18 C 241/2018-343

Rubrum

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Vejtasou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 101 383 Kč s příslušenstvím a o vzájemné žalobě o zaplacení 180 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 99 383 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 99 383 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení další částky ve výši 2 000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, tak v této části se žaloba žalobkyně zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení o žalobě částku 95 389 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 1 099 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám a na účet Okresního soudu v Jindřichově Hradci.

V. Vzájemná žaloba žalované, pokud se po žalobkyni domáhá zaplacení další částky ve výši 178 000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 178 000 Kč od [datum] do zaplacení, se v této části zamítá.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení o vzájemné žalobě částku 52 030 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

VII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení o vzájemné žalobě částku, jejíž výše a lhůta k plnění budou určeny v samostatném usnesení, k rukám a na účet Okresního soudu v Jindřichov Hradci.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum], podanou téhož dne u zdejšího soudu, doplněnou podáním ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 101 383 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 101 383 Kč od [datum] do zaplacení, z důvodu dlužné zbytkové ceny díla dle smlouvy o dílo uzavřené v měsíci 1. 2018 mezi účastnicemi, jejímž předmětem byla sanace a rekonstrukce objektu žalované„ [ulice a číslo], [obec]“ za cenu díla 444 986 Kč při jeho provedení v měsíci 2. 2018 Cena díla byla splatná dne [datum]. Ze strany žalované byla prostřednictvím pojišťovny uhrazena dne [datum] částka 343 603 Kč, zbývající část ve výši 101 383 Kč zůstává neuhrazena. Žalobkyně pro žalovanou vykonala práce dle rozpočtu, který žalovaná stvrdila.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Předžalobní výzva nebyla vydána [datum]. Sanace nebyla provedena a pojišťovna nezaplatila celkovou částku, kterou žádala žalobkyně, kterou si žalovaná nepozvala, když tato přišla„ nabídnout své služby“ sama. V měsíci 1. 2018 došlo v domě žalované k požáru v podkroví. Po hašení požáru byl dům vyhořelý, ale i promáčený. V této situaci navštívil žalovanou zástupce [právnická osoba] s tím, že za žalovanou vyřídí likvidaci pojistné události a zařídí provedení opravy. Pracovník žalobkyně přislíbil žalované, že zajistí opravu, vše zaplatí pojišťovna, že zajistí i opravu střechy. To se žalované jevilo výhodným a podepsala listiny, které jí předložil. (Žalovaná odkazuje na nález Ústavního soudu ČR IV. ÚS 2043/17, kde je podobné„ podnikání“ označeno za podnikání, které by nemělo požívat ochrany. Žalobkyně je„ lovcem nehod“.) Žalobkyně si nechala od žalované podepsat souhlas s výplatou pojistného plnění na účet žalující společnosti. Nebyla učiněna žádná dohoda o rozsahu a ceně prací mezi žalobkyní a žalovanou. Přestože bylo ujišťováno, že vše„ půjde na účet pojišťovny“, pojišťovna nezaplatila celou účtovanou částku. Podle žalované smlouva o dílo nebyla uzavřena. Mělo by být prokazováno, co mělo být provedeno, a to oceněno, tedy fakticita plnění. Práce provedené žalobkyní jsou provedeny velmi nekvalitně. [příjmení] prací nebyla provedena vůbec. Pokud jde o nároky z vadného plnění, tyto uplatňuje žalovaná samostatně, vzájemnou žalobou.

3. Vzájemnou žalobou ze dne [datum], podanou u zdejšího soudu dne [datum], se naopak žalovaná po žalobkyni domáhá zaplacení částky 180 000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 180 000 Kč od [datum] do zaplacení, z důvodu vad žalobkyní provedeného díla (viz. shora), oznámených v měsíci 9. 2018 a znovu oznámených v měsíci 4. 2019 při sděleném právu na (přiměřenou) slevu z ceny díla v částce 180 000 Kč Lhůta pro poskytnutí slevy a zaplacení uvedené částky byla dána do [datum]. Na výzvu žalobkyně vůbec nereagovala. Rozhodně nebylo provedeno vše, co bylo uvedeno v rozpočtu. Prvně žalovaná reklamovala zatékání střechou, to nebylo odstraněno. Vady byly vytknuty podáním ze dne [datum], reklamace byla zopakována podáním ze dne [datum] při sděleném právu na (přiměřenou) slevu z ceny díla (viz. shora), vyčteno je sedmnáct vad. Vady, které žalovaná vytýkala, jsou podle ní prokázány. Byly vyčteny včas.

4. Žalobkyně navrhla vzájemnou žalobu zamítnout. Především vznesla námitku prekluze. Dle ní byly vady žalovanou vytknuty pozdě, žalovaná je neoznámila bez zbytečného odkladu. Reklamace žalované je dle žalobkyně zcela irelevantní. Žalovaná převzala dílo bez vad, rozpočet odsouhlasila, tento uznala i pojišťovna. Veškeré„ výtky“ na vady díla volila žalovaná až poté, co zjistila, že pojišťovna odmítla hradit ze 100 %. Žádnou z vyčtených vad žalobkyně zjevně nepřijímá. Pokud snad vady na díle jsou, jsou nepatrné.

5. Z úplných výpisů z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze (oddíl C vložka [číslo]) ze dne [datum] a ze dne [datum] se shledává, že žalobkyně – [právnická osoba] je od měsíce 9. 2007 existující obchodní korporací s předmětem podnikání (mimo jiné) provádění staveb, jejich změn a odstraňování, přičemž jediným jednatelem byl od [datum] do [datum] [jméno] [příjmení], od [datum] jím je [jméno] [příjmení], když společnost zastupuje jednatel samostatně. Z potvrzení o provedené lustraci v CEO ze dne [datum] se podává, že žalovaná – [jméno] [příjmení] bydlí na adrese [adresa] Tyto osoby, právnická a fyzická, vstoupily do vztahů níže vyložených.

6. Mezi účastnicemi je nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), že žalovaná je vlastníkem domu [adresa] (rod. dům) ulice [ulice a číslo], v [obec], který vyhořel dne [datum], při požáru došlo ke zničení obytné místnosti v 2. nadzemním podlaží. Byla zničena část stropní (střešní) konstrukce, okna, dveře, malba obytné místnosti a schodiště, další poškození způsobila voda při hašení. Uvedené je též zřejmé z výpisu z [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] k datu [datum], a předběžné informace o požáru Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje ze dne [datum], z níž rovněž plyne, že příčinou vzniku požáru bylo nevhodné provedení kouřovodu od kamen na pevná paliva v blízkosti dřevěné stropní (střešní) konstrukce nad obytnou místností.

