18 C 170/2020 - 170

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce A], nar. [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] zast. zákonným zástupcem [Jméno zákoného zástupce], nar. [Datum narození zákoného zástupce] bytem jako žalobce právně zastoupený [jméno FO], advokátem, se sídlem [adresa] proti žalované: [stát, organizační složka státu] se sídlem [adresa] o 2,913.617,- Kč s úroky z prodlení takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 2,913.617,- Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši celé 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. O nákladech řízení státu bude rozhodnuto samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobce se v řízení domáhá na žalované zaplacení újmy na zdraví spočívající v bolestném ve výši 197.537,- Kč a ztížení společenského uplatnění ve výši 2,658.764,- Kč a dále náhrady škody spočívající v nákladech na zpracování znaleckého posudku ve výši 16.100,- Kč a nákladech, které musel vynaložit otec žalobce [Jméno zákoného zástupce] na cestovné z domova k lékařům, případně do zdravotnických zařízení, osobním automobilem, celkem ve výši 41.216,- Kč. Svůj nárok žalobce zdůvodnil tím, že se dne [datum] ve věku 4 měsíců podrobil povinnému očkovaní třetí dávkou hexavakcíny Hexacime s rotavirovou vakcínou Rotateq. Žalobce byl očkován časně v končícím respiračním infektu. Asi po 6 hodinách od očkování se u žalobce objevil neklid, plakal, odmítal pití, kolem 22:30 se u žalobce objevil stav hypotonie, porucha vědomí, stáčení bulbů vzhůru, snad i porucha dechu. Otec žalobce jej musel křísit, přičemž s ním třásl, aby se probral. Při příjezdu záchranné služby byl žalobce vitální, byl převezen na dětské oddělení [právnická osoba]. Dne [datum] byl pro vysoké horečky a neklid přeložen na Dětskou kliniku JIP [adresa], poté pro neklid žalobce a febrilní stav byla provedena lumbální punkce. Na magnetické resonanci následující den bylo potvrzeno subdurální krvácení vpravo, cytotoxický edem oboustranně s maximem okcipitálně. Po 24h od přijetí se znovu objevily levostranné křeče s poruchou vědomí, na EEG byl potvrzen pravostranně epileptický nález. V průběhu hospitalizace bylo v dalších zprávách ze dne [datum] a [datum] uvedeno, že došlo k nejasné poruše vědomí s křečemi v souvislosti s očkováním. Dne [datum] a [datum] probíhalo v rodině žalobce šetření Úřadu práce ČR ohledně přiznání příspěvku na péči, bylo shledáno, že rodiče věnují žalobci mimořádnou péči. Ve dvou letech žalobce se u něj zastavil vývoj řeči. Z následných vyšetření žalobce v letech [rok] a [rok] vyplynulo, že u žalobce nastal opožděný mentální vývoj (ztráta dosavadních řečových schopností, neudržuje osobní čistotu, má trvale plenky, je krmen, sám se nenají), byl konstatován atypický autismus a následně středně těžká mentální retardace. Žalobce ohledně příčinné souvislosti s očkováním vychází ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem] ze dne [datum]. Výše škody pak vychází ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], za nějž žalobce uhradil částku 16.100,- Kč, kterou požaduje jako škodu. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne [datum], žalovaná jej projednala stanoviskem ze dne [datum] s tím, že neshledala právní základ pro poskytnutí odškodnění (viz níže).

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] uvedla, že žalobce u ní uplatnil nárok na náhradu škody dne [datum] v celkové výši 4,193.617,- Kč. Nárok byl projednán stanoviskem ze dne [datum] s tím, že zákon č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, na jehož základě byla žádost uplatněna, se vztahuje pouze na případy povinného očkování a újmy jím způsobené po datu účinnosti tohoto zákona, tedy po [datum], proto nelze nároku žalobce vyhovět. Nadto žalovaná poukázala na skutečnost, že se žalobce vedle povinného očkování rovněž podrobil nepovinnému očkování vakcínou Rotateq, a dále že není prokázána příčinná souvislost mezi povinným očkováním a újmou žalobce, když i posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] se sice přiklání bez bližšího zdůvodnění k závěru, že se jednalo o reakci na očkování, ale navíc zmiňuje existenci hematomu na pravé tváři dítěte a sám si klade otázku, vzhledem k diagnoze dětského neurochirurga (hypoxické ischemické změny v mozku), zda nevznikly zdravotní potíže žalobce jiným způsobem, než vakcinací, neboť hypoxické ischemické změny v mozku nejsou typické pro postvakcinační encefalopatii. Ani znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] nepřináší nic nového, pokud jde o příčinu potíží žalobce. Lékařské zprávy se pak zabývají vlastním zdravotním stavem žalobce. S ohledem na vše uvedené žalovaná navrhuje žalobu zamítnout.

3. Žalobce v replice ze dne [datum] nesouhlasil s názorem žalované ohledně neexistence právního základu nároku žalobce.

4. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] vyslovila nesouhlas s právními závěry vyjádřenými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 8. 2021, č.j. 25Cdo 2479/2020-186, dle kterého za újmu způsobenou povinným očkováním v době od [datum] do [datum] odpovídá stát za podmínek zákona č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, účinného ode dne [datum], s tím, že tímto rozhodnutím byla zavedena pravá retroaktivita uvedeného zákona.

5. Soud ve věci zjistil z důkazů následující, pro věc podstatné skutečnosti. Z žádosti žalobce ze dne [datum] plyne, že nárok byl uplatněn u žalované dle razítka dne [datum] podle zákona č. 116/2020 Sb., ve výši 4,193.617,- Kč. Z dopisu žalované ze dne [datum] plyne, že nároku žalobce nebylo vyhověno.

6. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem], ze dne [datum], v kopii ve spisu založené s datem [datum], soud zjistil, že znalec uvedl, že klinický stav žalobce může souviset s možnou reakcí po vakcinaci, ze zdravotní dokumentace dětské lékařky žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] nelze jednoznačně vyloučit ani traumatický původ onemocnění, resp. následků, s ohledem na údaj o nálezu hematomu na pravé tváři v době aplikace očkovací látky, u kterého je nutné uvažovat o traumatickém původu, nelze jednoznačně určit, kdy vznikl, pravděpodobně při resuscitaci. Pokud byl žalobce očkován při včasně končícím respiračním infektu, toto není kontraindikací k očkování. Znalec se dále opětovně zabýval tím, zda dětským neurologem uváděné hypoxické ischemické změny v mozku, které nejsou typické pro postvakcinační encefalopatii, nevznikly jiným způsobem než vakcinací, např. traumatismem s následným krvácením. Znalec uvedl, že přichází v úvahu otázka, zda nevzniklo mozkové krvácení do CNS dříve, při jiném úrazu, a ne až jako projev syndromu třeseného dítěte (shaken baby syndrome), což je projev traumatického týrání dítěte vzniklý při resuscitaci. Příznaky suburálního hematomu se mohou projevit až po určité době latence. Znalec uzavřel, že zdravotní stav dítěte může být buď následkem vakcinace nebo následkem krvácení do mozku. Znalec získal vyjádření FN v Motole, podle kterého byl na prvním místě v diferenciální diagnostice nalezených změn uveden syndrom týraného dítěte. Tento nález podle znalce vyloučil objektivní možnost potvrdit změny svědčící pro poškození mozku vlivem očkování. Zjištěné zdravotní potíže žalobce ovlivní negativně celkový vývoj a kvalitu života žalobce. Znalec na otázku, zda je známo, že při povinném očkování vakcínou Hexacime dochází k podobným zdravotním potížím uvedl, že k podobným reakcím dochází, ne vždy tak těžkým. Dle znalce bylo prokázáno krvácení do mozku a nebylo současně doloženo poškození CNS vlivem očkování. Krvácení do mozku je objektivně prokazatelné, na rozdíl od objektivního nálezu patologických změn, které by svědčily o poškození očkováním, ten chybí. Konečné posouzení uvádí jako hlavní příčinu poškození syndrom týraného dítěte, tedy traumatický původ. Znalec přesto, jak uvedl, po vlastní rozvaze dospěl k závěru, že prvotní příčinou poškození je reakce na očkování, traumatismus souvisel až s resuscitací, proti traumatismu, jako primární příčině, svědčí opakované kladné výsledky sociálního šetření v rodině.

7. Dopisem ze dne [datum] se žalobce prostřednictvím právního zástupce obrátil na žalovanou s žádostí o náhradu škody. Žalovaná dopisem ze dne [datum] vyrozuměla žalobce, že z důvodu absence zákonného podkladu nemůže újmu nahradit. Žalobce v dopise ze dne [datum] nesouhlasil s právními závěry žalované, ta své stanovisko stvrdila v dopise ze dne [datum]. Dopisem žalované ze dne [datum] byl žalobce vyrozuměn o zamítnutí jeho nároku z důvodu absence právní úpravy. Žalovaná byla vyzvána k úhradě odškodnění upomínkou ze dne [datum].

8. Podle znaleckého posudku č. [číslo] zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem z oboru Zdravotnictví, odvětví Stanovení nemateriální újmy na zdraví, dne [datum], znalec odpověděl na otázku, jaká onemocnění byla poškozenému způsobena po výše uvedené radioterapii a kdy došlo k ustálení zdravotního stavu poškozeného, tak, že uvedl onemocnění Demyelinizující onemocnění centrální nervové soustavy – encefalopatie s demyelinizací po očkování; Edem mozku; Nežádoucí účinky očkovací látky; Úrazové subdurální krvácení; Úrazové subarachnoidální krvácení; Retinální hemorrhagie oboustranně, Tersonův syndrom; Sekundární epilepsie; Chabá hemiparéza levostranná; Hypermetropia levis oc. Utq; Esotropia oc.sin.; Atypický autismus, suspektní; Opožděný psychomotorický vývoj; Inkontinence; Kanylace arteriální i žilní. Datum ustálení zdravotního stavu [datum], určeno k datu vyšetření pro účely zpracování znaleckého posudku. Bolestné bylo stanoveno za položky Edem mozku, subudurální krvácení, subarachnoidální krvácení spojeno s bezvědomím; Celková anestezie k vyšetření MRI; Lumbální punkce analogicky; Intubace analogicky; Venozní katetr levé tříslo; Arteriální katetr pravé tříslo; Nasogastrická sonda, celkem 716 bodů x 275,89 Kč, tj. 197.537,- Kč. Výše ztížení společenského uplatnění byla vypočtena na 2,658.764,- Kč, znalec přitom uvedl, že vzhledem k nemožnosti exaktně určit budoucí následky opožděného psychomotorického vývoje i event. potvrzené diagnózy atypického autismu bylo přistoupeno k hodnocení ZSÚ na základě předpokladu trvalých následků ve formě lehké mentální retardace.

9. Podle faktury č. [hodnota] byla tato vystavena žalobci dne [datum], aby uhradil [tituly před jménem] [jméno FO] za zpracování znaleckého posudku částku 16.100,- Kč se splatností dne [datum].

10. Podle technického průkazu vozidla [značka vozidla], RZ [SPZ], je vlastníkem tohoto vozidla od [datum] [Jméno zákoného zástupce], otec žalobce.

11. Dle lékařské zprávy – definitivní Fakultní nemocnice [adresa], Dětské kliniky, ze dne [datum], byl žalobce hospitalizován ve fakultní nemocnici v období od [datum] do [datum], po vyšetření magnetickou rezonancí mozku dne [datum] závěr: nelze preferovat jednoznačně etiologii nálezu, může se jednat i o kombinaci zánětl. Etiologie a shaken baby syndromu. Na neurologickém vyšetření dne [datum] nález t.č. více evokuje zánětlivou než traumatickou etiologii, po konzultaci s očkovacím centrem se může jednat o postvakcinační reakci na pertusový anatoxin charakteru těžké encefalopatie, klinický průběh tuto možnost připouští. Dne [datum] uvedeno, trvá suspekce na encefalopatickou reakci v souvislosti s očkováním, rovněž dne [datum]. Podle zprávy Fakultní nemocnice [adresa], neurologická klinika, byl žalobce dne [datum] na kontrolním vyšetření, závěr: stav po hypoxicko ischemickém postižení mozku hlavně vpravo hemisferálně, levostranná hemiparéza s max. na LDK, kompenzovaný EP syndrom od [datum], strabismus konverg. Dle lékařské zprávy FN [adresa] absolvoval žalobce dne [datum] psychologické vyšetření. Dle lékařské zprávy ze dne [datum] byl žalobce vyšetřen v zařízení [právnická osoba] s diagnózou atypický autismus a opožděný psychomotorický vývoj.

12. Podle lékařské zprávy [tituly před jménem] [jméno FO], praktické lékařky pro děti a dorost, ze dne [datum], tato uvedla, že po dobu registrace žalobce v její ordinaci, od narození, na dítěti nepozorovala žádné stopy traumatu, s výjimkou drobného hematomu na tváři dne [datum]. Později již žádné hematomy ani jiná traumata nebyly lékařkou ani zdravotní sestrou zaznamenány.

