18 C 250/2022-157

Rubrum

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 276 948 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 276 948 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 276 948 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 46 681,80 Kč k rukám zástupkyně žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal, aby mu žalovaný jako původní vlastník bytových jednotek [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] nacházejících se v [obec], v ulici [ulice], v domě [adresa], zaplatil celkem 276 948 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených vyúčtování služeb spojených s užíváním předmětných bytů za rok 2018. Žalobce uvedl, že on je správcem budovy, ve které se předmětné byty nachází a žalovaný jako bývalý vlastník ručí za přešlé dluhy. Zároveň se jako prodávající dohodl v čl. 3 kupní smlouvy s kupujícím, že přebírá existující dluhy. Správa budovy se přitom řídí stanovami, podle jejichž čl. XIV odst. 2 písm. b) je člen SVJ povinen hradit stanovené příspěvky na správu a zálohy na služby a nedoplatky vyplývající z vyúčtování. Podle čl. XVII stanov je zúčtovacím obdobím kalendářní rok a vyúčtování záloh provádí výbor nejpozději do 4 měsíců po jeho skončení, přičemž nedoplatek je splatný do 7 měsíců po uplynutí zúčtovacího období. Vyúčtování v tomto případě bylo zasláno žalovanému poštou dne [datum]. Žalobce zajišťuje teplo, studenou a teplou vodu a energii společných prostor, výtah je účtován vlastníkům, kteří si vyzvedli čip. Žalovaný nehradil předepsané měsíční zálohy služeb, přičemž dle vyúčtování služeb měl povinnost za rok 2018 zaplatit za byt [číslo] částku 53 978 Kč, v případě bytu [číslo] částku 53 589 Kč, v případě bytu [číslo] částku 38 362 Kč, v případě bytu [číslo] částku 53 388 Kč (u tohoto bytu jako jediného žalovaný částečně hradil předepsané platby v celkové výši 12 804 Kč), v případě bytu [číslo] částkou 37 337 Kč a v případě bytu [číslo] částkou 53 098 Kč. Úhrnný nedoplatek z vyúčtování záloh na služby za rok 2018 tak celkem činil 276 948 Kč.

2. V reakci na vyjádření žalovaného žalobce doplnil, že s respektem k judikatuře nejvyššího soudu, podle které jedině řádné vyúčtování se všemi náležitostmi může být splatné, rozhodl vrchní soud o tom, že pokud vyúčtování není řádné, je třeba žalobu na nedoplatek z vyúčtování služeb pojmout jako žalobu na vydání bezdůvodného obohacení. Judikatura vrchního soudu tak brání tomu, aby se žalovaný vyhnul placení za služby na úkor ostatních členů SVJ. Dále žalobce při jednání uvedl, že co se týče podlahové plochy a započitatelné plochy, bylo na shromážděné SVJ rozhodnuto o tom, že tyto dva pojmy lze ztotožnit. Za výtahy potom bylo účtováno tomu, kdo si převzal čip. Ohledně doručování odkázal na argumentaci a důkazy provedené ve věci sp. zn. [spisová značka] a nad rámec toho doplnil, že žalobce obesílá žalovaného v souladu se zákonem na adresu podle katastru nemovitostí. Ostatně problematika řádnosti doručování již byla mezi účastníky nesčetněkrát řešena a judikatorně vyřešena ve prospěch žalobce. Poukázal také na rozpor ve výpočtu podle zákona a podle vyhlášky a na to, že platby za byt 39 byly účelově označovány variabilním symbolem k tomuto bytu, aby je nebylo možné rozpočítat na úhradu ostatních záloh.

3. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal. Předně uvedl, že žalobcem tvrzené dluhy nikdy nepřešly na kupujícího, proto za ně žalovaný nemůže ručit. Dále poukázal na to, že žalobce po žalovaném dlouhodobě vymáhá plnění, aniž by si on sám plnil své základní zákonné povinnosti spočívající ve vrácení přeplatků za služby a dále v poskytování informací a dokumentů, na jejichž poskytnutí má žalovaný jako člen SVJ právo. Žalovaný sporoval také řádné doručení vyúčtování za rok 2018. Žalobce mu vyúčtování dlouhodobě a zcela účelově zasílá na adresu jeho trvalého pobytu, přestože mu žalovaný opakované sděloval, že značnou část roku tráví v zahraničí a vyzýval ho, ať mu doručuje do datové schránky nebo e-mailem, což žalobce činí, ale pouze pokud se mu to hodí. Tyto informace žalovaný sděloval žalobci již v e-mailové komunikaci ze srpna 2015 a dále ho o zaslání dokumentů e-mailem žádal v průběhu let 2016, 2017 a 2018. Dále žalovaný namítal nesprávnost vyúčtování služeb ke každému z předmětných bytů, která způsobila jejich nesplatnost. Ve vyúčtováních absentovaly náležitosti předepsané v § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb. Žalobce ve vyúčtováních nepracuje se započitatelnou plochou, ale k výpočtu nesprávně používá jen hodnou podlahové plochy. Vyúčtování nemůže být správné ani z toho důvodu, že předmětné byty žalovaného kromě bytu [číslo] nebyly již od roku 2014 2015 obsazeny nájemci a tedy užívány, tj. ani služby nebyly odebírány. Ve vyúčtování dále také absentuje údaj o počtu osob rozhodných pro rozúčtování osvětlení společných prostor a provoz výtahu. Žalovaný poukazuje také na nesprávný výpočet a na nesprávné započítání plateb uhrazených za byt [číslo]. K tomuto bytu dále uvádí, že tento jediný byl pronajímán a zálohy byly hrazeny přímo nájemcem, který ale následně zemřel. Žalovaný tak nemá k dispozici žádné doklady o provedených platbách. V neposlední řadě žalovaný namítal, že výbor žalobce nebyl po dobu 6 let řádně obsazen, a že předseda výboru Ing. [jméno] [příjmení] žalobce fakticky i právně ovládá, neboť v domě vlastní přes 50 bytových jednotek, tj. více než . [anonymizováno] žalovaný odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, podle které podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je, že bylo vyúčtování řádně provedeno a nájemce s ním byl seznámen, což je třeba aplikovat i na bytové spoluvlastnictví. Rozhodné tedy je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině v důsledku řádného, tj. v souladu se všemi předpisy provedeného vyúčtování. Správnost a řádnost vyúčtování tak je třeba vždy zkoumat, protože je základní podmínkou pro případnou oprávněnost nároku žalobce.