7. Z objednávky – sanace ze dne [datum], objednávky – rekonstrukce ze dne [datum], za přispění krycím listem rozpočtu A-sanace, demontáže datovaným [datum] ze dne [datum], rekapitulací rozpočtu A-sanace, demontáže datovanou [datum], rozpočtem A-sanace, demontáže datovaným [datum], krycím listem rozpočtu B-rekonstrukce datovaným [datum] ze dne [datum], rekapitulací rozpočtu B-rekonstrukce datovanou [datum] a rozpočtem B-rekonstrukce datovaným [datum], a dále z krycího listu rozpočtu A-sanace, demontáže datovaného [datum] ze dne [datum], rekapitulace rozpočtu A-sanace, demontáže datovaného [datum], rozpočtu A-sanace, demontáže datovaného [datum], krycího listu rozpočtu B-rekonstrukce datovaného [datum] ze dne [datum], rekapitulace rozpočtu B-rekonstrukce datované [datum] a rozpočtu B-rekonstrukce datovaného [datum], a účastnické výpovědi [jméno] [příjmení], bývalého jednatele žalobkyně, svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], bývalého obchodního zástupce žalobkyně, svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], obchodního zástupce žalobkyně, svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], zástupkyně žalobkyně v obchodních záležitostech, za přispění svědeckou výpovědí svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance [právnická osoba], přes účastnickou výpověď žalované [jméno] [příjmení], vyplývá, že po požáru [datum], za účelem sanace a rekonstrukce, nikoli zhotovení zcela nové stavby, byla v měsíci 1. 2018 mezi žalovanou a žalobkyní uzavřena ve svém základu písemnou formou smlouva o dílo, na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést (na svůj náklad a nebezpečí) dílo – sanaci a rekonstrukci domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] jako (pracovní) činnosti, a naopak žalovaná se zavázala dílo převzít a zaplatit (ujednanou) cenu podle rozpočtu. U sanace bylo dílem vyklizení objektu po požáru, odstranění poškozeného materiálu a suti, odvoz a likvidace odpadu, sanační práce, odstranění nečistot, zplodin hoření, odmaštění, vysoušení a odvhlčení, bourací a demoliční práce poškozených konstrukcí. U rekonstrukce bylo dílem oprava a výměna rozvodů elektroinstalace včetně revize, vodoinstalace, kanalizace, vytápění, oprava a výměna oken a dveří, tesařské, pokrývačské a klempířské práce, stavební úprava příček, stěn, stropů, obvodového pláště objektu, omítky, štuky, obklady, dlažba, malířské práce včetně přípravných, opravy a výměny podlah a podlažních krytin, úklidové práce. Cena díla neměla sjednánu splatnost, měla být splatná na základě vyúčtování po převzetí díla, v části neuhrazené z pojistného plnění [právnická osoba] (dnes [právnická osoba]), při určení ceny na základě předběžného (položkového) rozpočtu ze dne [datum] výší (106 732,59 Kč a 243 814,73 Kč), tj. 350 547,32 Kč s výhradou nezaručené úplnosti a s výhradou nezávaznosti s úplným určením na základě končeného (položkového) rozpočtu ze dne [datum] výší (141 042,62 Kč a 303 942,75 Kč), tj. 444 985,37 Kč, zaokrouhleně 444 986 Kč. Co dopodrobna bylo dílo po dohodě vymezeno v konečném (položkovém) rozpočtu ze dne [datum]. Uvedené z jednotlivých popsaných důkazů, které jsou v souladu, vyplývá, rozhodné listiny jsou žalovanou podepsány. Její účastnická výpověď popírající výše uvedený závěr zůstává zcela osamocena, vyvracena ostatními, ve věci provedenými důkazy. Žalovaná připouští, že„ tam práce udělali“, byť smluvní vztah zpochybňuje. Pro závěr o nepochybné existenci smluvního vztahu ze smlouvy o dílo, svědčí i svědecká výpověď [jméno] [příjmení], zaměstnance [právnická osoba], který výše popsaný princip sjednání díla a jeho ceny ve výpovědi odsouhlasil, když žalovaná měla s [právnická osoba] uzavřenu smlouvu o pojištění majetku, kdy žalovaná dne [datum] vyjádřila souhlas se zasláním pojistného plnění z předmětné pojistné události, požáru, přímo žalobkyni, jak se podává z písemnosti datované [datum], přičemž ze záznamu o prohlídce ze dne [datum] a ze záznamu o prohlídce ze dne [datum] jednoznačně plyne, že uvedená pojišťovna měla o celou záležitost zájem, kontrolovala, prohlížela, co bude nutné provádět, když toto by samozřejmě nebylo možné bez řádné smlouvy uzavřené mezi účastnicemi. (Na uvedeném nic nemění ani objednávka – sanace ze dne [datum] a objednávka – rekonstrukce ze dne [datum], které jsou obsahově totožné s výše uvedenými objednávkami ze dne [datum], neboť tyto byly vyhotoveny dodatečně, bez původního data vzniku objednávek, z důvodu domněnky ztráty výše citovaných objednávek ze dne [datum], jak se podává z podání žalobkyně ze dne [datum] za přispění podáním ze dne [datum]) Opakovaně prezentovaný názor žalované, že smlouva o dílo nebyla mezi účastnicemi uzavřena, s ohledem na popsané dokazování, nelze přijmout. Účastnice byly v závazkovém smluvním vztahu, ze smlouvy o dílo (viz. právní posouzení níže).

8. Z předávacího protokolu ze dne [datum], žalovanou podepsaného, svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], přes účastnickou výpověď žalované, vyplývá, že sjednané dílo bylo dokončeno a předáno dne [datum], jako celek, vše, žalovaná neměla žádné výhrady. Přestože žalovaná v účastnické výpovědi uvádí, že„ si nic nepředali“, je toto tvrzení vyvraceno předávacím protokolem i výpověďmi jmenovaných svědků. Z komplexu k tomuto problému provedených důkazů, výše uvedený závěr vyplývá. Dílo bylo provedeno.

9. Dne [datum] žalované doručeným vyúčtováním, jak patrno ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení] a svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], žalobkyně žalované vyúčtovala cenu díla výší 440 986 Kč se splatností [datum], jak se podává z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne [datum]. V tutéž chvíli byl žalované doručen i konečný (položkový) rozpočet ze dne [datum] (na 141 042,62 Kč a 303 942,75 Kč), tj. 444 985,37 Kč, jak opětovně ze svědeckých výpovědí svědka [jméno] [příjmení] a svědkyně [jméno] [příjmení] plyne. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] se podává, že skutečně bylo poskytnuto pojistné plnění z důvodu pojistné události, jakou byl požár objektu [datum], přičemž opravy proběhly podle doloženého rozpočtu, kontrolovaného pojišťovnou, uplatněná částka odpovídala, z finální částky 444 986 Kč pojišťovna odmítla vyplatit (jen) 12 482 Kč (za neodsouhlasené práce), dále 3 000 Kč (za spoluúčast) a dále odečetla 20 % za spoluzavinění, čímž se dostáváme na výslednou žalobkyni proplacenou částku 343 603 Kč, tj. zbývá 101 383 Kč, jak je patrno též i z informace o výplatě pojistného plnění ze dne [datum] a informace o výplatě pojistného plnění ze dne [datum]. Pojistné plnění bylo významnou měrou kráceno za zavinění požáru žalovanou. Vyplacená částka 343 603 Kč byla uhrazena žalobkyni v měsíci 4. 2018. Ve zbytku částky 101 383 Kč, splatné [datum] žalovanou (ani dílem) plněno nebylo.

10. Výzvou ze dne [datum], doručenou dne [datum], jak se podává z písemné výzvy datované [datum], podací stvrzenky ze dne [datum], a informace České pošty, s.p. o zásilce ze dne [datum], byla před podáním žaloby žalovaná žalobkyní vyzvána k zaplacení částky 101 383 Kč do [datum], jak plyne z vyjádření zástupce žalobkyně při jednání dne [datum], zaplaceno (ani) dílem nebylo.

11. Z písemnosti žalované označené jako stížnost o neprovedené práci ze dne [datum], doručené žalobkyni v měsíci 9. 2018, jak plyne z podacího lístku ze dne [datum] včetně vyjádření zástupce žalobkyně při jednání dne [datum], žalovaná oznámila žalobkyni vady díla, bez sdělení uplatňovaného práva z vadného plnění. Na tuto reklamaci žalobkyně nikdy nijak nereagovala, jak patrno z vyjádření zástupce žalobkyně při jednání dne [datum] O této reklamaci žalobkyně nerozhodla. Z písemnosti ze dne [datum], doručené žalobkyni dne [datum], jak se podává z podacího lístku ze dne [datum] a sdělení České pošty, s.p. o zásilce ze dne [datum], v souladu se sdělením zástupce žalobkyně při jednání dne [datum], žalovaná žalobkyni oznámila totožné vady díla jako ve své dřívější písemnosti ze dne [datum], a to ty, že nebyly dodány parapety, nebyla provedena sanace zdí, nebyly dodány tapety, jejichž cena je účtována, nebyla provedena demontáž krovu, sádrokarton byl proveden na mokrý krov, nebyla opravena nosná zeď a stejně tak nebyl opraven hranol, který drží nosnou zeď, který byl uhořelý, nebyly vůbec opraveny špalety u oken, nainstalovaná plastová okna vypadávají z pantů, střecha byla již třikrát opravovaná, stále do však zatéká, nebyla provedena práce spočívají v obložení stěn z palubek, je účtováno provedení úklidu za částku 16 000 Kč, úklid však proveden nebyl, jsou účtovány bourací práce za částku 52 962 Kč, ty však vůbec provedeny nebyly, je účtováno vybourání dřevěných zárubní, to však nebylo vůbec provedeno, v pokoji v přízemí jsou všechny zdi mokré, tvoří na nich plíseň, na strop byl instalován sádrokarton na mokrý podklad, u pokoje v přízemí je účtováno 11 000 Kč za vysoušení zdí, ty však zůstaly mokré, je účtováno provedení revize plynového kotle, to však žalobkyně nezajišťovala ani neprováděla, toto si zajišťovala a hradila paní [příjmení] sama, a oprava plynového topení byla provedena neodborně, při uplatněném právu z vadného plnění na slevu z ceny z díla v částce 180 000 Kč, jejíž úhrada je žádána do [datum], jak se z uvedené písemnosti podává. Na toto uplatnění vad a požadovaný způsob vyřízení reklamace, žalobkyně nereagovala. Jak se podává z vyjádření zástupce žalobkyně při jednání dne [datum] O této reklamaci žalobkyně nerozhodla, jak lze vystopovat z vyjádření zástupkyně žalované při jednání dne [datum], tak z právě naposled provedeného oznámení vad ze dne [datum] žalovaná vychází, toto uplatňuje.

