18 C 283/2016 - 196

Rubrum

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci [Anonymizovaný odstavec] proti žalované: Česká republika – [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená [Jméno Zástupce], IČO [IČO Zástupce] sídlem [Adresa Zástupce] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se souhlas žalované s dohodou ve znění žaloby ze dne [datum], respektive návrhu na její změnu ze dne [datum]: DOHODA O VYDÁNÍ [jméno FO] ZEMĚDĚLSKÉ NEMOVITOSTI (dále jen „dohoda“) uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku, ve smyslu zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen jako „zákon o majetkovém vyrovnání“)

I. Smluvní strany Česká republika – [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované], (dále jen „povinná osoba“) a [Anonymizovaný odstavec] sídlem [adresa], IČO: [IČO], církevní právnická osoba zapsaná v Rejstříku evidovaných právnických osob vedeného [právnická osoba], ev. č. 8/2-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], který zastupuje jako statutární orgán velmistr [tituly před jménem] [adresa], O. Cr. (dále jen „oprávněná osoba“)

II. Předmět smlouvy 1. Oprávněná osoba uplatnila svůj nárok ve smyslu zákona o majetkovém vyrovnání výzvami k vydání majetku ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-O, a ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-O.

2. Předmětem vydání dle této dohody je jiná než zemědělská nemovitost – pozemek parc. č. [hodnota] – vodní plocha v k.ú. a obci [adresa].

3. Povinná osoba touto dohodou vydává oprávněné osobě majetek specifikovaný v čl. II. odst. 2 se všemi jeho součástmi a příslušenstvím, které náležely do původního majetku oprávněné osoby, nebo které zastoupily jejich funkci, anebo jsou nezbytné k řádnému užívání nemovité věci v souladu s jejím účelem a oprávněná osoba je přijímá do svého vlastnictví.

4. Povinná osoba touto dohodou převádí vlastnické právo k jiné než zemědělské nemovitosti specifikované v čl. II. odst. 2 této dohody a vydává jinou než zemědělskou nemovitost oprávněné osobě ve stavu, v němž se nalézala ke dni doručení výzvy povinné osobě. Oprávněná osoba jinou než zemědělskou nemovitost do svého vlastnictví přijímá. Povinná osoba prohlašuje, že ke dni uzavření dohody na nemovitosti neváznou žádná věcná břemena nebo zástavní práva. 5. [jméno FO] než zemědělský pozemek uvedený v čl. II. odst. 2 této dohody povinná osoba předá oprávněné osobě do 30 dnů ode dne provedení vkladu příslušným katastrálním úřadem. O předání a převzetí bude vyhotoven předávací protokol podepsaný oprávněnou osobou a povinnou osobou.

III. Závěrečná ustanovení 1. Tato dohoda a právní vztahy z ní se řídí právním řádem České republiky, zákonem o majetkovém vyrovnání, zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem a dalšími právními předpisy v účinném znění.

2. Práva a povinnosti z této dohody přecházejí i na případné právní nástupce účastníků dohody. V [jméno FO] dne ……… [Anonymizovaný odstavec] [tituly před jménem] [adresa], O. Cr. v. r. velmistr …………………………. (oprávněná osoba) (povinná osoba)

