb., o znalečném. Tento znalecký posudek soud hodnotí jako přesvědčivý, objektivní, na vysoké odborné úrovni, když i v rámci ústní výpovědi znalec svůj znalecký posudek náležitě obhájil, přesvědčivě soudu stvrdil závěry znaleckého posudku, vysvětlil, z jakého důvodu dle jeho názoru tato nezbytná cesta nesnižuje tržní hodnotu předmětného domu žalované, když snížený komfort z hlediska zejména zásahu do soukromí pak zohlednil ve výši stanovené náhrady. Soud proto uzavřel, že z tohoto znaleckého posudku může vyjít, a že tento představuje podklad pro rozhodnutí soudu.

36. Soud zamítl důkazní návrh žalované na provádění důkazů vyjádřením realitní kanceláře ke snížení tržní ceny rodinného domu [adresa], a to z důvodu, že se toto vyjádření týkalo jiného rodinného domu a dále, že jde o vyjádření realitní kanceláře, nikoliv znalce, což dle názoru soudu nemá takovou váhu jako vyjádření znalce.

37. Navržený důkaz spisem ohledně změny stavby předmětného domu žalobců nemohl být proveden z důvodu, že tento nebyl příslušným stavebním úřadem soudu poskytnut, když nebyl dohledán.

38. Závěr ohledně skutkového stavu věci učinil soud takový, že žalobci jako vlastníci domu [adresa] se domáhají zřízení nezbytné cesty podél sousedního domu, tj. předmětného domu žalované ([adresa]), tato cesta umožňující vstup do předmětného domu žalobců z veřejné cesty vede ještě okolo domu [adresa], takto je vedena podél těchto domů a zasahuje tak do pozemků p.č. [hodnota] (vlastník [tituly před jménem] [jméno FO]), pozemku p.č. [číslo] (vlastník Statutární město [adresa]) a předmětný pozemek žalované. Statutární město [adresa] souhlasí se užíváním pozemku p.č. [číslo] v k.ú. [adresa] žalobci k přístupu do jejich domu. Žalobci i žalovaná užívají pozemek Statutárního města Brna p.č. [číslo] v k.ú. [adresa], resp. jeho část, mají uzavřenou pachtovní smlouvu, a to k účelům zahrádky, případně přístupové cesty k jejich domům. Historicky byl přístup k rodinným domům právními předchůdci účastníků vždy ovlivněn jednak tím, že jde o řadovou zástavbu a jednak se domy nachází v příkrém svahu, vstup do předmětného domu žalobců byl vždy pouze z [adresa], tedy směrem ze svahu dolů. Předchozí vlastníci předmětného domu žalobců byli také manželé [jméno FO] a paní [jméno FO], kdy z čestných prohlášení – listinných důkazů, ale i výpovědi svědka, vyplývá, že pro přístup do domu užívali cestu okolo domu [adresa] a okolo předmětného domu žalované. V době vlastnictví p. [jméno FO] vedly schody právě k předmětnému domu žalobců, které končily v zahrádce před předmětným domem žalobců, směrem k [adresa] na ně navazovala ještě strmá, nezpevněná cestička směrem k [adresa]. Od roku 1988 do roku 1993 předmětný dům žalobců vlastnili manželé [jméno FO], kteří potvrdili užívání přístupové cesty k předmětnému domu žalobců podél rodinných domů [adresa], tedy po předmětné navrhované cestě, avšak s tím, že před předmětným domem žalované se asi v polovině cesta stočila doprava a pokračovala podél malé zahrádky až k předmětnému domu žalobců. Takto byla jimi přístupová cesta užívána bez omezení, kdy v průběhu jejich vlastnictví byly schody ve svahu znepřístupněny, což bylo potvrzeno také svědkem [jméno FO] a vyplývalo to rovněž ze dalších čestných prohlášení. Manželé [jméno FO] v roce 1993 předmětný dům žalobců prodali rodičům žalobce b). Užívání cesty podél domu [adresa] k přístupu do předmětného domu žalobců vyplývá z prohlášení [jméno FO] a [jméno FO], [právnická osoba], [jméno FO] a [jméno FO], [jméno FO] i [tituly před jménem] [jméno FO], rovněž [jméno FO], kdy většina z nich také uvedla, že ona cesta fakticky v polovině předmětného domu žalované se stočila doprava a vedla pod zahrádkou k předmětnému domu žalobců, tato situace užívání cesty vyplývá i z prohlášení [jméno FO] (předchozího vlastníka - až do