4. Z provedeného dokazování a z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil následující skutečnosti.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný byl do převodu předmětných bytů na kupujícího jejich vlastníkem. Je osobou odpovědnou za případné nedoplatky plynoucí z vyúčtování záloh na služby za rok 2018. V roce 2018 nebyl v předmětných bytech proveden odečet spotřeby.

6. Z vyúčtování zálohových plateb 2018 za bytové jednotky [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že: [příjmení] plocha bytu [číslo] je 55,19 m. [anonymizováno] výpočtu žalobce činily náklady na teplo 18 179,04 Kč, z toho spotřební složka ve výši 50 % představovala 13 634,14 Kč s tím, že nebyl umožněn odečet, náklady na TUV činily 12 609,26 Kč s tím, že nebyl umožněn odečet, náklady na ohřev TUV činily 22 892,26 Kč, z toho spotřební složka 70 % představovala 20 030,66 Kč s tím, že nebyl umožněn odečet, náklady na energii společných prostor činily 178,26 Kč a náklady na výtah činily 119,16 Kč. Dále byly ve vyúčtování uvedeny nulové zaplacené zálohy s celkovým nedoplatkem 53 977,98 Kč. [příjmení] plocha bytu [číslo] je 54,71 m. [anonymizováno] výpočtu žalobce činily náklady na teplo 18 020,93 Kč, z toho spotřební složka ve výši 50 % představovala 13 515,56 Kč s tím, že nebyl umožněn odečet, náklady na TUV činily 12 499,59 Kč s tím, že nebyl umožněn odečet, náklady na ohřev TUV činily 22 639,16 Kč, z toho spotřební složka 70 % představovala 19 856,45 Kč s tím, že nebyl umožněn odečet, náklady na energii společných prostor činily 176,71 Kč a náklady na výtah činily 198,60 Kč. Dále byly ve vyúčtování uvedeny nulové zaplacené zálohy s celkovým nedoplatkem 53 588,99 Kč. [příjmení] plocha bytu [číslo] je 39,31 m. [anonymizováno] výpočtu žalobce činily náklady na teplo 12 948,32 Kč, z toho spotřební složka ve výši 50 % představovala 9 711,14 Kč s tím, že nebyl umožněn odečet, náklady na TUV činily 8 981,16 Kč s tím, že nebyl umožněn odečet, náklady na ohřev TUV činily 16 305,39 Kč, z toho spotřební složka 70 % představovala 14 267,17 Kč s tím, že nebyl umožněn odečet, náklady na energii společných prostor činily 126,97 Kč. Dále byly ve vyúčtování uvedeny nulové zaplacené zálohy s celkovým nedoplatkem 38 361,84 Kč. [příjmení] plocha bytu [číslo] je 54,59 m. [anonymizováno] výpočtu žalobce činily náklady na teplo 17 981,40 Kč, z toho spotřební složka ve výši 50 % představovala 13 485,91 Kč s tím, že nebyl umožněn odečet, náklady na TUV činily 12 472,18 Kč s tím, že nebyl umožněn odečet, náklady na ohřev TUV činily 22 643,39 Kč, z toho spotřební složka 70 % představovala 19 812,89 Kč s tím, že nebyl umožněn odečet, náklady na energii společných prostor činily 176,33 Kč a náklady na výtah činily 115,01 Kč. Dále byly ve vyúčtování uvedeny zaplacené zálohy ve výši 12 804 Kč s celkovým nedoplatkem 40 584 Kč. [příjmení] plocha bytu [číslo] je 38,26 m. [anonymizováno] výpočtu žalobce činily náklady na teplo 12 602,46 Kč, z toho spotřební složka ve výši 50 % představovala 9 451,75 Kč s tím, že nebyl umožněn odečet, náklady na TUV činily 8 741,26 Kč s tím, že nebyl umožněn odečet, náklady na ohřev TUV činily 15 869,87 Kč, z toho spotřební složka 70 % představovala 13 886,08 Kč s tím, že nebyl umožněn odečet, náklady na energii společných prostor činily 123,58 Kč. Dále byly ve vyúčtování uvedeny nulové zaplacené zálohy s celkovým nedoplatkem 37 337,17 Kč. [příjmení] plocha bytu [číslo] je 54,41 m. [anonymizováno] výpočtu žalobce činily náklady na teplo 17 922,11 Kč, z toho spotřební složka ve výši 50 % představovala 13 441,45 Kč s tím, že nebyl umožněn odečet, náklady na TUV činily 12 431,05 Kč s tím, že nebyl umožněn odečet, náklady na ohřev TUV činily 22 568,72 Kč, z toho spotřební složka 70 % představovala 19 747,57 Kč s tím, že nebyl umožněn odečet, náklady na energii společných prostor činily 175,74 Kč a náklady na výtah činily 0 Kč. Dále byly ve vyúčtování uvedeny nulové zaplacené zálohy s celkovým nedoplatkem 53 098 Kč.