13. Podle očkovacího průkazu žalobce byl žalobce očkován vakcínou Hexacime a Rotateq ve dnech [datum], [datum], [datum].

14. Podle Záznamu ze sociálního šetření pro účely řízení o příspěvku na péči Úřadu práce ČR – krajské pobočky v [adresa] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], a ze dne [datum], č.j. [číslo jednací] ze závěrů plyne, že sociální šetření bylo předem telefonicky domluveno s pečující osobou, matkou žalobce. Péče je poskytována v čistém a vhodném prostředí rodiči, kteří nezletilému v některých oblastech poskytují mimořádnou péči. Sociální pracovnice [tituly před jménem] [jméno FO], která šetření provedla, doplnila k záznamu ručně psané prohlášení, že v době šetření nejevil nezletilý žádné známky fyzického týrání.

15. Podle zprávy Školského poradenského zařízení, speciálně pedagogického centra [adresa], odborná škola, základní škola, mateřská škola [adresa], ohledně žalobce za účelem posouzení schopnosti a dovedností žalobce, závěr vyšetření - jedná se o chlapce se speciálními vzdělávacími potřebami, se souběžným postižením, více vadami, s dětským autismem a se středně těžkým mentálním postižením na podkladě závažného zdravotního znevýhodnění dlouhodobého charakteru, poúrazová hemiparéza levostranná s převahou na LDK, sekundární EPIS kompenzovaná bez medikace. Doporučujeme pokračovat ve vzdělávání v ZŠ speciální dle RVP ZŠS, první díl, tak je ze dne [datum]. Dále podle klinicko-psychologické zprávy ze dne [datum] ohledně žalobce byla stanovena diagnóza dětský autismus, střední mentální retardace. Podle propouštěcí zprávy ze dne [datum] ohledně žalobce ze zařízení Dětská léčebna [název], datum nástupu [datum], datum odchodu [datum]. Dle zprávy FN [adresa] o ambulantní kontrole ze dne [datum] žalobce byl na kontrole po proběhlé RHC a dále absolvoval návštěvu ambulance FN [adresa] z [datum].

16. Podle znaleckého posudku zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], doručeného dne [datum] soudu a stvrzeného výslechem znalkyně na jednání dne [datum], znalkyně uvedla, že u žalobce se jednalo o aplikaci 3. dávky vakcíny Hexacima a Rotateq simultánně, snad v časně končícím respiračním infektu, což není kontradikcí očkovací látky. Po podání stejné kombinace očkovacích látek dvakrát v předchozích měsících nebyla reakce. Uvedená kombinace nezvyšuje riziko febrilní reakce po očkování. Za očkovací látku Rotateq museli rodiče zaplatit, lze předpokládat souhlas s očkováním. Postup dětské lékařky byl z hlediska znalkyně správný, nelze očekávat zvýšenou reaktogenitu tím, že jsou podány kapky (Rotateq) a injekce hexavakcíny. K tvrzené újmě na zdraví znalkyně uvedla, že k rozvoji závažného postižení na zdraví dítěte došlo v intervalu 6 hodin po očkování, podle nálezů se pravděpodobně jednalo o možnou prvotní závažnou reakci po očkování, ale i možné postencefalické postižení spolu s posthemoragickým postižením CNS jako následek suburálního hematomu, možná souvislost s křísením dítěte (shaken baby syndrom). Byl vyloučen ADEM jako možné autoimunitní postižení CNS, kde by mohla být vyvolávající příčinou vakcinace u geneticky podmíněného(vnímavého) jedince. Stejně tak byla vyloučena neuroinfekce. Jako možná prvotní příčina stavu se mohlo jednat o febrilní křeče vyžadující kříšení a následné posttraumatické postižení CNS. Příčinná souvislost je možná u prvotního stavu, následné postižení dítěte v souvislosti s vakcinací je sporné. Jednoznačné není ani diagnostické upřesnění prvotního stavu jako postvakcinační encefalopatie, jedná se jen o stav, který nastal v časové souvislosti s proběhlou vakcinací bez jiné zjistitelné příčiny. V odůvodnění znalkyně uvedla, prvotní reakce mohla být brána jako následek po očkování vzniklý v časové souvislosti, kdy vyvolávající příčina stavu mohla mít charakter febrilních křečí, kde obvykle dochází k neurologickému nálezu v období nástupu febrilní reakce. Stav dítěte se ale komplikoval neadekvátní resuscitací s možným následkem krvácení do CNS a ke ztrátě vědomí pak dochází až v odstupu v době překladu na vyšší pracoviště. Nálezy vyloučily infekční příčinu a autoimunitní postižení CNS. Diagnóza postvakcinační encefalopatie je velmi sporná diagnostická jednotka, která byla uváděna u dříve používaných tzv. celobuněčných složek vakcíny proti černému kašli (pertusi), která se nyní již nepoužívá a v hexavakcíně není obsažena. V mnoha případech se v rámci této diagnostické jednotky zjistilo i primární genetické postižení u dítěte. Postvakcinační encefalopatie nezahrnovala krvácivé stavy s následným postižením do CNS následkem krvácení. Při výslechu znalkyně upřesnila, že postvakcinační encefalopatie není žádná konkrétní diagnóza, ale obecně užívaný pojem pro stavy, kdy dojde k reakci, která vypadá jako neurologická reakce, která by mohla mít za příčinu nějaké postvakcinační postižení, resp. spíše reakce po očkování. K febrilním křečím znalkyně uvedla, že se vyskytují výjimečně, a pokud stav není komplikován jinou diagnózou, nemají závažný průběh a v řádu několika minut dochází k úpravě stavu, nevyžadují hospitalizaci. Stav dítěte je vázán na určité věkové období a pak už se zpravidla neopakuje. Jakmile se stavy křečí a záškubů opakují, tak se pravděpodobně nejedná o febrilní křeče, ale o jinou diagnózu, např. epilepsii, neorologické postižení, genetické diagnózy aj. Znalkyně uzavřela, že jako pravděpodobný následek po očkování hexavakcínou je možné uvažovat výčet následků vedených u očkování proti černému kašli, tetanu, hepatitidě B. Vyhláška č. 483/2021 Sb. v těchto případech uvádí encefalitidu do 72 hodin. Na základě nálezu FN [adresa] encefalitida ale nebyla prokázána, žalobci byla provedena lumbální punkce a byl vyloučen zánět v centrálním nervovém systému. Znalkyně uvedla, že nemá žádné informace o tom, že by vakcína mohla způsobit nějaké krvácení jako následek očkování, krvácení by muselo být projevem třeba krvácivé choroby, která by provázela první měsíce života dítěte. Znalkyně si nedovede vysvětlit, že by byl objeven suburální hematom jako bezprostřední reakce po očkování. Pokud jde o onemocnění žalobce dětským autismem, znalkyně uvedla, že existuje celá řada studií, která toto jednoznačně vylučuje. Souvislost lze předpokládat spíše z hlediska poškození CNS, což by mohlo být následkem křísení, znalkyně si rovněž není vědoma toho, že by febrilní křeče mohly způsobit suburální hematom. Pokud jde o středně těžkou mentální retardaci, znalkyně uvedla, že se mohlo jednat o kaskádu věcí, kdy nelze říci, zda to byl důsledek nešetrného kříšení, nelze zjistit, jak se vyvinul suburální hematom, ale nejedná se o následek vakcinace zdravého dítěte. Za svou praxi se znalkyně s podobným případem nesetkala. Znalkyně na otázku, zda lze na 100 % vyloučit mentální retardaci jako následek vakcinace uvedla, že se toto neděje ani v ČR ani ve světě, naopak nelze vyloučit, že stav dítěte byl způsoben suburálním krvácením, plicní ventilací, křísením apod. Vývoj suburálního hematomu sám o sobě v okamžiku zjištění vyklenutí fontanely znamenal, že lékaři museli přistoupit k umělé plicní ventilaci, což jsou hodně invazivní úkony. Dítě si prošlo něčím velmi složitým, co s sebou mohlo přinést následek mentálního postižení. Nelze přitom říci, zda ke vzniku suburálního hematomu došlo před nebo po vakcinaci, nelze vyloučit, že vakcinaci předcházelo nějaké trauma, které předcházelo aplikaci vakcíny, protože projevy krvácení do centrálního nervového systému nenastupují okamžitě, stav se vyvíjí v hodinách. Pokud by suburální hemotom byl přítomen již před vakcinací, ta by stav dítěte zhoršit nemohla, jelikož se jedná o podnět imunitního systému, který je na bázi minimálního podnětu, který je řádu mnohonásobně menším podnětem než běžná viróza a nemůže mechanicky způsobit ani ovlivnit krvácení. Znalkyně dále uvedla při výslechu, že syndrom týraného dítěte se klinicky manifestuje různě, mezi projevy může patřit tzv. shaken baby syndrom, který obvykle nastává v situaci, kdy dítě pláče, rodiče ho chtějí uklidnit, začnou s ním třást a nejsou si vědomi, že centrální nervový systém, mozek je natolik křehký, že to může u dítěte v kojeneckém věku způsobit krvácení do centrálního nervového systému. Dále se mohou objevovat faktury, modřiny, na rentgenu se zjistí starší zlomeniny, anebo je přítomno krvácení do centrálního nervového systému. Ke krvácení může dojít i jednorázovým třesením, velké krvácení typu suburálního hematomu může být následek nějakého úrazu, pádu z výšky, rány, která má vysokoenergetický podnět, např. kopnutí míčem. K dotazu, zda vakcína Rotateq může způsobit febrilní křeče, znalkyně odpověděla, že ty jsou výjimečné, jelikož v případě této vakcíny se jedná o podnět čistě v zažívacím traktu, větší pravděpodobnost je u vakcín typu hexavakcína. Ohledně diagnóz žalobce, které vyplývají ze spisu, zda mohly být vyvolány vakcínou Hexacime nebo Rotateq znalkyně uvedla u suburálního krvácení - ne, u subarachnoidálního krvácení - ne, retinální oboustranná hemoragie (krvácení v oblasti oka) – ne, epilepsie – ta jako diagnózaby musela být buďto geneticky podmíněná, nebo jako následek komplikovaných febrilních křečí, jako následek krvácení rozhodně ano, chabá hemiparéza – pravděpodobný následek postižení CNS v podobě krvácení, autismus – ne, opožděný psychomotorický vývoj – zcela vzácně u autoimunitního postižení u predisponovaného jedince. Lze připustit, že poškození centrální nervové soustavy bylo spíše důsledkem mechanického působení na dítě než aplikací vakcíny Hexacime. Znalkyně se v posudku vyjádřila k právním otázkám, k tomu ale soud nepřihlížel.

17. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. U žalobce s nezávažnou anamnézou bylo provedeno dne [datum] očkování vakcínou Hexacime a Rotateq. Očkování proběhlo v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost ve věku 4 měsíců, jednalo se o třetí dávku obou očkovacích látek podaných simultánně. V okamžiku podání vakcín uveden údaj o drobném hematomu na pravé tváři u dítěte. Po podání vakcín u dítěte do 6 hodin zvýšená plačtivost, následovala hypotonie a dítě přestává reagovat, stáčení bulbů a porucha dechu. Následovalo křísení otcem a třesení dítětem. Při příjezdu rychlé záchranné služby byl žalobce vitální, přijat na spádové dětské oddělení (nemocnice [adresa]). Následně došlo k febrilním křečím a převozu na vyšší pracoviště (FN [adresa]). Pro vyklenutí velké fontanely a zdravotní stav dítěte provedena lumbální punkce s nálezem hemoragického míšního moku. Po přijetí opakované křeče, nález na EEG, rozvoj hemiparézy. Na magnetické resonanci CNS následující den potvrzeno subdurální krvácení, stav vyžadoval umělou plicní ventilaci. Kontrolní magnetická resonance popsala nález encefalitický s kortikálním postižením a přítomností suburálních hematomů. Neuroinfekce nebyla potvrzena. Klinický nález připouštěl nález postvakcinační encefalopatie. Zdravotní stav žalobce následně vyžadoval podávání antiepileptik jako následek závažného poškození CNS kombinací traumatické příčiny s encefalopatií s možnou souvislostí s proběhlou vakcinací nebo infekcí. Nález nebyl uzavřen jako ADEM (akutní diseminovaná encefalomyelitida). Infekční původ nebyl potvrzen. Neurologické postižení zahrnuje levostrannou hemiparézu s CTP, následně postupující neurologický rozvoj dítěte. Ve 2 letech stagnující vývoj řeči, psychomotorická retardace, trvalé postižení, následně diagnóza dětským autismem, se středně těžkým mentálním postižením na podkladě závažného zdravotního znevýhodnění dlouhodobého charakteru, poúrazová hemiparéza levostranná s převahou na LDK, sekundární EPIS kompenzovaná bez medikace. Pro účely řízení o příspěvku na péči Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Plzni ze dne [datum] a dne [datum] bylo zjištěno, že péče je žalobci poskytována v čistém a vhodném prostředí rodiči, kteří nezletilému v některých oblastech poskytují mimořádnou péči. Sociální pracovnice [tituly před jménem] [jméno FO], která šetření provedla, doplnila k záznamu ručně psané prohlášení, že v době šetření nejevil nezletilý žádné známky fyzického týrání. Dětská lékařka žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že po dobu registrace žalobce v její ordinaci, od narození, na dítěti nepozorovala žádné stopy traumatu, s výjimkou drobného hematomu na tváři dne [datum]. Později již žádné hematomy ani jiná traumata nebyly lékařkou ani zdravotní sestrou zaznamenány. Soud má dále za prokázáno uplatnění nároku u žalované a jeho projednání dle odst. 7 tohoto rozsudku, rovněž zpracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a vystavení faktury na částku 16.100,- Kč dle odst. 9 rozsudku.

18. Právně soud věc posoudil následovně. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, stát nahradí osobě, která se podrobila povinnému očkování, jež provedl poskytovatel zdravotních služeb, (dále jen „očkovaný“), dojde-li následkem povinného očkování k zvlášť závažnému ublížení na zdraví očkovaného, vytrpěné bolesti, ztrátu na výdělku a ztížení společenského uplatnění způsobené povinným očkováním. V takovém případě stát hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví očkovaného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil. Dle § 3 tamtéž Jedná-li se o újmu na zdraví, kterou prováděcí právní předpis stanoví jako pravděpodobný následek daného povinného očkování a tento následek nastane po provedení daného povinného očkování v době stanovené tímto prováděcím právním předpisem, má se za to, že újma na zdraví byla způsobena povinným očkováním. Dle § 5 odst. 6 zákona uplatnění práva na náhradu újmy podle tohoto zákona u ministerstva je podmínkou pro případné uplatnění práva na náhradu újmy u soudu.

19. Dle § 1 vyhlášky č. 483/2021 Sb., následky povinného očkování spočívající v újmě na zdraví, u kterých je na základě odborného medicínského poznání pravděpodobné, že nastanou, a doba, ve které tyto následky po provedení daného povinného očkování nastanou, jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce. Podle přílohy vyhlášky Následky povinného očkování spočívající v újmě na zdraví, u kterých je na základě odborného medicínského poznání pravděpodobné, že nastanou, a doba, ve které tyto následky po provedení daného povinného očkování nastanou, je uvedeno v případě nemoci dávivý kašel a záškrt následek anafylaktický šok do 4h, brachiální neuritida 2 až 28 dní, encefalitida do 72h; nemoc tetanus rovněž; nemoc virová hepatitida B následek anafylaktický šok do 4h.

20. Podle § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od [datum], při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

21. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 8. 2021, č.j. 25Cdo 2479/2020-186, za újmu způsobenou povinným očkováním v době od 1. 1. 2014 do 7. 4. 2020 odpovídá stát za podmínek zákona č. 116/2020 Sb. Dovolací soud přitom uvedl, že: „Vlivem vedlejších účinků vakcinace i při dodržení veškerých pravidel pro podávání vakcín může u očkované osoby dojít k nežádoucí reakci organismu a k poškození zdraví. Vznikla-li do 31. 12. 2013 škoda na zdraví, stíhala objektivní odpovědnost za takovou škodu poskytovatele zdravotních služeb podle § 421a obč. zák. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3953/2014, uveřejněný pod č. 7/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 neobsahuje žádné ustanovení, které by výslovně upravovalo odpovědnost jakéhokoli subjektu za újmu na zdraví způsobenou povinným očkováním a takovou úpravu nelze nalézt ani v jiném právním předpisu, účinném od 1. 1. 2014 do 7. 4. 2020. Od 8. 4. 2020 zakládá odpovědnost státu za tyto újmy zákon č. 116/2020 Sb., který byl přijat v (dosti opožděné) reakci na nález Ústavního soudu ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. Pl. ÚS 19/14, jenž v bodě 87 svého odůvodnění zákonodárce k přijetí potřebné právní úpravy vyzval. Dovolací soud pokládá za nepřijatelné, nespravedlivé a diskriminující, aby se poškozeným, u nichž vznikla újma do 31. 12. 2013 a poté od 8. 4. 2020, náhrady újmy na zdraví dostalo, zatímco újma vzniklá v mezidobí mezi těmito daty by odškodněna nebyla, a to jen proto, že zákonodárce opomněl jejich nároky upravit. Řešení žalobcova nároku pouhým konstatováním absence zvláštní právní úpravy by znamenalo rezignaci na úlohu, jež soudům přisuzuje čl. 90 Ústavy. Dovolací soud se proto zabýval otázkou, zda a na základě čeho lze dovodit odpovědnost žalované za újmu způsobenou povinným očkováním od 1. 1. 2014 do 7. 4. 2020. Dovolací soud předně vychází z ústavní zásady, že zákonodárnou pravomocí je nadán pouze parlament a soudy jsou povolány k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Tedy aby právní normy aplikovaly a vykládaly, nikoli aby nahrazovaly jejich absenci. Jen ve zcela výjimečných situacích, není-li určitá právní otázka upravena v důsledku opomenutí zákonodárce (jedná se o tzv. mezeru v zákoně či v právním řádu zákonodárcem nezamýšlenou) a jevila-li by se tato absence právní úpravy nepřijatelnou, nezbývá, než aby se soud pokusil mezeru v právní úpravě překlenout (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. III. ÚS 2264/13). V daném případě je absence právní úpravy odpovědnosti za újmu z povinného očkování v předmětném období, způsobená zrušením občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, zjevně neúmyslnou mezerou v právním řádu. Z důvodové zprávy k zákonu č. 89/2012 Sb., kterým byl dosavadní občanský zákoník nahrazen, je sice (v části vztahující se k § 2936 - § 2938) seznatelný záměr zákonodárce nezaložit znovu tak širokou objektivní odpovědnost jako v § 421a obč. zák., nicméně z ní nevyplývá, že by zákonodárce přímo zamýšlel náhradu újmy z očkování vůbec neupravit. Totéž lze dovodit i z obsahu důvodové zprávy k zákonu č. 116/2020 Sb., podle níž „současný občanský zákoník představuje v oblasti odpovědnosti za následky zdravotního výkonu změnu oproti dříve dosaženému standardu, je [proto] nanejvýše vhodné vzniklou mezeru vyplnit“, přičemž „zavedení odškodnění újmy vzniklé v důsledku povinného očkování je cestou, jak vyvážit solidaritu státu a většiny populace, která má jednoznačný benefit z existence povinného očkování, a několika jedinců, kteří v důsledku povinného očkování utrpí újmu na zdraví“. Náprava popsaného nežádoucího stavu mohla být zjednána při přijetí zákona č. 116/2020 Sb., obsahoval-li by přechodné ustanovení, které by pamatovalo na případy škod vzniklých od [datum] do jeho účinnosti, což se nestalo. Zákon č. 116/2020 Sb. nemá žádné přechodné ustanovení (zde lze hovořit o mezeře v zákoně). Ustanovení § 9 citovaného zákona, nazvané „ustanovení společná a přechodná“, ve skutečnosti přechodným ustanovením není, protože o nárocích vzniklých do účinnosti zákona nepojednává. Vzhledem k tomu se daný zákon zásadně vztahuje na nároky vzniklé za jeho účinnosti. Dovolací soud je však přesvědčen, že nejpřijatelnějším způsobem zaplnění mezery v právní úpravě, který odpovídá ustanovení § 10 odst. 1 o. z., je použití zákona č. 116/2020 Sb. i k posouzení nároků, vzniklých v době od [datum] do [datum], a to bez ohledu na chybějící přechodné ustanovení, které by takový postup výslovně umožnilo. Zákon č. 116/2020 Sb. totiž upravuje případy uplatněnému nároku nejen co do obsahu a účelu nejbližší, ale ve skutkové podstatě totožné, jen s tím rozdílem, že vznikly až po jeho účinnosti. Dovolací soud si je vědom, že použití zákona účinného od [datum] i na případy újmy vzniklé před tímto datem, je pravou retroaktivitou. Ústavní soud ve své judikatuře vymezil pojem pravé retroaktivity právních norem jako situaci, kdy právní norma působí vznik právních vztahů před její účinností za podmínek, které teprve dodatečně stanovila, nebo pokud dochází ke změně právních vztahů vzniklých podle staré právní úpravy, a to ještě před účinností nového zákona (srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 53/10). Ústava neobsahuje explicitní zákaz retroaktivity právních norem pro všechny oblasti práva, ten však vyplývá ze zásady právního státu podle článku 1 odst. 1 Ústavy, k jehož znakům patří i princip právní jistoty a ochrany důvěry občana v právo (srov. nález Ústavního soudu ze dne 8. 6. 1995, sp. zn. IV. ÚS 215/94). Obsahem tohoto zákazu jako ústavního principu zároveň není vyloučení jakéhokoliv zpětného působení právní normy, nýbrž pouze takového, jež současně představuje zásah do principů ochrany důvěry v právo, právní jistoty, resp. nabytých práv (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 21/96, ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 51/2000, ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 38/06), přičemž porušením zásady ochrany nabytých práv by byla pouze taková změna, která by se zpětnou účinností zhoršila právní postavení subjektu práva (nález sp. zn. Pl. ÚS 51/2000). Uvedené zásady představují rovněž kritérium pro případné připuštění výjimek ze zákazu pravé retroaktivity, z nichž některé ve své dosavadní judikatuře konkretizoval i Ústavní soud. Např. ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 uvedl, že o oprávněné důvěře v právo (ve stálost právního řádu) nelze uvažovat v případě, kdy právní subjekt musí, resp. musel s retroaktivní regulací počítat. Za takovou situaci označil působení právní normy stojící v příkrém rozporu se zásadními, obecně uznanými principy humanity a morálky. V daném je pravá retroaktivita ospravedlněna tím, že umožní dosáhnout spravedlivé náhrady poškozeným, kteří by jinak bez rozumného důvodu takové právo neměli (tedy právní postavení těchto subjektů, fyzických osob, zlepší) zatímco povinnostmi zatíží stát, který pod následkem správní sankce ukládá občanům povinnost podrobit se konkrétním druhům očkování ve veřejném zájmu, přičemž sám povinnost k vytvoření zákonného podkladu pro náhradu újmy způsobené povinným očkováním, k níž se zavázal ratifikací Úmluvy o biomedicíně již v roce 2001, splnil až v roce 2020. Mimo to dovozením odpovědnosti státu za újmu z povinného očkování podle zákona č. 116/2020 Sb. i pro dobu od 1. 1. 2014 do 7. 4. 2020 lze mít i pro dané období za splněnou povinnost ochrany práv osob při aplikaci povinného očkování, kterou České republice ukládají čl. 23 a čl. 24 Úmluvy o biomedicíně. Dovolací soud proto uzavírá, že za újmu způsobenou povinným očkováním v době od 1. 1. 2014 do 7. 4. 2020 odpovídá stát za podmínek zákona č. 116/2020 Sb.“ 22. Žalovaná ve věci předně namítala, že není dán právní základ nároku žalobce. K tomu zdejší soud odkazuje na výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 8. 2021, č.j. 25Cdo 2479/2020-186, a závěry v něm uvedené. Věc byla proto právně posouzena podle ustanovení zákona č. 116/2020 Sb., když k očkování žalobce vakcínou Hexacime, po němž měla nastat újma na zdraví žalobce, došlo dne [datum], tedy v době, která spadá do časového období od [datum] do [datum].

23. Aby byla založena odpovědnost státu za újmu na zdraví žalobce podle § 2 zákona č. 116/2020 Sb., je třeba aby byly splněny následující podmínky. Aplikace povinného očkování, vznik zvlášť závažné újmy na straně žalobce a příčinná souvislost mezi aplikací povinného očkování a zvlášť závažnou újmou na zdraví žalobce. V řízení bylo rovněž prokázáno, že nárok byl mimosoudně uplatněn u žalované podle § 5 odst. 6 zákona č. 116/2020 Sb., aniž by mu bylo vyhověno, žalobce se tedy může domáhat svého práva u soudu.

24. Pokud jde o první podmínku, v řízení bylo prokázáno, a mezi účastníky řízení to ani nebylo sporné, žalobce se dne [datum] podrobil mj. aplikaci povinného očkování vakcínou Hexacime. Je tedy splněna první podmínka ve smyslu § 2 zákona č. 116/2020 Sb.