roku 1998 - předmětného domu žalované). Také svědek [jméno FO] potvrdil existenci schodiště jako přístupu do předmětného domu žalobců, po kterém měla chodit pouze paní [jméno FO] s tím, že jiný přístup do domu neměla, následně však obec pozemek pod schodištěm přenechala p. [jméno FO], který schodiště zlikvidoval. Svědek si již více nepamatoval návaznost ve vlastnictví předmětného domu žalobců, jeho vyjádření k příchodu do předmětného domu žalobců soud nehodnotí jako příliš věrohodné, když manžele [jméno FO] neznal, u žalobců ani u rodičů žalobce b) osobně nebyl, neznal ani [jméno FO]. Jediné odlišné prohlášení ve vztahu k historicky užívanému přístupu k předmětnému domu žalobců pak bylo prohlášení [jméno FO], který údajně žil v předmětném domě žalované, je narozen v roce [Anonymizováno], uvedl, že sousedé [Anonymizováno] kolem jejich domku nechodili, jejich aktivity se měly odehrávat ve spodní části vesnice, proto asi zřídili schody a cestičku ve svahu, málokdy je viděl. Soud toto prohlášení hodnotí v návaznosti na výše uváděná prohlášení ostatních v místě žijících osob, když více osob popsalo situaci obdobně tak, jak je uváděno výše, soud proto uzavřel, že historicky se okolo domu [adresa] chodilo tak, jak je uváděno výše s tím, že [jméno FO] neuvedl, do kterého roku v předmětném domě žalované bydlel a skutečnost, že málokdy viděl sousedy chodit okolo tohoto domu nevypovídá o tom, že by cestu okolo domu [adresa] neužívali, když jak sám uváděl, se jejich aktivity vesměs odehrávaly ve spodní části vesnice. Soud proto uzavřel, že historicky byla cesta k předmětnému domu žalobců jako přístupová užívána povětšinou okolo domu [adresa] (předmětného domu žalované). Takto byla užívána minimálně do roku 1993, když v té době ani jiná přístupová cesta možná nebyla, neboť schodiště vedoucí svahem již neexistovalo. V roce 1993 byl předmětný dům žalobců zakoupen rodiči žalobce b). Následně probíhala rekonstrukce tohoto domu, případně byl vystavěn jako zcela nový předmětný dům žalobců. Tato rekonstrukce probíhala v letech 2004-2006. S ohledem na návaznost rodinného domu a dům rodičů žalobce b) ([adresa]) pak rekonstrukce předmětného domu žalobců probíhala přes nemovitosti rodičů žalobce b). S ohledem na rodinné vztahy je vybudována i cestička zahradou (pozemek rodičů žalobce b) jako možný přístup k předmětnému domu žalobců. Žalobci parkují své vozidlo na [Anonymizováno]. Od roku 2013 žalovaná znepřístupnila žalobcům zmíněnou přístupovou cestu k jejich domu. Tuto přístupovou cestu v letech 2006–2013 používala k návštěvě žalobců řada osob.

39. Podle § 3028 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o.z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé od dne nabytí jeho účinnosti. Dle odstavce 2, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

40. Podle § 1029 odstavec 1 o.z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Dle odstavce 2 nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

41. Podle § 1030 odstavec 1 o.z. za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu. Dle odstavce 2 vlastník nemovité věci, v jehož prospěch byla nezbytná cesta povolena, poskytne jistotu přiměřenou případné škodě způsobené na dotčeném pozemku; to neplatí, je-li zjevné, že patrná škoda na dotčeném pozemku nevznikne.

42. Podle § 1032 odstavec 1 o.z. soud nepovolí nezbytnou cestu, převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, způsobí-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

43. Podle § 1032 odstavec 2 o.z. nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem bránit takovou cestu zřídit.

44. Podle § 1034 o.z. při pominutí příčiny, pro niž byla povolena nezbytná, aniž je na oprávněné straně nějaká jiná příčina pro zachování nezbytné cesty, soud na návrh vlastníka dotčeného pozemku nezbytnou cestu zruší.