7. Z vyúčtování zálohových plateb za rok 2017 za přemětné bytové jednotky ze dne [datum] soud zjistil, že se svým rozsahem nikterak neliší od vyúčtování za rok 2018. Ve vyúčtování z roku 2017 je za položku TUV vodné, stočné uvedena spotřeba 0 m3 a účtována částka 0 Kč. Vyúčtování z roku 2017 navíc obsahují razítko žalobce.

8. Z vyúčtování zálohových plateb [číslo] 2018 za celý dům soud zjistil, že podlahová plocha domu činí 4 171,95 m. [anonymizováno] vyúčtování nebyl uveden údaj o započitatelné ploše domu. U položky ohřev TUV byl uveden údaj 0, [číslo] GJ/m, u spotřeby tepla pak 0,287 GJ/m. Za dané období se v domě spotřebovalo celkově 1 198,60 GJ tepla při ceně 573,24 Kč/GJ Cena tepla tak činila celkem za dům 687 086,10 Kč, proto 50% základní složka činila 343 543,03 Kč. Přepočteno na 1 m podlahové plochy pak základní složka činila 82,35 Kč a spotřební složka 2, 763 Kč na měrnou jednotku. Celková spotřeba teplé užitkové vody byla 3 220 m při ceně 98,67 Kč (celkem 317 717,40 Kč). U položky ohřev TUV činila spotřeba 1 448,10 GJ při ceně 497,92 Kč/GJ (celkem 721 038 Kč), z toho základní složka 30 % činila 216 311,39 Kč, na m podlahové plochy pak základní složka činila 51,85 Kč a spotřební složka (70 %) činila 156,75 Kč na měrnou jednotku. Celková spotřeba studené vody byla 3 033 m při ceně 98,67 Kč/m3 (celkem 299 266,10 Kč). Náklady na výtah v domě [číslo] činily 4 212,80 Kč, tj. 39,72 Kč na měrnou jednotku, v domě [číslo] činily 4 164,20 Kč, tj. 38,34 Kč na měrnou jednotku a v domě [číslo] činily 5 1002,10 Kč, tj. 45,43 Kč na měrnou jednotku.

9. Z vyúčtování zálohových plateb [číslo] 2017 za celý dům soud zjistil, že oproti vyúčtování za rok 2018 je v tomto vyúčtování uvedena započitatelná podlahová plocha domu 3 596,11 Kč. Jinak se tato vyúčtování rozsahově neliší.

10. Z poštovního podacího archu ze dne [datum] bylo prokázáno odeslání zásilky žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu.

11. Ze stanov SVJ ze dne [datum] spolu s pravidly pro tvorbu předpisů úhrad soud zjistil, že: Podle čl. III. odst. 6 stanov žalobce zajišťuje buď přímo, nebo na základě smluv uzavřených s dodavateli plnění spojená s užíváním jednotek a společných částí domu (dále jen služby), například dodávky tepla a teplé užitkové vody, elektřiny, dodávky vody a odvod odpadní vody, úklid společných prostor, zajišťuje zejména a) vybírání úhrad za služby zajišťované společenstvím, b) způsob rozúčtování cen služeb na jednotlivé členy společenství, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu, a vyúčtování přijatých záloh na jednotlivé členy společenství. Z čl. VII. odst. 3 písm. e) stanov soud zjistil, že do působnosti shromáždění patří schválení druhu služeb, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky. Z čl. VIII. odst. 9 písm. h) stanov soud zjistil, že výbor zajišťuje vyúčtování záloh na úhradu za služby a vypořádání nedoplatků nebo přeplatků. Z čl. XIV. odst. 2 písm. a), c) stanov soud zjistil, že mezi povinnosti člena společenství patří dodržovat stanovy, hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování. Z čl. XVII. odst. 1 stanov soud zjistil, že příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na úhrady za služby, popřípadě další platby platí členové společenství v částkách a v termínech stanovených k tomu příslušným orgánem společenství na účet společenství. Z čl. XVII. odst. 2 stanov soud zjistil, že vyúčtování záloh na úhradu za služby provádí výbor 1x za zúčtovací období, kterým je kalendářní rok, nejpozději do 4 kalendářních měsíců po jeho skončení. Nedoplatek, nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. Z pravidel pro tvorbu předpisu úhrad, která byla nedílnou součástí stanov, soud zjistil, že záloha na energii společných prostor se odvozovala z vlastnického podílu v Kč/m, záloha na studenou vodu a vodné stočné se odvozovala podle spotřeby minulého roku v jednotce, záloha na TUV a vodné stočné také podle spotřeby minulého roku v jednotce, záloha na ohřev TUV podle spotřeby TUV v předchozím roce a záloha na topení podle nákladů na topení v jednotce v předchozím roce. Zařazení nové položky do předpisu včetně stanovení způsobu výpočtu úhrady podléhalo schválení shromáždění. Výši předpisu a záloh měl určovat a sdělovat vlastníkům statutární orgán společenství.

12. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný prodal všechny předmětné bytové jednotky. V čl. 3 kupní smlouvy bylo ujednáno, že dluhy prodávajícího vůči osobě odpovědné za správu domu z titulu mj. záloh na služby, včetně vyúčtování těchto služeb vzniklé do dne předání nemovitostí kupujícímu se zavazuje uhradit prodávající. Pokud tyto dluhy přešly ze zákona na kupujícího, smluvní strany se dohodly, že prodávající pak okamžikem přechodu na kupujícího tyto dluhy přebírá.

13. Z e-mailové komunikace mezi účastníky od roku 2015 do roku 2021 soud zjistil, že dne [datum] žalovaný urgoval žalobce o zaslání vyúčtování za rok 2014 s tím, nechť mu ho pošle e-mailem a kopii dá jeho zmocněnci panu [příjmení]. Žalobce reagoval, že vyúčtování bylo žalovanému zasláno na adresu trvalého pobytu. Dne [datum] žalovaný sdělil žalobci, že se tam nezdržoval, a ať vyúčtování za rok 2014 předá panu [příjmení]. V průběhu let 2016 2018 žalovaný žádal žalobce o předložení dokumentů, tzn. předpisy záloh a vyúčtování schválené shromážděním, zápis z takovéhoto shromáždění, účetní závěrku, výsledovku, rozvahu atd. Dále je v komunikaci řešeno odpojení dodávek vody a tepla a znepřístupnění místnosti s elektroměry, k čemuž mělo dojít v roce 2016. V e-mailu ze dne [datum] žalovaný žádal o obnovení dodávek tepla a vody a zpřístupnění elektroměrů a dále opětovně o doručování veškeré korespondence e-mailem, neboť je od podzimu do května na [anonymizováno] na adrese, kterou uvedl.

14. Z protokolu o jednání ze dne 31. 7. 2019, sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že při tomto jednání byl vyslechnut pan [příjmení], který uvedl, že pro žalovaného provádí správu bytů na [anonymizováno]. Potvrdil, že na základě předpisu od [datum] žalovaný zálohy nehradí, neboť byty nemohly být pronajaty. Od roku 2014 2015 jsou byty prázdné, nepronajímané. Svědek poukazoval na vysoké platby do fondu oprav a na špatné podmínky v domě v důsledku čehož jsou byty nepronajmutelné.

15. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] s reakcí žalovaného soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného jako ručitele prostřednictvím svého zástupce před podáním žaloby k zaplacení žalované částky do [datum]. Žalovaný nárok žalobce neuznal a popřel, že by dluhy měly přejít na kupujícího.

16. Z protokolu o jednání ze dne 17. 2. 2021, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že na tomto jednání byl proveden výslech Ing. [jméno] [příjmení]. Ten mj. uvedl, že pravidla pro určení zálohy na výtah byla přijata shromážděním vlastníků přibližně v roce 2009 a spočívala v tom, že celkové roční náklady za provoz výtahu se vydělily počtem čipů a pater v daném vchodě, proto byla v každém vchodu různá cena za jednotku. Čipy byly členům vydány v roce 2009. Žalovaný má čipy k bytu [číslo] [číslo]. V současné době s žalovaným již komunikují prostřednictvím e-mailu. V roce 2018 tomu tak nebylo, vše řešili korespondenčně. Vyúčtování záloh zpracovává on. Od roku 2005 používají stejný formát vyúčtování nákladů na služby za celý dům. V případě, kdy člen vlastní jen jeden byt, vypadá vyúčtování tak, že na první straně je vyúčtování záloh na byt a na druhé straně listu je vyúčtování za celý dům. V případě, kdy člen vlastní více bytů jako žalovaný, je vyhotovováno vyúčtování ke každému bytu zvlášť a k tomu je připojeno jedno vyúčtování za celý dům, což je dostatečné, jelikož se všechna vyúčtování zasílají dohromady v jedné obálce.

17. Ze zápisu ze shromáždění SVJ konaného dne [datum] soud zjistil, že shromáždění schválilo, že pro rozúčtování základní složky tepla bude jako započitatelná plocha použita plocha podlahová s koeficientem 1,0 a že se již údaj o započitatelné ploše nebude uvádět ve vyúčtování. Teplo pak mělo být rozúčtováno podílem 50 % dle podlahové plochy bytu (paušální složka) a podílem 50 % dle spotřeby (náměr na RTN). Energie společných prostor se měla rozúčtovat podle podílu podlahové plochy bytu ve vztahu k celkové ploše všech bytů. [obec] a teplá voda, vodné stočné podle spotřeby. Ohřev teplé užitkové vody pak podílem 30 % dle podlahové plochy bytu (paušální složka) a podílem 70 % dle spotřeby.

18. Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 10. 2020, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že odvolací soud uložil žalovanému (zde v roli žalobce) povinnost umožnit žalobci (zde v roli žalovaného) nahlížet do účetních závěrek, pokladních knih, bankovních výpisů, knih faktur. [Anonymizovaný odstavec.]

20. Z protokolu o jednání ze dne 17. 2. 2021, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že na tomto jednání byl vyslechnut Ing. [obec], který mj. uvedl, že pravidla pro výpočet zálohy na výtah byla stanovena na shromáždění vlastníků někdy v roce 2009. Celkové roční náklady se vydělí počtem čipů a pater v daném vchodě. Čipy jsou vydány k bytům 16 a 22. K formátu vyúčtování uvedl, že tento je stejný od roku 2005. Pokud vlastník má pouze jeden byt, je to tak, že na jedné straně je vyúčtování za jednotku a na druhé za celý dům. Jelikož žalovaný má 6 bytů, tak je zasíláno 6 samostatných vyúčtování a k tomu je přiloženo na zvláštním listu vyúčtování za celý dům.