12. Pojem„ vada“ je pojmem právním, nicméně odrážejícím skutkový základ stanovící, co je vadou míněno, který lze vyčíst v jednotlivých zákonných ustanoveních. Z tohoto důvodu, byť právní kvalifikace by měla být činěna až po formulaci skutkového základu, soud již nyní v souvislosti s dílčími skutkovými zjištěními právní kvalifikaci, právě pro potřeby těchto dílčích skutkových zjištění, provádí. Podle § 2615 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“), dílo má vadu, nedopovídá-li smlouvě. Rozhodující je přitom doba předání díla, zda je zde vada v době jeho předání (§ 2617 obč. zák.). Podle § 1914 odst. 1 obč. zák. kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy. Podle § 1915 obč. zák. dlužník je zavázán plnit ve střední jakosti, není-li mezi stranami ujednána jiná jakost. Plnění, z hlediska toho, co bylo nasmlouváno, je třeba zvažovat z kvantitativního hlediska (zda bylo provedeno to, co bylo dohodnuto) a z kvalitativního hlediska (zda to, co bylo dohodnuto a provedeno, má obvyklé vlastnosti, tak, aby bylo možno dílo použít podle jeho povahy). Shrnuto, dílo má mít vlastnosti obvyklé a má být možno použít ho podle povahy a účelu smlouvy, není-li tomu tak, je třeba považovat dílo za vadné (obdobně rozh. NS ČR 33 Cdo 668/2015). S tímto pojetím byly případné vady sjednaného díla v projednávané věci zkoumány.

