18 C 252/2023 - 143

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] o výživné takto:

Výrok

I. Výživné stanovené žalovanému ve prospěch žalobce naposledy rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č.j. [spisová značka] se s účinností od [datum] do [datum] zvyšuje na částku 6 000 Kč měsíčně a s účinností od [datum] se zvyšuje na částku 7 000 Kč měsíčně, kterou je žalovaný povinen platit žalobci na jeho výživu vždy ke každému prvému dni v měsíci předem.

II. Dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] ve výši 124 838 Kč, jakož i výživné, které se stane splatným do konce měsíce, v němž tento rozsudek nabude právní moci, je žalovaný povinen zaplatit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč, a to vždy spolu s běžným výživným pod ztrátou výhody splátek, když první splátka bude splatná v měsíci, který následuje po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.

III. Žaloba žalobce, kterou se žalobce domáhal zvýšení výživného s účinností od [datum] do [datum] o další částku ve výši 2 000 Kč a s účinností od [datum] o další částku ve výši 1 000 Kč, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum], ve znění doplnění, domáhal vůči žalovanému zvýšení výživného na částku 8 000 Kč měsíčně, a to tři roky zpětně ode dne podání žaloby, tj. od [datum]. Svůj návrh odůvodnil tím, že rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 17. 10 2012 bylo žalovanému uloženo přispívat na výživu žalobce částkou 3 800 Kč měsíčně. Žalovaný toto výživné platil řádně a po žádosti žalobce o navýšení výživného navýšil výživné s účinností od [datum] na částku 4 500 Kč. V současné době tato částka nestačí k pokrytí nutných nákladů žalobce a žalovaný odmítá zvýšení výživného. Žalobce nastupuje do 2. ročníku [adresa] školy uměleckoprůmyslové v Praze. Na této škole studuje na katedře designu, obor průmyslový design od [datum]. V Praze je kvůli studiu ubytován na koleji za cenu 4 800 Kč měsíčně, kde bydlí během školního roku pravidelně od pondělí do čtvrtka, na víkend dojíždí domů, kde žije s matkou [jméno FO]. Žalobce nemá žádné zvýšené výdaje se svým [podezřelý výraz] stavem, ani zájmovou činností, své osobní potřeby, kulturní potřeby a sportovní aktivity kvůli náročnému studiu provozuje nepravidelně. Zvýšené výdaje má žalobce v oblasti školy, kromě běžných školních potřeb si musí hradit i školní projekty, semestrální a klauzurní práce. Žalobce nepobírá žádné dávky státní sociální podpory ani žádné jiné platby ze strany státu. Z movitých věcí vlastní z dědictví starý motocykl Jawa 350/638. Nevlastní žádnou nemovitost. Nemá žádné pohledávky ani závazky. Žalovaný je zaměstnán ve firmě [právnická osoba]. jako technolog potravin, má vyživovací povinnost k žalobci a k dceři [jméno FO], které přispívá na výživu částkou 6 000 Kč měsíčně. Žalovaný bydlí ve vlastním domě v [adresa] a dále vlastní polovinu pětipodlažního bytového domu v Olomouci na [adresa]. Zde pronajímá 3 byty, ze kterých mu přichází měsíční nájem. Z movitých věcí vlastní automobil Volkswagen Tiguan. Žalovaný se s žalobcem nestýká, nad rámec výživného mu nijak nepřispívá. Aktuální měsíční náklady na cestovné, ubytování, stravné a školní potřeby činí cca 16 000 Kč. Od poslední úřední úpravy výživného uplynulo již 10 let, došlo k nárůstu nákladů, které za žalobce hradí jeho matka [jméno FO].