21. Ze [anonymizováno] ze shromáždění [anonymizováno] vlastníků ze dne [datum] soud zjistil, že shromáždění na návrh výboru schválilo pro rozúčtování základní složky tepla jako započitatelnou plochu užít podlahovou plochu s koeficientem 1,0 s tím, že údaj o velikosti započitatelné plochy nebude nadále ve vyúčtování uváděn.

22. Z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 8. 2022, č. j. [spisová značka], soud zjistil, že ve věci účastníků ohledně zaplacení nedoplatků za služby souvisejících s užíváním předmětných bytů za rok 2010 Krajský soud jako soud I. stupně žalobu zamítl. Krajský soud uzavřel, že žádné z vyúčtování nebylo řádné a tedy nemohlo být splatné. Vrchní soud však toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení s odůvodněním, že pokud žalobce nakoupil v roce 2010 služby media a energie a tyto byly členy SVJ spotřebovány a členy SVJ zaplaceny, s výjimkou žalovaného, nelze s ohledem na uvedené žalobcův nárok, i přes správný závěr soudu I. stupně o nesplatnosti nedoplatku za služby, zamítnout bez toho, že by nedošlo k dokazování a posuzování věci z hlediska možného bezdůvodného obohacení.

23. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2022, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze v měnícím výroku I (kterým bylo žalobě vyhověno), neboť dospěl k závěru, že vyúčtování služeb za rok 2017 nebylo provedeno řádně a nestalo se tak splatným. Podle dovolacího soudu musí vyúčtování obsahovat„ minimální údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby; vlastník jednotky totiž musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda pronajímatelem požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem. V dané konkrétní věci vyúčtování, jež zahrnovala i vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody, měla obsahovat – vedle náležitostí podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. – rovněž náležitosti předepsané ustanovením § 6 vyhlášky 269/2015 Sb. Posléze uvedené náležitosti (přinejmenším některé z nich) však vyúčtování služeb v dané věci neobsahovala, třebaže i tyto náležitosti jsou zcela nezbytné k tomu, aby konečný spotřebitel měl adekvátní možnost přezkoumat, zda je vyúčtování správné, tj. zda zní na správnou cenu. Takto ve vyúčtováních scházely např. údaje o spotřebě tepla na vytápění a tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody za zúčtovací jednotku (§ 6 písm. a/ vyhlášky), údaje o jednotkových cenách tepla na vytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé vody v Kč/m3 (§ 6 písm. b/ vyhlášky), údaje o celkových nákladech v [anonymizováno] odděleně na vytápění a na teplo spotřebované na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody a o podílech základních a spotřebních složek nákladů na vytápění a nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody v % a v Kč za zúčtovací jednotku (§ 6 písm. c/ vyhlášky), údaje o podlahové ploše a započitatelné podlahové ploše zúčtovací jednotky (§ 6 písm. d/ vyhlášky) atd. Na tom nic nemění ani existence dokladu nazvaného„ Vyúčtování zálohových plateb [číslo] 2017 [anonymizováno] vlastníků [anonymizováno] [adresa] [číslo] v [obec] [ulice a číslo], [PSČ] [obec], z nějž se snad mohou zmíněné údaje podávat. Tento doklad totiž evidentně nebyl součástí provedených vyúčtování služeb (údaje v něm uvedené zjevně nejsou kryty podpisem zástupce žalujícího společenství vlastníků zaznamenaným ve Vyúčtováních a nestaly se jejich součástí ani zprostředkovaně – např. odkazem na uvedený doklad, jenž by byl dovolateli doručen současně s vyúčtováními služeb apod.).“ 24. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2023, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že odvolací soud v novém řízení po částečném zrušení jeho rozsudku Nejvyšším soudem dospěl s ohledem na závěry dovolacího soudu k závěru, že vyúčtování za rok 2017 nebyla provedena řádně, neboť neobsahovala všechny náležitosti předepsané vyhláškou 269/2015 Sb., a proto potvrdil rozhodnutí soudu okresního soudu, který žalobu zamítl.

25. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Další navržené důkazy soud již jako nadbytečné neprováděl, jelikož pro rozhodnutí věci byl dostatečně zjištěn skutkový stav na základě provedeného dokazování.

26. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný vlastní 6 bytů v domě [adresa] [číslo] v [obec], jehož správu provádí žalobce. Poměry žalobce a práva a povinnosti vlastníků bytů se řídily stanovami. V období roku 2018 měl žalovaný mj. povinnost hradit zálohy na služby spojené s užíváním předmětných bytů. Žalovaný však předepsané měsíční zálohy k bytům [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] nehradil vůbec. Pravidelně hradil jen část plateb spojených s bytem [číslo]. Žalobce proto zaslal žalovanému konečné vyúčtování neuhrazených záloh, a to na adresu jeho trvalého pobytu, přestože ho žalovaný vyzýval, ať mu vše zasílá e-mailem. Protože nebyl proveden odečet, žalobce nezjistil skutečnou spotřebu tepla a ohřevu TUV, proto pro výpočet spotřební složky jako jedné ze dvou částí skutečného nákladu využil vzorce stanoveného vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 269/2015 Sb. Mezi účastníky se jedná již o několikátý spor ohledně plateb za služby. Za předcházející rok 2017 věc došla až k Nejvyššímu soudu, který uzavřel, že vyúčtování nejsou řádná, neboť neobsahují všechny zákonem stanovené náležitosti, a nemohlo tak dojít k jejich splatnosti.