45. V tomto řízení jde o řízení, kde určitý způsob vypořádání právního vztahu vyplývá z právního předpisu ve smyslu § 153 odstavec 2 o.s.ř., soud je tedy vázán požadavkem na povolení nezbytné cesty, nikoliv však představou žalobce o konkrétním průběhu této nezbytné cesty a její povaze (např. sp.zn. 22 Cdo 3117/2019, sp.zn. 22 Cdo 3697/2017).

46. Nejprve se soud zabýval posouzením užití právního předpisu, a to s ohledem na dobu zahájení tohoto řízení ještě před 1.1.2014. V návaznosti na ustanovení § 3028 odst. 1, 2 o.z. soud dovodil užití zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník pro toto řízení (rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] sp.zn. [spisová značka]).

47. Při právním posouzení věci soud především zkoumal, zda jsou v tomto případě dány podmínky pro zřízení požadované nezbytné cesty. Základní podmínkou pro zřízení nezbytné cesty je skutečnost nedostatečného spojení s veřejnou cestou (§ 1029 odst. 1 o.z.). V řízení bylo prokázáno, že předmětný dům žalobců není dostatečně spojen s veřejnou cestou, když případný přístup ke vchodovým dveřím, resp. k brance předzahrádky je možný pouze po žádané nezbytné cestě. Z historických souvislostí vyplynulo, že předcházející majitelé předmětného domu žalobců se do tohoto domu dostávali jednak touto cestou vedoucí okolo domů [adresa] a [Anonymizováno] (s případným „odskokem“ před pozemkem žalované, resp. jejich právních předchůdců), a jednak po veřejném schodišti. Nikdy se do předmětného domu žalobců nechodilo jiným vstupem, jinou cestou než těmito dvěma. Pokud žalovaná namítá možnost přístupu přes nemovitosti rodičů žalobce b), pak k tomu soud uvádí, že tato námitka není důvodná, neboť jde sice o rodinné příslušníky, nicméně nelze jim z tohoto titulu stanovit povinnost neustálého zpřístupňování předmětnému domu žalobců přes své nemovitosti, a to také s poukazem na případnou možnost změny vlastnictví. Nadto z dokazování vyplynulo, že při pořizování tohoto domu rodiči žalobce b) byl přístup do domu stejný, jako je uvedeno výše. Na rozdíl od žalobců však dospěl soud k závěru, že je na místě zřídit toto věcné břemeno pouze dočasně, a to do doby vystavění veřejného schodiště. Z provedeného dokazování vyplynulo, že místní úřad (ÚMČ [adresa]) již řadu let tuto záležitost projednává, kdy byl schválen záměr vybudování tohoto veřejného schodiště a lze předpokládat, že v budoucí době k tomuto vybudování dojde. Faktem zůstává, že případný přístup po plánovaném veřejném schodišti s ohledem na strmost svahu nebude jistě zcela komfortní, nicméně půjde o přístup, který lze považovat za adekvátní danému místu. Takový přístup nebude zasahovat do vlastnického práva žalované. Nadto obdobné přístupy mají třeba i nájemníci či vlastníci jednotek v patrových bytových domech, dle názoru soudu i takový přístup pouze po schodišti není zcela neobvyklý. Ona nekomfortnost venkovního schodiště představuje určité obtíže pro žalobce, které by však neměly převážit zájem na ochraně vlastnického práva žalované.

48. Dále se soud zabýval také posouzením toho, zda zřízením této nezbytné cesty nebude žalovaná obtěžována nepřiměřeně, když dospěl k závěru, že tomu tak nebude. Především z důvodu, že tato cesta tam již zřízená je, reálně ji žalobci užívají minimálně od roku 2013 v návaznosti na předběžné opatření soudu a nad to vyplývá, že i historicky tato cesta byla užívána buď zcela takto, či s onou odbočkou pod předmětným pozemkem žalované. Zejména potom ono stanovení doby trvání do vybudování veřejného schodiště zajišťuje, aby žalovaná byla co nejméně obtěžována a její pozemek co nejméně zasažen. Zvláště ještě se soud věnoval námitce ve vztahu snížení komfortu užívání žalovanou, když dovodil, že ke snížení tohoto komfortu dojde, nicméně to jistě nebude v takové míře, aby byla žaloba z tohoto důvodu zamítnuta, když toto určité snížení komfortu soud zahrnul do částky úplaty za nezbytnou cestu. Navíc k tomu soud uvádí, že z dokazování je zřejmé, že žalovaná užívá předzahrádku prakticky stále stejným způsobem, pouze snad s výjimkou volně puštěného psa, tedy umožnění přístupu žalobcům k jejich domu ji nebrání v tomto užívání.