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne [datum] ve znění její změny ze dne [datum], která byla připuštěna usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], domáhal nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s ním smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. č. [hodnota] nacházejícího se v obci a k. ú. [adresa] (dále též „Pozemek“). Žalobce má za to, že byl ke dni [datum] vlastníkem pozemků, ze kterých vznikl Pozemek, tyto pozemky přešly z vlastnictví žalobce do vlastnictví státu v rozhodném období ve smyslu § 5 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání odnětím věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/[Anonymizováno] Sb., resp. zákona č. 46/1948 Sb. Žalobce uplatnil řádně svůj nárok a jako osobě oprávněné ve smyslu zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen „zákon o majetkovém vyrovnání“) mu vzniklo proti žalované právo na vydání Pozemku, který je aktuálně v dispozici státu. Za dosud nevydaný Pozemek žalobci nebyla poskytnuta náhrada. Pozemek vznikl v rámci procesu pozemkových úprav prováděných v roce 2018 z pozemků parc. č. [hodnota], 557/1, 349/3 a 349/4 v obci a k. ú. [adresa]. V řízení vedeném u Krajského soudu v [jméno FO] jako soudu prvního stupně pod sp. zn. [spisová značka] byla v návaznosti na proběhlé pozemkové reformy taktéž připuštěna změna žaloby a žalobce se tak již v uvedeném řízení domáhal vydání Pozemku, avšak žaloba o nahrazení rozhodnutí [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj ze dne [datum], č. j. SPU [č. účtu], sp. zn. [IBAN]/2015-537100, byla zamítnuta, neboť Vrchní soud v [jméno FO] jako soud odvolací dospěl k závěru, že se nejedná o zemědělský pozemek, tedy není možné jeho vydání podle § 9 zákona o majetkovém vyrovnání.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, byť nesporovala, že žalobce je osobou oprávněnou dle § 3 zákona o majetkovém vyrovnání a žalovaná je osobou povinnou dle § 4 zákona o majetkovém vyrovnání. Nesporovala ani skutečnost, že restituční nároky byly uplatněny včas a že Pozemek vznikl z pozemků parc č. [hodnota], [Anonymizováno]/1, [Anonymizováno]/3 a části pozemku parc. č. 349/4, které byly žalobci odňaty na základě restitučního důvodu dle § 5 zákona o majetkovém vyrovnání. Žalovaná má ale za to, že žalobci již bylo v minulosti vydáno větší množství, větší výměra, pozemků, než kolik činila původní výměra pozemků odňatých podle § 5 zákona o majetkovém vyrovnání. Pozemky parc. č. [hodnota], [Anonymizováno]/1, 349[Anonymizováno]3 a 349/4 byly v rámci komplexních pozemkových úprav rozděleny, nově označeny jako č. [hodnota] a 758. Pozemek parc. č. [hodnota] byl následně žalobci vydán. Žalobce tak získal dokonce více, než kolik mu bylo odebráno. Žalovaná má tedy za to, že restituční nárok žalobce byl již plně uspokojen právě v rámci pozemkových úprav. Žaloba je tak nedůvodná bez ohledu na skutečnost, zda v tomto případě jsou či nejsou zákonné překážky k vydání Pozemku.

3. Účastníci učinili nespornými následující skutečnosti. Žalobce je oprávněnou osobou podle § 3 zákona o majetkovém vyrovnání a žalovaná je osobou povinnou podle § 4 zákona o majetkovém vyrovnání. Restituční nároky byly žalobcem uplatněny včas, tedy, žalobce písemně vyzval žalovanou k vydání předmětných pozemků do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání. Pozemek vznikl z pozemků parc. č. [hodnota], 557/1, 349/3 a části pozemku parc. č. 349/4, přičemž tyto pozemky byly v původním majetku žalobce ve smyslu § 2 zákona o majetkovém vyrovnání a byly žalobci odňaty na základě restitučního důvodu dle § 5 zákona o majetkovém vyrovnání, a to v rozhodném období dle § 1 zákona o majetkovém vyrovnání.

4. Z výzvy k vydání zemědělských nemovitostí dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/2013 soud zjistil, že žalobce se jakožto oprávněná osoba domáhal proti povinné osobě – Česká republika – [Jméno žalované], IČO [IČO žalované], sídlem [adresa] vydání zde uvedených pozemků, mj. pozemku dle Desk zemských parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Přílohu výzvy tvoří kopie knihovní vložky č. [adresa] zemských – Statek [adresa], kde je evidován i pozemek parc. č. [hodnota]. [adresa] výzvy obsahuje specifikaci důvodů, z nichž vyplývá, že je splněna některá ze skutečností uvedených v § 5 zákona o majetkovém vyrovnání. Žalobce zde uvádí, že v rozhodném období došlo k majetkové křivdě, a to odnětí pozemků uvedených v této výzvě bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy (§ 5 odst. a) zákona o majetkovém vyrovnání). Listinami dokládajícími způsobené křivdy je soupis pozemkového majetku podléhající revisi a hospodářská smlouva ze dne [datum] a [datum] uzavřená mezi Čsl. soc. státem a Jednotným zemědělským družstvem – [adresa]. Obě listiny, tj. soupis pozemkového majetku i hospodářské smlouvy jsou přílohou výzvy v obou případech se dokumenty týkají i pozemku parc. č. [hodnota]. Další přílohu tvoří zjištěná vazba údajů z Pozemkové knihy na Katastr nemovitostí a grafická identifikace parcel. Jako vlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno]/4, vodní plocha, je uvedena ČR, [právnická osoba] a jako vlastník pozemku parc. č. 349/3, ostatní plocha, je uvedena ČR, [právnická osoba]. Ve výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] je pozemek parc. č. [Anonymizováno]/4 o výměře 638 m2 zapsán na LV č. [hodnota] jako vodní plocha se způsobem využití koryto vodního toku přirozené [rodné přijmení] upravené, vlastníkem je Česká republika, příslušnost hospodařit s majetkem státu náleží [právnická osoba]. Ve výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] je pozemek parc. č. 349/3 o výměře 800 m2 zapsán na LV č. [hodnota] jako ostatní plocha se způsobem využití manipulační plocha, vlastníkem je Česká republika, příslušnost hospodařit s majetkem státu náleží Státnímu pozemkovému úřadu.