27. Podle § 1194 odst. 1 věty první před středníkem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), je společenství vlastníků právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku.

28. Podle § 1194 odst. 2 věta první o. z. je členství ve společenství vlastníků neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky.

29. Podle § 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, (dále jen„ zákon o službách“), je poskytovatelem služeb společenství vlastníků jednotek (písm. a/ bodu 2). Příjemcem služeb je vlastník jednotky (písm. b/ bod 2.). Náklady na služby je cena služeb ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb (písm. d/). Vyúčtováním je pak vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období (písm. f/).

30. Podle § 6 odst. 3 zákona o službách rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemce služeb s měřením nebo zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. V případě překročení přípustných rozdílů musí být provedena úprava výpočtové metody. Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii s platným ověřením nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet anebo je neoprávněně ovlivní, upraví se rozúčtování nákladů na vytápění tak, že se u takového příjemce služeb určí spotřební složka nákladů jako součin započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru, u něhož není znám údaj z měření, a trojnásobku průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy u ostatních příjemců služeb. Mezi tyto ostatní příjemce služeb se zbytek spotřební složky nákladů rozúčtuje podle odstavce 2 věty poslední, přičemž se spodní a horní hranice podle věty první odvodí od průměru nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy u těchto ostatních příjemců služeb. Nebudou-li známy údaje z žádného bytu ani nebytového prostoru, rozdělí se spotřební složka nákladů mezi příjemce služeb podle započitatelné podlahové plochy jejich bytů nebo nebytových prostor. Prováděcí právní předpis stanoví vzorec pro výpočet spotřební složky nákladů podle věty třetí.

31. Podle § 7 odst. 1 zákona o službách není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

32. Podle § 7 odst. 2 zákona o službách poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

33. Podle § 7 odst. 3 zákona o službách finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

34. Podle § 14a písm. b) zákona o službách ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům.

35. Podle § 2 písm. d) a e) vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, (dále jen„ vyhláška“) podlahovou plochou podlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru kromě teras, balkónů a lodžií a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo byt; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem; nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků; započitatelnou podlahovou plochou podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v příloze [číslo] části A k této vyhlášce; mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotce.

36. Podle [anonymizováno] 1 odst. 2 písm. c) vyhlášky v zúčtovací jednotce, ve které mají byty srovnatelný počet místností, velikost, uspořádání a podíl nevytápěných prostor, je možné pro rozúčtování základní složky nákladů na vytápění uplatnit jejich podlahovou plochu.

37. Podle [anonymizováno] 2 vyhlášky rozšířený vzorec pro výpočet spotřební složky nákladů na vytápění a spotřební složky na poskytování teplé vody v případě více neměřených bytů (cca nad 5 % celkové plochy domu) je následující: Sni = X * [anonymizováno] * [anonymizováno] / ([anonymizováno] + (X - 1) * [anonymizováno]), ([anonymizováno]), přičemž v daném vzorci znamená Pc – celková plocha v zúčtovací jednotce (m) (zúčtovací jednotkou je dům) Pni – plocha konkrétního bytu, u něhož není znám údaj z měření, (m) Pn – součet [anonymizováno] Sc – celková spotřební složka nákladů za zúčtovací jednotku ([anonymizováno]) Sni – spotřební složka nákladů připadající na konkrétní byt, u nějž není znám údaj z měření, ([anonymizováno]) X – násobek zvýšení (podle § 3 odst. 5 hodnota 3, podle § 4 odst. 4 hodnota 3) V poznámce je uvedeno, že při stanovení nákladů na vytápění podle § 3 odst. 5 se za [anonymizováno] a [anonymizováno] dosazuje započitatelná podlahová plocha. Při stanovení nákladů na poskytování teplé vody podle § 4 odst. 4 se za [anonymizováno] a [anonymizováno] dosazuje podlahová plocha.

38. Žalovaný byl v souladu s § 1194 o. z. členem žalobce z titulu vlastnictví předmětných 6 bytů. Jako člen žalobce měl dle § 4 odst. 1 zákona o službách povinnost platit zálohy na služby spojené s užíváním bytů. Tato povinnost žalovanému vyplývala i z čl. XIV. odst. 2 písm. c) stanov. Zálohy na služby přitom žalobce musí podle § 7 zákona o službách nejpozději do 4 měsíců po konci zúčtovacího období svým členům vyúčtovat. Zákon o službách stanoví i pravidla pro vyúčtování záloh, přičemž judikatura Nejvyššího soudu se ustálila na závěru, že není-li vyúčtování řádné, tj. neobsahuje-li předepsané náležitosti, či obsahuje-li věcně nesprávné údaje (zejména cenu služby v nesprávné výši), není způsobilé ani částečně vyvolat splatnost vyúčtovaného nedoplatku (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1814/2009, sp. zn. 26 Cdo 312/2018, sp. zn. 26 Cdo 2338/2018 či ve věci stejných účastníků pouze za předchozí zúčtovací období sp. zn. 26 Cdo 2181/2022). Pravidla pro rozúčtování nákladů na teplo a ohřev TUV v rozhodném období upravovala vyhláška.