13. Z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] (obor stavebnictví, odvětví stavby obytné) (§ 127 odst. 1 o.s.ř.), jeho písemného znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] a dodatku k jeho znaleckému posudku [číslo] ze dne [datum] lze učinit níže popsaná zjištění ve vztahu k žalovanou oznámeným sedmnácti závadám (viz. shora), se soudem formulovanými závěry. Předně to, že„ oprava plynového topení byla provedena neodborně“ není relevantním oznámením vady, neboť není dostatečně specifikováno, co mělo být provedeno neodborně, v čem konkrétně má vada spočívat. Za daného stavu vyčtené být vadou prostě nemůže. Dále pokud jde o tvrzené závady„ nebyly dodány tapety, jejichž cena je účtována“,„ nebyly provedeny práce spočívající v obložení stěn z palubek“, a tu, že„ je účtováno provedení revize plynového kotle, kterou však žalobkyně nezajišťovala a neprováděla, tuto si zajišťovala a hradila paní [příjmení] sama“, tak ve všech třech případech nejde o nasmlouvané dílo, uvedené není předmět závazku žalobkyně, tyto činnosti nejsou ani uvedeny v rozpočtu, za daného stavu nejde-li o součást díla, nemůže jít ani o jeho vady. Pokud jde o závadu, že„ nebyly dodány parapety“, tak skutečně vnitřní parapety dodány nebyly, jde tak o vadu díla, která byla zjistitelná hned, v den předání díla [datum], tato vada snižuje cenu díla o 1 422 Kč, nic jiného v souvislosti s parapety vyčteno nebylo. Pokud je tvrzena závada, že„ nebyla provedena sanace zdí“, tak tato byla provedena ve smyslu očištění, oškrabání, omytí zdí s následnou výmalbou, uvedené je zřejmé, i z fotografií pořízených před činnostmi a po činnostech žalobkyně v objektu. Uvedené tak není vadou. Na tomto závěru nic nemění ani 2 ks fotografií stěn domu z r. 2021, které jsou pořizovány až po třech letech od předání a převzetí díla, vzhledem k tomu nemají vůbec žádnou vypovídací schopnost ke stavu očištění zdí k [datum], nad to, jestliže by se takovýmto způsobem mělo prezentovat to, že nebyly očištěny zdi, bylo by zjevné, že tato závada byla zjistitelná ihned při předání díla. Dle hodnocení znalce, který nepřipouští, že by zdi nebyly očištěny, jde o mastnotu a prach, normální znečištění v důsledku nešetrného užívání ostění domu. Pokud jde o tvrzené, že nebyla provedena„ demontáž krovu“, tak krov byl částečně demontován, nahrazen novým, neměnil se konstrukčně celý krov, ale doplňovaly se jen jeho části při opravě starého. Uvedené tedy není vadou. Pokud je vyčteno, že„ sádrokarton byl připevněn na mokrý krov“, tak uvedené nyní nelze ověřit, nicméně to, zda jsou dřevěné prvky mokré či ne, nemá vliv, neboť případné deformace vysýcháním oddilatují kotvící prvky sádrokartonu, vzhledem k uvedenému vytčené není vadou. Dále, pokud je vyčteno, že„ nebyla opravena nosná zeď a stejně tak nebyl opraven hranol, který drží nosnou zeď, který byl uhořelý“, je zjevné, že hranol nedrží nosnou zeď, ale naopak nosná zeď drží hranol, na němž je ukládán krov, pod nímž je v jednom místě podpírací sloup. Nosnou zdí je zeď, o níž se opírá nosný trám. Nyní nelze posoudit, zda došlo k opravě zdi, to není možné bez sondy do zdiva. Nicméně, u dané stavby je zásadní pochybení při původní výstavbě, kdy zdivo domu není pod konstrukcí krovu ukončeno železobetonovým ztužujícím věncem, čímž dochází k bodovému zatížení, které nemá požadovanou nosnost a může docházet ke vzniku trhlin. To je ale způsobeno původní špatnou konstrukcí domu, nikoli dílem žalobkyně. [příjmení] by byla možná kompletní demontáží nadstropního zdiva a střechy s následným provedením železobetonového věnce s novým provedením nadstropního zdiva a provedení nové střešní a stropní konstrukce, což by bylo technické zhodnocení objektu, které nebylo předmětem díla, tedy rekonstrukce. Zde se část krovu dělala znovu, část zůstala jak je, nosnou zeď nebylo třeba opravovat, ani příčný trám a sloup, který jej podpírá, tyto konstrukční prvky jako součást střešní konstrukce byly zachovány. Nebylo nutné provést výměnu nosného vodorovného trámu a dřevěného sloupu, nedošlo k jejich zásadnímu oslabení a tím snížení pevnosti. Oba byly zbaveny ohořelých povrchových vrstev. Nosnost je dostatečná. Uvedené tak není vadou. [obec] i příčný trám jsou zachyceny na fotografiích pořízených při provádění opravných prací. Z 3 ks fotografií týkajících se sloupu z r. 2021 je patrné, jak vypadá hranol poté, co z něj byl odstraněn sádrokarton. Je jen a jen zřejmé, že dimenze nosného sloupu je dostatečná, sádrokartonové obležení tohoto prvku bylo zjevně násilně porušeno a ze sloupu odstraněno. Nelze přisvědčit výtce žalované, že sloup měl být vyměněn. Pokud je oznamována závada, že„ nebyly opraveny špalety u oken“, tak okenní špalety byly provedeny, a to standardně, byla použita armovací výztužná síťovina se ztvrzením stěrkou. [příjmení] jsou opraveny standardně, s povrchovou úpravou, jak se provádí, dobře. Tak jak je to provedeno, mají špalety obvyklé vlastnosti, estetická úprava je až účelem fasády, ale opravit fasádu nebylo předmětem díla, uzavřené smlouvy. Uvedené tak není vadou, vytčený nedostatek by pak byl jednoznačně zjistitelný ihned, při předání díla dne [datum]. Na uvedeném závěru nic nemění ani 3 ks fotografií špalet oken pořízené v r. 2021, z nichž je patrné užití armovací výztužné síťoviny při ztvrzení stěrkou, stejně jako je tomu na fotografii ve znaleckém posudku. Pokud je tvrzeno, že„ nainstalovaná plastová okna vypadávají z pantů“, tak nebyly zjištěny známky vypadávání oken z pantů, uvedené ani není možné, neboť okna jsou ukotvena proti svislým pohybům, takže k vytčenému vůbec nemůže docházet. Vytčené tak není vadou. Pokud byla oznámena závada, že„ zatéká do střechy, i když již byla třikrát opravována“, tak dle závěru znalce nejde o zatékání do střechy, do které prostě nezatéká, ale o kondenzaci vodních par ve spodní části podstřešního prostoru, kdy vysrážená kapalná voda odtud stéká. Uvedené je způsobeno tím, že podstřešní prostor, tedy místo mezi taškami a stropní konstrukcí, což je zavěšený sádrokarton s parotěsnou zábranou a tepelnou izolací, není odvětraný. Měnila se část střechy, ne střecha celá. Rekonstrukce se provedla stejně jako na původní části, za využití thérového papíru, který není difuzní, bez kontralatí, nicméně ani tento zachovaný původní postup s problémem kondenzace nesouvisí. Ani současné nové konstrukce krovu, užívající kontaktní difuzní fólie a kontralatě, by uvedenému jevu nezabránily. Je totiž třeba odvětrání, které tam není, a které popsaný problém vyřeší. Stávající provedení, jak je realizováno, tak nemá obvyklé vlastnosti, je fakt, že jde o vadu, která má řešení v tom, že je třeba na střechu umístit 4 ks odvětrávacích tašek, a vzniklý problém je vyřešen. Vzhledem k uvedenému je zjišťované vadou, pokud jde o slevu z ceny představovanou dle znalcem částkou 2 000 Kč (náklad na 4 tašky po 150 Kč ks = 600 Kč, vedle toho práce, atd. za 1 400 Kč). Tato vada spočívající v kondenzaci páry mohla být zjištěna i jeden rok po předání díla, nikoli hned [datum]. Klidně v měsíci 4. 2019. Z 2 ks fotografií stropu z r. 2021 je dle znalce patrné, že dochází právě ke kondenzaci a nikoli přímému vtoku vody do střechy. Kdyby tomu tak bylo, objevily by se„ mapy“ i v jiných místech stropu, nejen u zdi. I kondenzace par může uvedené„ mapy“ způsobit. K zatékání střechou nedochází, znalec přesvědčivě předkládá výstup ohledně kondenzace vlhkosti, náhledům žalované na tento problém tak nelze přisvědčit. Pokud je vyčteno, že„ nebyl proveden úklid, byť je účtováno provedení úklidu za 16 000 Kč“, nelze říci, zda byl proveden, nicméně je zřejmé, že muselo být prvně uklizeno, bez toho nebylo možno vůbec provádět rekonstrukci. Vzhledem k uvedenému vyčtené není vadou. V souvislosti není bez povšimnutí, že i provedení úklidových prací žalovaná v předávacím protokole ze dne [datum] ztvrdila (viz. shora). Není tak důvod nevycházet z toho, že byl proveden. Dále, pokud je oznámeno, že„ nebyly provedeny bourací práce, byť jsou účtovány za částku 52 962 Kč“, tak bourací práce jsou uvedeny v rekapitulacích rozpočtů, demoliční práce jsou pojaty jako demontáže jednotlivých konstrukcí, tyto odpovídají jak vykazovány, musely být a byly provedeny, bez nich nelze rekonstrukce provést, není tedy znalcem shledáváno pochybení stran toho, co je uvedeno v rozpočtu u bourání a demontáží. Není to vadou. Návazně, pokud je oznámeno, že„ nebylo provedeno vybourání dřevěných zárubní, byť je účtováno“, tak skutečně dle znalce zárubeň vybourána nebyla, jedná se o vadu neprovedení tohoto úkonu, když je dřevěná zárubeň zjištěna v původním místě, obroušená, opatřená nátěrem. Uvedené vybourání bylo v hodnotě 237,98 Kč, sleva z ceny díla pro tuto vadu je pak představována právě touto částkou, tedy 237,98 Kč. Uvedené je vadou zjistitelnou ihned, při předání díla dne [datum]. Pokud je vytýkáno, že„ v pokoji v přízemí jsou všechny zdi mokré, tvoří se na nich plíseň, na strop byl instalován sádrokarton na mokrý podklad“, tak předně jde o původní stavbu s chybějící hydroizolací, což se projevuje vlhkostí zdiva. Jde o nedostatek původní stavby. Bylo by třeba provést odizolování, což nebylo předmětem díla. V případě realizovaných sanačních činností byly provozovány deset dnů 3 ks odvlhčovačů, došlo k maximálnímu odstranění vody zatečené do stavebních konstrukcí při hašení, obvykle i při povodních je takového vysoušení dostačující, i zde proběhlo. Běžně stačí. U daného domu dochází k trvalému vlhnutí zdiva v důsledku toho, že jde o stavbu bez hydroizolace, vzhledem k tomu uvedené není vadou. Zda byl na strop instalován sádrokarton na mokrý podklad, nyní již nelze zjistit, nicméně zůstatková vlhkost stropní konstrukce je odvětrána, neboť stropní konstrukce není hermeticky uzavřená, uvedené tedy není vadou. Tím, že spodek stavby nemá hydroizolaci je prostor domu vlhký, dochází samozřejmě i k vlhnutí stropní konstrukce ve střešním prostoru, jak znalec uvádí. Tento nedostatek nemohl být odstraněn ani vysoušením, ani rekonstrukcí po požáru. Vysoušení pomohlo jen na určitou dobu po požáru, pak se však vlhkost do domu bez izolací vrátila. V neposlední řadě, pokud jde o výtku, že„ u pokoje v přízemí jsou mokré zdi, byť je účtováno 11 000 Kč za jejich vysoušení“, tak vysoušení objektu třemi vysoušeči po dobu deseti dnů v částce 11 100 Kč je obvyklým nákladem na takovouto činnost, pokud jde o vlhkost zdí není problém s vysoušením, ale s tím, že jde o stavbu bez hydroizolace. Dochází k trvalému vlhnutí zdiva, tím i vlhnutí stropní konstrukce, jde o celkový nedostatek předmětné stavby, jež nemůže být ani vysoušením odstraněn. Na vysoušení interiéru pak nemá vliv ani počasí za kterého se provádí. Vzhledem k uvedenému vyčtené není vadou díla. Shrnuto, z oznámených sedmnácti vad je zjišťována vada spočívající v „ neprovedení odvětrání podstřešního prostoru“ se slevou ceny díla ve výši 2 000 Kč, vada záležející v tom, že„ nebyly dodány„ vnitřní parapety“ při slevě z ceny díla ve výši 1 422 Kč, a vada spočívající v „ nevybourání dřevěných zárubní“ s výší slevy z ceny díla 237,98 Kč. První z nich mohla být zjištěna až jeden rok po předení díla [datum] i v měsíci 4. 2019, ostatní dvě byly zjistitelné ihned, v době předání díla dne [datum]. Nelze přisvědčit žalované, že by vady, které vytýkala, byly prokázány. Sluší se připomenout, že na výše uvedeném závěru nic nemění ani fakt, že [právnická osoba] neproplatila žalobkyni, v rámci pojistného plnění poskytnutého žalované, částku 12 482 Kč za neodsouhlasené práce (činnosti), neboť krácení pojistného plnění je záležitostí odlišnou od vztahu mezi účastnicemi zakládaného smlouvou o dílo mezi těmito uzavřenou, v rámci něhož je možno (a nezbytno) uplatňovat případné vady provedeného díla. Jinak řečeno, uvedené nemá vzájemnou souvislost, vztah a nároky účastnic je uvedeným nedotčen, nedotčeny.

14. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc skutkově uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům obou účastnic, s výjimkami uvedenými sdola. Žalobkyně další důkazní návrhy ve sporu neměla. Důkazní návrhy žalované na provedení důkazu„ stavebním deníkem“ na sanaci a rekonstrukci objektu, z nějž se může podávat, co bylo a nebylo provedeno, výslechem svědka [jméno] [příjmení] k tomu, jak je střecha provedená a důkazní návrh„ doplněním znaleckého posudku“ k tomu, jaká část střechy byla vyměněna, případně k tomu samému„ posudkem revizním“, byly soudem podle § 120 odst. 1 věta druhá o.s.ř. zamítnuty. První z nich pro nemožnost realizace, kdy žalobkyně stavení deník nemá k dispozici, jak plyne z vyjádření zástupce žalobkyně při jednání dne [datum], když tento se nepodařilo dohledat. Druhý z nich jednak pro rozpor s § 118b odst. 1 o.s.ř., neboť nebyl označen do skočení prvního jednání dne [datum], a zároveň i z důvodu, že to jak je střecha provedená je dostatečně seznatelné ze znaleckého posudku a výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Konečně třetí z nich k tomu, jaká část střechy byla vyměněna, byl pak zamítnut z důvodu, že i tato skutečnost je dostatečně objasňována znaleckým posudkem a výslechem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], z jehož slyšení jednoznačně vyplynulo, že střecha nebyla vyměněna úplně celá, nýbrž jen její část. S ohledem hospodárnost řízení (§ 100 odst. 1 o.s.ř.), tak dokazování o tyto důkazy rozšiřováno nebylo. Vedle důkazů účastníky označených a soudem provedených, provedl soud ve smyslu § 120 odst. 2 věta prvá o.s.ř. i některé důkazy další, neboť byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývaly z obsahu spisu. Důkazy hodnotil soud dle své úvahy, každý jednotlivě a každý v vzájemných souvislostech (§ 132 o.s.ř.), se skutkovým závěrem konstruovaným sdola.

15. O skutkovém stavu učinil soud tento závěr: Žalovaná je vlastníkem domu [adresa] v ul. [ulice] v [obec], který vyhořel dne [datum], při požáru došlo ke zničení obytné místnosti v 2. nadzemním podlaží. Byla zničena část stropní (střešní) konstrukce, okna, dveře, malba obytné místnosti a schodiště, další poškození způsobila voda při hašení. Poté, za účelem obnovy domu po požáru, v měsíci 1. 2018 žalovaná – [jméno] [příjmení] a žalobkyně – [právnická osoba] uzavřely smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést (na svůj náklad a nebezpečí) dílo – sanaci a rekonstrukci rodinného domu [adresa] v ul. [ulice] v [obec] jako (pracovní) činnosti, záležející (u sanace) ve vyklizení objektu po požáru, odstranění poškozeného materiálu a suti, odvozu a likvidaci odpadu, sanačních pracech, odstranění nečistot, zplodin hoření, odmaštění, vysoušení a odvlhčení, bouracích a demoličních pracech poškozených konstrukcí, a (u rekonstrukce) v opravě a výměně rozvodů elektroinstalace včetně revize, vodoinstalace, kanalizace, vytápění, opravě a výměně oken a dveří, tesařských, pokrývačských a klempířských pracech, stavební úpravě příček, stěn, stropů, obvodového pláště objektu, omítky, štuky, obklady, dlažba, malířských pracech včetně přípravných, opravách a výměně podlah a podlahových krytin, a úklidových pracech, jak detailně toto vymezeno v rozpočtu A-sanace, demontáže datovaném [datum] včetně rekapitulace rozpočtu datované [datum] při krycím listu rozpočtu datovaném [datum] odsouhlaseném dne [datum] a v rozpočtu B-rekonstrukce datovaném [datum] včetně rekapitulace rozpočtu datované [datum] při krycím listu rozpočtu datovaném [datum] odsouhlaseném dne [datum], při závazku žalované dílo převzít a žalobkyni zaplatit (sjednanou) cenu díla 141 042,62 Kč (sanace) a 303 942,75 Kč (rekonstrukce), tj. celkovou cenu díla 444 985,37 Kč, při zaokrouhlení 444 986 Kč, při její nesjednané splatnosti, na základě vyúčtování po převzetí díla v části neuhrazené z pojistného plnění [právnická osoba]. Dílo bylo dokončeno a předáno, provedeno, dne [datum], žalovaná je převzala bez výhrad. Téhož dne, [datum], byla žalovaná žalobkyní vyzvána k zaplacení ceny díla ve výši 444 986 Kč, se splatností této dne [datum]. V měsíci 4. 2018 bylo uhrazeno žalobkyni na cenu díla [právnická osoba] celkových 343 603 Kč, neuhrazený zbytek ceny díla představuje částka 101 383 Kč. V měsíci 9. 2018 byla žalovaná žalobkyní vyzvána, k zaplacení částky 101 383 Kč, plněno ani dílem nebylo. V měsíci 9. 2018 oznámila žalovaná žalobkyni vady díla bez uplatněného práva z vadného plnění, o této reklamaci žalobkyně nikdy nerozhodla. Dne [datum] oznámila žalovaná žalobkyni totožných sedmnáct vad díla při uplatněném právu na (přiměřenou) slevu z ceny díla v celkové částce 180 000 Kč, při výzvě k zaplacení částky 180 000 Kč do [datum] O této reklamaci žalobkyně nikdy nerozhodla. Zaplaceno, ani dílem, nebylo. Dílo neodpovídá smlouvě, má vady, jsoucí v době předání, a to vady záležející v „ neprovedení odvětrání podstřešního prostoru“ při slevě z ceny díla 2 000 Kč, záležející v „ nedodání vnitřních parapetů“ při slevě z ceny díla 1422 Kč a záležející„ v nevybourání dřevěných zárubní“ ve výši slevy z ceny díla 237,98 Kč, když prvá uvedená vada byla zjistitelná až i po roce od převzetí díla [datum], tedy i v měsíci 4. 2019, druhá uvedená vada byla zjistitelná ihned při převzetí díla dne [datum] a rovněž třetí uvedená vada byla zjistitelná ihned při převzetí díla dne [datum] (V podrobnostech viz. dílčí skutková zjištění pospaná shora).

16. Žaloba je z převážné části důvodná, vzájemná žaloba je z převážné části nedůvodná.

17. Při právním hodnocení věci soud vychází z toho, že mezi účastnicemi byla ve smyslu § 2586 odst. 1 občanského zákoníku uzavřena smlouva o dílo, kdy předmětem díla je výsledek činnosti, která je dílem a dílem jsou (pracovní) činnosti specifikované pro sanaci a rekonstrukci při jeho detailním vymezení v konečném (položkovém) rozpočtu odsouhlaseném dne [datum] (§ 2587 obč. zák.), při ceně díla (§ 2586 odst. 2 obč. zák.) určené prvotně na základě rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost a zároveň s výhradou, že rozpočet je nezávazný, při možném zvýšení (původní) ceny se souhlasem žalované, k čemuž v projednávané věci odsouhlasením konečného (položkového) rozpočtu dne [datum] došlo (§ 2622 odst. 1 obč. zák.) (Srovnej rozh. NS ČR 23 Cdo 964/2012) Tedy oproti původnímu neúplnému a nezávaznému rozpočtu byla sjednána výsledná cena v částce 444 985,37 Kč, zaokrouhleně v částce 444 986 Kč. Předmětná smlouva o dílo je zároveň podřízena režimu § 2623 (a násl.) obč. zák., neboť šlo o opravu stavby. Na základě účastnicemi podepsaných listin (viz. shora) lze pak vyhodnotit, že je toto právní jednání učiněno v písemné formě (§ 559 obč. zák., § 561 odst. 1 věta prvá obč. zák.) (Pro úplnost srovnej rozh. NS ČR 29 Odo 14/2001)

