18 C 210/2021-176

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného, svědka a žalované] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalovaného, svědka a žalované] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zrušení věcného břemene takto:

Výrok

I. Věcné břemeno, jemuž odpovídá právo cesty a chůze, zřízené pro panující pozemky parc. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., a parc. [číslo] zahrada, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] v obci a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce], a které vázne na služebném pozemku parc. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], stavba občanského vybavení, zapsaném na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce], a to vše bez nároku na náhradu za jeho zrušení, se zrušuje.

II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 55 880,83 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 24. 8. 2021 ve znění změny žaloby ze dne 3. 3. 2023 (ve vztahu k náhradě za zrušení věcného břemene) se žalobkyně vůči žalovaným domáhala zrušení věcného břemene s odůvodněním, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. st. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], jak je zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále též„ pozemek parc. st. [číslo]“). Žalovaní mají od roku 1992 ve společném jmění manželů pozemek parc. st. [číslo] jehož součástí je stavba [obec], [adresa], parc. st. [číslo] jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž (dále též„ pozemek parc. st. [číslo]“), a parc. [číslo] (dále též„ pozemek parc. [číslo]“), jak je zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce] Tyto nemovitosti získali žalovaní na základě kupní smlouvy ze dne 26. 10. 1992. Žalovaní uzavřeli s předchozím vlastníkem pozemku parc. st. [číslo] paní [celé jméno svědkyně], smlouvu o zřízení věcného břemene ze dne 27. 5. 2004. Na základě této smlouvy bylo zřízeno věcné břemeno cesty a chůze, které bylo zřízeno ve prospěch pozemků parc. [číslo] parc. st. [číslo] přičemž služebným pozemkem byl ustanoven pozemek parc. st. [číslo]. Pozemek parc. st. [číslo] původně tvořil jeden celek se sousedními pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] které se z pozemku parc. st. [číslo] posléze vyčlenily. Věcné břemeno cesty a chůze tak vázne i na těchto pozemcích. Obsah ani rozsah věcného břemena cesty a chůze nebyl smlouvou nijak přesně vymezen, věcné břemeno tedy bylo zřízeno k celému pozemku parc. st. [číslo]. Žalovaní věcné břemeno cesty a chůze užívají především pro možnost přístupu a příjezdu osobním automobilem ke garáži, která stojí na pozemku parc. st. [číslo]. K této garáži vede z pozemní komunikace na ulici [ulice], [obec], příjezdová cesta, která vede po pozemku parc. [číslo] která je ve vlastnictví pana [celé jméno svědka], manžela žalobkyně. Dle žalovaných nelze ke garáži přijet jiným způsobem než s využitím pozemku parc. st. [číslo] pro otočení vozidla. To zdůvodňují především nepřehledností pozemní komunikace v ulici [ulice], a tedy nebezpečí při výjezdu na tuto komunikaci. Dle žalobkyně však toto nijak neodůvodňuje potřebu využití pozemku parc. st. [číslo] jelikož ke garáži lze přijet jednoduše pozadu couváním tak, že při výjezdu bude vozidlo automaticky vyjíždět popředu bez potřeby dalších manévrů. Otáčení žalovaných na pozemku parc. st. [číslo] je navíc v současné době stejně nemožné s ohledem na různé vyvýšení terénu. Žalobkyně s manželem (vlastníkem parc. [číslo]) opakovaně usilovali o mimosoudní řešení úpravy vzájemných práv. V roce 2017 žalovaným poslali návrh na smluvní úpravu obsahu a rozsahu věcného břemene cesty a chůze váznoucího na pozemcích parc. st. [číslo] parc. [číslo] tak, že věcné břemeno váznoucí na pozemku parc. st. [číslo] bude zrušeno a bude zachováno věcné břemeno váznoucí na pozemku parc. [číslo] což by dostatečně zabezpečilo potřebu žalovaných příjezdu ke zmíněné garáži a průchodu na jejich pozemky. Na tento návrh však nebylo ze strany žalovaných pozitivně reagováno, ke smluvní úpravě tedy nedošlo. Žalobkyně dne 6. 5. 2021 odeslala žalovaným předžalobní upomínku, ve které vyzvala žalované ke smluvnímu zrušení věcného břemene váznoucího na pozemku parc. st. [číslo] aby věcné břemeno nadále vázlo na pozemku parc. [číslo]. Na tuto nebylo ze strany žalovaných nijak pozitivně reagováno. Vzhledem ke skutečnosti, že pro žalobkyni je otázka zrušení věcného břemene váznoucího na pozemku, který je v jejím vlastnictví, stěžejní s ohledem na možnost řádně užívat své vlastnické právo ke svým nemovitostem, má právní zájem na určení tohoto vztahu. Cílem žalobkyně není jakkoliv ztěžovat žalovaným přístup k jejich garáži. Cílem žalobkyně je zrušit věcné břemeno, které se nevyužívá a jehož využívání ani není potřeba k příjezdu ke garáži, kdy této potřebě dostatečně slouží věcné břemeno na pozemku parc. [číslo]. Žalobkyně se tak domáhá zrušení věcného břemena, které představuje zbytečné právní zatížení pozemku parc.č.st. [anonymizováno], a to bez náhrady, když není důvod pro poskytnutí náhrady žalovaným za zrušení věcného břemene, neboť v důsledku zrušení věcného břemene nevznikne žalovaným žádná škoda a poskytnutí náhrady v dané situaci by bylo v rozporu s dobrými mravy. Nezbytná služebnost cesty je nepochybně zachována již využíváním p. [číslo] ve vlastnictví manžela žalobkyně, na kterém se i reálně nachází příjezdová cesta. Žalovaným zrušením služebnosti v požadovaném rozsahu nevznikne žádná škoda či újma, zrušení služebnosti z p.č.st. [anonymizováno] tedy nebude mít žádný majetkový dopad pro žalované. Naopak zachování věcného břemene na p. č. st. [anonymizováno] by představovalo bezdůvodné a výrazné omezení vlastnického práva žalobkyně.