5. Z výzvy k vydání zemědělských nemovitostí dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/2013 soud zjistil, že žalobce se jakožto oprávněná osoba domáhal proti povinné osobě – Česká republika – [právnická osoba], IČO [IČO Zástupce], sídlem [adresa], [adresa] vydání zde uvedených pozemků, a to mj. pozemků dle Desk zemských parc. č. [hodnota] a 557 v k.ú. [adresa]. Přílohu výzvy tvoří kopie knihovní vložky č. [adresa] zemských – Statek [adresa], kde je evidován i pozemek parc. č. [hodnota] a 557. [adresa] výzvy obsahuje specifikaci důvodů, z nichž vyplývá, že je splněna některá ze skutečností uvedených v § 5 zákona o majetkovém vyrovnání. Žalobce zde uvádí, že v rozhodném období došlo k majetkové křivdě, a to odnětí pozemků uvedených v této výzvě bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy (§ 5 odst. a) zákona o majetkovém vyrovnání). Listinami dokládajícími způsobené křivdy je soupis pozemkového majetku podléhající revisi, návrh a oznámení ministerstva zemědělství ze dne [datum], příděl pro MNV [adresa] č. j. Zem. [Anonymizováno]/70 ze dne [datum]. Pozemky parc. č. [hodnota] a 557 v rozhodném období funkčně souvisely s rybníkem „Náveský“, tvořily koryto potoka sloužícího k odtoku přepadu a k přirozenému odtoku vod ze zemědělských pozemků. Listinami dokládajícími důvod k vydání jsou výzva č. j. SM/[Anonymizováno]2013, částečný výpis LV č. [hodnota], zjištěná (nikoli nutně úplná) vazba údajů z Pozemkové knihy na Katastr nemovitostí, grafická identifikace parcel vyhotovená geodetickou kanceláří – porovnání pozemků v PK stavu na současný stav dle KN, žádost o vydání rozhodnutí v pochybnostech ze dne [datum] a usnesení MěÚ [adresa] č.j. MUCE [č. účtu] [Anonymizováno]/L/Fi. Uvedené listiny tvoří přílohy výzvy.

6. Ze sdělení Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. [adresa] ze dne [datum] SPU [č. účtu]/JEH soud zjistil, že jím bylo reagováno na dotaz soudu na katastrální vývoj pozemku KN parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa]. Sděluje se, že statek [adresa], který náležel žalobci na základě noty č. [hodnota] ze dne [datum], byl zapsán do vložky č. [hodnota]. Náležely k němu i pozemky v k. ú. [adresa] pod běžným č. [hodnota], 62, podle pozemkového katastru se jedná o pozemky parc. č. [hodnota] a 557. Pozemek parc. č. [hodnota] je potok „Těšina“ tekoucí severovýchodním směrem ke stejnojmenné samotě, kde přijímá vodu z bezejmenného toku kat. č. [hodnota] a pokračuje na sever. Rozhodnutím pozemkového úřadu č. j. SPU [č. účtu] ze dne [datum] došlo k výměně vlastnických práv, které se týkalo obou uvedených pozemků. Bylo rozhodnuto se souhlasem žalobce, že nový pozemek parc. č. [hodnota] budou tvořit původní pozemky parc. č. [Anonymizováno]/7, 556 a 557/1 a část pozemku parc. č. 349/3. Pozemek je vodní plocha se způsobem využití koryto vodního toku přirozené [rodné přijmení] upravené o výměře 2 847 m. Jedná se o pozemek nově vzniklý ve smyslu § 3 odst. 4 zákona č. [Anonymizováno]/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, nahlíží se na něj právně jako na původní majetek, tedy majetek, který byl alespoň část rozhodného období ve vlastnictví žalobce nebo mu příslušel.

