18 C 299/2015-558

Rubrum

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Šrámkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Řízení se v části, ve které se žalobce domáhá určení, že je spoluvlastníkem s podílem o velikosti 13 % na domě [adresa], postaveném na pozemku parc. [číslo] stavbě bez čísla popisného postavené na pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], zastavuje.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá určení, že je spoluvlastníkem s podílem o velikosti 50 % na domě [adresa], postaveném na pozemku parc. [číslo] stavbě bez č. p. postavené na pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 189 247 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal určení, že je spoluvlastníkem s podílem o velikosti 63 % na domě [adresa], postaveném na pozemku parc. [číslo] stavbě bez čísla popisného postavené na pozemku parc. [číslo] venkovního krytého bazénu a zahradního altánu postavených na pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí]. Žalobu odůvodnil tím, že zápis v katastru nemovitostí, podle něhož je výlučným vlastníkem nemovitostí žalovaná, neodpovídá skutečnosti. Tvrdil, že dům stavěli před uzavřením manželství společně, přičemž žalobce vynaložil na výstavbu celkem přibližně 2,2 milionů [anonymizováno] z celkových nákladů ve výši 3,5 milionů [anonymizováno]. V průběhu řízení vzal žalobu částečně zpět, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobce netvrdil a neprokázal, že by se stal spoluvlastníkem na základě dohody s žalovanou, nebo že by byl spolu s ní objednatelem nebo zhotovitelem stavby. Vůči stavebnímu úřadu vystupovala jako stavebník pouze žalovaná, která také stavbu nemovitostí objednala a uzavřela smlouvu na výstavbu domu. Žalovaná od počátku vystupovala jako výlučný vlastník staveb na svém pozemku, byla jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí a žalobce to nikterak nezpochybňoval. Mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva, podle níž se měl žalobce stát spoluvlastníkem nemovitostí. [jméno] skutečnost, že se žalovaný podílel na financování stavby, nemohla založit spoluvlastnictví.

3. Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalobu zamítl, přičemž své rozhodnutí odůvodnil tím, že bylo prokázáno, že stavbu uskutečnila sama žalovaná s úmyslem mít stavbu pro sebe, tedy nikoli společně se žalobcem, čímž nabyla originárně výlučné vlastnické právo ke stavbě. Žalovaná vystupovala jako objednatel vůči dodavatelům, sjednala stavební dozor, sama podepisovala stavební deník, byla jako objednatel uvedena ve stavebním deníku a jako investor v projektové dokumentaci 4. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] Odvolací soud považoval skutkové a právní závěry nalézacího soudu za správné a ztotožnil se se závěrem, že ze všech okolností věci vyplývá, že v posuzovaném případě nemělo jít o stavbu ve vlastnictví obou účastníků, byť se oba na vzniku stavby podíleli. Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání.

5. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušil výše uvedené rozsudky Krajského soudu v Praze a Okresního soudu Praha-západ, s výjimkou části výroku vztahujícího se k určení spoluvlastnictví venkovního krytého bazénu a zahradního altánu, a vrátil věc v tomto rozsahu Okresnímu soudu Praha-západ k novému rozhodnutí. Podle Nejvyššího soudu z ustálené judikatury vyplývá závěr, že pokud spolu dvě osoby společně zřizovaly stavbu, neprojevily právně významnou vůli ohledně právního osudu stavby ani ohledně právního důvodu jejich účasti na stavbě a současně ze všech okolností věci jasně nevyplývá něco jiného, je stavba v jejich podílovém spoluvlastnictví. Ten, kdo se v takovém případě spoluvlastnictví dovolává, musí prokázat, že šlo o společně zřizovanou stavbu. Posouzení, zda tomu tak bylo, je na úvaze soudu, která musí být řádně zdůvodněna. Kdo vznik spoluvlastnictví v tomto případě popírá, musí prokázat, jaký byl důvod účasti protistrany na pořízení stavby. V daném případě Nejvyšší soud vyšel ze skutkového zjištění učiněného v nalézacím řízení, že účastníci neuzavřeli ohledně stavby žádnou dohodu ani neprojevili vůli ohledně vlastnictví stavby vůči sobě navzájem, v důsledku čehož by se stavba bez dalšího stala podílovým spoluvlastnictvím účastníků. Tento závěr však může žalovaná zvrátit, prokáže-li, že žalobce poskytoval peněžní plnění související se stavbou z jiného právního důvodu (např. půjčka nebo platba za bydlení).

6. Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], mj. určil, že žalobce je spoluvlastníkem domu [adresa] postaveného na pozemku parc. [číslo] stavby bez č. p. postavené na pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], přičemž výše jeho spoluvlastnického podílu je 50 %. Vycházel přitom ze závazného názoru Nejvyššího soudu, jenž učinil ze všech okolností věci závěr, že stavba se stala podílovým spoluvlastnictvím účastníků. Zároveň žalovaná neprokázala, že žalobce poskytoval peněžní plnění související se stavbou z jiného právního důvodu, když ani přes příslušná poučení daná soudem žalovaná neprokázala, že se v případě plateb ze dne [datum], [datum] a [datum] jednalo o vrácení půjčky. Ve zbylém rozsahu žalobu zamítl.

7. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] Odvolací soud považoval skutkové a právní závěry nalézacího soudu za správné a zcela se s nimi ztotožnil. Ze všech okolností věci vyplývá, že v posuzovaném případě se podle dovolacího soudu stavba stala podílovým spoluvlastnictvím účastníků. Bylo pak na žalované, aby prokázala, že žalobce poskytl peněžní plnění související se stavbou z jiného právního důvodu, k čemuž však nedošlo. Žalovaná sice tvrdila, že prostředky poskytnuté žalobcem a jeho rodiči představovaly pouze dočasné financování stavby a žalobci byly, jak jen to bylo možné, vráceny. Tvrzení žalované o uzavření půjčky ale nebylo prokázáno, když ani nebylo zjištěno, kdy byla tvrzená smlouva o půjčce uzavřena a jaký byl její obsah. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání.

8. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušil výše uvedené rozsudky Krajského soudu v Praze a Okresního soudu Praha-západ v plném rozsahu a podruhé vrátil věc Okresnímu soudu Praha-západ k novému rozhodnutí. Podle Nejvyššího soudu se v původním řízení ani soud prvního stupně, ani soud odvolací nezabývaly tím, zda stavba nemohla být zřízena na základě smlouvy o dílo. Proto dovolací soud při svém prvním rozhodování vycházel ze skutkových zjištění, že šlo o společně zřizovanou stavbu, a v takovém případě nemohl vyloučit vznik spoluvlastnictví. V návaznosti na vlastní usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dovolací soud konstatoval, že pokud je stavba postavena na základě smlouvy o dílo, je vlastníkem stavby objednatel. Je-li objednatelů více, stávají se spoluvlastníky stavby. Zároveň dovolací soud doplnil, že relevantním pro posouzení vzniku stavby je okamžik, kdy je jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží.

9. V řízení po druhém vrácení věci Nejvyšším soudem účastníci doplnili nad rámec dosavadní argumentace následující. Žalovaná doplnila, že má za to, že stavba byla realizována dodavatelským způsobem na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo. Stavbu zajišťoval a realizoval výhradně svědek [jméno] [příjmení] vystupující pod označením [anonymizováno], sdružení stavebních řemeslných firem, o čemž svědčí stavební deník. Žalovaná od [jméno] [příjmení] obdržela před zahájením stavby [anonymizováno] nabídkový rozpočet na celkovou částku 3 005 000 Kč, čímž bylo vymezeno dílo a jeho cena. Za provedené práce [jméno] [příjmení] vystavoval žalované souhrnné faktury za všechny stavební práce na stavbě. Pokud byla některá faktura vystavena na jméno žalobce, stalo se tak na přání žalované za účelem získání úvěru. V daném období od počátku výstavby v březnu 2000 do vzniku prvního nadzemního podlaží v červnu 2000 tak žalovaná hradila stavební práce pouze [jméno] [příjmení]. V tomto období žalované nebyly nikým jiným účtovány ani žádné dílčí činnosti. V neposlední řadě žalovaná poukázala na vyjádření žalobce, ve kterém sám uvádí, že smlouvu o dílo se sdružením [anonymizováno] uzavřela pouze žalovaná. Jedná se o samotnou žalobu a podání ze dne [datum]. Žalovaná zároveň setrvala na svých námitkách ohledně vydržení, právního titulu půjčky, ze kterého žalobce poskytoval na stavbu peníze, a zjevného zneužití práva, kdy se žalobce určení vlastnického práva domáhá až po 15 letech.

10. Žalobce uvedl, že s panem [příjmení] jednali s žalovanou vždy oba. I sám pan [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že investory byli oba dva účastníci. Žalobce se zároveň domnívá, že k uzavření smlouvy o dílo nedošlo. Eventuální ústní smluvní vztah s panem [příjmení] lze podle žalobce považovat za nepojmenovaný právní vztah, jehož předmětem nebylo zhotovení věci, nýbrž koordinace stavebních činností. Pokud by však uvedený vztah byl soudem posouzen jako smlouva o dílo, je zcela nepochybné, že objednateli byli oba účastníci. Ostatně i některé faktury byly panem [příjmení] vystaveny na jméno žalobce. Žalobce setrval ohledně částek zaslaných rodinnými příslušníky žalované na jeho účet na argumentaci, že se jednalo o půjčky určené na další pokračování stavby a nikoliv o splátky půjčky poskytnuté žalobcem.

11. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] o výměře 144 m2, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a pozemku parc. [číslo] o výměře 873 m2, vše v k. ú. a [anonymizováno] [obec].

13. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaná jej na základě známosti z minulosti požádala, aby jí postavil dům. Svědek však celý dům postavit nemohl, neboť na to neměl kulaté razítko, proto žalované předal kontakt na pana [příjmení], s kterým v té době spolupracoval. Ten mu přislíbil, že dům postaví. Až po nějaké době se svědek dozvěděl, že se žalovaná pracovně s panem [příjmení] rozešla, a proto na jejím domě svědek provedl dokončovací práce (výmalbu, sádrokartonové oblouky). S žalovanou ohledně těchto prací uzavřel ústní dohodou, udělal rozpočet a po jeho odsouhlasení začal pracovat. Cenu díla mu platila žalovaná hotově. Předtím se do stavby zapojil pouze radou ohledně rozpočtu, který s ním žalovaná jako laik chtěla prodiskutovat. Jednalo se o kompletní rozpočet sestavený panem [příjmení]. Celá stavba probíhala pod hlavičkou pana [příjmení] a jeho sdružení [anonymizováno] Pan [anonymizováno] obecně na stavbách vystupoval v roli generálního dodavatele, jehož primárním úkolem bylo zajišťovat jednotlivé subdodávky. Laicky řečeno vše šlo přes něj, sháněl firmy a zajišťoval materiál. Subdodavatelé fakturovali vždy jemu, objednatele kolikrát jako subdodavatelé ani neviděli.