2. Žalovaný se vyjádřil k žalobě tak, že s návrhem nesouhlasí a žalobou uplatněný nárok neuznává v plném rozsahu, když má za to, že tento je nevhodný a nereflektuje aktuální majetkovou situaci a odůvodněné potřeby, a především možnosti žalobce, který je již zletilý. Požadavek žalobce na další zpětné zvýšení výživného mu přijde nepřípadný, nedůvodný a nemorální. Žalobce je již zletilí a měl a mohl sám dostatečně vyhodnotit své potřeby, když žádal v minulosti o zvýšení výživného. V minulostí spolu normálně komunikovali a zlom nastal v době druhého rozvodu žalovaného, kdy žalobce se s ním bez udání důvodu přestal stýkat. Žalobce je již zletilý, je třeba zohlednit jeho možnosti sám se živit a přispívat si na úhradu svých potřeb, kdy je v jeho možnostech a schopnostech vedle studia získávat nějaký vlastní příjem. Žalovaný aktuálně plánuje založení nové rodiny s tím, že mu přibude další vyživovací povinnost 3. Žalobce dále doplnil, že od roku 2023 činí výše kolejného 5 300 Kč měsíčně (od počátku studia to bylo 4 800 Kč měsíčně), stravné 4 000 Kč měsíčně, doprava 2 000 Kč měsíčně, průměrné výdaje ze školní práce a potřeby 2 000 Kč měsíčně (licence na počítačové programy, školní potřeby, materiál na školní práce a další). Žalovaný nikdy nepřispíval na další nepravidelné výdaje, všechny tyto hradila matka žalobce. Dalšími nepravidelnými výdaji byly školní výlety, lyžařský kurz, školní vybavení, řidičský průkaz, počítač, telefon, sportovní vybavení, maturitní oblek, oblečení, obuv, na které žalovaný nijak nepřispěl. Studium na [adresa] škole uměleckoprůmyslové v Praze se liší od jiných vysokých škol svojí náročností studia. Kromě běžné výuky teoretických, odborných a ostatních předmětů je zde výuka doplněna každý akademický semestr zakončený zkouškovým obdobím a semestrální a klauzurní prací. Výuka běžných předmětů zabere v týdenním plánu stejný počet hodin jako na jiných vysokých školách. Během semestru je nutné se připravovat na běžné předměty a plnit seminární úkoly a učit se na zkouškové období a rovněž věnovat velké množství času na semestrální práci, na kterou jsou kladeny vysoké nároky, dále je konec semestru doplněn klauzurní prací, což je prestižní třítýdenní zkouška z ateliérové výuky, proto na této škole z časových důvodů na sebe zimní semestr s letním semestrem přímo navazují bez časové přestávky mezi jednotlivými semestry. Žalobce je jedním ze tří přijatých studentů do ročníku na základě výběrového řízení a talentových zkoušek. Studium je vysoce časově náročné, pracuje se nepřetržitě i o víkendech. Toto studium neumožňuje vytyčit v týdnu konkrétní dobu možnou pro využití při vydělávání si na brigádách nebo jiným způsobem. Žalobce nepobírá ani nepobíral dávky státní sociální podpory, v současné době studuje 2. ročník vysoké školy. Plní všechny školní povinnosti s nadprůměrnými výsledky. Nemá žádné zvýšené výdaje se svým [podezřelý výraz] stavem. Žádost o zaplacení výživného 3 roky zpětně považuje za adekvátní z hlediska náročnosti financování tohoto období ze strany jeho matky. V uplynulých 3 letech se potýkal s náročnou životní fází doprovázenou vysokými výdaji matky. V tomto období skládal maturitní zkoušku, připravoval se na přijímací řízení na vysokou školu a začínal novou finančně náročnou etapu na vysoké škole v Praze. Všechny nepravidelné výdaje na základě těchto událostí hradila jeho matka, žalovaný se nijak nepodílel. Kromě těchto událostí ho s matkou doprovázelo tragické úmrtí manžela matky, s potřebou vyplacení poloviny domu kvůli dědickému řízení byla finanční situace nejistá a matka z důvodu obav o zvládnutí financování domácnosti a vysokoškolského studenta začala mít 2 práce. Před více lety se žalovaný rozhodl prodat pozemek ve Štemberku, na což matka žalobce reagovala nabídkou odkoupení v úmyslu darovat pozemek později žalobci. Žalovaný si byl této situace vědom a místo zachování majetku v rodině prodal pozemek úmyslně velmi pod cenou jiné osobě. Dále žalovaný založil spoření pro žalobce, ze kterého žalobce nikdy nic nedostal. Tento způsob rodinných a majetkových poměrů vedl žalovaný po celou dobu, a v posledních letech se jeho nelidské chování nadále stupňovalo, proto žalobce s žalovaným omezil od roku 2020 pravidelný kontakt. Ve společné domácnosti, kterou žalovaný vedl v rozhodném období, hradila většinu nákladů jeho žena [jméno FO] až do doby jejich rozvodu. Co se týče matky žalobce, tak tato byla od 8-12/2020 zaměstnaná ve společnosti [právnická osoba].; v roce 2021 taktéž zaměstnání ve společnosti Univit, dne [datum] došlo k tragickému úmrtí manžela matky žalobce pana [jméno FO], kdy od této události matce žalobce náleží vdovský důchod; v roce 2022 do srpna byla matka žalobce zaměstnána ve společnosti [právnická osoba]. a pobírala vdovský důchod, od 9/2022 je zaměstnána ve společnosti [právnická osoba], pobírá vdovský důchod a dále dělá práce na IČO pro [právnická osoba].; v roce 2023 je matka žalobce zaměstnaná ve společnosti [právnická osoba], dále má příjem vdovský důchod, práce na IČO pro [právnická osoba]. a příjmy z pronájmu bytu; v roce 2024 do ledna zaměstnání [právnická osoba], vdovský důchod, práce na IČO pro [právnická osoba]., pronájem bytu. Od 2/2024 konec práce na IČO pro [právnická osoba]., kdy firma ukončila výrobní program pro léčiva. Z movitých věcí vyšší hodnoty vlastní matka žalobce osobní automobil Toyota rok výroby 2006, z nemovitých věcí vlastní rodinný dům v [adresa], jedná se o 100 let starou nemovitost, tuto nabyla koncem roku 2022, domu zděděná po zesnulém [jméno FO] a odkoupena od [jméno FO], což je její nevlastní syn. Nutné opravy na domě v roce 2023 výměna plynového kotle 80 000 Kč, chybějící zábradlí na balkon 20 000 Kč, zednické práce 15 000 Kč. Dále matka žalobce vlastní byt č. [hodnota] na [adresa], tento pronajímá od roku 2023, zahradu ve Šternberku a ornou půdu v Bukovanech ve výměře 316 m2. Co se týče výdajů matky žalobce, výdaje na studium žalobce asi 16 000 Kč měsíčně, internet, telefon, televize 1 500 Kč měsíčně, ČEZ plyn a elektřina 8 000 Kč měsíčně, voda 200 Kč měsíčně, služby obci 500 Kč měsíčně, fond oprav cca 15 000 Kč za měsíc, auto Toyota včetně oprav 5 000 Kč za měsíc, v roce 2023 opravy 60 000 Kč, v roce 2024 13 000 Kč. Pojištění 3 500 Kč nemovitosti, životní, úrazové a automobil, dále penzijní připojištění 1 700 Kč měsíčně, pes 4 500 Kč měsíčně (autoimunitní [podezřelý výraz] německých ovčáků), daně asi 5 000 Kč za měsíc v roce 2023, [podezřelý výraz] stav 3 000 Kč [podezřelý výraz] doplňky výživy, koníčky žalobce hokej 1 000 Kč měsíčně v zimním období, florbal 1 000 Kč měsíčně v letním období, jídlo a prostředky pro domácnost asi 15 000 Kč měsíčně, dále výdaje spojené s ošacením a obuví. Žádné dluhy ani exekuce matka žalobce nemá.

4. Žalovaný doplnil ve věci, že po celou dobu je zaměstnán u společnosti [právnická osoba]. aktuálně s průměrným čistým výdělkem 40 000 Kč měsíčně, v roce 2020 to bylo asi 35 000 Kč měsíčně. Dále je podílovým spoluvlastníkem nemovitosti na adrese [adresa], [adresa], kdy čistý příjem z nájmu činí v průměru za posuzované období asi 18 500 Kč měsíčně, k tomu vlastní dům na adrese [adresa], ve které bydlí a osobní automobil Volkswagen Tiguan rok výroby 2011. Vyjma běžných výdajů na stravu, ošacení, dopravu cca 8 000 až 10 000 Kč měsíčně platí měsíčně 2 200 Kč za elektřinu, 2 290 Kč za plyn, 200 Kč za mobilní telefon, 547 Kč za internet, 1 161 Kč životní pojištění. Žalovaný má vyživovací povinnost k dceři [jméno FO] ve výši 6 000 K měsíčně, dále stravné ve školní jídelně pro dceru [jméno FO] ve výši 600 Kč měsíčně, kdy žalobci platí výživné ve výši 4 500 Kč měsíčně od 10/2022, předtím se jednalo o částku 3 800 Kč. K mimořádným výdajům za sledované období patří jednorázové finanční vypořádání na základě smlouvy o vypořádání SJM s [jméno FO], které zaplatil jednorázovou částku 50 000 Kč, dále například mimořádný výdaj ve výši 3 648 Kč na brýle pro dceru [jméno FO]. Od 11/2023 žije žalovaný společně s přítelkyní [jméno FO], se kterou očekává v termínu [datum] narození potomka.

5. U jednání dne [datum] žalovaný uvedl, že by chtěl doložit mimořádný výdaj v částce 100 000 Kč za odkup motocyklu od žalobce, kdy za ním žalobce přišel s tím, že by potřeboval peníze. V minulosti se zabýval nákupem veteránů motocyklů a tento motocykl pořídil za částku 50 000 Kč a žalovaný se pak dohodl na odkoupení za částku 100 000 Kč. Byla to dohoda mezi nimi, ani motocykl nepřepisovali. Dále pokud žalobce tvrdí, že společně 3 roky nekomunikovali, nestýkali se, že mu žalovaný nijak nepomáhal, tak dále dokládá výdaj na částku 9 000 Kč, což bylo zapůjčení peněz na dovolenou v Norsku, tuto částku žalobci půjčil, normálně spolu v té době komunikovali, ani pak nevrátil celou tuto částku, nebo dále jel např. do Amsterodamu, tam mu zase zapůjčil automobil. K tomu žalobce uvedl, že co se týče prodeje motocyklu, tak tento si kupoval z důvodu, že to bral jako investici, v tu dobu na něj měl peníze, ale pak přišla ta událost, o které psal ve svém vyjádření. Museli vyplatit polovinu domu jeho nevlastnímu bratrovi, a tak se rozhodl, že motocykl prodá a pomůže své matce, kdy jako první se ozval jeho otec s tím, že to nemusí prodávat na bazaru, že mu dá 100 000 Kč. Chtěl motocykl prodat za 130 000 Kč, protože taková byla jeho cena, ale nakonec se rozhodl takto, protože to bylo rychlejší než ho prodávat někomu cizímu, ale chtěl, aby to bylo dotaženo do konce, chtěl přepis, ale na to už otec nepřistoupil, asi proto, že věděl, že se bude rozvádět a chtěl utratit částku 100 000 Kč. Co se týče Norska, tam měl možnost jet s kamarádem na dovolenou, neměl v té době dostatek peněz, a protože mu vše hradí matka, tak to u něj zkusil, on na to kývl, ale jednalo se o půjčku, kterou mu celou vrátil. Co se týče půjčení auta do Amsterodamu, tak se jednalo o výměnu, kdy on měl k dispozici zase jeho auto, ale protože to jeho je starší a otce je novější, tak se bál jet na tuto cestu starším autem, ale byla to tedy pouze jen výměna, a on z toho žádný výdělek neměl. Nic z toho nebylo iniciováno jeho otcem, ale vše si musel s ním domluvit sám s tím, že by pro něj mohl jednou za čas alespoň něco udělat a teď je mu to z jeho strany vytýkáno.

6. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy, výslechy svědků i účastníků a učinil z nich následující skutková zjištění: - z vysvědčení o maturitní zkoušce ze dne [datum], že žalobce ukončil studium na Střední průmyslové škole stavební v [adresa], obor vzdělání grafický design, když vykonal maturitní zkoušku s celkovým hodnocením prospěl; - z rozhodnutí o přijetí ke studiu, že dne [datum] bylo žalobci oznámeno, že byl přijat ke studiu do bakalářského studijního programu design na [adresa] škole uměleckoprůmyslové v Praze pro akademický rok 2022/2023 do 1. ročníku ateliér průmyslový design; - z potvrzení o studiu ze dne [datum], že žalobce zahájil studium na [adresa] škole uměleckoprůmyslové v Praze dne [datum] bakalářském studijním programu design, studijní obor průmyslový design, forma studia prezenční, standardní délka studia 4 roky. Žalobce je studentem této školy v akademickém roce 2022/2023; - z daňových dokladů ze dne [datum], že žalobce uhradil kolejné v částce 9 400 Kč, z dokladu ze dne [datum], že žalobce uhradil kolejné od 15. 12. – [datum] v částce 14 400 Kč, z dokladu ze dne [datum], že žalobce uhradil kolejné od 14. 3. – [datum] v částce 14 400 Kč. Z dokladu ze dne [datum], že žalobce uhradil doplatek kolejného do [datum] v částce 2 380 Kč, z dokladu ze dne [datum], že žalobce uhradil kolejné do [datum] v částce 5 300 Kč; - z potvrzení o studiu ze dne [datum], že žalobce je studentem [adresa] školy uměleckoprůmyslové v Praze, a to 2. ročníku studijní obor průmyslový design, a to v akademickém roce 2023/2024; - ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp.zn. [spisová značka], že dne [datum] podala [tituly před jménem] [jméno FO] návrh na schválení dohody o úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu, a to nezletilé [jméno FO], dcery žalovaného. [jméno FO] se narodila [datum], [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovaný uzavřeli manželství dne [datum]. V katastru nemovitostí je pro žalovaného zapsáno vlastnické právo k pozemkům parcelní číslo 57/4, 57/5, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům a parcela číslo 57/12 katastrální území [adresa], dále je zapsáno vlastnické právo v podílu k pozemku parcelní číslo St. 400, jehož součástí je stavba [adresa] číslo popisné 355 a pozemku parcelní číslo 66/70 katastrální území [adresa], dále je zapsáno vlastnické právo žalovaného v podílu 3/12 k pozemku parcelní číslo 66/69 katastrální území [adresa]. Průměrný měsíční příjem [tituly před jménem] [jméno FO] v 12/2022 a v lednu a únoru 2023 činil částku 29 143 Kč. Z potvrzení zaměstnavatele [právnická osoba]., že žalovaný měl v roce 2022 průměrný čistý příjem 41 870 Kč. Žalovaný vlastní rodinný dům v [adresa], dále společně s bratrem spoluvlastní bytový dům na Lazcích, kde je 6 bytových jednotek, který pronajímají. Podávají daňové přiznání. Příjem z pronájmu si dělí na 3, vzhledem k tomu, že rodiče jimm dům darovali. Za rok 2022 jeho podíl na příjmu činil asi 90 000 Kč. Jiný zdroj příjmů nemá. Jeho [podezřelý výraz] stav je dobrý. Co se týká domu v [adresa], náklady za energii, tedy plyn a elektřinu činí 4 000 Kč měsíčně. Žádnou hypotéku nesplácí. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Soud schválil dohodu rodičů, dle které se nezletilá [jméno FO] svěřuje pro dobu do i po rozvodu manželství rodičů do péče matky a otec se zavazuje přispívat na výživu nezletilé [jméno FO] částkou 6 000 Kč měsíčně s účinností od [datum] pro dobu do rozvodu, a pro dobu po rozvodu s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů, vždy k 25. dni příslušného měsíce k rukám matky. Soud zjistil následující skutkový stav: rodiče uzavřeli manželství dne [datum], které dosud trvá. Z jejich manželství se narodila pouze nezletilá [jméno FO]. Rodiče ukončili soužití v létě 2022 a vedení společné domácnosti v únoru 2023, kdy se matka s nezletilou [jméno FO] odstěhovala. Od té doby je nezletilá [jméno FO] v péči matky, otec na její výživu přispívá dohodnutým výživným ve výši 6 000 Kč měsíčně, které má uhrazeno do [datum]. Na styku otce s nezletilou [jméno FO] se rodiče mimosoudně dohodli na OSPOD. Nezletilá [jméno FO] je ve věku 11 let, navštěvuje 6. třídu ZŠ [adresa]. Matka je vdaná. Má další vyživovací povinnost ke zletilé [jméno FO], narozené [datum], která studuje VŠ. Žije s matkou ve společné domácnosti. Matka bydlí s dětmi v pronajatém bytě o velikosti 3+1 s celkovými náklady za nájem a služby 16 500 Kč měsíčně. Od prosince 2022 je zaměstnaná jako sociální pracovnice na Městském úřadě [adresa] s průměrným čistým měsíčním příjmem za období 12/2022-2/2023 ve výši 29 000 Kč. Jiný příjem nemá. Otec (žalovaný) je ženatý. Má další vyživovací povinnost ke zletilému [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0], který studuje VŠ. Otec na jeho výživu přispívá částkou 4 500 Kč měsíčně. Otec je zaměstnaný jako technolog ve společnosti [právnická osoba]. [adresa] s průměrným čistým měsíčním příjmem v roce 2022 ve výši 41 870 Kč. Otec je vlastníkem rodinného domu se zahradou [adresa], kde bydlí, a podílu o velikosti na domě [adresa] o 6 bytových jednotkách, které jsou pronajímány. Otec uvedl, že dům spoluvlastní spolu se svým bratrem. Za rok 2022 otec v daňovém přiznání vykázal příjmy z nájmu ve výši 390 256 Kč, výdaje ve výši 366 308 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji činil 23 948 Kč. Otec má náklady v souvislosti s bydlením ve výši 4 000 Kč měsíčně; - z vyrozumění o zápisu do živnostenského rejstříku, že matka žalobce má od [datum] do [datum] přerušeno provozování živnosti výroba, obchody a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona; - z přiznání k dani z příjmu fyzických osob rok 2023 a potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti 2023 matky žalobce, že úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů činí 894 983 Kč ([právnická osoba]), dílčí základ daně ze samostatné činnosti 120 000 Kč (příjmy 300 000 Kč, výdaje 180 000 Kč), dílčí základ daně z nájmu 98 700 Kč (příjmy 141 000 Kč, výdaje 4ě 300 Kč), základ daně činí 1 112 300 Kč, daň celkem 136 005 Kč; - z přiznání k dani z příjmu fyzických osob rok 2022 a potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti 2022 matky žalobce, že úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů činí 1 045 439 Kč ([právnická osoba]., [právnická osoba]), dílčí základ daně ze samostatné činnosti 40 000 Kč (příjmy 100 000 Kč, výdaje 60 000 Kč), základ daně činí 1 085 500 Kč, daň celkem 131 985 Kč; - z oznámení ČSSZ z [datum], že se matce žalobce zvyšuje vdovský důchod od [datum] na částku 14 618 Kč měsíčně; - z oznámení ČSSZ z [datum], že se matce žalobce