18. Podle § 2610 odst. 1 obč. zák. právo na zaplacení díla vzniká provedením díla. Podle § 2604 obč. zák. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. V projednávané věci soud nepochybuje, že dílo bylo předáno a převzato, a to dne [datum], když toto dokládá předávací protokol ze dne [datum] včetně dalších důkazů ve věci provedených (viz. shora), kdy soud vychází i z toho, že dílo bylo dokončeno (bez ohledu na § 2607 obč. zák.), neboť ve smyslu § 2605 odst. 1 obč. zák. se presumuje to, že se přebírá dokončené dílo, a to s výhradami nebo bez výhrad. V projednávané věci žalovaná toto zjevně převzala bez výhrad. Za daného stavu vznikl žalobkyni nárok na zaplacení ceny díla přičemž s ohledem na nesjednanou splatnost žalobkyně mohla požadovat plnění ihned (§ 1958 odst. 2 obč. zák.), s povinností žalované plnit bez zbytečného odkladu, tedy do 5ti dnů po výzvě (§ 1959 písm. e) obč. zák.), což je naplněno ve faktuře stanovenou lhůtou splatnosti ceny díla 444 986 Kč ke dni [datum], byla-li tato doručena [datum]. Sluší se poznamenat, že zhotovitel má právo na zaplacení ceny díle i v případě, kdy objednatel převzal vadné dílo (rozh. NS ČR 33 Odo 48/2002). Nad to, pro úplnost, dle § 2628 obč. zák. může objednatel (obecně) odmítnout převzetí stavby spíše jen ve výjimečných případech. S ohledem na nesplnění závazku žalované v části, v níž nebyl vykryt poskytnutím pojistného plnění ve výši 343 603 Kč, tj. při zbytkové výši 101 383 Kč, je s ohledem na nesplnění dluhu (§ 1908 odst. 1 obč. zák.) žalovaná s úhradou částky 101 383 Kč od [datum] v prodlení (§ 1968 obč. zák.) s možností žalobkyně nárokovat na příslušenství této pohledávky po žalované úroky z prodlení (§ 1970 obč. zák.), určené podle § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v požadované výši 8,50 % ročně z uvedené částky do jejího zaplacení.

19. Pokud jde o vady díla, k těmto se soud vyjadřuje výše, v souvislosti se skutkovými zjištěními z důvodu systematičnosti odůvodnění tohoto rozhodnutí, nicméně k této problematice se vrací v tomto místě právní kvalifikace vztahů mezi účastnicemi, když tuto problematiku doplňuje a rozšiřuje o níže uváděné. Podle § 2615 odst. 1 obč. zák. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle § 1914 odst. 1 obč. zák. kdo platí za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy. Podle § 1915 obč. zák. dlužník je zavázán plnit ve střední jakosti, není-li mezi stranami ujednána jiná jakost. Shrnuto, dílo má mít v konkrétní projednávané věci vlastnosti obvyklé a má být možnost použít ho podle povahy a účelu smlouvy, není-li tomu tak, je třeba považovat sjednané dílo za vadné (obdobně rozh. NS ČR 33 Cdo 668/2015).

20. S ohledem na § 2624 obč. zák., dle kterého nebezpečí škody nese zhotovitel do předání díla, z § 2617 obč. zák. vyplývá, že zhotovitel, v tomto případě žalobkyně, odpovídá pouze za vady, které mělo dílo v době předání. Tyto vady mohou být zjevné nebo skryté. Podle § 2618 obč. zák. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámí-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně. V tomto případě jde o tzv. zjevné vady, tj. takové, jejichž existence je zřejmá na pohled, případně o takové vady, které lze zjistit běžně prováděnými zkouškami (rozh. NS ČR 32 Cdo 1040/2009). Podle § 2629 odst. 1 obč. zák. soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel oznámil bez zbytečného odkladu poté, co je mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas. V tomto případě jde o tzv. skryté vady. Skryté vady jsou ty, které objednatel nemohl zjistit ani při vynaložení potřebné péče při převzetí díla (rozh. NS ČR 32 Odo 1387/2005).

21. Podle § 2615 odst. 2 obč. zák. o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě, přičemž i podle § 1914 odst. 2 obč. zák. platí, že je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění.

22. V projednávané věci oznámila žalovaná žalobkyni v měsíci 9. 2018 vady díla bez uvedení práva z vadného plnění, návazně [datum] oznámila v podstatě týž sedmnáct vad, tentokráte při sděleném právu z vadného plnění, konkrétně právu na (přiměřenou) slevu z ceny díla v částce 180 000 Kč.

23. Podle § 2106 odst. 1 písm. c), odst. 2 obč. zák. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má objednatel právo (mimo jiné) na přiměřenou slevu z ceny díla, přičemž jaké právo si zvolil sdělí při oznámení vady nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Podle § 2106 odst. 3 obč. zák. nezvolí-li své právo včas, má práva jako při nepodstatném porušení smlouvy. Podle § 2107 odst. 1 obč. zák. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má objednatel právo (mimo jiné) na přiměřenou slevu z ceny díla. Z uvedeného plyne, že v obou případech lze přiměřenou slevu z ceny díla nárokovat. Vzhledem k tomu je nepodstatné, zda jde o plnění, které je podstatným porušením smlouvy, nebo nepodstatným porušením smlouvy, jak tento pojem – pojmy definovány v § 2002 odst. 1 věta druhá obč. zák. Navíc, na projednávaný případ se vztahují i příslušná ustanovení zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (zkráceně„ zák. o ochraně spotřebitele“), kdy při zřeteli § 1 odst. 3, § 2 odst. 1 písm. a), b) zák. o ochraně spotřebitele je z § 19 odst. 1 zák. o ochraně spotřebitele zřejmé, že zhotovitel je povinen objednateli vydat písemné potvrzení o tom, kdy uplatnil reklamaci, co je jím obsahem a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje, podle § 19 odst. 3 zák. o ochraně spotřebitele o reklamaci rozhodne ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů, tato pak musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30ti dnů ode dne jejího uplatnění, marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci ani na oznámení vad žalovanou z měsíce 9. 2018 ani na oznámení vad žalovanou dne [datum] žalobkyně nereagovala, o reklamaci nerozhodla, je zjevné, že v konkrétním případě, jsou-li na díle vady, je tyto nutno považovat za podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 2002 odst. 1 věta druhá obč. zák., s možným nárokem z vadného plnění v podobě nároku na přiměřenou slevu z ceny díla, kterou tak lze (bez výhrad) principielně požadovat.

24. Výše uvedené však předpokládá, že dílo má skutečně vadu. Při zvážení všech výše uvedených kritérií soud, jak popisováno v souvislosti se skutkovými zjištěními, dospěl k závěru, že z vyčtených celkem sedmnácti závad, je vadou toliko„ neprovedení odvětrání podstřešního prostoru“ s nárokovatelnou slevou z ceny díla 2 000 Kč,„ nedodání vnitřních parapetů“ s nárokovatelnou slevou z ceny díla 1 422 Kč a„ nevybourání dřevěných zárubní“ s nárokovatelnou slevou z ceny díla 237,98 Kč.

25. Vady„ nedodání vnitřních parapetů“ a„ nevybourání dřevěných zárubní“ jsou bez pochyb vady zjevné (§ 2618 obč. zák.), které žalovaná mohla jednoznačně zjistit již při převzetí díla dne [datum], tedy jsou-li oznámeny až po šesti měsících od předání díla, nelze je považovat za žalobkyni žalovanou oznámené bez zbytečného odkladu, a vzhledem k tomu, že žalobkyně toto namítá, nelze nároky z těchto vadných plnění žalované vůči žalobkyni přiznat, bez ohledu na to, že je zachována objektivní dvouletá lhůta. Žalobkyně namítla„ prekluzi“ s tím, že vady byly žalovanou vytknuty pozdě, neoznámila je bez zbytečného odkladu, jak plyne z vyjádření zástupce žalobkyně při jednání dne [datum], vzhledem k uvedenému je třeba tuto námitku zohlednit, byť v daném případě nejde o tzv. prekluzi, neboť ta je vymezena v § 654 odst. 1 obč. zák. jako zánik práva jeho nevykonáním ve stanovené lhůtě, k němuž soud přihlédne, i když není namítáno, což není situace lhůt v § 2618 obč. zák. (ani § 2629 obč. zák. /viz. níže/). Obdobně dle § 2605 odst. 2 obč. zák. platí, že převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo za zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas. To je samozřejmě i situace v projednávané věci. Pro úplnost soud poznamenává, že i kdyby další vytýkané závady žalovanou, jako„ neprovedení sanace zdí“,„ neprovedení oprav špalet u oken“ byly zvažovány jako vada, ani tyto by nebyly při oznámení v měsíci 9. 2018 jako vady zjevné, oznámeny, uplatněny včas. Jiná je situace, pokud jde o vadu spočívající v „ neprovedení odvětrání podstřešního prostoru“, která je zjevně vadou skrytou (§ 2629 odst. 1 obč. zák.), kterou žalovaná při dostatečné péči mohla zjistit až za rok od předání díla, míněno i v měsíci 4. 2019, kdy tuto zjevně opakovaně oznámila, vzhledem k tomu v tomto případě námitka včasného neuplatnění vady žalobkyně není důvodná, není namístě, když i objektivní pětiletá lhůta je zachována. Výsledně se tak v tomto jediném případě o nárokovatelnou a zohlednitelnou vadu jedná, ve výši slevy z ceny díla 2 000 Kč (viz. skutková zjištění shora, právní posouzení sdola).