2. Žalovaní se ve věci vyjádřili tak, že se zrušením věcného břemene nesouhlasí. Obsah ani rozsah věcného břemene cesty a chůze nebyl přesně specifikován z důvodu dobrých sousedských vztahů s předchozími vlastníky (rodina [příjmení]). Příjezdová cesta z ulice [ulice] byla využívána k jízdě do garáží jak rodiny [celé jméno svědkyně] (tj. objekt na pozemku parc. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec], který byl původně garáží, později byl objekt přestavěn na [anonymizováno] s [anonymizována dvě slova], v současné době je v objektu žalobkyní provozováno [anonymizováno]), tak na pozemky rodiny [celé jméno žalované] (pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] sloužící jako prostranství před garáží, a pozemek parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec], na kterém je situována stavba garáže.) V rámci těchto dobrých vztahů nebyl proto rozsah věcného břemene cesty a chůze přesně vymezen. Manévr otáčení (zacouvání – vyjetí) na části pozemku parc. st. [číslo] (jeho nezastavěné části – nádvoří) nebyl v minulosti pravidelně prováděn, ale v případě potřeby byl možný. Pro výjezd z garáže na pozemku parc. č. st. [číslo] do ulice [ulice] couváním je pro zajištění jeho bezpečného průběhu, tj. aby nedošlo ke střetu s chodci pro hustý vysoký živý plot či projíždějícím vozidlem, totiž nutné mít asistenci další osoby. Proto je pro výjezd z garáže upřednostňována jízda popředu, s tím je tedy spojena nutnost do garáže zacouvat. Pro bezpečné zacouvání s vozidlem z ulice [ulice] přes pozemek parc. [číslo] do garáže na pozemku parc. č. st. [číslo], příp. i s připojeným přívěsným vozíkem, je však potřebné mít dostatečnou šířku příjezdové cesty. Tuto dostatečnou šířku příjezdové cesty však samotný pozemek parc. [číslo] nesplňuje. Zároveň tento pozemek nemá pravidelný obdélníkový tvar, ale je zakřivený. Proto se tak při couvání do zatáčky, kdy automaticky vybočuje přední část vozidla, může stát, že se karoserie vozidla dostane i na pozemek parc. č. st. [anonymizováno]. Manévr otáčení (zacouvání – vyjetí) na části pozemku parc. č. st. [anonymizováno] byl definitivně znemožněn v dubnu 2018 osazením betonových obrubníků na hranici pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] provedením betonové dlažby na do té doby nezastavěné části – nádvoří pozemku parc. č. st. [anonymizováno]. Tím došlo ke změně výškové úrovně na dosud nezastavěné části pozemku parc. č. st. [anonymizováno], která tak fakticky znemožňuje vjezd na tuto část pozemku. Žalobkyně při koupi objektu na pozemku parc. č. st.21 v k. ú. [obec] v roce 2015 vstoupila do práv a povinností předchozích vlastníků, musela si být vědoma zatížení na tomto pozemku věcným břemenem cesty a chůze ve prospěch žalovaných (uzavřenému již v roce 2004).