7. Ze zápisu z projednání KOPÚ [adresa] soud zjistil, že jednání se konalo dne [datum] za přítomnosti žalobce, který se žalobami domáhá vydání pozemků prac. č. [Anonymizováno]/3, 349/4, 556 a 557/1 v k. ú. [adresa]. Jako takový byl seznámen s nabytím nových pozemků v rámci pozemkových úprav. Vznikají nové dvě parcely parc. č. [hodnota] a 758. Parcela 803 o výměře 485 m bude tvořena částí pozemku parc. č. 349/3. Parcela č. [hodnota] o výměře 2 847 m je pak tvořena zbývající částí pozemku parc. č. 349/3 a pozemky parc. č. [Anonymizováno]/4, 556 a 557/1. Žalobce s uvedeným postupem souhlasí. Parcela č. [hodnota] bude v rámci obnovy řízení vydána do vlastnictví žalobce, neboť důvod nevydání provedenými komplexními pozemkovými úpravami odpadá.

8. Ze stanoviska [právnická osoba] ze dne [datum] k výzvě soudu bylo zjištěno, že řízení o komplexních pozemkových úpravách zahrnujících pozemky v k. ú. [adresa] bylo zahájeno dne [datum]. V jeho rámci došlo k zohlednění stavu podle postupujících církevních restitucí, pozemky náležející historicky církvím zůstaly nadále ponechány přibližně v původních lokalitách. Byl navržen nově vzniklý pozemkem parc. č. [hodnota] o celkové výměře 2 847 m, jeho základem byly pozemky parc. č. [hodnota], 557/1. Bilanci pozemků vstupujících do pozemkových úprav ve vztahu k vystupujícím pozemkům nelze jednoznačně provést, lze konstatovat, že nebyla překročena zákonná kritéria, tj. velikost pozemků, jejich cena, vzdálenosti od centrálního bodu pozemkových úprav. K tomuto byl doložen soupis nároků zpracovaných dne [datum], aktualizovaný [datum] a soupis nových pozemků zpracovaný dne [datum], aktualizovaný [datum]. Z toho je zřejmá výměra pozemků parc. č. [hodnota], která činí 575 m, a [Anonymizováno]/1, která činí 1 124 m.

9. Z obsahu spisu Krajského soudu v [jméno FO] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti:

10. Žalobce se žalobou proti žalovanému Česká republika – [právnická osoba] domáhala nahrazení rozhodnutí [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj ze dne [datum], č. j. SPZ [SPZ]/2016. Konkrétně se žalobce žalobou ze dne [datum] domáhal vydání pozemku parc. č. [Anonymizováno]/4 v k. ú. [adresa]. Žalobce měl za to, že je na místě postupovat podle § 9 zákona o majetkovém vyrovnání, jelikož se jedná o zemědělský pozemek. Dále se žalobou domáhal nahrazení totožného rozhodnutí, a to tak, že žalobci se vydávají rovněž pozemky parc. č. [hodnota] a parc. č. [Anonymizováno]/3 v k. ú. [adresa]. Obě věci byly spojeny ke společnému řízení a vedené u Krajského soudu v [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka].

11. Z rozhodnutí [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [SPZ]/2016, soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto o vydání pozemků parc. č. 343/3, 343/4, 349 a 508 v k. ú. a obci [adresa] a dále pozemků parc. č. 339/10, 349/8 v k.ú. [adresa] žalobci, jelikož v jejich případě neexistují žádné zákonné překážky bránící jejich vydání. Pokud jde o pozemky parc. č. st. 156, parc. č. [hodnota] a 349/3 o výměře 800 m2 v k.ú. [adresa], bylo rozhodnuto tak, že se nevydávají, a to z toho důvodu, že na pozemku parc. č. st. 156 se nachází stavba bývalé mostní váhy a na dalších pozemcích jsou zřízeny užívané zpevněné místní komunikace. Pokud jde o pozemek parc. č. 349/4 o výměře 638 m2 v k.ú. [adresa], návrh žalobce byl zamítnut, jelikož tento pozemek je vedený jako vodní plocha a není tak součástí zemědělského půdního fondu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

12. Z rozhodnutí [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto o schválení komplexní pozemkové úpravy, a to změnou vlastnických vztahů. Účastníkem řízení byl i žalobce. Pozemek, který je předmětem tohoto řízení, tj. pozemek parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], byl zapsán na list vlastnictví č. [hodnota]. Vlastníkem je Česká republika, právo hospodařit s majetkem státu, kraje nebo obce náleží Státnímu pozemkovému úřadu. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum].