14. Žalobce v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že poté, co s žalovanou začal chodit (někdy na přelomu let 1998 a 1999), se rozhodli postavit dům na pozemku, který žalovaná dostala od rodičů. Mj. kontaktovali také pana [příjmení], který jim nabídl spolupráci s panem [příjmení]. S tím se pak společně sešli v bytě žalované v [část obce], kde pan [příjmení] dostal zadání. Poté se scházeli pravidelně, někdy i přímo na stavbě. Pan [anonymizováno] sestavil rozpočet, který účastníci po několika korekcích odsouhlasili. Dále vyřizovali stavební povolení. Asi v březnu 2000 se začalo stavět na základě projektu, který účastníkům vyhotovila známá žalobce, paní [příjmení]. Zároveň bylo potřeba vyřešit financování, na kterém se především ze začátku podílela primárně rodina žalobce. Je pravda, že tím, kdo osobně kontaktoval pana [příjmení] a následně pana [příjmení], byla žalovaná, ale účastníci vše řešili společně. Pan [anonymizováno] byl koordinátor aktivit, sjednával bagristu, zedníky atd., které mu účastníci vždy schvalovali. Práci jim však nezadávali, neříkali jim kde a co mají stavět. Žalobce se osobně svou činností podílel na stavbě až poté, co již byla hotová hrubá stavba. Na začátku stavby ještě pomáhal s vykolíkováním při zaměřování. Je pravda, že na většině listin je uvedeno pouze jméno žalované, což je důsledkem toho, že ona byla majitelem pozemku a na její jméno bylo vystaveno stavební povolení. Žalovaná byla na začátku stavby ještě vdaná.

15. Z účastnické výpovědi žalované soud zjistil, že v roce 1998 její rodiče zakoupili pozemek v [obec], který jí následně po jejím rozvodu darovali. Již rodiče pozemek napojili na elektrickou přípojku. Na srazu s přáteli se setkala se svědkem [příjmení], který jí dal kontakt na pana [příjmení]. S panem [příjmení] se sešla několikrát, jednou u ní doma v [část obce], přičemž na této schůzce byl přítomen i žalobce. Na této schůzce žalovaná pouze nastínila představu o domě a předala panu [příjmení] projekt. Asi na třetí schůzce, u [anonymizováno] v [anonymizováno], jí pan [příjmení] předložil rozpočet, který s ohledem na svoji neznalost probrala s [jméno] [příjmení]. Ten měl k rozpočtu připomínky ohledně sádrokartonů. Následně se opět u [anonymizováno] sešla s panem [příjmení], který měl již připravenou druhou verzi rozpočtu. [jméno] žalovaná na místě sama odsouhlasila. Na stvrzení spolupráce si s panem [příjmení] pouze podali ruku, což žalované s ohledem na to, že se jednalo o firmu doporučenou kamarádem, stačilo. Samotná stavba fakticky začala dne [datum], kdy pan [příjmení] vypsal stavební deník, ve kterém žalovanou označil jako objednatele a sebe jako zhotovitele. Pan [anonymizováno] následně přímo žalované posílal poptávky na dílčí činnosti a nabídky jednotlivých profesí k odsouhlasení. Zálohy žalovaná platila přímo panu [příjmení], nikdo jiný jí nic neúčtoval. Na stavbě žádný z účastníků nepracoval. Stavba měla být po domluvě s panem [příjmení] dokončena do 2 let. Na stavbu účastníci jezdili společně tak jednou měsíčně. Spolupráci s panem [příjmení] ukončila v červnu 2001 poté, kdy stavba nepokračovala, ačkoli mu platila zálohy.

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že k navázání komunikace s účastníky v roce 1999 došlo přes známost se sádrokartonářem ([jméno] [anonymizováno]). Následně se sešel se žalovanou, se kterou uzavřel ústní smlouvu, že on bude manažer, který následně i udělá rozpočet na částku 3 005 000 Kč. Na další detaily schůzky si s ohledem na časový odstup nevzpomněl. Práce na stavbě probíhaly tak, že účastníci mu poskytovali zálohy a on následně dojednal subdodavatele, které po vykonání práce platil z těchto záloh. Svědek dále ve své výpovědi uvedl, že objednatelem smlouvy byli účastníci a on byl manažerem stavby (koordinátorem řemesel). Z dokumentů podle svědka vyplývá, že stavebníkem byla pouze žalovaná, ale není zřejmé, zda byla také investorem. Po nahlédnutí do vystavených faktur svědek dodal, že investory byli oba účastníci, protože některé faktury zněly na žalobce.

17. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalované, soud zjistil, že vnímala výstavbu předmětného domu tak, že dům stavěla žalovaná, žalobce si vzal na výstavbu úvěr, nicméně všechny záležitosti týkající se výstavby domu zařizovala žalovaná. Svědkyně vypověděla, že nikdy nebyla přítomna toho, že by se řešilo uspořádání vlastnictví k domu nebo že by žalobce uplatňoval vlastnictví k domu.

18. Z vyjádření [územní celek] ze dne [datum], ze stavebního povolení ze dne [datum], z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum], z rozhodnutí o přidělení čísla popisného a z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum] (týkající se garáže, dílny a venkovního bazénu) soud zjistil, že [územní celek] přijalo dne [datum] žádost žalované (tehdy [příjmení]) o vyjádření ke stavbě rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Vyjádření bylo adresováno žalované. Žalobce nebyl uveden mezi účastníky řízení, jimž mělo být rozhodnutí zasíláno, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Na návrh žalované jako stavebníka vydal [stát. instituce] dne [datum] kolaudační rozhodnutí stavby rodinného domu, které nabylo právní moci dne [datum]. Jako stavebník je zde uvedena opět pouze žalovaná. Rozhodnutím [územní celek] ze dne [datum] bylo novostavbě rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] přiděleno [adresa]. Kolaudační rozhodnutí stavby garáže, dílny a venkovního bazénu u rodinného domu [adresa] povolené na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] bylo vydáno dne [datum], právní moci nabylo [datum], jako stavebník je i v tomto případě uvedena jen žalovaná.

19. Z projektu Ing. [jméno] [příjmení], faktury [číslo] kopie poštovní poukázky soud zjistil, že žalovaná je uvedena jako investor v projektu rodinného domu vypracovaném Ing. [jméno] [příjmení] v říjnu roku 1999, a rovněž v projektu stavby garáže z února 2000. Fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení] žalované jako odběrateli vyúčtovala za projekt ke stavebnímu řízení rodinného domu na parc. [číslo] v k. ú. [obec] a za projekt garáže částku celkem 48 180 Kč.

20. Z prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], příjmového pokladního dokladu ze dne [datum], daňového dokladu [číslo] 2001 a výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že [jméno] [příjmení] jako osoba se zvláštní způsobilostí autorizace [anonymizováno] dne [datum] písemně prohlásil, že bude provádět odborný stavební dozor stavby rodinného domku na parcele [číslo] v [katastrální uzemí], který bude prováděn svépomocí žalované jako stavebníka, a to na základě dohody s žalovanou. Žalovaná zaplatila [jméno] [příjmení] dne [datum] zálohu na stavební dozor ve výši 5 000 Kč. Dne [datum] vyúčtoval [jméno] [příjmení] na základě dohody za stavební dozor a inženýrskou činnost za období od [datum] do [datum] žalované částku 8 080 Kč, tuto částku zaslal žalobce dne 14. 12. 2001na účet [jméno] [příjmení] uvedený ve faktuře.

21. Z kopie stavebního a montážního deníku a e-mailu [jméno] [příjmení] žalované ze dne [datum] soud zjistil, že se žalovaná dohodla s [jméno] [příjmení], vystupujícím pod označením sdružení [anonymizováno], aby vypracoval hrubý nabídkový rozpočet stavby, vykonával činnost stavbyvedoucího a zajišťoval stavební práce stavby rodinného domu. Z hrubého nabídkového rozpočtu stavby plyne, že jej vypracoval pan [příjmení] a zahrnoval ocenění veškerých stavebních prací od základů přes svislé konstrukce, tesařské konstrukce, pokrývače, klempíře, kanalizaci, vodu, plyn, topení, sádrokartony, elektroinstalaci, vnitřní omítky, fasádu, oplocení, apod. Jako objednatel stavby rodinného domu byla ve stavebním a montážním deníku uvedena pouze žalovaná, jako zhotovitel bylo uvedeno sdružení [anonymizováno], pan [příjmení] jako stavbyvedoucí, Ing. [příjmení] jako projektant a [jméno] [příjmení] jako občasný technický dozor. Tyto údaje vepsal do stavebního deníku [jméno] [příjmení]. Ve stavebním deníku se nachází pouze podpisy žalované, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], není v něm žádný podpis žalobce. [ulice] deník byl založen dne [datum], kdy je v něm uvedena poznámka o dovozu materiálu, stavba byla zahájena dne [datum]. Dne [datum] byla založena stavba dle půdorysu přízemí domu, následně probíhalo zdění s tím, že [datum] byla založena okna, dne [datum] probíhalo zdění obvodového zdiva, [datum] obezdívka věnce stavby, dne [datum] začala pokládka stropu.

22. Z faktur [číslo] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] soud zjistil, že žalovaná byla jako odběratel uvedena na fakturách vystavených dodavatelem [anonymizováno], sdružením stavebních řemeslných firem, [IČO], a to na faktuře [číslo] 2000 vystavené [datum] za provedené stavební práce na hrubé stavbě a garáži znějící na částku celkem 400 000 Kč, s odpočtem záloh v téže výši, odsouhlasené a podepsané žalovanou, faktuře [číslo] 2000 vystavené [datum] za dodání materiálu a provedení stavebních prací znějící na částku 340 000 Kč s odpočtem zálohy ve výši 340 000 Kč, odsouhlasené a podepsané žalovanou dne [datum], faktuře [číslo] 2000 ze dne [datum] znějící na 485 000 Kč s odpočtem záloh v téže výši a faktuře [číslo] 2001 znějící na částku 200 000 Kč vystavené [datum] za provedení prací a více prací. Faktura [číslo] 2000 vystavená dne [datum] znějící na 200 000 Kč, faktura [číslo] 2000 vystavená dne [datum] znějící na částku 200 000 Kč a faktura [číslo] 2000 znějící na částku 235 000 Kč s datem splatnosti [datum] byly vystaveny naopak na jméno žalobce.

23. Z projektové dokumentace zpracované společností [právnická osoba], faktury [číslo] výpisu z účtu žalobce a příkazu k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná objednala zpracování projektové dokumentace elektroinstalace u společnosti [právnická osoba] a vystupovala vůči ní jako investor. Žalované byla jako odběrateli fakturou [číslo] vyúčtována dne [datum] za zhotovení projektové dokumentace elektroinstalace částka 8 347,50 Kč. Na číslo účtu uvedené ve faktuře žalobce uhradil převodem ze svého účtu částku 8 347 Kč.

24. Z nabídky ze dne [datum] a cenové kalkulace soud zjistil, že žalované jako odběrateli byla na základě její objednávky adresována nabídka vodovodu, kanalizace a topení od dodavatele [příjmení], [IČO]. Žalované byla adresována cenová kalkulace obkladů od [právnická osoba] [právnická osoba] ze dne [datum] a [datum].

25. Ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalovaná dne [datum] uzavřela jako zákazník smlouvu o dodávkách topného plynu a pronájmu zásobníků na tento plyn v novostavbě v [anonymizováno] ulici, [obec], se společností [právnická osoba]

26. Z nabídky, zálohové faktury [číslo] ze dne [datum] a příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že žalované byla adresována nabídka [právnická osoba] spol. s r.o. na dodání centrálního vysavače ze dne [datum], a to dle předchozí dohody s žalovanou. Žalovaná dne [datum] uhradila částku 20 000 Kč za dodávku centrálního vysavače [právnická osoba] spol. s r.o., na vystavené faktuře byla uvedena jako odběratel žalovaná.

27. Z faktury [číslo] příjmového dokladu a výpisu ze sporožirového účtu znějícího na jméno [příjmení] [jméno], č. účtu [číslo], soud zjistil, že stavbu zahradního altánu objednala žalovaná u [právnická osoba] spol. s.r.o. Celková sjednaná cena díla činila 63 326 Kč, dne [datum] byla z účtu žalobce učiněna platba ve výši 31 000 Kč na zahradní altán. Doplatek ceny za montáž zahradní besídky ve výši 32 325 Kč byl vyúčtován daňovým dokladem [číslo]. Dle příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] byla částka 32 325 Kč přijata od žalované, žalovaná předtím vybrala ze svého účtu dne [datum] částku 15 000 Kč a dne [datum] rovněž částku 15 000 Kč.

28. Z příjmových pokladních dokladů ze dne [datum], [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] vystavených [právnická osoba] s.r.o. soud zjistil, že dodání bazénu a obklad rodinného domu z umělého pískovce objednala žalovaná u [právnická osoba] s.r.o. na základě smlouvy o dílo č. 13 2002 a 18 2002 [právnická osoba] přijala od žalované jako zálohu na bazén dne [datum] částku 70 000 Kč a dne [datum] částku 120 000 Kč, dne [datum] částku 50 000 Kč jako zálohu na obklad a [datum] částku 135 100 Kč jako doplatek prací.

29. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne [datum] jako objednatel smlouvu o dílo se [právnická osoba] s.r.o. jako zhotovitelem, kterou se zhotovitel zavázal dodat garážová vrata a objednatel zaplatit cenu 51 178,10 Kč, a to zálohu ve výši 25 678,10 Kč splatnou ihned a doplatek ve výši 25 500 Kč splatný v hotovosti při předání díla, účastníci shodně tvrdili, že na účet zhotovitele bylo z účtu žalobce dne [datum] zaplaceno 25 678 Kč. Dle příjmového pokladního dokladu přijal zhotovitel od žalované dne [datum] částku 25 500 Kč.

30. Z nabídky [číslo] [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s r.o., na montáž podlahového topení soud zjistil, že byla adresována [jméno] [příjmení]. V rukou psaném vzkazu ze dne [datum] byla žalovaná [jméno] [příjmení] vyzvána, že je třeba objednávku dle této nabídky zaslat této společnosti faxem. Žalovaná byla jako adresát uvedena na fakturách vystavených [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s r.o., vystavených v souvislosti s montáží podlahového topení v období od září do prosince roku 2000, na faktuře vystavené [datum] bylo uvedeno, že jí je faktura zasílána na základě dohody s [jméno] [příjmení].

31. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaná byla objednatelem oplocení pozemku u [jméno] [příjmení]. Celková cena prací činila 207 547 Kč, z čehož žalobce uhradil dne [datum] převodem ze svého bankovního účtu částku 127 377 Kč, doplatek ve výši 80 170 Kč uhradila dne [datum] žalovaná na účet [jméno] [příjmení]. Dále žalovaná objednala u [jméno] [příjmení] rolety a jejich montáž, a to v březnu 2003, celkem byla dohodnuta cena ve výši 17 132 Kč, z čehož částku 13 132 Kč uhradil žalobce převodem z bankovního účtu.

32. Ze zálohové faktury a faktury č. [rok], výpisu z účtu žalobce a osvědčení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce je uveden jako objednatel v zápise o předání díla dodavatele [jméno] [příjmení], montáže rozvodů TÚV, SÚV a kanalizačního potrubí v rodinném domě, a jako investor v technické zprávě o provedení díla ze dne [datum] je jako odběratel uveden na faktuře a dodacím listu z téhož dne. Jako odběratel byl dále uveden na fakturách společnosti [právnická osoba] v souvislosti s dodávkou interiérových dveří v únoru roku 2002, s tím, že částka 23 990 Kč byla uhrazena hotově, záloha ve výši 80 000 Kč byla zaslána z účtu žalobce [datum]. Žalobce je uveden jako majitel domu na osvědčení o stavu komínů ze dne [datum].

33. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti. Další navržené důkazy soud zamítl, neboť skutkový stav byl zjištěn dostatečně pro rozhodnutí věci.

34. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

35. Žalovaná se s žalobcem seznámila v roce 1999, tedy v době, kdy ještě byla vdaná a již měla děti z předchozího vztahu. V té době pro ni její rodiče zakoupili pozemek, který jí po rozvodu darovali. Žalovaná se rozhodla postavit na daném pozemku dům s garáží, altánem a bazénem. Projekt jí vypracovala projektantka Ing. [příjmení], známá sestry žalobce. Na doporučení svého dlouholetého známého [jméno] [příjmení] oslovila se stavbou celého domu [jméno] [příjmení]. Ten pro ni zpracoval hrubý nabídkový rozpočet s oceněním veškerých stavebních prací (počínaje základy přes svislé konstrukce, tesařské konstrukce, pokrývače, klempíře, kanalizaci, vodu, plyn, topení, sádrokartony, elektroinstalaci, vnitřní omítky, fasádu, oplocení, apod.), který žalovaná odsouhlasila. Žalovaná dále získala souhlas rady [územní celek] a stavební povolení, přičemž pouze ona vystupovala v řízení jako stavebník. Uzavřela dohodu s [jméno] [příjmení] o výkonu stavebního dozoru. [jméno] [příjmení] následně zajišťoval jednotlivé dodavatele stavebních prací, přičemž náklady za stavební práce na hrubé stavbě domu a garáže fakturoval žalované. Stavba rodinného domu započala dne [datum] a v červnu roku 2000 dospěla do fáze, kdy již byla patrná dispozice prvního nadzemního podlaží. Další nabídky a faktury na dílčí práce po zhotovení základů a prvního nadzemního podlaží byly zpravidla adresovány také žalované. Žalobce se podílel na financování stavby sporných nemovitých věcí. Žalovaná nadále vystupovala jako jejich výlučný vlastník a byla zapsána do katastru nemovitostí. Žalobce její výlučné vlastnické právo v následujících letech nezpochybňoval.

36. Vzhledem k tomu, že žalobce při jednání dne [datum] vzal žalobu zpět v rozsahu nároku na podíl o velikosti 13 % na sporných nemovitých věcech a žalovaná s tímto částečným zpětvzetím souhlasila, postupoval soud podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a řízení o žalobě na určení, že výše spoluvlastnického podílu žalobce na předmětných věcech je 63 %, v rozsahu zpětvzetí žalobce ve výši 13 % zastavil (výrok I. tohoto rozsudku).

37. Protože se jedná o tzv. určovací žalobu, soud se nejprve zabýval tím, zda je na požadovaném určení dán naléhavý právní zájem podle § 80 o. s. ř. Dospěl přitom k závěru, že naléhavý právní zájem dán je. Žalobce totiž tvrdil, že je spoluvlastníkem předmětných nemovitých věcí, přičemž v katastru nemovitostí je jako výlučný vlastník zapsána žalovaná. Bez soudního rozhodnutí o určení spoluvlastnického práva se žalobce nemůže úspěšně domáhat změny zápisu v katastru nemovitostí.

38. Po právní stránce soud posuzoval otázku vzniku podílového spoluvlastnictví v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle zákona [číslo] Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do dne [datum] (dále jen„ obč. zák.“), neboť se v daném případě jedná o vznik věcných práv.

39. Podle § 132 odst. 1 obč. zák. vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem.

40. Podle § 631 obč. zák. smlouvou o dílo zavazuje se objednateli ten, komu bylo dílo zadáno (zhotovitel díla), že je za sjednanou cenu provede na své nebezpečí.

41. Podle § 644 obč. zák. jde-li o zhotovení věci na zakázku, vznikne objednateli právo, aby mu zhotovitel podle jeho objednávky věc zhotovil, a povinnost zaplatit zhotoviteli cenu za zhotovení věci.

42. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích v této věci jasně vymezil, jaké otázky jsou v tomto sporu rozhodné. Nejprve tak bylo třeba se zabývat tím, jakým způsobem byly sporné nemovité věci zhotoveny, zda na základě smlouvy o dílo, jejímž předmětem bylo komplexní zhotovení stavby, či zda se jednalo o stavbu postavenou svépomocně. V případě, že by stavba byla postavena na základě smlouvy o dílo, byl by vlastníkem zhotovované stavby objednatel, a to od počátku výstavby (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1266/2016, dostupné na [webová adresa]).

43. Rozhodným okamžikem pro vznik stavby jako věci v právním smyslu je dle ustálené judikatury okamžik, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrné alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Od tohoto okamžiku jsou pro oblast vlastnických vztahů další stavební práce i náklady na ně již bezvýznamné (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2394/99, nebo ze dne 5. 2. 2002, sp. zn. 22 Cdo 2534/2000, dostupné na [webová adresa]). V daném případě bylo mezi účastníky nesporné, že ke vzniku stavby došlo v červnu 2000, kdy již bylo patrné dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží, a k tomuto okamžiku bylo tedy třeba posuzovat okolnosti výstavby.

44. Soud ohledně otázky způsobu výstavby sporných nemovitých věcí dospěl k závěru, že byly zhotoveny na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo, nikoli svépomocí. Účastníci totiž ani netvrdili, že by se na stavbě podíleli sami svojí činností (do okamžiku zhotovení hrubé stavby). Žalobce dokonce výslovně potvrdil, že se do hrubé stavby nezapojil. Do výstavby se zapojil až v rámci dokončovacích prací (nikoli tedy ve fázi výstavby základů). Rovněž ani neorganizovali stavební práce a nezajišťovali jednotlivé řemeslníky, ani nedodávali stavební materiál. Na stavbu jen jezdili kontrolovat, jak práce pokračují, nikoli však jako stavební dozor, který dle stavebního deníku a prohlášení ze dne [datum] vykonával [jméno] [příjmení].

45. Ústní smlouva o dílo byla přitom uzavřena s [jméno] [příjmení] vystupujícím pod označením sdružení [anonymizováno], který měl zajistit celou výstavbu. Tento závěr plyne z toho, že Ing. [příjmení] byl zpracován projekt na celý dům, který byl předložen [jméno] [příjmení] a ten na jeho základě sestavil hrubý rozpočet obsahující veškeré činnosti výstavby počínaje základy přes svislé konstrukce, tesařské konstrukce, pokrývače, klempíře, kanalizaci, vodu, plyn, topení, sádrokartony, elektroinstalaci, vnitřní omítky, fasádu, oplocení, apod. Předmětem smlouvy o dílo tak nebylo provedení jen dílčích stavebních prací (např. jen zednických či tesařských prací), nýbrž kompletní zhotovení předmětné stavby (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5002/2017, dostupné na [webová adresa]). Ostatně také svědek [příjmení] (sádrokartonář) potvrdil, že [anonymizováno] rozpočet představoval kompletní rozpočet pro celý dům. Zároveň potvrdil, že žalovaná poptávala někoho, kdo zajistí výstavbu celého domu. Tou osobou byl právě pan [příjmení], který zajišťoval jednotlivé řemeslníky, působil tedy jako manažer stavby, dohadoval s jednotlivými subdodavateli, za jakou konkrétní cenu budou schopni práci udělat, a následně ze záloh uhrazených účastníky je vyplácel, což potvrdil ve své výpovědi i svědek [příjmení], když uvedl, že pan [příjmení] v rámci své role při výstavbě vyplácel jednotlivé profese a jednotliví řemeslníci jednali jen s ním. [ulice] práce na hrubé stavbě pak účtoval také pan [příjmení], a to v naprosté většině případů žalované. Účastníci přitom shodně tvrdili, že stavbu rodinného domu dovedl do fáze, kdy bylo patrné první nadzemní podlaží, právě [jméno] [příjmení]. Žalobce při své výpovědi dále uvedl, že vše šlo přes pana [příjmení] a bylo prováděno podle jeho pokynů. Pokud účastníci panu [příjmení] schvalovali některé subdodavatele, nelze to hodnotit jako provádění stavby svépomocí. Účastníci totiž neuzavírali s jednotlivými řemeslníky samostatné smlouvy o dílo. Jak bylo již uvedeno výše, sami potvrdili, že stavba probíhala dle pokynů pana [příjmení], čímž byla vyloučena svépomoc.

46. Soud tedy uzavřel, že sporné nemovité věci byly zhotoveny na základě smlouvy o dílo uzavřené s [jméno] [příjmení]. Rozhodnou skutečností pro posouzení vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem pak bylo, kdo byl objednatelem díla, tedy kdo byl druhou smluvní stranou dané ústní smlouvy o dílo. Dospěl přitom k závěru, že objednatelem byla jen žalovaná a nikoli i žalobce.

47. Vzhledem k tomu, že smlouva o dílo nebyla uzavřena v písemné formě, musel soud učinit závěr o osobě objednatele z ostatních provedených důkazů. Soud při posouzení této otázky vycházel zejména z listinných důkazů, jelikož výpovědi svědků hodnotil s ohledem na časový odstup od jednání o výstavbě a od zhotovení stavby a i s ohledem na vztah k účastníkům a jejich kontaktování před výslechem za zkreslené, což se týká zejména svědka [příjmení] a Ing. [příjmení]. Svědek [příjmení] vypovídal obecně o způsobu spolupráce s [jméno] [příjmení] na stavbách, na kterých se podíleli společně, což se netýkalo stavby předmětných nemovitých věcí. Svědek [příjmení] se účastnil až dokončovacích prací na domě v době, kdy žalovaná již ukončila spolupráci s [jméno] [příjmení]. Neúčastnil se tedy ani uzavření smlouvy o dílo. Jeho výpověď tak nebyla způsobilá žádnému z účastníků výslovně pomoci nebo mu naopak uškodit, proti ji soud považoval za věrohodnou.

48. Svědek [příjmení] sám před svým výslechem uvedl (písemným podáním datovaným dne [datum]), že je po mozkové mrtvici, dvojitém by-passu a užívá sedativa kvůli poruše spánku, a že se v dubnu sešel s žalovanou, předal jí listiny ke stavbě, aniž si je prostudoval a připomněl. Dále uvedl, že jej oba účastníci před výslechem kontaktovali se snahou ovlivnit, kdy mu připomínali, že oba dva mu dávali peníze. Z těchto důvodů soud nemohl jeho výpověď hodnotit jako zcela věrohodnou a přesnou. Při svém výslechu sice rozlišoval mezi pojmy stavebník a investor, nicméně z jeho výpovědi ani z obsahu jeho e-mailu ze dne [datum] (který byl hodnocen jako stěžejní důkaz v prvním rozhodnutí tohoto sporu) není zřejmé, jakou osobu měl pod pojmem stavebník na mysli. V uvedeném e-mailu adresovaném žalované použil pojem stavebník, z jeho obsahu však lze dovodit, konkrétně z textace„ vykonával jsem [anonymizováno] stavbyvedoucího“,„ vypracoval jsem [anonymizováno] hrubý rozpočet, podle kterého jsme vybrali výhodnou nabídku“ a„ stavebníkem jste byla pouze [anonymizováno]“, že svědek tento pojem vykládá šířeji než Nejvyšší soud, který ve svém rozsudku v této věci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odkázal na definici pojmu stavebník ve stavebně právních předpisech, podle kterých se jedná o osobu, které svědčí stavební povolení. Pokud tedy svědek [příjmení] uvedl, že pouze pro žalovanou vykonával činnost stavbyvedoucího, sestavoval rozpočet atd., je zřejmé, že ji považoval za objednatele a nikoliv pouze za osobu se stavebním povolením. Obdobně také ohledně použitého pojmu investor nelze kategoricky vycházet z definice zákona o územním plánování, tedy že investorem je zadavatel, jelikož z vyjádření svědka [příjmení] je zřejmé, že za investora považoval osobu, na kterou je vystavena faktura. Nicméně ze skutečnosti, že někdo stavbu financuje, nelze bez dalšího usuzovat, že je zároveň jejím objednatelem. Pokud tedy svědek označil za investory oba účastníky, není tato skutečnost v rozporu s výše uvedeným závěrem, že objednatelem byla jen žalovaná, ani s nespornou skutečností, že žalobce stavbu spolufinancoval.

49. Závěr o tom, že objednatelem byla jen žalovaná, plyne dále ze stavebního deníku, kde jako objednatel je označena pouze žalovaná a v němž se opakovaně vyskytují pouze podpisy žalované a nikoli žalobce. Také předmět stavby je specifikován jako rodinný dům žalované. Údaje do stavebního deníku přitom vyplňoval právě svědek [příjmení], zhotovitel stavby. Rovněž i projekt vyhotovený Ing. [příjmení] je označen jen jménem žalované. Projektantka zároveň jen žalované vyúčtovala cenu za projekt. S těmito údaji koresponduje výpověď a e-mail svědka [příjmení], podle kterých svědek vykonával veškerou činnost pro žalovanou (ohledně rozporů v jím použitých termínech blíže odst. [anonymizováno]). Dále tento závěr podporuje i skutečnost, že jen žalovaná objednala bazén a altán (ve vztahu k nim je žaloba pravomocně zamítnuta), jakož i oplocení, rolety, garážová vrata, elektroinstalaci, atd. Zároveň jen ona byla stavebníkem a jednala s [územní celek] v souvislosti s povolením a kolaudací stavby. Tyto okolnosti ve svém souhrnu svědčí o závěru, že to byla žalovaná, kdo oslovil pana [příjmení] za účelem zhotovení stavby sporných nemovitých věcí (což potvrdil i žalobce) a že ona poté při jejich schůzce odsouhlasila jím sestavený [anonymizováno] rozpočet na celou stavbu, čímž došlo k uzavření smlouvy o dílo. Ve vztahu k problematice objednatele soud zároveň zohlednil rozporuplná vyjádření žalobce, který na začátku řízení tvrdil, že svědek [příjmení] uzavřel smlouvu o dílo výhradně se žalovanou a požadoval, ať žalovaná smlouvu předloží. Avšak v další fázi řízení tuto svoji argumentaci účelově změnil v tom směru, že s žalovanou dojednávali vše ohledně stavby společně a že i on se účastnil schůzek s panem [příjmení] a jezdil na stavbu. Soud však uzavřel, že objednatelem stavby byla žalovaná a jen jí tak vzniklo vlastnické právo ke sporným nemovitým věcem.

50. Soud pro úplnost dodává, že vzhledem k tomu, že financování stavby nemá žádný vliv na vznik vlastnického práva k nemovitým věcem zhotovovaným na základě smlouvy o dílo, nezabýval se pro nadbytečnost otázkou, z jakého důvodu žalobce poskytoval finanční prostředky na stavbu a zda mu byly vráceny. Rovněž pro nadbytečnost se nezabýval dalšími námitkami žalované ohledně vydržení, zneužití práva, apod. Posouzení uvedených otázek by totiž nemělo vliv na výsledek řízení.

51. Na základě shora uvedeného soud shrnuje, že v kontextu všech důkazů dospěl k závěru, že předmětné nemovité věci byly zhotoveny na základě ústní smlouvy o dílo uzavřené žalovanou coby objednatelem a [jméno] [příjmení] coby zhotovitelem. Žalobce neprokázal, že byl spolu s žalovanou objednatelem zhotovení daných nemovitých věcí, nevzniklo mu tak spoluvlastnické právo. Soud proto žalobu zamítl.

52. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalované přiznal nárok na plnou náhradu nákladů řízení za právní zastoupení. Žalované náleží náhrada soudních poplatků za podané odvolání ze dne [datum] a dovolání ze dne [datum] ve výši 19 000 Kč a dále odměna z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT”), ve výši 42 x 3 100 Kč za přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] ve znění opravy ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] (vyjádření k odvolání), ze dne [datum] (vyjádření k dovolání), ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] (odvolání), ze dne [datum], ze dne [datum] (dovolání), ze dne [datum] a ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], které přesáhlo dvě hodiny, účast při jednání soudu dne [datum], které přesáhlo dvě hodiny, účast při jednání soudu dne [datum], které přesáhlo dvě hodiny, účast při jednání soudu dne [datum], které přesáhlo dvě hodiny, účast při jednání soudu dne [datum], které přesáhlo dvě hodiny, účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání odvolacího soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], které přesáhlo dvě hodiny, účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání odvolacího soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum] a účast při jednání soudu dne [datum], které přesáhlo dvě hodiny, a to dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT včetně 35 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT (za účast při jednání, které přesáhlo dvě hodiny, nenáleží více režijních paušálů, jedná se o jeden úkon právní služby s nárokem na vyšší odměnu) a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z částky 140 700 Kč (součet odměny a režijních paušálů) ve výši 29 547 Kč, tj. celkem 189 247 Kč (19 000 (soudní poplatky) + 42 x 3 100 (odměna) + 35 x 300 (režijní paušál) + 29 547 (DPH)). Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

53. Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů v podobě odměny a náhrady hotových výdajů za podání ze dne [datum], jímž žalovaná pouze reagovala na odmítnutí návrhu smíru žalobcem, podání ze dne [datum], [datum] a [datum], obsahující v podstatě jen návrhy na doplnění dokazování, písemně vyhotovený závěrečný návrh ze dne [datum] a shrnutí skutkových okolností ze dne [datum], neboť tato dvě podání toliko shrnovala průběh řízení a nejednalo se o podání ve věci samé (viz též usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 8 To 59/99), a za další porady s klientem, které měly proběhnout dne [datum], [datum] a [datum], neboť advokát uskutečnění těchto úkonů soudu ničím nedoložil (např. potvrzení podepsané klientem).

Poučení