49. V ustanovení § 1032 odstavec 1 o.z. jsou pak stanoveny tzv. negativní podmínky, tedy kdy nelze nezbytnou cestu zřídit. Soud dovodil, že tyto negativní podmínky v dané věci splněny nejsou. Jednak jde o škodu převyšující výhodu nezbytné cesty, v tomto případě škoda na předmětném domě žalované dle názoru soudu nepřevýší onu výhodu nezbytné cesty, a to právě s poukazem na její dočasné zřízení do vybudování veřejného schodiště a dále také s poukazem na vyjádření znalce [tituly před jménem] [adresa]. Dalším důvodem, pro který nelze povolit nezbytnou cestu, je skutečnost, že by si žalobci způsobili nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně. Zde soud uzavřel, že žalobci se stali vlastníky tohoto domu na základě darovací smlouvy, tudíž si nedostatek přístupu nemohli způsobit. K tomu ještě soud odkazuje na výše uvedené, že přístup zde byl historicky fakticky stejný, vstupní dveře do předmětného domu žalobců jsou na stále stejném místě. Dále nelze povolit nezbytnou cestu v případě, že by se jí žalobci domáhali pouze pro pohodlnější spojení. V současné době žalobci nemají žádné jiné spojení na veřejnou cestu ze svého domu než touto nezbytnou cestou. Možnost přístupu přes nemovitosti rodičů žalobce pak soud nehodnotí jako trvale běžné spojení s veřejnou cestou, když toto je dle názoru soudu vázáno na povolení ze strany rodičů žalobce, ochotu toto snášet a jistě je vázáno samozřejmě také na žalobce coby rodinné příslušníky a nikoho jiného(viz výše).

50. Žalovaná vznášela také námitku, že nelze nezbytnou cestu povolit z důvodu, že vede přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup (§ 1032 odstavec 2 o.z.). Jistě je pravdou, že žalovaná užívá jak nezastavěnou část svého pozemku (předmětný pozemek žalované), tak i pozemek ve vlastnictví Statutárního města Brna (jeho část p.č. [číslo]), a to jako místo určené k trávení volného času, relaxaci, zahradničení a podobně. Nicméně v kontextu výše uvedeného, kdy do předmětného domu žalobců fakticky není jiný přístup a již historicky zde cesta vedla, a konečně u pozemku ve vlastnictví Statutárního města Brna (část p.č. [číslo]) také jde o pozemek, který má žalovaná v nájmu a nikoliv ve vlastnictví, pak má soud za to, že z tohoto důvodu žalobu zamítnout nelze. Bylo pouze věcí žalované, jakým způsobem bude využívat pozemek v nájmu od Statutárního města Brna, když skutečnost, že si tento ohradí, nemůže sama o sobě být důvodem k tomu, aby soud nezbytnou cestu nepovolil.

51. Soud se dále zabýval tím, že požadovaná nezbytná cesta nevede pouze přes předmětný pozemek žalované, ale ještě přes pozemek ve vlastnictví Statutárního města Brna p.č. [číslo] a přes pozemek p. [jméno FO] p.č. [hodnota], tzv. vícečetnost pozemků. S ohledem na podstatu řízení pak soud zkoumal, zda žalobci mají vyřešen přístup přes pozemky, které nejsou předmětem tohoto řízení. Pokud jde o pozemek ve vlastnictví Statutárního města Brna, pak z dokazování vzal soud za prokázáno, že vlastník tohoto pozemku se zřízením nezbytné cesty souhlasí, průchod žalobcům umožňuje. Pokud jde potom o pozemek ve vlastnictví p. [jméno FO], ohledně tohoto je vedeno obdobné řízení pod sp.zn. [spisová značka], které je v současné době přerušeno právě za účelem rozhodnutí v této věci. Soud proto uzavřel, že ani tato skutečnost není překážkou pro povolení nezbytné cesty.