13. Z rozhodnutí [právnická osoba] Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město [adresa], Pobočky [adresa] ze dne [datum], č. j. SPU [č. účtu], sp. zn. [spisová značka], pak soud zjistil, že bylo rozhodnuto o výměně nebo přechodu vlastnických práv, jak je uvedeno v příloze č. [hodnota]) tohoto rozhodnutí, o přechodu věcných břemen, jak je uvedeno v příloze č. 2a) tohoto rozhodnutí a o zrušení věcného břemene, jak je uvedeno v příloze č. 2b) tohoto rozhodnutí. Dle přílohy č. [hodnota] Česká republika, jako vlastník pozemků zapsaných na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] pozbývá vlastnické právo mimo jiné k pozemkům zahrnutým do pozemkových úprav a řešeným dle § 2 zákona o majetkovým vlastnictví, a nabývá vlastnické právo dle schváleného návrhu pozemkových úprav v k. ú. [adresa], mimo jiné k Pozemku o výměře 2 847 m, vodní plocha, koryto vodního toku přirozené [rodné přijmení] upravené. Dále z rozhodnutí vyplývá, že komplexními pozemkovými úpravami vznikl nový pozemek parc. č. [hodnota], a to z části pozemku parc. č. 349/3. Dále vznikl Pozemek, a to z pozemků parc. č. 349/4, 556, 557/1 a části pozemku parc. č. 349/3. Tento Pozemek přešel do vlastnictví žalované. Žalobce s uvedeným postupem souhlasil, jak soud zjistil ze zápisu z projednání KOPÚ [adresa] ze dne [datum]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

14. Při jednání konaném dne [datum] byla připuštěna změna žaloby spořívající v tom, že se žalobce nedomáhá vydání již jen pozemku parc. č. 349/4, ale celého Pozemku, do kterého byl včleněn. Zástupce [právnická osoba] s tímto návrhem souhlasil.

15. Krajský soud v [jméno FO] rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozhodnutím Vrchního soudu v [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], tak, že žalobci nebyl vydán pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] a v tomto směru nebylo nahrazeno rozhodnutí [právnická osoba] pro Středočeský kraj ze dne [datum]. Co se týká pozemku parc. č. 349/4 v k.ú. [adresa], bylo ve vztahu k němu zrušeno rozhodnutí [právnická osoba]. Pokud jde o pozemek parc. č. 349/3 rozhodnutí [právnická osoba] zrušeno nebylo. Odvolací soud konstatoval, že nelze z dosud provedených důkazů postavit na jisto, zda žalobcem původně vlastněné pozemky, které jsou předmětem tohoto řízen, byly v rámci komplexních pozemkových úprav řešeny v souladu s § 3 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách odděleně od ostatní půdy ve vlastnictví státu či nikoliv. Pokud jde o pozemek parc. č. [hodnota] byl soud prvního stupně odkázán k doplnění dokazování za účelem ověření splnění předpokladů pro jeho vydání.

16. Rozhodnutím Krajského soudu v [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozhodnutím Vrchního soudu v [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo rozhodnuto tak, že co do pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] se žaloba zamítá, jelikož není zemědělskou nemovitostí dle § 2 písm. b) bod 1 zákona o majetkovém vyrovnání. Fakticky se jedná o koryto vodního toku, není a nebyl zemědělsky obhospodařován jako orná půda, louky nebo pastviny a není ani nezbytný pro zemědělskou výrobu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dovolání žalobce proti tomuto rozhodnutí Krajského soudu v [jméno FO] bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], odmítnuto. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

17. Z obsahu spisu Krajského soudu v [jméno FO] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti:

18. Žalobce se domáhala žalobou ze dne [datum] podanou proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu nahrazení rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj ze dne [datum]. Konkrétně se domáhala vydání pozemků prac. č. [hodnota] a [Anonymizováno]/1 v k.ú. [adresa] in eventum pro případ, že by se ukázalo, že se jedná o jinou, než zemědělskou nemovitost navrhuje nahrazení souhlasu žalovaného s dohodou v souladu s § 10 zákona o majetkovém vyrovnání.

19. Z rozhodnutí [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj ze dne [datum] soud zjistil, že bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu oprávněné osoby – žalobce na vydání původních pozemků parc. č. [hodnota] a 557/1, nově podle geometrického plánu vyhotoveného obchodní společností [právnická osoba], pod číslem plánu 551-20/2016 pozemků parc. č. 758/2, 758/4, 758/7, 758/9. V odůvodnění konstatoval, že žalobce prokázal u uvedených pozemků skutečnost vedoucí v rozhodném období k majetkové křivdě dle § 5 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání, a to postupem dle zákona č. 142/1947 SB., o revisi první pozemkové reformy. Bylo zjištěno, že pozemky tvoří koryto vodního toku Turského potoka a jako takové nejsou zemědělskými nemovitostmi ve smyslu § 2 písm. b) zákona o majetkovém vyrovnání. Proto byl návrh na jejich vydání zamítnut.

20. Krajský soud v [jméno FO] v rámci řízení provedl místní šetření, a to dne [datum], v rámci kterého bylo zjištěno, že předmětné pozemky tvoří koryto vodního toku potoka. Je tvořen přírodními břehy, travinou a keři, obklopen poli.

21. Rozsudkem Krajského soudu v [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Pozemky tvořící předmět řízení nejsou zemědělskými nemovitostmi ve smyslu § 2 písm. b) zákona o majetkovém vyrovnání. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dovolání žalobce proti tomuto rozhodnutí Krajského soudu v [jméno FO] bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], odmítnuto.

22. Z e-mailu ze dne [datum] mezi [jméno FO]. [jméno FO] a [jméno FO] soud zjistil, že vedoucí pobočky [adresa] Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. [jméno FO]. [jméno FO] rekapituluje nejdůležitější události ve vztahu k žalobci a nemovitostem v k. ú. [adresa]. Žalobci byl vydán nárokovaný majetek již pod novými parcelními čísly KN. Porovnáním celkové výměry nárokovaných pozemků a výměry vydaných, nově vzniklých pozemků je zřejmé, že nebyli o nic ošizeni a že tím byl vyřízen celý nárok žalobce v k. ú. [adresa].

23. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], a to LV č. [hodnota] v k.ú. a obci [adresa] soud zjistil, že ve vlastnictví České republiky, kdy příslušný k hospodaření s majetkem je [Jméno žalované], tvoří mimo jiné i pozemky parc. č. [Anonymizováno]/3, [Anonymizováno]/4, [Anonymizováno] a [Anonymizováno]/1. Ve vztahu ke všem těmto pozemkům byly zahájeny pozemkové úpravy.

24. Z fotografií ortofotomap ze serveru mapy.cz, kde je uvedeno, že je z roku 2021, z google maps z května 2019, z google maps leteckého snímku z roku 2023 a ortofotomapy z katastru nemovitostí, aktualizované podle údajů v katastru nemovitostí k roku 2021 soud zjistil, že Pozemek je tvořen Turským potokem. Z fotografií je pak zřejmé, že se jedná o vodní koryto, pokryté travinou, keři, obklopené polem.

25. Zhodnocením provedených důkazů a s ohledem na všechny skutečnosti, které vyšly v řízení najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce je jako právnická osoba zřízená jako součást registrované církve a náboženské společnosti oprávněnou osobou k uplatňování restitučních nároků ve smyslu ustanovení § 3 zákona o majetkovém vyrovnání. Jaké taková má nárok na vydání pozemků, které náležely do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností a staly se předmětem majetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba v rozhodném období a nebyly jí dosud vydány. Mezi účastníky ani nebylo sporu o tom, že žalobce je osobou oprávněnou a žalovaná osobou povinnou dle § 4 zákona o majetkovém vyrovnání. Žalobce uplatnil restituční nároky řádně a včas, avšak jeho restituční nárok nebyl plně uspokojen. Pozemek, jehož se řízení týká, vznikl v rámci pozemkových reforem prováděných v roce 2018 ze 4 pozemků, a to pozemku parc. č. [hodnota], 557/1, 349/4 a části pozemku parc. č. 349/3 a přešel do vlastnictví žalované. Tyto pozemky byly v původním majetku žalobce ve smyslu § 2 zákona o majetkovém vyrovnání a byly žalobci odňaty na základě restitučního důvodu dle § 5 zákona o majetkovém vyrovnání, a to v rozhodném období dle § 1 zákona o majetkovém vyrovnání. Ve vztahu k těmto původním pozemkům, rozhodoval Krajský soud v [jméno FO] ve dvou řízeních, a to v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], které se týkalo mj. pozemků parc. č. 349/4 a 349/3 v k. ú. [adresa] a dále v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], které se mj. týkalo pozemků parc. č. [hodnota] a 557/1. V obou případech bylo konstatováno, že žádný z uvedených pozemků není zemědělskou nemovitostí ve smyslu § 2 písm. b) zákona o majetkovém vyrovnání. Pozemek je fakticky korytem vodního toku, není a nebyl zemědělsky obhospodařován jako orná půda, louky nebo pastviny a není nezbytný pro zemědělskou výrobu.

26. Podle § 1 zákona o majetkovém vyrovnání tento zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi podle jiného právního předpisu (dále jen „registrované církve a náboženské společnosti“), v období od [datum] do [datum] (dále jen „rozhodné období“) a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi.