39. Soud proto nejprve přezkoumal jednotlivá vyúčtování záloh služeb z pohledu úplnosti a správnosti a dospěl k závěru, že ve všech vyúčtováních chyběly zákonem předepsané náležitosti a cena tepla a ohřevu TUV byla uvedena chybně. Totožně se závěry Nejvyššího soudu uvedenými v rozsudku ze dne 18. 10. 2022, č. j. [číslo jednací], který se zabýval ve věci stejných účastníků předchozím zúčtovacím obdobím za rok 2017, dospěl soud k závěru, že vyúčtování neobsahovala všechny náležitosti podle vyhlášky. V konkrétních vyúčtováních za rok 2018, jež zahrnovala i vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody, scházely náležitosti předepsané § 6 vyhlášky. Posléze uvedené náležitosti (přinejmenším některé z nich) vyúčtování služeb v dané věci neobsahovala, třebaže i tyto náležitosti jsou zcela nezbytné k tomu, aby konečný spotřebitel měl adekvátní možnost přezkoumat, zda je vyúčtování správné, tj. zda zní na správnou cenu. Takto ve vyúčtováních scházely údaje o spotřebě tepla na vytápění a tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody za zúčtovací jednotku (§ 6 písm. a/ vyhlášky), údaje o jednotkových cenách tepla na vytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé vody v Kč/m3 (§ 6 písm. b/ vyhlášky), údaje o celkových nákladech v [anonymizováno] odděleně na vytápění a na teplo spotřebované na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody a o podílech základních a spotřebních složek nákladů na vytápění a nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody v % a v [anonymizováno] za zúčtovací jednotku (§ 6 písm. c/ vyhlášky), údaje o podlahové ploše a započitatelné podlahové ploše zúčtovací jednotky (§ 6 písm. d/ vyhlášky) atd. Na tom nic nemění ani existence vyúčtování zálohových plateb [číslo] 2018 [anonymizováno] vlastníků 93 [adresa] [číslo] v [obec] [ulice a číslo], [PSČ] [obec], z nějž se snad mohou zmíněné údaje podávat. Tento doklad totiž evidentně nebyl součástí provedených vyúčtování služeb (údaje v něm uvedené zjevně nejsou kryty podpisem zástupce žalobce zaznamenaným ve vyúčtováních a nestaly se jejich součástí ani zprostředkovaně – např. odkazem na uvedený doklad, jenž by byl dovolateli doručen současně s vyúčtováními služeb apod.).

40. Chybějící údaje ve vyúčtováních přitom samy o sobě způsobují, že vyúčtování nemohla vyvolat splatnost žalobcem vyúčtovaných nedoplatků. Tyto chyby totiž znamenají, že vyúčtování byla vyhotovena v rozporu s 14a písm. b) zákona o službách a § 6 vyhlášky. Soud tudíž nemohl dospět k jinému závěru, než že vyúčtované nedoplatky nejsou dosud splatné. Žalobu proto v celém rozsahu zamítl. Ostatní námitky se tak staly s ohledem na uvedený závěr již podružné. Jejich posouzení nemohlo změnit závěr o vadnosti vyúčtování, soud se těmi nejzásadnějšími přesto pro úplnost, ale pouze ve stručnosti, zabýval.

41. Soud se domnívá, že vyúčtování nebylo řádné ani z toho důvodu, že obsahovalo chyby ve výpočtech. Vyúčtování by dle názoru soudu mělo být natolik přehledné, aby vlastník jednotky mohl zjistit, zda vyúčtovaná částka odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak to bylo dohodnuto nebo jak je to stanoveno právním předpisem. Cena tepla a ohřevu TUV se dle příslušné vyhlášky skládá vždy ze základní složky, kterou určuje poskytovatel služby (žalobce), a ze spotřební složky, která závisí na údajích zjištěných z nainstalovaných měřidel. V řízení bylo zjištěno, že odečty nebyly provedeny, žalobce proto spotřební složku obou položek měl určit pomocí vzorce stanoveného v [anonymizováno] 2 vyhlášky. Přitom ani soudu není aktuálně zřejmé, jaké hodnoty byly pro výpočet užity a zda tedy bylo při stanovení výše záloh za služby postupováno řádně. Mezi účastníky bylo přitom sporné, zda žalobce u nákladů na vytápění správně použil hodnotu podlahové plochy namísto započitatelné plochy, či nikoliv. Podle [anonymizováno] 1 odst. 2 písm. c) vyhlášky je možné v zúčtovací jednotce, ve které mají byty srovnatelný počet místností, velikost, uspořádání a podíl nevytápěných prostor, pro rozúčtování základní složky nákladů na vytápění uplatnit podlahovou plochu. Soud, aniž by byl v tuto chvíli schopen toto vyhodnotit, neboť nezná rozložení, topné podmínky atd. jednotlivých bytů, přičemž za účelem zjištění těchto údajů by bylo třeba provádět další dokazování, poukazuje na to, že ještě ve vyúčtování z roku 2017 za celý dům byla podlahová plocha a započitatelná podlahová plocha rozlišována. Soud si je vědom, že shromáždění vlastníků si v roce 2013 odhlasovalo, že podlahová plocha je totožná se započitatelnou podlahovou plochou, ale v celkovém vyúčtování za celý dům toto nebylo až do roku 2018 reflektováno. V roce 2018 sice již započitatelná plocha ve vyúčtování za celý dům uvedena není, ale zároveň v tomto vyúčtování není uvedeno, proč je v roce 2018 postupováno odlišně než v roce 2017. Přesto soud poukazuje na to, že i kdyby akceptoval použití pouze podlahové plochy u obou výpočtů a dále by přistoupil na argumentaci žalobce, že vyúčtování za celý dům bylo součástí vyúčtování jednotlivých bytů, tak výpočty nejsou provedeny správně, resp. přehledně.