zvyšuje vdovský důchod od 9/2022 na částku 13 031 Kč měsíčně; - z oznámení ČSSZ z [datum], že se matce žalobce zvyšuje vdovský důchod od 6/2022 na částku 12 579 Kč měsíčně; - z rozhodnutí ČSSZ z [datum], že se matce žalobce přiznává vdovský důchod od [datum] v částce 11 171 Kč měsíčně; - z výplatních lístků [právnická osoba]., že matka žalobce měla v 8/2020 příjem 36 129 Kč, 9/2020 příjem 28 443 Kč, 10/2020 příjem 78 056 Kč, 11/2020 příjem 28 439 Kč, 12/2020 příjem 38 768 Kč; - z výpisu z účtu ČS a. s. 1/2024, že matka žalobce zaslala na účet žalobce částky 7 000 Kč, 134 Kč, 500 Kč, 1 800 Kč, 23 000 Kč; - z potvrzení o odchozí platbě [jméno FO], že matka žalobce hradí žalobci pojištění v částce 332 Kč měsíčně; - z Info [jméno FO], že matka žalobce hradí 1 557 Kč platby O2; - z výpisu z účtu ČS a. s. matky žalobce za období 2/2024, že matka žalobce zaslala žalobci částky 8 000 Kč, 61é Kč, 300 Kč, 1 000 Kč60 Kč, 700 Kč a 2 000 Kč; - z výpis z účtu ČS a. s. matky žalobce za období 11/2023, že matka žalobce zaslala žalobci částku 300 Kč, 2 300 Kč, 1 100 Kč, 1 000 Kč, 7 000 Kč; - z přiznání k dani z příjmu fyzických osob rok 2020, potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti 2020 žalovaného, z potvrzení o pojistném zaplaceném pojistníkem 2020, z potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků, z potvrzení o studiu a z přílohy č. [hodnota] k přiznání k dani z příjmů 2020, že úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů činí 474 773 Kč ([právnická osoba].), dílčí základ daně ze závislé činnosti 635 248 Kč, dílčí základ daně z nájmu 245 921 Kč (příjmy 356 992 Kč, výdaje 110 071 Kč), základ daně činí 876 600 Kč, daň celkem 131 490 Kč; - z přiznání k dani z příjmů fyzických osob rok 2021 žalovaného, z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti 2021, z potvrzení o pojistném zaplaceném pojistníkem 2021, z potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků, z potvrzení o studiu a z přílohy č. [hodnota] k přiznání k dani z příjmů 2021, že úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů činí 547 161 Kč ([právnická osoba].), dílčí základ daně ze závislé činnosti 547 161 Kč, dílčí základ daně z nájmu 206 053 Kč (příjmy 348 682 Kč, výdaje 142 629 Kč), základ daně činí 748 000 Kč, daň celkem 112 200 Kč; - z přiznání k dani z příjmů fyzických osob 2022 žalovaného, že úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů činí 632 879 Kč ([právnická osoba].), dílčí základ daně ze závislé činnosti 632 879 Kč, dílčí základ daně z nájmu 23 948 Kč (příjmy 390 256 Kč, výdaje 366 308 Kč), základ daně činí 656 800 Kč, daň celkem 98 520 Kč; - ze smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu ze dne 31. 1 2023, že žalovaný a [tituly před jménem] [jméno FO] uzavřeli tuto smlouvu a že se žalovaný zavázal zaplatit [tituly před jménem] [jméno FO] na finanční vypořádání částku 50 000 Kč; - z kopie velkého TP, že žalovaný je zapsán jako vlastník vozidla RZ [SPZ]; - z výpis z účtu žalovaného, že hradí inkaso [právnická osoba]. v částce 2 220 Kč měsíčně (rok 2023, 1-5/2022), v částce 1 700 Kč měsíčně (6-12/2022, 8-12/2021), v částce 1 500 Kč měsíčně (2020, 1-7/2021); pojištění v částce 1 161 Kč měsíčně (žalovaný, žalobce, dcera žalovaného [jméno FO]), v částce 1 116 Kč (2-10/2023), v částce 1 039 Kč (12/2021-1/2023), 1 015 (1-11/2021)a v částce 984 Kč (8/2020-12/2020); od 2/2023 pak platí výživné na dceru [jméno FO] v částce 6 000 Kč měsíčně; telefon v částce cca 200 Kč měsíčně; internet 550 Kč měsíčně; plyn 9-11/2021 v částce 2 270 Kč měsíčně, 8/2020-8/2021 v částce 1 980 Kč měsíčně, 1-7/2020 v částce 1 900 Kč měsíčně, 12/2021-11/2022 v částce 1 600 Kč měsíčně, 12/2022-9/2023 v částce 1 600 měsíčně a 10/2023-2/2024 v částce 2 290 Kč měsíčně; stravné pro dceru [jméno FO] 9/2020-2/2023 v částce 300-600 Kč měsíčně; - z potvrzení o provedení transakce, že dne [datum] uhradil žalovaný částku 3 648 Kč na brýle pro dceru [jméno FO]; - z příjmového dokladu ze dne [datum], že žalovaný uhradil stomatologovi částku 10 500 Kč; - z potvrzení o provedení transakce, že dne [datum] zaslala žalovaný žalobci částku 50 000 Kč (motorka), dne [datum] částku 50 000 Kč (motorka) a dne [datum] částku 9 000 Kč (půjčka Norsko); - z výpovědi žalobce, že celá situace začala někdy před maturitou, kdy se musel připravovat jak na maturitní zkoušky, tak na talentové zkoušky na VŠ, kdy v rodině otce panovalo nepříjemné prostředí, konflikty s jeho bývalou ženou [jméno FO]. V tu dobu zůstal doma, byl covid. Jeho rodiče se rozvedli v jeho čtyřech letech a od té doby žije se svojí matkou. Zpočátku měli střídavou péči, to po nějakém čase nefungovalo, takže chodil k otci jednou za 14 dní na víkend, a to období, o kterém se pak baví, že otce spíše jen navštěvoval, bylo v jeho 17 – 18 letech, kdy tedy ještě v mezidobí se jeho matka znovu provdala, manželství trvalo asi 10 let. Otce tedy navštěvoval už třeba jen na jedno odpoledne, když byl třeba na zahradě, bylo to vždy na chvíli, jednou za týden nebo za dva, aby si popovídali a neztratili kontakt. Vše se přerušilo tím, že začala být u nich špatná rodinná situace, rozhodl se, že se v tom nebude angažovat, aby se s otcem vídal, kdy jeho chování mu nepřišlo vhodné, někdy mu ale zavolala jeho žena [jméno FO], že chce pomoci, nebo že je ve stresu. Dělo se tam hodně věcí, se kterými nesouhlasí, ale nechce tady vytahovat žádnou špínu. Otec mu např. napsal jednou za dva týdny, jak se mu daří, to je vše a jejich kontakt se minimalizoval a nyní už s ním není v kontaktu vůbec. Po rozchodu s [jméno FO] si otce zablokoval i na Messengeru, kdy se dozvěděl spoustu věcí a také je viděl osobně a už s ním nechtěl být v kontaktu. Maturoval v roce 2021. Co se týče výživného, tak žádal o navýšení v době, kdy nastupoval na VŠ. Otec mu platil výživné 3 800 Kč, bylo to strašně málo, také na něj bylo tlačeno ze strany matky, že by něco mohl zaplatit i otec, a ne všechno ona sama. Přišel tedy za otcem, jestli by mu, nemohl dát více, a poprosil ho o co největší podporu. Odvětil mu, že mu nemusí dávat nic, že matka má dost, kdy mu odpověděl, že to bude muset řešit soudně. Otec si pak asi u někoho ověřil, že by měl platit více a zvýšil výživné na částku 4 500 Kč měsíčně. Už to pak nechtěl řešit, ale teď je ve 2. ročníku, půjde do třetího, dělají čím dál dražší projekty a výživné není dostačující. Nyní např. pracuje na semestrálním úkolu – mechanismus – kdy si musí většinu materiálů pořizovat sami, platit si výrobní technologie a už teď má v seminární práci přes 10 000 Kč. To vše hradí matka, otec to ani netuší, a proto se pak ptá, proč by měl platit více. Jak uvedl ve svém písemném