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 4. - z informace o pozemku parc.č.st. [anonymizováno] k.ú. [obec], že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc.č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], stavba občanského vybavení, jak je zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Na pozemku vázne věcné břemeno cesty a chůze; 5. - z informace o pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], že vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, jak je zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce], je [celé jméno svědka]. Na pozemku vázne věcné břemeno cesty a chůze; 6. - z geometrického plánu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 15. 10. 2015, že pozemek parc.č.st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], stavba občanského vybavení, [katastrální uzemí], původně tvořil jeden celek se sousedními pozemky parc. [číslo] ostatní plocha a parc. [číslo] ostatní plocha, [katastrální uzemí], které se z pozemku parc. st. [číslo] posléze vyčlenily; 7. - z výpisu z katastru nemovitostí, že žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek parc.č.st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [obec], [adresa], rodinný dům, parc.č.st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž a parc. [číslo] zahrada, jak je zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Ve prospěch těchto nemovitostí vázne na pozemcích parc. č.st. [anonymizováno], parc. [číslo] věcné břemeno cesty na základě bezúplatné smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 17. 5. 2004; 8. - ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 17. 5. 2004, že [celé jméno svědkyně], jako vlastník zatěžované nemovitosti, a žalovaní, jako oprávnění z věcného břemene, uzavřeli smlouvu o zřízení věcného břemene cesty na dobu neurčitou, a to na pozemku parc.č.st. [anonymizováno] k.ú. [obec] ve prospěch vlastníků pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec]. Právo odpovídající věcnému břemeni bylo zřízeno bezúplatně. Tato smlouva byla zapsána do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni 27. 5. 2004; 9. - z protokolu z jednání na Městském úřadu v [obec], odbor Stavební úřad ze dne 11. 4. 2016, že účastníci jednali o omezení věcného břemene chůze a cesty z důvodu záměru žalobkyně vybudovat na pozemku parc.č.st. [anonymizováno] přístavbu. Účastníci nedospěli k dohodě a byli odkázáni s řešením svých nároků k soudu; 10. - ze stížnosti žalovaných ze dne 5. 2. 2018 a z doplnění k podání stížnosti ze dne 9. 2. 2018, že žalovaní podali [stát. instituce], přestupkové oddělení stížnost na žalobkyni pro opakované schválnosti znemožňující využívat věcné břemeno na pozemku parc.č.st. [anonymizováno] s tím, že potřebují využívat pozemek parc.č.st. [anonymizováno] z důvodu nepřehledného výjezdu do ulice [ulice], pro který je nutný dostatečný prostor pro otočení vozidla realizované právě na pozemku parc.č.st. [anonymizováno]; 11. - z usnesení [stát. instituce], přestupkové oddělení, č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a z vyrozumění osoby ze dne [datum], že věc byla odložena, neboť došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku 12. - z předžalobní upomínky ze dne 6. 5. 2021 a z podací stvrzenky, že žalovaní byli vyzváni ke smluvnímu zrušení věcného břemene, které vázne na pozemku parc.č.st. [anonymizováno] z důvodu, že pro přístup k nemovitostem žalovaných postačí věcné břemeno váznoucí na pozemku parc. [číslo]. Výzva byla žalovaným odeslána dne 11. 5. 2021; 13. - z protokolu o místním šetření ze dne 11. 7. 2022 a fotodokumentace pořízení při místním šetření, že účastníci shodně uvedli, že příjezdová cesta k nemovitostem žalovaných je pozemku parc. [číslo] kdy hrana domu žalobkyně a obrubník tvoří hranici mezi pozemkem parc.č.st. [anonymizováno] a parc. [číslo]. Na pozemku parc. [číslo] je zatravňovacími dlaždicemi vyznačena příjezdová cesta, v době místního šetření na této cestě stojí dodávka – typu tranzit, tedy větších rozměrů než osobní automobil, dle pořízené fotodokumentace má tento automobil prostor po obou stranách příjezdové cesty. [obec] pozemku parc.č.st. [anonymizováno] je jednak s hranou domu – provozovny [anonymizováno] a jednak s hranou obrubníku, který je vyvýšený nad příjezdovou cestu. K nemovitostem žalovaných a k příjezdové cestě je nutné přejet chodník; 14. - z fotodokumentace z předchozích let, že před tím, že si žalobkyně na pozemku parc.č.st. [anonymizováno] vydláždila dvorek, který ohraničila obrubníky, se na tomto pozemku nacházela plechová vrata, udírna; 15. - z písemného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 4. 9. 2022, že z jeho pohledu je výjezd z obou pozemků (žalobců a [celé jméno svědkyně]) dobrý a vjezd na pozemek žalobkyně z obou pozemků je neopodstatněný; 16. - z výpovědi svědka [celé jméno svědka], manžela žalobkyně, že pozemek, který vlastní, tedy parc. [číslo] je nový, kdy původní pozemek nechal geometricky rozdělit, jednalo se o pozemek parc. [číslo] z něho vznikla jednička a dvojka, takže [číslo] od manželky odkoupil, a to z toho důvodu, aby zprostil pozemek [číslo] věcného břemene, a to nechal pouze na fyzické cestě, která tam je, aby tím nebyla zatížena manželka, ale on. Věcné břemeno je využíváno primárně na jeho pozemku. Je nesmysl, aby bylo využíváno na stavbě, která je na pozemku parc. [číslo] kdy za tímto domem je malý dvorek, a než byl tento upraven, tak tam byly prováděny stavební práce, byl tam štěrk. V té době zaznamenal, že se tam pan [celé jméno žalovaného] s autem otočil, ale to bylo ještě staveniště a od dokončení stavby už se na tomto pozemku neotáčel. Když pozemky pořídili, tak na pozemku [číslo] byla [anonymizována tři slova], byla tam garáž, rozdílné podlahy, byly tam dvě místnosti. Co se týče dvorku, tak v jedné části byla prodejna, a v druhé části byla technická místnost, vzadu byl malý dvorek, na kterém byla velká udírna až po hranici jeho pozemku [číslo], na šířku asi 2 metry, to bylo k severnější straně a k vnitřní straně pozemku pak stály dva dřezy na ryby, dále tam byla klasická plechová garážová vrata pro vjezd do garáže, všechno to bylo na štěrku, mezi tím byl prostor asi 2 metry. Příjezdová cesta je široká asi 2,5 – 2,7 m. Osobní auto po ní bez problému projede, osobně ji využíval v době stavby a bez problémů po ní nacouval s širokým vozíkem; 17. - z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], sousedky účastníků, že žalobkyni prodala budovu, jsou v přátelském vztahu, s žalovanými nikdy problémy neměla. Původně to byl jeden pozemek, jedno parcelní číslo a část pozemku parc. [číslo] prodala žalobkyni, žalovaní část tohoto pozemku používali jako vjezd do garáže, dá se říci, že i v rozsahu, jakém to používají dnes. Byla využívána jen část pozemku, byla tam brána a koleje do garáže. Další část pozemku nad rámec cesty nebylo kde využívat, nebylo tam místo, když z jedné strany byla budova a z druhé strany jezírko a plot. Za budovou to bylo zastavěné udírnou. Pan [celé jméno žalovaného] ke své nemovitosti dovnitř couval. Původní vrata na pozemku [číslo] to byla bývalá garáž, k tomu byl přistavěný obchůdek, vpravo pak bylo umyvadlo na čištění ryb. Autem do těchto vrat nikdy nezajížděli. Pan [celé jméno žalovaného] nikdy v minulosti nebo i dnes nevyužíval dvorek k manévru otáčení. Ani se tam nevytáčel, nikdy do toho prostoru k vratům, ani to nešlo, byla tam udírna, stolek s umyvadly, a potom tam také stály popelnice. Také vrata od garáže byla celou dobu otevřená, takže se tam nedalo ani otáčet ani vytáčet. Před jejím domem bylo původně jezírko, teď tam parkuje syn. Když vyjíždí, tak zacouvá, právě po příjezdové cestě, a vyjede, nikdy necouvá až do toho prostoru. V době sepsání smlouvy o zřízení věcného břemene 27. 