26. Určení výše přiměřené slevy z ceny díla sice staví právní závěr, nicméně pro něj je rozhodnou stránka skutková, tedy skutková zjištění, ke kterým je třeba odborných znalostí. Právní úprava dnes (obecně) nestanoví, že základem je hodnota vadné části díla proti hodnotě bezvadné ve sjednané době plnění, nic takového z obč. zák. neplyne. Nicméně výchozími pro posouzení slevy jsou zejména rozsah vadnosti díla, závažnost vady i to, jak omezuje či komplikuje užívání věci, nutno vzít samozřejmě v potaz i další okolnosti vyplývající z konkrétního případu. To vše bylo soudem zváženo s výstupem o správnosti závěru výše slevy 2 000 Kč znalcem (viz. shora), kteroužto výši soud též přijímá, takto stanoví, když nejde o nic jiného než o to zajistit dostatečnou, nezbytnou cirkulaci vzduchu, odvod par přes tašky tvořící svrchní střešní plášť. Nedostatečné odvětrání je jediný zjištěný nedostatek střechy ve vztahu k její oznámené vadě. Tedy kritérium nákladovosti nápravy vzniklého stavu v konkrétním případě lze vzít za rozhodné a z něj vycházet. (Obecně dnes obsoletní rozh. NS ČR 23 Cdo 1991/2008)

27. Žalovanou dne [datum] uplatněné právo na slevu z ceny díla je koncipováno jako nárok na zaplacení 180 000 Kč, tento nemá stanovenu splatnost (§ 1958 odst. 1 obč. zák.), vzhledem k tomu může žalovaná po žalobkyni požadovat plnění ihned a tato je povinna splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 obč. zák.), tj. do 5ti dnů (§ 1959 písm. e) obč. zák.) což není splněno ve výzvě žalované k zaplacení ze dne [datum], která byla doručena žalobkyni dne [datum], když lhůta k plnění je ve výzvě stanovena (již) k [datum], ač dle výše uvedeného měla být do [datum]. Uvedené však není významné, protože nárokovat zaplacení slevy z ceny díla by žalovaná mohla jedině za situace, že by cenu díla již zaplatila, což není situace v projednávané věci. Zároveň se v projednávaném případě neuplatní ani § 2108 obč. zák. podle kterého není třeba platit část ceny díla přiměřeně odpovídající právu na slevu, neboť uvedené se vztahuje toliko na nárok z vadného plnění v podobě odstranění vady a nikoli slevy z ceny díla, v tomto tak nelze přisvědčit náhledu žalované.

28. Při celkové bilanci sporu, žaloby (§ 79 odst. 1 o.s.ř.) a vzájemné žaloby (§ 97 odst. 1, 3 o.s.ř.), lze konstatovat, že žalobkyně má právo na úhradu zbytkové ceny díla (101 383 Kč), po zohlednění přiměřené slevy z ceny díla z titulu zjištěné vady ve výši 2 000 Kč, lze tedy žalobkyni přiznat vůči žalované zaplacení částky 99 383 Kč, a to spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 99 383 Kč od [datum] do zaplacení, z důvodů výše vyložených. Naopak co do částky 2 000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, nezbývá než žalobu jako nedůvodnou zamítnout, neboť v této části není důvodná právě pro uplatněnou přiměřenou slevu z ceny díla, a neexistuje-li v daném rozsahu pohledávka, nemůže být žalovaná ani v prodlení s její úhradou, proto nelze přiznat adekvátní část úroků z prodlení. Naopak uvedené má svého odrazu při rozhodování o vzájemné žalobě, kdy částečný úspěch žalované ve výši slevy z ceny díla 2 000 Kč je promítnut do výše uvedeného neúspěchu žalobkyně stran požadované ceny díla, a tak, neboť tuto částku 2 000 Kč nelze uložit žalobkyni k zaplacení, neboť žalovaná cenu díla nezaplatila, ale je možno o ní snížit nárok na úhradu ceny díla, zbývá ze vzájemné žaloby do celkového vyčerpání předmětu sporu částka 178 000 Kč, v níž nárokovaná sleva z ceny díla žalovanou je neúspěšná, vzhledem k tomu soud co do této částky její vzájemnou žalobu zamítá, a to včetně úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 180 000 Kč od [datum] do zaplacení, neboť s ohledem na nezaplacení ceny díla žalovanou nemůže být žalobkyně v prodlení s úhradou nárokované slevy z ceny díla, a tudíž nelze z celkově žalovanou uplatněné částky 180 000 Kč nárokovat úroky z prodlení, neboť toto právo přísluší jen věřiteli, který sám řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti (§ 1970 obč. zák.), což pro absenci úhrady kupní ceny není situace v projednávané věci. Vzhledem k uvedenému bylo v předmětu sporů rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I., II. a V. tohoto rozsudku, čímž he vyčerpán celkový předmět obou věcí.

29. K argumentaci žalované, pokud se s ní soud nevypořádává již výše, lze celkově konstatovat, že tuto nelze přijmout, základ je v tom, že smlouva o dílo mezi stranami jak výše vymezena byla uzavřena, z této je třeba plnit. Na tom nic nemění, že si případně žalovaná žalobkyni„ nepozvala“, a tato sama navrhla provedení opravy, soud se pak nevyjadřuje k tvrzenému, že žalobkyně je„ lovkyní nehod“, a její počínání nemůže požívat právní ochrany, když má za dostatečně a jednoznačně prokázané uzavření smlouvy, kdy zároveň nelze ani přehlížet angažovanost [právnická osoba] coby pojistitele žalované v celé záležitosti, když bez uzavření smlouvy si lze jen stěží představit, že by pojistitel byl ochoten vůbec pojistné plnění poskytnout. Uvedené se však poznamenává toliko na okraj. Odkaz na nález Ústavního soudu IV. ÚS 2043/17 není po provedeném dokazování na projednávanou věc jakkoli přiléhavý. Tvrzení žalované o tom, že nebyla učiněna žádná dohoda, o rozsahu, ceně, že dílo nebylo předáno, jsou vyvracena po ve věci provedeném, výše popsaném dokazování. Předkládání toho, že žalobkyní je tvrzeno, že byly provedeny práce, a tedy že ona sama nemluví o smlouvě o dílo, je naprosto bezvýznamné, když dílem je vždy určitá činnost (i práce) vykonávaná zhotovitelem samostatně, podle vlastního rozvrhu, s vlastními prostředky a na vlastní riziko. Pro právě zjištěnou uzavřenou smlouvu o dílo nebylo namístě prokazovat, co bylo provedeno, a to oceňovat s ohledem na fakticitu plnění, neboť principy vztahů mezi účastnicemi vyplývají ze smluvního závazkového stavu, zakládaného typizovanou smlouvou o dílo, jak soud uzavřel a vyhodnotil a nikoliv z bezdůvodného obohacení. Nelze přijmout náhled žalované, že vytknuté vady existují, a její nepřijetí částek určených slev z ceny díla, vady díla až na výše pospané výjimky nebyly prokázány, nebyly vyčteny včas, žalované prostě nelze v uvedeném, až na výše pospané výjimky přisvědčit. Výši slevy z ceny díla a vynaložený náklad na užití a montáž lešení pro provedení znaleckého úkolu pak nelze srovnávat.