27. Podle § 3 zákona o majetkovém vyrovnání oprávněnou osobou je a) registrovaná církev a náboženská společnost, b) právnická osoba zřízená nebo založená jako součást registrované církve a náboženské společnosti, [Anonymizovaný odstavec] d) Náboženská matice, za podmínky, že v rozhodném období utrpěla tato osoba nebo její právní předchůdce majetkovou křivdu v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5.

28. Podle § 4 zákona o majetkovém vyrovnání povinnou osobou je a) [právnická osoba], b) [právnická osoba]., c) stát, za který jedná příslušná organizační složka státu, d) státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik a jiná státní organizace, za podmínky, že tato osoba je oprávněna hospodařit s majetkem státu nebo vykonávat správu majetku státu, který se stal v rozhodném období předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5.

29. Skutečnostmi, v jejichž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám, jsou mimo jiné podle § 5 odst. a) zákona o majetkovém vyrovnání odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě). [Anonymizovaný odstavec]

31. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání věc nelze vydat v případě, že se jedná o zastavěný pozemek; za zastavěný pozemek se považuje část pozemku, která byla poté, kdy se stala předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, zastavěna stavbou nebo částí stavby schopnou samostatného užívání, byla-li stavba zřízena v souladu se stavebním zákonem a je užívána, a dále část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k užívání stavby; za zastavěný pozemek se rovněž považuje část pozemku zastavěná stavbou, která je ve vlastnictví jiné osoby než je stát nebo oprávněná osoba, a dále část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k užívání stavby.

32. Podle § 10 odst. 1 zákona o majetkovém vyrovnání oprávněná osoba písemně vyzve povinnou osobu k vydání jiné věci než zemědělské nemovitosti do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její nárok zanikne.

33. V dané věci soud předně odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3845/19, ve kterém se Ústavní soud zabýval propadnou lhůtou v případě, kdy pozemky byly nejprve uplatňovány k vydání jako zemědělské pozemky, přičemž potom bylo v řízení zjištěno, že se o zemědělské pozemky nejedná. Podle názoru Ústavního soudu je možné, aby se církve vydání těchto pozemků domáhaly podle § 10 zákona o majetkovém vyrovnání, tzn. před soudy okresními jako soudy prvního stupně prostřednictvím žaloby o nahrazení projevu vůle, aniž by jim zákonem daná lhůta propadla.

34. Dále soud rekapituluje, že žaloba, podaná dne [datum], byla ve značném rozsahu žalobcem vzata zpět, neboť se jednalo o zemědělské pozemky, o kterých již bylo pravomocně rozhodnuto v jiných řízeních. Zároveň byla navrhnuta změna žaloby v souvislosti s pozemkovými reformami. Po částečném zastavení a připuštění změny žaloby se tak předmětem řízení nakonec stal pouze Pozemek. Soud proto zjišťoval naplnění zákonných podmínek dle zákona o majetkovém vyrovnání právě ve vztahu k tomuto pozemku.

35. Účastníci nebyly ve sporu o tom, že žalobce je povinnou osobou dle zákona o majetkovém vyrovnání a žalovaná osobou oprávněnou. Žalobce utrpěl majetkovou křivdu v rozhodném období, neboť mu byly odňaty nemovitosti bez náhrady. Rovněž nebylo sporu o splnění podmínky včasné a řádné výzvy k vydání předmětného pozemku. Podmínky dle § 1, 2, 3, 4, 5 a § 10 odst. 1 zákona o majetkovém vyrovnání tedy byly beze sporu splněny.

36. Jak bylo shodně účastníky tvrzeno a rovněž podpořeno listinnými důkazy na Pozemku se nachází koryto vodního toku – [Anonymizováno] potok. Pozemek vznikl v rámci pozemkových reforem ze 4 pozemků, které byly všechny v původním vlastnictví žalobce a byly mu za minulého režimu odňaty. Svou výměrou Pozemek zhruba odpovídá součtu výměr pozemků, ze kterých vznikl. Konkrétně Pozemek vznikl z pozemků 556 o výměře 575 m, 557/1 o výměře 1 124 m, 349/4 o výměře 638 m a z části pozemku 349/3 o výměře 315 m. Z části pozemku parc. č. 349/3 pak vznikl nový pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 485 m. Celkově tak z pozemků o rozloze 2 652 m vznikl Pozemek o rozloze 2 847 m, tedy pozemek o 195 m větší. V této souvislosti by soud odkázal na vyjádření [právnická osoba], který uvedl, že Pozemek je nově vzniklý ve smyslu § 3 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, a nahlíží se na něj právně jako na původní majetek, tedy majetek, který byl alespoň část rozhodného období ve vlastnictví žalobce nebo mu příslušel.