52. Soud zvažoval i možnost zřízení nezbytné cesty pouze po pozemku p.č. [číslo] ve vlastnictví Statutárního města Brna, avšak s ohledem na vybudované terasy a značný výškový rozdíl k tomu nepřistoupil.

53. S ohledem na vše výše uvedené soud uzavřel, že podmínky a předpoklady pro zřízení nezbytné cesty žalobcům jsou splněny, proto v tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl. Trvání této nezbytné cesty však časově omezil do výstavby veřejného schodiště z výše uvedených důvodů, tedy s odkladem doby trvání, neboť se soudu jeví takové zřízení nezbytné cesty jako nejvhodnější.

54. Konečně se soud zabýval výší úplaty, popř. odčiněním újmy dle § 1030 odstavec 1 o.z. Zde s ohledem na časové omezení nezbytné cesty stanovil úplatu v opakujících se dávkách dle doby trvání. Jako podklad pro stanovení této částky vyšel ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [adresa], který stanovil jednak jednorázovou náhradu a jednak náhradu měsíční/roční, a to ve výši 180 Kč měsíčně. K této úplatě za povolení nezbytné cesty je zapotřebí ještě přičíst odčinění újmy a přiměřenou jistotu. Odčinění újmy je zde postiženo již v úplatě za povolení nezbytné cesty, a to zejména s poukazem opět na její dočasnost a také na vyjádření znalce s tím, že ke snížení tržní hodnoty předmětného domu žalované nedojde. Přiměřená jistota představuje garanci možného vzniku škody (§ 1030 odst. 2 o.z.), kdy v tomto případě lze dovodit, že škoda na předmětném pozemku žalované nevznikne, neboť cesta ve formě zámkové dlažby je již zřízena, žalobci fakticky užívána. Do úplaty je zapotřebí započíst také zvýšené náklady na údržbu nezbytné cesty (§ 1030 odstavec 1 o.z.), znalecký posudek stanovil náklady na údržbu ve výši 21 Kč měsíčně, soud s tímto vyčíslením zcela souhlasí, a to po vysvětlení znalce, kdy jde o údržbu v návaznosti na roční období (bez možného předpokladu případné zátěže vlivem počasí). Ze znaleckého posudku by potom ona úplata spolu s náhradou za údržbu činila 201 Kč. Soudu se však tato částka jevila jako příliš vysoká, když zvažoval všechny hlediska možného dopadu zřízení a používání nezbytné cesty žalobci ve vztahu k předmětnému pozemku žalované, rovněž ve vztahu také ke ztrátě soukromí a snížení komfortu užívání tohoto pozemku žalovanou. Dospěl k závěru, že adekvátní částka měsíční náhrady jako úplaty a nákladů na údržbu činí 100 Kč, když vzal v úvahu také částku pachtovného za pozemek p.č. [číslo] v současné době, která je mnohonásobně nižší. Nelze však zcela tyto částky poměřovat, neboť jde o rozdílné instituty s různými funkcemi a především dopady. V částce je zahrnuto snížení komfortu žalované zřízením nezbytné cesty. Náklady na zřízení cesty již nebyly do částky zahrnuty z důvodu, že zámková dlažba již zde byla zřízena žalovanou před desítkami let a z vyjádření znalce vyplynulo, že její životnost je rovněž omezená.

55. Výrok o náhradě nákladů řízení státu se opírá o ustanovení § 148 odstavec 1 o.s.ř., kdy náklady řízení státu jsou představovány náklady za znalecký posudek [tituly před jménem] [adresa] v částce 8 228 Kč a za znalečné za účast u jednání ve výši 908 Kč, celkem 9 136 Kč, kdy s ohledem na výsledek řízení a rozhodnutí o nákladech řízení mezi účastníky soud rozdělil tuto náhradu nákladů řízení státu mezi obě strany stejným dílem.

56. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn tím, že řízení o povolení nezbytné cesty má určitá specifika řízení tzv. iudicia duplex, proto rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku.

Poučení