30. O nákladech řízení o žalobě rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. při splnění podmínky v § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy tak, že žalobkyni přiznává plnou náhradu nákladů řízení proti žalované, neboť byť měla žalobkyně úspěch jen částečný, byl naprosto převážný, když její neúspěch se týkal jen zcela nepatrné části sporu, nad to lze i konstatovat, že s ohledem na celkové souvislosti rozhodnutí o výši plnění záleželo na znaleckém posudku. Náklady žalobkyně jsou představovány především náklady na její zastoupení advokátem. Odměnu zástupce žalobkyně představuje celková částka 59 570 Kč za 11 úkonů právní služby po 5 180 Kč, tj. 56 980 a jeden úkon právní služby za 2 590 Kč (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), když soud vychází z tarifní hodnoty 101 383 Kč a nepřihlíží k podání žalobkyně ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], která jsou buď to sice podáním ve věci samé, avšak s obsahem, který měl být již obsažen v původní žalobě, nebo podáními, které nemají povahu podání či návrhu ve věci samé. [příjmení] výdaje zástupce žalobkyně jsou představovány celkovou částkou 3 600 Kč za 12 úkonů právní služby po 300 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby, 3 x účast u soudních jednání [datum], [datum] a [datum]) (§ 2 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), odst. 2, písm. h), § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), když soud nepřihlíží k podáním uvedeným shora. Mezi hotové výdaje patří i cestovní výdaje za cesty na jednání soudu ve dnech [datum], [datum] a [datum], při trase vždy [obec] – [obec] a zpět při pokaždé celkově ujetých 742 km, vždy užitém vozidle Volkswagen Passat (RZ: [anonymizováno] [číslo]) s průměrnou spotřebou 4,3 l /100 km, při užitém palivu motorová nafta v ceně dle příslušné vyhlášky. Při cestě [datum] byla cena motorové nafty 33,60 Kč / 1l, paušální náhrada 4,10 Kč km (vyhláška č. 333/2018 Sb.), při vypočteném jízdném 2 617 Kč (při min. zaokrouhlení částky [číslo], 1456 Kč). Při jízdě [datum] byla cena motorové nafty 31,80 Kč/1l, paušální náhrada 4,20 Kč km (vyhláška č. 358/2019 Sb.), při vypočteném jízdném 2 628 Kč (při min. zaokrouhlení částky 2 627, 8128 Kč). Při jízdě dne [datum] byla cena motorové nafty 27,20 Kč 1l, paušální náhrada 4,40 Kč km (vyhláška č. 589/2020 Sb.), při vypočteném jízdném 2 629 Kč (při min. zaokrouhlení částky 2 628, 8512 Kč). Celkově jde o jízdné, cestovní výdaje 7 874 Kč (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 157 odst. 4, § 158 odst. 2, 3 a 4 zákona č. 262/2006 Sb.). S časem stráveným na cestě se pojí náhrada za ztrátu času za 12 1/2 hodin po 100 Kč, tj. 1 200 Kč za jednu jízdu tam a zpět, tedy za jízdy ve dnech [datum], [datum] a [datum] jde o celkových 3 600 Kč Náklady zastoupení žalobkyně advokátem ve věci žaloby jsou představovány částkou 74 644 Kč, kterou je třeba s přihlédnutím k § 137 odst. 1 a 3 o.s.ř. zvýšit o 21 % DPH, tj. o částku 15 675,24 Kč, výsledně se tak dostáváme na celkovou částku nákladů zastoupení žalobkyně 90 319 Kč (při min. zaokrouhlení částky 90 319,24 Kč). K účelně vynaloženým nákladům patří i zaplacený soudní poplatek ve výši 5 070 Kč. Dohromady jsou náklady žalobkyně představovány částkou 95 389 Kč, kterou soud na náhradě nákladů řízení o žalobě ukládá žalované žalobkyni zaplatit k rukám jejího zástupce, advokáta, jak platební místo vyplývá ze zákona (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

31. V řízení o žalobě vznikly i náklady státu, a to proplacením svědečného slyšenému účastníkovi [jméno] [příjmení] ve výši 4 481 Kč. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení o žalobě je výsledek sporu ten, že neúspěch žalované je představován částkou 99 383 Kč a její úspěch částkou 2 000 Kč, při rozdílu 97 383 Kč, což je 96,05456 % (0, [číslo]) v relaci k celkovému předmětu sporu 101 383 Kč, z na státem na svědečném vynaložených 4 481 Kč uvedené procento představuje částka 4 304 Kč (při min. zaokrouhlení částky [číslo], 2048 Kč). Žalovaná je částečně osvobozena od soudních poplatků v rozsahu 75 % (usnesením Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 10. 6. 2019, č. j. 18 C 241/2018-100, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 7. 2019, č. j. 7 Co 992/2019-111), vzhledem k tomu z uvedené částky zaplatí státu 25 %, tj. 1 076 Kč, k rukám a na účet zdejšího soudu.

32. O nákladech řízení o vzájemné žalobě rozhodl soud rovněž podle § 142 odst. 3 o.s.ř., tedy tak, že žalobkyni, byť ve věci měla úspěch jen částečný, avšak zcela převážný, přiznal plnou náhradu nákladů řízení, neboť její neúspěch byl v poměrně nepatrné části sporu. Náklady žalobkyně jsou představovány náklady na její zastoupení advokátem. Odměna zástupce žalobkyně je představována celkovou částkou 41 500 Kč za 5 úkonů právní služby po 8 300 Kč (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), když soud vychází z tarifní hodnoty 180 000 Kč. [příjmení] výdaje zástupce žalobkyně jsou představovány celkovou částkou 1 500 Kč za 5 úkonů právní služby po 300 Kč (převzetí zastoupení, podání vyjádření, účast u soudních jednání [datum], [datum] a [datum]) (§ 2 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) (Odměnu a náhradu hotových výdajů za účast u jednání před soudem [datum], [datum] a [datum] soud nenásobí, byť přesáhla i vícekrát 2 hodiny / § 11odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., nepřehlížeje, že šlo zároveň o jednání o žalobě /viz. náklady shora/ kde je toto navýšení plně zohledněno.) (V tomto případě soud rovněž nepřiznává náhradu hotových výdajů v podobě výdajů cestovních, které zohlednil již v souvislosti s řízením o žalobě /viz. shora/ při cestách k soudu ve dnech [datum], [datum] a [datum]) Náklady zastoupení žalobkyně ve věci vzájemné žaloby jsou představovány celkovou částkou 43 000 Kč, kterou je třeba s přihlédnutím k § 137 odst. 1 a 3 o.s.ř. zvýšit o 21 % DPH, tj. o 9 030 Kč, výsledně se tak dostáváme na celkovou částku nákladů zastoupení žalobkyně 52 030 Kč, kterou soud na náhradě nákladů řízení o vzájemné žalobě ukládá žalované žalobkyni zaplatit k rukám jejího zástupce, advokáta, jak platební místo vyplývá ze zákona (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

33. V řízení o vzájemné žalobě vznikly i náklady státu, a to proplacením znalečného znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] v celkové výši 24 981 Kč, když jen v částce 4 000 Kč byly vykryty žalovanou složenou zálohou, tedy státem bylo jmenovanému zaplaceno 20 981 Kč. Jelikož v době vyhlášení rozsudku soudu nebyla známa plná výše nákladů státu na proplacení znalečného, neboť dne [datum] došlo ke slyšení znalce (§ 127 odst. 1 o.s.ř.) s nárokem na další znalečné, o němž nebylo doposud rozhodnuto, soud ve smyslu § 155 odst. 1 věta druhá o.s.ř. toliko rozhodl o povinnosti žalované k náhradě těchto nákladů státu, s ohledem na § 148 odst. 1 o.s.ř., jejichž úhradu uložil podle výsledku řízení převážně neúspěšné žalované, nicméně rozhodnutí o výši této náhrady a splatnosti částky vymezil samostatnému usnesení při platbě k rukám a na účet zdejšího soudu, když o těchto bude rozhodnuto až poté, co tyto náklady v reálu vzniknou, bude známa jejich skutečná výše. Prozatím je tak rozhodnuto toliko o základu této náhrady.

34. Úhrada pohledávky s příslušenstvím, nákladů řízení a nákladů řízení vzniklých státu byly žalované podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uloženy ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku tak, jak je lhůta k plnění obecně stanovena, jak vyplývá ze zákona.