5. 2004 to bylo už zastavěné, dodnes to žalovaný využívá pořád stejně, bylo tam jezírko, udírna, takže to využívá pořád ve stejném rozsahu. Před rokem 2004 jezírko už tam bylo, budova se sice kousek posunula, ale zase v tom prostoru byly túje u plotu, takže vjezd byl pořád stejný; 18. - z výpovědi svědka [celé jméno svědka], syna žalovaných, že předmětný pozemek byl původně vjezd jak do jejich garáže, tak do garáže k [anonymizováno]. Věděl, že tam májí břemeno, nebylo to přesně vyhrazeno, ale dávali tam zatravňovací tvárnice, po kterých se jezdilo, ale nebylo to ničím ohraničeno a když bylo potřeba, tak se z této cesty dalo uhnout. Nikomu to nevadilo, byla to příjezdová cesta. Teď jak je to zvýšené, tak už se tam s autem nedostane, k nemovitostem žalovaných může zajet autem, ale může se stát, že se vůz dostane na pozemek žalobkyně. Když tam zajíždí, tak koly to nepřejede, ale může se stát, že vozidlo tam přesáhne. Osobním autem tam projede bez problémů, ale s přívěsem to už může přesáhnout. S větším vozidlem než osobním automobilem tak žalovaní i on zajíždějí spíše příležitostně, např. naposledy když dělali kotel. Pan [anonymizováno] měl [anonymizováno], který stával v garáži, ale pokud potřeboval mít v garáži volno, tak vyjel ven, a to bylo před plechovými vraty, tam, kde jsou teď zadní dveře [anonymizováno]. Tam byla na dvorku plechová vrata a tam stál, tedy tam, kde je teď zadlážděná plocha. Zadláždění zatravňovacími tvárnicemi proběhlo až následně. Předtím to bylo tak, že brána tam ještě nebyla, byl tam širší vjezd. Také tam nebyl dostavěn obchod s [anonymizována dvě slova]. Byl tam tedy plac a různě tam stály různé věci, takže se jezdilo, kde to šlo. Pak se přistavěl obchod, udělala se brána, a následně se umístily zatravňovací tvárnice; 19. - z výpovědi svědka [celé jméno svědka], synovce žalovaných, že se s žalovanými navštěvuje. Dříve, když se stavělo, tak si jako rodina pomáhali, když byly nějaké práce na stavbě, a měl volno, tak přijel pomáhat. Také panu [celé jméno žalovaného], když couval, ukazoval, když vjížděl na [ulice] ulici, jestli někdo jde nebo ne. V současné době nemá důvod k nim jezdit dozadu, parkuje jinde a chodí předem, takže k nim teď autem zezadu nezajíždí, ale ví, že se zajíždělo tak, že se muselo přes chodník, vedle [anonymizováno] a pak k němu do garáže; 20. - z výpovědi žalobkyně, že v roce 2016 zakoupila nemovitosti, a to ani nevěděla, že tam věcné břemeno je. Sdělili jí to až na katastru nemovitostí, kdy paní [celé jméno svědkyně] říkala, že to nebude problém, že pan [celé jméno žalovaného] je bezkonfliktní člověk, nikdy nedělal problémy. Začalo to už na představebním řízení, kdy asi půl hodiny mluvil o tom, proč nemůže žalobkyně udělat přístavbu na dvorku, na základě toho ji neudělala a ani už ji dělat nebude, ale ani tím to neskončilo, kdy pan [celé jméno žalovaného] ji během dalších let chodil udávat, každých 14 dní nebo jednou za měsíc jí volali ze stavebního úřadu, že se mu něco nelíbí. Pan [celé jméno žalovaného] předmětný pozemek neužíval a ani nijak neužívá. Když se v roce 2018 upravoval dvorek, řekl, aby se to udělalo v rovině s terénem. Sdělil to takto stavební firmě, s tím, že údajně tento pozemek vlastní. Pokud se má vyjádřit k rozsahu využívání věcného břemene, tak žalovaní užívali vždy a užívají pouze příjezdovou cestu, a to po dobu 20 let věcného břemene a 25 let, co ho neměli. Když přijíždějí, tak couvají a když vyjíždí, tak jedou předem. Sama parkuje venku, na ulici, kdy od minulého roku zavedl úřad parkovací zóny, takže si platí parkovací kartu, příjezdovou cestu k parkování nevyužívá. Když nemovitosti kupovala, byl dvorek celý zastavěný, nikdy by se tam žalovaný neotočil, s tím začal až poté, co jej vyklidili; 21. - z výpovědi žalovaného 1), že s [anonymizováno] vycházeli dobře, všechno bylo v pořádku, když to koupila žalobkyně, začaly problémy, s podmáčením, a pak přišli s tím, že se bude přestavovat. Snažil se s nimi domluvit, a když to nešlo, tak řešil na stavebním odboru, jak dál. Poté asi rok a půl mohl na pozemek žalobkyně zajíždět a vyjíždět, ale potom si tam přikovali stojan na kola i s kolem, a to na ten prostor, který je dnes vydlážděný. Snažil se žalobkyni kontaktovat, ale vyústilo to v to, že si to zadláždili. To vše probíhalo v letech 2016 - 2018. Šel na přestupkový odbor, kde sepsali stížnost a k ní dodatek s tím, že předpokládal, že nějak zasáhnou a pozvou paní [celé jméno žalobkyně] k jednání, aby se domluvili. To však vyznělo do prázdna, s tím, že to odložili, že tam májí dostatek místa. Co se týče využívání příjezdové cesty, tak ji používá různě, a to zejména podle otvírací doby [anonymizováno], protože pokud má žalobkyně klientky, tak ty sedí na židličkách na zadlážděném dvorku a v tom případě si nedovolí tam zacouvat, protože tam není vidět. Takže tam zajíždí čelně, aby tam viděl. Jede tedy do garáže předem, ale když pak potřebuje vyjet, tedy couvat, tak pokud tam má žalobkyně klienty, je couvání složité a vždy poprosí manželku, aby jej jistila, to se tak vlastně děje pořád. Takže se jedná o riziko couvání jednak kvůli klientům žalobkyně, ale hlavně se jedná o riziko couvání přes chodník. Pokud sedí klientky žalobkyně na dvorku, tak se může stát, že na ně může autem najet, kdy židle mají až po okraj a mohlo by se stát, že někoho srazí. Jízda po příjezdové cestě je hodně rozmanitá, také hlavně podle počasí, a hlavně jde o ten přesah. Když couvá osobním autem, tak je to tak akorát, ale pokud je nevhodné počasí, kdy nejhorší je to při dešti, tak se stává, že karoserie přesahuje obrubníky, také když tam projíždí tranzit, tak jeho zrcátka přesahují přes zadláždění. Také na přívěsu vozí často hnůj a věci na statek ve [část obce], kdy zase se stane, že tento náklad přesáhne na pozemek žalobkyně, stejně tak může poškodit její majetek, protože židle tam pořád stojí, i přesto, že je zima. Pozemek budou potřebovat, kdy v současné době si vnučka dělá řidičák a kdo s ní bude chodit, aby chodník zajistil. Syn příjezdovou cestu tak často neužívá, ráno odjede, večer přijede, ale žalovaný tam jezdí často, týdně 2 - 3 x, někdy i 2 x za den; 22. - z výpovědi žalované 2), že teď využívají hlavně cestu, protože na dvorek už se zajet nedá. Je zapotřebí využít i případný kousek parcely žalobkyně, a to v případě, kdy se zajíždí s velkým autem, např. kdyby bylo potřeba tam zajet náklaďákem, který by vezl dřevo nebo uhlí, a to by v případě zastavění tohoto pozemku možno nebylo. Pokud tedy žalobkyně uvedla, že to zastavěné už nebude, tak je možné, že na tento pozemek zasáhne korba náklaďáku tak, aby tam projel. [jméno] tam nejezdí, jen jako doprovod hlídá při zajíždění, aby tam nikdo nebyl. Než to bylo vydlážděno a couvalo se z garáže, tak se na dvorek dalo zajet, protože to byl také vjezd do jejich garáže a čelně se pak dalo vjet do ulice. Takto to bylo využíváno občas, když se zajelo do garáže čelně, jinak se snaží zajíždět do garáže couváním. Žalovaní mají starý dům, kde je potřeba pořád něco spravovat, takže tento přístup potřebují využívat i pro velká auta s nákladem. Když to ještě nebylo vydlážděné, tak i tak jim žalobkyně dělala schválnosti, nedalo se na pozemek zajet, protože tam dala stojan na kola napevno, nebo nechali díru v cestě, to když zjistili, tak přes to dali desku. Příjezdovou cestu jim nikdy nezahradili, po té mají a měli možnost projíždět vždy. Několikrát viděla pana [příjmení], když vyjížděl, tak kapotou – zadkem auta, byl už nad dlážděním, takže kdyby to bylo zastavěné, tak by do stavby narazil.

23. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci relevantní skutková zjištění.

24. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc.č.st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], jak je zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek parc.č.st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rodinný dům, parc.č.st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž, a parc. [číslo] zahrada, jak je zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaní uzavřeli s předchozím vlastníkem pozemku parc.č.st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], [katastrální uzemí], paní [celé jméno svědkyně], smlouvu o zřízení věcného břemene ze dne 27. 5. 2004. Na základě této smlouvy bylo zřízeno věcné břemeno cesty a chůze, které bylo zřízeno ve prospěch pozemků parc. [číslo] parc.č.st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž, [katastrální uzemí], přičemž služebným pozemkem byl ustanoven pozemek parc.č.st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], [katastrální uzemí]. Pozemek parc.č.st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], původně tvořil jeden celek se sousedními pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] [katastrální uzemí], které se z pozemku parc.č.st. [anonymizováno] posléze vyčlenily. Věcné břemeno cesty a chůze tak vázne i na těchto pozemcích. Obsah ani rozsah věcného břemene cesty a chůze nebyl smlouvou nijak přesně vymezen, věcné břemeno tedy bylo zřízeno k celému pozemku parc.č.st. [anonymizováno], a to bezúplatně. Žalovaní věcné břemeno cesty a chůze užívají pro možnost přístupu a příjezdu ke svým nemovitostem. K těmto vede z pozemní komunikace na ulici [ulice], [obec], příjezdová cesta, která vede po pozemku parc. [číslo] která je ve vlastnictví pana [celé jméno svědka], manžela žalobkyně. Tato příjezdová cesta je od pozemku parc.č.st. [anonymizováno], ve vlastnictví žalobkyně, oddělena jednak obvodovou zdí provozovny [anonymizováno], jednak vydlážděným dvorkem, ohraničeným vyvýšeným obrubníkem (dvorek byl takto upraven v roce 2018). Příjezdová cesta je vydlážděna zatravňovacími dlaždicemi. Pro přístup k pozemkům žalovaných osobním automobilem je zcela dostačující příjezdová cesta umístěná na pozemku [celé jméno svědka] parc. [číslo]. Při zajíždění většího automobilu, např. nákladního nebo s přívěsem, se může stát, že tento karoserií, příp. zpětným zrcátkem přesáhne nad pozemek parc.č.st. [anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyně. K nemovitostem žalovaných je možné zajet automobilem buď předem nebo zacouváním, vždy však z ulice [ulice] nejprve přes chodník vedoucí u veřejné komunikace a následně pak přes pozemek parc. [číslo]. Stejným způsobem se pak vyjíždí. V rozsahu, jak je využívána příjezdová cesta dnes, je využívaná žalovanými od počátku. Žalobkyně ani její manžel nikdy nezamezili žalovaným v užívání příjezdové cesty.