25. Pokud jde o příčinnou souvislost, žalobce požaduje odškodnění bolestného za položky Edem mozku, subudurální krvácení, subarachnoidální krvácení spojeno s bezvědomím; Celková anestezie k vyšetření MRI; Lumbální punkce analogicky; Intubace analogicky; Venozní katetr levé tříslo; Arteriální katetr pravé tříslo; Nasogastrická sonda. Ztížení společenského uplatnění je požadováno za diagnózu atypický autismus a středně těžká mentální retardace. V daném případě se neuplatní domněnka existence příčinné souvislosti ve smyslu § 3 zákona č. 116/2020 Sb., neboť žádná z těchto diagnóz není popsána v příloze vyhlášky č. 483/2021 Sb., kdy znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že v případě očkování vakcínou Hexacime lze uvažovat následcích nemocí dávivý kašel a záškrt, tetanus a virová hepatitida (viz odst. 19 tohoto rozsudku). Břemeno tvrzení a důkazní tedy v tomto případě leželo na žalobci. Žalobce opíral svůj nárok, pokud jde o příčinnou souvislost o znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]., [tituly za jménem] Žalobce však pomíjí, že znalec uvedl, že sice klinický stav žalobce může souviset s možnou reakcí po vakcinaci, nelze ale jednoznačně vyloučit ani traumatický původ onemocnění, resp. následků. Zvažoval rovněž otázku, zda krvácení do CNS nevzniklo dříve nebo při jiném úrazu než při křísení žalobce, shodně s [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že příznaky suburálního hematomu se mohou projevit až po určité době. Znalec rovněž uvedl, že bylo u žalobce prokázáno krvácení do mozku a nebylo současně doloženo poškození CNS vlivem očkování. Krvácení do mozku je objektivně prokazatelné, na rozdíl od objektivního nálezu patologických změn, které by svědčily o poškození očkováním. Ačkoliv znalec uvedl jako hlavní příčinu poškození syndrom týraného dítěte, na závěr po vlastní rozvaze uvedl, že prvotní příčinou poškození je reakce na očkování, traumatismus souvisel až s resuscitací, proti traumatismu svědčí výsledky sociálního šetření v rodině. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že vznik suburálního hematomu, krvácení do CNS, nelze zjistit, nelze zpětně stanovit, zda k němu došlo před očkováním nebo po, [tituly před jménem] [jméno FO] shodně s [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že následky krvácení do CNS se projeví až s určitým časovým odstupem. Pokud jde o způsobení krvácení do CNS, to může být způsobeno i jednorázovým třesením, křísením, vzhledem ke křehkosti dětského mozku.

26. Dle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 5. 2004, sp.zn. 25Cdo 1462/2003, dle kterého o vztah příčinné souvislosti jde, vznikla-li konkrétní majetková újma následkem konkrétního protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku. Příčinou škody může být jen takové protiprávní jednání, bez něhož by škodný následek nevznikl. Nemusí sice jít o příčinu jedinou, nýbrž i jen o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, avšak musí jít o příčinu podstatnou. V daném případě je prokázáno, že u žalobce bylo po [datum] zjištěno krvácení do CNS, přítomnost suburálního hematomu s tím, že dle závěrů znalců nelze zjistit, zda toho krvácení bylo přítomno již k okamžiku očkování nebo po něm, s ohledem na latenci příznaků. [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že jí není znám případ, že by vakcína Hexacime způsobila atypický autismus, odborné studie tato tvrzení vyvrací, ani středně těžkou mentální retardaci, vakcína mohla způsobit febrilní křeče vyžadující křísení a následné posttraumatické postižení CNS. Prvotní reakce mohla být brána jako následek po očkování vzniklý v časové souvislosti, kdy vyvolávající příčina stavu mohla mít charakter febrilních křečí, stav dítěte se ale komplikoval neadekvátní resuscitací. Krvácení do CNS bylo objektivně prokázáno. Současně ačkoliv bylo sociálním šetřením a zprávou dětské lékařky zjištěno, že v případě žalobce nebyly shledány příznaky syndromu týraného dítěte, z provedeného dokazování vyplynulo, že krvácení do CNS mohlo být způsobeno i jednorázovou manipulací s dítětem. Soud má za to, že v řízení byla prokázána jiná událost, která by mohla mít za následek újmu na zdraví žalobce, a to krvácení do CNS. Současně [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že vakcína Hexacime nemohla toto krvácení způsobit. Jedná se tedy o sled událostí, kdy došlo k aplikaci očkovací látky žalobci, následně se dostavily febrilní křeče, došlo ke křísení žalobce otcem dítěte, bylo zjištěno krvácení do centrální nervové soustavy, kdy nelze určit, kdy přesně k němu došlo, v následujících letech byly stanoveny diagnózy atypický autismus a středně těžká mentální retardace. Soud musel proto uzavřít, že aplikace vakcíny Hexacime u žalobce nemohla být podstatnou příčinou vzniku zvlášť závažné újmy na zdraví žalobce, když do řetězce událostí, kdy soud vycházel z pro žalobce nejpříznivějšího výkladu, že v případě febrilních křečí se jedná o reakci na očkování, ačkoliv takový závěr byl zmíněn jen jako jeden z možných v případě lékařských zpráv, vstoupilo krvácení do centrální nervové soustavy, které samo o sobě nemohlo dle odborných poznatků být vyvoláno očkováním, současně ani nebylo způsobeno zánětem, poškození CNS mohlo být následkem křísení nebo i jiného dřívějšího úrazu, znalkyně uvedla jako příklad pád z výšky, ránu, která má vysokoenergetický podnět, např. kopnutí míčem. Soud má za to, že existence příčinné souvislosti je v daném případě na základě provedeného dokazování vyvrácena, resp. nemůže se jednat o příčinu jedinou a rozhodující s ohledem na zjištěné krvácení do mozku a poškození CNS, které samo o sobě nemohlo být vyvoláno aplikací vakcíny Hexacime, a proto soud žalobu zamítl, aniž by se z důvodu procesní ekonomie podrobně zabýval vznikem zvlášť závažné újmy na straně žalobce.

27. Žalobce v řízení brojil proti ustanovení [tituly před jménem] [jméno FO] ve věci jako znalkyně ad hoc podle § 26 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, kdy odvětví vakcinologie není uvedeno v příloze k citovanému zákonu nebo ve vyhlášce vydané na základě § 4 odst. 2 zákona, o čemž bylo vyrozuměno Ministerstvo spravedlnosti v souladu s § 26 odst. 4 zákona. Znalkyně složila ad hoc znalecký slib v souladu s § 26 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb., o čemž byl vyhotoven zápis, založený na č.l. 133 spisu. K tomu soud uvádí, že se jedná o zákonný postup a znalecký posudek tak splňuje všechny zákonné náležitosti dle § 127a o.s.ř. Současně neshledal soud důvodné pochybnosti o podjatosti znalkyně, které žalobce vyjádřil v podání ze dne [datum], a to z důvodu, že je sama pediatričkou, která zajišťuje ordinaci Praktického lékaře pro děti a dorost. V tomto ohledu soud neshledal žádnou konkrétní okolnost, ve které by spatřoval poměr [tituly před jménem] [jméno FO] k účastníkům řízení nebo ve věci, samotná odbornost [tituly před jménem] [jméno FO] ji podjatou nečiní. K ustanovení znalkyně ad hoc soud uvádí nad rámec uvedeného, že byly v řízení postupně osloveny v období od srpna [rok] do srpna [rok] nejprve ohledně znalců z oboru zdravotnictví, odvětví dětská neurologie znalecké ústavy Všeobecná fakultní nemocnice v [adresa], která odmítla z časových a zdravotních důvodů jediného možného zpracovatele posudku, Fakultní nemocnice [adresa] sdělila, že nemá znalce z oboru dětské neurologie, shodně též Nemocnice [název], Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví po svém ustanovení sdělil, že z kapacitních důvodů nemůže posudek zpracovat, Fakultní nemocnice [název] sdělila, že nesplňuje požadavky jako znalecký ústav, Fakultní nemocnice [adresa] odpověděla, že nemá zapsané odvětví dětské neurologie jako odvětví znalecké činnosti s tím, že by podle popisu věci měl znalecký posudek zpracovávat spíše vakcinolog než dětský neurolog. Společnost dětské neurologie nesouhlasila s ustanovením jako znalec ad hoc (§ 26 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb.), proto ji soud ustanovit nemohl, uvedla, že nemá doporučení na žádného dětského neurologa a doporučila odborníka v oboru vakcinologie. Žalobce v podání ze dne [datum] navrhoval ustanovení [tituly před jménem] [jméno FO], dětské neuroložky z Fakultní nemocnice v [adresa] znalkyní ad hoc, kterou soud následně kontaktoval s tím, zda by souhlasila se svým ustanovením znalkyní ve věci, ta k dotazu soudu uvedla, že s ustanovením nesouhlasí dle § 26 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., jelikož se necítí dostatečně erudovaná a časově vytížená. Znalec v odvětví dětské neurologie [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že má pozastaveno oprávnění vykonávat znaleckou činnost. [tituly před jménem] [jméno FO], který byl ustanoven znalcem ve věci, byl soudem povinnosti zproštěn, neboť následně doložil, že mu ve zpracování brání zdravotní důvody a poukázal na skutečnost, že je pracujícím důchodcem. Dále byl ve věci osloven Ústav klinické imunologie a alergologie, který odkázal na Českou vakcinologickou společnost. Po předchozí telefonické domluvě pak byla ve věci ustanovena znalkyní ad hoc [tituly před jménem] [jméno FO], místopředsedkyně výboru České vakcinologické společnosti. Znalkyní zpracovaný znalecký posudek pak soud hodnotil jako úplný, přesvědčivý, jeho závěry jsou logické a v souladu s provedeným dokazováním, a to včetně znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]., [tituly za jménem], kdy jediným rozdílem mezi posudky byla závěrečná rozvaha [tituly před jménem] [jméno FO] o vyloučení traumatického původu. Znalkyně zpracovala znalecký posudek na základě všech dostupných důkazů a informací ve věci, které řádně zhodnotila a své závěry přesvědčivě doplnila u výslechu na jednání dne [datum]. Z těchto důvodů byl zamítnut návrh žalobce na doplnění dokazování znaleckým posudkem, který by zpracoval znalecký ústav, když ve věci zpracovaný znalecký posudek je dostatečným podkladem pro rozhodnutí ve věci. Jak bylo uvedeno výše, právní hodnocení v posudku obsažené, soud nebral na vědomí a dle jeho názoru odborné závěry v posudku uvedené nijak neznehodnocuje a s nimi nesouvisí.

28. Jak je uvedeno výše, oba znalci shodně uvedli, že zdravotní újma dítěte může mít v daném případě dva důvody, krvácení do mozku, které bylo objektivně prokázáno a u něhož nelze již zpětně zjistit, zda bylo přítomno v době předmětného očkování a poškození očkováním, o čemž však chybí objektivní důkaz patologických změn, konečné posouzení vyplývající z vyšetření magnetickou resonancí uvádí jako hlavní příčinu poškození syndrom týraného dítěte, tedy traumatický původ ([tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]., [tituly za jménem]), znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] doplnila, že očkování vakcínou Hexacime by nemohlo negativně dále ovlivnit případné již přítomné krvácení do mozku a současně uvedla, že ke vzniku takového traumatu postačí jednorázový úraz, případně jednorázové křísení, tedy akce, která pojmově a rozsahem není týráním dítěte, které by snad mohl zjistit Úřad práce ČR při předem smluveném šetření v domácnosti žalobce ve dnech [datum] [datum]. [tituly před jménem]. [jméno FO] se následně po rozvaze s odkazem právě na šetření Úřadu práce přiklonil k prvotní příčině poškození, reakci na očkování, ačkoliv sám uvedl, že k tomu chybí objektivní důkaz. Dle názoru soudu však závěry o šetření domácnosti žalobce nevylučují vznik traumatu, který by vyvolal krvácení do mozku a následné poškození CNS, neboť tato šetření proběhla v jiných dnech a svědčí o tom, že v domácnosti žalobce nebylo zjištěno žádné dlouhodobé neadekvátní zacházení se žalobcem, nemohou však sloužit jako doklad o tom, zda se žalobci udála či neudála v době kolem [datum] traumatická událost, ať už úraz, případně neadekvátní křísení žalobce. Vzhledem k uvedenému byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal bolestného ve výši 197.537,- Kč, ztížení společenského uplatnění ve výši 2,658.764,- Kč s úroky z prodlení, a rovněž ohledně nároku na náhradu škody spočívající v nákladech na zpracování znaleckého posudku ve výši 16.100,- Kč a nákladech na cestovné k lékaři ve výši 41.216,- Kč, když nebyla shledána příčinná souvislost s primární újmou na zdraví.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 150 o. s. ř., kdy žalobce nebyl ve věci úspěšný a měl by nahradit žalované náklady řízení, soud však ve věci shledal důvody hodné zvláštního zřetele, které spočívají v tom, že žalobce je osobou nezletilou, nemá vlastní příjem, trpí zdravotními problémy, na druhé straně žalovaná je organizační složkou státu, pro kterou náklady řízení spočívající v paušální odměně nezastoupeného účastníka řízení dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 300,- Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., soud má na to, že nepřiznáním náhrady nákladů řízení žalované nijak citelně nezasáhne do finančních poměrů žalované strany.

30. O náhradě nákladů státu, které jsou tvořeny znalečným, bude rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 6 o.s.ř. samostatným usnesením, když v době vydání rozsudku ve věci ještě nebyla známa výše znalečného za výslech znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] při jednání ve věci dne [datum], kdy byl současně vyhlášen rozsudek.

Poučení