37. K otázce zastavěnosti Pozemku, tedy zda je možné vydat koryto vodního toku a zároveň, zda je možné vydat koryto vodního toku, které je upraveno, tzn., jsou tam hráze, zpevněné břehy apod., lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně na rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. V obou případech Nejvyšší soud dospěl k závěru, že takové pozemky je možné v naturální restituci vydat, z čehož zdejší soud vycházel v tomto řízení. Nebylo zjištěno a ostatně ani žádnou ze stran tvrzeno, že by předmětný pozemek nemohl být předmětem nahrazení projevu vůle směřujícího k jeho vydání. Překážkou vydání není ani to, že je vlastník vodního koryta v užívání značně limitován veřejnoprávní úpravou (§ 50 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon), neboť Pozemek může stále do určité míry hospodářsky využívat.

38. Soud se v této souvislosti pro úplnost zabýval i funkční souvislostí pozemku s okolními pozemky, ať již historickou či aktuální, kterou v obou případech nalezl. Není pochyb o tom, že se jedná o potok vytékající z rybníka a tekoucí dále mezi poli. Žalobce v minulosti vlastnil celé okolí potoka, přičemž některá z polí, mezi kterými potok protéká, vlastní také dnes. Povaha Pozemku se přitom jeví v průběhu času stejná, což je zjevné nejen z místního šetření, které bylo na místě provedeno v roce 2017, ale i z aktuálních ortofotomap, na kterých je vidět zatravněný potok mezi poli sloužící mj. k odvodnění okolních pozemků.

39. Pokud jde o argumentaci žalované, že v rámci pozemkových reforem bylo žalobci vydáno větší množství pozemků, než na které měl nárok, soud v tomto musí souhlasit s žalobcem v tom smyslu, že pozemkové úpravy primárně slouží k zajištění smysluplnějšího využití pozemků, a to prostřednictvím zcelování, výměn atd. Účelem tohoto postupu není nahrazovat restituční řízení a z ničeho ani nevyplývá, že by žalovaná k pozemkovým reformám tímto způsobem přistupovala. Z účelu těchto úprav a z vyjádření pozemkového úřadu se přitom soudu jeví, že tomu bylo spíše naopak. Na tomto závěru nic nemění ani obsah e-mailu předloženého žalovanou od [jméno FO]. [jméno FO], kdy i kdyby v jiných řízeních bylo vydáno více než mělo, příp. pokud bylo v rámci pozemkových úprav žalobci přiznáno více, než mělo, takováto skutečnost nemůže mít vliv na toto řízení a zde řešené pozemky. Na tomto místě soud pro úplnost opakuje, že faktický rozdíl výměr mezi pozemky v minulosti náležejícími žalobci a nově vzniklým Pozemkem činí 109 m2 a jak sám uvedl [Jméno žalované], v daném případě bilanci pozemků vstupujících do pozemkových úprav ve vztahu k vystupujícím pozemkům nelze jednoznačně provést, lze konstatovat, že nebyla překročena zákonná kritéria, tj. velikost pozemků, jejich cena, vzdálenosti od centrálního bodu pozemkových úprav.

40. Soud tak má za to, že v dané věci jsou naplněny předpoklady zákona o majetkovém vyrovnání pro to, aby žalobě mohlo být vyhověno a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy že žalovaná je povinna uzavřít s žalobcem dohodu o vydání jiných než zemědělských pozemků, kterou do tohoto výroku převzal.

41. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití §142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobci náleží odměna stanovená podle § 6, § 7 a § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý z 8 úkonů právní služby vykonaných advokátem (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, písemné vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], písemné podání ze dne [datum] jehož obsahem bylo částečné zpětvzetí žaloby a návrh na změnu žaloby, účast na jednání soudu dne [datum]). Soud také přiznal náklady za jeden úkon právní služby vykonaný advokátem (účast na jednání dne [datum], při kterém byl pouze vyhlášen [Anonymizováno]) odměnu ve výši jedné poloviny dle § 11 odst. 2 vyhlášky, tj. ve výši [částka]. Dále pak paušální náhrada výdajů stanovená § 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce [částka] za každý z výše uvedených 9 úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % [20 000 + 1250 + 2700 + 5 029,50 = 28 979,50]. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).

42. Za doplnění k návrhu na změnu žaloby obsažné v podání ze dne [datum] soud odměnu nepřiznal, jelikož neshledal tyto náklady účelnými, sdělení v něm obsažená měla být součástí již samotného návrhu na změnu žaloby.

Poučení