25. Podle přechodného ustanovení § 3028 odst. 2 občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

26. Podle ust. § 151n odst. 1 až 3 SOZ, věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě (odst. 1) Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele (odst. 2). Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání (odst. 3).

27. Podle ust. § 151o odst. 1 a 2 SOZ, věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. Smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti, pokud zvláštní zákon nedává toto právo i dalším osobám.

28. Dle ust. § 1257 občanského zákoníku, věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. [příjmení] může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku 29. Dle ust. § 1258 občanského zákoníku, služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

30. Dle ust. § 1274 občanského zákoníku, služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali. Služebnost stezky neobsahuje právo vjíždět na služebný pozemek na zvířatech ani vláčet po služebném pozemku břemena.

31. Dle ust. § 1276 občanského zákoníku, služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly. Ve služebnosti cesty není obsaženo právo průhonu. Osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. Vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá.

32. Dle ust. § 1277 občanského zákoníku, plocha pro výkon služebnosti stezky, cesty nebo průhonu musí být přiměřená potřebě a místu. Stanou-li se stezka, cesta nebo průhon působením náhody neschůdnými, lze se domáhat, aby byla vykázána náhradní plocha, než budou uvedeny v předešlý stav.

33. Dle ust. § 1299 občanského zákoníku, služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. Při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

34. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je v celém rozsahu důvodná. Po právní stránce soud hodnotil projednávanou věc dle ust. § 1299 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. V daném případě bylo toto právo zřízeno jako věcné břemeno za účinnosti starého občanského zákoníku (SOZ - z.č. 40/1964 Sb.) podle § 151n a násl. tohoto ustanovení. Po posouzení výše uvedených zjištění a jejich právním hodnocení dle citovaných právních předpisů shledal soud žalobu uplatněnou po právu. V daném případě se žalobkyně domáhala v souladu s ust. § 1299 odst. 2 občanského zákoníku vydání konstitutivního rozhodnutí soudu o zrušení služebnosti chůze a jízdy zatěžující pozemek v jejím vlastnictví ve prospěch shora specifikovaných pozemků ve vlastnictví žalovaných. Uvedené zatížení vzniklo jako věcné právo dle předchozí právní úpravy § 151n a násl. SOZ na základě smlouvy o zřízení věcného břemene. Pokud se nyní žalobkyně domáhá zrušení tohoto věcného břemene, nyní služebnosti definované v ust. § 1257 a násl. občanského zákoníku, dle přechodného ustanovení § 3028 odst. 2 občanského zákoníku postupuje soud dle citované právní úpravy občanského zákoníku účinné od 1. 1. 2014. Ustanovení § 1299 odst. 2 občanského zákoníku umožňuje domoci se zrušení služebnosti rozhodnutím soudu za podmínky existence trvalé změny vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby, aniž by blíže tato pravidla pro posouzení hrubého nepoměru definoval a ponechává je úvaze soudu. Tato je blíže popisována judikatorní činností a komentářovou literaturou, z nichž soud odkazuje zejména na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 2165/98 publikované v Soudních rozhledech (číslo) či sp.zn. 22 Cdo 1665/99 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, 2001, sv.1, PR 4/ 2001. Dle těchto závěrů je třeba nejprve posoudit,„ zda ke změně poměrů došlo, v kladném případě, nakolik tato změna měla vliv na způsob výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni, jak se projevila na užívání nemovitosti věcným břemenem zatížené a vzít do úvahy újmu, která oprávněnému nastane v důsledku omezení nebo zrušení věcného břemene za náhradu a porovnat ji s případnou újmou, která vznikla vlastníkům zatíženého pozemku v důsledku změny poměrů.“ Dojde-li ke změně poměrů zakládající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku, respektive oprávněné osoby, může se povinný (vlastník služebné věci) domáhat, aby soud služebnost omezil, nebo dokonce zrušil. Na rozdíl od odstavce 1 nedochází k případnému zániku služebnosti přímo ze zákona. Soud tak nemůže pouze deklaratorně konstatovat zánik služebnosti. K zániku věcného břemene podle odstavce 2 je nezbytné konstitutivní rozhodnutí soudu (srov. analogicky NS 22 Cdo 2231/2007 nebo 22 Cdo 3864/2014).

35. Zákon nikterak necharakterizuje, o jakou změnu poměrů se má jednat. Nejsou předem stanovena pravidla, kdy dochází ke změně poměrů a kdy nikoli. Volnost soudcovského uvažování vyplývá především z otevřeného pojmu„ hrubý nepoměr“, který umožňuje soudu posuzovat konkrétní okolnosti daného závazku. Především však bude nutné zkoumat, zda došlo ke změně poměrů. V kladném případě pak soud posoudí, nakolik vzniklá trvalá, nikoli jen přechodná, změna poměrů zakládá zákonem předpokládaný hrubý nepoměr mající vliv na výkon práva, případně jak se projevila na užívání služebné věci. Soud rozhodne o omezení nebo zrušení služebnosti za náhradu v závislosti na úvaze zahrnující porovnání zatížení povinného a výhody oprávněného nebo panujícího pozemku v době, kdy byla služebnost zřízena, se stavem v době rozhodování soudu o zrušení služebnosti (srov. NS 3 Cdon 269/96). Dále vezme do úvahy újmu, která oprávněnému vyvstane v důsledku omezení nebo zrušení služebnosti za náhradu, a porovná ji s případnou újmou, která vznikla vlastníkovi služebné věci v důsledku trvalé změny poměrů (srov. NS 22 Cdo 2165/98 anebo 22 Cdo 1665/99). Změna poměrů přitom musí nutně nastat po vzniku služebnosti; změny, které nastaly před zřízením služebnosti, jsou zcela nevýznamné (srov. analogicky NS 22 Cdo 3671/2007).

36. Není-li rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti. Není-li ani místní zvyklost, je dáno výkladové pravidlo, podle kterého je rozsah nebo obsah služebnosti spíše menší než větší (§ 1258, srov. i NS 22 Cdo 2647/2004, ve kterém dovolací soud pro účely předchozí právní úpravy konstatoval, že oprávnění z věcného břemene má omezovat povinného co možná nejméně).

37. V praxi může docházet k určitým změnám na služebné věci. Pokud tak například dojde ke změně služebné nemovitosti rozdělením, můžeme se setkat se dvěma možnostmi. V prvním případě, kdy byla před rozdělením zatížena celá věc, budou po rozdělení zatíženy všechny nově vzniklé věci. Pokud bude však například služebností cesty zatížena jen část pozemku, bude po rozdělení zatížen pouze ten pozemek, který byl zatížen služebností cesty před rozdělením (shodně NS 22 Cdo 3561/2018). V posuzovaném případě se jedná o první variantu (srov. NS ČSR Rv I 275/24 = Vážný 3915: Pohodlnější nebo prospěšnější užívání oprávněného pozemku (§ 473 OZ) může záležeti i v tom, že vlastník nemusí jezditi po svém a může přejížděti po cizím pozemku).

38. Soud dospěl k závěru, že věcné břemeno cesty a chůze, které vázne na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] ve prospěch žalovaných, není nezbytné pro reálnou možnost žalovaných přijet se svým vozidlem po příjezdové cestě ke garáži, která stojí na pozemku parc. č. st. [číslo], jelikož k tomu plně postačí, aby toto věcné břemeno vázlo na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví manžela žalobkyně, na kterém se i reálně nachází příjezdová cesta. Bylo prokázáno, že ke své garáži se žalovaní již od dob, kdy nemovitost (nyní parc. č. st. [anonymizováno]) vlastnila paní [celé jméno svědkyně], dostávali přes příjezdovou cestu, která není na služebném pozemku p.č. st. [anonymizováno] a váznutí věcného břemene cesty a chůze je tak nadbytečné a bezpředmětné, když ani v minulosti nebylo vesměs užíváno. Věcné břemeno tak představuje zbytečné právní zatížení pozemku parc. č. st. [anonymizováno]. V řízení bylo prokázáno, že pokud bude věcné břemeno nadále váznout na pozemku p.č. st. [anonymizováno], který je ve vlastnictví žalobkyně, ve prospěch panujících pozemků žalovaných, představuje to nepřiměřenou zátěž pro služebný pozemek a zakládá to hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi oprávněných a povinné ze služebnosti. Žalovaným je umožněn ničím nerušený výkon práva věcného břemene, jemuž odpovídá právo cesty a chůze ve prospěch panujících pozemků ve vlastnictví žalovaných, po pozemku p. [číslo] kde se reálně příjezdová cesta nachází a kde je po celou dobu toto věcné břemeno též vykonáváno, kdy tato skutečnost je zřejmá z provedeného místního šetření i z účastnických výpovědí a výpovědí svědků. V rozsahu, jak je příjezdová cesta na [parcelní číslo] užívána nyní, byla užívána ve stejném rozsahu před rozdělením původního pozemku p. č. st. [anonymizováno]. Využívání věcného břemene na pozemku žalobkyně není v žádném případě potřeba, a žalovaným 1) tvrzený„ manévr otočení“ na pozemku žalobkyně, je neopodstatněný a nadbytečný, navíc v současné době neproveditelný vzhledem k vydláždění dvorku žalobkyně. Pokud žalovaní tvrdí přesah nad pozemek žalobkyně částmi zajížděného vozu (zrcátka, kapota) není toto důvod, aby na pozemku žalobkyně vázlo pro tento případ věcné břemeno, když oprávnění z věcného břemene má omezovat povinného co možná nejméně. Je mnoho nemovitostí, které mají přístup pouze pro osobní automobily, příp. jen pro pěší, nelze požadovat po žalobkyni strpění věcného břemene z důvodu, že k nemovitostem žalovaných občas zajede nějaký větší automobil. Zrušením věcného břemene bude žalovaným nadále umožněn nerušený výkon služebnosti cesty a chůze ke své garáži a pozemkům tak, jako doposud, což je plně dostačující, jak vyplynulo z dokazování v rámci tohoto řízení. S ohledem na dostatečnou šířku příjezdové cesty nacházející se na pozemku p. [číslo] je nepochybné, že každý průměrně zdatný řidič bez problémů zvládne po příjezdové cestě zacouvat či jet popředu k pozemku žalovaných a z tohoto pozemku směrem na cestu. Skutečnost, že na příjezdovou cestu a k nemovitostem žalovaných je potřeba přejet přes chodník nelze klást k tíži žalobkyně.

39. Služebnost lze dle odstavce 2 zrušit nebo omezit jen za přiměřenou náhradu. Přiměřená náhrada nemusí být nutně poskytnuta pouze v peněžité podobě. Nelze však vyloučit ani situaci, kdy se povinný bude domáhat zrušení služebnosti i bez náhrady, a to s ohledem na rozpor přiznání takové náhrady v rozporu s principy uvedenými v § 2 odst. 3, § 6 odst. 2 nebo § 8 (viz NS 22 Cdo 1663/2017 a 22 Cdo 2571/2017). Při rozhodování o výši přiměřené náhrady za zrušení nebo omezení služebnosti má soud vycházet zejména z rozsahu majetkového prospěchu, kterého se zrušením služebnosti vlastníkovi služebné věci dostává, jakož i z majetkových důsledků zániku služebnosti pro oprávněného (srov. analogicky NS 22 Co 2284/98).

40. Žalovaní využívají věcné břemeno cesty po pozemku parc. [číslo] zcela bezúplatně a zcela nerušeně. Naopak žalobkyni a panu [celé jméno svědka], vlastníkovi pozemku parc. [číslo] vznikají v důsledku tohoto věcného břemene žalovaných náklady, kdy tito ani neparkují na pozemku parc. [číslo] se svými osobnímu automobily, a to i přesto, že panu [celé jméno svědka] k pozemku svědčí vlastnické právo, a musí si tak kupovat parkovací kartu a parkovat mimo své pozemky. Služebnost cesty a chůze byla zřízena pro žalované bezúplatně a jakékoliv stanovení náhrady za zrušení služebnosti, též v souvislosti jejího bezúplatného zřízení by byla v rozporu s dobrými mravy (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 9. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1330/2011, rozsudek Nejvyššího soudu NS 22 Cdo 2571/2018).

41. Jelikož má soud za to, že mezi výhodami oprávněných a zatížením žalobkyně nastal vzhledem k popsaným okolnostem hrubý nepoměr, kdy zatížení služebného pozemku je zbytečné, nadto bez úplaty, a výhody žalovaných, kteří mají zajištěn přístup přes pozemek manžela žalobkyně, tak značně přesahují toto zatížení. Z tohoto důvodu rozhodl soud o zrušení této služebnosti tímto rozhodnutím. Tato byla zřízena jako bezúplatná, proto nerozhodoval ani o případné náhradě.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 55 880,83 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z třinácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka ze dne 11. 5. 2021, písemné podání ve věci samé – žaloba ze dne 24. 8. 2021, písemné podání ze dne 25. 10. 2021, písemné podání ze dne 17. 12. 2021, písemné podání ze dne 5. 9. 2022, písemné podání ze dne 25. 11. 2022, písemné podání ze dne 9. 2. 2023, účast na jednání před soudem dne 24. 5. 2022, účast na místním šetření dne 11. 7. 2022, účast na jednání před soudem dne 4. 8. 2022, účast na jednání před soudem dne 24. 10. 2022, účast na jednání před soudem dne 16. 2. 2023. Dále náhrada za promeškaný čas (4 x účast na jednání – každé jednání cesta 4 x 30 min.), tj. 400 Kč. A cestovné ve výši 4 050,27 Kč: 1. dne 16. 2. 2023, [obec] - [obec] a zpět, celkem 118 km, osobním automobilem [anonymizována dvě slova] [registrační značka], průměrná spotřeba 8,6 l /100 km, sazba základní náhrady: 5,20 Kč/km, výše průměrné ceny za 1 l pohonné hmoty: 41,20 Kč, tj. celkem 1 031,70 Kč; 2. dne 24. 10. 2022, [obec] - [obec] a zpět, celkem 118 km, osobním automobilem [anonymizována dvě slova] [registrační značka], průměrná spotřeba 8,6 l [číslo] km, sazba základní náhrady: 4,70 Kč/km, výše průměrné ceny za 1 l pohonné hmoty: 44,50 Kč, tj. celkem 1 006,19 Kč; 3. dne 4. 8. 2022, [obec] - [obec] a zpět, celkem 118 km, osobním automobilem [anonymizována dvě slova] [registrační značka], průměrná spotřeba 8,6 l [číslo] km, sazba základní náhrady: 4,70 Kč/km, výše průměrné ceny za 1 l pohonné hmoty: 44,50 Kč, tj. celkem 1 006,19 Kč; 4. dne 24. 5. 2022, [obec] - [obec] a zpět, celkem 118 km, osobním automobilem [anonymizována dvě slova] [registrační značka], průměrná spotřeba 8,6 l [číslo] km, sazba základní náhrady: 4,70 Kč/km, výše průměrné ceny za 1 l pohonné hmoty: 44,50 Kč, tj. celkem 1 006,19 Kč. Promeškaný čas 16 půlhodin po 100 Kč (4 x 30 minut x 4 jednání), tj. 1 600 Kč. Daň z přidané hodnoty 21 % DPH ve výši 27 510 Kč Celkem tedy uložil soud žalovaným zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 55 880,83 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně, v obecné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

Poučení