18 C 283/2017- 245

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Němečkovou jako ve věci žalobců: a) [titul] [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalovaného] b) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupeni [titul] [jméno] [příjmení], advokátem, sídlem [adresa] proti žalovaným: 1) [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalovaného] 2) [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupeni [titul]. [jméno] [příjmení], advokátkou sídlem [adresa] o uložení povinnosti odstranění stromů na parcele parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha a zdržení se výsadby nových stromů takto:

Výrok

I. Návrh žalobců, aby žalovaným jako majitelům stromů nacházejících se na parcele parc. [číslo] k.ú. [část obce] [územní celek], který jsou ve vzdálenosti kratší než 3 metry od hranice pozemku žalobců (jeden smrk a tři borovice) jsou povinni se zdržet stínění zahradního bazénu žalobců na parcele parc. [číslo] k.ú. [část obce] obec Praha a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku se zamítá.

II. Žalobci a žalovaní jsou povinni zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 znalečné v celkové výši 23 612 Kč a to každý v rozsahu jedné poloviny tj. žalobci ve výši 11 806 Kč a žalovaní ve výši 11 806 Kč a to do tří dnů právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným na náhradní nákladů řízení částku 16 335 Kč k rukám [titul]. [jméno] [příjmení] advokátky se sídlem kanceláře [ulice a číslo] / 1 [obec a číslo] a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se svým návrhem z [datum] ve znění jeho připuštěné změny z [datum] domáhali, aby soud uložil žalovaným povinnosti specifikované v žalobě týkající se porostů na pozemku žalovaných. Svůj návrh odůvodnili tím, že jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], na kterém stojí rodinný dům [adresa], a pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce] (dále jen„ předmětné nemovitosti“), kde již dříve byl vybudován bazén a tento následně opatřen posunovací střešní konstrukcí a byl vybudován zahradní domek. Žalovaní jsou vlastníky sousedních pozemků parc. [číslo] na kterém stojí rodinný dům [adresa] a parcely parc. [číslo] v k.ú. [část obce], kde se nachází zahrada a místo původních ovocných stromů již vzrostlé jehličnaté stromy. Žalobcům byla povolena územním rozhodnutím a stavebním povolením ze dne [datum] stavba bazénu. Bazén byl zkolaudován dne [datum] a zastřešení bazénu bylo řádně povoleno souhlasem ohlášené stavby ze dne [datum]. V době stavby bazénu se na sousedním pozemku parc. [číslo] který je ve vlastnictví žalovaných (dále jen„ sousední pozemek“) nacházely ovocné stromy s maximální výškou 3 metry, které neměly vliv na zastínění bazénu žalobců. Následně však došlo k výsadbě jehličnatých stromů na sousedním pozemku, a to v bezprostřední blízkosti hranice pozemků, když 8 vzrostlých stromů se nachází ve vzdálenosti menší než 3 metry od hranice pozemku, z nichž 4, a to 3 borovice a jeden smrk neúměrně stíní bazénu žalobců. Zastínění znehodnocuje každodenní pohodu pobytu u bazénu během celého dopoledne a části odpoledne, kromě toho vinou zastínění je zabráněno dostatečnému ohřevu bazénu, čímž dochází podstatným způsobem k omezení užívání bazénu žalobci. Žalobci mají obavu, že s ohledem na problematické sousedské vztahy budou žalovaní úmyslně vysazovat podél společné hranice pozemku další vysoké stromy a nebudou brát ohled na užívání bazénu, zahradního domku a i zahrady ve vlastnictví žalobců.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Poukázali na skutečnost, že pokud se týká petitu, pak žalobci neprokázali takové imise, v důsledku kterých by došlo k vážnému ohrožení výkonu práv na straně žalobců, a to v míře nepřiměřené místním poměrům, kdy by mělo docházet k podstatnému omezení obvyklého užívání bazénu. Poukázali rovněž na skutečnost, že sama žalobkyně v průběhu řízení na dotaz soudu, proč při výstavbě bazénu nebyly dodrženy podmínky projektové dokumentace a bazén není umístěn více jak tři metry od hranice pozemku účastníků, uvedla, že to žalobcům více vyhovovalo, protože pozemek je úzký a má na šířku jen cca 16 metrů. Rovněž poukázali na skutečnost, že při místním šetření, které bylo provedeno v květnu 2018, bylo zjištěno, že voda v bazénu, který byl napouštěn z vodovodního řadu, dosahuje teploty 23 stupňů a je tak zřejmé, že stromy fakticky nemohou podstatnou měrou zastiňovat bazén a zasahovat tak do výkonu práv žalobců tím, že by zastíněním stromů došlo ke snížení teploty vody v bazénu. Žalovaní rovněž uvedli, že sami žalobci mají na svém pozemku v blízkosti bazénu své stromy, když se jedná o stromy vysoké nacházející se v bezprostřední blízkosti bazénu a tyto rovněž mohou působit na zastínění bazénu.

3. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], kterým soud zamítl návrh žalobců v celém rozsahu a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky.

4. Rozsudek soudu prvého stupně byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] potvrzen ve výroku II. rozsudku, ve výroku III. rozsudku byl změněn a ve výroku I. a IV. byl zrušen a věc byla soudu vrácena k dalšímu řízení.

5. Soud v průběhu řízení provedl důkaz místním šetřením z [datum], listinnými důkazy, a to rozhodnutím Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne [datum] včetně doručenek a stavební dokumentace, rozhodnutím Městské části [obec a číslo] ze dne [datum], změnou stavby před jejím dokončením - upřesněná a doplněná dokumentace z prosince 2000, souhlasem s provedením ohlášené stavby z [datum] včetně dokumentace ke stavebnímu ohlášení, kolaudačním rozhodnutím z [datum], podáním zasílaným Městskou částí [obec a číslo] žalobkyni z [datum] včetně potvrzené stavební dokumentace s potvrzením ze dne [datum], výřezem z ortofotomapy z roku 1996, 2004, aktuální ortofotomapou, zastíněním bazénu na počítačové simulaci od 11:00 dne [datum] do 18:00 dne [datum], fotografiemi bazénu na parcele žalobců pořízenými dne [datum], [datum] a [datum], rozhodnutím Úřadu městské části [obec a číslo] ze [datum], stanoviskem Místního úřadu [obec] – [část obce] z [datum] k výstavbě rodinného domu, ortofotomapou lokality, mapou regulace širších vztahů, mapou územního plánu, využití ploch zastínění, potvrzením lékaře o pylové alergii. znaleckým posudkem Doc. Ing. [celé jméno znalce], fotografiemi z místa – příloha B), ortofotomapou z místa a širšího okolí od roku 1996 do roku 2020 – příloha 1A a 2A, čestným prohlášením paní ¨Terezy [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [celé jméno žalobce].

6. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že - žalobci a žalovaní jsou vlastníky sousedních pozemků v k.ú. [část obce] (pozemek parc. [číslo] pozemek parcí [číslo]), když při hraně obou pozemků se na pozemku žalobců nachází zastřešený bazén a na sousedním pozemku pak čtyři vzrostlé jehličnany, které se nacházejí ve vzdálenosti menší než 3 metry od hrany pozemku (shodná tvrzení účastníků, místní šetření, provedená fotodokumentace). - dnem [datum] je datováno stanovisko Místního úřadu [obec] – [část obce] zasílané žalobkyni a týkající se stanoviska k výstavbě rodinného domu s tím, že stavební komise Městské části [obec] – [část obce] nemá námitek a souhlasí s výstavbou rodinného domu na parcele parc. [číslo] v k.ú. [část obce] dle předložené studie z května 1996 a rovněž stavební komise souhlasí s vybudováním přípojek inženýrských sítí pro výše uvedenou parcelu (stanovisko k výstavbě rodinného domu z [datum]). - dnem [datum] je datováno rozhodnutí odboru výstavby místního úřadu městské části [obec a číslo] sp. zn. [spisová značka] [číslo] týkající se žádosti stavebníka, a to žalobkyně pro stavbu rodinného domu s přípojkami na pozemku parc. [číslo] v ulici [ulice], [obec a číslo], k.ú. [část obce] s tím, že místní úřad vydává územní rozhodnutí a stavební povolení pro provádění stavby dle podmínek v tomto stavebním povolení blíže specifikovaných. Součástí rozhodnutí je i„ koordinační situace – návrh“ potvrzený odborem výstavby místního úřadu Městské části [obec a číslo] dne [datum] týkající se umístění rodinného domu na pozemku žalobců. Na nákresu je pak i situačně umístěn bazén žalobců, jehož umístění vychází z hrany domu žalobců, když tento nepřiléhá k hraně obou pozemků ve vlastnictví žalobců a žalovaných (rozhodnutí Místního úřadu městské části [obec a číslo] ze [datum] včetně návrhu umístění stavby). - žalobci byla Úřadu městské části [obec a číslo] doručena změna stavby před jejím dokončením včetně upřesněné a doplněné dokumentace datované prosincem 2000 s tím, že na základě této doplněné dokumentace byla stavba nemovitosti – rodinného domu ve vlastnictví žalobců zkolaudována, a to na základě rozhodnutí Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne [datum] (změna stavby před jejím dokončením z prosince 2000, kolaudační rozhodnutí z [datum], podání zasílané městské části [obec a číslo] z [datum] včetně potvrzení stavební dokumentace z [datum]). - žalobci i žalovanými bylo předloženo počítačově provedené zastínění bazénu dle počítačové simulace od 11 hodin dne [datum] do 18 hodin dne [datum], ve kterém je uveden rozsah zastínění bazénu stromy na pozemku žalovaných po shora uvedenou dobu. Na místě samém bylo dne [datum] provedeno místní šetření za účelem zjištění aktuálního stavu umístění bazénu na pozemku žalobců včetně jeho zastínění jak stromy na pozemku žalovaných, tak i event..stromy umístěnými na pozemku žalobců a rovněž tak došlo k měření teploty vody v bazénu, která v době provedeného místního šetření tj. ve 12:00 hodin byla ve výši 23 stupňů. Z místního šetření byl proveden jednak protokolární zápis, jednak fotodokumentace, která je založená ve spise (protokol o místním šetření včetně provedené fotodokumentace). - znalec [příjmení]. Ing. [celé jméno znalce] se ve svém znaleckém posudku z března 2020 zabýval osluněním bazénu a tím, zda imise vnikající na pozemek žalobců stíněním tří borovic a jednoho smrku, nacházející se na pozemku žalovaných, jsou v souladu s veřejnoprávními limity, zda stín z těchto stromů omezuje obvyklé užívání pozemku žalobců a rovněž tak případným rozdílem v oslunění bazénu pro případ, že by se bazén nacházel na místě, které je zakresleno v plánu označeném jako„ koordinační situace – návrh“ z května 1996. Ze závěrů znaleckého posudku pak vyplývá, že imise vnikající na pozemek žalobců stíněním tří borovic a jednoho smrku, které se nachází na pozemku žalovaných, jsou v souladu s veřejnoprávními limity a vyhovují jim, když umístění těchto stromů neomezuje žalobce v běžném užívání pozemku. Zároveň ze závěrů znaleckého posudku vyplývá, že imise vnikající na pozemek žalobců stíněním stromů na pozemku žalovaných, jsou v souladu s veřejnoprávními limity a vyhovují jim, a to i v případě, pokud se bazén nachází na stávajícím místě a rovněž tak, pokud by se nacházel na místě označeném v plánu jako„ koordinační situace – návrh“ z května 1996. Závěry znaleckého posudku pak znalec doplnil i v rámci svého výslechu při jednání soudu (znalecký posudek Doc. Ing. [celé jméno znalce]). - [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [celé jméno žalobce] se v rámci svých čestných prohlášení vyjadřovali k možnosti užívání pozemku, oslunění bazénu s tím, že stávající situace – stínění bazénu stromy nacházejícími se na pozemku žalovaných – jim neumožňuje běžné užívání pozemku, a to včetně užívání bazénu (citovaná čestná prohlášení). - z ortofotomap z roku 1996 až 2020 je zřejmé, že se v dané lokalitě (v bezprostředním okolí pozemků žalobců i žalovaných a i v širší lokalitě) nacházela a nachází na všech pozemcích zeleň, a to i vzrostlé stromy, které dosahovaly i výšky střech jednotlivých domů, když tato zeleň se v průběhu času měnila a vyvíjela (ortofotomapy od roku 1996 do roku 2020).

7. Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když důvody, pro které nebyly provedeny žalobci navržené další důkazy, budou uvedeny dále.

8. S ohledem na rozhodnutí Městského soudu v Praze se soud v rámci svého rozhodnutí zabýval pouze návrhem žalobců týkající se zastínění bazénu na pozemku žalobců stromy umístěnými na pozemku žalovaných. V intencích rozhodnutí Městského soudu v Praze se tak zabýval tím, zda imise v podobě stínění vnikají z pozemku žalovaných na pozemek žalobců v míře nepřiměřené místním poměrům a zda zároveň podstatně omezují žalobce v obvyklém užívání jejich pozemku, tj. zda pozemek žalobců je zastíněn více než jiné pozemky v jiném místě, a to i s přihlédnutím k tomu, za jakým účelem je pozemek využíván. Soud tak v návaznosti na závazné rozhodnutí odvolacího soudu (posouzení toho, zda stín jehličnanů – tří borovic a jednoho smrku – v míře nepřiměřené místním poměrům podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku žalobců) nechal ve věci vyhotovit znalecký posudek znalcem z oboru denní osvětlení, oslunění a akustika budov. Ze závěrů tohoto znaleckého posudku pak vyplývá, že imise vnikající na pozemek žalobců stíněním tří borovic a jednoho smrku, které se nacházejí na pozemku žalovaných, jsou v souladu s veřejnoprávními limity a vyhovují jim, když toto zastínění neomezuje způsob užívání pozemku žalobci. Znalec ve svém znaleckém posudku uvedl, z jakých podkladů při vyhotovení posudku vycházel s tím, že k posouzení zastínění pozemku vycházel z článku 4.3.5 ČSN 734301 – obytné budovy. Zároveň znalec pro zodpovězení jím zadaného znaleckého úkolu použil geodetickou firmu ke konzultaci při vypracování znaleckého posudku, když geodetem bylo provedeno odborné zaměření stromů nacházejících se jak na pozemku žalobců, tak žalovaných. Na základě tohoto měření a provedení znaleckého úkolu pak znalec určil oslunění bazénu na pozemku žalobců v rozsahu 70,7 % až 100 % s tím, že znalec stanovil oslunění bazénu v návaznosti na výskyt stromů na pozemku žalobců, oslunění bez sporných stromů a oslunění bazénu v případě, pokud se nachází na stávajícím místě a pokud by se nacházel na místě, které by bylo v ose domu s tím, že požadavek oslunění je v souladu se shora citovanou normou č. 734301 v rozsahu 50 % na části pozemku déle než tři hodiny. Znalec v rámci podání znaleckého posudku zodpověděl všechny jemu položené otázky, kdy závěry znaleckého posudku stvrdil při svém výslechu u soudu. Znalecký posudek je srozumitelný, z jeho závěrů je seznatelné, jakým způsobem znalec k těmto dospěl, když své závěry znalec doplnil i při svém výslechu u jednání, kdy zcela srozumitelně a jednoznačně odpověděl na všechny otázky, které mu byly soudem a účastníky či jejich právními zástupci položeny. Znalecký posudek pak obsahuje veškeré zákonné náležitosti dle ust. § 13 odst. 2 vyhlášky č. 37/1967 Sb., je v něm uveden popis zkoumaných skutečností, k nimž při úkonu znalec přihlížel (nález), rovněž výčet otázek, na které měl odpovědět, a to včetně odpovědí na tyto otázky (posudek). Přílohou znaleckého posudku je pak i provedení simulace zastínění bazénu na pozemku žalobců. Soud tak při svém rozhodnutí ze závěrů znaleckého posudku vyšel, když nemohl zohlednit námitky žalobců vůči jeho závěrům tak, jak bude uvedeno dále.

9. Předně je třeba uvést, že žádná norma nestanovuje zastínění bazénů a pokud pak znalec při určení procenta zastínění resp. oslunění vycházel z ČSN č. 734001 – obytné budovy – pak důvody aplikace této normy zdůvodnil jak ve svém znaleckém posudku, tak i podrobně odůvodnil v rámci svého výslechu u soudu. V kontextu s uvedeným tak nejsou důvodné námitky žalobců týkající se nedostatků znaleckého posudku, když znalec při svém výslechu odůvodnil, z jakých důvodů použil pro své závěry právě normu ČSN 734301, když tato norma je s ohledem na neexistující normu pro zastínění bazénů nejbližší pro určení oslunění venkovních či vnitřních prostor. Rovněž tak nelze zohlednit námitku žalobců, že znalcem citovaná norma je nezávazná, neboť se nepromítá do legislativy, neboť normy jsou v rozsahu a pro oblast, pro kterou byly přijaty závazné a je tak nutné z nich vycházet, byť by implicitně nebyly přijaty do zákona, neboť jednotlivé české národní normy jsou vydávány právě proto, aby jimi byla stanovena určitá, konkrétní pravidla, například pro použití určitého technického výrobku, pravidla pro oslunění určité lokality a podobně. Jinak řečeno, pokud konkrétní právní předpis (zákon, vyhláška, vládní nařízení a podobně), konkrétní problematiku neupravuje, avšak je možné pro rozhodnutí ve věci aplikovat určitou normu, která byla přijata a schválena, je na místě její použití, neboť tato norma stanovuje (určuje) určitá kritéria (závazné postupy), jimiž se má to které odvětví, pro které byla ta která norma přijata, řídit. Pokud tedy znalec v rámci svého znaleckého posudku použil pro své závěry citovanou normu č. 734301, tj. dle jeho závěru normu nejbližší pro zodpovězení zadaní znaleckého posudku, postupoval zcela v souladu se zadáním znaleckého úkolu, když své závěry tak, jak již bylo uvedeno výše, rovněž odůvodnil. Námitce žalobců, že se znalec nevyjádřil k tomu, zda zastínění bazénu žalobců je nad míru přiměřenou poměrům a že tak znalec nezodpověděl jemu položené otázky, není možné přisvědčit, neboť posouzení toho, zda imise vnikající na pozemek žalobců stíněním stromů umístěných na pozemku žalovaných, jsou nad míru přiměřenou poměrům, přísluší pouze soudu a nikoli znalci, tento se v rámci zadání znaleckého úkolu vypořádal se všemi jemu předloženými otázkami a na ně také řádně odpověděl a závěry svého znaleckého posudku také řádně odůvodnil. Na tomto místě soud rovněž poznamenává, že se v rámci svého rozhodnutí zabýval aktuálním stavem na místě samém, tj. tím, zda stromy, které byly žalobci označeny, nad míru přiměřenou poměrům způsobují zastínění pozemku, respektive bazénu žalobců. Skutečnost, zda případně v budoucnu, pokud by žalobě nebylo vyhověno, stromy dosáhnou vyšší výšky, a to vzhledem ke svému průběžnému růstu, a budou tak zasahovat a způsobovat imise na pozemku žalobců, se soud při svém rozhodnutí nemohl zabývat, neboť pro rozhodnutí ve věci je rozhodující stav v době vyhlášení rozhodnutí (ust. § 159 odst. 3 o.s.ř.) Na závěry znaleckého posudku pak nemohlo mít vliv ani vyjádření znalce při výslechu soudu, že při místním šetření byla venkovní teplota -15 stupňů Celsia, avšak dle vyjádření žalobců byla teplota +3 stupně Celsia, neboť předmětem řízení bylo zastínění bazénu žalobců stromy umístěnými na pozemku žalovaných, když znalec byl na místě samém v zimním období, kdy prováděl zaměření stromů a skutečnost, jaká byla venkovní teplota při provádění místního šetření je pro posouzení případných imisí způsobených žalovanými žalobcům irelevantní. Rovněž tak není případná námitka žalobců týkající se odkazu na teplotu venkovních bazénů – koupališť (vyhl. č. 238/2011 Sb.), která má být 28 stupňů Celsia, neboť bazén umístěný na pozemku žalobců není veřejným koupalištěm, jedná se o soukromý bazén umístěný na soukromém pozemku určený k soukromému použití. Ostatně i teplota vody, která vyhovuje tomu kterému uživateli bazénu, je odlišná a nelze paušálně říci, že určitá teplota je pro využití bazénu nevyhovující, tj, že je nízká 10. S poukazem na shora uvedené tak soud na základě znaleckého posudku uzavřel, že imise vnikající z pozemku žalovaných na pozemek žalobců (stínění jehličnanů – tří borovic a jednoho smrku), nepřesahuje limity uvedené ve veřejnoprávních předpisech (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 22 Cdo 3859/2017) a v rámci svého rozhodnutí se zabýval dále tím, zda i v takovém případě se nejedná obtěžování nad míru přiměřenou poměrům.

11. Soud při posouzení toho, zda imise vnikající na pozemek žalobců jsou nad míru přiměřenou poměrům, vycházel jednak z místního šetření, které ve věci provedl (byť pouze na pozemku žalobců a žalovaných) a dále z účastníky předložených důkazů, zejména pak ze žalovanými předložených ortofotomap dokládajících (prokazujících) stav v dané lokalitě od roku 1996 do současnosti. Z předložených ortofotomap je pak zřejmé, že se zeleň (zejména pak stromy v různé výšce) nachází na všech pozemcích v dané lokalitě, když je zcela logické, že výskyt zeleně doznal od roku 1996 do současné doby (více jak 24 let) podstatných změn. Nicméně ze záběrů všech ortofotomap po jednotlivých letech je zřejmé, že zeleň, a to zejména vzrostlé stromy se vyskytovaly a vyskytují na všech pozemcích v místní lokalitě, když tyto jsou i na pozemku žalobců. Námitka žalobců, že dle ortofotomapy, která byla žalovanými předložena, není možné posoudit skutečný stav porostů a zeleně v dané lokalitě, není dle názoru soudu důvodná. Ze žalovanými předložených ortofotomap od roku 1996 do roku 2020 zcela jednoznačně vyplývá stav zeleně na jednotlivých pozemcích v dané lokalitě a s ohledem na to, že soud ve věci provedl místní šetření, při kterém byl zjištěn stav porostů na obou pozemcích, je možné tento stav vizuálně porovnat s ortofotomapou, která byla soudu k důkazu předložena. Z předložené ortotofotomapy pak jednoznačně vyplývá, že nejen na pozemku žalobců a žalovaných ale i na okolních pozemcích, tj. v místní lokalitě, se nacházejí vzrostlé stromy, které dosahují minimálně výšky sporných stromů (viz. ortofotomapa ulice [ulice] směrem ke trati). Dle názoru soudu pak není pro rozhodnutí ve věci podstatné, zda se na sporných resp. okolních pozemcích nacházejí vzrostlé jehličnaté či listnaté stromy tak jak bylo žalobci namítáno, neboť i listnaté stromy mohou dosahovat nemalé výšky (viz. např. ořešák na pozemku žalobců- viz. fotografie pořízené při místním šetření v roce 2018) a způsobovat tak zastínění pozemku či bazénu. Pokud pak ze strany žalobců byly předkládány fotografie týkající se zeleně na sporných pozemcích, pak tyto soud nemohl pro své rozhodnutí posoudit jako relevantní, neboť tyto fotografie byly pořízeny pouze z ulice [ulice], a to při vjezdu jednotlivých domů, stav porostu na zahradě však zdokumentován nebyl, když výskyt stromů a další zeleně na území těchto zahrad přiléhajících k rodinným domům vyplývá z ortofotomapy, která byla žalovanými předložena k důkazu. Na tomto místě soud akcentuje, že použití orotofotomapy je běžným důkazním prostředkem, na základě kterého je např. možné určit polohu té které nemovitosti, zjistit umístění nemovitosti na pozemku vč. toho, jaký je porost na tom kterém pozemku.

12. S poukazem na shora uvedené tak soud uzavřel, že byť stromy umístěné na pozemku žalovaných stín nad bazén žalobců vrhají, nejedná se o zastínění bazénu podstatnou měrou tak, aby svým rozsahem zastínění a s přihlédnutím na teplotu vody v bazénu, znemožňovala běžné užívání bazénu v letních měsících. Na tomto místě soud rovněž akcentuje, že v těsné blízkosti bazénu žalobců se na jejich pozemku nacházejí dva vzrostlé stromy, které byly před provedením místního šetření prořezány (ořešák a jehličnatý strom – borovice), když tyto nepochybně před prořezem větví vrhaly na bazén rovněž nezanedbatelný stín (viz. žalovanými předložená fotodokumentace z [datum]).

13. S poukazem na shora uvedené tak soud uzavřel, že byť stromy na pozemku žalovaných způsobují na pozemku žalobců imise (stínění bazénu), nejedná se o imise, které by byly nad míru přiměřenou poměrům pro danou lokalitu a pro které by tak žalobcům příslušela právní ochrana na základě rozhodnutí soudu dle jimi podané žaloby.

14. Zcela na okraj soud uvádí, že se nezabýval tvrzeními žalobců uvedenými v závěrečném návrhu a týkající se toho, že žalovaní vysazuji na svém pozemku další stromy a tím porušují již pravomocné rozhodnutí soudu, neboť i v případě, pokud by tato skutečnost vyšla v řízení najevo, museli by žalobci tuto situaci řešit formou podání návrhu na výkon rozhodnutí či exekuce 15. Po provedeném dokazování tak soud uzavřel, že žaloba ohledně požadavku žalobců na zdržení se pronikání imisí z pozemku žalovaných – stínění bazénu nad míru přiměřenou poměrům – nebyla podána důvodně, když soud neprováděl již další dokazování, a to žalobci navrženým dendrologickým posudkem a zkoumání lokality dronem, a to pro nadbytečnost, neboť skutkový stav podstatný pro rozhodnutí ve věci byl prokázán na základě účastníky předloženými důkazy.

16. Ze všech shora uvedených důvodů rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

17. Povinnost účastníků zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 znalečné ve výši 23 612 Kč je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. dle kterého má stát podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že vyhotovení znaleckého posudku bylo nutné pro rozhodnutí ve věci, uložil soud jak žalobcům tak žalovaným povinnost k náhradě nákladů řízení státu v rozsahu .

18. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalovaní měli úspěch co do 2/3 (viz. rozsudek Městského soudu v Praze – potvrzení výroku II. rozsudku soudu I. stupně a nyní zamítavý výrok ohledně imisí oproti měnícímu výroku III. soudu I. stupně) žalobci v rozsahu 1/3. Náklady řízení v celkové výši 49 005 Kč sestávají z 2x15 úkonů právní služby á 1 200 Kč (ust. § 9 odst. 1, písm. a) ve spojení s ust. § 12 odst. 4 a ust. § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], účast u jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum], účast při místním šetření dne [datum], sepis písemného závěrečného návrhu, vyjádření k odvolání žalobců, účast u odvolacího jednání, účast u jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum]) + 21% DPH a 15x režijní paušál á 300 Kč + 21% DPH. Po odpočtu úspěchu žalovaných od úspěchu žalobců (2/3 – 1/3) činí úspěch žalovaných pro přiznání náhrady nákladů řízení 1/3, tj. částku 16 335 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalobcům povinnost zaplatit žalovaným náklady řízení k rukám jejich právní zástupkyně. Byť lze přisvědčit žalovaným, že primárně byl spor veden kvůli imisím (zastínění bazénu žalobců stromy na pozemku žalovaných), když v této části žaloby byli žalovaní úspěšní, nemohl jim soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, neboť žaloba obsahovala tři samostatné nároky, o který soud rozhodl, a pouze u 2 z nich byli žalovaní úspěšní. Soud tak při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel z úspěchu a neúspěchu ve věci a přiznal žalovaným náhradu nákladů řízení v rozsahu 1/3 19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

Poučení