42. Uvedené lze demonstrovat na vyúčtování za byt [číslo]. Vzorec pro výpočet spotřební složky nákladů na vytápění po dosazení příslušných hodnot, kdy byla dosažena podlahová plocha, vypadá takto: Sni = 3*343 543,03*55,19/ (4 171,95+ (3-1) *55,19) = 56 880 419, [číslo] 282,33 = 13 282,59 Kč Ve vyúčtování je přitom uvedena částka 13 634,14 Kč, tedy o 351,55 Kč větší a není přitom zřejmé, v čem spočívá rozdíl mezi částkami, resp. jaké hodnoty byly žalobce do vzorce dosazovány. Vzorec pro výpočet spotřební složky na poskytování teplé vody po dosazení příslušných hodnot vypadá takto: Sni = 3*504 726,57*55,19/ (4 171,95+ (3-1) *55,19) = 83 567 578, [číslo] 282,33 = 19 514,51 Kč Ve vyúčtování je přitom uvedena částka 22 892,26 Kč, tedy o 3 377,75 Kč větší a není přitom zřejmé, v čem spočívá rozdíl mezi částkami, resp. jaké hodnoty byly žalobcem do vzorce dosazovány. ([anonymizováno] byly provedeny v souladu s metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj tepla ze dne [datum] dostupném na Metodicky-pokyn_teplo_vyhl-c-269_ 2015 [webová adresa]).)

43. Ohledně sporného způsobu doručování si soud je vědom existující judikatury Krajského soudu v Praze (rozsudek ze dne 17. 6. 2020, č. j. [číslo jednací]), podle které bylo žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu v průběhu let 2017 2018 doručováno řádně. Zdejší soud toto nikterak nesporuje, nicméně pro tuto věc je stěžejní doručení konečných vyúčtování záloh na služby za rok 2018, která byla odeslána dne [datum], tzn. na rozdíl od předchozích zásilek již v době, kdy žalobce z e-mailové komunikace mezi účastníky, konkrétně z e-mailu žalovaného ze dne [datum], věděl o tom, že se žalovaný na dané adrese v tuto část roku nebude zdržovat (žalovaný žalobci sdělil, že je od podzimu do května na [anonymizováno]). Zároveň žalovaný v tomto e-mailu uvedl adresu, na kterou je mu možno vyúčtování doručit do zahraničí, příp. uvedl alternativu spočívající v možnosti doručení e-mailem. Nicméně žalobce ani na jeden z těchto způsobů nepřistoupil a žalovanému stále doručoval na adresu jeho trvalého pobytu v České republice. Soud má proto za to, že zásilka s vyúčtováními odeslaná dne [datum] nebyla žalovanému řádně doručena.

44. Co se týče argumentací žalobce v návaznosti na judikaturu Vrchního soudu v Praze, že je třeba žalobu na nedoplatek z vyúčtování služeb pojmout jako žalobu na vydání bezdůvodného obohacení, tak k tomuto soud uvádí, že primárně vycházel z aktuálnější judikatury Nejvyššího soudu v téměř totožné věci lišící se pouze obdobím, ve kterém měly být služby čerpány. Zároveň je na tomto místě třeba uvést, že soudu se v tuto chvíli jeví, vědom si toho, že ohledně této skutečnosti nebylo prováděno kompletní dokazování, že byty nebyly v daném období téměř obydleny, tedy v nich nedocházelo ke spotřebě energií.

45. Dalšími mezi účastníky spornými skutečnostmi jako např. vyúčtování výtahu, možnost vycházet při výpočtu spotřební složky u nákladů na vytápění z podlahové plochy namísto započitatelné plochy, způsob úhrad plateb za byt [číslo] atd. se již soud předně pro nadbytečnost a dále také z toho plynoucího nedostatku skutkových zjištění, kdy za tímto účelem ani nebylo vedeno dokazování, nezabýval.

46. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) tak, že žalovanému, který měl ve věci úspěch, přiznal nárok na plnou náhradu nákladů řízení za právní zastoupení vypočítané z tarifní hodnoty 276 948 Kč ve výši 4 x 9 420 Kč za přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a účast při jednání soudu dne [datum], které přesáhlo 2 hodiny, a to dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”), včetně 3 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (za účast při jednání, které přesáhlo dvě hodiny, nenáleží více režijních paušálů, jedná se o jeden úkon právní služby s nárokem na vyšší odměnu) a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z částky 38 580 Kč (součet odměny a režijních paušálů) ve výši 8 101,80 Kč. Žalovanému tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši 46 681,80 Kč (4 x 9 420 (odměna) + 3 x 300 (režijní paušál) + 8 101,80 (DPH)). Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud nepřiznal žalovanému nárok na náhradu nákladů za návrh na přerušení řízení, jelikož se nejednalo o úkon právní služby, a nahlížení do spisu, přičemž tato činnost je obsažena již v úkonu převzetí a příprava zastoupení. Soud přitom vzal do úvahy i tu skutečnost, že zástupkyně žalovaného zastupuje dlouhodobě a je s problematikou a přetrvávající argumentací žalobce dobře obeznámena.

Poučení