vyjádření, má výdaje spojené s hrazením kolejného, dopravy, stravné, když škola je velice časově náročná, s tím souvisí i stravné, kdy si musí někdy jen něco rychle objednat nebo koupit. Stává se, že teď chodí ze školy o půlnoci, vstává v sedm, je to náročnější. Kdyby mu přispíval částku 8 000 Kč, to by mu pomohlo, byl by mu vděčný, neboť většinu musí platit jeho matka. Kdyby mu přispívali částkou jak matka, tak touto zvýšenou otec, nebyla by situace tak nepříjemná, a to hlavně pro jeho matku. Měl brigádu, tu mohl dělat odkudkoliv, bylo to v jednom designovém studiu, dělal 3D vizualizace, modelování na počítači, ale bohužel to skončilo. Je to asi rok a něco zpátky, kdy první měsíc si vydělal 15 000 Kč, byl z toho nadšený, ale pak se jednalo o částky 1 000 – 2 000 Kč měsíčně, pak třeba 3 měsíce pro něj neměli žádnou práci, kdy brigáda trvala asi rok. Přivydělávat by si mohl v sobotu nebo neděli, ale potřebuje také odpočívat, kdy přes týden to není možné, nyní má sice školu od pondělí do čtvrtka, ale příští semestr to bude až do pátku, kdy škola je náročná a během týdne brigádu nestihne, ale i přesto se snaží si něco najít, chtěl by si přivydělat na léto. O víkendech také musí pomáhat matce a starat se o dům v Toveři, který matka zdědila, kdy dále jeho výdaje dále souvisí s internetem, telefonem, nosí brýle, ty si pořizuje tak jednou za dva roky. Co se týče matky, tak jak je uvedeno ve vyjádření, měla jedno zaměstnání, poté, co se stala nepříjemná situace v rodině, tak měla strach a naskytla se jí možnost i druhé práce. Dále má příjmy z nájmu a pobírá vdovský důchod. V současné době pracuje pouze pro společnost Azelis a má příjmy z nájmu. Matka také hradí veškeré výdaje spojené s tím, když je doma, kdy má také koníčky, dělá různé sporty, a to vše hradí jeho matka. Snaží se hrát každou sobotu florbal, a v zimě hrál každou sobotu ráno hokej, kdy bylo potřeba pořídit výstroj a každou sobotu uhradit částku 250 Kč za led; - z výpovědi žalovaného, že po 10 letech manželství s matkou Vojty došlo k rozvodu manželství, a to z důvodu, že jej manželka opustila. Našla si partnera v rámci Toveře, kdy v rámci vypořádání dostala byt, ze kterého má nyní příjmy. Bydlí tedy s Vojtou v Toveři, kdy on jsem usiloval o střídavou péči, ale tato chvíli fungovala, kdy však následně byl Vojta svěřen do výhradní péče matky a jednou za 14 dní byl u něj na víkend. Znovu se oženil, a to v roce 2012, a manželství bylo rozvedeno v roce 2023. Z tohoto partnerství má dceru [jméno FO]. Když toto manželství fungovalo, tak [jméno FO] s ním normálně komunikoval, docházel k nim, bylo to do roku 2022. Sice už ten styk omezil, kdy to chápe, měl hodně starostí ve škole, s rodinou, našel si partnerku v [adresa]. Chápe, že na některé věci čas nezbývá, ale přesto se ho snažil kontaktovat a vždy, když něco potřeboval, mu vycházel vstříc, pomáhal mu. Nemůže tedy souhlasit s tím, že se 3 roky zpětně nestýkali, to není pravda. Po 8 letech druhého manželství zjistil, kdy manželka nebývala doma, že si našla partnera, opustila ho a on trval na rozvodu. V rámci toho mu řekla, že se „postará, aby ho jeho děti nenáviděly“. Od té doby pak nastal zlom, kdy s ním [jméno FO] přestal komunikovat, kdy jeho bývalá manželka ho proti němu navedla, a to i společně s jeho dcerou. Také ví, že [jméno FO] má automobil, dále vlastní veterány. Bylo to v době, kdy s ním komunikoval, ví asi o čtyřech motorkách. Nějak mu to nejde dohromady, kdy požaduje zaplacení vyššího výživného, kdy on v Norsku na dovolené nebyl, ani v Holandsku. Také ví, že matka [jméno FO] žije ve společné domácnosti s novým partnerem, to takhle žije i on od loňského podzimu, s novou partnerkou čeká potomka, má se narodit za měsíc, přibude mu tedy nová vyživovací povinnost. Když žil ve společné domácnosti s bývalou manželkou, bydlela s nimi i její dcera, na tu dostávala od jejího otce žádné výživné. Bývalá manželka pracovala jako vedoucí sociálního zařízení Klíč v Olomouci a měla srovnatelné, nebo i vyšší příjmy, než byly jeho. S novou partnerkou žije ve společné domácnosti od loňského podzimu. Minulý týden nastupovala na mateřskou dovolenou a 5. 6. se má narodit dítě. Po dobu vedení společné domácnosti s novou partnerkou tato byla zaměstnána s asi dvoutřetinovým příjmem oproti jeho příjmům. Pracuje v Olmě a několikrát [jméno FO] zajistil brigádu v Olmě. Naposledy to bylo předloni o prázdninách, kdy za období od roku 2020 měl v Olmě několik brigád. Také mu zajistil brigádu u [právnická osoba] asi 2 roky zpátky o prázdninách. Co se týče příjmů z nájmu, tak je spolumajitelem s bratrem těchto nemovitostí, každý v jedné polovině, ale protože se jedná o dědictví po rodičích, tak částku z příjmů dělí 3, pro něj, jeho bratra a matku. Na dceru [jméno FO] platí částku 6 000 Kč měsíčně, když ke potřeba brát v potaz okolnosti obou rodičů, jejich příjmy, zda s někým žijí ve společné domácnosti, kdy už předjímá to, že mu za měsíc přibude další vyživovací povinnost; - k tomuto žalovaný doplnil, že co se týče společné domácnosti jeho matky, tak je pravda, že má přítele, vídají se párkrát do týdne, přespí u nich asi jednou za 4 dny, ale má za to, že společná domácnost je to tehdy, když spolu bydlí a žijí. Jeho matka s ním společnou domácnost nevede, její přítel má svoji rodinu se třemi dětmi. Je rád, že nezůstala sama a určitě jeho matce její přítel ničím na domácnost nepřispívá, kdy oba si každý vedou svoji domácnost. Co se týče brigád, tak od 15 let chodil na brigády na expedici v Olmě, kdy otec mu zařídil brigádu už v jeho 15 letech, bylo to vždy v létě, kdy nejprve mu to zařídil otec, pak už se ozývali sami a výdělek měl vždy asi 15 000 Kč za léto. Ve třetím ročníku střední školy pak potřeboval stáž na 14 dnů u firmy z oboru, kdy od tátova bratra jeho bývalá žena má designové studio, kde mu umožnili 14-ti denní stáž a pak už se s nimi domlouval na léto na brigádu opět v částce 15 000 Kč za léto. Tyto brigády ale nebyly ve 3 posuzovaných rocích zpětně. Pokud hovořil otec o brigádě předminulé léto, tak tu měl tady v Olomouci, kde prodával motorkářské potřeby a tam měl výdělek asi 16 000 Kč. Pokud otec hovořil o veteránech, tak má 2 babety v hodnotě 5 000 Kč, má to rád, je to jeho koníček, nepovažoval za nutné to uvádět, to by mohl také uvést, že má např. hodinky nebo telefon. Minulé léto si pak pořídil Jawu Mustang v hodnotě 15 000 Kč a v dědickém řízení zdědil po nevlastním otci Jawu 350. Co se týče automobilu, tak ten nevlastní, je to automobil jeho matky, která ho zdědila, ale používá ho já. Jedná se o Toyotu Rav 4, rok výroby 2006, najeto 360 000 km, když spíše do tohoto automobilu musí matka investovat, jedná se o starý vůz.

7. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná pro rozhodnutí ve věci relevantní skutková zjištění (zejm. evidenční listy důchodového pojištění matky žalobce, sdělení [tituly před jménem] [jméno FO]).

8. Po provedeném dokazování ze skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. O výživném mezi účastníky bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č.j. [spisová značka] v částce 3 800 Kč měsíčně. Od [datum] platí žalovaný žalobci výživné v částce 4 500 Kč.

9. Žalobce maturoval v roce 2022 na Střední průmyslové škole stavební, [adresa]. Dne [datum] bylo žalobci oznámeno, že byl přijat ke studiu do bakalářského studijního programu design na [adresa] škole uměleckoprůmyslové v Praze pro akademický rok 2022/2023 do 1. ročníku ateliér průmyslový design, v roce 2023/2024 je žalobce studentem 2. ročníku vysoké školy. Ve škole dělají čím dál dražší projekty, výživné není dostačující, škola je náročná a během týdne brigádu nestihne. V minulosti si brigádně přivydělával, ale nešlo o pravidelný příjem. O prázdninách si na brigádách přivydělá kolem 15 000 Kč za prázdniny. Jeho výdaje činí kolejné, od roku 2023 činí výše kolejného 5 300 Kč měsíčně (od počátku studia to bylo 4 800 Kč měsíčně), stravné 4 000 Kč měsíčně, doprava 2 000 Kč měsíčně, průměrné výdaje ze školní práce a potřeby 2 000 Kč měsíčně (licence na počítačové programy, školní potřeby, materiál na školní práce a další). Z majetku větší hodnoty vlastní 2 babety v hodnotě 5 000 Kč, je to jeho koníček. Minulé léto si pak pořídil Jawu Mustang v hodnotě 15 000 Kč a v dědickém řízení zdědil po nevlastním otci Jawu 350. Co se týče automobilu, tak ten nevlastní, je to automobil jeho matky, ale používá ho on.

10. Žalovaný je zaměstnán u společnosti [právnická osoba]. Je vlastníkem rodinného domu se zahradou [adresa], kde bydlí, dále je podílovým spoluvlastníkem nemovitosti na adrese [adresa], [adresa], kdy čistý příjem z nájmu činí v průměru za posuzované období asi 18 500 Kč měsíčně. V katastru nemovitostí je pro žalovaného zapsáno vlastnické právo k pozemkům parcelní číslo 57/4, 57/5, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům a parcela číslo 57/12 katastrální území [adresa], dále je zapsáno vlastnické právo v podílu k pozemku parcelní číslo St. 400, jehož součástí je stavba [adresa] číslo popisné 355 a pozemku parcelní číslo 66/70 katastrální území [adresa], dále je zapsáno vlastnické právo žalovaného v podílu 3/12 k pozemku parcelní číslo 66/69 katastrální území [adresa]. Dále vlastní osobní automobil Volkswagen Tiguan rok výroby 2011. Žalovaný má vyživovací povinnost k dceři [jméno FO] ve výši 6 000 K měsíčně, a to od [datum]. Od 11/2023 žije žalovaný společně s přítelkyní [jméno FO], se kterou očekává v termínu [datum] narození potomka. V letech 2012 – 2023 byl žalovaný v manželství s [tituly před jménem] [jméno FO]. Když žil ve společné domácnosti s bývalou manželkou, bydlela s nimi i její dcera, na tu dostávala od jejího otce žádné výživné. Bývalá manželka pracovala jako vedoucí sociálního zařízení Klíč v Olomouci a měla srovnatelné, nebo i vyšší příjmy, než byly jeho. Po dobu vedení společné domácnosti s novou partnerkou tato byla zaměstnána s asi dvoutřetinovým příjmem oproti jeho příjmům. Úhrn příjmů žalovaného v roce 2020 od všech zaměstnavatelů činí 474 773 Kč ([právnická osoba].), dílčí základ daně ze závislé činnosti 635 248 Kč, dílčí základ daně z nájmu 245 921 Kč (příjmy 356 992 Kč, výdaje 110 071 Kč), základ daně činí 876 600 Kč, daň celkem 131 490 Kč; v roce 2021 úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů činí 547 161 Kč ([právnická osoba].), dílčí základ daně ze závislé činnosti 547 161 Kč, dílčí základ daně z nájmu 206 053 Kč (příjmy 348 682 Kč, výdaje 142 629 Kč), základ daně činí 748 000 Kč, daň celkem 112 200 Kč; v roce 2022 úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů činí 632 879 Kč ([právnická osoba].), dílčí základ daně ze závislé činnosti 632 879 Kč, dílčí základ daně z nájmu 23 948 Kč (příjmy 390 256 Kč, výdaje 366 308 Kč), základ daně činí 656 800 Kč, daň celkem 98 520 Kč. Dle smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu ze dne 31. 1 2023 uzavřené mezi žalovaným a [tituly před jménem] [jméno FO] se žalovaný zavázal zaplatit [tituly před jménem] [jméno FO] na finanční vypořádání částku 50 000 Kč. Vyjma běžných výdajů na stravu, ošacení, dopravu v částce 8 000 až 10 000 Kč měsíčně, platí měsíčně inkaso [právnická osoba]. v částce 2 220 Kč měsíčně (rok 2023, 1-5/2022), v částce 1 700 Kč měsíčně (6-12/2022, 8-12/2021), v částce 1 500 Kč měsíčně (2020, 1-7/2021); pojištění v částce 1 161 Kč měsíčně (žalovaný, žalobce, dcera žalovaného [jméno FO]), v částce 1 116 Kč (2-10/2023), v částce 1 039 Kč (12/2021-1/2023), 1 015 (1-11/2021)a v částce 984 Kč (8/2020-12/2020); od 2/2023 pak platí výživné na dceru [jméno FO] v částce 6 000 Kč měsíčně; telefon v částce cca 200 Kč měsíčně; internet 550 Kč měsíčně; plyn 9-11/2021 v částce 2 270 Kč měsíčně, 8/2020-8/2021 v částce 1 980 Kč měsíčně, 1-7/2020 v částce 1 900 Kč měsíčně, 12/2021-11/2022 v částce 1 600 Kč měsíčně, 12/2022-9/2023 v částce 1 600 měsíčně a 10/2023-2/2024 v částce 2 290 Kč měsíčně; stravné pro dceru [jméno FO] 9/2020-2/2023 v částce 300-600 Kč měsíčně. Dne [datum] zaslal žalovaný žalobci částku 50 000 Kč (motorka), dne [datum] částku 50 000 Kč (motorka), jednalo se o prodej motocyklu a dne [datum] částku 9 000 Kč (půjčka Norsko).

11. Matka žalobce byla od 8-12/2020 zaměstnaná ve společnosti [právnická osoba].; v roce 2021 taktéž zaměstnání ve společnosti [právnická osoba]., dne [datum] došlo k tragickému úmrtí manžela matky žalobce pana [jméno FO], kdy od této události matce žalobce náleží vdovský důchod; v roce 2022 do srpna byla matka žalobce zaměstnána ve společnosti [právnická osoba]. a pobírala vdovský důchod, od 9/2022 je zaměstnána ve společnosti [právnická osoba], pobírá vdovský důchod a dále dělá práce na IČO pro [právnická osoba].; v roce 2023 je matka žalobce zaměstnaná ve společnosti [právnická osoba], dále má příjem vdovský důchod, práce na IČO pro [právnická osoba]. a příjmy z pronájmu bytu; v roce 2024 do ledna zaměstnání [právnická osoba], vdovský důchod, práce na IČO pro [právnická osoba]., pronájem bytu. Od 2/2024 konec práce na IČO pro [právnická osoba]., kdy firma ukončila výrobní program pro léčiva. Z movitých věcí vyšší hodnoty vlastní matka žalobce osobní automobil Toyota rok výroby 2006, z nemovitých věcí vlastní rodinný dům v [adresa], jedná se o 100 let starou nemovitost, tuto nabyla koncem roku 2022, domu zděděná po zesnulém [jméno FO] a odkoupena od [jméno FO], což je její nevlastní syn. Nutné opravy na domě v roce 2023 výměna plynového kotle 80 000 Kč, chybějící zábradlí na balkon 20 000 Kč, zednické práce 15 000 Kč. Dále matka žalobce vlastní byt č. [hodnota] na [adresa], tento pronajímá od roku 2023, zahradu ve Šternberku a ornou půdu v Bukovanech ve výměře 316 m2. Co se týče výdajů matky žalobce, výdaje na studium žalobce asi 16 000 Kč měsíčně, internet, telefon, televize 1 500 Kč měsíčně, ČEZ plyn a elektřina 8 000 Kč měsíčně, voda 200 Kč měsíčně, služby obci 500 Kč měsíčně, fond oprav cca 15 000 Kč za měsíc, auto Toyota včetně oprav 5 000 Kč za měsíc, v roce 2023 opravy 60 000 Kč, v roce 2024 13 000 Kč. Pojištění 3 500 Kč nemovitosti, životní, úrazové a automobil, dále penzijní připojištění 1 700 Kč měsíčně, pes 4 500 Kč měsíčně (autoimunitní [podezřelý výraz] německých ovčáků), daně asi 5 000 Kč za měsíc v roce 2023, [podezřelý výraz] stav 3 000 Kč [podezřelý výraz] doplňky výživy, koníčky žalobce hokej 1 000 Kč měsíčně v zimním období, florbal 1 000 Kč měsíčně v letním období, jídlo a prostředky pro domácnost asi 15 000 Kč měsíčně, dále výdaje spojené s ošacením a obuví. Žádné dluhy ani exekuce matka žalobce nemá. Matka žalobce má přítele, společnou domácnost nevedou. V roce 2023 u matky žalobce činí úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů činí 894 983 Kč ([právnická osoba]), dílčí základ daně ze samostatné činnosti 120 000 Kč (příjmy 300 000 Kč, výdaje 180 000 Kč), dílčí základ daně z nájmu 98 700 Kč (příjmy 141 000 Kč, výdaje 4ě 300 Kč), základ daně činí 1 112 300 Kč, daň celkem 136 005 Kč; v roce 2022 úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů činí 1 045 439 Kč ([právnická osoba]., [právnická osoba]), dílčí základ daně ze samostatné činnosti 40 000 Kč (příjmy 100 000 Kč, výdaje 60 000 Kč), základ daně činí 1 085 500 Kč, daň celkem 131 985 Kč. Od [datum] pobírá matka žalobce vdovský důchod, v roce 2021 v částce 11 171 Kč, v roce 2022 v částce cca 13 000 Kč, od roku 2024 v částce 14 618 Kč měsíčně. V roce 2020 měla matka žalobce příjem od [právnická osoba]., v 8/2020 příjem 36 129 Kč, 9/2020 příjem 28 443 Kč, 10/2020 příjem 78 056 Kč, 11/2020 příjem 28 439 Kč, 12/2020 příjem 38 768 Kč.

12. Podle ust. § 911 občanského zákoníku, vyživovací povinnost lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

13. Podle ust. § 913 občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí. Přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

14. Podle ust. § 915 odst. 1 občanského zákoníku, životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

15. Podle ust. § 922 odst. 1 občanského zákoníku, výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení, u výživného [právnická osoba] i za dobu tří let zpět od tohoto dne.

16. Základním a obecným předpokladem pro vznik a trvání vyživovací povinnosti je tzv. stav odkázanosti na výživu na straně oprávněného, tedy neschopnost samostatně uspokojovat všechny své potřeby. Kritérium neschopnosti sám se živit je třeba definovat tak, že oprávněný nedisponuje žádným vlastním příjmem, nebo disponuje příjmem tak nízkým, že nepostačuje krýt jeho potřeby, anebo výnosy z majetku, který mu patří (event. jej spravuje), nedostačují pro úhradu jeho osobních potřeb. Schopnost samostatně se živit znamená, že dítě je schopno samostatně uspokojovat všechny své potřeby, a to hmotné, kulturní a další, včetně bytové. Znamená to, že dítě má určitý trvalý příjem finančních prostředků, z něhož své potřeby hradí (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2121/14). Potřeby dítěte pak lze dělit na hmotné (ošacení, hračky, školní a studijní potřeby, [podezřelý výraz] pomůcky, sportovní potřeby apod.) a nehmotné (vzdělání, včetně zápisného a školného, kulturní a [podezřelý výraz] rozvoj osobnosti, rekreace atd.). Míra potřebnosti oprávněného je pak závislá zejména na jeho věku, na [podezřelý výraz] stavu, na jeho fyzické a [podezřelý výraz] vyspělosti (R 14/1966), na způsobu přípravy na budoucí povolání, na existenci zálib a zájmů, na délce doby strávené v domácnosti, na realitě mateřské či rodičovské dovolené a nižší účasti na pojištění po dobu trvání manželství a dalších skutečnostech. Na druhé straně je nutné při určování výše výživného, resp. jeho existence a trvání vůbec, vycházet také z možností a schopností povinného (viz § 913 odst. 1). Možnosti jsou chápány jako objektivní kategorie, schopnosti jako subjektivní kategorie. Konkrétně je nutné zohlednit věk, [podezřelý výraz] stav, vzdělání (R 27/1980), manuální zručnost, pracovní návyky a pracovní zkušenosti (R 5/1969), flexibilitu, adaptabilnost, sociální (ne)zralost povinného, nepříznivou situaci na trhu práce, vysokou nezaměstnanost v regionu či možnost dojíždění do jiného místa apod. Dalším důležitým kritériem jsou majetkové poměry. Vždy je třeba k majetkovým poměrům povinného přistupovat komplexně a zohledňovat celkovou majetkovou situaci na jeho straně. Jmění povinného může sestávat z majetkových podstat, výnosů z nich, akcií, nemovitostí i movitých věcí, zejména luxusních aut, letadel, nákladného sportovní vybavení, hudebních nástrojů, uměleckých sbírek apod. Je třeba zohlednit i různé benefity, např. bezúplatnou možnost bydlení v domě či bytě zaměstnavatele, stálou možnost využívání služebního vozu, další zaměstnanecké či jiné výhody atd., tedy obecně to, o co se majetek povinného nezmenšuje, ačkoliv za standardní situace by tomu tak bylo [srov. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975), 2. vydání, 2020, str. 981-990].

17. Dle judikatury Ústavního soudu, Nález ÚS z [datum], sp. zn. II. ÚS 2121/14, v případě rozhodování obecných soudů o vyživovací povinnosti rodičů vůči studujícímu zletilému dítěti je třeba se s ohledem na konkrétní okolnosti případu zabývat účelností daného studia, jímž může být i studium na střední škole, které brání zcela nebo částečně tomu, aby se zletilé dítě živilo samo. V tomto smyslu by však nemělo jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze „prodlužovala mládí“. V obecné rovině ÚS uvedl, že vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do doby, dokud děti nejsou schopny se samy živit. Základním hmotněprávním kritériem pro vznik práva na výživné oprávněného je jeho potřebnost (tzv. stav odkázanosti na výživu), resp. jak praví § 911 ObčZ, „neschopnost sám se živit“. Samo kritérium neschopnosti sám se živit je třeba definovat tak, že oprávněný nedisponuje žádným vlastním příjmem, nebo disponuje příjmem tak nízkým, že nepostačuje krýt jeho potřeby, anebo výnosy z majetku, který mu patří (event. jej spravuje), nedostačují pro úhradu jeho osobních potřeb. Schopnost samostatně se živit znamená, že dítě je schopno samostatně uspokojovat všechny své potřeby, a to hmotné, kulturní a další, včetně bytové. Znamená to, že dítě má určitý trvalý příjem finančních prostředků, z něhož své potřeby hradí.

18. Dle rozhodnutí Městského soudu v Praze, [spisová značka], [R 76/1968 civ.] ojedinělý příjem dítěte (např. v době školních prázdnin), které se jinak připravuje studiem na budoucí povolání, neovlivňuje zpravidla vyživovací povinnost rodičů.

19. Soud se v souladu s výše uvedeným výkladem zabýval jak (změněnými) potřebami a výdaji žalobce tak majetkovou a finanční situací žalovaného, když změna výživného je požadována od [datum]. Soud po posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že v projednávané věci jsou dány předpoklady pro zvýšení výživného, neboť na straně žalobce došlo od posledního rozhodnutí o výživném k podstatné změně okolností (potřeb), a to zejména z důvodu studia střední školy a zahájení studia vysoké školy od [datum]. Následně pak soud posuzoval, do jaké míry je žalobce schopen si tyto zvýšené výdaje platit sám a současně, zda je v možnostech žalovaného reflektovat tyto zvýšené výdaje žalobce formou placení výživného ve vyšší částce.

20. Pokud jde o schopnost žalobce živit se, tj. hradit si veškeré své výdaje, sám, tak tato nebyla v dané věci shledána, neboť žalobce dosud řádně studuje na [adresa] škole uměleckoprůmyslové v Praze, a to ve formě prezenčního studia. Nebylo ani zjištěno, že by žalobce vlastnil nějaký větší majetek. Vzhledem ke zletilosti žalobce soud nicméně zjišťoval, zda se žalobce snaží si alespoň částečně (brigádně) přivydělávat, přičemž bylo zjištěno, že studijní povinnosti mu neumožňují pravidelnou brigádu, nicméně alespoň o prázdninách si brigádně přivydělává, když však v souladu s rozhodnutím Městského soudu v Praze, [spisová značka], ojedinělý příjem dítěte (např. v době školních prázdnin), které se jinak připravuje studiem na budoucí povolání, neovlivňuje zpravidla vyživovací povinnost rodičů. Žalobce dostává od otce na výživné částku 4 500 Kč (do 10/2022 částku 3 800 Kč) měsíčně. Se svojí matkou bydlí ve společné domácnosti, ta jí zajišťuje bydlení, nakupuje potraviny, oblečení, hradí elektřinu, plyn, veškeré výdaje spojené se školou a volnočasovou aktivitou, když žalovaný nad rámec výživného ničím žalobci nepřispívá.

21. Na druhé straně, pokud jde o možnosti a schopnosti žalovaného, přihlédl soud ke skutečnostem, že žalovaný má další vyživovací povinnost, a to dceru [jméno FO], na jejíž výživu platí částku 6 000 Kč měsíčně. Dále žije žalovaný od podzimu 2023 ve společné domácnosti s partnerkou, kdy očekávají narození potomka (k této skutečnosti soud nepřihlížel, neboť rozhoduje podle stavu ke dni rozhodnutí).

22. Po posouzení všech výše uvedených skutkových zjištění a okolností tak dospěl soud k závěru, že je v možnostech žalovaného hradit žalobci vyšší výživné, přičemž i s přihlédnutím k doporučující tabulce výživného reflektující věk oprávněného a počet vyživovacích povinností povinného, shledal soud odpovídající výši výživného pro žalobce v částce 6 000 Kč měsíčně, a to s účinností od [datum] do [datum] (což odpovídá nižšímu příjmu žalovaného v daném období) a na částku 7 000 Kč měsíčně s účinností od [datum] dosud (což odpovídá vyšším příjmům žalovaného v daném období), kdy žalobce studoval střední školu, soustavně se připravoval na studium na vysoké škole, na které následně nastoupil a studuje dodnes. V souladu s ust. § 921 občanského zákoníku soud uložil žalovanému hradit výživné měsíčně předem k rukám žalobce.

23. Ve výroku II. tohoto rozsudku soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit doplatek výživného za období od [datum] do [datum] ve výši 124 838 Kč. Za období 8/2020 činí nedoplatek 638 Kč, za období 9-12/2020 částku 8 800 Kč, za období 1-12/2021 a 1-10/1022 částku 70 400 Kč a za období 11-12/2022, 1-12/2023 a 1-4/2024 částku 45 000 Kč.

24. Lhůtu k plnění nedoplatku na výživném určil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně K ochraně žalobce soud umožnil placení ve splátkách pod ztrátou výhody splátek, tj. žalobce může při nezaplacení kterékoli splátky vyzvat žalovaného k zaplacení celého dluhu, čímž se tento stane splatným.

25. Protože se žalobce domáhal zvýšení výživného od [datum] na částku 8 000 Kč měsíčně, soud žalobu ve výroku III. částečně zamítl co do rozdílu přiznaného výživného.

26. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval výrokem IV. dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když měl-li účastník ve věci úspěch, přizná mu soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jelikož se účastníci práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdali a převážně úspěšnému žalobci dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení