18 C 176/2019-144

Rubrum

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Určuje se, že nemovitost – jednotka [číslo] vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití byt, která je umístěna v budově [adresa], ležící na pozemku p. č. st. [číslo] v obci [obec], část obce Kroměříž, katastrální území Kroměříž, která je zapsána v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž, a s tím související spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa], objekt k bydlení, umístěn na pozemku p. č. st. [číslo], a s tím související spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, výměra 778 m2, zapsáno na [list vlastnictví] pro obec Kroměříž, část obce Kroměříž, katastrální území Kroměříž, u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž, byly ke dni smrti paní [jméno] [příjmení], r. č.: [číslo], posledně bytem [adresa žalovaného a žalobkyně], PSČ: [PSČ], zemřelé dne [datum], v jejím výlučném vlastnictví.

II. Určuje se, že žalovaný nemá nemovitost – jednotku [číslo] vymezenou podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití byt, která je umístěna v budově [adresa], ležící na pozemku p. č. st. [číslo] v obci [obec], část obce Kroměříž, katastrální území Kroměříž, která je zapsána v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž, a s tím související spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa], objekt k bydlení, umístěn na pozemku p. č. st. [číslo], a s tím související spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, výměra 778 m2, zapsáno na [list vlastnictví] pro obec Kroměříž, část obce Kroměříž, katastrální území Kroměříž, u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž, ke dni vydání tohoto rozhodnutí ve svém výlučném vlastnictví.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 42 625,88 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Kroměříži na znalečném částku 4 400 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobním návrhem doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 2. 8. 2019 se žalobkyně domáhá určení, že ke dni smrti zůstavitelky [jméno] [příjmení] byla předmětná bytová jednotka [číslo] v obci a katastrálním území Kroměříž ve výlučném vlastnictví zůstavitelky, a že není ve vlastnictví žalovaného.

2. Svůj žalobní návrh pak žalobkyně odůvodnila tím, že dne 10. 10. 2018 podepsala její maminka - [jméno] [příjmení] (zůstavitelka), darovací smlouvu, na základě které darovala [celé jméno žalovaného] (žalovanému) bytovou jednotku [číslo] vymezenou podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití byt, která je umístěna v budově [adresa], ležící na pozemku p. č. st. [číslo] v obci [obec], část obce Kroměříž, katastrální území Kroměříž, která je zapsána v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž; s tím související spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa], objekt k bydlení, umístěn na pozemku p. č. st. [číslo], vše zapsáno na [list vlastnictví], obec Kroměříž, část obce Kroměříž, katastrální území Kroměříž, u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž; s tím související spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, výměra 778 m2, zapsáno na [list vlastnictví] pro obec Kroměříž, část obce Kroměříž, katastrální území Kroměříž, u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž (dále jen„ bytová jednotka“). Právní účinky vkladu nastaly dnem 11. 10. 2018, zápis byl proveden dne 2. 11. 2018 pod č. v [číslo] [rok] [číslo]. Dne 5. 6. 2019 paní [jméno] [příjmení] zemřela. Dědické řízení je vedeno [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou, [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [obec], pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně má za to, že zmíněná bytová jednotka nemovitost byla ke dni smrti zůstavitelky [jméno] [příjmení] v jejím výlučném vlastnictví a náleží do dědictví po této zůstavitelce, a to z toho důvodu, že zůstavitelka nebyla ke dni uzavření předmětné darovací smlouvy (tj. 10. 10. 2018) právně způsobilá a zcela zjevně si neuvědomovala smysl a následky takovéhoto právního úkonu. Žalobkyně je přitom dcerou zůstavitelky a tedy nepominutelnou dědičkou, současně pak je sestrou žalovaného. Žalobkyně je přesvědčena o naléhavém právním zájmu na určení vlastnictví zůstavitelky k předmětné bytové jednotce ke dni její smrti a určení, že žalovaný nemá bytovou jednotku ve svém výlučném vlastnictví, když stav v současnosti evidovaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti a bez tohoto určení je žalobkyně krácena na svých právech dědice po zůstavitelce. Svůj návrh žalobkyně doložila jednak darovací smlouvou ze dne 10. 10. 2018, výpisem z katastru nemovitostí předmětné bytové jednotky, úmrtním listem zůstavitelky, rodným listem žalobkyně a znaleckým posudkem z odvětví psychiatrie [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 25. 3. 2019.

3. Žalovaný se k žalobnímu návrhu vyjádřil jednak ve svém vyjádření doručeném soudu dne 4. 10. 2019, kdy potvrdil, že jeho maminka - [jméno] [příjmení] (zůstavitelka) podepsala dne 10. 10. 2018 darovací smlouvu, na základě které mu darovala předmětnou bytovou jednotku, kdy je však přesvědčen, že tato darovací smlouva byla uzavřena platně (dárce [jméno] [příjmení] tak projevila svou pravou a vážnou vůli darovat bytovou jednotku obdarovanému) a že na jejím základě řádně nabyl vlastnické právo k bytové jednotce. Dále žalovaný upozornil na skutečnost, že podpis paní [jméno] [příjmení] na darovací smlouvě byl ověřen odborně způsobilou a proškolenou pracovnicí České pošty, jež tak mohla přímo vnímat projev její vůle. Pokud se jedná o žalobkyní předložený znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 25. 3. 2019, žalovaný s jeho závěry nesouhlasí, neboť neodpovídají skutečnému stavu paní [jméno] [příjmení] v říjnu roku 2018, kdy navrhl, aby soud provedl důkaz revizním znaleckým posudkem. Závěrem žalovaný navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout a přiznat mu náhradu nákladů řízení.

4. V následném podání doručeném soudu dne 3. 12. 2019 se žalobkyně vyjádřila k výše uvedeným tvrzením žalovaného, kdy následně požádala o připojení spisu Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. [spisová značka], neboť se v něm má dle žalobkyně nacházet řada důkazů svědčících o tom, že paní [jméno] [příjmení] již nejméně od 4. 3. 2018 nebyla schopna pochopit smysl předmětné darovací smlouvy, neboť byla postižena dušení poruchou.

5. Soud poté usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ustanovil znalce za účelem zpracování znaleckého posudku z oboru z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace psychiatrie dospělých, gerontopsychiatrie a zodpovězení otázek soudu. K předmětnému znaleckému posudku [celé jméno znalkyně] ze dne 7. 8. 2020 se následně vyjádřil žalovaný s tím, že navrhl provést výslech uvedené znalkyně, což soud učinil na jednání dne 29. 6. 2021.

6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. soud zjistil následující skutkový stav.

7. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Vzhledem k povaze podané žaloby se soud ve smyslu citovaného § 80 o. s. ř. zabýval nejprve otázkou naléhavého právního zájmu podané žaloby, kdy vycházel z tvrzení žalobkyně spatřující naléhavý právní zájem v určení vlastnictví zůstavitelky k předmětné bytové jednotce ke dni její smrti a určení, že žalovaný nemá bytovou jednotku ve svém výlučném vlastnictví, když stav v současnosti evidovaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti a bez tohoto určení je žalobkyně krácena na svých právech dědice po zůstavitelce.

9. Soud na základě uvedeného vyjádření žalobkyně dospěl k názoru, že zde je dán naléhavý právní zájem žaloby týkající se určení neplatnosti darovací smlouvy, resp. určení vlastnictví zůstavitelky k předmětné bytové jednotce ke dni její smrti a určení, že žalovaný nemá bytovou jednotku ve svém výlučném vlastnictví.

10. Soud vzal na základě shodných vyjádření účastníků a listinných důkazů (darovací smlouva a výpis z katastru nemovitostí) za prokázané, že [jméno] [příjmení] (dále jen„ zůstavitelka“) a žalovaný spolu uzavřeli dne 10. 10. 2018 darovací smlouvu, na základě které zůstavitelka darovala žalovanému bytovou jednotku [číslo] vymezenou podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití byt, která je umístěna v budově [adresa], ležící na pozemku p. č. st. [číslo] v obci [obec], část obce Kroměříž, katastrální území Kroměříž, která je zapsána v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž; s tím související spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa], objekt k bydlení, umístěn na pozemku p. č. st. [číslo], vše zapsáno na [list vlastnictví], obec Kroměříž, část obce Kroměříž, katastrální území Kroměříž, u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž; s tím související spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, výměra 778 m2, zapsáno na [list vlastnictví] pro obec Kroměříž, část obce Kroměříž, katastrální území Kroměříž, u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž (dále jen„ bytová jednotka“), přičemž právní účinky vkladu nastaly dnem 11. 10. 2018 s tím, že zápis byl proveden dne 2. 11. 2018.

11. Soud vzal dále na základě listinného důkazu (úmrtní list) za prokázané, že zůstavitelka zemřela dne 5. 6. 2019. Na základě shodných vyjádření účastníků a listinného důkazu (rodný list) pak vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný jsou potomky (dcerou a synem) zůstavitelky.

12. Po provedeném dokazování soud a zjištění skutkového stavu soud věc posoudil po právní stránce následovně.

13. Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

14. Podle § 1642 o. z. nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.

15. Podle § 1643 odst. 1 o. z. nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. A podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

16. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

17. V řízení bylo prokázáno, že zůstavitelka a žalovaný uzavřeli dne 10. 10. 2018 darovací smlouvu, na základě které zůstavitelka darovala žalovanému předmětnou bytovou jednotku, přičemž právní účinky vkladu nastaly dnem 11. 10. 2018 s tím, že zápis byl proveden dne 2. 11. 2018.

18. V řízení bylo dále prokázáno, že zůstavitelka zemřela dne 5. 6. 2019, kdy je [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou, vedeno dědické řízení pod sp. zn. [spisová značka], přičemž žalobkyně a žalovaný jsou potomky (dcerou a synem) zůstavitelky. Dle nahlédnutí do předmětného rejstříku vedeného elektronicky u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka] je toto dědické řízení v současné době přerušeno.

19. Stěžejní otázkou v tomto řízení bylo zjištění stavu zůstavitelky [jméno] [příjmení] ke dni uzavření předmětné darovací smlouvy (tj. 10. 10. 2018), tedy zda tato disponovala v daném okamžiku dostatečnou intelektuální a volní vyspělostí tak aby byla vázána učiněným projevem vůle - právním jednáním (tj. podpisem uvedené smlouvy), resp. zda si uvědomovala závažnost a následky svého jednání a byla schopna porozumět darovací smlouvě a srozuměna s tím, že podpisem darovací smlouvy daruje předmětnou bytovou jednotku ve prospěch žalovaného.

20. Lze přitom konstatovat, že v případě osoby omezené ve svéprávnosti pro duševní poruchu jí chybí potřebná svéprávnost a právní jednání, ke kterému nebyla tato osoba dostatečně způsobilá, je absolutně neplatné. Tomuto závěru ostatně nasvědčuje i znění § 24 věty první o. z., podle něhož každý odpovídá za své jednání, pokud je s to je posoudit a ovládnout. Duševní poruchou, která činí osobu neschopnou právně jednat, je přitom takový duševní stav, ve kterém nemůže jednající rozeznat obsah a podstatu svého jednání. Vždy se musí jednat o stav mysli, který vylučuje svobodnou tvorbu vůle, resp. vylučuje nebo značně omezuje schopnost intelektuální (schopnost posoudit následky svého jednání) a schopnost určovací (své jednání ovládnout). V případě duševní poruchy pak nelze učinit závěr o platnosti právního jednání, neboť jednající nebyl schopen vytvořit a projevit svou svobodnou vůli směřovanou k nějakým právním následkům (viz citovaný § 24 o. z.). Pokud by však člověk trpící přechodnou duševní poruchou učinil právní jednání v tzv.,,světlém mezidobí“ (lucida intervalla), jednalo by se o platné právní jednání. Tzv. světlé okamžiky hrají roli pouze tam, kde je sice někdo postižen duševní poruchou, avšak k soudnímu výroku o omezení jeho způsobilosti k právním úkonům nedošlo.

21. Soud dále konstatuje, že esenciálním důkazním podkladem v řízení, v němž je posuzováno, zda předmětné právní jednání (již zemřelé) fyzické osoby bylo učiněno v duševní poruše či nikoliv, je znalecký posudek z příslušného oboru (k tomu srov. kupř. rozsudek Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud v této souvislosti předně připomíná notorietu, že nikoliv každá duševní porucha fyzické osoby, která činí právní jednání, vede k jeho (absolutní) neplatnosti, nýbrž (pouze) ta duševní porucha, která jednající osobu činí k tomuto právnímu jednání neschopnou (z důvodu, že nemůže posoudit následky svého úkonu nebo (a) své jednání ovládnout). Přitom k posouzení neplatnosti právního jednání učiněného v duševní poruše postačí, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti jednajícího byly podstatně sníženy, a tudíž nemusejí být zcela vymizelé (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5196/2016).

22. V poměrech posuzované věci šlo pak o to, zda v době uzavření předmětné darovací smlouvy zůstavitelka toto právní jednání činila v duševní poruše, a pokud ano, zda (pro případ, že byla stižena duševní poruchou) její ovládací (určovací) a rozpoznávací schopnosti (posoudit následky svého jednání - rozumové, rozeznávací, intelektuální schopnosti) byly podstatně sníženy, a to ovládací schopnosti ve smyslu její schopnosti ovládnout své jednání, a rozpoznávací schopnosti ve smyslu rozpoznání následků jejího jednání.

23. K posouzení výše uvedeného pak soud ustanovil znalce [celé jméno znalkyně] za účelem zpracování příslušného znaleckého posudku (blíže viz odstavec 5. rozsudku) a následně provedl její výslech na jednání dne 29. 6. 2021.

24. Znalecký posudek [celé jméno znalkyně] ze dne 7. 8. 2020 se principiálně s ohledem na toto řízení zabýval posouzením situace, kdy se zůstavitelka dostavila dne 10. 10. 2018 v doprovodu svého syna (žalovaného) na pobočku České pošty, a.s., kde podepsala před pověřenou pracovnicí darovací smlouvu, kterou darovala bytovou jednotku, v níž měla trvalý pobyt a dlouhodobě v ní fakticky bydlela, svému synovi (žalovanému). Ze závěrů uvedeného znaleckého posudku vyplývá, že mentální kapacita zůstavitelky, jmenovitě její rozumové a mimointelektové funkce, byly v období uzavření darovací smlouvy zmenšeny a oslabeny podstatně, a to z důvodu degenerativního postižení mozku (zůstavitelka jevila známky duševní poruchy trvalého charakteru, a to kognitivní dysfunkce), přičemž zjištěné změny zdravotního stavu zůstavitelky poškozovaly její kognitivní a intelektové schopnosti, i její schopnosti úsudku a rozpoznávací schopnost. Kardinální jsou pak závěry uvedeného znaleckého posudku týkající se inkriminovaného jednání dne 10. 10. 2018 (podpisu předmětné darovací smlouvy), z nichž vyplynulo, že psychická kapacita zůstavitelky pro chápání obsahu a oddálených následků darovací smlouvy byla ve sledované době podstatně snížená, kdy tato měla funkční schopnost projevit pouze svá přání týkající se aktuálně vnímaných osobních potřeb ve formě vlastního tělesného nebo psychického dyskomfortu, ale neměla kapacitu pro chápání okolního dění v celé komplexnosti. Psychické předpoklady pro samostatné rozhodování zůstavitelky v abstraktní rovině lze přitom ve sledované době hodnotit jako podstatně snížené, takže v situacích vyžadujících vlastní představivost a vytváření hypotéz tato používala (energeticky úspornější) konformní způsoby vystupování a podrobivě souhlasné postoje. Znalecký posudek se zabýval rovněž možností, zda zůstavitelka nejednala či nemohla jednat v době uskutečněného podpisu a uzavření shora zmíněné darovací smlouvy (10. 10. 2018) v tzv. světlém okamžiku, když závěr zní, že v současné době nelze určit, zda tato ve sledované době jednala v tzv. světlém okamžiku, avšak tato eventualita by neměla vliv na její mentální výkonnost, s dovysvětlením, že případný tzv. světlý okamžik u osoby s kognitivní poruchou vyjadřuje pouze vnější dojem jejího projevu (v klidových podmínkách na poměrně krátkou dobu nejsou navenek zjevné klinické příznaky demence), ale bez změny kvality jejího myšlení či kognitivní výkonnosti (výkonové procesy myšlení jsou deficitní).

25. Při následně provedeném výslechu znalkyně [celé jméno znalkyně] na jednání dne 29. 6. 2021 tato trvala na svých závěrech uvedených ve znaleckém posudku, přičemž se mj. vyjádřila ke znaleckému posudku vypracovaném [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a předloženém žalobkyní s tím, že závěr uvedené znalkyně o multiinfarktové demenci středně těžké u zůstavitelky odpovídá nálezu, kdy však nemůže úplně souhlasit s jejími závěry o tom, že by zůstavitelka nebyla schopna jakéhokoliv autonomního jednání, jistá míra autonomního jednání byla zachována, kdy zůstavitelka žila ve svém bytě sama a byla tedy schopna samostatně existovat nějakou dobu v tom bytě, postihovala, že je ve svém bytě, dokázala reagovat na podněty ze svého okolí, byla schopna kupř. odmítnout jídlo, po určité době si ho vzít, reagovat na návštěvu syna apod. Znalkyně dále uvedla, že zde byl markantní rozdíl mezi domácím a cizím prostředím, kdy zůstavitelka nebyla schopna se v cizím prostředí zadaptovat. V případě návštěvy zůstavitelky na poště se známou osobou by byla schopna reagovat na její pokyny, aniž by se muselo projevit, že je v neznámé situaci, měla sebou osobu, které důvěřuje a reagovala by na podněty této osoby. Pokud by jí kupř. sdělila, ať podepíše nějakou listinu, tak by ji podepsala a okolí by nepoznalo, že je v neznámé situaci.

26. Soud se rovněž zabýval znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 25. 3. 2019 předloženým žalobkyní, ve kterém znalkyně dospěla mj. k závěru, že dne 10. 10. 2018 sice zůstavitelka podepsala darovací smlouvu, o jejím obsahu však již zcela jistě neměla potuchy, protože k tomuto datu je možné diagnostikovat multiinfarktové demenci středně těžkou (tento závěr byl jako správný shledán i znalkyní [celé jméno znalkyně] při jejím výslechu - viz předchozí odstavec tohoto rozsudku). Dle závěrů uvedeného posudku byla zůstavitelka dne 10. 10. 2018 postižena demencí minimálně v její středně těžké formě, kdy její kognitivní schopnosti, zejména schopnost úsudku a rozpoznávacích funkcí byla takřka vymizelá, zůstavitelka tak nebyla schopna projevit svou vůli a nebyla právně způsobilá.

27. Na základě obou výše zmíněných znaleckých posudků, při pochopitelné preferenci posudku znalkyně jmenované soudem, soud dospěl k jednoznačnému závěru o neplatnosti právního jednání zůstavitelky spočívající v jejím podepsání (uzavření) darovací smlouvy dne 10. 10. 2018. Zůstavitelka přitom v inkriminované době byla stižena duševní poruchou (demencí minimálně v její středně těžké formě), jež ji činila neschopnou právně jednat pro neschopnost rozeznat obsah a podstatu svého jednání a vylučující svobodnou tvorbu vůle a vylučující či značně omezující schopnost posoudit následky svého jednání a své jednání ovládnout. Soud zde připomíná, že k dotčenému jednání zůstavitelky došlo na poště, tj. v cizím prostředí, ve kterém se zůstavitelka nebyla schopna zadaptovat, kde ji doprovázel syn - žalovaný, tj. známá osoba, které důvěřovala a reagovala by na podněty této osoby - pokud by jí kupř. sdělila, ať podepíše nějakou listinu, tak by ji podepsala a okolí by nepoznalo, že je v neznámé situaci (k tomu blíže viz závěry znalkyně [celé jméno znalkyně] v předchozích odstavcích tohoto rozsudku).

28. Z připojeného spisu Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. [spisová značka], pak bylo zjištěno, že zůstavitelka byla dne 4. 3. 2018 převzata [právnická osoba] na oddělení neurologie bez jejího písemného souhlasu, přičemž její zdravotní stav vyžadoval poskytnutí nedokladné péče a zároveň neumožňoval vyslovení jejího souhlasu s poskytnutím této péče. Dne 15. 3. 2018 pak byla zůstavitelka propuštěna do domácí péče. Uvedený spis tedy jen dokresluje zdravotní situaci zůstavitelky v inkriminovaném období roku 2018.

29. Pokud se jedná o návrhy žalovaného na provedení výslechu svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], soud tyto nepřipustil z důvodu nadbytečnosti a nehospodárnosti, neboť soud měl již dostatek relevantních podkladů pro své rozhodnutí ve věci.

30. S ohledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, kdy žalobkyně se po právu domáhá určení, že ke dni smrti zůstavitelky [jméno] [příjmení] byla předmětná bytová jednotka [číslo] v obci a katastrálním území Kroměříž ve výlučném vlastnictví zůstavitelky, a že není ve vlastnictví žalovaného (výrok ad I. a II. tohoto rozsudku), neboť zůstavitelka učinila předmětné právní jednání (podpis darovací smlouvy) v duševní poruše, kdy její ovládací a rozpoznávací schopnosti byly podstatně sníženy a zůstavitelka tak nebyla dostatečně způsobilá k tomuto právnímu jednání, jež se tak stalo absolutně neplatným.

31. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení, má oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšné žalobkyni soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení v souladu s jejím písemným vyúčtováním, která sestávala z odměny žalobkyně v řízení, konkrétně ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 000 Kč, odměny advokáta dle § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 2 500 Kč a za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, písemné vyjádření k vyjádření žalovaného a 2 x účast na jednání - dne 23. 1. 2020 a 29. 6. 2021) 5 x částka 2 500 Kč, 5 x RP po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jízdného v celkové výši 6 431,31 Kč (při průměrné spotřebě 5,7 l nafty na 100 km a celkem 1 075,2 ujetých km), náhrady za ztrátu času za celkem 24 půlhodin á 100 Kč, tj. 2 400 Kč, dále z nákladů na znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 25. 3. 2019 ve výši 5 000 Kč, a dále DPH v příslušné výši; tedy celkem 42 625,88 Kč (výrok ad III. tohoto rozsudku).

32. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

33. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit ž žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

34. V souvislosti s úspěchem žalobkyně ve vydaném rozhodnutí ve věci samé soud rozhodl o zaplacení náhrady nákladů řízení, vzniklých České republice - Okresnímu soudu v Kroměříži na znalečném tak, jak je zachyceno ve výroku ad IV. tohoto rozsudku, a to s odkazem na znění § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy zavázal žalovaného k náhradě uvedených nákladů státu.

35. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Kroměříži znalečné do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení